HOLOCAUSTOV PR MYSLaaargh.vho.org/fran/livres6/NMindcesky.pdfMoji rodi e se asto divili, pro se...

Norman G. Finkelstein

HOLOCAUSTOV PR MYSL

úvaha o zneu ití utrpení id

Prefer Statement Praha

AAARGH Internet

2006

FINKESTEIN : Holocaustov Pr mysl

— 2 —

POD KOVÁNÍ

My lenka této knihy pochází od Colina Robinsona z organizace Verso. Roane Carey zformoval mou úvahu do logického celku. Ve v ech stadiích p i vzniku této knihy mi pomáhali Noam Chomsky a Shifra Stern. Jennifer Loewensteinová and Eva Schweitzerová se vyjad ovali k r zn m koncept m. Rudolph Baldeo se o knihu zaslou il osobní podporou a povzbuzením. Jsem jim za to v em zavázán. Pokou ím se na t chto stránkách naplnit odkaz sv ch rodi . Proto knihu v nuji sv m dv ma syn m, Richardovi a Henrymu, a mému vnukovi Davidovi.

ÚVOD

Tato kniha je jednak rozborem, jednak ob alobou pr myslu holocaustu. Na následujících stránkách doká i, e "Holocaust" je ideologickou representací nacistického holocaustu.(poznámka 1) Stejn jako v t ina ideologií, má tato representace slabou, jestli v bec n jakou, spojitost s realitou. Holocaust není libovolná, ale spí e vnit n koherentní konstrukce. Jeho úst ední dogmata mají záva n politick a t ídní obsah. Skute n , prokázalo se, e Holocaust je nezanedbatelnou ideologickou zbraní. Jeho roz í ením si jedna s nejstra n j ích vojensk ch sil na základ hr zného poru ování lidsk ch práv p isvojila roli "vít zného" státu a nejúsp n j í etnická skupina ve Spojen ch státech tak získala postavení vít ze. Z tohoto postavení pro ní vypl vají zna né v hody - zvlá t se stala imunní ke kritice, a u je jakkoliv oprávn ná. A vyu ívání této imunity, mohu dodat, se nevyhnul morální úpadek, kter ji obvykle doprovází. Z tohoto pohledu, v klad oficiálního interpreta Holocaustu Elieho Wiesela není náhodn . Prost nedosáhl tohoto svého postavení na základ sv ch humanitárních závazk nebo literárního talentu.(poznámka 2) Wiesel hraje tuto v d í roli spí e proto, e spolehliv vyjad uje a podporuje základní dogmata Holocaustu. Po áte ním popudem k napsání této knihy byla seminární práce Petera Novicka The Holocaust in American Life (Holocaust v americkém ivot ), kterou jsem recenzoval pro British literary journal.(poznámka 3) Na t chto stránkách je roz í en kritick dialog, kter jsem zahájil s Novickem; proto je zde tolik odkaz na jeho studii. Spí e jako sn ka provokativních p ipomínek ne jako soustavná kritika, pat í The Holocaust in American Life k starobylé americké tradici skandalizování. Stejn jako v t ina skandalizátor se Novick soust e uje pouze na ty nejk iklav j í p ípady zneu ívání. Nehled na to, jak je s írav a osv ující, The Holocaust in American Life není radikální kritikou. Základní p edpoklady z stávají nedot eny. Kniha není ani banální ani kací ská a je zam ena ke kontroverznímu extrému hlavního politického spektra. Lze p edpokládat, e zp sobila mnoho, i kdy rozli n ch, reakcí v americk ch mediích.


— 3 —

Novickovou úst ední analytickou kategorií je "pam ". V sou asnosti je ur it "pam " tím nejnapadnuteln j ím pojmem z dlouhodobého hlediska. S povinnou poklonou Mauricovi Halbwachsovi se Novick sna í demonstrovat, jak "sou asné koncepce" ovliv ují "pam Holocaustu". Kdysi nekonformní intelektuálové pou ívali takové silné politické kategorie jako jsou na jedné stran "velmoci" a "zájmy" a na druhé stran "ideologie". Dnes v ichni pou ívají uhlazen odpolitizovan jazyk "znepokojení" a "pam ti". P esto Novick uvádí d kaz, e pam Holocaustu je ideologickou konstrukcí nezadatelného práva. Je-li jednou formulována, je podle Novicka pam Holocaustu "spí e ast ji" libovolná. Argumentuje, e formulace není v t inou volena na základ "kalkulace v hod a nev hod" ale spí e "ani jsou prom leny . . . d sledky".(poznámka 4) N které d kazy p ipou t jí opa n záv r. M j p vodní zájem o holocaust byl ryze osobní. M j otec a moje matka oba p e ili var avské ghetto a nacistické koncentra ní tábory. Krom m ch rodi , v ichni lenové rodiny z obou stran byli vyhlazeni nacisty. M mi prv mi dojmy, tak e eno,

souvisejícími s nacistick m holocaustem, je moje matka p ilepená na televizní obrazovku a sledující proces s Adolfem Eichmanem (1961) kdy jsem p i el ze koly. A koliv byli osvobozeni z tábor pouze 16 let p ed procesem, odd lovala v

mé mysli nep ekonatelná propast rodi e jak jsem je znal od tohoto. Fotografie rodiny mé matky visela na st n ob vacího pokoje. (Nikdo z rodiny mého otce nep e il válku). Nikdy jsem nedokázal zcela pochopit mé spojení s nimi, nato pochopit co se stalo. Byly to sestry mé matky, brat i a rodi e, ne mé tety, str kové nebo d dové. Pamatuji se, jak jsem jako dít etl The Wall Johna Urise a Mila 18 Leona Urise, obojí fikce z var avského ghetta. (Stále si vzpomínám na mou matku, za tenou do The Wall, jak p ejela svou zastávku metra cestou do práce). A se sna ím jak chci, nemohu alespo na chvilku ud lat ten my lenkov skok, kter by spojoval mé rodi e a jejich oby ejn ivot s minulostí. Opravdu, nemohu. D le it j í je ov em jiná v c. Krom tohoto sou asného pohledu si nevzpomínám, e by nacistick holocaust n jak ovlivnil mé d tství. Hlavním d vodem bylo, e nikdo

krom mé rodiny se nestaral o to, co se stalo. Okruh m ch d tsk ch p átel mnoho etl a vá niv debatoval o sou asn ch událostech. P esto si opravdu

nevzpomínám, e by mi m j jedin p ítel (nebo rodi e mého p ítele) polo il otázku o tom, co má matka a m j otec p e ili. To nebylo zdvo ilé ml ení. To byla jednodu e lhostejnost. V tomto sv tle nem eme jinak ne b t skepti tí k v lev m bolesti v p í tích desetiletích, kdy u byl pr mysl Holocaustu pevn ustaven. N kdy si myslím, e objev nacistického holocaustu americk mi idy byl hor í ne kdyby byl zapomenut. Pravda, moji rodi e se uch lili do soukromí; jimi pro ité utrpení nebylo ve ejn uznáno. Ale nebylo to lep í, ne hrubé zneu ívání idovského mu ednictví? Ne se stal nacistick holocaust Holocaustem, bylo o n m publikováno jen pár odborn ch studií, jako The Destruction of the European Jews (Destrukce evropsk ch id ) Raula Hilberga a pam tí, jako Man's Search for Meaning (Lidské hledání v znamu) Viktora Frankla a Prisoners of Fear (V zni strachu) Elly Lingens-Reinerové. (poznámka 5) Ale tato malá sbírka skvost je lep í ne plné police v tvor , které dnes le í v knihovnách a kni ních obchodech. Oba moji rodi e, p esto e denn pro ívali tuto minulost a do své smrti, ztratili ke


— 4 —

konci sv ch ivot zájem o Holocaust jako o ve ejné p edstavení. Jeden z celo ivotních p átel mého otce a b val spoluv ze z Auschwitzu, zdánliv nezkorumpovateln levicová idealista, z principu odmítl n meckou kompenzaci po válce. Nakonec se stal editelem izraelského Muzea Holocaustu, Yad Vashem. M j otec zdráhav a s velk m zklamáním nakonec p ipustil, e i tento mu byl zkorumpován Holocaustov m pr myslem a upravil své názory pro moc a zisk. Kdy po své spu t ní nab val Holocaustov pr mysl stále absurdn j í formy, moje matka ráda citovala (úmysln ironicky) v rok Henryho Forda "historie jsou kecy". Pohádky o "t ch, kte í p e ili holocaust" - o v ech v zních koncentra ních tábor , sam ch hrdin odboje - byly zvlá tním zdrojem ironické zábavy u nás doma. Dávno p edtím John Stuart Mill zjistil, e pravdy, které nelze kdykoliv prov it, "ztrácejí svou p esv d ivost, pokud jsou zveli ovány a ke l i". Moji rodi e se asto divili, pro se stávám tak rozho en m kv li falsifikaci a zneu ití nacistické genocidy. Nejobvyklej í odpov dí bylo, e byla pou ita k ospravedln ní zlo inné politiky izraelského státu a americké podpory této politiky. Je tu rovn osobní motiv. Velice dbám o zapamatování persekuce své rodiny. Sou asná kampa Holocaustového pr myslu vy dímat peníze z Evropy ve jménu "uboh ch ob tí holocaustu" je pop ením vysoké morální úrovn jejich mu ednictví na úrove kasina v Monte Carlu. Bez ohledu na tyto zále itosti se ov em domnívám, e je d le ité zachovat - a bojovat za to - integritu historického záznamu. Na posledních stránkách této knihy navrhnu, abychom se studiem nacistického holocaustu nenau ili jenom n co o N mcích nebo ne idech, ale o nás v ech. Dále si myslím, e p i opravdov m studiu nacistického holocaustu, musí b t redukována jeho

fyzická dimenze a jeho morální dimenze musí b t zd razn na. P íli mnoho soukrom ch i ve ejn ch prost edk bylo vlo eno do památník nacistické genocidy. V t ina z nich je bezú elná jako hold ne idovskému utrpení, ale idovské expanzi.. Je as otev ít svá srdce utrpení zbytku lidstva. Taková bylo hlavní pou ení, které mi poskytla moje matka. Ji nikdy jsem ji nesly el íkat: nesrovnávej. Moje matka v dy srovnávala. Historické rozli ení je nepochybn nutné. Ale d lat morální rozdíl mezi "na ím" a "jejich" je samo o sob morální kotrmelec. "Nem e porovnávat jakékoliv dva ubohé lidi", íkal Platon, "a íkat, e jeden z nich je astn j í". Tvá í v tvá utrpení Afro-Ameri an , Vietnamc a Pákistánc platí krédo mé matky: oni v ichni jsou ob tí holocaustu.

Norman G. Finkelstein Duben 2000

New York City


— 5 —

Poznámky: 1 V tomto textu ozna uje nacistick holocaust skute nou historickou událost, zatímco Holocaust p edstavuje jeho ideologickou representaci. 2 Ke studiu Wiesellova ostudného protokolu obrany ve prosp ch Izraele, viz Norman G. Einkelstein a Ruth Bettina Birn, A Nation on Trial: The Goldhagen Thesis and Historical Truth (New York 1998), 1983, 1990. Jeho vyjád ení kdekoliv jinde není lep í. Ve sv ch nov ch pam tech, And the Sea Is Never FuR (New York 1999), Wiesel nabízí toto neuv itelné vysv tlení svého ml ení o utrpení Palestinc : "Navzdory zna nému tlaku jsem odmítl ve ejné vyjád ení ve v ci izraelsko - arabského konfliktu" (125). Ve svém jemn detailním p ehledu literatury o Holocaustu, literární kritik Irving Howe zmi uje Wieselovo v zna né dílo v jednom samostatném odstavci nesm lou chválou, e "první kniha Ebe Wiesela, Night, (noc) [je] napsána jednodu e a bez e nického nadání." "Nebylo tam ke tení nic jiného ne Noc," souhlasí literární kritik Alfred Kazin. "Ebe je sám jedin m hercem. Popsal sám sebe jako 'lektora utrpení.'" (Irving Howe, "writing and the Holocaust,"New Republic [27 October 1961; Alfred Kazin, A Lifetime Earning in Every Moment [New York 19961, 179) 3 New York: 1999. Norman Einkelstein, "Uses of the Holocaust," in London Review of Book (6 January 2000). 4 Novick, The Holocaust, 3 - 6. 5 Raul Hilberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1961). Viktor Frankl, Man's Search for Meaning (New York 19Sg). Ella Lingens-Reiner, Prisoners of Fear (London 1948).

esk p eklad knihy The Holocaust industry p evzat z domovské stránky Ji ího olera: http://home.talkcity.com/capitoldr/jirisoler


— 6 —

KAPITALIZACE HOLOCAUSTU

V pam tihodném dialogu p ed n kolika lety Gore Vidal obvinil Normana Podhoretze, tehdej ího vydavatele publikace Commentary (Komentá e) Americké idovské komise, e není Ameri an. (poznámka 1) Jako d kaz poslou ilo, e

Podhoretz pokládal Ob anskou válku - "v znamnou a jedine nou událost, která stále rezonuje v na í republice" - za mén v znamnou ne idovské problémy. P itom Yet Podhoretz byl asi Ameri anem více, ne jeho alobce. Pro n ho to byla "válka proti id m" a ne "válka mezi státy", jak figurovala v centru amerického kulturního ivota. Mnoho koleg profesor si mohlo vyzkou et, e ve srovnání s Ob anskou válkou mnohem více vysoko kolák umístí nacistick holocaust do správného století a v eobecn uvede po et zabit ch. Ve skute nosti je nacistick holocaust tém jedin historick odkaz, kter je sly et v universitních posluchárnách. Pr zkumy ukázaly, e mnohem více Ameri an doká e identifikovat Holocaust ne Pearl Harbour nebo atomové bombardování Japonska.

Nicmén , a tém donedávna figuroval nacistick holocaust v americkém ivot jen z ídka. Mezi koncem Druhé sv tové války a koncem 70-t ch let se jenom hrstka knih a film t kala této v ci. Ve Spojen ch státech byl jen jeden universitní kurs, kter nabízel toto téma. (poznámka 2) Kdy Hannah Arendtová publikovala v roce 1973 Eichmann in Jerusalem , mohla uvést pouze dv v decké studie na toto téma - The Final Solution Geralda Reitlingera a The Destruction of the European Jews Raula Hilberga. (poznámka 3) Hilbergovu mistrovskému dílu se samotnému poda ilo najít denní sv tlo. Vedoucí jeho disertace, n mecko- idovsk sociální teoretik Franz Neuman, ho d razn varoval od zpracování tohoto tématu ("to bude vá poh eb") a ádn universitní nebo mainstreamov nakladatel necht l p evzít dokon en rukopis. Kdy byl nakonec publikován, The Destruction of the European Jews m l jen n kolik ohlas , p evá n kritick ch. (poznámka 4)

Nejen obecn Ameri ané, ale i ameri tí idé, v etn idovsk ch intelektuál , v novali nacistickému holocaustu malou pozornost. Sociolog Nathan Glazer vylí il v roce 1957 v autoritativním p ehledu, e nacistické Kone né e ení (stejn jako Izrael) "má relativn mal vliv na vnit ní ivot americk ch id ". V roce 1961 na sympoziu Commentary o " idovství a mlad ch intelektuálech" se pouze dva z


— 7 —

jednat iceti p isp vatel dotkli tohoto tématu. Podobn , kulat st l jednadvaceti ortodoxních americk ch id uspo ádan asopisem Judaism v roce 1961 "Moje idovská afirmace" tém kompletn ignoroval tuto v c. (poznámka 5) ádné

pomníky ani pocty nep ipomínaly ve Spojen ch státech nacistick holocaust. Naopak, idovské organizace byly proti takov m památkám. Otázka zní: Pro ?

Standardní vysv tlení tvrdí, e idé byli nacistick m holocaustem tak traumatizováni, e odmítali vzpomínku na n j. Ve skute nosti neexistuje ádn d kaz, kter by to

podporoval. Nepochybn n kte í z t ch, kte í p e ili, necht li hned, nebo z uveden ch d vod pozd ji, mluvit o tom co se stalo. Mnoho jin ch ov em velmi cht lo mluvit, a jakmile nastala p íle itost, nep estali by mluvit. (poznámka 6) Problém byl v tom, e Ameri ané je necht li poslouchat.

Skute n m d vodem pro ve ejné ml ení o nacistickém vyhlazování byla konformní politika v dc americk ch id a politické klima povále né Evropy. Jak ve vnit ních tak v mezinárodních zále itostech se americké idovská elity (poznámka 7) p esn dr ely oficiální americké politiky. To ve sv ch d sledcích napomáhalo tradi ním cíl m asimilace a p ístupu k moci. Po za átku studené války se hlavní idovské organizace p ipojily k boji. Americké idovské elity "zapomn ly" na nacistick holocaust, proto e N mecko - po roce 1949 Západní N mecko - se stalo hlavním povále n m spojencem USA v americké konfrontaci se Sov tsk m svazem. Návrat do minulosti by neposlou il ni emu; vlastn by komplikoval v ci.

S nev znamn mi v hradami (pozd ji sta en mi) se hlavní americké idovské organizace postavily do jedné ady za americkou podporu znovu vyzbrojeného a sotva denacifikovaného N mecka. Americká idovská komise (AJC), obávající se, e "jakákoliv organisovaná oposice americk ch id proti nové zahrani ní politice a

strategické linii by je v o ích ne idovské v t iny izolovala a ohrozila jejich povále né postavení na domácí scén " bylo to první, co po adovala podstata nového uspo ádání. Pro-sionistick Sv tov idovsk kongres (WJC) a jeho americká pobo ka p estala oponovat po podepsání smlouvy o povále né kompenzaci z N meckem na po átku padesát ch let, zatímco Liga proti pomluvám (ADL) byla prvou velkou idovskou organizací, která poslala v roce 1954 oficiální delegaci do N mecka. Spole n tyto organizace kolaborovaly s bonnskou vládou na potla ení "protin meck ch vln" lidového idovského cít ní. (poznámka 8)

Kone né e ení se stalo tabu pro americké idovské elity i z jin ch d vod . Levicoví idé, kte í byli v opozici v i spojenectví s N meckem ve studené válce proti

Sov tskému svazu, by se k tomu nep estali vracet. P ipomínka nacistického holocaustu byla brána jako komunistická zále itost. Svázáni stereotypem, kter spojoval idy s levicí - idé vlastn p isp li t etinou hlas ve volbách pro pokrokového presidentského kandidáta Henry Wallace v roce 1948 - americké idovské elity necouvly p ed ob továním sv ch soukmenovc na oltá

antikomunismu. Tím e nabídli své materiály o domn l ch podvratn ch idovsk ch organizacích vládním agenturám, AJC a ADL aktivn kolaborovaly s McCarthyov m honem na arod jnice. AJC podpo ila rozsudek smrti nad Rosenbergov mi, kdy jejich m sí ník Commentary tvrdil, e nebyli opravdoví idé.

Z obavy ze spojenectví s politickou levicí v zahrani í i doma odmítaly hlavní idovské


— 8 —

organizace spolupráci s protinacistick m n meck mi sociálními demokraty, stejn jako bojkot n meck ch v robk a ve ejné demonstrace proti ex-nacistické orientaci Spojen ch stát . Na druhé stran náv t vy prominentních n meck ch disident , jak m byl protestantsk pastor Martin Niemöller, kter strávil osm let v nacistick ch koncentra ních táborech a byl nyní proti antikomunistické k i ácké kampani, musely strp t pomluvy od americk ch idovsk ch v dc . V úzkostlivé snaze posílit svou antikomunistickou pov st idovské elity se dokonce p ihlásily a finan n podporovaly pravicové organizace jako All-American Conference (Celoamerická konference), Combat Communism (Boj proti komunismu) a p imhou ily o i kdy veteráni z nacistické SS vstoupili do zem . (poznámka 9)

Pouze úzkostlivá snaha o vlastní integraci z vládnoucími elitami v USA a odd lení se od idovské levice zorganizovala americké idy tak, aby vid li nacistick holocaust ve speciálním kontextu: k ob alob SSSR. "Sov tská [proti idovská] politika otevírá mo nosti, které nesmí b t p ehlédnuty" íká interní memorandum AJC, které Novick s radostí cituje "aby posílil ur ité aspekty domácí politiky AJC". Typicky to znamená spojovat nacistické Kone né e ení se Stalinov m antisemitismem. "Stalin bude úsp n tam, kde Hitler chybil" íká hr zná p edpov Commentary , "nakonec zni í idy ve st ední a v chodní Evrop .... Paralela s politikou nacistické likvidace je tém úplná". Hlavní americké idovské organizace dokonce odsoudily v roce 1956 sov tskou invazi do Ma arska jako "pouze prvé stadium na cest k ruskému Auschwitzu". (poznámka 10)

V e zm nila v ervnu 1967 arabsko-izraelská válka. Vlastn po v ech stránkách se teprve po tomto konfliktu stal Holocaust pevnou sou ástí ivota americk ch id . (poznámka 11) Standardní vysv tlení této zm ny je takové, e extrémní izolace Izraele a jeho zranitelnost b hem ervna o ivilo vzpomínky na nacistickou likvidaci. Ve skute nosti tento v klad chybn vykládá jak realitu st edov chodního rozlo ení sil v dob konfliktu, podstatu rozvoje vztah mezi americk mi idovsk mi elitami a Izraelem.

Práv americké idovské organizace zleh ovaly nacistick holocaust po Druhé sv tové válce aby byly v souladu s prioritami vlády USA ve studené válce, proto se jejich vztah k Izraeli dr el krok politiky USA. V nejrann j ím stadiu idovské elity m ly hluboké obavy z podpory idovského státu. Hlavn tu byl jejich strach zaplatit za "dvojí loajalitu". Jak studená válka sílila, tyto jejich obavy se násobily. Ji p ed zalo ením Izraele v dci americk ch id vyjád ily obavy, e jeho v chodoevropské levicové vedení se p ipojí k sov tskému táboru. I kdyby p ípadn podpo ily sionistickou kampa pro idovskou státnost, americké idovské organizace pozorn sledovaly signály z Washingtonu a ídily se podle nich. A opravdu, AJC podporovala zalo ení Izraele zejména ze strachu, e by vznikl domácí odpor v i

id m kdyby idovské DP v Evrop nebyly rychle ustaveny. (poznámka 12) I kdy Izrael se spojil se západem brzy po zformování státu, mnoho Izraelc ve vlád i mimo ní si zachovalo silnou náklonnost k Sov tskému svazu; proto si ameri tí idov tí p edstavitelé dr eli Izrael daleko od t la.

Od svého zalo ení v roce 1948 a do války v ervnu 1967 nefiguroval Izrael úst edn v americkém strategickém plánování. Kdy palestin tí idov tí v dci p ipravovali vyhlá ení státu, president Truman váhal, zva uje domácí zále itosti ( idovské hlasy)


— 9 —

proti varování ministerstva zahrani í (podpora idovského státu by sjednotila arabsk sv t). K zaji t ní americk ch zájm na St edním v chod balancovala Eisenhowerova administrativa mezi podporou Izraele a arabsk ch národ , dávaje ov em p ednost Arab m.

Ob asné politické st ety Izraele se Spojen mi státy kulminovaly b hem suezské krize v roce 1956, kdy se Izrael p edem dohodl s Británií a Francií o napadení egyptského národního v dce Gamala Abdela Nassera. I kdy bleskové vít zství Izraele a obsazení Sinajského poloostrova m lo hlavní v znam pro jeho strategick potenciál, Spojené státy to pova ovaly pouze za jeden z n kolika územních zisk . Proto president Eisenhower donutil Izrael k úplnému a zdánliv bezpodmíne nému sta ení ze Sinaje. B hem krize ameri tí idov tí v dci ud lali mal pokus, jak se vykroutit z americk ch po adavk , ale nakonec, jak p ipomíná Arthur Herzberg, "preferovali doporu it Izraeli, aby respektovali [Eisenhower] spí e ne oponovali p áním p edstavitel Spojen ch stát ". (poznámka 13)

Krom ob asn ch projev charity Izrael prakticky zmizel z dohledu amerického idovského ivota zanedlouho po zalo ení státu. Ve skute nosti nebyl Izrael pro

americké idy d le it . Ve svém p ehledu z roku 1957 Nathan Glazer tvrdí, e Izrael "m l znateln mal vliv na vnit ní ivot americk ch id ". (poznámka 14) Po et len sionistick ch organizací v Americe poklesl z stovek tisíc v roce 1948 na desítky tisíc v 60-t ch letech. Pouze jeden z dvaceti americk ch id cht l nav tívit Izrael p ed ervnem 1967. P i novém zvolení presidenta Eisenhowera v roce 1956, které bylo

bezprost edn po tom, kdy donutil Izrael k potupnému opu t ní Sinaje, ji v zna ná podpora Eisenhowera ze strany id vzrostla. Na za átku 60-t ch let Izrael dokonce utrp l ztrátu sympatií kv li únosu Eichmana od skupiny elitních id jako Joseph Proskauer, b val president AJC, harvardsk historik Oscar Handlin a list Washington Post v idovském vlastnictví. "Únos Adolfa Eichmana", mínil Erich From: "je akt bezpráví p esn stejného typu na jakém sami nacisté . . . m li vinu". (poznámka 15)

Ameri tí idov tí intelektuálové nap í politick m spektrem prokazovali zvlá tní lhostejnost k osudu Izraele. Podrobná studie levicov -liberální newyorkské idovské intelektuální scény z 60-t ch let se sotva zmi uje o Izraeli. (poznámka 16)

T sn p ed ervnovou válkou AJC sponzorovalo symposium " idovská identita tady a te ". Pouze t i z jednat iceti "nejlep ích názor z idovské obce" se v bec zmínily o Izraeli; dva z nich pouze pop ely jeho záva nost. (poznámka 17) Je ironií, e pouze dva známí idov tí intelektuálové m li vazbu na Izrael p ed ervnem 1967: Hannah Arendtová a Noam Chomsky. (poznámka 18)

Potom p i la ervnová válka. Pod dojmem p edvedené drtivé síly Izraele se Spojené státy rozhodly ji p ipojit ke sv m strategick m klad m. (Ji p ed ervnovou válkou Spojené státy opatrn tíhly k Izraeli, kdy egyptsk a syrsk re im ukazovaly rostoucí kurs k nezávislosti v polovin 60-t ch let.) Vojenská a ekonomická pomoc za ala pomalu m nit Izrael na reprezentata síly USA na St edním v chod .

Pro americké idovské elity bylo pod ízení Izraele americké síle t stím spadl m z nebe. Sionismus vycházel z p edpokladu, e asimilace id byl pouh m snem a e

idé budou v dy pokládáni za potenciáln neloajálního spojence. Aby vy e ili toto


— 10 —

dilema, sionisté se pokou eli zalo it pro idy vlast. Ve skute nosti zalo ení Izraele obnovilo problém, rozhodn pro idy z diaspory: znamenalo to platit za dvojí loajalitu. Paradoxn po ervnu 1967 Izrael usnadnil asimilaci id ve Spojen ch státech: idé nyní stáli na frontové linii bránící Spojené státy - vlastn "západní civilizaci" - proti zpáte nick m arabsk m hordám. Zatímco p ed rokem 1967 Izrael hrozil stra ákem dvojí loajality, nyní znamená super loajalitu. Nakonec, to nebyl americk ale izraelsk boj a ob ti které chránily americké zájmy. A na rozdíl od americk ch jednotek ve Vietnamu, Izrael tí bojovníci nep sobili t etímu sv temu poní ení jako zbohatlíci. (poznámka 19)

A tak americké idovské elity náhle objevily Izrael. Po válce v roce 1967 mohl b t Izraelsk vojensk elán oslavován, proto e jeho d la byla namí ena správn m sm rem - proti nep átel m Ameriky. Jejich vále nická state nost dokonce oprav ovala ke vstupu do vnit ní svatyn americké moci. P edtím mohly idovské elity pouze nabídnout n kolik seznam idovsk ch podvratn ch sil; nyní mohly zaujmout postavení p irozen ch podílník na nejnov j ích pozitivech americké strategie. Z podru n ch herc mohli postoupit na nevy í role v dramatu studené války. A tak se pro americká idovstvo stejn jako pro Spojené státy stal Izrael strategickou v hodou.

Ve sv ch pam tech publikovan ch t sn p ed ervnovou válkou trpce vzpomíná Norman Podhoretz na náv t vu státní ve e e v Bílém dom , kde "nebylo jediné osoby, která by nebyla viditeln a absolutn vedle z toho, e tam m e b t". ccc(poznámka 20) I kdy u byl vydavatelem asopisu Commentary, jeho pam ti obsahují pouze jedinou prchavou zmínku o Izraeli. Co by mohl Izrael nabídnout ambicióznímu americkému idovi? V pozd j ích pam tech Podhoretz vzpomíná, e po ervnu 1967 se Izrael stal "nábo enstvím americk ch id ". (poznámka 21) Nyní se m e prominentní zastánce Izraele, Podhoretz, chlubit nejen náv t vou ve e e v Bílém dom , ale i sch zek tvá í v tvá s presidentem k úvahám o národní bezpe nosti.

