57 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 6 Číslo 3, 2008 HODNOCENÍ KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY PODLE DEMOGRAFICKÝCH CHARAKTERISTIK V ROCE 2006 J. Dufek Došlo: 31. října 2007 Abstract DUFEK, J.: Evaluation of the regions of the Czech Republic on the basis of demographic characteristics in the year 2006. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 3, pp. 57–66 Demographic evolution in the Czech Republic is not spatially homogeneous but displays regional differences. In the set of 14 regions of the Czech Republic, numerical characteristics showing level, variability, skewness and kurtosis for 30 demographic indicators from the year 2006 are calculated and evaluated. Frequency counts for some of these have been shown using histograms. On the basis of factor analysis, five representative indicators were chosen and assigned weights, with the ranks of regions determined by normalized values. The best position was obtained by the City of Prague and Středočeský Region, with last position occupied by the Zlín Region. demographic analysis, regions of the Czech Republic, numeric characteristics of indicators, ranking of regions Při hodnocení demografického vývoje České re- publiky je třeba vycházet nejen z celostátních uka- zatelů, ale i z ukazatelů regionálních. Je nezbytné posoudit, které ukazatele mají zhruba stejnou úro- veň a obdobný vývoj a které se svou úrovní, pří- padně vývojem více či méně odlišují. Tak je možno odkrýt případnou prostorovou nerovnoměrnost de- mografického vývoje a na základě dosažených vý- sledků přijímat odpovídající opatření. V předložené práci jsou předmětem analýzy re- giony NUTS 3, tj. kraje České republiky. Cílem ana- lýzy je hodnotit soubor 14 krajů ČR z hlediska úrovně, variability, nesouměrnosti a špičatosti jed- notlivých demografických charakteristik a poté po- soudit, ve kterých případech je u konkrétních krajů vývoj příznivý či nepříznivý. Na základě dosažených výsledků je analýza završena mezikrajovým porov- náním, přičemž je z demografického pohledu stano- veno pořadí krajů pro rok 2006. MATERIÁL A METODY Při hodnocení demografické úrovně krajů České republiky byla využita data zveřejněná na webových stránkách Českého statistického úřadu. Pro analýzu bylo získáno 30 dostupných ukazatelů vztahujících se k roku 2006, které v podstatě pokrývají celou šíři základní demografické evidence krajů. Kromě něko- lika absolutních údajů charakterizujících rozlohu, počet obcí a stav obyvatel, je převážná většina vyjá- dřena relativně, resp. tak, aby data byla mezikrajově porovnatelná. Jsou to: 1 Rozloha v km 2 k 1. 1. 2 Stav obyvatel k 1. 1. 3 Hustota obyvatel na 1 km 2 k 1. 1. 4 Počet obcí k 1. 1. 5 Střední stav obyvatel celkem 6 Střední stav muži 7 Střední stav ženy 8 Stav obyvatel k 31. 12. 9 Podíl věkové skupiny 0–14 10 Podíl věkové skupiny 15–64 11 Podíl věkové skupiny 65 + 12 Zatížení produktivní populace 13 Index stáří 14 Průměrný věk 15 Střední délka života muži 16 Střední délka života ženy 17 Sňatky na 1000 obyvatel 18 Rozvody na 1000 obyvatel 19 Rozvody na 100 sňatků
Transcript
57
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS
SBORNÍK MENDELOV Y ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIV ERZITY V BRNĚ
Ročník LVI 6 Číslo 3, 2008
HODNOCENÍ KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY PODLE DEMOGRAFICKÝCH
CHARAKTERISTIK V ROCE 2006
J. Dufek
Došlo: 31. října 2007
Abstract
DUFEK, J.: Evaluation of the regions of the Czech Republic on the basis of demographic characteristics in the year 2006. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 3, pp. 57–66
Demographic evolution in the Czech Republic is not spatially homogeneous but displays regional diff erences. In the set of 14 regions of the Czech Republic, numerical characteristics showing level, variability, skewness and kurtosis for 30 demographic indicators from the year 2006 are calculated and evaluated. Frequency counts for some of these have been shown using histograms. On the basis of factor analysis, fi ve representative indicators were chosen and assigned weights, with the ranks of regions determined by normalized values. The best position was obtained by the City of Prague and Středočeský Region, with last position occupied by the Zlín Region.
demographic analysis, regions of the Czech Republic, numeric characteristics of indicators, ranking of regions
Při hodnocení demografi ckého vývoje České re-publiky je třeba vycházet nejen z celostátních uka-zatelů, ale i z ukazatelů regionálních. Je nezbytné posoudit, které ukazatele mají zhruba stejnou úro-veň a obdobný vývoj a které se svou úrovní, pří-padně vývojem více či méně odlišují. Tak je možno odkrýt případnou prostorovou nerovnoměrnost de-mografi ckého vývoje a na základě dosažených vý-sledků přijímat odpovídající opatření.