Po ervnové válce hlavní americké idovské organizace pracovaly na pln úvazek na dojednání americko-izraelského spojenectví. V p ípad ADL to zahrnovalo rozsáhl vnit ní dohled nad operacemi ve vazb na izraelskou a jihoafrickou inteligenci. (poznámka 22) Celkov zájem o Izrael v The New York Times dramaticky vzrostl po ervnu 1967. V letech 1955 a 1965 údaje o Izraeli v rejst íku zabraly ve sloupci 60

palc , v roce 1975 snarostly na 260 palc . "Kdy jsem se cht l cítit lépe", vzpomíná Wiesel v roce 1973, "podíval jsem se na informace o Izraeli vThe New York Times." (poznámka 23) Stejn jako Podhoretz na lo mnoho hlavních americk ch idovsk ch intelektuál najednou po ervnové válce nové nábo enství. Novick

dokládá, e Lucy Davidowichová, nestorka literatury o Holocaustu, byla jednou "ost e kritická k Izraeli". Izrael nemá nárok na n mecké reparace, ohradila se v roce 1953, pokud odmítá odpov dnost za p emíst né Palestince: "Morálka nem e b t takto flexibilní". P esto tém okam it po ervnové válce se stala "vá nivou podporovatelkou Izraele", kdy ho oslavovala jako "spole n vzor pro ideální obraz

id v moderním sv t ". (poznámka 24)

Oblíben m postojem sionist znovuzrozen ch po roce 1967 bylo ml ky srovnávat jejich otev enou podporu domn le su ovaného Izraele se zbab lostí americk ch


— 11 —

id b hem Holocaustu. Ve skute nosti d lali to, co d lávali ameri tí idé v dy: krá eli v jedné ad s americkou mocí. T ída vzd lanc prokazovala zvlá tní schopnost v zaujímání hrdinsk ch postoj . Vezm me prominentního levicového liberáln socialistického kritika Irvinga Howeho. V roce 1956 odsuzoval jím ízen asopis Dissent, "kombinovan útok na Egypt jako nemorální". A koliv ve

skute nosti byl sám, Izrael byl obvin n z "kulturního ovinismu", "kvazi-mesiá ského smyslu pro vyvolenost" a "spodní proud expanze". (poznámka 25)Po válce v íjnu 1973, kdy americká podpora Izraeli vrcholila, Howe publikoval osobní prohlá ení., e je "napln n tak intenzivní obavou" o obranu izolovaného Izraele. Ne idovsk sv t, jak lamentoval v parodii ve stylu Woody Allena, je napln n antisemitismem. "Dokonce na Horním Manattanu", b doval, nemá ji Izrael " ádn

mrnc": kdokoliv, krom jeho samotného, je v podru í Maa, Fanona a Guevary. (poznámka 26)

Jako americká strategická v hoda nebyl Izrael bez kritiky. Krom sílící mezinárodní kritiky jeho odmítnutí schválit dohodu s Araby v souhlase s resolucí OSN a jeho sve epou podporou americk ch globálních ambicí, (poznámka 27) Izrael musel rovn zvládnout i domácí americk disent. V americk ch vládních kruzích namítali tzv. arabisté, e kdy kladou v echna vejce do Izraelského ko íku a ignorují arabské elity, podkopávají Ameri ané své národní zájmy.

N kte í argumentovali, e pod ízení Izraele americké moci a okupace sousedních arabsk ch stát není patná jen z principu, ale kodí i jeho vlastním zájm m. Izrael se stane extrémn militarizovan m a odcizí se od arabského sv ta. Pro nové americké idovské podporovatele Izraele se v ak taková slova stala kací ská: nezávisl Izrael v míru se sv mi sousedy by jim neposlou il k ni emu; Izrael spojen se stávajícím arabsk m sv tem a hledající nezávislost na Spojen ch státech by byl pohromou. Pouze izraelská Sparta pod ízená americké moci by vyhovovala, proto e pouze potom by se stali ameri tí idov tí v dci mluv ími americk ch imperiálních ambicí. Noam Chomsky (poznámka 28) navrhl, aby tito "zastánci Izraele" byli spí e naz váni "zastánci dal í degenerace a úmyslné destrukce Izraele".

Aby zachránili své strategické pozice, americké idovské elity si "vzpomn ly" na Holocaust. (poznámka 29)Obvykle vysv tlují, e si vzpomn ly proto, e v ase ervnové války v ily, e Izrael je v morálním nebezpe í a byly posti eny strachem z

"druhého Holocaustu". Takové tvrzení nesnese bli í zkoumání.

Vezm me prvou arabsko-izraelskou válku. V p edve er nezávislosti v roce 1948 se zdálo nebezpe í pro palestinské idy mnohem hor í. Davig Ben-Gurion uvedl e "700 000 id " bylo "stálo proti 27 milion m Arab - jeden proti ty iceti". Spojené státy se p ipojily k embargu tohoto regionu upev ujícího ostré rozhraní se v zbrojí arabsk ch armád. Strach z nového Kone ného e ení stra il americké idy. Litovali, e arabské státy byly nyní "vyzbrojeny Hitlerov m kolaborantem Muftim, zatímco Spojené státy dodr ovaly své zbrojní embargo", AJC se obávalo "masové sebevra dy a kone ného holocaustu v Palestin ". Dokonce ministr zahrani í George Marshall a CIA otev en p edvídali idovskou porá ku v p ípadné válce.(poznámka 30) I kdy "siln j í strana ve skute nosti vyhrává" (historik Benny Morris), nebyla to pro Izrael procházka r ov m sadem. B hem prv ch m síc války, na za átku roku 1948, a speciáln kdy byla v kv tnu vyhlá ena nezávislost, byly


— 12 —

ance Izraele podle Yiagela Yadina, opera ního velitele Haganahu, "fifty - fifty". Bez tajn ch dodávek zbraní z ech by Izrael nejspí e nep e il. (poznámka 31) Po roce války Izrael utrp l 6000 ob tí, jedno procento populace. Pro se tedy Holocaust nestal ohniskem zájmu americk ch id po válce v roce 1948?

Izrael rychle prokázal, e je v roce 1967 mén zraniteln ne p i svém boji za nezávislost. Izrael tí a ameri tí v dci v d li p edem, e Izrael by lehce zvít zil ve válce s arabsk mi státy. Tato skute nost se stala p ekvapiv z ejmou, kdy Izrael p emohl své arabské sousedy za pár dní. Jak pí e Novick, "existovalo p ekvapiv málo p ím ch odkaz na Holocaust b hem mobilizace americk ch id ve prosp ch Izraele p ed válkou". (poznámka 32) Holocaustov pr mysl byl spu t n a po Izraelské ohromující ukázce vojenské dominance a extrémn okázalé oslav Izraelského triumfu. (poznámka 33) Obvyklá interpretace nem e vysv tlit tyto anomálie.

okující po átky Izraele a podstatné ztráty na ivotech v jeho pr b hu, rostoucí mezinárodní izolace po nich, arabsko - izraelská válka v íjnu 1973 - v obvyklém smyslu - obnovilo obavy americk ch id o Izraelskou zranitelnost. Vzpomínka na Holocaust se tedy stala úst ední zále itostí. Novick typicky pí e: "Mezi americk mi

idy . . . se za ala zdát situace zranitelného a izolovaného Izraele tak hrozná jako situace evropsk ch id p ed t iceti lety..... Pojem Holocaustu nejen 'odstartoval' v Americe, ale stal se [sic!] více institucionalizovan m". (poznámka 34) P esto e Izrael byl mnohem blí e hrany srázu a v relativních i absolutních pojmech utrp l více ob tí na ivotech v roce 1948 ne v roce 1973.

Je pravdou, e krom spojenectví s USA ztratil Izrael po íjnové válce 1973 mezinárodní podporu. Ov em ve srovnání se suezskou válkou v roce 1956. Izrael a organizovaní ameri tí idé tvrdí, e v p edve er sinajské invaze Egypt ohro oval samu existenci Izraele a e úplné izraelské sta ení ze Sinaje by fatáln ohrozilo izraelské vitální zájmy: jeho p e ití jako státu. (poznámka 35) Mezinárodní spole enství nicmén odolávalo. P i lí ení svého skv lého vystoupení na Valném shromá d ní OSN Abba Eban ov em smutn vzpomíná, e "po ocen ní mé e i siln m a vytrval m potleskem následovalo hlasování, kde jsme prohráli velkou v t inou". (poznámka 36) . Spojené státy hráli v této dohod v zna nou roli. Nejen e Eisenhower donutil Izrael se stáhnout, ale americká ve ejná podpora Izraele

zaznamenala "d siv pokles" (historik Peter Grose). (poznámka 37) Naopak, bezprost edn po válce v roce 1973 USA poskytly Izraeli masivní vojenskou pomoc, mnohem v t í ne za poslední ty i roky dohromady, zatímco americké ve ejné mín ní siln podpo ilo Izrael. (poznámka 38)A v tomto okam iku "debata o Holocaustu . . . 'odstartovala v Americe", v dob , kdy byl Izrael mén izolován ne v roce 1956.

Ve skute nosti se Holocaustov pr mysl nestal úst edním tématem vzhledem k ne ekan m p eká kám Izraele b hem války z jeho postavení vyvrhele po ní., i kdy íjnová válka 1973 .p ivolávala vzpomínky na Kone né e ení. Byly to spí e

Sadatovy p sobivé vojenské p edvád ní b hem íjnové války, co p esv d ilo izraelské a americké vojenské elity dal í diplomatická dohoda s Egyptem, v etn egyptského území obsazeného v ervnu 1967, není ji dále mo ná. Ke zv ení izraelsk ch vyjednávacích nástroj , Holocaustov pr mysl zv il svou produkci.


— 13 —

Kritick m bodem je, e po válce v roce 1973 nebyl Izrael izolován od Spojen ch stát : tento v voj nastal v rámci americko izraelského spojenectví, které z stalo pln nedot eno. (poznámka 39) . Historie siln nazna uje, e kdyby byl Izrael skute n osamocen po íjnové válce, americké idovské elity by si ji nikdy nevzpomn ly na nacistick holocaust stejn jako po válkách v letech 1948 a 1956.

Novick uvádí vysv tlení, která jsou je t mén p esv d ivá. Citací idovsk ch nábo ensk ch autorit nap . tvrdí " estidenní válka odpovídá lidovému nábo enství o 'Holocaustu a spáse'". "Sv tlo" vít zství v ervnu 1967 odstra uje "temno" nacistické genocidy: "tím dal B h novou p íle itost". Holocaust se objevil v americkém ivot a po ervnu 1967, proto e "zni ení evropského idovstva dosp lo - kdy ne ke astnému, p inejmen ím p ijatelnému - konci". Ale podle obvykl ch idovsk ch p ístup nep inesla spasení estidenní válka, ale zalo eni Izraele.. Pro musel Holocaust ekat a na "druhé spasení"? Novick tvrdí, e "obraz

id jako vále n ch hrdin " v ervnové válce "p sobí v maz stereotypu id jako pasivních ob tí, kter . . . p edtím bránil idovské diskusi o Holocaustu". (poznámka 40) A je t pro zv ení odvahy, válka v roce 1948 byla izraelskou nejlep í hodnotou. Navíc sm lá a brilantní 100-hodinová sinajská kampa Moshe Dayana v roce 1956 p ekonává bleskové vít zství v ervnu 1967. Pro tedy pot ebují ameri tí idé ervnovou válku k "vymazání stereotypu"?

Novickovo zd vodn ní toho, jak americké idovské elity do li k instrumentalizaci nacistického holocaustu, není p esv d ivé. Vezm me tyto representativní stránky:

Jak se ameri tí idov tí p edstavitelé pokou eli porozum t d vod m izraelské izolace a zranitelnosti - d vod , které mohou p ivést k náprav - vysv tlení, které má nej ir í podporu byla ztráta pam ti o nacistick ch zlo inech na idech, a to, e p i la na scénu generace ignorující Holocaust, m lo za následek ztrátu podpory Izraele, kterou kdysi po íval.

Pokud by americké idovské organizace neud laly nic proto, aby zm nily nedávnou minulost St edního v chodu, a trochu zlep ily jeho budoucnost, m ly by se sna it obnovit vzpomínky na Holocaust. Tak vysv tlení pomocí "ztráty pam ti" nabízí program akce. (zd razn ní podle originálu)(poznámka 41)

Pro argumentace "ztrátou pam ti" pro nesnáze Izraele po roce 1967 "vy aduje co nej ir í podporu"? To je jist nepravd podobné vysv tlení. Novick sám hojn dokumentuje, e podpora zpo átku poskytovaná Izraeli má málo co d lat s "pam tí o nacistick ch zlo inech",(poznámka 42) a, v ka dém p ípad , tato pam vymizela dávno p ed tím, ne Izrael ztratil mezinárodní podporu. Pro by m ly idovské elity d lat "to málo, aby ovlivnily" budoucnost Izraele? Zajisté ovládají impozantní organiza ní strukturu. Pro je "o ivení pam ti na Holocaust" jedin m programem akce? Pro nepodpo it mezinárodní dohodu, která vy aduje jak izraelské sta ení z území okupovan ch v ervnové válce, tak "okam it a trval mír" mezi Izraelem a jeho arabsk mi sousedy (resoluce OSN íslo 242)?

Mnohem logi t j í, i kdy mén charitativní, je vysv tlení, e americké idovské elity si vzpomn ly na nacistick holocaust p ed ervnem 1967 jen tehdy, kdy se jim to politicky hodilo? Izrael, jejich nov patron, u kapitalizoval nacistick holocaust p i


— 14 —

procesu s Adolfem Eichmanem.(poznámka 43) Jak bylo práv dokázáno, organizovaní ameri tí idé zneu ili nacistick holocaust po ervnové válce. Holocaust (kapitalizovan , jak jsem d íve uvedl) se ukázal jako perfektní zbra k odvád ní kritiky od Izraele. Jak uká i, p esn stejn , jako v sou asnosti. Co si ale zaslou í zd razn ní je fakt, e pro sou asné americké idovské elity má Holocaust stejnou funkci jako Izrael: jiná nedocenitelná mali kost p esilové h e vysokou holí. P iznan zájem o pam Holocaustu p iná í stejn efekt jako p iznan zájem o osud Izraele.(poznámka 44) A tak organizované americké idovstvo rychle odpustilo a zapomn lo zmatené prohlá ení Ronalda Regana z roku 1985 na Bitburgském h bitov , e "tam poh bení n me tí vojáci (v etn len SS Waffen) byli ob tí nacismu stejn , jako ob ti koncentra ních tábor ". V roce 1988 byl Regan vyznamenán cenou "humanista roku" jednou z nejprominentn j ích Holocaustov ch institucí, St ediskem Simona Wiesenthala, za svoji "horlivou podporu Izraele" a v roce 1994 cenou "Pochode svobody" od proizraelské ADL. (poznámka 45)

To d ív j í v lev reverenda Jesse Jacksona z roku 1979, e je "churav a unaven kdy sly í o Holocaustu" nebyl ov em tak rychle odpu t n a zapomenut. A tak útoky americk ch idovsk ch elit na Jacksona nikdy neustaly, i kdy ani ne kv li jeho "antisemitsk m poznámkám", jako spí e kv li jeho "obhajob palestinsk ch názor " (Seymour Martin Lipset a Earl Raab).(poznámka 46). V Jacksonov p ípad zapracoval dodate n faktor: p edstavoval americké volební obvody, se kter m byli organizovaní ameri tí idé na tíru ji od konce 60-t ch let. I v t chto konfliktech se Holocaust osv d il jako mocná ideologická zbra .

Ale nebyla to domn lá slabost a izolace Izraele ani strach z "druhého Holocaustu", ale spí e jeho ov ená síla a strategické spojenectví se Spojen mi státy, co vedlo idovské elity k odstartování Holocaustového pr myslu po ervnu 1967. I kdy

bezd n , Novick poskytuje nejlep í d kaz na podporu tohoto tvrzení. Jako d kaz e mocensk p ístup, ne nacistické Kone né e ení, ur ovalo americkou politiku k

Izraeli, napsal: "Tehdy, kdy Holocaust byl nej erstv j í v mín ní americk ch p edstavitel - prv ch p tadvacet let po konci války - .Spojené státy mén podporovaly Izrael.... To nebylo tehdy, kdy se Izrael jevil jako slab a zraniteln , ale po estidenní válce, co vedlo Ameri any ke zm n pomoci Izraeli od stru ky na povode ." (zd razn ní podle originálu).(poznámka 47)Stejn argument lze stejnou silou pou ít pro americké idovské elity.

Existují i domácí zdroje Holocaustového pr myslu. Hlavní interpretace ukazují na nedávn objev "politiky identity" na jedné stran a "kultury utla ování" na druhé stran . Ve skute nosti, ka dá identita je zalo ena na specifické historii útlaku; idé v souhlase s tím hledají svou identitu v Holocaustu.

Dokonce, na rozdíl od skupinam kritizujících své utla ování, jako jsou erní, Hispánci, nativní Ameri ané, eny, gayové a lesbi ky, idé samotní nejsou v americké spole nosti znev hodn ni. Ve skute nosti politika identity a Holocaust sehrály mezi americk mi idy svou roli kv li utla ování, ale proto e nejsou utla ovaní.

Proto e po Druhé sv tové válce rychle padly antisemitské bariéry, idé se ve


— 15 —

Spojen ch státech stali v te níky. Podle Lipseta a Raaba, p íjmy id na hlavu jsou tém dvojnásobné ne u Goj ; estnáct nejbohat ích Ameri an jsou idé; 40 procent americk ch nositel Nobelovy ceny ve v d a ekonomii jsou idé, stejn jako 20 procent profesor na hlavních universitách; té 40 procent vedoucích právních firem v New Yorku a Washingtonu.

Jejich seznam nar stá.(poznámka 48) Zdaleka u není p eká kou k úsp chu, naopak idovská identita se stala korunou tohoto úsp chu. Stejn jako si mnoho

id dr elo si Izrael daleko od t la kdy vznikal a byl nev hodou a stali se znovuzrozen mi sionisty kdy to bylo v hodné, dr eli svou etnickou identitu daleko od t la kdy to bylo nev hodné a stali se znovuzrozen mi idy kdy se to stalo v hodné.

. A opravdu, p íb h sv tského úsp chu amerického idovstva potvrzuje podstatu - asi jedinou - podstatu jejich nov p ijaté idovské identity. Kdo bude nadále rozebírat, e idé byli "vyvolení" lidé? V knize Charlese Silbermana A Certain People: American Jews and Their Lives Today (N kte í lidé: Ameri tí idé a jejich dne ní ivot) - sám znovuzrozen id - typicky tvrdí: " idé by se m li více ne jiní lidé vyvarovat jakékoliv zmínky o své vlastní nad azenosti" a "je zvlá t obtí né pro americké idy vymazat pocit vlastní nad azenosti, ale mnozí ho v sob mohou potla it". Co zd dí americk id, podle novelisty Philipa Rotha: " ádn zákon, ádné u ení nebo jazyk, nakonec ani Boha ... ale ur it druh psychologie, kter lze p elo it do t ech slov: ' idé jsou lep í'".(poznámka 49) Jak je nyní vid t, Holocaust je negativní verzí jejich vychvalovaného sv tového úsp chu: slou í k ospravedln ní idovské vyvolenosti.

Od 70-t ch let ji není antisemitismus charakteristick m prvkem amerického ivota. Nicmén , idov tí p edstavitelé za ínají zvonit na poplach, e americké idovstvo je ohro eno zhoubn m "nov m antisemitismem".(poznámka 50) Hlavní argumenty prominentní studie ADL ("pro ty, kte í zem eli proto e byli idé") zahrnuji Broadwayskou show Jesus Christ Superstar a nekulturní plátek, kter "portrétoval Kissingera jako servilního pochlebníka, zbab lce, rvá e, lichotníka, tyrana, plhouna, zlého manipulátora, nebezpe ného snoba, kter bezcharaktern

podléhá moci" - tedy nic moc.(poznámka 51)

Organizovan m americk m id m poslou ila tato um lá hysterie o novém antisemitismu k n kolika ú el m. Zvedla kurs Izraelsk ch akcií jako posledního úto i t , kdyby ameri tí idé n jaké pot ebovali. Navíc pomohla po adavk m idovsk ch organizací na zv ení finan ní podpory pro údajn bojuj s

antisemitismem, aby na ly vnímav j í u i. "Antisemita je v ne astné pozici", pozoroval jednou Sartre, "proto e vitáln pot ebuje skute ného nep ítele, proti kterému má bojovat".(poznámka 52) Pro tyto idovské organizace je opak stejn pravdiv . P i nedostatku antisemitismu vznikají mezi organizacemi na obranu id hrdelní p e - speciáln mezi ADL a Centrem Simona Wisenthala v nedávn ch letech propukl.(poznámka 53) Abych nezapomn l, ke zv ení finan ní podpory slou í podobn i domn lé hrozby ohro ující Izrael. P i návratu z cesty do Spojen ch stát prohlásil respektovan izraelsk noviná Danny Rubinstein: "Podle v t iny lidí z idovsk ch organizací je d le ité stra it stále a stále o vn j ím nebezpe í, které ohro uje Izrael.... idovské organizace v Americe pot ebuje Izrael pouze jako ob


— 16 —

krut ch arabsk ch útok . Pro takov Izrael mohou získat podporu, sponzory, peníze.... Ka d zná oficiální pohádku o p ísp vcích sebran ch v Americe pro Spojenou idovkou v zvu, kde je pou ito jméno Izrael, ale asi polovina sumy nejde do Izraele, ale pro idovské instituce v Americe. Je to velk cynismus?" Jak uvidíme, zneu ití "pot ebn ch ob tí Holocaustu" Holocaustov m pr myslem je poslední a patrn nejotrlej í projev tohoto cynismu.(poznámka 54)

Hlavní skryt motiv pro spu t ní antisemitského poplachu je ale jinde. Ameri tí idé se t í s velkého sv tského úsp chu a tak se neustále posouvají politicky doprava. Zatímco v kulturních otázkách jako je sexuální morálka a interrupce jsou stále nalevo od st edu, stávají se idé stále konzervativn j í v politice a ekonomii.(poznámka 55) Tento obrat doprava je dopln n obratem do nitra, proto e

idé ji nedbají na své b valí spojence mezi nemajetn mi a stále více se v nují interním idovsk m v cem. Tuto novou orientaci americk ch id (poznámka 56) bylo jasn vid t v rostoucím nap tí mezi idy a ern mi. Tradi n byli spojenci s ern mi lidmi proti kastovní diskriminaci ve Spojen ch státech, ale koncem 60-t ch

let p eru ili spojenectví s Ob ansk mi právy, jak se zmi uje Kaufman: "cíle hnutí za ob anská práva se posunuly z po adavk na ob anskou rovnost a rovnost p ed zákonem k po adavk m na politickou rovnost". "Kdy se hnutí za ob anská práva posunulo na sever, do okolí t chto liberálních id ", p ipomíná podobn Cheryl Greenberg, "otázka integrace dostala jin tón. Kdy za ali vyjad ovat své názory spí e v t ídních ne rasov ch termínech, idé se ocitli na okraji stejn rychle jako bílí k es ané, aby se vyhnuli tomu, co pokládali za znehodnocení svého vzd lání a postavení". V zna n m vrcholem byla vleklá stávka u itel v New York City v roce 1968, která postavila velkou idovskou odborovou organizaci proti ern m aktivist m, kte í cht li získat kontrolu nad patn mi kolami. Stávka b vá vysv tlována jako frak ní antisemitismus. V buch idovského rasismu - p ed stávkou t sn pod povrchem - je p ipomínán mén asto. Pozd ji idov tí publicisté a organizace prominentn figurovali ve snahách o odbourání programu proti diskriminaci v zam stnání. P i jednání Nejvy ího soudu - p ípady DeFunis (1974) a Bakke (1978) — AJC, ADL, a Americk idovsk kongres, z ejm reflektující hlavní idovské pocity, napsali v ichni dopisy proti této aktivit .(poznámka 57)

P i agresívní obran sv ch spole ensk ch a t ídních zájm ozna ovaly idovské elity ve kerou opozici v i jejich nové konzervativní politice jako antisemitskou. A tak hlava ADL Nathan Perlmuttertvrdil, e "reáln antisemitismus" v Americe spo ívá v politick ch iniciativách "ni ících idovské zájmy", jako je program proti diskriminaci v zam stnání, krty v rozpo tu obrany, nov isolacionismus stejn jako opozice proti jaderné energii a dokonce reforma systému volitel .(poznámka 58)

V tomto ideologickém útoku sehrál Holocaust kritickou roli. Obvykle p ipomenutí historické persekuce brání sou asné kritice. idé se dokonce dovolávali "p íd lového systému", podle kterého jejich utrpení v minulosti je d vodem pro odmítání programu proti diskriminaci v zam stnáni. Navíc ov em v kontextu Holocaustu ozna ovali antisemitismus jako p ísn iracionální odpor Goj k id m. To vylu uje mo nost, e animosita k id m m e b t zalo ena na skute ném konfliktu zájm (více o této v ci dále). Holocaust byl vyu íván k ospravedln ní nelegitimnosti ve keré kritiky id : taková kritika m e vzniknout z patologické


— 17 —

nenávisti.

Stejn jako si organizovaní idé p ipom li kdy izeaelská moc vrcholila, tak si p ipom li Holocaust kdy vrcholila moc americk ch id . Zám rem bylo ov em tvrzení, e idé jsou tam i zde vystaveni hrozb "druhého Holocaustu". Tak se mohly idovské elity stav t do hrdinské pózy, púodle ní jsou vystaveny hanebnému

poni ování. Norman Podhoretz nap . uvádí, jak se idé rozhodli po ervnoví válce roku 1967 "odporovat komukoliv, kdo jak mkoliv zp sobem, v jakémkoliv stupni a s jakéhokoliv d vofu se jakkoliv pokou el p sobil nám kodu ... Na tom bychom od nyn j ka m li stav t." (poznámka 59) Stejn jako Izraelití vyzbrojení po zuby Spojen mi státy odvá n dr í nezkrotné Palestince v jejich místech.

Panování nad t mi, kte í jsou nejmén schopní se bránit: to je prav obsah znovuzískané odvahy americk ch id .

Poznámky:

1) Gore Vidal, "The Empire Lovers Strike Back (Milovníci í e oplácejí)," v asopise Nation (22 B ezen 1986).

2) Rochelle G. Saidel, Never Too Late to Remember (Nikdy není pozd si vzpomenout) (New York 1996),32.

3) Hannah Arendt, Eichmann in Jerusalem: A Report on the Banality of Evil (Eichman v Jeruzalém , zpráva o banalit zla), (Eichman v Jeruzalém , zpráva o banalit zla) upravení a roz í ené vydání (New York: 1965), 282. Situace v N mecku nebyla jiná. Nap . p ímo oslavn ivotopis Hitlera, publikovan v N mecku v roce 1973, v nuje jen ty i ze 750 stránem vyhlazení id a sotva paragraf Auswitzu a ostatním likvida ním tábor m. Joachim C. Fest, Hitler [New

York: 1975], 679-82)

4) Raul Hilberg, The Politics of Memory (Politika pam ti)(Chicago: 1996), 66, 105 - 37. Vzhledem ke stipendiu je ov em kvalita nov ch film o nacistickém Holocaustu velmi p sobivá. Ú asn Stanleyho film "Kramer's Judgement at Nuremberk (Kramer v norimbersk rozsudek)" (1961) explic ite vypráví o rozhodnutí soudce Nejvy ího soudu Olivera Wendella Holmese z roku


— 18 —

1927, trastající sterilizaci "mentáln nezdrav ch" jako o p edch dci nacistické eugeniky; Winstona Churchila a jeho chválu Hitlera a do roku 1938; vyzbrojení Hitlera melícími americk mi pr myslníky a oportunistické zpro t ní viny n meck ch pr myslník americk m vojensk m tribunálem.

5) Nathan Glazer, American Judaism (Americk judaismus)(Chicago: 1957), 114. Stephen J. Whitfield, "The Holocaust and the American Jewish Intellectual (Holocaust a ameri tí idov tí intelektuálové)," v asopise Judaism (podzim 1979)

6) Pro citliv komentá t chto dvou kontrastních typ t ch, kte í p e ili, viz Primo Levi, The Reawakening (Znovuprobuzení), s nov m doslovem (New York: 1986),207

7) V tomto textu termín idovské elityozna uje jednotlivce prominentní v organiza ním a kulturním ivot hlavní idovské komunity.

8) Shlomo Shafir, Ambiguous Relations: The American Jewish Community and Germany Since 1945 (Dvojzna né vztahy: Americká idovská komunita a N mecko od roku 1945)(Detroit 1999), 88, 98, 100 - 1, 111, 113, 114, 177, 192, 215, 231,251.

9) Ibid., 98,106,123-37,205,215-16,249. Robert Warshaw, "The 'Idealism' of Julius and Ethel Rosenberg (Idealismus Julia a Ethel Rosenbergov ch)," v asopise Commentary (listopad 1953). byla to náhodné shoda okolností, e v té e dob hlavní idovské organizace k i ovaly Hannah Arendtovou za poukazováni na kolaboraci v t iny idovsk ch elit za nacistické éry? P ipomenutím proradné role policejních sil idovské rady p ipomn l Yitzhak Zuckerman, p edstavitel var avského gheta, e "Neexistovali ádní 'decentní' policisté, proto e decentní mu i si svlékli unifirmu a stali se oby ejn mi idy" A Surplus of Memory (Nadbyte ná vzpomínka)[Oxford 1993], 244).

10) Novick, The Holocaust, (Holocaust)98-100. Krom studené války hrály vedlej í roli v povále né bagatelizaci nacistického holocaustu americk mi idy - nap . strach z antisemitismu, americk asimila ní ethos v 50-t ch letech. Novick tyto v ci vykládá v kapitolách 4-7 knihy The Holocaust.

11) Z ejm jedin m autorem, kret popírá tento spojení, je Elie Wiesel, kter tvrdí, e obrození Holocaustu v americké ivot je p evá jedo práce. (Saidel, Never Too Late (Nikdy není p íli pozd ), 33-4)

12) Menahem Kaufman, An Ambiguous Partnership (Dvojzna né partnerství)(Jerusalem 1991), 218, 276 - 7.

13) Arthur Hertzberg, Jewish Polemics ( idovské polemiky)(New York: 1992), 33; a klamn smí liv , cf. Isaac Alteras, "Eisenhower, American Jewry, and Israel (Eisenhower, ameri tí idé a Izrael),» in American Jewish Archives (November 1985), and Michael Reiner, "The Reaction of US Jewish Organizations to the Sinai Campaign and Its Aftermath (Reakce americk ch idovsk ch organizací na sinajskou kampa a její následky)," v asopise Forum (zima 1980 - 1).

14) Nathan Glazer, American Judaism (Americk judaismus) (Chicago: 1957), 114. Glazer continued: "Izrael neznamenal pro americk judaismus tém nic. Idea e Izrael má jak koliv vá n vliv na judaismus v Americe je pokládána za iluzorní. (115).

15) Shafir, Ambiguous Relations (Dvojzna né vztahy), 222.

16) Viz nap . Alexander Bloom, Prodigal Sons (Marnotratní synové)(New York: 1986).

17) Lucy Dawidowicz and Milton Himmelfarb (eds), Conference on Jewish Identity Here and Now (konference o idovské identit tady a te )(American Jewish Committee: 1967).


— 19 —

18) Po emigraci z N mecka v roce 1933 se Arendtová stala aktivistou francouzského sionistického hnutí; b hem Druhé sv tová války a do zalo ení Izraele rozsáhle psala o sionismu. Jako syn prominentního amerického hebrejisty se Chomsky p idal k sionist m, a krátce po vyhlá ení izraelské nezávislosti strávil n jak as v Kibucu. Ob ve ejné pomlouva né kampn proti Arendtové na po átku 60-t ch let a proti Chomskému v 70-t ch letech byly vedeny ADL. (Elisabeth Young-Bruehl, Hannah Arendt [New Haven 1982], 105 - 8,138 - 9, 143 - 4,182 - 4,223 - 33, 348; Robert F. Barsky, Noam Chomsky [Cambridge 1997], 9 - 93; David Barsamian (ad.), Chronicles of Dissent (Kronika disentu)[Monroe, ME: 19921, 38)

19) Jako pravzor tohoto mého argumentu viz Hannah Arendt, "Zionism Reconsidered (P ehodnocen sionismus" (1944), v Ron Feldman (ed.), The Jew as Pariah (New York: 1978),159.