V předložené práci jsou předmětem analýzy re-gio ny NUTS 3, tj. kraje České republiky. Cílem ana-lýzy je hodnotit soubor 14 krajů ČR z hlediska úrovně, variability, nesouměrnosti a špičatosti jed-notlivých demografi ckých charakteristik a poté po-soudit, ve kterých případech je u konkrétních krajů vývoj příznivý či nepříznivý. Na základě dosažených výsledků je analýza završena mezikrajovým porov-náním, přičemž je z demografi ckého pohledu stano-veno pořadí krajů pro rok 2006.
MATERIÁL A METODYPři hodnocení demografi cké úrovně krajů České
republiky byla využita data zveřejněná na webových stránkách Českého statistického úřadu. Pro analýzu bylo získáno 30 dostupných ukazatelů vztahujících
se k roku 2006, které v podstatě pokrývají celou šíři základní demografi cké evidence krajů. Kromě něko-lika absolutních údajů charakterizujících rozlohu, počet obcí a stav obyvatel, je převážná většina vyjá-dřena relativně, resp. tak, aby data byla mezikrajově porovnatelná.
Jsou to:1 Rozloha v km2 k 1. 1.2 Stav obyvatel k 1. 1.3 Hustota obyvatel na 1 km2 k 1. 1.4 Počet obcí k 1. 1.5 Střední stav obyvatel celkem6 Střední stav muži7 Střední stav ženy8 Stav obyvatel k 31. 12.9 Podíl věkové skupiny 0–1410 Podíl věkové skupiny 15–6411 Podíl věkové skupiny 65 +12 Zatížení produktivní populace13 Index stáří14 Průměrný věk15 Střední délka života muži16 Střední délka života ženy17 Sňatky na 1000 obyvatel18 Rozvody na 1000 obyvatel19 Rozvody na 100 sňatků
58 J. Dufek
20 Živě narození na 1000 obyvatel21 Mrtvorozenost22 Potraty na 100 narozených23 Zemřelí na 1000 obyvatel24 Kojenecká úmrtnost25 Novorozenecká úmrtnost26 Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel27 Přistěhovalí na 1000 obyvatel28 Vystěhovalí na 1000 obyvatel29 Přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel30 Celkový přírůstek na 1000 obyvatel.
Přehled demografi ckých ukazatelů za rok 2006 podle jednotlivých krajů poskytuje Tab. I, přičemž kraje jsou uvedeny podle jim přiřazeného pořadí:
Pro hodnocení souboru krajů byly jako základní jednorozměrné číselné charakteristiky použity: arit-metický průměr, medián, směrodatná odchylka, va-riační koefi cient, minimum, maximum, koefi cient šikmosti a koefi cient špičatosti.
Vzhledem k velkému počtu ukazatelů, mezi ni-miž je mnohdy vysoká závislost, byla pro výběr roz-hodujících demografi ckých ukazatelů pro vzájemné porovnávání krajů uplatněna faktorová analýza, me-toda hlavních komponent. Z každého faktoru byly pro hodnocení krajů vybrány proměnné (ukazatele) s vysokými faktorovými zátěžemi. Pro stanovení vah vybraných ukazatelů byla použita metoda vzájem-ného párového porovnání, která umožňuje posou-dit a kvantifi kovat jejich významnost.
Data demografi ckých ukazatelů jsou uváděna v odpovídajících různých měrných jednotkách
a jsou vzájemně neporovnatelná, proto byla přepo-čítána na bezrozměrné normované hodnoty s nulo-vou úrovní a jednotkovou variabilitou.
VÝSLEDKY A DISKUSEHodnocení krajů České republiky je založeno na
30 demografi ckých ukazatelích, které byly získány z webových stránek Českého statistického úřadu a vztahují se k roku 2006. Analýza je zaměřena na dvě úlohy:1) hodnocení souboru krajů ČR podle jednotlivých
demografi ckých ukazatelů z hlediska jednoroz-měrných číselných charakteristik,
2) mezikrajské srovnání spočívající v kvantifi kaci postavení krajů podle dosažené úrovně vybra-ných demografi ckých ukazatelů.
kaných z krajů České republiky je hodnocena je-jich úroveň, variabilita, šikmost a špičatost. Vypoč-tené charakteristiky jsou uvedeny v Tab. II. Je třeba poznamenat, že při jejich výpočtu byly zvažovány jednotlivé kraje bez ohledu na jejich velikost jako rovnocenné jednotky, takže charakteristiky souboru krajů jsou počítány prostou formou.