20) Making It (Jak to ud lat)(New York: 1967),336

21) Breaking Ranks (Prolomení mezí)(New York: 1979),335.

22) Robert I. Friedman, "The Anti-Defamation League Is Spying on You (Protipomlouva ná spole nost vás pehuje)," in Village Voice (11 May 1993). Abdeen Jabara, "The Anti-Defamation League: Civic Rights and Wrongs," in Covert Action (Summer 1993). Matt Isaacs, "Spy vs Spite ( peh versus nenávist)," in SF Weekly (2 - 8 February 2000).

23) Elie Wiesel, Against Silence (Proti tichu), selected and edited by Irving Abrahamson (New York: 1984), v. i, 283.

24) Novick, The Holocaust, 147. Lucy S. Dawidowicz, The Jewish Presence ( idovská p ítomnost(New York: 1977), 26.

25) "Eruption in the Middle East (Erupce na st edním v chod )," in Dissent (Winter 1957).

26) "Israel: Thinking the Unthinkable (Izrael: myslení a nemyslitelné)," in New York magazine (24 December 1973).

27) Norman G. Finkelstein, Image and Reality of the Israel — Palestine Conflict (Realita arabsko - izraelského konfliktu)(New York: 1995), chaps 5-6.

28) Noam Chomsky, The Fateful Triangle (Neblah trojúhelník)(Boston 1983), 4.

29) Kariéra Elie Wiesela osv tluje spojitost mezi Holocaustem a ervnovou válkou. A koliv ji opublikoval své pam ti z Aschwitzu, Wiesel vyhrál ve ejnou volbu pouze po napsání dvou díl oslavujících izraelské vit zství. (Wiesel, And the Sea (A mo e), 16)

30) Kaufman, Ambiguous Partnership (Dvojzna né partnerství), 287, 306 - 7. Steven L. Spiegel (Zrcadlo), The Other Arab Israeli Conflict (Arabsko - izraelsk konflikt)(Chicago: 1985), 17, 32.

31) Benny Morris, 1948 And After (1948 a potom)(Oxford 1990), 14 - 15. Uri Bialer, Between East and West (Cambridge 1990), 180-1

32) Novick, The Holocaust, 148.

33) Viz nap ., Amnon Kapeliouk, Israel: la fin des mythes (Izrael: konec m t )(Paris: 1975).


35) Commentary, "Letter from Israel" (February 1957). B hem suezské krize Commentary


— 20 —

opakovan vyhla oval popla nou zprávu, e "samo p e ití" Israele je ohro eno.

36) Abba Eban, Personal Witness (Osobní sv dectví)(New York 1992), 272.

37) Peter Grose, Israel in the Mind of America (Izrael v my lenkách Ameriky)(New York 1983), 304.

38) A.F.K. Organski, The $36 Billion Bargain (36 miliardová dohoda)(New York 1990), 163, 48.

39) Finkelstein, Image and Reality (/Obraz a realita), chap. 6.

40) Novick, The Holocaust, 149-50. Novick zde cituje známého idovského badatele Jacoba Neusnera.

41) Ibid., 153, 155.

42) Ibid.. 69-77.

43) Tom Segev, The Seventh Million (Sedm milion)(New York: 1993), part Vl.

44) Starost o ty, kte í p e ili nacistick holocaust byla stejn záva ná p ed ervnem 1967, kdy byli uml ováni, jako po ervnu 1967, kdy byli sv ceni.

45) Response (prosinec 1988). Prominentní i itelé Holocaustu a podporovatelé Izraele jako národní editel ADL Abraham Foxman, minul president AJC Morris Abraham a mluv í Conference president hlavních americk ch idovsk ch organizací Heneth Bialkin, nemluv o Henry Kissingerovi, vystoupili v ichni na obranu obranu v pr b hu Butsburgské náv t vy, zatímco AJC hostila ministra zahrani í lojálního k západon meckému kanclé i Helmutu Kohlovi jako estného hosta na svém v ro ním zasedáni b hem tého t dne. V podobném duchu Michael Barenbaum z Washingtonského památníku Holocaustu charakterizoval regan v Bitsbursk v let a v roky jako "naivní projev amerického optimismu" (Shafir, Ambiguous Relations (Dvojzna né vztahy), 302 - 4; Berenbaum, After Tragedy, 14)

46) Seymour Martin Lipset and Earl Raab, Jews and the New American Scene ( idé a nová americká scéna)(Cambridge 1995), 159.


48) Lipset and Raab, Jews, 26 - 7.

49) Charles Silberman, A Certain People (Ur ití lidé)(New York: 1985), 78, 80, 81.

50) Novick, The Holocaust, 170-2.

51) Arnold Forster and Benjamin R. Epstein, The New Anti-Semitism (Nov antisemitismus)(New York: 1974, 107.

52) Jean-Paul Sartre, Anti-Semite and Jew (Antisemita a id)(New York 1965), 28.

53) Saidel, Never Too Late (Nikdy není p ípi pozd ), 222. Seth Mnookin, "Will NYPD Look to Los Angeles For Latest 'Sensitivity' Training?" in Forward (7 January 2000). lánek informuje, e ADL a centrum Simona Wiesenthala soupe í o v sadu progrmu u ení "tolerance."

54) Noam Chomsky, Pirates and Emperors (Piráti a císa i)(New York 19S6), 29 - 30 (Rubmstein).


— 21 —

55) Pro p ehled nedávno sebran ch dat o tomto trendu viz Murray Friedman, "Are American Jews Moving to the Right? (Jdou ameri tí idé doprava?)" in Commentary (April 2000). Ve volbách starosty ZNew York City v roce 1997, kde kandidovala Ruth Messingerová, st edová demokretka, proti Rudolphu Giulianimu, republikána ve stylu "zákon a po ádek" nap . 75% idovsk ch hlas bylo pro Giulianiho. Je v znamné, e aby volil i Giulianiho, museli idé

p ekro it tradi ní stranické a etnické hranice (Meisingerová je idovka).

56) Zdá se té , e tento posuv byl áste n té posuvem kosmopolitního Centra evropsk ch idovsk ch p edstavitel od kariérist a ovinistick ch id z v chodoevropského disentu jako byl

starosta New York City Edward Koch a v konn redaktor New York Times A.M. Rosenthal. Z tohoto hlediska stojí za zmínku, e idovsk historici kte í opustili dogmatismus Holocaustu obvykle p i li ze St ední Evropy - nap . Hannah Arendtová, Henry Friedlander, Raul Hilberg a Arno Myer.

57) See, e.g., Jack Salzman and Cornel West (eds), Strangers (Cizinci) in the Promised Land (New York: 1997), esp. chaps 6, 8, 9, 14, 15. (Kaufman at 111; Greenberg at 166) Pro jistotu hlu ná men ina id opustila tento posun doprava.

58) Nathan Perlmutter and Ruth Ann Perlmutter, The Real Anti-Semitism in America (New York: 1982).

59) Novick, The Holocaust, 173 (Podhoretz)


— 22 —

MYSTIFIKACE, ACHROVÁNÍ A HISTORIE

"Pov domí o Holocaustu", jak pozoroval uznávan izraelsk spisovatel Boas Evron, je ve skute nosti "oficiální propagandistická indoktrinace, stloukání hesel a fale n pohled na sv t, jeho reáln m podkladem není pochopení minulosti ale manipulace p ítomnosti". A sám o sob není nacistick holocaust není podkladem ádné politické innosti. M e stejn snadno motivovat k odklonu nebo podpo e

izraelské politiky. P i pohledu politick m hranolem "vzpomínka na nacistickou likvidaci" m e ov em slou it - slovy Evrona - "jako ú inn nástroj v rukách izraelského vedení a zahrani ní idy".(Poznámka 1) Nacistick holocaust se stává Holocaustem.

Kostru Holocaustu podepírají dv úst ední dogmata:

(1) Holocaust ozna uje kategoricky jedine nou historickou událost. (2) Holocaust ozna uje vyvrcholení neracionální, v n nenávisti Goj k

id m. Ani jedno z t chto dogmat v bec nefigurovalo ve ve ejn ch diskusích p ed ervnovou válkou 1967, a a koliv se pozd ji staly centrálním nám tem

literatury o Holocaustu, ádná z nich nefigurovala v ádné studii o nacistickém holocaustu.(poznámka 2) Na druhé stran sehrála ob dogmata v zna nou roli v judaismu a sionismu.

Jako následek Druhé sv tové války nebyl nacistick holocaust brán jako ist idovská zále itost - i kdy byl sám o sob unikátní. Organizovaní ameri tí idé se

sna ilo brát ho v celkovém kontextu. Ov em po ervnové válce se pohled na nacistické Kone né e ení radikáln zm nil. "Prvé a nejd le it j í tvrzení, které vzniklo na základ války v roce 1967 stalo se emblémem amerického judaismu", p ipomíná Jacob Neusner, bylo, e "Holocaust byl unikátní, bez paralely v lidské historii".(Poznámka 3) Ve své pou né eseji se historik David Stannard vysmívá "malému pr myslu vyznava Holocaustu argumentující unikátností idovské


— 23 —

zku enosti s vynalézavostí teologick ch fanatik ".(Poznámka 4) Dogma o jedine nosti Holocaustu nakonec nedává ádn smysl.

Ve své základní úrovni je ka dá historická událost jedine ná, a u svou podstatou asu a místa, a ka dá historická událost má osobité rysy stejn jako rysy spole né

s jin mi historick mi událostmi. Animalita Holocaustu a jeho jedine nost spo ívá v jeho absolutní kone nosti. Která jiná historická událost, m eme se ptát, je typická zejména svou kategorickou jedine ností? Typicky jedine né rysy Holocaustu jsou odd leny, aby z n ho ud laly z událost zcela zvlá tní kategorie. Není ale v bec jasné, pro nem e b t ada spole n ch rys podrobena jednoduchému srovnání.

V ichni Holocaustoví auto i souhlasí s jeho jedine ností, ale málo z nich, pokud v bec n kter , souhlasí s tím pro . Poka dé, kdy je argument jedine nosti Holocaustu empiricky vyvrácen, je nahrazen nov m argumentem. V kone ném d sledku je to, podle Jean-Michaela Chaumonta, n kolik argument , kte í se navzájem vyvracejí: "Znalost se nes ítá. Spí e, aby byl podpo en jeden argument, ten dal í za íná od nuly." (Poznámka 5) Jinde je e eno: jedine nost je sou ástí podstaty Holocaustu, a jeho vyvracení je ekvivalentní jeho vyvrácení. Problém proto není v záv ru, ale v p edpokladu. I kdyby byl Holocaust unikátní, jak to p iná í rozdíl? Jak by to zm nilo na e porozum ní, kdyby nacistick Holocaust nebyl prv , ale tvrt nebo pát v ad srovnateln ch katastrof?

Posledním p ísp vkem k jedine nosti Holocaustu je obsa en v práci Stevena Katze The Holocaust in Historical Context. (Holocaust v historickém kontextu). V citaci tém 5000 titul v prvním z projektované t ídílné studie, Katz provádí v úplnosti probírá lidskou historii, aby ov il, e "Holocaust je fenomenologicky jedine n ve své podstat skute nosti, e nikdy p edtím nebyl ur en jako podstata úmyslného principu a skute né politiky zni ení fyzicky ka dého mu e, enu a dít pat ící ke specifickému lidu". K objasn ní této teze Katz vysv tluje: (Poznámka 5a) "Nech f má jedine nou vlastnost C. f m e sdílet vlastnosti A, B, D, ... X se v emi s v jimkou vlastnosti C. A op t f m e sdílet A, B, D, ... X se v emi s v jimkou vlastnosti C. V e by se podstatn zm nilo, pokud by

i m lo unikátní C ii Chyb jící C není J ... Podle definice není povolena ádná v jimka k tomuto pravidlu. neobsahující C nejsou f... Ov em ve své úplnosti f je více ne C, ale není nikdy - bez C. P eklad: Kterákoliv historická událost s jedine nou vlastností je jedine ná historická událost. Aby vylou il jakoukoliv pochybnost, Katz dále objas uje, e u ívá termín fenomenologicky "v ne-Husselianském, ne-Schutzovském, ne-Schelerianském, ne-Heidegerianském, ne-Merleau-Portyanském smyslu". P eklad: Katzovo pojetí je fenomenální nesmysl.(Poznámka 6) I kdyby tento d kaz podporoval Katzovu úst ední tezi, co není pravda, dokázal by pouze to, e Holocaust má jedine né vlastnosti. Jinak by to byl zázrak. Chaumont soudí, e Katzova studie je ve skute nosti více mén "ideologie" maskovaná za "v du". (Poznámka 7)

Pouze ble í skok odd luje tvrzení o jedine nosti Holocoaustu od tvrzení, e


— 24 —

Holocaust nem e b t racionáln pochopen. Pokud je Holocaust historicky bezprecendentní, musí stát nad historií a nem e b t historií pochopen. Tedy, Holocaust je jedine n proto e je nevysv tliteln a je nevysv tliteln proto e je jedine n .

Tato mystifikace, naz vaná Novickem "posv cení Holocaustu", je nej ast ji pou ívána Elie Wieselem. Jak Novick správn zpozoroval, pro Wiesela je Holocaust vlastn nábo enská "záhada". Tím Wiesel notuje, e Holocaust "vede do temnot", "neguje v echny odpov di", "vede mimo historii, pokud ne za ní", "vzdoruje jak znalosti tak popisu", "nem e b t vysv tlena nebo zviditeln na", není "nikdy pochopena ani p enesena", ozna uje "destrukci historie" a "mutaci kosmického m ítka". Pouze kn z kter ho p e il ( ti: pouze Wiesel) je kvalifikován, aby odhalil jeho záhadu. A navíc, jak Wiesel doznává, je "nesd litelná"; "nem eme o ní ani mluvit". A tak, za standardní mzdu 25 000 dolar (plus limusina s idi em), Wiesel u í, e "tajemství pravdy" Auschwitzu "je v tichu". (Poznámka 8)

Racionální pojetí Holocaustu znamená z tohoto pohledu jeho pop ení. Proto e racionalita popírá jedine nost a záhadu Holocaustu. A srovnání Holocaustu s utrpením jin ch napl uje, podle Wiesela, "úplnou zradu idovské historie". (Poznámka 9) P ed n kolika lety byla parodie New Yorksk ch plátk nazvána: "Michael Jackson, 60 milion jin ch zem e b hem nukleárního Holocaustu." Literární stránka obsahovala zlostn protest Wiesela: "Jak se n kdo odva uje naz vat to, co se stane v budoucnosti, Holocaustem? Existuje jen jeden Holocaust..." Ve sv ch pam tech Wiesel, jako d kaz toho e ivot tropí hlouposti, napomíná Shimina Perese za e s "rozpaky o 'dvou holocaustech' dvacátého století: Auschwitz a Hiro ima. To by nem l". (Poznámka 10) Oblíbené Wieselovo heslo íká, e "universalita Holocaustu spo ívá v jeho jedine nosti" (Poznámka 11) Ale pokud je nesrovnateln a nepochopiteln jedine n , jak potom m e mít Holocaust univerzální dimenzi?

Debata o jedine nosti Holocaustu je sterilní. A opravdu, pochybnosti o jedine nosti Holocaustu mohou vést k "intelektuálnímu terorismu" (Chaumont). Pou ití normálních srovnávacích postup v deckého v zkumu nutn p iná í tisíce v hrad k odvrácení obvin ní z "trivializace Holocaustu". (Poznámka 12)

Podtext jedine nosti Holocaustu tvrdí, e Holocaust je jedine né zlo. A by bylo utrpení jin ch jakékoliv, jednodu e není srovnatelné. Zastánci Holocaustu typicky popírají tento záv r, ov em takové námitky nejsou up ímné.(Poznámka 13)

A koliv tvrzení o jedine nosti Holocaustu je intelektuáln neplodné a moráln diskreditující, stále p etrvává. Otázka je, pro ? Na prvém míst , jedine nost utrpení vy aduje jedine né nároky. Jedine nost zla Holocaustu podle Jacoba Neusera, nejen odli uje idy od ostatních, ale p isuzuje id m "nároky které nep íslu í jin m".

Pro Edwarda Alexandera je jedine nost Holocaustu "morální kapitál"; idé musí "nárokovat suverenitu" prost ednictvím tohoto "cenného vlastnictví".(Poznámka 14)

V d sledku toho jedine nost Holocaustu - tento "nárok" na jin ch, tento "morální


— 25 —

kapitál" - slou í Izraeli jako alibi. "Jedine nost idovského utrpení", jak navrhuje historik Peter Baldwin, "dává morální a emocionální právo Izraeli d lat cokoliv ... jin m národ m".(Poznámka 15) A tak podle Nathana Glazera Holocaust, zvlá tní odli nost id dává id m "právo pokládat se za zvlá t ohro ené a zvlá t oprávn né pro jakékoliv úsilí, které je nezbytné pro jejich p e ití"(Poznámka 16) (zd razn ní podle originálu). Cituji obvykl p ípad: "jakékoliv rozhodnutí Izraele o v voji jadern ch zbraní je d sledkem spektra Holocaustu".(Poznámka 17) Jako by se jinak Izrael nestal nukleárním.

Je tu je t jeden faktor. Nárok na jedine nost Holocaustu je nárokem na jedine nost id . Ne utrpení id , ale to, e trp li idé je to, co iní Holocaust unikátním. Nebo: Holocaust je speciální, proto e idé jsou speciální. A tak Ismar Schorsch, kanclé idovského teologického seminá e, se vysmívá nároku na jedine nost Holocaustu jako "hr zné sv tské verzi vyvolenosti".(Poznámka 18) Stejn jako je d razn ve v ci jedine nosti Holocaustu je Wiesel d razn ve v ci jedine nosti id . "Cokoliv kolem nás je jiné." idé jsou ontologicky v jme ní.(Poznámka 19) Ozna ením nenávisti Goj k id m Holocaust sv d í nejen o jedine nosti utrpení id , ale o jedine nosti id .

V pr b hu a po skon ení Druhé sv tové války, jak íká Novick, "by kdokoliv z (US) války - a t ko n kdo mimo ní, id i Goj, rozum l frázi 'z eknutí se id '". Opa n je tomu po ervnové válce 1967. "Sv tové ml ení", "nezájem sv ta", "z eknutí se id ", taková témata se stala základem "Holocaustové rozpravy".(Poznámka 20)

Podle idovsk ch dogmat v rámeci Holocaustu se Hitlerovo Kone né e ení zm nilo na nenávist Goj k id m na p echodu tisíciletí. idé umírali, proto e v ichni Gojové, a u jako pachatelé nebo pasivní kolaboranti, cht li aby zem eli. "Svobodn a civilizovan sv t" podle Wiesela hnal idy "pod katovu sekeru. Byli tu zabijáci - vrahové - a byli tu ti, kte í ml eli".(Poznámka 21) Historick d kaz o vra edn ch choutkách Goj neexistuje. T kopádná snaha Daniela Goldhagena o d kaz jedné z variant jsou tvrzení v práci Hitler's Willing Executioners (Hitlerovi dobrovolní kati) se stává spí e komickou.(poznámka 22) Její politick ú el je ov em jasn . Lze mimochodem poznamenat, e "v ná antisemitská teorie" je pohodlná pro antisemity. Jak íká Arendt v práci The Origins of Totalitarianism (P vod totalitarismu), " e tato doktrína byla p evzata profesionálními antisemity jako podstatata v ci; dává nejlep í mo né alibi pro v echny hr zy. Pokud je pravda e lidstvo po aduje vra d ní id po více ne dva tisíce let, zabíjení id je normální, dokonce humánní, okupace a nenávist k id m jsou oprávn né a nevy aduje zd vodn ní. Více p ekvapující aspekt tohoto vysv tlení je fakt, e byl akceptován mnoha nezaujat mi historiky a té zna n m po tem id ". (Poznámka 23)

Holocaustové dogma o v né nenávisti poslou ilo jak k oprávn ní nutnosti idovského státu, tak ke zd vodn ní nep átelství v i Izraeli. idovsk stát je jedinou

ochranou proti p í tímu (nevyhnutelnému) v buchu vra edného antisemitismu; naopak vra edn antisemitismus je za ka d m útokem a ka d m obrann m manévrem proti idovskému státu. Aby vysv tlila kritiku Izreale, spisovatelka fantastiky Cynhia Chicková má pohotov odpov : "Sv t chce vymazat idy ... sv t chce op t vymazat idy". (poznámka 24) Pokud si cel sv t p eje smrt id , je div, e jsou stále na ivu - a netrpí, jako v t ina lidstva, hladem.


— 26 —

Toto dogma dávalo té úplné oprávn ní Izraeli: Úmyslem Goj je v dy vra d ní id , idé mají plné právo se bránit jakoukoliv formou. Toto dogma té dává plné

oprávn ná existence Izraele: Cokoliv je pro idy v hodné je mo no pou ít, v etn mu ení a agrese, to v e je sou ástí legitimné sebeobrany. Boas Evron na základ roz í ení pou ení z Holocaustu na v nou nenávist Goj konstatuje, e to "skute nn odpovídá úmyslné form paranoi... Tato mentalita ... p edem p ehlí í nelidské zacházení s Gojy, podle p evládající mytologie, e 'v ichni lidé kolaborovali s nacismem na destrukci id ', a tedy cokoliv je id m povoleno v jejich vztahu k jin m lidem."(Poznámka 25)

V rámci filosofie Holocaustu není antisemitismus Goj jen nevyko eniteln , ale i iracionální. P i sledování anal zy klasick ch sionist , nemluv o standardním v kladu, Goldhagen rozebírá antisemitismus jako "odlou en od skute n ch id ", "v podstat není odpov dí na jakékoliv konkrétní rozbor skute n ch idovsk ch aktivit", a "nezávisl na idovské podstat a aktivit ". Mentální patologie Goj , její "hostitelská doména" je "v mysli". (zd razn ní podle originálu). Na základ "iracionální argumentace" antisemité podle Wiesela "jednodu e odmítají fakt existence id ".(Poznámka 26) "Nejen e to co idé d lají nebo ned lají nemá nic spole ného s antisemitismem" konstatuje kriticky sociolog John Murray Cuddihy, "ale jak koliv pokus vysv tlovat antisemitismus je sám o sob formou antisemitismu!" (zd razn no podle originálu)(Poznámka 27) Záv rem samoz ejm není, e antisemitismus je oprávn n , ale e se antisemitismus vyvinul v ur itém historickém kontextu a je pod ízen h e zájm . "Nadaná a dob e organizovaná a velmi úsp ná men ina m e vyvolat konflikty, které vypl vají ze skute n ch meziskupinov ch nap tí." zd raz uje Ismar Schorch, tyto konflikty jsou asto "zabaleny do antisemitsk ch stereotyp ".(Poznámka 28)

Iracionální podstata gojského antisemitismu je d sledkem iracionální podstaty Holocaustu. Rozum j, Hitlerovo Kone né e ení jednozna n postrádá racionální jádro - "bylo to zlo samo o sob ", "bezú elné" masové vra d ní; Hitlerovo Kone né e ení je kulminací Gojského antisemitismu; proto Gojsk antisemitismus je ve

své podstat iracionální. Samy osob i v souvislostech nesnesou tyto p edpoklady dokonce jakoukoliv diskusi.(Poznámka 29) Politicky je ov em tento argument vysoce zneu iteln .

Ozna ením id za totáln neobvinitelné osvobozuje Holocaust Izrael a americké idy od zákonné kritiky. Arabské nep átelství, afro-americké nep átelství: to "v

základ nejsou odpov di na objektivní vyhodnocení idovsk ch aktivit" (Goldhagen).30 Wiesel tvrdí o persekuci id : " po dva tisíce let ... jsme byli stále pronásledováni... Pro ? Z ádného d vodu." O arabském nep átelství k Izraeli? "Pro to co jsme a co na e vlast Izrael p edstavuje - srdce na eho ivota, sen na ich sn - kdy se pokou ejí na i nep átelé nás zni it, d lají to tak, e zkou ejí zni it Izrael". O nep átelství ern ch lidí k americk m id m: "Lidé, kte í se námi nechali inspirovat, ale nemyslí na nás, n br na nás úto í. Nacházíme se ve velmi nebezpe né situaci. Jsme op t ob tními beránky z mnoha stran... Pomohli jsme ern m; v dy jsme jim pomáhali.... Je mi líto ern ch. Je jedna v c, kterou by se

m li od nás nau it, a to je vd nost. Nikdo na sv t nezná vd nost tak jako my; jsme v dy vd ní."31 Stále trestáni, stále nevinní: to je zát idovské existence. (Poznámka 32)


— 27 —

Dogma spojené s Holocaustem o v né gojské nenávisti té ospravedl uje dopl kové dogma o jedine nosti. Stejn jako Holocaust ozna uje nenávist Goj na p elomu tisíciletí, persekuce Goj v rámci Holocaustu byla tém náhodná a persekuce Goj je v historii pouhou episodou. Z jakéhokoliv hlediska bylo tedy utrpení id b hem Holocaustu jedine né.

Kone n , utrpení id bylo jedine né, proto e idé jsou jedine ní. Holocaust byl jedine n , proto e nebyl racionální. A tedy jeho hybná síla byla p evá n iracionální, ne p íli lidská, vá e . Ne idovsk sv t nenávid l idy ze árlivosti, ze závisti: odpor antisemitismu je podle Nathana a Ruth Ann Perlmutterové vznikl z "Gojské závisti a árlivosti na idovskou úsp nost na trhu ve srovnání s k es any ... velk po et

mén dokonal ch Goj nesná í mal po et dokonalej ích id ." (Poznámka 33) T eba e neaktivn , Holocaust tak potvrzuje vyvolenost id . Proto e idé jsou lep í nebo úsp n j í, trpí zlobou Goj , kte í je vra dí.

V jedné odbo ce Novick uva uje " ím by bylo e n ní o Holocaustu v Americe!, kdyby Elie Wiesel nebyl jeho "hlavním tlumo níkem"?(Poznámka 34) Není t ké najít odpov : P ed ervnem 1967 zn la mezi americk mi idy zpráva Bruna Bettelheima, kter p e il koncentra ní tábor. Po ervnové válce byl Bettelheim odsunut stranou ve prosp ch Wiesela. Wieselova v zna nost spo ívala v jeho ideologické funkci. Jedine nost idovského utrpení/jedine nost id , v dy vinní Gojové/v dy nevinní idé, nepodmín ná obrana Izraele/nepodmín ná obrana idovsk ch zájm : Elie Wiesel - to je Holocaust.

Vzhledem k pouhé artikulaci dogmat Holocaustu je v t ina literatury o Hitlerov Kone ném e ení nepou itelná jako v decká studie. Opravdu, celá hromada studií Holocaustu je opakováním nesmysl , pokud to není naprost podvod. Zvlá t odpudivé je kulturní prost edí, ve kterém p e ívá literatura Holocaustu.

První velkou Holocaustovou mystifikací byl The Painted Bird (Nakreslen pták), polského emigranta Jerzy Kosinskiho.(Poznámka 35) Kniha je "napsána v angli tin ", jak vysv tluje Kosinski, tak e "mohu psát klidn , bez citov ch vedlej ích v znam , které n í mate sk jazyk v dy obsahuje". Ve skute nosti, celé ásti ásti, které opravdu napsal - neroz e ená otázka - byly napsány polsky. Kniha má údajn b t Kosinskiho autobiografick m lí ením jeho putování jako osam lého dít te polsk m venkovem b hem Druhé sv tové války. Ve skute nosti Kosinski il b hem války se sv mi rodi i. Motivem knihy je sadistické sexuální mu ení páchané polsk mi rolníky. tená i, kte í etli knihu p ed její publikací, se jí vysmívali jako "pornografii násilí" a "produkt mysli posedlé sadomasochistick m násilím". Ve skute nosti si Kosinski vymyslel tém v echny patologické epizody, které popisuje. Kniha zobrazuje polské rolníky se kter mi ili jako zhoubné antisemity. Vyk ikují "bijte idy". "Bijte bastardy". Ve skute nosti pol tí rolníci skr vali rodinu Kosinsk ch i kdy si byli pln v domi jejich idovství a hr zn ch d sledk , kter m se vystavovali, kdyby byli odhaleni.

Ve své recenzi v New York Times Book Review, Elie Wiesel ozna il The Painted Bird za "jedno z nejlep ích" ob alob nacistické éry, "napsané s hlubokou opravdovostí a citlivostí". Cynthia Ozicková pozd ji vychrlila, e "okam it " rozpoznala Kosinskiho autenticitu jako " ida, kter p e il, a sv dka Holocaustu".


— 28 —

Dávno po tom, kdy byl Kosinski odhalen jako suverénní literární podvodník, Wiesel pokra oval ve vr ení pochval na jeho "v zna n kus práce".(Poznámka 36)

The Painted Bird se stal základním textem Holocaustu. Je to bestseller, kter dostává ceny, je p ekládán do mnoha jazyk , pat í k povinné etb na st edních kolách a na vysok ch kolách. V holocaustov ch kruzích je Kosinski naz ván

"zlevn n Elie Wiesel". (ti, kdo si nemohou dovolit Wieselovy e nické honorá e - "ml ení" nep ijde levn ji - se obracejí na n j). I kdy byl nakonec odhalen investigativními noviná i, byl Kosinski rozhodn hájen listem New York Times, kter uvedl, e se stal ob tí komunistického spiknutí. (Poznámka 37)

Pozd j í podvod, Fragments (Fragmenty) Binjamina Wilkomirskiho, (Poznámka 38) si nevybírav vyp j uje z Holocaustového k e The Painted Bird. Stejn jako Kosinski i Wilkomirski portrétuje sám sebe jako osam lé p e ívající dít , které se stane n m m, padne do sirot ince a teprve opo d n objeví, e je id. Stejn jako u p íb hu The Painted Bird je hlavní my lenka vypráv ní Fragments jednoduchá, jako omezen hlásek naivního dít te, co umo uje, aby asov rámec a jména míst z stala vágní. Stejn jako u vypráv ní The Painted Bird, vrcholí ka dá kapitola Fragments v orgiích násilí. Kosinski presentuje The Painted Bird jako "pomalé rozmrzání mysli"; Wilkomirski presentuje Fragments jako "obnovenou pam ".(Poznámka 39)

Jako mystifikace vyst i ená s kusu látky jsou Fragments nicmén archetypem Holocaustov ch pam tí. Ty jsou nejprve stav ny na koncentra ních táborech, kde ka d strá n je pomatené sadistické monstrum, které radostn rozbíjí lebky idovsk ch novorozenc . Av ak klasické pam ti z nacistick ch koncentra ních

tábor odpovídají zku enostem veteránky z Auschwitsu Dr. Elly Ligens-Reinerové: "Bylo tam málo sadist . Ne více ne p t nebo deset procent". (Poznámka 40) V dyp ítomn n meck sadismus ov em figuruje v Holocaustové literatu e. Poskytuje tak dvojí slu bu, jednak "dokumentuje" jedine nou iracionalitu Holocaustu a zárove fanatick antisemitismus pachatel .