Prvních osm ukazatelů (kromě hustoty obyva-tel) jsou právě ukazatele vyjadřující velikost kraje, pro hodnocení demografi cké „kvality“ jsou však pro svou neporovnatelnost vzhledem k absolutní formě nepoužitelné. Stejně tak i relativní ukazatel hustota obyvatel na 1 km2, jehož hodnota je bezprostředně zá-vislá na početním stavu obyvatel a rozloze kraje. Po-tvrzuje to výrazně vysoká hodnota příslušející Hlav-nímu městu Praze (viz Obr. 1).
Je zřejmé, že porovnávání úrovně jednotlivých de-mografi ckých ukazatelů na základě průměrů nemá smysl. Porovnatelná je relativní míra variace variační koefi cient a koefi cienty šikmosti a špičatosti.
Výrazně vysoká variabilita (nad 200 %) je dosaho-vána u přirozeného přírůstku a hustoty obyvatel, velká variabilita (nad 100 %) u ukazatelů migrace, středně velká variabilita (kolem 50 %) u počtu obcí,
0
500
1000
1500
2000
2500
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
počet obyvatel v tis. osob hustota obyvatel na 1 km2
1: Početní stavy a hustota obyvatel v krajích České republiky
2
Hodnocení krajů České republiky podle demografi ckých charakteristik v roce 2006 59
I: D
emog
rafi c
ké u
kaza
tele
ČR
z ro
ku 2
006
přev
zaté
z w
ebov
ých
strá
nek
ČSÚ
(něk
terá
z d
at js
ou p
řepo
číta
ná p
ro p
otře
bu a
nalý
zy)
Čís
.u
kaz.
Kra
je
12
34
56
78
910
1112
1314
149
611
015
1005
775
6133
1553
3531
6347
5845
1867
9871
9652
6739
6354
27
211
8161
011
5810
862
7766
5515
2830
4274
8231
7342
9031
5483
6850
6024
5107
6711
3035
863
9161
5901
4212
5076
9
323
8210
562
7392
154
136
115
112
7515
712
114
923
0
41
1146
623
501
132
354
215
448
452
704
672
397
304
299
511
8357
611
6653
762
8831
5528
9830
4573
8231
9342
9803
5491
2250
6808
5111
1411
3099
063
9423
5898
6912
4990
9
656
7948
5726
8930
9373
2713
2014
9217
4040
0020
9553
2681
0724
8643
2530
4854
9213
3114
1328
7373
6111
43
761
5628
5938
4831
9458
2815
7815
5356
4191
9322
0250
2810
1525
8165
258
066
5817
7732
801
030
2496
6387
66
811
8812
611
7525
463
0006
5545
3730
4602
8232
6543
0774
5496
4350
7751
5116
4511
3256
363
9894
5898
3912
4929
0
912
,17
14,8
114
,59
14,1
214
,88
15,4
815
,00
14,5
214
,97
15,0
414
,15
14,4
414
,32
14,6
8
1072
,16
71,0
571
,15
70,9
971
,97
71,6
871
,65
70,4
170
,34
70,3
270
,83
71,0
770
,82
71,5
9
1115
,67
14,1
414
,26
14,8
913
,15
12,8
413
,35
15,0
714
,69
14,6
415
,02
14,4
914
,86
13,7
3
1238
,58
40,7
540
,55
40,8
638
,95
39,5
139
,57
42,0
342
,17
42,2
141
,18
40,7
141
,239
,68
1312
8,8
95,5
97,7
105,
588
,483
,089
,010
3,7
98,1
97,4
106,
110
0,3
103,
793
,5
1441
,840
,040
,140
,639
,439
,239
,740
,640
,039
,840
,540
,140
,239
,7
1575
,21
73,0
173
,66
73,4
272
,25
71,1
672
,96
74,3
973
,44
73,8
973
,17
73,1
972
,63
71,8
6
168
0,36
78,9
879
,53
79,0
978
,41
77,4
779
,48
80,
0979
,70
80,
0379
,94
79,6
579
,71
78,8
4
175,
85,
34,
95,
25,
25,
35,
45,
05,
14,
75,
25,
04,
64,
9
183,
23,
22,
73,
03,
63,
63,
63,
12,
62,
42,
73,
12,
73,
2
1954
,661
,055
,656
,770
,466
,866
,261
,851
,151
,152
,862
,559
,866
,2
2010
,610
,910
,110
,510
,510
,910
,410
,010
,410
,010
,210
,19,
59,
9
212,
12,
32,
52,
74,
74,
02,
72,
02,
32,
12,
92,
63,
43,
5
2234
,236
,435
,941
,749
,750
,245
,240
,229
,834
,434
,034
,232
,937
,4
2310
,410
,39,
810
,79,
810
,69,
610
,410
,29,
310
,39,
810
,010
,1
242,
62,
42,
23,
12,
25,
53,
43,
12,
92,
73,
75,
12,
54,
1
251,
51,
11,
12,
41,
64,
81,
82,
52,
32,
33,
03,
31,
42,
7
260,
20,
60,
3−0
,20,
70,
30,
8−0
,40,
20,
7−0
,10,
2−0
,5−0
,2
2738
,126
,810
,211
,811
,411
,713
,412
,410
,99,
69,
08,
16,
04,
2
2832
,812
,77,
06,
111
,111
,810
,19,
77,
78,
56,
97,
26,
05,
1
295,
314
,13,
25,
70,
3−0
,23,
32,
73,
21,
12,
10,
90,
0−1
,0
305,
514
,73,
65,
41,
10,
14,
12,
33,
41,
71,
91,
1−0
,5−1
,2
60 J. Dufek
II: S
ouhr
nné c
hara
kter
istik
y vy
bran
ých
dem
ogra
fi cký
ch u
kaza
telů
kra
jů Č
eské
repu
blik
y za
rok
2006
Čís
.U
kaza
tel
Prů
měr
Med
ián
Směr
.od
ch.
Var
.ko
ef.
Min
imu
mM
axim
um
Šikm
ost
Špič
atos
t
1R
ozlo
ha
v km
2 k 1
. 1.
5633
,50
5301
,00
2759
,33
0,49
496,
0011
015,
000,
360,
41
2St
av o
byv
atel
k 1
. 1.
7322
19,9
360
8954
,00
3162
86,9
50,
4330
4274
,00
1250
769,
000,
64−1
,14
3H
ust
. ob
yv. n
a 1
km2 k
1. 1
.28
3,07
118,
0060
5,66
2,14
62,0
023
82,0
03,
7113
,82
4Po
čet o
bcí
k 1
. 1.
446,
2942
2,50
283,
470,
641,
0011
46,0
00,
941,
86
5St
řed
ní s
tav
obyv
. cel
kem
7333
31,8
660
9350
,00
3170
67,5
40,
4330
4573
,00
1249
909,
000,
64−1
,14
6St
řed
ní s
tav
mu
ži35
807
4,29
2983
73,0
015
3584
,67
0,43
1492
17,0
061
1143
,00
0,63
−1,1
3
7St
řed
ní s
tav
žen
y37
5257
,57
3109
77,0
016
3543
,29
0,44
1553
56,0
063
8766
,00
0,65
−1,1
5
8St
av o
byv
atel
k 3
1. 1
2.73
4799
,21
6099
22,5
031
8273
,91
0,43
3046
02,0
012
4929
0,00
0,64
−1,1
5
9Po
díl
věk
. sku
pin
y 0–
1414
,51
14,6
40,
770,
0512
,17
15,4
8−2
,27
6,95
10Po
díl
věk
. sku
pin
y 15
–64
71,1
571
,06
0,59
0,01
70,3
272
,16
0,18
−0,9
5
11Po
díl
věk
. sku
pin
y 65
+14
,34
14,5
70,
820,
0612
,84
15,6
7−0
,48
−0,5
1
12Z
atíž
ení p
rod
ukt
. pop
ula
ce40
,57
40,7
31,
170,
0338
,58
42,2
1−0
,16
−0,9
6
13In
dex
stá
ří99
,34
97,9
010
,89
0,11
83,0
012
8,8
01,
343,
62
14P
rům
ěrn
ý vě
k40
,12
40,0
50,
640,
0239
,20
41,8
01,
272,
92
15St
řed
ní d
élka
živ
ota
mu
ži73
,16
73,1
81,
020,
0171
,16
75,2
1−0
,01
0,69
16St
řed
ní d
élka
živ
ota
žen
y79
,38
79,5
90,
770,
0177
,47
80,
36−1
,24
1,73
17Sň
atky
na
1000
ob
yvat
el5,
115,
150,
300,
064,
605,
80
0,42
0,98
18R
ozvo
dy
na
1000
ob
yvat
el3,
053,
100,
390,
132,
403,
600,
02−0
,97
19R
ozvo
dy
na
100
sňat
ků59
,76
60,4
06,
270,
1051
,10
70,4
00,
09−1
,19
20Ž
ivě
nar
ozen
í na
1000
ob
yv.