Zvlá tností Fragments je zobrazení ivota ne b hem, ale po Holocaustu. Po adopci v carskou rodinou mal Binjamin pro ije je t nová trápení. Dostane se do sv ta

odpíra Holocaustu. "Zapome na to - to je zl sen" íká jeho matka. "To byl pouze zl sen... U na to nikdy nesmí myslet." "Tady v této zemi", roz iluje se, "ka d stále íká, e na to mám zapomenout, e se to nikdy nestalo, pouze se mi to zdálo. Ale

v dí o tom!"

Dokonce ve kole "mi chlapci ukazují p sti a v ískají: 'On blouzní, nic takového není. Lhá ! On je blázen, ílenec, idiot.' "(Mezi námi, m li pravdu) Tloukli ho p stí, zpívali antisemitské pop vky, v echny gojské d ti se spojily proti ubohému Bejiminovi, zatímco dosp lí se neustále posmívali: Ty si to maluje !"

Dohnán ubohou beznad jí, Binjamin dosáhne Holocaustového proz ení. Koncentra ní tábory stále existují - pouze skryté a dob e maskované. Svlékli si uniformy a oblékli si krásné aty, aby nebyli k rozpoznání.... Jen jim dej tu nejmen í mo nou záminku e bys mohl b t id - a ty to cítí : jsou to ti samí lidé, jsem si tím jist. Mohou stále zabíjet, i kdy nemají uniformy."


— 29 —

Fragments jsou spí e ne hold dogmat m Holocaustu kou ící pistole. I ve v carsku - neutrálním v carsku - cht jí v ichni Gojové zabíjet idy.

Fragments je iroce vychvalovaná klasika Holocaustové literatury. Byla p elo ena do spousty jazyk a vyhrála idovskou národní kni ní cenu, cenu Jewish Quarterly a cenu Prix de Memoire de la Shoah. Jako hv zda mezi písemnostmi, hlavní téma Holocaustov ch konferencí a seminá , z izovatel fondu pro Pam tní muzeum Holocaustu Spojen ch Stát se Wilkomirski rychle stal v stavním kouskem Holocaustu.

Kdy prohlásil Fragments za mal mistrovsk kousek, stal se Daniel Goldhagen hlavním Wilkomirskiho akademick m ampiónem. Více znalí historici jako Raul Hilberg ov em záhy ozna il Fragments za podvod. Hilberg té polo il po odhalení podvodu správné otázky: "Jak se tato kniha dostala jako pam ti do n kolika nakladatelství? Jak to mohlo Wilkomirskému p inést pozvání do US Pam tního muzea Holocaustu a uznávan ch universit? Jak se stalo, e jsme neprovedli slu nou kontrolu kvality, kdy se kniha stala materiálem k hodnocení Holocaustu k publikaci?"(Poznámka 41)

Jak se pozd ji ukázalo, Wilkomorski, nap l blázen, nap l arlatán, strávil celou válku ve v carsku. Není dokonce ani id. Poslechn te si ale posmrtné ocen ní Holocaustov m pr myslem:

Arthur Samuelson (vydavatel): Fragments "je p vabná chytrá kniha. Je to podvod, pouze pokud ji pokládáte za literaturu faktu. Vydám ji znovu, v kategorii fantastiky. Mo ná e není pravdivá - potom je to skv l spisovatel!"

Carol Brown Janeway (vydavatel a p ekladatel): "Jestli se námitky uká í ... jako oprávn né, potom to co nejsou ve vydání empirické fakty nem e b t ov ováno, ale duchovní fakta musí b t uvá ena. To, co bude po adováno, je prov eni du í, a to není mo né."

Dále Israel Gutman je editel Yad Vashemu a profesor Holocaustu na Hebrejské universit . Je té b val m v zn m Auswitzu. Podle Gutmana "není d le ité" zda Fragments je podvod. "Wilkomirski napsal p íb h, kter byl hluboce pro it. je n k m, komu ije tento p íb h dlouho v du i. Bolest je autentická".Tak e není podstatné, zda pro il válku v koncentra ním tábo e nebo ve v carské sala i. Wilkomirski není podvodník, pokud jeho "bolest je autentická": to íká v ze z Auswitzu, ze kterého se stal expert na Holocaust. Ostatní si zaslou í opovr ení; pane Gutmane, to je koda.

List The New Yorker nazval své odhalení Wilkomirského podvodu "Kráde Holocaustu". V era byl Wilkomirsky oslavován za své pohádky o gojském zlu, nyní je tepán jako zl Goj. Pravda, Wilkomirski zkonstruoval svou Holocaustovou minulost, ale d le it j í je pravda, e Holocaustov pr mysl, vystav n na podvodné patné interpretaci historie pro ideologické ú ely, byl ochoten oslavovat


— 30 —

Wilkomorského konstrukci. Byl Holocaustov m "poz stal m" ekajícím na své objevení.

Kdy v íjnu 1999 n meck vydavatel Wilkomorského stahoval Fragments s kni ních obchod , nakonec ve ejn potvrdil, e nejde o idovského sirotka, ale o ve

v carsku narozeného mu e jménem Bruno Doessekker. Po informaci e hra je skon ena, Wilkomorski vzdorovit zah ímal "Jsem Binjamin Wilkomorski!" Ani ne o m síc pozd ji odstranil americk vydavatel Schocken Fragments ze seznamu sv ch publikací.(Poznámka 42)

Uva me nyní dal í typ Holocaustové literatury. Typick m znakem této literatury je prostor dan "arabské propojení". A koliv Mufti z Jeruzaléma nesehrál " ádnou v znamnou roli v Holocaustu", jak informuje Novick, ty dílná Encyclopedia of the Holocaust (Encyklopedie Holocaustu) (vydal Israel Gutman) mu dala "hv zdnou roli". Muftimu je té kladena zna ná vina v Yad Vashemu: "Náv t vník by m l u init záv r", pí e Tom Segev, " e je mnoho spole ného mezi nacistick mi plány na zni ení id a arabsk m nep átelstvím k Izraeli". A ve vzpomínkové tryzn celebrované duchovenstvem reprezentujícím v echna nábo enská vyznání Wiesel zaznamenal pouze p ítomnost muslimského kadi: "Nezapomínáme na ... Muftiho Hajj Amin el-Husseini z Jerusalema, p ítele Heinricha Himmlera?" Mimochodem, pokud Mufti figuroval v Hitlerov Kone ném e ení, je podivné, e ho Izrael nepohnal ke spravedlnosti jako Eichmana. Po válce il voln v t sném sousedství v Libanonu.(Poznámka 43)

Speciáln bezprost edn po ne astném Izraelském vpádu do Libanonu v roce 1982, jak tvrdí oficiální izraelská propaganda, byl spu t n zni ující útok izraelsk ch "nov ch historik ", kte í zoufale hledali, jak za pinit Araby nacismem. Znám historik Bernard Lewis dokázal v novat celou kapitolu své krátké historie antisemitismu a celé t i stránky své "stru né historii posledních 2000 let" st edního v chodu arabskému nacismu. V liberálním extrému Holocaustového spektra p ipustil Michael Berenbaum, e "kameny házené palestinskou mláde í rozezlen ch izraelskou p ítomností ... nejsou synonymy nacistického násilí proti bezbrann m idovsk m civilist m".(Poznámka 44)

Posledním v zt elkem Holocaustu je práce Daniela Jonaha Goldhagena Hitler's Willing Executioners (Hitlerovi dobrovolní kati). Ka d v znamn názorov asoopis oriskl jednu nebo více recenzí b hem t dne, kdy práce vy la. The New York Times uvedl n kolik poznámek, které oslavují Goldhagenovu knihu jako "jednu z t ch vzácn ch prací, které si zaslou í ozna ení mezník" (Richard Bernstein). Po prodeji p l milionu v tisk a p ekladu do 13 jazyk byla kniha Hitler's Willing Executioners oslavována v magazínu Time jako kniha, o které se "nejvíce mluví" a druhá nejlep í literatura faktu v roce.(poznámka 45)

Se zd razn ním "v znamného v zkumu" a "bohatství d kaz ... s ohromující podporou dokument a fakt " Elie Wiesel ozna il Hitler's Willing Executioners za "d siv p ísp vek k porozum ní a chápání Holocaustu". Israel Gutman ji pochválil za "formulující nové z ejm úst ední otázky", které "hlavní proud v zkumu Holocaustu" ignoroval. Po nominaci na Katedru Holocaustu Hardvardské university, ve dvojici s Wieselem v národních mediích se Goldhagen stal rychle v


— 31 —

Holocaustovém okruhu v dyp ítomn m.

Základní tezí Goldhagenovy knihy je standardní dogma Holocaustu: n meck lid veden patologickou nenávistí vyu il mo nosti, kterou mu dával Hitler, k vra d ní

id . P itom dokonce v d í Holocaustov spisovatel Yehuda Bauer, profesor na Hebrejské universit a editel Yad Vashemu, bral ob as toto dogma za své. Kdy zkoumal p ed n kolika lety mysl pachatel , Bauer napsal: " idé byli zabíjeni lidmi, kte í, do zna né míry, k nim ve skute nosti necítili nenávist.... N mci nemuseli nenávid t idy aby je zabíjeli". Nyní, v poslední recenzi Goldhagenovy knihy, to vidí Bauer zcela jinak: "Nejradikáln j í typy vra d vrcholily od roku 1930 dále.... Po vypuknutí Druhé sv tové války se ohromná v t ina N mc identifikovala s re imem a jeho antisemitskou politikou v takovém rozsahu, e nebyl problém naverbovat vrahy." Kdy byl tázán na tento nesoulad, Bauer odpov d l: "Nevidím ádn roz por mezi t mito dv ma tvrzeními".(Poznámka 46)

I kdy pou ívá aparát akademické studie, není Hitler's Willing Executioners skoro nic jiného ne p ehled sadistického násilí. Nelze se divit, e Goldhagen d razn prosazoval Wilkomirského: Hitler's Willing Executioners jsou Fragments plus poznámky pod arou. Je pln patné interpretace v chozího materiálu a vnit ních rozpor , proto Hitler's Willing Executioners nemá badatelskou hodnotu. V práci A Nation on Trial (Národ p ed soudem) Ruth Bettina Birnová a autor této knihy dokazují fale nost Goldhagenova podnikání. Pozd j í spory instruktivn osv tlují vnit ní rozpory Holocaustového pr myslu.

Birnová, první v d í sv tová autorita na archivy, na které se Goldhagen odvolával, prvá publikovala kritické p ipomínky v Cabridgeském Historical Journal. Goldhagen odmítl nabídku asopisu k vyvrácení p ipomínek a místo toho najal v konnou lond nskou právnickou firmu a alovali Birnovou a vydavatele Cambridge University Press za "mnoho vá n ch urá ek na cti". Golhagenovi právníci po adovali omluvu, sta ení lánku a slib od Birnové, e nebude svou kritiku opakovat pod pohr kou, e "jakékoliv zve ejn ní z va í strany jako d sledek tohoto dopisu povede k dal ímu ztí ení postihu".(Poznámka 47)

Nedlouho potom, kdy autor této knihy publikoval stejn kritické záv ry v New Left Review, Metropolitan, nakladatelství Henryho Holta, souhlasilo s publikací obou esejí jako knihy. Na úvodní stránce Forward varoval, e Metripolitan "práv p ipravuje vydání knihy Normana Finkelsteina, notorického oponenta státu Izrael".

asopis Forward je hlavní hybnou silou "Holocaustové korektosti" ve Spojen ch státech.

Vedoucí ADL ádal Holta zastavit publikaci knihy, proto e "Finkelsteinova k iklavá p edpojatost a nerozvá ná tvrzení ... jsou nevratn zpochybn na jeho antisionistick mí postoji". "Otázka není, zda je Gildhagenova disertace pravdivá nebo nepravdivá, ale o tom, co je 'legitimní kritika' a co p esahuje meze". (Poznámka 48)

"V tom, zda Goldhagenova disertace je správná nebo patná", odpovídá spole nice vydavatelství Metropolitan Sara Bershtelová, "je p esn problém". Leon Wieseltier, literární vydavatel proizraelského asopisu New Republic,


— 32 —

intervenoval osobn Holtova presidenta Michaela Naumanna. "Vy nevíte, kdo je to Finkelstein. On je jed, je odporn sebe-nenávidící id, je n co, co najdete pod kameny." Naz vaje Holtovo rozhodnutí "ostudou", Elan Steinberg, v konn editel Sv tového idovského kongresu, vyslovil názor "Jestli e cht jí b t sb rateli odpadk , m li by si obléct meta ské uniformy."

"Je t nikdy jsem neza il", p ipomínal pozd ji Naumann, "podobn pokus zainteresovan ch stran ve ejn vrhat stíny na p ipravovanou publikaci". Prominentní izraelsk historik a noviná Tom Segev konstatoval v listu Haaretz e tato kampa byla na pokraji "kulturního terorismu".

Birnová, hlavní histori ka Sekce vále n ch zlo in a zlo in proti lidskosti kanadského ministerstva spravedlnosti, byla vzáp tí podrobena útoku kanadsk ch idovsk ch organizací. S tvrzením, e já jsem "prokletím obrovské v t iny id na

tomto kontinent " Kanadsk idovsk kongres (CJC) odsoudil spolupráci Birnové p i vzniku knihy. Aby p itla il Birnovou prost ednictvím jejího zam stnavatele, CJC zaslal protest na Ministerstvo spravedlnosti. Tato stí nost s p ipojenou zprávou CJC naz vající Birnovou "p íslu nicí zlo inné rasy" (narodila se v N mecku) vedlo k jejímu oficiálnímu vy et ování.

Dokonce i po publikaci knihy nep estaly osobní útoky. Goldhagen tvrdil, e Birnová, která u inila z ob aloby nacistick ch vále n ch zlo in své celo ivotní dílo, byla nositelkou antisemitismu, a e já jsem m l názor, e ob ti nacist , v etn mé vlastní rodiny, a smrti Goldhagenov ch koleg z harvardského Centra evropsk ch studií, Stanley Hoffman a Charles Maier, jsou stejn záva né.(Poznámka 49)

asopis The New Republic ozna il obvin ní z cenzury za "kachnu" a tvrdil, e "je rozdíl mezi cenzurou a dodr ováním standard ".ráce A Nation on Trial (Národ p ed soudem) získal podporu hlavních historik nacistického holocaustu, v etn Raula Hilberga, Christophera Browninga a Iana Kershawa. Stejní u enci jednotn odsoudili Goldhagenovu knihu; Hilberg ji nazval "bezcennou". Standardy, vskutku.

Uva te kone n obraz: Wiesel a Gutman podpo il Goldhagena, Wiesel podpo il Kosinskiho, Gutman a Goldhagen podpo ili Wilkomirskiho. Spojte si ty obrazy, získáte obraz Holocaustové literatury.

P es rozsáhlou bombastickou reklamu neexistuje ádn d kaz, e popíra i Holocaustu mají ve Spojen ch státech více vlivu, ne zastánci ploché Zem . Vzhledem k nesmysl m chrlen m denn Holocaustov m pr myslem není divu, e je tu tak málo skeptik . Hlavní motiv stojící za tvrzením o iroce roz í eném popírání Holocaustu není t ké najít. Ve spole nosti nasycené Holocaustem, jak jinak by ospravedlnili dal í musea, knihy, studijní plány, filmy a programy, které by vy arovaly stra áka popírání Holocaustu? A tak uznávaná kniha Deborah Lipstadtové Denying the Holocaust (Popírání Holocaustu),(Poznámka 50) stejn jako hloup formulovan pr zkum Americké idovské komise pronikav odsuzující popírání Holocaustu,51 byl vydán ve stejném okam iku, kdy bylo otev eno washingtonské Pam tní muzeum Holocaustu.

Kniha Denying the Holocaust ke aktualizovanou verzí trakt o "novém


— 33 —

antisemitismu". Aby dokumentovala í i popíráni Holocaustu, Lipstadtová cituje plnou hrst kací sk ch publikací. Jejím ohniskem odporu je Arthur Butz, nula která u í elektrotechniku na Severozápadní universit (Northwestern University) a která publikovala svou knihu The Hoax of the Twentieth Century (Mystifikace dvacátého století) v obskurním nakladatelství. Lipstadtová naz vá kapitolu o n m "V hlavním názorovém proudu". Pokud to není z lásky k Lipstadtové, nikdo dosud nokdy nesly el o Arthurovi Butzovi.

Ve skute nosti je jedin m skute n m popíra em Holocaustu v hlavním proudu Bernard Lewis. Francouzsk soud skute n odsoudil Lewise za popírání genocidy. Ale Lewis popíral tureckou genocidu Armén , ne nacistickou genocidu id , Lewis je proizraelsk .(Poznámka 52) Proto tento p ípad popírání holocaustu nemá ve Spojen ch státech ádnou odezvu. Turecko je spojencem Izraele, co dále celou zále itost zleh uje - zmínky o genocid Armén jsou tedy tabu. Elie Wiesel a Rabi Arthur Hertzberg stejn jako AJC a Yad Vashem odmítli ú ast na mezinárodní konferenci o genocid v Tel Avivu, proto e akademi tí sponzo i p es námitky izraelské vlády zahrnuli jednání o arménském p ípadu. Wiesel se té jednostran rozhodl k bojkotu konference a podle Yehudy Bauera osobn loboval v Kongresu jiné, aby se nez astnili.(Poznámka 53) Na po adavek Izraele US Holocaustová komise prakticky eliminoval zmínku o Arménech ve washingtonském Pam tním muzeu Holocaustu a idov tí aktivisté v Kongresu zablokovali vzpomínkov den na arménskou genocidu.(Poznámka 54)

Odkaz na sv dectví t ch, kdo p e ili, p ipomenutí role idovsk ch kolaborant , zmínka o tom, e N mci trp li b hem bombardování Drá an nebo e kteréhokoliv stát krom N mecka se dopustil zlo in b hem Druhé sv tové války - to v e je, podle Lipstadtové, d kazem popíráni Holocaustu.(Poznámka 55) A jakákoliv zmínka o tom, e Wiesel profitoval z Holocaustového pr myslu, nebo jen podobné dotaz, je popíráním Holocaustu.(Poznámka 56)

Nejzáke n j í formou popírání Holocaustu je podle návrhu Lipstadtové, "nemorální ekvivalence": to je popírání jedine nosti Holocaustu.(Poznámka 57) Tento argument má netu ené d sledky. Daniel Goldhagen tvrdí, e srbské akce v Kosovu "jsou, ve své podstat , odli né od akcí nacistického N mecka, pouze ve stupni." (Poznámka 58) To iní Goldhagena "v podstat " popíra em Holocaustu. Na druhé stran politického spektra izrael tí komentáto i srovnávají srbské aktivity v Kosov s izraelsk mi akcemi v roce 1948 proti Palestinc m.(Poznámka 59) A tak, z Goldhagenova pohledu, Izrael se dopou tí Holocaustu. Netvrdí to tesy ji jen Palestinci.

Ne v echna revisionistická literatura - a u je její politická motivace jakkoliv vulgární - je úpln neu ite ná. Lipstadtová ozna uje Davida Irwinga "jedním z nejnebezpe n j ích mluv ích popírání Holocaustu"(nedávno prohrál v Anglii svou soudní p i s ní kv li t mto a jin m tvrzením). Ale Irving, notorick p íznivec Hitlera a sympatizant a n meck m nacionálním socialismem, p esto p inesl, jak zd raz uje Gordon Craig, "nezanedbateln "p ísp vek k na ím znalostem o Druhé sv tové válce. Jak Bruno Mayer ve své d le ité studii o Druhé sv tové válce, tak Raul Hilberg, citují publikace popírající Holocaust. "Pokud tito lidé cht jí mluvit, a mluví", íká Hilberg. "To vede ty z nás, kte í provád jí v zkum, k p ezkoumání toho, co jsme


— 34 —

pokládali za obvyklé. Je to pro nás u ite né."(Poznámka 60)

V ro ní Vzpomínkové dni Holocaustu jsou národními událostmi. V ech 50 stát sponzoruje vzpomínkové slavnosti, asto ve sv ch zákonodárn ch sborech. Asociace Holocaustov ch organizací má p es 100 lensk ch Holocaustov ch organizací ve Spojen ch státech. Sedm hlavních Holocaustov ch muzeí je sou ástí americké krajiny. Centrem t chto památník je US Pam tní muzeum Holocaustu ve Washingtonu.

První otázkou je, pro v bec máme Muzeum Holocaustu s federální p sobností v národním kapitolu. Jeho p ítomnost na washingtonském Mallu je vlastn nesrovnatelná s absencí muzea, které by p ipomínalo zlo iny v pr b hu americké historie. P edstavte si oprávn né obvin ní z pokrytectví, kdyby N mecko cht lo v Berlín postavit Národní památník ne nacistické genocidy, ale amerického otroká ství nebo vyhubení nativních Ameri an .(Poznámka 61)

"Musíme se úzkostliv zdr et jakéhokoliv pokusu o indoktrinaci" napsal návrhá Muzea Holocaustu "jakékoliv manipulaci dojm nebo emocí". Ale od koncepce a po dokon ení je muzeum poznamenáno politikou.(Poznámka 62) V rámci kampan pro znovuzvolení zahájil Jimmy Carter projekt, aby uklidnil idovské poplatníky a voli e, znepokojené presidentov m uznáním "legitimních práv" Palestinc . P edseda Konference president hlavních americk ch idovsk ch organizací, Rabbi Alexander Schindler, litující presidentov m uznáním palestinské humanity jako " okující" iniciativou. Carter ohlásil plány na stavbu musea, zatímco premiér Menachem Begin byl na náv t v Washingtonu a v Kongresu probíhala krutá bitva o vládou navr ené vyzbrojení Saudské Arábie. V Muzeu se projevují i jiné politické vlivy. Potla uje k es ansk základ evropského antisemitismu aby neurazil v znamné voli e. Zleh uje diskrimina ní americké imigra ní kvóty p ed válkou, zveli uje roli Spojen ch stát p i osvobození koncentra ních tábor a ti e p echází hromadné americké najímání nacistick ch vále n ch zlo inc po skon ení války. Hlavním poselstvím Muzea je, e "my" si ani nem eme p edstavit, ani dopustit, podobné zlé skutky. Holocaust "je poru ením základu amerického etosu", íká Michael Berenbaum v doprovodné knize muzea. "Vidíme, e [je] p estoupením a poru ením v ech základních americk ch hodnot." Muzeum ukazuje sionist m, e Izrael je "odpovídající odpov dí nacismu" se záv re nou scénou idovsk ch v z bojujících za vstup do Palestiny.(Poznámka 63)

Politika ení za íná dokonce p ed tím, ne p estoupíme práh muzea. Je umíst no na nám stí Raoula Wallenberga. Wallenberg, védsk diplomat, je oslavován, proto e zachránil tisíce id a skon il v sov tském v zení. Sp átelen védsk hrab Folke Bernadotte není oslavován, p esto e té zachránil tisíce id , ale b val izraelsk premiér Yitzak Shamir na n j objednal atentát, proto e byl p íli pro-arabsk ".(poznámka 64)

Jádrem problému politiky Musea Holocaustu je ov em v tom koho p ipomínat. Byli idé jedin mi ob tmi Holocaustu, nebo mají b t i ostatní, kte í zahynuli, zahrnuti

mezi ob ti?65 B hem stadia plánování muzea Elie Wiesel (spole n s Yahudou Bauerem z Yad Vashemu) vedl útok, aby byli p ipomenuti jen idé. Pokládán za "neoddiskutovatelného experta na období Holocaustu" argumentoval Wiesel


— 35 —

hou evnat za v lu nost idovsk ch ob tí. "Jako v dy za ali s idy", íkal obvykle, "a jako v dy se nezastavili na samotn ch idech." (Poznámka 66) I kdy to nebyli idé ale komunisté, kdo byli prvními ob tmi, a ne idé ale handicapovaní, kdo byli prv mi ob tmi nacismu.(Poznámka 67)

Ospravedln ní p ednostní genocidy Cikán je hlavní problematickou v zvou Muzea Holocaustu. Nacisté systematicky zavra dili a p l milionu Cikán , co je v proporcích stejná ztráta jako u genocidy id .(Poznámka 68) Holocaustoví spisovatelé jako Yehuda Bauer tvrdí, e Cikáni nepat í mezi ob ti stejného náporu genocidy jako idé. Respektovaní historici holocaustu jako Henry Friedlander a Raul Hilberg ov em tvrdí, e mezi n pat í.(Poznámka 69)

Za marginalizací genocidy Cikán se skr vá n kolik d vod .

Za prvé: nelze jednodu e srovnávat ztrátu cikánského a idovského ivota. Vysmívaje se po adavku cikánské representace v Americké Holocaustové vzpomínkové rad jako "fanfarónství", v konn editel Rabbi Seymour Siegel pochyboval, zda Cikání v bec existují jako lidé: "Musí existovat n jaké poznávací znak nebo potvrzení cikánsk ch lidí . . . pokud v bec taková v c existuje." Ale p ipou tí, e "existovaly za nacist prvky utrpení". Edwar Linenthal vzpomíná na cikánské zástupce v rad jako na "hlubokou ned v ru" rady " ivené jasn m d kazem, e n kte í lenové rady vid li ú ast Róm v rad stejn , jako se rodina dívá na nevítané, problémové p íbuzné". (Poznámka 70)

Za druhé: potvrzení cikánské genocidy znamená ztrátu v sadního postavení id v souvislosti s Holocaustem s odpovídající ztrátou idovského "morálního kapitálu",

Za t etí: pokud by nacisté perzekuovali Cikány a idy stejn m zp sobem, potom by dogma o tom, e Holocaust znamená na p echodu tisíciletí gojskou nenávist k id m stalo jasn neudr iteln m. Rovn , pokud by gojská závist podpo ila genocidu id , podporovala by závist i genocidu Cikán ? Ve stálé expozici muzea mají gojské ob ti pouze symbolick v znam. (Poznámka 71)

Nakonec, politická agenda Muzea Holocaustu byla té zam ena na arabsko-izraelsk konflikt. Ne se stal editelem muzea, Walter Reich napsal oslavnou recenzi na podvodnou práci From Time Immemorial (Od pradávn ch as ) Joana Pererse, která tvrdí, e Palestina byla p ed sionistickou kolonizací doslova prázdná.(Poznámka 72) Na nátlak vlády byl Reich donucen resignovat po odmítnutí p ivítat Yasira Arafata, nyní servilního spojence USA, p i náv t v muzea. Po nabídce místa zástupce editele byl Holocaustov teolog Johm Roth donucen k resignaci kv li

minulé kritice Izraele. P i odmítnutí knihy, kterou muzeum p vodn podporovalo, proto e obsahovala kapitolu Bena Morrise, prominentního izraelského kritika Izraele, se Martin Lerman, éf muzea, netajil tím, e


— 36 —

"Postavit toto muzeum proti Izraeli - to není myslitelné".(Poznámka 73)

Bezprost edn po izraelsk ch hroziv ch útocích na Libanon v roce 1996, kter vyvrcholil masakrem více ne sta civilist v Kan , si sloupka listu Haaretz Ari Shavit pov iml, e Izrael m e cokoliv init beztrestn , proto e "máme Spole nost proti pomluvám (ADL), ... a Yad Vashem a Muzeum Holocaustu".(Poznámka 74)

Poznámky:

1 Boas Evron, "Holocaust: The Uses of Disaster," in Radical America (July - August 1983), 15.

2 Pro odli ení Holocaustové literatury od studií nacistického holocaustu viz Finkelstein a Birn, Nation, ást 1, sekce 3.

3 Jacob Neusner (ed.), Judaism in Cold War America, 1945 - 1990, v. i i: In the Aftermath of the Holocaust (New York: 1993), viii.

4 David Stannard, "Uniqueness as Denial," in Alan Rosenbaum (ed.), Is the Holocaust Unique? (Boulder: 1996), 193.


— 37 —

5 Jean-Michel Chaumont, La concurrence des victimes (Paris: 1997), 148 - 9. Chaumontova diskuse o odd lení "jedine nosti Holocaustu" je husarsk m kouskem. P esto jeho základní my lenka není p esv d ivá, p inejmen ím pro americkou scénu. Podle Chaumonta byl fenomén Holocaustu nastartován opo d nou vzpomínkou t ch, kdo p e ili, na minulé utrpení. B valí v zni tse t ko podíleli na jeho po áte ní úst ední pozici.

5a Pozn. p ekladatele: Následující text je p elo en pokud mo no doslova tak, jak je uveden v originále; p ekladatel mu zcela neporozum l, proto p eklad nemusí b t p esn . Nep esnost p ekladu m e vypl vat té z toho, e podkladem byl text získan prost ednictvím Internetu a pravd podobn získan pomocí skeneru a po íta ového p evodu na text, proto n které symboly nemusí odpovídat originálu. Následující Finkelsteinova interpretace textu by m la b t p esná.

6 Steven T. Katz, The Holocaust in Historical Context (Oxford: 1994), 28, 58, 60.

7Chaumont, La concurrence, 137

8 Novick, The Holocaust, 200 - 1, 211 - 12. Wiesel, Against Silence, v. i, 158, 211, 239, 272, v. ii, 62, 81, 111, 278, 293, 347, 371, v. ii i, 153, 243. Elie Wiesel, All Rivers Run to the Sea (New York: 1995), 89. Informace o odm n za Wieselovu p edná ku poskytnutá Ruth Wheatovou na Bnai Brith Lecture Bureau. "Slova jsou" podle Wiesela "forma horizontálního p ístupu, zatímco ml ení nabízí vertikální p ístup. Zapojíte se do toho." Sko il snad Wiesel na tuto p edná ku s padákem?

9 Wiesel, Against Silence, v. ii i, 146.

10 Wiesel, And the Sea, 95. Porovnejte si tyto dv skute nosti: Ken Livingstone, b val len Labouristické strany, kter kandidoval na lond nského starostu jako nezávisl , pobou il idy v Británii, kdy prohlásil, e globální kapitalismus p inesl stejn ob tí jako Druhá sv tová válka. "Ka d rok mezinárodní finan ní systém zabije více lidí ne Druhá sv tová válka, ale nejmén Hitler byl blázen, jak víte," ... "Je útokem na v echny zavra d né a perzekuované Hitlerem", ekl John Butterfil, konservativní poslanec Parlamentu. Pan Butterfill té sd lil, e Livingstoneova ob aloba globálního finan ního systému m la ur it antisemitsk podtext.("Livingstone's Words Anger Jews," v International Herald Tribune, 13 April 2000)

Kubánsk president Fidel Castro ... obvinil kapitalistick systém, e pravideln zp sobuje úmrtí srovnatelná s Druhou sv tovou válkou tím, e ignoruje pot eby chud ch. "Obrazy matek a d tí, které vidíme z celé oblasti Afriky pod bi em sucha a jin ch katastrof nám p ipomínají nacistické koncentra ní tábory". P i odkazu na procesy z vále n mi zlo inc i po Druhé sv tové válce kubánsk v dce ekl: "Postrádáme Norimberk kter by odsoudil ekonomick po ádek, ve kterém ijeme, kde ka dé t i roky umírá hlady a na choroby, u kter ch existuje prevence, ne zem elo ve

Druhé sv tové válce." ... V New York City ekl Abraham Foxman, národní editel Spole nosti proti pomluvám (ADL): "Chudoba je záva ná, p iná í bolest a m e p inést smrt, ale není to Holocaust a nejsou to koncentra ní tábory". (John Rice, "Castro Vic iously Attacks Capitalism," in Associated Press, 13 April 2000)

11 Wiesel, Against Silence, v. ii i, 156, 160, 163, 177.

12 Chaumont, La concurrence, 156. Chaumont té otvírá otázku, zda nepochopitelné zlo Holocaustu je slu itelné s doprovodn m tvrzením, e jeho vykonavatelé byli zcela normální. (310)

13 Katz, The Holocaust, 19, 22. "Tvrzení e po adavek jedine nosti Holocaustu není formou závistivého srovnání vede k systematickému rozdvojení jazyka", pozoroval Novick, "V í snad n kdo, ... e po adavek jedine nosti není nic jiného n tvrzení o vyvolenosti?" (zd razn ní podle originálu) Novick si sám se smutkem dop eje takové závistivé srovnání. Tak tvrdí, e a koliv je to v americkém kontextu moráln nep ípustné, "Ve Spojen ch státech je b né opakované uplat ování toho, co kdokoliv ud lal ern m, nativním Ameri an m, Vietnamc m a jin m bledne ve srovnáni s Holocaustem." (The Holocaust, 197, 15)


— 38 —

14Jacob Neusner, "A 'Holocaust' Primer," 178. Edward Alexander, "Stealing the Holocaust," 15 - 16, v Neusner, Aftermath.

15 Peter Baldwin (ed.), Reworking the Past (Boston: 1990), 21.

16 Nathan Glazer, American Judaism, druhé vydání (Chicago: 1972), 171.

17 Seymour M. Hersh, The Samson Option (New York: 1991), 22. Avner Cohen, Israel and the Bomb (New York: 1998), 10, 122, 342.

18Ismar Schorsch, "The Holocaust and Jewish Survival," in Midstream (January 1981), 39. Chaumont p esv d iv dokazuje, e po adavek jedine nosti Holocaustu je zalo en na nábo enském dogmatu vyvolenosti a sou asn jedin tak dává logick smysl. La concurrence, 102 - 7, 121.

19Wiesel, Against Silence, v. i, 153. Wiesel, And the Sea, 133.

20 Novick, The Holocaust, 59, 158 - 9.

21 Wiesel, And the Sea, 68.

22 Daniel Jonah Goldhagen, Hitler's Willing Executioners (New York: 1996). Jeho kritiku viz Finkelstein a Birn, Nation.

23 Hannah Arendt, The Origins of Totalitarianism (New York: 1951), 7.

24 Cynthia Ozick, "All the World Wants the Jews Dead," in Esquire (November, 1974).

25 Boas Evron, Jewish State or Israeli Nation (Bloomington: 1995), 226 - 7.

26 Goldhagen, Hitler's Willing Executioners, 34 - 5, 39, 42. Wiesel, And the Sea, 48.

27 John Murray Cuddihy, "The Elephant and the Angels: The Incivil Irritatingness of Jewish Theodicy," in Robert N. Bellah and Frederick E. Greenspahn (eds), Uncivil Religion (New York: 1987), 24. Dále k tomuto lánku, viz jeho "The Holocaust: The Latent Issue in the Uniqueness Debate," in P.F. Gallagher (ed.), Christians, Jews, and Other Worlds (Highland Lakes, NJ: 1987).

28 Schorsch, The Holocaust, 39. Krom toho, tvrzení e idé jsou "talentovanou" men inou je podle mého názoru té "nechutnou sv tskou verzí vyvolenosti".

29 Zatímco úpln v klad této v ci by p esáhl rozsah tohoto lánku, uva me pouze prvé tvrzení. Hitlerova válka proti id m, i pokud by byla iracionální (a to samo o sob je slo ité), by se samo t ko stalo jedine nou historickou událostí. P ipome me nap . úst ední my lenku pojednání Josepha Schumpetera o imperialismu, kter "neracionáln a iracionáln , ist instinktivn inklinací k válce a v boj m sehrává v znamnou roli v historii l idstva ... mnohé války - snad v t ina válek - byly vedeny bez od vodn n ch a rozumn ch zájm ". (Joseph Schumpeter, "The Sociology of Imperialism," in Paul Sweezy (ed.), Imperialism and Social Classes [New York: 1951], 83)

30 Nedávná studie Alberta S. Lindemanna o antisemitismu, i kdy se vyh bá Holocaustovému rámci, za íná p edpokladem "A je síla m tu jakákoliv, ne ka dá nenávist k id m, individuální

i kolektivní, byla zalo ena na fantastick ch nebo chimérick ch p edstavách o nich nebo na p edstavách, které nemají ádn vztah k jakékoliv zjevné skute nosti. Jako lidské bytosti byli idé schopni stejn jako jakákoliv jiná skupina vzbuzovat nenávist v ka dodenním sv tském ivot ". (Esau's Tears [Cambridge: 1997], xvii)


— 39 —

31 Wiesel, Against Silence, v. i, 255, 384.

32 Chaumont vytvá í hledisko, e Holocaustové dogma efektivn iní jiné zlo iny p ijateln j í. Trvání na zásadní nevinnosti id - tj. absence jak chkoliv rozumn ch motiv k persekuci nebo dokonce jejich zabíjení - "p edpokládá 'normální' status pro persekuci a zabíjení v jin ch p ípadech, co iní de facto odd lení bezpodmíne n netolerovateln ch zlo in a zlo in a zlo in , s nimi musíme a dokonce m eme ít". (La concurrence, 176)

33 Perlmutters, Anti-Semitism, 36, 40.

34 Novick, The Holocaust, 351nl9.

35 New York: 1965. Odkazuji na James Park Sloan, Jerzy Kosinski (New York 1996), jako základ.

36 Elie Wiesel, "Everybody's Victim," in New York Times Book Renew (31 October 1965). Wiesel, All Rivers, 335. Ozickovo zd§razn ní je podle Sloan, 304-5. Wiesel v obdiv Kosinskiho nep ekvapuje. Kosinski cht l analyzovat "nov jazyk", Wiesel "vytvo it nov jazyk" Holocaustu. Pro Kosinskiho "to, co le í mezi epizodami je jak jejich komentá , tak n co komentovaného epizodami". Pro Wiesela "prostor mezi kter mikoliv dv ma slovy je v t í ne vzdálenost mezi nebem a zemí". Je takové polské p ísloví pro takovou hloubku: !Od prázdna po vakuum". Oba tré voln prokládají své vahy citacemi z Alberta Camuse, z ejm p íznak arlatánství.P i vzpomínce, e Camus mu jednou ekl "Závidím vám Auschwitz" Wiesel pokra uje: "Camus si nem e odpustit, e e nezná tuto majestátní událost, toto mystérium mystérií". (Wiesel, Al l Rivers, 321; Wiesel, Against Silence, v. ii., 133)

37 Geoffrey Stokes and Eliot Fremont-Smith, "Jerry Kosinski's Tainted Words," in Villa,qe Voice (22 Jume 1982). John Corry, "A Case History: 17 Years of Ideological Attack on a Cultural Target," v New York Times (7 November 1982). Na jeho obhajobu, Kosinski prod lal p ed svou smrtí jak si druh obrácení. N kolik let mezi sv m vystoupením a svou sebevra dou Kosinski litoval vylou ení ne idovsk ch ob tí z Holocaustu. "Mnoho severoamerick ch id má tendenci chápat to jako Shoah, jako ist idovskou katastrofu. ... Ale p inejmen ím polovina sv tov ch Rom (nekorektn zvan ch Cikáni), n jak ch 2,5 mil ionu Polsk ch katolík , miliony sov tsk ch ob an a r zn ch národností byli té ob tí této genocidy ..." Byl té zastáncem "hrdinství Polák ", kte í ho "ukryli" "b hem Holocaustu" bez ohledu na svoje tzv. antisemitské "pohledy". Jerzy Kosinski, Passing By INew York: 1992], 165 - 6, 178 - 9) Na konferenci o Holocaustu na otázku co ud lali Polác i pro záchranu id se rozhn van ptal? "A co ud lali idé pro záchranu Polák ?"

38New York: 1996. Jako podklad k Wilkomirskiho mystifikaci viz esp. Elena Lappin, "The Man With Two Heads," v Granra, no. 66, a Philip Gourevitch, "Stealing the Holocaust," v New Yorker (14 June 1999).

39 Jin m d le it m "literárním" vlivem na Wilkomorského je Wiesel. Srovnej tyto pasá e:

Wilkomirski "Vid l jsem její iroce otev ené o i, a náhle v e z toho co jsem vid l, to vid ly tyto o i té , uvid ly v e co uvid ly moje, v d ly nekone n více cokoliv jiného v této zemi. Znal jsem o i jako tyto, vídával jsem je tisíckrát, v koncentráku i pozd ji. Byly to Miliny o i. My d ti jsme íkávaly jedno druhému t mato o ima cokoliv. Ona to také znala, dívala se mi m ma o ima p ímo do srdce.

Wiesel: "Tyto o i - musím vám íci o jejich o ích. Musím za ít s tím, proto e jejich o i tomu v emu p edcházejí a v echno obsahují. Zbytek m e po kat. Pouze ty potvrzují co ji víte. Ale jejich o i - jejich o i planou typem neodd litelné pravdy, která ho í a není vy erpatelná. Ti e se p ed nimi stydíte a m ete pouze sklonit hlavu a p ijmout rozsudek. Jediné co si p ejete je vid t sv t tak, jak ho vidíte vy. Jako dosp l lov k, lov k s moudrostí a zku eností,jste náhle nemohoucí a stra n ochuzení. Tyto o i vám p ipomínají va e d tství, va í situaci sirotka, p sobí, e ztrácíte ve kerou víru v sílu jazyka. Tyto o i negují hodnotu slov; zbavují vás nutnosti mluvit." (The Jews of Silence [New York 1966], 3) Wiesel básní o "o ích" na dal í jed a p l stránce. Jeho literární zru nost se srovnává s jeho ovládnutím protiklad . Na jednom míst


— 40 —

Wiesel doznává, e "na rozdíl od mnoh ch liberál v ím v kolektivní vinu", na jiném doznává "Zd raz uji, e nev ím na kolektivní vinu." (Wiesel, Against Silence, v. i i, 134; Wiesel, And the Sea, 152, 23s)

40 Bernd Naumann, Auschwitz (New York: 1966), 91. Viz Finkelstein a Birn, Nation, 67-8, pro d kladn j í dokumentaci.

41 Lappin, 49. Hilberg v dy klade správné otázky. Z toho vypl vá jeho postavení vyvrhele v Holocaustové spole nosti; viz Hilberg, The Politics of Memory, místy.

42 "Publisher Drops Holocaust Book," v New York Times (3 November 1999). Allan Hall and Laura Williams, "Holocaust Hoaxer7" in New York Post (4 November 1999).

43 Novick, The Holocaust, 158. Segev, Seventh Mill ion, 425. Wiesel, And the Sea, 198.

44 Bernard Lewis, Semites and Anti-Semites (New York: 1986), kap. 6; Bernard Lewis, The Middle East (New York: 1995), 348 - 50. Berenbaum, After Tragedy,84.

45 New York Times, 27 March, 2 April, 3 April 1996. Time, 23 December 1996.

46 Yehuda Bauer, "Reflections Concerning Holocaust History," in Louis Greenspan and Graeme Nicholson (ads), Fackenheim (Toronto: 1993), 164, 169. Yehuda Bauer, "On Perpetrators of the Holocaust and the Public Discourse," in Jewish Quarterly Review, no. 87 (1997), 348-50. Norman G. Finkelstein and Yehuda Bauer, "Goldhagen's Hitler's Willing Executioners: An Exchange of Views," in Jewish Quarterly Review, nos 1-2 (1998), 126.

47 For background and the next paragraphs, see Charles Glass, "Hitler's (un)willing executioners," in New Statesman (23 January 1998), Laura Shapiro, "A Battle Over the Holocaust," in Newsweek (23 March 1998), and Tibor Krause, "The Goldhagen Wars," in Jerusalem Report (3 August 1998). For these and related items, cf. www.NormanFinkelstein.com (with a l ink to Goldhagen's web site).

48 Daniel Jonah Goldhagen, "Daniel Jonah Goldhagen comments on Birn," in German Politics and Society (Summer 3998), 88, 91n2. Daniel Jonah Goldhagen, "The New Discourse of Avoidance," n25 (www.Goldhagen.com/nda2html)

49 Hoffmann byl Goldhagenov m kolitelem pro jeho disertaci, kterou se stala práce Hitler's Willing Executioners. P esto, p i nesl chaném poru ení akademického protokolu, nepí e jen havou kritiku Goldhagenovy knihy Foreign Affairs , ale té odsoudil A Nation on Trial jako okující v jiné kritice v tém asopise. (Foreign Affairs, May/June 1996 and July/August 1998)

Maier zaslal rozsáhlou intervenci na webovou stránku H-German (www2.h-net.msu.edu). Nakonec byl jedin m aspektem této vzniklé situace bylo, e Maier zjistil, e kritika Goldhagena byla "opravdu ohavná a trestuhodná". A tak se prop j il k "podpo e dal í nalezené zloby" v soudní p i proti Birnovi a ozna il mou argumentaci jako "fantastickou a pobu ující" spekulaci". (23 November 1997)

50 New York: 1994. Lipstadt zaujímá pozici vedoucího katedry Holocaustu Emorské university a byl nedávno navr en do Holocaustové pam tní komise Spojen ch stát .

51 Pou itím dvojité negace p i svém pr zkumu ve ejného mín ní AJC prakticky zp sobila zmatek "zdá se mo né nebo se vám nezná mo né, e nastalo nacistické vyhubení id ?" Dvaadvacet procent respondent odpov d lo "to se zdá mo né". V následujících pr zkumech, které polo ily p ímou otázku, bylo pop ení Holocaustu tém nulové. Nedávn p ehled 11 zemí sestaven AJC zjistil, e bez ohledu na pravicové extremisty kte í tvrdí opak málo lidí popírá Holocaust. Jennifer Golub a Renae Cohen, What Do Americans Know About the Holocaust? [The American Jewish Committee: 1993]; "Holocaust Deniers unconvinc ing — Surveys," in Jerusalem Post [4 February 2000]) Dokonce ve zpráv kongresu o "antisemitismu v Evrop " David Harris z AJC zd raznil nápadnost popírání Holocaustu v evropské pravici ani by zmíni l


— 41 —

vlastní zji t ní AJC, e toto popírání nenachází prakticky ádnou odezvu v ir í ve ejnosti. (Sly ení p ed Zahrani ním v borem Senátu Spojen ch stát , 5. dubna 2000)

52 viz "France Fines Historian Over Armenian Denial," v Boston Globe (22 June 1995), a "Bernard Lewis and the Armenians," v Counterpunch (16-31 December 1997).

53 Israel Charny, "The Conference Crisis. The Turks, Armenians and the Jews," in The Book of the International Conference on the Holocaust and Genocide. Book One: The Conference Program and Crisis (Tel Aviv: 1982). Israel Amrani, "A Little Help for Friends," in Haaretz (20 April 1990) (Bauer). Ve svém bizardním vysv tlení resignoval na konferen ní k eslo, aby "neurazil arménské hosty". Pravd podobn se té pokusil ukon it konferenci a ádal ostatní o neú ast kv li Arménc m. (Wiesel, And the Sea, 92)

54 Edward T. Lirlenthal, Presernng Memory (New York: 1995), 228ff., 263, 312 13.

55 Lipstadt, Denying, 6, 12, 22, 89 - 90.

56 Wiesel All Rivers, 333, 336

57 Lipstadt, Denying, kapitola 11.

58 "A New Serbia," v New Republic (17 May 1999).

59 Viz nap . Meron Benvenisti, "Seeking Tragedy," v Haaretz (16 April 1999), Zeev Chafets, "What Undergraduate Clinton Has Forgotten," in Jerusalem Report (10 May 1999), and Gideon Levi, "Kosovo: It is Here," in Haaretz (4 April 1999). (Benvenisti limits the Serbian comparison to Israeli actions after May 1948.)

60 Arno Mayer, Why Did the Heavens Not Darken? (New York: 1988). Christopher Hitchens, "Hitler's Ghost," in Vanity Fair Jume 1996) (Hilberg). Pro vyvá ené posouzení Irvinga viz Gordon A. Craig, "The Devil in the Details," in New York Review of Books (19 September 1996). Craig pat i n odmítal Irvingova tvrzení o nacistickém holocaustu jako "hloupá a snadno diskreditovatelná", nicmén pokra oval: "Ví o Nacionálním socialismu více ne jiní profesionální badatelé v tomto oboru, a studenti let 1933-1945 mu vd í za více ne obvykle p ipou tí jeho badatelské energii a rozsahu a ráznosti jeho publokací.... Jeho kniha Hitler's War ... z stává nejlep í studií, kterou máme o n mecké stran Druhé sv tové války, a jako taková je nepostradatelná pro v echny studenty tohoto konfliktu... Takoví lidé jako David Irvig jsou tedy nezanedbatelnou ástí historické skute nosti a neodva ujeme se zneva ovat jeho pohled."

61 K odmítan m pokus m mezi roky 1984 a 1994 postavit na washingtonském Mallu Národní afroamerické muzeum viz Fath Davis Ruffins, "Culture Wars Won and Lost, Part II The National African-American Museum Project," in Radical History Review (zima 1998). Iniciativa Kongresu byla kone n zabita senátorem Jessem Helmsem ze Severní Karolíny. 30 milion dolar z jeho rozpo tu m lo b t federáln dotováno.

62 Pozadí viz Linenthal, Preserving Memory, Saidel, Never Too Late, asp. chaps 7, 15, a Tim Cole, Selling the Holocaust (New York: 1999), kap. 6.

63 Michael Berenbaum, The World Must Know (New York: 1993), 2, 214. Omer Bartov, Murder In Our Midst (Oxford: 1996), 180.

64 For detaily viz Kati Marton, A Death in Jerusalem (New York: 1994), kap. 9. Ve sv ch pam tech Wiesel p ipomíná "legendární 'teroristickou' minulost" skute ného vraha Bernadottové Yehoshua Cohena. V imn te si uvozovek kolem slova teroristick . (Wiesel, And the Sea, 58) Muzeum Holocaustu New York City, a koliv ji není za pin no od politiky (jak starosta Ed Koch


— 42 —

tak guvernér Mario Cuomo si p edcházejí hlasy a peníze id ) bylo té hra kou místních idovsk ch stavitel a finan ník . Na jedné stran se stavitelé sna ili zleh it slovo "Holocaust" v

názvu muzea ze strachu, aby nesní ilo cenu majetku v nedalekém luxusním hotelovém komplexu. pr ma i vtipkovali, e by se komplex mohl jmenovat "Treblinská v " a okolní ulice "Auschwitzská avenue" a "Birkenausk bulvár". Muzeum získalo dotace od J. Petera Grace bez ohledu na námitky o jeho spojení s usv d en m vále n m zlo incem a organizovalo gala p edstavení v Hot Rod - "New Yorkské pam tní Holocaustové muzeum Vás zve na Rock and Rol l pod ir m nebem (Saidel, Never Too Late, 8, 121, 132, 145, 158, 161, 191, 240)

65 Novick to naz vá rozporem "6 milion " proti "11 milion m". T ch 5 milion jsou gojské civilní ob ti zaznamenané pr znám m "lovcem nacist " Simonem Wiesenthalem. Bez ohledu, e to "nedává ádn historick smysl" pí e Novick "p t milion je bu p íli málo (pro v echny

ne idovské civilisty zabité T etí í í) nebo p íli mnoho (pro ne idovské skupiny p edur ené podobn jako idé k zavra d ní)." Sp chají ov em dodat, e "co je sporné samoz ejm nejsou ani tak ísla jako taková, ale co máme na mysli, na co odkazujeme kdy hovo íme o 'Holocaustu'". Kupodivu, po vznesení této námitku Novick doporu uje vzpomínat pouze na idy, proto e to "popisuje cosi specifického a ur itého", zatímco "11 milion je "nep ijateln rozm ln né". (Novick, The Holocaust, 214 - 26)

66Wiesel, Against Silence, v. hi. 162, 166.

67 Pokud jde o invalidy jako prvé ob ti genocidy, viz nap . Henry Friedlander, The Origins of Nazi Genocide (Chapel Hill: 1995). Podle Leona Wieseltiera Gojové kte í zahynuli v Auschwitzu "zem eli smrtí ur enou pro idy ... ob ti ' e ení' ur eného pro jiné" (Leon Wieseltier, "At Auschwitz Decency Dies Again," in New York Times [3 September 1989]). Naopak mnohé studie badatel ukazují, e smrt ur ená n meck m invalid m byla pozd ji uplatn na proti id m, viz nap . Michael Burleigh, Death and Deliverance (Cambridge: 1994).

68 See Guenter Lewy, The Nazi Persecution of the Gypsies (Oxford 2000), 221 - 2, for various estimates of Gypsies killed.

69 Friedlander, Origins: "Spolu s idy nacisté vra dili evropské Cikány. Byli definováni jako 'barevná" rasová skupina, a cikán tí mu i, eny a d ti neu li svému osudu nacistické genocidy. ... Nacistick re im systematicky vra dil pouze t i skupiny lidsk ch bytostí: invalidy, idy a Cikány. (xii - xiii). (Krom toho, e je v born m historikem, je Friendlander té b val v ze Auschwitzu). Raul Hilberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1985) (in three volumes), v. ii i, 999-1000. Se svou obvyklou pravdomluvností vysv tluje Wiesel tento rozpor ve sv ch pam tech e Pam tní Holocaustová rada, které p edsedal, nezahrnuje cikánské representanty - jako kdyby

b val bezmocn p i jejich nominaci. (Wiesel, And the Sea, 211)

70Linenthal, Preserving Memory, 241 - 6, 315.

71 A koliv je zam ení New Yorkského Muzeua Holocaustu "speciáln pro idy" (Saidel) je t znám j í - gojsk m ob tem nacismu bylo oznámeno, e je "pouze pro idy" - Yehuda Bauer se rozzlobil kv li zmínce komise, e by Holocaust m l zahrnovat i ne idovské ob ti. "Pokud to nebude okam it a zásadne zm n no", hrozil Bauer len m komise, "vyu iji ka dou p íle itost, abych ... napadl tento urá liv návrh z jakékoliv ve ejné platformy, kterou mám." (Saidel, Never Too Late, 125 - 6, 129, 212, 221, 224 - 5)

72 Pozadí viz Finkelstem, Image and Reality, chap. 2.

73 "ZOA kritizuje expozici Muzea Holocaustu Profesor kter srovnával Izrael s nacismem," v Israel Wire (5 June 1998). Neal M. Sher, "Sweep the Holocaust Museum Clean," v Jewish World Review (22 June 1998). "Scoundrel Time," v PS—The Intellectual Guide to Jewish Affairs (21 August 1998). Daniel Kurtzman, "Holocaust Museum Taps One of Its Own for Top Spot," v Jewish Telegraphic Agency (5 March 1999). Ira Stoll, "Holocaust Museum Acknowledges a Mistake," v Forward (13 August 1999).

74 Noam Chomsky, World Orders Old and New (New York: 1996), 293 - 4 (Shavit).


— 43 —

DVOJÍ VYD RA STVÍ

Termín "veterán Holocaustu"(Poznámka 1a) byl p vodn ur en pro ty, kdo utrp li jedine né trauma idovsk ch ghet, koncentra ních tábor a otrock ch pracovních tábor , asto jednoho po druhém. Po et t chto veterán byl ke konci války n kde kolem 100 000.(Poznámka 1) Po et ijících veterán nem e b t v sou asnosti vy í ne tvrtina tohoto p vodního po tu. Proto e p e ití koncentrák se stalo korunou mu ednictví, mnoho id kte í strávili válku kdekoliv jinde se pokládají za veterány koncentrák . Jin siln motive k takové chybné interpretaci je ov em materiální. Povále ná n mecká vláda poskytovala náhradu id m, kte í byli v ghetech nebo koncentra ních táborech. Mnoho id si upravilo svou minulost tak, aby vyhov li tomuto po adavku.(Poznámka 2) "Jestli ka d kdo si nárokuje ozna ení veterán je n kdo," obvykle zd raz ovala má matka, "koho Hitler zabíjel?"

A opravdu, mnoho badatel zpochyb uje spolehlivost sv dectví veterán . "Vysoké procento chyb, které jsem na el p i své práci", p ipomíná Hilberg, "m e b t p isouzeno sv dectvím". Dokonce v rámci Holocaustového pr myslu nap . Deborah Lipstatová k iv zjistila, e Holocaustoví veteráni asto tvrdí, e byli osobn vy et ováni Josefem Mengelem v Auschwitzu.(Poznámmka 3)

Krom slabé pam ti mohou b t n která sv dectví veterán Hololocaustu zpochybn na i z jin ch d vod . Proto e veteráni jsou nyní pokládáni za sv tské svaté, nikdo se jich neodva uje na nic ptát. Absurdní tvrzení jim asto procházejí bez poznámek. Elie Wiesel vzpomíná ve sv ch uznávan ch pam tech, e kdy byl práv osvobozen z Buchenwaldua a bylo mu pouh ch osmnáct let, " etl jsem The Critique of Pure Reason — nesm jte se! - v Jidi ". I kdy odhlédneme od Wieselovo p iznání, e v té dob "Jsem tém neznal gramatiku Jidi ", tak The Critique of Pure Reason nebyla nikdy do Jidi p elo ena. Wiesel si té vzpomíná ve spletit ch detailech na "tajuplného Talmudového badatele", kter dosáhl "mistrovství v Ma ar tin za dva t dny, aby mne p ekvapil". Wiesel íká v Jewish Weekly, e asto ochraptí nebo ztrácí hlas po tom, kdy si te knihy "nahlas pro sebe". A reportérovi New York Times p ipomn l, jak byl jednou zachycen taxi na Times square. "Let l jsem cel blok. Byl jsem zachycen na rohu 45 ulice a


— 44 —

Broadwaye a sanitka mne sebrala a na 44. ulici." "pravda kterou presentuji je nep ikrá lená", povzdechl si Wiesel, "jinak to nemohu d lat". (Poznámka 4)

V nedávn ch letech byla definice "veterán Holocaustu" znovu definována, tak e ozna uje nejen ty kte í p e ili persekuci, ale i ty, kter m se poda ilo se nacist m vyhnout. Zahrnuje to nap . více ne 100 000 polsk ch id , kte í na li úto i t v Sov tském svazu po nacistické invazi do Polska. Ov em "na ty, kdo ili v Rusku, nebylo pohlí eno jinak ne na ob any této zem ", íká historik Leonard Dinnerstein, zatímco "veteráni koncentra ních tábor vypadali jako ivé mrtvoly". (Poznámka 5) Jeden p isp vatel Holocaustové webové stránky se pokládá za veterána Holocaustu, proto e jeho babi ka zem ela v Auswitzu. Soud podle Israela Gutmana je Wilkomirski veterán Holocaustu, proto e "jeho bolest je autentická". Ú ad izraelského premiéra nedávno stanovil po et " ijících veterán Holocaustu" tém na milion. Není op t t ké najít hlavní motiv této infla ní opravy. Je t ké tla it na nové mohutné reparace, pokud u ije pouze hrstka veterán Holocaustu. Ve skute nosti byli hlavní Wilkomorského spole níci tím i oním zp sobem zata eni do sít Holocaustov ch reparací. Jeho d tská p ítelkyn+ z Auschwitzu, "malá Laura", shromá dila mnoho pen z ze v carsk ch fond , i kdy ve skute nosti je v Americe narozenou frekventantkou satanick ch kult . Její hlavní Izrael tí sponzo i byli aktivní nebo byli subvencováni organizacemi, které se podílely na Holocaustové kompenzaci.(Poznámka 6)

Otázka reparací poskytuje jedine n pohled na Holocaustov pr mysl. Jak jsme vid li, po spojenectví se Spojen mi státy bylo N mecko rychle rehabilitováno a nacistick holocaust byl zapomenut. Nicmén na po átku 50-t ch let N mecko za alo jednat s idovsk mi institucemi a podepsalo dohodu o od kodn ní, Za malého, pokud v bec n jakého, tlaku zapaltilo dodnes 60 miliard dolar .