10,2
910
,30
0,35
0,04
9,50
10,9
0−0
,13
−0,0
4
21M
rtvo
roze
nos
t2,
842,
650,
790,
282,
004,
701,
190,
91
22Po
trat
y n
a 10
0 n
aroz
enýc
h38
,30
36,1
56,
280,
1629
,80
50,2
00,
89−0
,18
23Z
emře
lí n
a 10
00 o
byv
atel
10,0
910
,15
0,40
0,04
9,30
10,7
0−0
,38
−0,3
9
24K
ojen
ecká
úm
rtn
ost
3,25
3,00
1,03
0,32
2,20
5,50
1,20
0,65
25N
ovor
ozen
ecká
úm
rtn
ost
2,27
2,30
1,00
0,44
1,10
4,8
01,
161,
94
26P
řir.
pří
r. n
a 10
00 o
byv
.0,
190,
200,
422,
26−0
,50
0,8
0−0
,10
−1,0
9
27P
řist
ěhov
alí n
a 10
00 o
byv
.13
,11
11,1
58,
840,
674,
2038
,10
2,18
4,86
28V
ystě
hov
alí n
a 10
00 o
byv
.10
,19
8,10
6,91
0,68
5,10
32,8
03,
0410
,29
29P
řír.
stě
h. n
a 10
00 o
byv
.2,
912,
403,
80
1,31
−1,0
014
,10
2,12
5,75
30C
elk
. pří
r. n
a 10
00 o
byv
.3,
092,
103,
921,
27−1
,20
14,7
02,
125,
98
Hodnocení krajů České republiky podle demografi ckých charakteristik v roce 2006 61
rozlohy krajů, ukazatelů početních stavů obyvatel a některých ukazatelů úmrtnosti. Ostatní ukazatele vykazují variabilitu nízkou, v některých případech
jde prakticky takřka o variabilitu nulovou. Relativní variabilita ukazatelů je grafi cky vyjádřena na Obr. 2.
Pokud jde o hodnocení šikmosti a špičatosti, lze konstatovat, že nejvyšší nesouměrnost i koncent-raci má hustota obyvatel na 1 km2 a ukazatelé mig-race, jejichž vliv se projevuje i v šikmosti a špičatosti u přírůstku stěhováním a odtud poté i u celkového přírůstku. Vyšší hodnoty vykazuje i podíl věkové skupiny 0–14 let (oproti ostatním jmenovaným uka-zatelům má zešikmení pravostranné), index stáří, průměrný věk a některé ukazatele úmrtnosti.
Pro vybrané ukazatele, které vykazují větší hod-noty šikmosti a špičatosti, jsou na Obr. 3 a Obr. 4 vy-hotoveny histogramy rozdělení četností.
Histogram pro hustotu obyvatel na 1 km2 na Obr. 5 má extrémně zešikmené a špičaté rozdělení četností, neboť údaj za Hlavní město Prahu je extrémně velký oproti ostatním krajům.
Ve všech případech, pro které byly vyhotoveny histogramy, vykazuje Hlavní město Praha buď velmi
3: Histogram rozdělení četností podílu věkové skupiny 0–14 let a průměrného věku
0
2
4
6
8
4 8 12 16 20 24 28 32 36 40
Modus
P rùmìr
Medián25% 75%
Přistěhovalí na 1000 obyvatel
0
2
4
6
8
4 8 12 16 20 24 28 32 36 40
Modus
P rùmìr
Medián25% 75%
Vystěhovalí na 1000 obyvatel
4: Histogram rozdělení četností přistěhovalých a vystěhovalých
62 J. Dufek
vysoké nebo naopak nízké hodnoty ukazatelů a tak se výrazně odlišuje od ostatních krajů. Vysokou hod-notu vykazuje v případě přistěhovalých ještě i Stře-dočeský kraj, kde trvale bydlící obyvatelé mohou vy-užívat pracovních příležitostí v Praze.
S ohledem na velmi vysokou variabilitu přiroze-ného přírůstku (při nízké šikmosti a zhruba jednot-kové špičatosti) je vypracován histogram i pro tento ukazatel.
Jak je zřejmé z porovnání histogramů hustoty oby-vatel na 1 km2 a přirozeného přírůstku na 1000 oby-vatel, mají při skoro stejné vysoké variabilitě oba ukazatele zcela odlišné rozdělení. V případě při-rozeného přírůstku se údaj Hlavního města Prahy neodlišuje od ostatních krajů a při hodnotě 0,2 má prakticky průměrnou hodnotu.
Mezikrajské srovnáníPro mezikrajské srovnání v oblasti demografi c-
kého vývoje je k dispozici velký počet ukazatelů, z nichž jsou některé významné a některé mají jen velmi malý význam a spíše doplňují základní uka-zatele. Při výběru ukazatelů pro srovnávání krajů je nutné přihlížet k jejich možné vzájemné korelaci, neboť v případě, že do výběru budou vzaty vysoce korelující ukazatele, může se neoprávněně několi-kanásobně zvýšit jejich společná váha.
Z uvedeného důvodu je třeba vycházet z korelační matice ukazatelů a ze skupin silně korelujících uka-zatelů vybrat jen jednoho zástupce. V daném pří-padě se nabízí využití některé z vícerozměrných metod. V této práci je uplatněna faktorová analýza, která umožňuje zařadit ukazatele do skupin (fak-torů) a z každé skupiny podle faktorové zátěže vy-brat ukazatel, který nejvhodněji faktor reprezentuje. Stejnou metodiku použili Dufek a Minařík (2007), přičemž podrobný popis faktorové analýzy prezen-tuje ve své práci Űberla (1976).