Srovnejme to nap ed s americk mi dluhy. N jak ch 4 - 5 milion mu , en a d tí zem elo v d sledku americké války v Indo ín . Po americkém sta ení, jak p ipomínají historikové, Vietnam zoufale pot eboval pomoc. Na jihu bylo zni eno 9000 z 15000 vesni ek, 25 milion akr zem d lské p dy, 12 milion akr les , bylo zabito 1,5 milionu hospodá sk ch zví at; bylo tam 200 000 prostitutek, 879 000 sirotk , 181 000 invalid a milion vdov; v ech est pr myslov ch m st na Severu bylo t ce po kozeno, stejn jako provinciálních a okresních m st, a 4000 z 5800 zem d lsk ch dru stev. Kdy ov em president Carter odmítal platit jakékoliv reparace, tvrdil, e "ztráty byly na obou stranách". President v ministr obrany William Cohen prohlásil, e nevid l ádn d vod pro "jakoukoliv omluvu, zejména pro válku samotnou". Podle jeho názoru "Tím byly po kozeny oba národy. Oni mají své rámy s války, my na e". (Poznámka 7)

N mecká vláda cht la od kodnit idovské ob ti podle t í r zn ch dohod podepsan ch v roce 1952. Individuální adatelé dostali platbu ve smyslu Zákona o od kodn ní (Bundesentschädigungsgesetz). Zvlá tní dohoda s Izraelem subvencovala p ijetí a rehabilitaci n kolika set tisíc idovsk ch uprchlík . N mecká vláda v té e dob podepsala finan ní vyrovnání s Konferencí o idovsk ch materiálních nárocích od N mecka, st echovou organizací Americké idovské komise, Amerického idovského kongresu (AJC), B'nai Brith, Spojená distribu ní komise atp. Tato Konference o nárocích m la pou ít peníze, 10 milion dolar


— 45 —

ro n po 12 let, nebo miliardu dolar v sou asné hodnot , ke kompenzaci idovsk ch ob tí nacistické persekuce, které propadly sítem kompenza ního

procesu.(Poznámka 8) Moje matka byla takov m p ípadem. Jako veteránka var avského ghetta, koncentra ního tábora Majdanek, a otrockého pracovního tábora v Czenstochowé a Skarszysko Kamiena dostala jako kompenzaci od n mecké vlády pouze 3500 dolar . Jiné idovské ob ti (a mnozí, kte í ve skute nosti ob tmi nebyli) ov em dostali od N mecka celo ivotní penze, které dohromady d lají stovky tisíc dolar . Peníze p edané Konferenci o nárocích byly ur eny pro ty idovské ob ti, které dostaly minimální náhradu.

Opravdu, n mecká vláda se rozhodla explicite vyjád it v dohod s Konferencí o nárocích, e peníze budou v hradn pro idovské veterány, p esn definované, kter m nebyla spravedliv nebo odpovídajícím zp sobem ur ena náhrada n meck mi soudy. Konference vyjád ila pohor ení nad tím, e její dobrá pov st byla zpochybn na. Po podepsání dohody Konference vydala tiskové prohlá ení, které podtrhlo, e peníze budou pou ity pro " idy perzekuované nacistick m re imem, kter m existující a navr ená legislativa nem e poskytnout náhradu". Kone ná dohoda vy adovala od Konference, aby pou ila peníze na "uleh ení, rehabilitaci a p esídlení idovsk ch ob tí".

Konference o nárocích záhy dohodu anulovala. V prudkém rozporu s jejím zn ním i duchem ur ila Konference peníze ne pro rehabilitaci idovsk ch ob tí, ale pro rehabilitaci idovsk ch spole enství. Skute n , hlavní princip Konference o nárocích zakázal pou ití pen z k "p ímému p id lení jednotlivc m". Podle klasického principu sledování vlastních zájm ud lila ov em konference v jimky pro dv kategorie ob tí: rabíny a "v zna né idovské v dce", kte í dostali osobní platby.

lenské organizace Konference o nárocích pou ily p evá nou ást pen z k financování r zn ch vlastních oblíben ch projekt ; ov em jak koliv p ínos (pokud v bec existoval) pro jednotlivé idovské ob ti byl nep ím nebo náhodn .(Poznámka 9) Velké sumy byly zdlouhav sm rovány idovsk m komunitám v arabském sv t a vyu ity k emigraci id z v chodní Evropy.(Poznámka 10)

Také z nich financovaly takové kulturní podniky jako Holocaustová muzea a universitní katedry pro Holocaustové studie stejn jako Yad Vashem, v stavní lo podporující "spravedlivé Goje".

Pozd ji se Konference o nárocích rozhodla p ivlastnit si vrácen znárodn n idovsk majetek v b valém V chodním N mecku. v cen stovek milion dolar ,

kter po právu nále el ijícím idovsk m d dic m. Kdy na Konferenci zaúto ili okradení idé kv li tomuto nebo jinému zneu ití pozice, Rabbi Arthur Hertzberg hodil pínu na ob strany, kdy ekl: "To není o spravedlnosti, to je boj o peníze". (Poznámka 11) Kdy N mci a v ca i odmítli platit náhrady, nebesa nemohou pojmout spravedliv j í rozho ení organizovaného idovstva. Ale kdy idovské elity okrádají idovské veterány, není to ádn etické problém, je to jen o pen zích.

Zatímco moje zem elá matka dostala kompenzaci pouze 3500 dolar , ostatní kte í se podíleli na procesu reparací dopadli mnohem lépe.

Vykazovan ro ní plat Saula Kagana, dlouhodobého v konného sekretá e


— 46 —

Konference o nárocích je 105 000 dolar . V rámci et ení konference byl Kagan usv d en z 33 p ípad úmysln zneu it ch prost edk a úv r kdy vedl New Yorkskou banku. (Rozsudek byl zm n n a po etn ch intervencích). Alfonso D'Amato, b val senátor za New York, zastupuje Holocaustové spory proti n meck m a rakousk m bankám za 350 dolar za hodinu plus náklady. Za prv ch est m síc práce dostal 103 000 dolar . P edtím byl D'Amato ve ejn pochválen

od Wiesela za "citliv p ístup k idovskému utrpení". Lawrence Eagleburger, ministr zahrani í presidenta Bush, dostává ro ní plat 300 000 dolar jako p edseda Komise poji t ní nárok z Holocaustové éry. "A u platí kogokoliv" podle názoru Elana Steinberga ze Sv tového idovského kongresu, "je to absolutní v hra". Kagan dostane ka d ch 12 dní, Eagleburger ka dé 4 dny a D'Amato ka d ch 10 hodin to, co dostala moje matka za estiletou nacistickou persekuci.(Poznámka 12)

Cenu za nejlépe placeného Holocaustového podvodníka ov em nejspí e pat í Kennethu Balkinovi. Je desítky let prominentním p edstavitelem americk ch id , ídí ADL a Konferenci president hlavních americk ch idovsk ch organizací. V

sou asnosti Bialkin zastupuje poji ovnu Generali proti Eagleburgerov Komisi za vykazovanou "velkou sumu pen z".(Poznámka 13)

V posledních letech se stal Holocaustov pr mysl p ím m vyd ra sk m podnikem. P edstírá, e zastupuje v echny idy, ivé i mrtvé, uplat uje nároky na idovsk majetek po celé Evrop . Tato vtipn p edezdívaná "poslední kapitola Holocaustu", toto dvojité vydírání evropsk ch zemí i legitimních idovsk ch adatel jako prvé postihlo v carsko. Nejprve popí i nároky vznesené proto v carsku. Potom p inesu d kazy a uká i e mnohé nároky jsou nejen zalo eny na podvodu, ale p iná ejí prosp ch spí e t m, kdo po adavky vzná ejí, ne t m, komu jsou ur eny.

P i oslav 50. v ro í konce Druhé sv tové války se v carsk president formáln omluvil v kv tnu 1945 za neposkytnutí úto i t id m b hem nacistického Holocaustu. (Poznámka 14) Asi v té e dob byla znovu otev ena diskuse o dlouho rozebírané otázce idovsk ch vklad v pr b hu Druhé sv tové války. V iroce rozebíraném p íb hu izrael tí noviná i citovali dokument - nesprávn p e ten , jak se pozd ji ukázalo - potvrzující, e v carské banky dosud udr ují idovská konta z doby Holocaustu, kde jsou ulo eny miliardy dolar .(Poznámka 15)

Sv tov idovsk kongres, organizace odumírající po své kampani odsuzující Kurta Waldheima jako vále ného zlo ince, v tom na la novou p íle itost k demonstraci své síly. Záhy pochopili, e v carsko je snadná ko ist. Málokdo bude sympatizovat s bohat mi v carsk mi banké i proti "pot ebn m idovsk m veterán m". Ale je d le it j í, e v carské banky byly pod ekonomick m tlakem ze Spojen ch stát . (Poznámka 16)

Koncem roku 1995 se Edgar Bronfman, president WJC a syn ú edníka idovské Konference o nárocích, a Rabbi Israel Singer, generální tajemník WJC a magnát p es nemovitosti, setkali se v carsk mi banké i.(Poznámka 17) Bronfman, d dic Seagram liquor fortune (jeho osobní bohatství je odhaduje na 3 miliardy dolar ), pozd ji skromn informoval Bankovní v bor Senátu, e mluvil "jménem idovského lidu" a rovn "6 milion , kte í za sebe mluvit nemohou".(Poznámka 18) v car tí banké i uvedli, e mohou ur it pouze 775 anonymních mrtv ch ú t s celkovou


— 47 —

ástkou 32 milion dolar . Navrhli tuto sumu jako základ jednání s WJC, kter to odmítl jako neadekvátní. V prosinci 1995 se Bronfman spojil se senátorem D'Amatem. Podle pr zkum byly jeho nad je na volbu do Senátu na dn a senátní volby p ede dve mi, proto se D'Amato chopil této p íle itosti k posílení pozice u idovské komunity s jejími rozhodujícími hlasy a bohat mi politick mi sponzory. Ne v ca i definitivn padli na kolena, mobilizoval WJC, vyu ívající kály

Holocaustov ch institucí (v etn Pam tního Holocaustového muzea a Centra Simona Wiesenthala) celou politickou representaci Spojen ch stát . Od presidenta Clintona, kter s D'Amatem zakopal vále nou sekeru (sly ení o p ípadu Whitewater stále probíhala) a dal mu podporu, p es jedenáct agentur federální vlády, rovn Sn movnu representant a Senát, a po státní a lokální vlády po celé zemi, ob politické strany tla ily, aby postavily ve ejné initele do jedné linie k ob alob zrádn ch v car .

Holocaustov pr mysl vyu il Sn movnu a Senát jako odrazov m stek a rozehrál nestoudnou pomlouva nou kampa . Vzhledem k nekone n vst ícnému a d v ivému tisku p ipravenému dát palcové titulky libovolné historce o Holocaustu, jakkoliv sm né, pomlouva nou kampa ji ne lo zastavit. Gregg Rickman, D'Amat v hlavní legislativní nástroj, se honosí tím, e v car tí banké i byli "postaveni p ed soud ve ejného mín ní, jeho program je pod na í kontrolou. Banké i hrají na na em h i ti, a my jsme soudci, porota a kati." Tom Bower, hlavní badatel ve v ci proti v carské kampan , p edezdívá D'Amatovy po adavky na sly ení jako "po adavek na ve ejn proces p ed klokaním soudem".(Poznámka 19)

Hlásnou troubou proti v carské svatyn byl v konn editel WJC Elan Steinberg. Jeho hlavní funkcí bylo rozd lování desinformací. "Teror problím je" podle Bowera "Steibergovou zbraní, kdy proná í proudy obvin ní, aby zp sobil nepohodlí a ot esy. Zprávy OSS, asto zalo ené na eptand a nespolehliv ch zdrojích, kter mi historici po léta opovrhují jako klepy, a kter m je najednou dávána nekritická d v ra a iroká publicita", "Poslední co banky pot ebují je negativní publicita", jak vysv tluje Rabbi Singer. "Budeme to d lat, dokud banky ne eknou 'Dost! Chceme kompromis'". Rabbi Marvin Hier, d kan Centra Simona Wiesenthala, úskostliv dbá, aby se nestratil ze sv tla publicity, okázale uvedl, e v ca i v znili uprchlíky v "otrock ch pracovních táborech". (Hier v syn a dcera jsou na v platní listin Centra Simona Wiesenthala, které provozuje jako rodinn podnik, dohromady pobrali Hierovi v roce 1995 plat 520 000 dolar . Centrum je proslulé svou expozicí "Disneyland-setkání-v-Dachau" a "úsp n m pou itím taktiky stra ideln ch senzací k získávání dotací".) "Ve sv tle palby medií a st ídání pravdy a domn nek, fakt a fikce", uzavírá Itmar Levin, "je lehké pochopit, pro mnoho v car v í, e jejich zem je ob tí n jaké formy mezinárodního spiknutí".(Poznámka 20)

Tato kampa rychle degenerovala na urá ky v carského lidu. Ve studii podporované D'Amadov m ú adem a Centrem Simona Wiesenthala Bower popisuje, e "zem , její ob ané ... se honosí sv m soused m sv m závid níhodn m bohatstvím, zcela zjevn vyd lávala na krvav ch pen zích"; e "z ejm uctívaní ob ané nejmírumilovn j ího národa na sv t ... jsou obvin ni z bezprecedentní kráde e"; e "nepoctivost je kulturním projevem, ve kterém je ka d

v car zdokonalován, aby chránil národní pov st a prosperitu", e ka d v car byl "instinktivn p itahován zdravou prosperitou" (jen v car?); e "vlastní zájem byl


— 48 —

hlavním vodítkem v carsk ch bank" (jen v carsk ch bank?), e "malá skupinka v carsk ch banké se stala chamtiv j í a nemoráln j í ne ostatní"; e

"zaml ování a podvod byly praktick m um ním v carsk ch diplomat " (Jen v carsk ch diplomat ?); e "omluvy a resignace nejsou b né ve v carské

politické tradici" (pouze jejich vlastní?); e " v carská chamtivost je jedine ná"; e " v carsk charakter" je kombinací "jednoduchost a dvojakosti" a "za zdánlivou laskavostí se skr vá tvrdohlavost a za tím v ím je pevné egoistické nechápání cizích názor "; e v ca i byli "nejen podivn bezbarví lidé, kte í neplodí ádné um lce, ádné hrdiny po Vilému Tellovi a ádné státníky, ale byli ne estn mi kolaboranty s

nacismem, kte í profitovali z nacistické genocidy" atd. Rickman to ozna uje za "hlub í pravdu" o v carech "P ehluboká, snad hlub í ne si myslí, latentní arogance o sob a proti jin m, kdo existují, ve svém vnit ním obraze. Vyzkou ejte si, jak to d lají, nemohou skr t svou v chovu."(Poznámka 21) Mnoho s t chto nadávek je jako ty, které podle nich uplat ují antisemité proti id m.

Hlavním obvin ním je, e existovalo, slovy Bowerov ch nadpis podkapitol, "padesát let v carsko-nacistické konspirace, aby ukradli miliardy evropsk m

id m a Holocaustov m veterán m". To se stalo za íkadlem Holocaustového restitu ního vydírání, z toho sestává "nejv t í loupe v d jinách lidstva". Podle Holocaustového pr myslu pat í v echny zále itosti, které se t kají id . do zvlá tní, superlativové kategorie nejhor í, nejv t í....

Holocaustov pr mysl nejprve uvád l, e v carské banky zásadn odmítaly legálním d dic m ob tí Holocaustu p ístup k mrtv m kont m z vklady mezi 7 miliardami a 20 miliardami dolar . "B hem posledních 50 let", informoval Time na titulní stránce, "trvalou politikou" v carsk ch bank "byla kamenná ze , kdy se Holocaustoví veteráni ptali na konta jejich mrtv ch p íbuzn ch". S odvoláním na d v rnost legislativn zavedenou v roce 1934, áste n aby zamezili nacist m v p ístupu k idovsk m kont m, D'Amado pou oval Bankovní komisi Sn movny: "Není ironií, e ka d systém povzbuzuje lidi p ijít a zalo it si konto, ale je pou ita d v rnost, aby se zabránilo lidem samotn m a jejich d dic m v p ístupu k jejich d dictví, k jejich práv m? To je zvrhlé, zdeformované, p ekroucené."

Bower ud chan p ipomíná objev jednoho klí ového d kazu v carské v rolomnosti: " t stí a pracovitost p ineslo kamínek, kter potvrzuje platnost Bronfmanovy stí nosti. Zpravodajská zpráva ze v carska z ervence 1945 konstatuje, e Jacques Salmonivitz, majitel Societe Generale de Surveillance, notá ské a depozitní spole nosti v enev se spojením na balkánské zem , má seznam 182 idovsk ch klient , kte í sv ili 8,4 milion v carsk ch frank a asi 90 000 dolar notá i b hem svého p íjezdu z Balkánu. Zpráva dodávala, e dosud nepo adovali sv j majetek. Rickman a D'Amato byli nad ení." Na sv j vlastní ú et se tím RIckman ohání jako d kazem v carské zlo innosti. Nikdo se ov em nezmi uje o tom, e Salmonovitz byl id. (Skute ná platnost t chto po adavk bude diskutována dále).(Poznámka 22)

Koncem roku 1996 p ehlídka star ích idovsk ch dam a jednoho mu e doru ila kongresovému Bankovnímu v boru sv dectví o zlo inech v carsk ch banké . P esto tém ádn z t chto sv dk podle Itmara Levina, vydavatele hlavních izraelsk ch obchodních novin, "nep inesl ádn reáln d kaz existence aktiv ve


— 49 —

v carsk ch bankách". K zv t ení divadelního efektu tohoto sv dectví D'Almado po ádal Elie Wiesela aby p inesl sv dectví. Ve svém dále asto citovaném sv dectví Wiesel vyjád il ok - ok! - odhalením, e pachatelé Holocaustu cht li

idy oloupit p ed tím, ne je zabili: "Zpo átku jsme se domnívali, e kone né e ení bylo motivováno jen jedovatou filosofií. Te víme, e nejen cht li idy zabít, a to zní jakkoliv stra ideln , ale cht li idovské peníze. Ka d den jsme se o té tragedii dozvídali víc. Copak neexistuje n jaká mez bolesti? N jaké mez násilí?" Samoz ejm , nacistické plundrování id je t ko n ím nov m; velká ást seminární studie Raula Hilberga The Destruction of the European Jews, publikovaná v roce 1961 je v nována nacistickému vyvlastn ní id .(Poznámka 23)

Bylo té uplatn no, e v car tí banké i ukradli vklady ob tí Holocaustu a metodicky zni ily ivé záznamy o nich, a e nejen idé utrp li touto spros árnou. Kdy napadala v jednom sly ení v carsko, deklarovala senátorka Barbara Boxerová: "Tento v bor nebude trvat na politikou dvojí tvá e ásti v carsk ch bank. Nevykládejte sv tu, e si vybíráte kdy drancujete." 24

Ale b da! "Propagandistická hodnota" (Bower) star ích idovsk ch adatel dosv d ující v carskou v rolomnost se rychle vy erpala. Holocaustov pr mysl tedy na el nové téma. Média se rychle zam ila na v carsk nákup zlata, které nacisté vyplenili z úst edních zlat ch poklad Evropy b hem války. I kdy to bylo presentováno jako p ekvapující odhalení, nebyla to ádná nová skute nost. Autor standardní studie o té v ci, Arthur Smith, ekl p i sn movním sly ení: "Celé dopoledne a odpoledne jsem poslouchal o v cech, které byly ve zna ném rozsahu známy ve své podstat adu let; nejsem ani tak p ekvapen tím, e jsou presentovány, ale tím, e jsou presentovány jako senzace". Smyslem sly ení ov em nebylo informovat, ale, slovy noviná ky Isabely Vincentové, "vytvo it senza ní historku".A bude naházeno dost bláta, jak rozumn p edpokládali, v carsko to vzdá.(Poznámka 25)

Jediné opravdové nové tvrzení bylo, e v carsko v dom k eftovalo se "zlatem ob tí". To znamená, e nakoupili velké mno ství zlata, které nacisté roztavili a slili do ty í po odebrání ob tem koncentra ních a likvida ních tábor . WJC podle Bowerovy zprávy "pot ebuje citov záv r, kter spojuje Holocaust a v carsko". Toto nové odhalení v carské zrady bylo proto p ijato jako dar z nebes. "Pár obrázk ", íká Bower, "bylo páliv j ích ne soustavné hledání zuba ského zlata, vytr eného z

úst idovsk ch t l vyta en ch z plynov ch komor ve vyhlazovacích táborech." "Fakta jsou velmi, velmi stresující". zanotoval D'Amato truchliv p i sn movním sly ení, "proto e hovo í o vyloupení poklad z domov , z národních bank, s tábor smrti, zlat ch hodinek a p ív sk a br lov ch obrou ek a plomb z lidsk ch zub ".(Poznámka 26)

Krom blokování p ístupu k Holocaustov m ú t m a nákup uloupeného zlata byli v ca i ovin ni z konspirace s Polskem a Ma arskem p i okrádání id . Podstatou

je, e peníze na anonymních ú tech polsk ch a ma arsk ch ob an (mnozí z nich, ale ne v ichni, byli idé) byly pou ity v carskem ke kompenzaci v carského majetku znárodn ného t mito vládami. Rickman o tom pí e jako o "p ekvapujícím odhalení, jedno z t ch, které srazí v carsko na kolena a spustí poplach". Ale v echna fakta byla p edem iroce známa a popsána v právnick ch asopisech z


— 50 —

po átku 50-t ch let. Navíc, p es v echno mediální haló, celková suma ne iní nakonec více ne milion dolar v sou asn ch hodnotách.(Poznámka 27)

Ji p ed prvním senátním sly ení o mrtv ch kontech v dubnu 1966 souhlasily v carské banky se sestavením v zkumné komise a pod ídit se jejím záv r m.

Skládala se ze esti len , po t ech ze Sv tové idovské restitu ní organizace a v carské bankovní asociace, vedl jí Paul Volcker, b val p edseda US Federální

rezervní banky, tato "Nezávislá komise v znamn ch osobností" byla formáln ustanovena v kv tnu 1966 :Memorandem porozum ní". Krom togo v carská vláda jmenovala v prosinci 1966 "Nezávislou komisi expert " vedenou profesorem Jean-Francoisem Bergierem, jejím lenem byl prominentní izraelsk Holocaustov badatel Saul Friedländer, aby prozkoumala v carsk obchod se zlatem s N meckem b hem Druhé sv tové války.

Ov em d íve, ne tyto orgány mohly v bec zahájit práci, Holocaustov pr mysl tla il na finan ní vyrovnání se v carskem. v carsko protestovalo, e jakákoliv dohoda musí samoz ejm po kat na nálezy komise; jinak je "donucováním a vydíráním". WJC ov em zahrálo v dy vyhrávající kartou a vyslovilo obavu o nep íjemnou situaci pot ebn ch ob tí Holocaustu". "M m problémem je as", ekl Bronfman Sn movnímu Bankovnímu v boru v prosinci 1966, "a jsou v ichni ti veteráni Holocaustu, o které mám starost". Jeden se diví, pro by úzkostn miliardá nemohl na as sám p isp t v jejich nedobré situaci. P i odmítnutí jednoho v carského návrhu na vyrovnání v ástce 250 milion dolar , Bronfman zav t il: "Ned lejte nám ádnou laskavost. Dám ty peníze sám." Ale nedal. v carsko potom v únoru 1977

nabídlo jako 200 milionu dolar jako "speciální fond pro pot ebné ob ti Holocaustu", ve prosp ch "osob, které pot ebují pomoc nebo speciální podporu" dokud komise neskon í svou práci. (Tento fond byl solventní je t tehdy, kdy Bergierova a Volckerova komise ukon ily své zprávy). Tlaky Holocaustového pr myslu na kone né vyrovnání ov em neochabovaly, spí e pokra ovaly v manipulaci. Obnovené v carské prosby stále padaly do hluch ch u í, p esto e to byl nakonec WFC, kdo zpo átku volal pro toto morální opat ení. Po pravd , Holocaustov pr mysl by mohlo na jejich nálezu jenom tratit; kdyby se jen nakonec jen n kolik nárok ukázalo oprávn n ch, nároky v i v carsk m bankám by ztratily d v ryhodnost; a kdyby m ly b t ur eny legitimní nároky, i kdyby jich bylo hodn ,

v ca i by byli povinni od kodnit pouze je a ne idovské organizace. Jiné zaklínadlo pr myslu Holocaustu íká, e od kodn ní je "o d v e a spravedlnosti, ne o pen zích". "To není o pen zích", vtipkují nyní v ca i, "to je o 'více pen z'".(Poznámka 28)

Aby popohnal ve ejnou hysterii, Holocaustov pr mysl koordinoval dvouzubou strategii "terorizování" (Bower) v carska k poko e: t ídn -ak ní soudní procesy a ekonomick bojkot. Prv t ídn -ak ní soudní proces byl zahájen v íjnu 1996 Edwardem Paganem a Robertem Swiftem ve v ci Gizely Weishausové (její otec hovo il o pen zích ulo en ch ve v carsku p ed svou smrtí v Auschwitzu, ale banka odmítla její povále né dotazy) a "jiné v podobné situaci" o 20 miliard dolar . O dva t dny pozd ji Centrum Simona Wesenthala, která najalo právníky Michaela Hausfelda a Melvyn Weisovou, zahájili druh t ídn -ak ní soudní proces, a v lednu 1977 Sv tov kongres ortodoxních idovsk ch spole enství zahájilo je t t etí. V echny t i procesy se odehrávaly p ed soudcem Edwardem Kormanem, soudcem


— 51 —

US okresního soudu v Brooklynu, kter je slou il. P inejmen ím jedna strana procesu, torontsk právník Sergio Karas, litoval tuto taktiku: "T ídn -ak ní procesy neud lají nic u ite ného, jen provokují masovou historii a v carsk v prask. Jen podporují m tus o idovsk ch právnících, kte í necht jí nic jiného ne peníze. Paul Volcker oponoval t ídn .ak ním proces m z toho d vodu, e "budou naru ovat na í práci jako potenciální p í ina neefektivnosti" - z hlediska Holocaustového pr myslu ned le it zájem, pokud nep inese nov podn t.(Poznámka 29)

Hlavní zbraní ke zlomení v carského odporu byl ov em ekonomick bojkot. "Nyní bude bitva mnohem pinav j í" varoval Avraham Burg, p edseda idovské agentury a izraelsk p edák ve kauze v carsk ch bank v lednu 1997. "Zatím jsme dr eli zpátky mezinárodní idovsk tlak". Ji v lednu 1996 WJC za al plánovat bojkot. Bronfman a Singer kontaltovali kontrolora New York CIty Alana Hevesiho (jeho otec byl prominentním ú edníkem AJC) a kontrolora státu New York Carla McCalla Mezitím oba kontrolo i investovali miliardy dolar do penzijních fond . Hevesi té p edsedá US asociaci kontrolor , která investovala 30 bilion dolar v penzijních fondech. Koncem ledna Singer p ipravoval strategii s guvernérem Georgem Patakim z New Yorku a rovn s D'Amatem a Bronfmanem na svatb své dcery. "Podívejte se, co jsem já za mu e", p emítal Rabbi, "kdy d lám obchody i na svatb mé dcery".(Poznámka 30)

V únoru 1996 napsali Hevesi a McCall v carsk m bankám o hrozících sankcích. V íjnu jim guvernér Pataki ve ejn slíbil podporu. B hem n kolika p í tích m síc

lokální a státní vlády v New Yorku, New Jersey, Rhode Islandu a Illinois v ichni p edlo ili rezoluci hrozící ekonomick m bojkotem, pokud v carské banky nebudou isté. V kv tnu 1997 m sto Los Angeles, které vyzvedlo z ú tu sto milion dolar z

penzijních fond ze v carsk ch bank, zahájilo prvé sankce. Hevesi rychle následoval p íkladu se sankcemi v New Yorku, Kalifornii, Massachusetts a Illinois, kte í se p idali v n kolika dnech.

"Chci 3 miliardy dolar nebo nic", prohlásil Bronfman v prosinci 1997, "abych to v echno ukon il, t ídn -ak ní soudní procesy, Volcker v proces a to ostatní". Mezitím D'Amato a a bankovní ú edníci státu New York se pokou eli zablokovat nov zformovanou United Bank of Switzerland (Spojená v carská banka) (spojení hlavních v carsk ch bank) p i operacích ve Spojen ch státech. "Pokud se v ca i nep estanou bránit, potom budu po adovat od v ech akcioná v USA, aby p eru ili své obchody s nimi", varoval Bronfman v b eznu 1998. "Je na ase ujasnit, zda to bude vy e eno nebo se to zm ní na totální válku". V dubnu za aly v ca i poci ovat tlak, ale stále se bránily p ed bídnou kapitulací. (B hem roku 1997 v ca i vykázali ztrátu 500 milion dolar p i odrá ení útok Holocaustového pr myslu.) "Ve v carské spole nosti je naka livá rakovina", nadával Melvyn Weiss, jeden z t ídn -

aktivních právník , "Dáme jim p íle itost zbavit se toho silnou dávkou radiace za velmi nízkou cenu a oni toho nechají". V ervnu sv carské banky ud laly "kone nou nabídku" 600 milion dolar . P edseda ADL Abraham Foxman, okován v carskou arogancí, zt í potla oval sv j vztek: "Toto ultimatum je urá kou pam ti

ob tí, jejich veterán a t ch z idovské komunity, kdo se v dobré v li nabídli v car m ke spolupráci k e ení této obtí né zále itosti". (Poznámka 31)

V ervenci 1998 Hevesi a McCall pohrozili je t tvrd ími sankcemi.


— 52 —

New Jersey, Pennsylvania, Connecticut, Florida, Michigan, a Kalifornie se p ipojili b hem n kolika dní. V polovin srpna se v ca i s kone nou platností zhroutili. V t ídn -ak ním vypo ádání zprost edkovaném soudcem Kormanem v carské banky souhlasily se zaplacením 1,25 miliard dolar . "Cílem dodate n ch plateb", jak potvrdily v carské banky v tiskovém prohlá ení, "je zabránit hrozb sankcí, stejn jako nákladnému soudnímu ízení".(Poznámka 32)

"Byli jste skute n mi pion ry v tomto p íb hu", gratuloval izraelsk premiér Benjamin Netanyehu D'Amatovi". "V sledkem není jen zisk v hmotné oblasti, ale té vít zství ducha".(Poznámka 33) koda e ne ekli "Vít zství v le".