Z faktorové analýzy vyplynulo, že získaných 30 de-mografi ckých ukazatelů lze zařadit do šesti faktorů, jak dokumentuje Tab. III. Faktory, jejichž vlastní hodnota měla hodnotu menší než 1, nebyly vzhle-dem nízkému procentu vlivu do hodnocení zařa-zeny. Kumulované procento dosahující u šesti fak-torů zhruba 95 % je dostačující.
0
1
2
3
4
5
6
0 250 500 750 1000 1250 1500 1750 2000 2250 2500
Modus Průměr
Medián 25% 75%
Hustota obyvatel na 1 km2
5: Histogram rozdělení četností hustoty obyvatel na 1 km2
0
1
2
3
4
5
–0,5 –0,25 0 0,25 0,5 0,75
Modus Průměr
Medián 25% 75%
Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel
6: Histogram rozdělení četností přirozeného přírůstku na 1000 obyvatel
Hodnocení krajů České republiky podle demografi ckých charakteristik v roce 2006 63
III: Tabulka rozptylu faktorové analýzy
Faktor Vlastní hodnota Procento Kumulované procento
1 9,71 32,4 % 32,4 %
2 7,28 24,3 % 56,6 %
3 4,56 15,2 % 71,8 %
4 3,86 12,9 % 84,7 %
5 1,73 5,8 % 90,4 %
6 1,25 4,2 % 94,6 %
Identifi kace faktorů a uvedení proměnných pre-zentujících faktor:Faktor 1 – stáří populace kraje 14 – průměrný věk, 13 – index stáří, 9 – podíl vě-
kové skupiny 0–14 letFaktor 2 – struktura populace kraje 12 – zatížení produktivní populace, 10 – podíl vě-
kové skupiny 15–64 letFaktor 3 – velikost kraje 4 – počet obcí, 1 – rozloha, 2, 5, 6, 7, 8 – početní
stavy obyvatelFaktor 4 – pohyb obyvatelstva kraje (přírůstky
– úbytky) 30 – celkový přírůstek, 29 – přírůstek stěhováním,
26 – přirozený přírůstekFaktor 5 – úmrtnost obyvatelstva 23 – zemřelí na 1000 obyvatel, 25 – novoroze-
Faktor 3 není vzhledem k tomu, že se jedná o ab-solutní ukazatele charakterizující velikost kraje, do mezikrajského srovnání zařazen. Z ostatních faktorů bylo vybráno pět srovnatelných ukazatelů s ohle-dem na zařazení ve faktorech podle jejich fakto-rové zátěže, přitom však bylo využito i věcně logické hledisko tak, aby byly pokryty základní oblasti de-mografi e. Jsou to: průměrný věk, zatížení produk-tivní populace, přírůstek stěhováním na 1000 oby-vatel, zemřelí na 1000 obyvatel a živě narození na 1000 obyvatel.
Vzhledem k tomu, že vybrané ukazatele mohou mít různou důležitost, jsou pro ně stanoveny váhy. V tomto směru byla uplatněna metoda párového po-rovnání, přičemž hodnocení se zúčastnili čtyři další spolupracovníci, kteří se demografi í zabývají. Stano-vení preferencí podle jednotlivých hodnotitelů bylo zprůměrováno a poté stanoveny váhy tak, aby jejich součet se rovnal jedné.
IV: Preference ukazatelů vybraných pro srovnávání krajů podle autora
UkazatelPrůměrný věk
14
Zatížení produktivní
populace12
Přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel
29
Zemřelí na 1000 obyvatel
23
Živě narození na
1000 obyvatel20
Součet bodů
14 - 0 0 0,5 0 0,5
12 1 - 1 1 0 3
29 1 0 - 0 0 1
23 0,5 0 1 - 0 1,5
20 1 1 1 1 - 4
V: Preference a stanovení vah vybraných ukazatelů kolektivem odborníků
UkazatelHodnotitel Součet
bodůVáha
Směr působení1 2 3 4 5
14 0,5 0,5 1 0,5, 2,5 5 1,0 +
12 3 3 3 4 1,5 14,5 2,9 –
29 1 2 0,5 2 3 8,5 1,7 +
23 1,5 0,5 2 0,5 0 4,5 0,9 –
20 4 4 3,5 3 3 17,5 3,5 +
64 J. Dufek
Kromě stanovení vah vybraných ukazatelů je ne-zbytné stanovení směru jejich působnosti. V pří-padě, že platí „čím vyšší hodnota, tím lépe“, jde o po-zitivní směr působení a naopak, platí-li „čím vyšší hodnota, tím hůře“, je směr působení negativní.