Dohoda o 1,25 miliardách dolar pokryla v podstat t i t ídy - nároky z mrtv ch v carsk ch kont, odmítnut ch adatel o v carsk asyl a otrocké práce a v carského zisku z otrocké práce.(Poznámka 34) Z t ch hledisek, z nich se idé

oprávn n rozho ují na "proradné v cary" lze ov em vinit USA, se stejn m, ne-li v t ím oprávn ním. Vrátím se te k zále itosti mrtv ch ú t USA. Stejn jako

v carsko, USA omítly vstup idovsk ch uprchlík p ed nacismem p ed a v pr b hu Druhé sv tové války. P esto se americké vlád nezdál po adavek na náhradu, ekn me, idovsk ch uprchlík z ne astné lodi St. Louis. P edstavte si reakci,

kdyby tisíce haitsk ch uprchlík a uprchlík se St ední Ameriky, kte í uprchli p ed smrtícími komandy financovan mi ze Spojen ch stát po adovaly náhradu. A i kdy

v carsko je svou rozlohou a sv mi zdroji nesrovnatelné se Spojen mi státy, p ijalo stejn uprchlík jako USA (asi 20 000) b hem nacistického Holocaustu.(Poznámka 35)

Jedinou formou od in ní minul ch h ích , jak u í ameri tí politici v carsko, je poskytnutí materiální kompenzace. Stuart Eizenstat, nám stek ministra obchodu a Clinton v speciální pov enec pro materiální restituce, pokládal v carskou náhradu id m za "d le it lakmusov test v le generace elit minulosti a napravit její k ivdy". A koliv nemohou b t " in ni zodpov dn mi za to, co se stalo p ed mnoha lety", jak potvrdil D'Amato b hem sly ení v Senátu, v carsko má stále "zodpov dnost a povinnost nápravy toho, co je oprávn né v tomto okam iku". Ve ejnou podporou kompenza ních po adavk WJC se president Clinton se podobn m zp sobem p ihlásil k tomuto principu "musíme konfrontovat a jak nejlépe m eme napravit nespravedlnost minulosti". "Historie nezná proml ení" ekl p edseda James Keach b hem sly ení sn movní Bankovní komise, a

"minulost nesmí b t nikdy zapomenuta". "je nutno vyjasnit", vyjád ili kongresoví v dci obou stran v dopise ministrovi zahrani í, e "reakce za tato restitu ní zále itost bude vnímána jako test dodr ování lidsk ch práv a platnosti práva". A ve v zv v carskému parlamentu, ministryn zahrani í Madeleine Albrightová vysv tlila, e

ekonomické náhrady poskytnuté v carskem za zru ená idovská konta "byly po adovány od p í tí generace, a odpovídá to tomu, jak se sv t nyní dívá na v carsk lid, ne aby vyjád ily zodpov dnost za innost jejich otc , ale jako

velkolepé gesto, které m e b rt v této v ci ud láno k náprav minulosti". (Poznámka 36) Vzne ená slova, ale nejsou nikde sly et - pokud se jim p ímo nevysmíváme - pokud se jedná o kompenzaci afro-ameri an za otroctví".(Poznámka 37)

Z stává nejasné, jak prosp ch budou mít "pot ební veteráni Holocaustu" z této


— 53 —

kone né dohody. Gizella Weisshausová, první adatelka ve v ci mrtv ch v carsk ch kont, propustila svého právního zástupce Edwarda Fagana s

obvinením, e jí zneu il. Fagan v ú et za zastupování u soudu iní dosud 4 miliony dolar . Celkové náklady právník iní a 154 milion dolar , z b nou taxou 600 dolar za hodinu. Jeden právník po aduje 2 400 dolar za p e tení knihy Toma Bowera Nazi Gold. " idovské skupiny a veteráni", informuje New Yorksk Jewish Week , "si sundávají rukavi ky p i zápase o své podíly z náhrad v carsk ch bank ve v i 1,25 miliard dolar ". alobci a veteráni po adují, aby v echny peníze mají b t rozd leny p ímo mezi n . idovské organizace ov em po adují sv j podíl na akcích. Greta Beerová, klí ov kongresov sv dek proti v carsk m bankám, poukazuje na rostoucí nároky idovsk ch organizací a do aduje se u Kormanova soudu "Nechci b t roz lápnuta jako obtí n hmyz". Nehled na "pot ebné veterány Holocaustu" po aduje WJC tém polovinu v carsk ch pen z pro idovské organizace a "Holocaustové vzd lání". Centrum Simona Wiesenthala po aduje, aby "hodné" idovské organizace dostaly peníze, " ást by m l jít na idovská vzd lávací centra".

Jak reformní tak ortodoxní idovské organizace uvád jí jako d vod v t ího podílu na ko isti, e t ch 6 milion mrtv ch by preferovalo jejich v tev judaismu. Zatímco Holocaustov pr mysl tla il v carsko k co nejrychlej ímu e ení, proto e to byly ve své podstat peníze "pot ebn ch veterán Holocaustu, kte í ka d den umírají". Ov em jakmile jim v ca i p ipsali peníze, naléhavost zázra n zmizela. Je t po více ne pop roce od vypo ádání neexistoval ádn plán na rozd lení. Ne byly peníze kone n rozd leny, "pot ební veteráni Holocaustu" budou nejspí e mrtvi. Ve skute nosti k prosinci 1999 nebyla ze "Speciálního fondu pro pot ebné Holocaustové veterány" zalo eného v únoru 1997 rozd lena ani polovina skute n m ob tem. Po zaplacení poplatk právník m byly v carské peníze rozd lena do pokladen "hodn ch" idovsk ch organizací. (Poznámka 38)

Nelze obhájit ádné vypo ádání", jak napsal Burt Neuborne, profesor práva New Yorkské university a len t ídn -ak ního t mu právník v New York Times, "pokud dovolí, aby se Holocaust stal v d le n m podnikem pro v carské banky". Edgar Brofman dojemn dokazoval p ed Bankovní komisí Sn movny, e v carsku nesmí "b t povoleno, aby m lo zisk z popelu Holocaustu". Na druhé stran Bronfman nedávno potvrdil, e pokladna WJC nahrabala ne mén ne !asi 7 miliard dolar " z kompenza ních pen z". (Poznámka 39)

Autoritativní zprávy o v carsk ch bankách nebyly dosud publikovány. Lze soudit, e podle Bowerov ch nárok , "padesátiletá konspirace mezi nacisty a v carskem na ukradení miliard evropsk m id m a veterán m Holocaustu".

V ervenci 1998 vydala Nezávislá komise expert (Bergier) svou zprávu Switzerland and Gold Transactions in the Second World War ( v carsko a zlaté transakce za Druhé sv tové války). (Poznámka 40) Komise potvrdila, e v carské banky nakoupily zlato od nacistického N mecka, dohromady v cen asi 4 miliardy dolar v sou asné hodnot , p esto e v d ly, e bylo ukradeno z úst edních bank v okupované Evrop . B hem sly ení v Kongresu vyjád ili poslanci kongresu vyjád ili sv j ok, e v carské banky obchodovaly s ukraden m majetkem, a co je je t hor í, je t provád ly tyto do nebe volající praktiky. Jeden kongresman, litující, e zkorumpovaní politikové ukládali své neprávem nabyté zisky ve v carsk ch bankách, ádal v carsko, aby p ijalo legislativu proti "této tajné manipulaci s


— 54 —

pen zi . . . politick mi prominenty nebo v dci nebo lidmi, kte í své poklady uloupili". Jin kongresman, kdy na íkal nad "mno stvím mezinárodních, vysoce zkorumpovan ch vládních ú edník a obchodník , kte í na li azyl pro zna né bohatství ve v carsk ch bankách", se nahlas podivoval, zda " v carsk bankovní systém slou í zlo inc m této generace a zemím které p edstavují, zp sobem . . . jak m poskytoval azyl nacistickému re imu p ed 55 lety?"(Poznámka 41) Ten problém si skute n zaslou í rozbor. Ro n se odhaduje, e 100 - 200 miliard dolar pocházejících z politické korupce je zasíláno po celém sv t p es hranice a ukládáno do soukrom ch bank. Pokárání Kongresové bankovní komise by ov em m lo v t í váhu, kdyby plná polovina tohoto "ilegálního toku kapitálu" nebyla ukládána v americk ch bankách s plnou podporou zákon USA.(Poznámka 42) Sou asn mi u ivateli t chto legálních US "úto i " jsou i Raul Salinas de Gortari, bratr minulého mexického presidenta, a rodina b valého Nigerijského diktátora generála Sani Abacha. "Zlato uloupené Adolfem Hitlerem a jeho stoupenci", jak pozoruje Jean Ziegler, v carsk parlamentá zlostn kritick ke v carsk m bankám, "se ve své podstat neli í od krvav ch pen z" nyní ulo en ch na soukrom ch v carsk ch kontech diktátor T etího sv ta. "Miliony mu , en a d tí, které p ivedli ke smrti Hitlerovi licencovaní zlod ji" a "statisíce d tí umírá ro n na nemoci a podv ivu" ve T etím sv t , proto e "tyrani vydrancovali své zem s pomocí v carsk ch finan ních ralok ".(Poznámka 43) A s pomocí americk ch finan ních ralok rovn . A pro tuto stranu platí navíc d le it bod, e toti mnoho t chto tyran bylo instalováno a podporováno americkou mocí a pod autorizací USA vyplenili své zem .

Pokud jede o specifickou otázku nacistického holocaustu, Nezávislá komise do la k názoru, v carské banky kupovaly "ty e obsahující zlato uloupené nacistick mi zlo inci ob tem v pracovních táborech a likvida ních táborech". Ned lali to ov em úmysln : "nemáme ádné informace, e by ti, kdo ve v carsk ch centrálních bankách rozhodovali, v d li, e by ty e obsahující takové zloto byly posílány do

v carska í skou bankou". Komise ur ila hodnotu "zlata ob tí" bezd n zakoupen ch v carskem, na 123 428 dolar , nebo 1 milionu dolar v sou asné m n . Tato hodnota zahrnuje "zlato ob tí" jak idovsk ch, tak ne idovsk ch v z koncentra ních tábor .(Poznámka 44)

V prosinci 1999 vydala Nezávislá komise v znamn ch osobností (Volcker) svou zprávu Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi Persecution in Swiss Banks (Zprávu o mrtv ch ú tech ob tí nacistické persekuce ve v carsk ch bankách). 45 Nálezy zprávy dokumentují v sledky vy erpávajícího auditu, kter trval t i roky a stál ne mén ne 500 milionu dolar .(Poznámka 46) Její hlavní záv r o "zacházení s mrtv mi ú ty ob tí nacistické persekuce" si zaslou í rozsáhlou citaci:

U ob tí nacistické persekuce nebyl shledán ádn d kaz systematické diskriminace, obstrukcí p i p ístupu, zneu ití nebo poru ení po adavk v carského práva na asovou platnost dokument . Ov em Zpráva té kritizuje aktivity n kter ch bank v jejich zacházení s ú ty ob tí nacistické persekuce. Slovo "n kter ch" v p edchozí v t musí b t zd razn no, proto e kritizované aktivity se t kají pouze t ch specifick ch bank p i jejich zacházení s individuálními ú ty v kontextu vy et ování 254 bank pokr vající období asi 60 let. Pokud jde o kritizované akce, Zpráva té uznává, e pro vedení bank, které se na tom podílely, existují poleh ující okolnosti.


— 55 —

Zpráva nicmén potvrzuje, e existují rozsáhlé d kazy p ípad , ve kter ch banky aktivn hledaly chyb jící dr itele ú t nebo jejich d dic , v etn ob tí Holocaustu, a zaplatili z statky na mrtv ch ú tech odpovídajícím stranám.

Odstavec smírn shledává, e "Komise v í, e kritizované aktivity jsou dostate né d le itosti, e bylo v této sekci ádoucí dokumentovat patn provád né v ci, aby bylo mo né se spí e pou it z minulosti, ne opakovat tyto chyby".(Poznámka 47)

Zpráva dále zjistila, e, a koliv komise nemohla sledovat v echny bankovní záznamy z rozhodného období (1933-45), destrukce záznam bez jejího zji t ní "by bylo obtí né, ne-li nemo né", a tedy "ve skute nosti nebyl nalezen d kaz systematické destrukce ú etních záznam s ú elem zakrytí jejich minulosti". Uzavírá, e procento obnoven ch záznam (60 procent) bylo "opravdu mimo ádné" a "opravdu stojící za zmínku", zvlá t kdy v carsk zákon nevy aduje uchování záznam na více ne 10 let".(Poznámka 48)

Je t si srovnáme ztvárn ní záv r Volckerovy komise v New York Times. Pod redak ním záhlavím "The Deceptions of Swiss Banks (Podvody v carsk ch bank),"(Poznámka 49) Times informují, e Komise nena la " ádn rozhodn d kaz", e v carské banky zmanipulovaly mrtvá idovská konta, p esto e Zpráva

kategoricky íká " ádn d kaz". Times dále tvrdí, e Komise "zjistila, e v carské banky n jak zmanipulovaly záznamy, aby se ztratily stopy po p ekvapiv velkém po tu t chto ú t ". Zatímco Zpráva zjistila, e v carské banky zachovaly záznamy o "skute n mimo ádném", "skute n v znamném" po tu. Ov em Times informují, e podle Komise "mnoho bank krut a klamn odmítlo rodinné p íslu níky, kte í se pokou eli znovu získat nabyté jm ní". Ve skute nosti Zpráva zd raz uje, e jen "n které" banky se zachovaly patn , a e pro tyto p ípady existovaly "poleh ující okolnosti", navíc zd raz uje, e tu bylo rovn "mnoho p ípad ", ve kter ch banky aktivn hledaly legitimní klienty.

Zpráva obvi uje v carské banky, e by nebyly "p ímo aré a otev ené" p i d ív j ích mrtv ch ú tech z éry holocaustu. Nicmén dává zodpov dnost nedostatk m t chto audit spí e technick m faktor m ne zneu ití.(Poznámka 50) Zpráva identifikuje 54 000 ú t s "pravd podobnou nebo mo nou vazbou s ob tmi nacistické persekuce". Ale soudí, e pouze polovin z tohoto po tu - 20 000 - byla pravd podobn tato vazba natolik v znamná, abys tálo za to opublikovat jména ú t . Odhadnutá sou asná hodnota 10 000 t chto ú t , k nim byla dostupná n jaká informace, bylo 170 a 260 milion dolar . Ukázalo se nemo né odhadnout sou asnou hodnotu zb vajících ú t .(Poznámka 51) Celková hodnota sou asn ch mrtv ch ú t Holocaustové éry bude lehce p esahovat 32 milionu dolar ., jak odhadují v carské banky, ale po ád bude v znamn ni í ne 7 - 20 miliard po adovan ch WJC. V následujícím kongresovém et ení zjistil Volcker, e po et v carsk ch kont "pravd podobn nebo v bec" vzta en ch k ob tem Holocaustu

bylo ?n kolikrát vy í, ne vypl valo z p edchozích et ení". Ov em pokra oval "Zd raz uji slova 'pravd podobn nebo v bec', proto e, a na relativn málo p ípad , po polovin století, jsme nebyli schopni identifikovat s jistotou nezvratn vztah mezi ob tmi a dr iteli ú t ".(Poznámka 52)

Nejv bu n j í nález Volckerovy komise z stal bez ohlasu v americk ch mediích.


— 56 —

Jak zjistila Komise, byly také USA vedle v carska prvotním bezpe n m úto i t m pro p evoditelné idovské majetky v Evrop :

V o ekávání vále né a ekonomické nouze, stejn jako persekuce id a jin ch men in nacisty p ed a v pr b hu Druhé sv tové války mnozí lidé, v etn ob tí této persekuce, p evedli své majetky do zemí, o kter ch se domnívali, e poskytnou bezpe ná úto i t (zejména zahrnující Spojené státy a Spojené království) ... Vzhledem k bezpe n m v carsk m hranicím se zem mi Osy a zem mi okupovan mi Osou byly v carské banky a jiné v carské finan ní zprost edkovatelny p íjemci ásti majetku p i hledáni bezpe nosti.

D le it dodatek uvádí "oblíbené cíle" idovského p evoditelného majetku v Evrop . Hlavními uvád n mi cíli jsou USA a v carsko. (Velká Británie má roli "malé t etí" mezi uvád n mi cíli.)(Poznámka 53)

Obligátní otázkou je: Co se stalo s mrtv mi ú ty z Holocaustové éry v americk ch bankách? Sn movní Bankovní v bor nezavolal jediného experta k prozkoumání této v ci. Seymor Rubin, v sou asnosti profesor Americké university, slou il jako nám stek éfa US delegace ve v carsk ch rozhovorech po Druhé sv tové válce. Pod zá titou americk ch idovsk ch organizací pracoval Rubin také b hem 50-t ch let se "skupinou expert na idovsk spole ensk ivot v Evrop ", aby na el mrtvé ú ty z Holocaustové éry v americk ch bankách. Ve své zpráv pro Sn movnu Rubin konstatoval, e po tom nejpovrchn j ím a nejzákladn j ím auditu pouze New Yorksk ch bank byla hodnota t chto ú t stanovena na 6 milion dolar . idovské organizace ádaly tuto sumu pro "pot ebné veterány" od Kongresu (opu t né mrtvé ú ty jsou v USA p evedeny na stát podle doktríny p ipadnutí majetku státu). Rubin potom odpov d l:

Po áte ní odhad 6 milion byl odmítnut mocn mi Kongresov mi p edkladateli pot ebné legislativy na 3 miliony dolar , které figurovaly v p vodním legislativním návrhu. ... Nakonec byla ástka 3 miliony dolar sní ena na sly ení v boru na 1 milion. Legislativní aktivita nakonec sní ila ástku na 500 000 dolar . P esto e byla ástka oponována V borem pro rozpo et, kter navrhl limit 250 000 dolar , nakonec

pro el zákon s 500 000 dolary.

"Spojené státy", uzav el Rubin, "p ijmuly pouze velmi omezená opat ení k identifikaci majetk bez d dice v USA a daly k dispozici ... pouh ch 500 000 dolar v protikladu k 32 000 000 dolar m schválen ch v carsk mi bankami je t p ed Volckerov m et ením".(Poznámka 54)

Jin mi slovy, historie náhrad USA je mnohem hor í ne v carska. Stojí za to zd raznit, e krom Eizenstatovy letmé poznámky nebyla mrtvá americká konta b hem sly ení Bankovního v boru Sn movny a senátu zmín na. Navíc, p esto e Rubin hraje klí ovou roli v mnoha druhotn ch zále itostech souvisejících se v carsk mi konty, - Bower v nuje mnoho stránek tomuto "k i ákovi Ministerstva

zahrani í" - nezmi uje se o tom ve své zpráv pro Sn movnu. B hem Sn movního sly ení Rubin té vyjád il "ur it skepticismus vzhledem k velkému po tu [mrtv ch v carsk ch kont] o kter ch je e ". Nemluv o tom, e Rubinovy p esné pohledy na

tuto zále itost byly zám rn ignorovány.


— 57 —

Kde byl pok ik Kongresu o zrádn ch americk ch banké ích? Jeden poslanec po jiném sly ení senátního a sn movního bankovního v boru vyk ikoval na v cary"tak kone n zapla te". Nikdo ov em nek i el nic podobného na americké banké e, aby zaplatili. Rad ji len Bankovního v boru Sn movny nestydat tvrdil - se souhlasem Brofmana - e "pouze" v carsko "ztratilo odvahu p i konfrontaci se svou vlastní historií". (Poznámka 55) Není p ekvapením, e Holocaustov pr mysl nespustil kampa k vy et ováním americk ch bank. Audit na ich vlastních bank v rozsahu v carského auditu by nestál americké da ové poplatníky miliony, ale miliardy

dolar .(Poznámka 56) V moment , kdy by byl skon en, ameri tí idé by asi museli hledat asyl v Mnichov . Ka dá odvaha má své meze.

Ji koncem 40-t ch let, kdy USA tla ily v carsko k identifikaci mrtv ch idovsk ch kont, v ca i protestovali, aby nap ed v novali pozornost vlastní polovin h i t .(Poznámka 57) V polovin roku 1997 New Yorksk guvernér Pataki ohlásil vytvo ení Státní komise restituce majetku ob tí Holocaustu, která by se zab vala nároky v i v carsk m bankám. Nezaujal ho v carsk návrh, e by bylo u ite n j í, kdyby se komise zab vala nároky v i US a izraelsk m bankám. (Poznámka 58) A vskutku, Bower p ipomenul, e izrael tí banké i "odmítli zve ejnit seznam mrtv ch idovsk ch kont" po válce v roce 1948, a nedávno bylo publikováno, e "na rozdíl od evropsk ch zemí, izraelské banky a sionistické organizace odolávají

tlaku k ustavení nezávislé komise, která by zjistila, jaké mno ství majetku a kolik mrtv ch kont pat ilo veterán m Holocaustu a jak byli jejich dr itelé vyhledáváni". (Financial Times). (Evrop tí idé si zakoupili pozemky a otev eli si bankovní konta v Palestin za britské vlády, aby podpo ili sionistické podniky nebo se p ipravovali na p í tí imigraci). V íjnu 1998 WJC a WJRO "p ijaly rozhodnutí, e se v principu zdr ují jednání o majetku ob tí Holocaustu v Izraeli, zalo eném na zodpov dnosti izraelské vlády za n j". (Haaretz). Obvin ní t chto idovsk ch organizací je proto sm rováno na v carsko, ale ne na idovsk stát. Nejsenza n j í je obvin ní z toho, e v carské banky po adovaly od d dic potvrzení o úmrtí majitel ú t . Ov em

izraelské banky je po adovaly té . Marné je ov em hledat obvi ování "zrádn ch Izraelit ". Aby demonstrovali, e "není morální ekvivalence mezi bankami v Izraeli a ve v carsku", New York Times citovaly b valého izraelského zákonodárce: "Tady to byla p inejhor ím nedbalost; ve v carsku to byl zlo in."(Poznámka 59) Komentá e není t eba.

V kv tnu 1998 byl Kongresem pov en Presidentské poradní v bor pro Holocaustové majetky v USA k "provedení prvotního pr zkumu osudu majetku odebraného ob tem Holocaustu, kter se dostal do dr ení federální vlády" a o "radu Presidentovi o politick ch opat eních, která mají b t p ijata pro restituci oprávn n ch vlastník ukradeného majetku a jejich d dic ". V kv tnu 1998 byla pov ena Presidentská poradní komise pro Holocaustov majetek ve Spojen ch státech k "provedení p vodního v zkumu o osudu majetku odebraného ob tem Holocaustu, kter p e el do dr ení US federální vlády" a k "rad ,presidentovi, jaká politická opat ení mají b t p ijata k restituci oprávn n ch majitel ukradeného majetku nebo jejich d dice". "Práce komise nezvratn dokázala", prohlásil p edseda komise Brofman, " e my ve Spojen ch státech máme v li se ídit stejn mi standardy pravdy o Holocaustovém majetku, kter mi se ídily jiné národy". P esto Presidentská poradní komise s celkov m rozpo tem 6 milion dolar je zna n jiná, ne odpovídající externí audit za 500 milion dolar v celonárodním bankovním


— 58 —

systému s neomezen m p ístupem ke v em bankovním záznam m.(Poznámka 60) K rozpt lení v ech trvajících pochyb e USA stojí v p ední ad t ch, kdo cht jí nahradit ukraden idovsk majetek z Holocaustové éry James Leach, p edseda Sn movního Bankovního v boru, hrd oznámil v únoru 2000, e Severokarolínské muzeum vrátilo dokonce jeden obraz rakouské rodin . "To podtrhuje zodpov dnost Spojen ch stát . . . a myslím, e n co takového jsme cht li vynutit".(Poznámka 61)

Pro Holocaustov pr mysl se zále itost v carsk ch bank - podobn jako povále né trápení p ekonávané "veteránem" v carského Holocaustu Binjaminem Wilkomorskim - bylo dal ím d kazem nevyko enitelné a neracionální gojské zlé v le. Aféra zd raznila zna nou necitlivost dokonce i "liberáln - demokratick ch evropsk ch zemí", jak uzavírá Itmar Levin, k "t m, kdo zp sobili fyzické i citové rámy nejhor ího zlo inu v historii". V dubnu 1997 studie Tel Avivské university informovala o "nepochybném vzr stu" v carského antisemitismu. P esto by pr tento hroziv v voj nem l b t spojován s vydíráním v carska Holocaustov m pr myslem. " idé nevytvá ejí antisemitismus", zav t il Bronsman, "Amtisemitismus vytvá ejí antisemité".(Poznámka 62)

Materiální kompenzace Holocaustu "je nejv t í morální zkou kou pro Evropu na konci dvacátého století" tvrdí Itmar Levin. "To bude reálná zkou ka p ístupu tohoto kontinentu k idovskému lidu".(Poznámka 63) A opravdu, posílen úsp chem p i vydíráni v carska si Holocaustov pr mysl pospí il vyzkou et Evropu. Dal í na ad bylo N mecko.

Kdy Holocaustov pr mysl skon il se v carskem v srpnu 1998, roz í il svou vít znou strategii proti N mecku ji v zá í 1998. Stejné t my právník (Hausfeld — Weiss, Fagan Swift a Sv tová rada ortodoxních idovsk ch organizací) zahájily t ídn -ak ní soudní procesy proti n m ckém soukrom m spole nostem s po adavkem nejmén 20 miliard dolar náhrady. Kontrolór New York City Hevesi za al "monitorovat" dohodu v dubnu 1999. Senátní Bankovní komise uspo ádala v zá í sly ení. Kongresmanka Carolyn Maloneyová prohlásila, e "ub hl as nesmí b t ospravedln ním nespravedlivého obohacení". (V ádném p ípad , na rozdíl od idovské otrocké práce, to ov em neplatí pro otrockou práci afro-ameri an , to je

jiná historie), zatímco p edseda v boru Leach p e etl se stejného papíru, e "historie nezná proml ecí lh ty". "N mecké firmy obchodující v USA", ekl komisi Stuart Eizenstat, "prohla ují svou dobrou v li a budou chtít pokra ovat v té form dobré spolupráce s USA, jakou N mecko v dy vykazovalo". Kongresman Rick Lazio zapomn l na diplomatickou zdvo ilost a nepokryt nutil v bor, aby "se soust edil na soukromé n mecké spole nosti, zejména ty, které obchodují v USA".(Poznámka 64) K vybi ováni protin mecké hysterie otiskl Holocaustov pr mysl v íjnu n kolik celostránkov ch inzerát . Proto e nesta ila sama hr zná pravda, byly spu t ny v echny Holocaustové nástroje. Inzeráty pomlouvající n meck farmaceutick koncern Bayer ze spolupráce s Mengelem, p esto e pro to neexistovaly ádné d kazy, e Bayer " ídil" jeho experimenty. Kdy poznali, e Holocaustová svatyn je nezdolatelná, N mci ke konci roku navrhli podstatnou finan ní náhradu.

Lond nsk list The Times ocenil tuto kapitulaci jako "Holocash" (cash=hotovost) kampa ve Spojen ch státech. "Nedosáhli bychom dohody", ekl pozd ji Eisenstat Sn movnímu Bankovnímu v boru "bez osobního zapojení a vedení presidenta


— 59 —

Clintona . . . stejn jako ostatních vy ích ú edník " americké federální vlády.(Poznámka 65)

Holocaustov pr mysl obvinil N mecko, e má "morální a zákonnou povinnost" nahradit b valé idovské otrocké pracovníky. "Tito otro tí pracovníci si zaslou í alespo malou míru spravedlnosti", prosil Eizenstat, "pro t ch málo let, které zb vají z jejich ivota". P esto, jak je dokázáno v e, není jednodu e pravda, e nikdy nedostali ádnou náhradu. idov tí otro tí pracovníci byli zahrnuti do p vodní smlouvy, která kompenzovala v zn koncentra ních tábor . N mecká vláda od kodnila b valé n mecké nucen nasazené za "zbavení svobody" a za "po kození na ivot a na t le". Nebyly formáln kompenzovány jen nevyplacené mzdy. V ichni ti, kdo utrp li vá ná zran ní dostali zna nou celo ivotní penzi. (Poznámka 66) N mecko té dotovalo Konferenci o idovsk ch nárocích miliardou dolar v sou asné hodnot pro ty b valé idovské v zn , kte í dostali minimální náhrady. Jak bylo dokázáno v e, tato konference naru ila smlouvu s N meckem a pou ila peníze na r zné své zamilované projekty. Ospravedl uje to tím, e toto (zne)u ití n mecké náhrady na základ toho, e "i p ed tím, ne byly prost edky z n mecké kompenzace k dispozici . . . byly pot eby 'pot ebn ch' ob tí nacismu ji do zna né míry uspokojeny".(Poznámka 67) Je t po padesáti letech Holocaustov pr mysl po aduje peníze pro "pot ebné ob ti Holocaustu", které ily v chudob , proto e N mci je zrádn nikdy nenahradili.

Co je "férovou" náhradou pro b valé idovské nucen nasazené je prost t ké odpov d t. D8 se ov em íci toto: Podle podmínek nové dohody je pro ka dého idovského nasazeného pracovníka navr ena náhrada 7 500 dolar . Kdyby

Konference o nárocích ádn rozd lila p vodní n mecké peníze, mnohem více b val ch idovsk ch otrocky nazazen ch by dostalo více pen z mnohem d íve.

Ov em zda "nebohé ob ti Holocaustu" v bec n kdy uvidí n co z nov ch n meck ch pen z je otev ená otázka. Konference o nárocích po aduje zna né mno ství ponechat stranou pro své vlastní "speciální fondy". Podle listu Jerusalem Report má Konference "mnoho d vod pro to, aby veteráni nedostali nic". Poslanec izraelského Knessetu Michael Kleiner (Herut) kritizoval Konferenci jako " idovskou radu, pokra ující v práci nacist jin mi prost edky". Je to "ne estn orgán ídící se slu ebním tajemstvím a poskvrn n o klivou ve ejnou a morální korupcí", obvi uje, "orgán temnot, kter podvádí veterány idovského Holocaust a jejich d dice, zatímco sedí na ohromné hromad pen z pat ících soukrom m osobám, ale d lá v e pro to, aby je zd dil [peníze] dokud jsou je t na ivu".(Poznámka 68) Mezi tím Stuart Eizenstat b hem sv dectví p ed sn movním Bankovním v borem nep estává p t chválu o "transparentním procesu, kter idovská Komise hmotn ch nárok pou ívá v pr b hu posledních asi 40 let". Ov em pokud jde o cynismus, nevyrovná se Rabbi Israel Singerovi nikdo. Krom jeho postu Generálního tajemníka Sv tového idovského kongresu (JWC) slou í Singer jako vicepresident Konference o nárocích a je hlavním vyjednava em v rozhovorech o otrocké práci v N mecku. Zbo n zd raz oval p ed sn movním Bankovním v borem, po v carském a n meckém vyrovnání, e "by to byla ostuda", kdyby peníze za

Holocaustové náhrady "byly vyplaceny spí e d dic m ne veterán m". "Nechceme peníze vyplácet d dic m. Chceme peníze vyplácet ob tem". P esto, jak informuje Haaretz, Singer byl hlavním navrhovatelem, aby peníze za Holocaustovou náhradu


— 60 —

"v eho idovského lidu, ne jen t m, kdo se t stím p e ili Holocaust a do ili se vysokého v ku".(Poznámka 69)

V publikaci Pam tního muzea Holocaustu Henry Friedlander, uznávan historik nacistického Holocaustu, a b valá v ze z Auschwitz na rtl íselné obraz vzta en ke konci války:

Pokud bylo v koncentra ních táborech okolo 715 000 v z po átkem roku 1945, nejmén jedna t etina - to je okolo 238 000 - zahynulo b hem jara 1945, tak e m eme uva ovat, e nejmén 475 000 v z p e ilo. Vzhledem k tomu, e idé byli systematicky vra d ni, a jen ti vybraní pro práci - v Auschwitz okolo 15 procent - m lo anci p e ít, a musíme po ítat, e idé tvo ili ne více ne 20 procent populace v koncentra ních táborech.