U ukazatele průměrný věk (14) je směr působení diskutabilní. Je uvažován pozitivní směr působení, neboť jeho hodnota vykazuje vyšší stupeň korelace ke střední délce života (u mužů r = 0,260, u žen r = 0,435) než ke struktuře populace charakterizované indexem stáří jako podílu věkové skupiny starých k mladým (r = 0,009). U ostatních vybraných ukaza-telů je stanovení směru působení jednoznačné. Za-
tížení produktivní populace (12) má negativní směr působení, migrační přírůstek (29) směr pozitivní, úmrtnost (23) negativní a porodnost (20) pozitivní.
Vybrané ukazatele jsou uváděny v různých měr-ných jednotkách a jsou vzhledem k různým dosa-hovaným úrovním neporovnatelné. Zdůrazňují to ve statistické učebnici rovněž Seger a Hindls (1995) a v učebních textech pro studenty demografi e Koschin (2005). Z uvedeného důvodu jsou v zájmu porovnatelnosti převedeny na normované bezroz-měrné hodnoty s průměrnou nulovou úrovní a jed-notkovou variabilitou. Pro přehlednost jsou uve-deny v Tab. VI.
VI: Normované hodnoty, celkové skóre a pořadí krajů
KrajNormované hodnoty ukazatelů Celkové
skórePořadí
14 12 29 23 20
1 – Hlav. m. Praha 2,625 −1,701 0,629 0,775 0,886 10,588 1
Pro stanovení pořadí krajů jsou vypočteny pro každý ukazatel skóre jako součin normované pro-měnné a odpovídající váhy. U ukazatelů s pozitiv-ním působením zůstává znaménko stejné, zatímco u ukazatelů s negativním působením se znaménko mění. Poté součet jednotlivých skóre dává celkové skóre, na jehož základě je stanoveno pořadí krajů.
Na prvních dvou místech se umísťují Hlavní město Praha a Středočeský kraj. U Prahy to ovliv-ňuje především nejnižší zatížení produktivní popu-lace (38,58 %) a vysoký průměrný věk (41,8 let) v dů-sledku nejvyšší střední délky života (muži 75,21 let, ženy 80,35 let) při dobře dostupné zdravotní péči, navíc i třetí nejvyšší porodnost (10,6 živě naroze-ných na 1000 obyvatel). Středočeský kraj má naproti tomu průměrný věk a zatížení produktivní popu-lace zhruba průměrné, vykazuje však výrazně nej-vyšší přírůstek stěhováním (14,1 osob na 1000 oby-vatel) a spolu s Ústecký krajem i nejvyšší porodnost (10,9 živě narozených na 1000 obyvatel).
K obdobným výsledkům při mezikrajském srov-nání na základě pěti jím vybraných demografi c-kých ukazatelů dospěl i ČSÚ, krajská reprezentace Brno (2005). Nejlépe byl vyhodnocen Středočeský kraj díky enormně vysokému relativnímu přírůstku vnitřního stěhování v důsledku dobré dostupnosti pracovních příležitostí a Hlavní město Praha přede-vším v důsledku stěhování ze zahraničí.
Nejhorší výsledky vykazuje Zlínský kraj, a to v dů-sledku výrazně nejnižší porodnosti (9,5 živě naro-zených na 1000 obyvatel), která má při výpočtech i nejvyšší váhu. Nepříznivé výsledky má rovněž Krá-lovéhradecký kraj a Vysočina, u obou krajů v dů-sledku nízké porodnosti a vyššímu zatížení produk-tivní populace. Vysočina přitom dosahuje vůbec nejnižší úmrtnost.
Analýzou odhalená pozitiva a negativa demogra-fi cké situace v krajích ČR v roce 2006 mohou kraj-ským orgánům v součinnosti s celostátními orgány sloužit k přijetí odpovídajících opatření.
Hodnocení krajů České republiky podle demografi ckých charakteristik v roce 2006 65
–3,000
–2,000
–1,000
0,000
1,000
2,000
3,000
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Průměrný věk Zatížení produktivní populacePřírůstek stěhováním na 1000 obyvatel Zemřelí na 1000 obyvatelŽivě narození na 1000 obyvatel
7: Normované hodnoty vybraných ukazatelů podle jednotlivých krajů
Vzájemné porovnání srovnatelných normovaných hodnot vybraných demografických ukazatelů podle jednotlivých krajů. Kladné hodnoty charakterizují nadprůměrnou
úroveň, záporné hodnoty podprůměrnou úroveň. Je však třeba uvažovat pozitivní či negativní směr působení a váhy ukazatelů.
ZÁVĚRPráce je dílčím výstupem výzkumného záměru
MSM 6215648904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“ řešeného na PEF MZLU v Brně, tematického směru 5 „Sociálně ekonomické souvis-losti trvale udržitelného multifunkčního zeměděl-ství a opatření agrární a regionální politiky“ a jeho dílčího úkolu „Analýza demografi ckého vývoje ČR, dů-sledky zpoždění oproti vyspělým západním zemím, projevy ve venkovském prostředí u základních demografi ckých cha-rakteristik obecně a podle konkrétních specifi ckých podmínek regionů ČR“.
Vzhledem k tomu, že řešitelé v rámci výzkumného záměru směrují dílčí regionální analýzy na Jihový-
chodní region a jeho dva kraje, lze z hlediska Jiho-moravského kraje a kraje Vysočina výsledky demo-grafi ckého hodnocení krajů souhrnnými číselnými jednorozměrnými charakteristikami a výsledky me-zikrajského srovnání shrnout obecně následovně:
Jihomoravský kraj, který se umístil na 9. místě, má u všech vybraných ukazatelů souboru 14 krajů ČR zhruba průměrnou úroveň, přičemž kromě prů-měrného věku vykazuje u zbývajících čtyř vybra-ných ukazatelů mírně nepříznivou úroveň. Horší si-tuace je v kraji Vysočina umístěném na 12. místě, ve kterém je druhé nejvyšší zatížení produktivní popu-lace především v důsledku vysokého podílu věkové skupiny od 65. roku věku. Přitom počet zemřelých na 1000 obyvatel je ze všech krajů nejnižší (9,3 zem-ře lých na 1000 obyvatel).
SOUHRNDemografi cký vývoj v České republice není prostorově homogenní, vykazuje regionální rozdíly. U souboru 14 krajů ČR jsou vypočteny a vyhodnoceny číselné charakteristiky úrovně, variability, šik-mosti a špičatosti pro 30 demografi ckých ukazatelů z roku 2006. Rozdělení četností některých z nich bylo popsáno histogramy. Na základě faktorové analýzy bylo vybráno pět reprezentativních ukaza-telů, stanoveny jejich váhy a prostřednictvím normovaných hodnot určeno pořadí krajů. Nejlepší umístění dosáhlo Hlavní město Praha a Středočeský kraj, nejhůře se umístil Zlínský kraj.
demografi cká analýza, kraje ČR, číselné charakteristiky ukazatelů, pořadí krajů
SUMMARYThe demographic development of the Czech Republic is strongly infl uenced by the Western Euro-pean standard; the reproduction and the life style are considerably changing in quality. The number
66 J. Dufek
of inhabitants is decreasing, the age structure is deteriorating, the marriage rate is decreasing and the divorce rate increasing slightly, the birth rate is declining as well as, in smaller amount, the death rate, the natural increase starts to grow gradually a� er the sharp drop to decrease; however, it is still negative.It is obvious, the demographic changes do not occur in the same intensity all over the Czech Repub-lic, but there is a certain degree of regional diff erences and there are also diff erences of the population development in towns and in the country.In the set of 14 regions of the Czech Republic, numerical characteristics showing level, variability, skewness and kurtosis for 30 demographic indicators from the year 2006 are calculated and evaluated. Frequency counts for some of these have been shown using histograms. On the basis of factor analy-sis, fi ve representative indicators were chosen and assigned weights, with the ranks of regions deter-mined by normalized values. The best position was obtained by the City of Prague and Středočeský Region, with last position occupied by the Zlín Region.This work is a partial output of the research project no. MSM 6215648904 “The Czech economy in the integration and globalization processes and the development of the agrarian and the service sectors in the new conditions of the European integrated market” carried out at the Faculty of Business and Economics of Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, topic group 5 “Social economic connections of sustainable multifunctional agriculture and the agrarian and regional politics mea su-res” and its partial task “The analysis of the demographic development in the CR, the consequences of delay in contrast to the developed Western European countries, the country environment manifes-tations of the basic demographic characteristics generally and according to the specifi c conditions of CR regions”.
LITERATURADemografi cký, sociální a ekonomický vývoj Jihomoravského
kraje. Brno: ČSÚ, krajská reprezentace Brno, 2005, 152 s. ISBN 80-250-1162-3.
DUFEK, J., MINAŘÍK, B., 2007: Analýza demografi c-kého vývoje České republiky a krajů regionu Jihovýchod. Brno: MZLU, 166 s. ISBN 978-80-7375-063-3.
KOSCHIN, F., 2005: Demografi e poprvé. 2. vyd. Praha: VŠE, 122 s. ISBN 80-245-0859-1.
ŰBERLA, K., 1976: Faktorová analýza. 2. vyd. Bratisla-va: ALFA, 334 s.
Adresa
Prof. Ing. Jaroslav Dufek, DrSc., Ústav statistiky a operačního výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika, e-mail: [email protected]