"M eme tak odhadnout", uzavírá, " e po et id kte í p e ili není vy í ne 100 000". Toto Friendlanderovo íslo pro otrocké idovské pracovníky na konci války je náhodou na nejvy ím konci odhadu badatel . V autoritativní studii Leonard Dinnerstein pí e: " edesát tisíc id . . . vy lo z koncentra ních tábor . B hem t dne více ne 20 000 z nich zahynulo".(Poznámka 70)

Na brífinku Ministerstva zahrani í Stuart Eizenstat, kdy citoval po ty "skupin, které je representují", uvedl po et v ech otrock ch pracovník , idovsk ch i ne idovsk ch, kte í stále ijí, jako 70 - 90 000."(Poznámka 71) Eisenstat byl hlavním americk m vyslancem v n meck ch jednáních o otrocké práci a t sn spolupracoval s Konferencí o nárocích.(Poznámka 72) Tomu odpovídá celkov po et je t ijících idovsk ch otrock ch pracovník 14 000 - 18 000 (20 ,procent z 70 - 90 000). P esto

na za átku jednání s N meckem Holocaustov pr mysl po adoval náhradu pro 135 000 je t ijících b val ch idovsk ch pracovník . Celkov po et stále ijících otrock ch pracovník , id i ne id , m lo b t 250 000. (Poznámka 73) Jin mi slovy, po et b val ch idovsk ch otrock ch pracovník kte í je t ijí drasticky narostl od kv tna 1999 tém desetkrát a pom r mezi ijícími idovsk mi a ne idovsk mi otrock mi pracovníky se drasticky zm nil. Ve skute nosti, kdybychom v ili Holocaustovému pr myslu, ije te více b val ch idovsk ch otrock ch pracovník ne p ed p l stoletím. "Jak spletitou pavu inu upleteme", napsal Walter Scott, "kdy se prvn pokou íme podvád t".

Jak si Holocaustov pr mysl pohrává s ísly aby nafoukl své po adavky na náhradu, antisemité se radostn vysmívají " idovsk m lhá m", kte í si jen vymysleli jejich smrt. onglé ství Holocaustového pr myslu s t mito ísly o i uje, i kdy necht n , nacismus. Raul Hilberg, p ední autorita na nacistick Holocaust, stanoví po et zavra d n ch id na 5,1 milion .(Poznámka 74) P esto, kdyby 135 b val ch idovsk ch otrock ch pracovník ilo je t dnes, n jak ch 600 000 by muselo p e ít válku. To je p inejmen ím o p l milionu více ne standardní odhad. Pokusme se nyní tento p l milion odvodit z ísla 5,1 milionu zabit ch. Nejen e íslo 6 milion s stává neudr iteln m, ale ísla Holocaustového pr myslu se blí í t m, kte í popírají Holocaust. Uva me, e nacistick p edstavitel Heinrich Himmler stanovil celkovou populaci koncentra ních tábor na n co p es 700 000, a e podle Friendlandera kolem jedné t etiny z tohoto po tu bylo zabito b hem kv tna. P esto pokud se idé podíleli z 20 procent na p e ívající populaci koncentra ních tábor , a


— 61 —

kdyby podle záv r Holocaustového pr myslu 600 000 idovsk ch v z p e ilo válku, potom by muselo p e ít celé 3 miliony v z . Podle v po t Holocaustového pr myslu by podmínky v koncentra ních táborech v bec nebyly kruté; museli bychom vlastn p edpokládat zna n vysokou fertilitu a v znamn malou mortalitu. (Poznámka 75)

Standardní nároky tvrdí, e Kone né e ení byla ojedin le ú inná pr myslová likvidace na b ícím páse. Ale pokud p ijmeme podle návrhy Holocaustového pr myslu, mnoho stovek tisíc id p e ilo a Kone né e ení by nemohlo b t v bec ú inné. Musela by to b t nahodilá zále itost - p esn to, co tvrdí popíra i Holocaustu. Les extremes se touchent. (Protivy se p itahují.)

V nedávném Interview Raul Hilberg podtrhl, e tato ísla zcela m ní chápáni nacistického Holocaustu. (Poznámka 76)

Konference o nárocích skute n revidovala radikáln ísla, kdy vzala v úvahu své vlastní chápání. Podle jejího "pozi ního lánku" o otrocké práci p i svém jednání s N meckem: "Otrocká práce byla jednou z t í hlavních metod pou it ch nacisty k zabíjení id - ty ostatní metody bylo st ílení a zplynování. Jedním z ú el otrocké práce bylo bylo upracovat jednotlivce k smrti. . . . Termín otrok je v tomto kontextu nep esné slovo. Obecn mist i otrok m li zájem uchovat ivot a podmínky sv ch otrok . Ale nacistické plány pro 'otroky' byly takové, aby jejich práce byla p ípadn vyu ita a 'otroci' m li b t zlikvidováni. Krom odpíra Holocaustu dosud nikdo nerozebíral, e nacisté p edur ovali otrocké pracovníky pro trnto stra liv osud. Jak máme ale smí it s t mito fakty, pokud p ipustíme, e mnoho set tisíc idovsk ch otrock ch pracovník p e ilo koncentra ní tábory? Nerozbo ila Konference o nárocích ze , která d lí stra nou pravdu o nacistickém holocaustu od popíra Holocaustu?(Poznámka 77) V celostránkové reklam v New York Times Holocaustov pr mysl a jeho sv tlono i jako Elie WIesel, Rabbi Marvin Hier a Stevaen T. Katz odsuzují "Syrské popírání Holocaustu". Jeho text odsuzuje úvodník oficiálního syrského vládního listu, kter tvrdil, e Izrael "si vym lí historky o Holocaustu", aby "získal více pen z z N mecka a jin ch západních re im ". Bohu el syrské obvin ní je oprávn né. P esto je ironií, které si nev imla syrská vláda ani signatá i reklamy, e tyto historky o mnoha stech tisících veterán jsou formou pop ení Holocaustu.(Poznámka 78)

Vydírání v carska a N mecka bylo pouze p edehrou k velkému finále: vydírání V chodní Evropy. S kolapsem sov tského bloku se odkryly lákavé vyhlídky k b valému centru evropského idovstva. Holocaustov pr mysl se zahalil do svatou kovského plá t "pot ebn ch ob tí Holocaustu" a pokou í se vy dímat miliardy dolar z t chto ji ochuzen ch zemí.Provád jí to s bezstarostnou a bezohlednou bezstarostností a vytvá ejí tak hlavní zdroj antisemitismu v Evrop .

Holocaustov pr mysl se postavil do role jediného legitimního adatele v eho spole enského i individuálního majetku t ch, kdo zahynuli b hem nacistického holocaustu. "Bylo to odsouhlaseno s vládou Izraele" ekl Edgar Bronfman Bankovnímu v boru, " e bezprizorní majetek by m l p ipadnout Sv tové idovské restitu ní organizaci". S pou itím tohoto "mandátu" Holocaustov pr mysl vyz vá b valé zem sov tského bloku k p edání ve kerého p edvále ného idovského


— 62 —

majetku nebo poskytnutí finan ní náhrady.(Poznámka 79) Na rozdíl od p ípadu v carska a N mecka ov em vzná í tyto po adavky mimo sv tlo publicity. Ve ejné

mín ná není dosud proti vydírání v carsk ch banké a n meck ch pr myslník , ale m e vypadat mén dobrosrde n p i vydírání vyhladov l ch polsk ch zem d lc . idé kte í ztratili své rodinné p íslu níky b hem nacistického Holocaustu mohou té pohlí et se zá tí na pletichy WJRO. Kdy se vydávají za legitimní d dice t ch kdo zahynuli, aby si p ivlastnili jejich majetek, m e b t snadno chápáno jako vykrádání hrob . Na druhé stran Holocaustov pr mysl nepot ebuje mobilizovat ve ejné mín ní. S podporou oficiálních p edstavitel USA mohou snadno zlomit odpor ji poko en ch národ .

"Je d le ité pochopit, e na e snahy o restituce spole enského majetku", ekl Stuart Eizenstat sn movní komisi, "je integrální ástí znovuzrození a obnovení idovského ivota" ve v chodní Evrop . Údajn pro "podporu a obnovu" idovského ivota v Polsku po aduje WJRO p es 6000 p edvále n ch idovsk ch

spole ensk ch majetk , v etn t ch, které jsou dnes vyu ívány jako nemocnice a koly. P edvále ná idovská populace v Polsku byla okolo 3,5 milion , sou asná

populace je n kolik tisíc. Skute n vy aduje obnova idovského ivota jednu synagogu a jednu kolní budovu na jednoho polského ida? Organizace si té iní nárok na stovky tisíc parcel polské zem ocen n ch na desítky miliard dolar . "Poláci se oficiáln bojí", informuje Jewish Week, e tento po adavek "p ivede národ k bankrotu". Kdy polsk parlament navrhl limity náhrad aby p ede el nesolventnosti, Elan Steinberg z WJC odsoudil tento zákon jako "v zásad antisemitsk in".(Poznámka 80)

Pr mysl Holocaustu utáhl rouby proti Polsku a právníci zahájili t ídn -ak ní proces u Kormanova soudu, aby nahradili "stárnoucí a umírající veterány Holocaustu". Ob aloba vinila povále nou polskou vládu, e "pokra ovala za posledních padesát p t let" v genocidní politiky "vyhán ní a vyhynutí" proti id m. lenové New Yorkské m stské rady se do nich pustili s jednomyslnou rezolucí po adující od Polska, aby "p ijalo kompletní legislativu, která zajistí kompletní restituci idovského majetku", zatímco 57 len Kongresu (veden ch kongresmanem Anthony Wienerem z New Yorku) odeslalo dopis polskému parlamentu po adující "komplexní legislativu, která vrátí 100% ve kerého majetku zabaveného b hem Holocaustu". "Vzhledem k tomu, e tito lidé jsou ka d den star í", íká dopis. "vypr el as k náhrad t ch po kozen ch". (Poznámka 81)

Stuart Eizenstat p i sv dectví p ed senátním Bankovním v borem litoval zpomalení soudních vyst hování ve V chodní Evrop : "Vzniklo mno ství problém p i vracení majetk . Nap . v n kter ch zemích, kdy se jednotlivci nebo spole enství pokou eli získat zp t sv j majetek, byli n kdy ádáni, aby . . . povolili sou asn m nájemník m z stat po dlouhou dobu regulované nájemné".(Poznámka 82) Zlo innost v B lorusku byla speciáln zkoumána Eizenstatem. B lorusko je "velmi, velmi pozadu" v p edávání p edvále ného idovského majetku, jak ekl sn movnímu Zahrani nímu v boru.(Poznámka 83) Pr m rn m sí ní p íjem v B lorusku je 100 dolar .

K vynucení pokory neposlu n ch vlád pr mysl Holocaustu pou ívá klacku americk ch sankcí. Eizenstat urgoval na Kongresu "vyta ení" Holocaustové


— 63 —

kompenzace vysoko na seznam po adavk na tyto v chodoevropské zem , které cht jí vstoupit do OECD, WTO, Evropské unie, NATO, Rady Evropy: "Budou poslouchat co po adujete.... Budou mít d vod." Israel Singer z WJC ádal kongres, aby "pokra oval v prohlí ení seznamu nákup " aby "otestoval", zda ka dá ze zemí platí. "Je extrémn d le ité, aby zem zahrnuté do té zále itosti rozum ly" ekl kongresman Benjamin Gilman ze sn movního Zahrani ního v boru, "a e jejich odpov . . . je jedním z n kolika standard , podle kter ch USA posuzuje své bilaterální styky". Avraham Hirchson, p edseda V boru izraelského Knessetu pro restituce a izraelsk zástupce v JWRO, vzdal hold spoluú asti Kongresu na vyd ra ství. Hirchson p ipomenul sv j souboj s rumunsk m premiérem a sv d il: "Vprost ed souboje jsem ekl jednu poznámku, která zm nila celou atmosféru.

ekl jsem mu, aby v d l, e b hem dvou dní jdu na kongresové sly ení. Co chcete, abych jim na tom sly ení ekl? Atmosféra se zm nila." Sv tov idovsk kongres (WJC) ji "vytvo il cel Holocaustov pr mysl", varoval právník veterán , a je "vinen podporou . . . velmi o klivé formy antisemitismu v Evrop ".(Poznámka 84)

"Net kat se to Spojen ch stát ", jak si správn v iml Eizenstat p i svém díkuvzdání v Kongresu, "velmi málo, pokud v bec n jaké z t chto aktivit by dnes probíhaly". K ospravedln ní tlak aplikovan ch na V chodní Evropu, vysv tloval, e poncem evropské morálky je "navrácení nebo zaplacení spole enského a soukromého majetku získaného neprávem". Pro "nové demokracie" ve V chodní Evrop bude dodr ování t chto standard "úm rné jejich p echodu od totalitního k demokratickému stavu". Eizenstat je vy ím ú edníkem US vlády a prominentním podporovatelem Izraele. P esto, soud podle odpovídajících po adavk nativních Ameri an a Palestinc , nepro ly ani USA ani Izrael je t tímto p echodem.(Poznámka 85)

Hirchson ve svém sn movním sv dectví p edvedl melancholické p edstavení kolem "pot ebn ch ob tí Holocaustu" z Polska, "které za mnou chodí do mého ú adu v Knessetu ka d den . . . a prosí, aby dostaly zp t to, co jim pat í . . . aby dostaly zp t domy, které opustily, aby dostaly zp t obchody, které tam nechaly." Mezi tím Holocaustov pr mysl otvírá válku na druhé front . Místní idovské komunity ve v chodní Evrop odmítají mandát Sv tové idovské restitu ní organizace (WJRO) a uplat ují vlastní nároky na idovské majetky. Aby m li v hodu z takového po adavku,

idé musí formáln pat it k místní idovské komunit . A tak vytou ené obnovení idovského ivota za íná p icházet s tím, jak v chodoevrop tí idé zapou t jí své

nov objevené ko eny do svého krajíce z Holocaustové ko isti.(Poznámka 86)

Holocaustov pr mysl se vychloubá sm rováním pen z na náhrady pro charitativní idovské zále itosti. "Zatímco charita je vzne ená zále itost", tvrdí právník zastupující

skute né ob ti, "je patné d lat jí z cizích pen z". Jedním takov m oblíben m p ípadem je "Holocaustové vzd lávání" - "nejv t í odkaz na eho úsilí" podle Eizenstata. Hirchson je té zakladatelem organizace nazvané "March of the Living" (Pochod ivota), vrchol programu Holocaustového vzd lávání a hlavní cíl pen z získan ch jako náhrady. V tomto sionisty inspirovaném p edstavení obsazeném tisíci se idovská mláde z celého sv ta setkává v táborech smrti, aby dostala z první ruky instruktá o gojském zlu p ed tím, ne jsou dopraveni ke spasení v Izraeli. List Jerusalem Report zachycuje tento Holocaustov k ov okam ik pochodu: "'Jsem tak vystra ená, u nemohu pokra ovat, u u chci b t v Izraeli,' opakuje stále


— 64 —

a stále mladá ena z Conecticutu. Její t lo se chv je.... Náhle její p ítel vytahuje velkou izraelskou vlajku. Ovíjí jí okolo nich dvou a oba pokra ují". Izraelská vlajka: neopou t jte bez ní domov.(Poznámka 87)

David Harris z AJC, kdy hovo il na Washingtonské konferenci o Holocaustové é e, zam il svou v e nost na "hlubok vliv" poutí po nacistick ch táborech smrti na idovskou mláde . List Forward si v iml episody zvlá t zatí ené pathosem. Pod

titulkem "Izrael tí teenage i skota í se striptérkami po náv t v Auswitzu" list vysv tluje, e podle expert studenti z kibuc "si najímají striptérky, aby se zbavili nep íjemn ch pocit , které v nich probudil v let". Stejná muka z ejm postihují idovské studenty na v let do US Pam tního muzea Holocaustu, jak tvrdí Forward,

"kde b hají v ude okolo, tráví báje n as, cítí se spolu dob en apod."(Poznámka 88) Kdo m e zpochybnit moudrost rozhodnutí Holocaustového pr myslu ur it peníza na náhrady pro Holocaustové vzd lávání místo "vyhození fond " (Nahum Goldman) pro veterány nacistick ch tábor smrti?(Poznámka 89)

V lednu 2000 se ú edníci z tém padesáti stát , v etn premiéra Ehuda Baraka z Izraele, zú astnili hlavní Holocaustové vzd lávací konference ve Stockholmu. Záv re né prohlá ení konference zd raz uje "posvátnou zodpov dnost" mezinárodního spole enství v boji proti zlu genocidy, etnického o i ování, rasismu a xenofobie. védsk reportér se potom tázal Baraka o palestinsk ch uprchlících. V principu, odpov d l Barak, jsem proti i jedinému uprchlíkovi, kter p ichází do Izraele: "Nem eme p ijmout morální, zákonnou i jinou zodpov dnost za uprchlíky." Jednodu e konference m la grandiózní úsp ch. (Poznámka 90)

Oficiální p íru ka idovské konference o nárocích Guide to Compensation and Restitution for Holocaust Survivors (Pr vodce k náhradám a restituci t ch, kdo p e ili Holocaust) uvádí seznam stav sv ch organiza ních pobo ek. Ohromné mno ství zazoban ch ú edník skokem vzrostl. Poji ovny, banky, um lecká muzea, soukrom pr mysl, nájemníci a zem d lci jsou dr eni pod pistolí Holocaustového pr myslu. Ale "pot ebné ob ti Holocaustu", jejich jménem vzná í své po adavky jsou podrobeni "permanentnímu vyvlast ování". Mnoho z nich zahájilo soudní spory proti Konferenci o nárocích. Holocaust se p esto m e zm nit na "nejv t í loupe v historii lidstva".(Poznámka 91)

Kdy Izrael poprvé zahájil jednání s N meckem o povále n ch reparacích, jak informuje historik Ilan Pape, ministr zahrani í Moshe Sharett navrhl p evod ásti náhrad Palestinsk m ute enc m, "aby byla napraveno to, co naz vali malou nespravedlností (Palestinská tragedie), zp sobenou jinou hrozn j í (Holocuast)".(Poznámka 92) Nic z tohoto návrhu se nevyplnilo. Prominentní izraelské university navrhly pou ití n kter ch fond od v carsk ch bank a n meck ch firem pro "náhradu palestinsk ch arabsk ch uprchlík ". (Poznámka 93) Vzhledem k tomu, e tém v ichni veteráni nacistického holocaustu odtud ode li, zdálo se to b t citliv m návrhem.

Podle typického stylu WJC u inil Israel Singer "p ekvapující oznámení" 13 b ezna 2000, e nedávno odtajn n US dokument odhalil, e v Rakousku existjí idovské majetky z éry Holocaustu bez d dic za dal ích 10 miliard dolar ". Singer té obvinil, e "padesát procent ve kerého amerického um ní bylo uloupeno


— 65 —

id m".(Poznámka 94) Holocaustov pr mysl se z ejm spla il.

Poznámky:

1a Poznámka p ekladatele: Termín "Holocaust survivor" pou ívan autorem ozna uje doslova "ty, kte í p e ili Holocaust". Vzhledem k vysoké etnosti tohoto termínu v této kapitole je p ekládán stru n jako "veteráni Holocaustu", p esto e tento termín ne zcela p esn vystihuje autorovu anglickou p edlohu.

1 Henry Friedlander, "Darkness and Dawn in 1945 The Nazis, the Allies, and the Survivors," v US Holocaust Memorial Museum, 1945—the Year of Liberation (Washington 1995), Il-35.

2 See, for example, Segev, Seventh Million, 248.

3 Lappin, Man With Two Heads, 48. D.D. Guttenplan, "The Holocaust on Trial," v Atlantic Monthly (February 2000), 62 (ale srovnej text v e, kde Lipstadt klade rovnítko mezi zpochyb ování sv dectví t ch kdo p e ili s popíráním Holocaustu).

4 Wiesel, AR Rivers, 121 - 30, 139, 163 - 4, 201 - 2, 336. Jewish Week, 17. zá í 1999. New York Times, 5. b ezen 1997.

5 Leonard Dinnerstein, America and the Survivors of the Holocaust (New York: 1982), 24.

6 Daniel Ganzfried, "Binjamin Wilkomirski und die verwandelte Polin," v Weltwoche (4 listopad 1999).

7 Marilyn B. Young, The Vietnam Wars (New York: 1991), 301 - 2. "Cohen: US Not Sorry for Vietnam War," v Associated Press (11. b ezen 2000).

8 For background, see esp. Nana Sagi, German Reparations (New York: 1986), and Ronald W. Zweig, German Reparations and the Jewish World (Boulder: 1987). Oba díly jsou oficiální historií objednanou Konferencí o nárocích.


— 66 —

9 Jako odpov na otázku nedávno polo enou poslancem n meckého parlamentu Martinem Hohmannem (CDU) n mecká vláda potvrdila (t eba e zna n roubovan m jazykem), e pouze okolo 15 procent pen z odevzdan ch Konferenci o nárocích bylo skute n p edáno idovsk m ob tem nacistické persekuce. (osobní sd lení, 23 úmor 2000)

10 Ve své oficiální historii Ronald Zweig explic ite potvrdil, e Konference o nárocích poru ila podmínky smlouvy: "P íliv konferen ních prost edk umo nil Spojené [distribu ní komisi] pokra ovat na programu v Evrop , kter by byl jinak ukon en, a zahájit programy, které by jinak z nedostatku pen z nebyly zahájeny pro nedostatek prost edk . Ale nejv znamn j í zm nou rozpo tu JDC vypl vající ze zaplacení reparací bylo alokace prost edk pro muslimské zem , kde aktivity Komise byly zv t eny o 68 procent b hem prvních t í let konferen ních alokací. Bez ohledu na formální omezení na pou ití repara ních fond podle smlouvy s N meckem byly peníze pou ity tam, kde byla jejich pot eba nejv t í. Moses Leavitt [vy í ú edník Konference o nárocích] ... pozoroval: 'Ná rozpo et byl zalo en na prioritách pot eb uvnit a vn Izraele, v muslimsk ch zemích, v echno dohromady.... Nepokládali jsme prost edky konference za nic jiného ne ást obecn ch prost edk , které nám byly dány k dispozici, aby p esunuli oblast idovsk ch zájm za které jsme byli odpov dni do oblastí s nejvy í prioritou'". (German

Reparations, 74).

11 Viz nap . Lorraine Adams, "The Reckoning," in Washington Post Magazine (20 April 1997), Netty C. Gross, "The Old Boys Club," a "After Years of Stonewalling, the Claims Conference Changes Policy," v list Jerusalem Report (15 May 1997, 16 August 1997), Rebecca Spence, "Holocaust Insurance Team Racking Up Millions in Expenses as Survivors Wait," v list Forward (30 July 1999), a Verena Dobnik, "Oscar Hammerstein's Cousin Sues German Bank Over Holocaust Assets," in AP Online (20 listopad 1998) (Hertzberg).

12 Greg B. Smith, "Federal Judge OKs Holocaust Accord," in Daily News (7 January 2000). Janny Scott, "Jews Tell of Holocaust Deposits," in New York Times (17 October 1996). Saul Kagan p edná el koncept této sekce Konferenci o nárocích. Kone ná verze zahrnuje v echny jeho faktické korekce.

13 Elli Wohlgelernter, "Lawyers and the Holocaust," v list Jerusalem Post (6 ervenec 1999).

14 Jako základ této sekce viz Tom Bower, Nazi Gold (New York: 1998), Itamar Levin, The Last Deposit (Westport, Conn.: 1999), Gregg J. Rickman, Swiss Banks and Jewish Souls (New Brunswick, NJ: 1999), Isabel Vincent, Hitler's Silent Partners (New York: 1997), Jean Ziegler, The Swiss, the Gold and the Dead (New York: 1997). I kdy jsou poznamenány v slovnou proti v carskou zaujatostí obsahují tyto knihy mno ství u ite n ch informací.

15 Levin, Last Deposit, kapitoly 6 - 7. Chybnou Izraelskou zprávu viz (I kdy se o tom nezmínil, Levin byl jejím autorem), see Hans J. Halbheer, "To Our American Friends," American Swiss Foundation Occasional Papers (n.d.).

16 T ináct pobo ek v carsk ch bank operovalo ve Spojen ch státech. v carské banky p j ily americkému obchodu 38 miliard dolar v roce 1994 a spravovaly stovky miliard dolar v investicích v americk ch akciích a bankách pro své klienty.

17 VB roce 1992 vytvo ila WJC novou organizaci, Sv tovou idovskou restitu ní organizac i (WJRO), která po adovala zákonnou jurisdikci, t kající se majetku Holocaustov ch veterán , iv vh nebo mrtv ch. Pod vedením Bronfmana je WJRO formáln de tníková organizace idovsk ch organizací zastoupen ch na Konferenci o nárocích.

18 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus US Senátu, 23. dubna 1996. Bronfmanova obrana " idovsk ch zájm " je zna n v b rová. Je hlavním obchodním partnerem pravicového n meckého tiskového magnáta Leo Kirche, kter v posledních letech notoricky vyhodit vydavatele n meck ch novin, kter podpo il rozhodnutí nejvy ího soudu zakazující k es anské k í e ve ve ejn ch kolách. (www.Seagram.com/company_info/history/main.html; Oliver Gehrs, "Einfluss aus der Dose," v Tagesspiegel [l2. zá í 1995])


— 67 —

19 Rickman, Swiss Banks, 50 - 1. Bower, Nazi Gold, 299 - 300.

20 Bower, Nazi Gold, 295 ("mouthpiece"), 306 - 7; srov. 319. Alan Morris Schom, "The Unwanted Guests, Swiss Forced Labor Camps, 1940 - 1944," Zpráva p ipravená pro Centrum Simona WIesenthala, leden 1998. (Schom tvrdí e to byly "ve skute nosti tábory s otrockou prací.") Levin, Last Deposit, 158, 188. St ízliv rozbor v carsk ch tábor pro uprchlíky viz Ken Newman (ed.), Swiss Wartime Work Camps: A Collection of Eyewitness Testimonies, 1940 - 1945 (Zurich: I 999), and International commission of Experts, Switzerland - Second World war, Switzerland and Refugees in the Nazi Era (Bern: 1999), kapitola 4.4.4. Saidel, Never Too Late, 222 3 ("Dachau", "sensationalistic"). Yossi Klein Halevi, "Who Owns the Memory?" in Jerusalem Report (25. února 1993). Wiesenthal prop j uje své jméno centru za 90 000 dolar ro n .

21 Bower, Nazi Gold, xi, xv, 8, 9, 42, 44, 56, 84, 100, 150, 219, 304. Rickman, Swiss Banks, 219.

22 Thomas Sancton, "A Painful History," in Time, 24. února 1997. Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by Sn movny representant 25. erven 1997. Rower, Nazi Gold, 301 2. Rickman, Swiss Banks, 48. Levin stejn ml í o tom, e Salmanovitz je id (cf. s, 129, 135).

23 Levin, Last Deposit, 60. Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by Sn movny representant , 11. prosinec 1996 (cituje sv dectví Wiesela z 16. íjna 1996 p ed Bankovním v borem Senátu). Raul Hilberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1961), kap. 5.

24 Sly ení p ed v borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus, US Senát, 6. kv ten 1997.

25 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by Sn movny representant , 11. prosince 1996. Smith si st oval tisku, e dokumenty které odkryl dávno p ed tím byly p edkládány D'Amatem jako nové objevy. V bizardní obran odpov d l Rickman, kter mobil izoval velké mno ství badatel z US Muzea Holocaustu pro kongresové sly ení: "Jakmile jsem se dozv d l o Smithov knize, rozhodl jsem se jí ne íst abych nemohl b t obvin n z toho, e pou ívám jeho dokumenty" (113). Vincent, Silent Partners, 240.

26 Bower, Nazi Gold, 307. Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 25 erven 1997.

27 Rickman, Swiss Banks, 77. Definitivní rozbor této v ci viz Peter Hug and Marc Perrenoud, Assets in Switzerland of Victims of Nazism and the Compensation Agreements with East Bloc Countries (Bern 1997). D ív j í diskuse ve Spojen ch státech viz Seymour J. Rubin and Abba P. Schwartz, "Refugees and Reparations," in Law and Contemporary Problems (Duke University School of Law, 1951), 283.

28 Levin, Last Deposit, 93, 186. Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 11. prosinec 1996. Rickman, Swiss Banks, 218. Bower, Nazi Gold, 318, 323. T den po ustanovení Speciálního fondu byl v carsk president "vyd en z vytrvalého nep átelství Ameri an " (Rower), kdy bylo oznámeno vytvo ení Nadace solidarity s 8 miliardami dolar "k redukci chudoby, beznad je a násilí" globáln . Vytvo ení nadace ov em vy adovalo referendum, jak rychle po adovala domácí opozice. Její osud je dosud nejist .

29 Bower, Nazi Gold, 315. Vincent, Silent Partners, 211. Rickman, Swiss Banks, 184 (Voleker).

30 Levin, Last Deposit, 187 - 8, 125.

31 Levin, Last Deposit, 218. Rickman, Swiss Banks, 214, 223, 221.

32 Hickman, Swiss Banks, 231.


— 68 —

33 Ibid. Rickman fittingly entitled this chapter of his account, "Boycotts and Diktats."

34 Kompletní text "T ídn -ak ního vypo ádání" Independent Committee of Eminent Persons, Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi Persecution in Swiss Banks (Bern: 1999), Appendix O. Navíc 200 milion dolar Speciálního fondu a 1,25 miliard dolar t ídn -ak ního vyrovnání získal Holocoustov pr mysl podvodn dal ích 70 milion dolar od Spojen ch stát a jejich spojenc b hem lond nské konference o v carském zlat v roce 1977.

35 Pokud jde o US politiku k idovsk m uprchlík m, viz David S. Wyman, Paper Walls (New York: 1985), and The Abandonment of the Jews (New York: 1984). v carskou politiku viz Independent Commission of Experts, Switzerland — Second World War, Switzerland and Refugees in the Nazi Era (Bern: 1999). Podobn smí ené faktory - ekonomické, pokles, xenofobie, antisemitismus a pozd ji bezpe nost - byly vzaty v úvahu jak pro restriktivní americkou politiku, tak v carské kvóty. S odvoláním na "pokrytectví v p ístupu ostatních národ , speciáln Spojen ch stát , které nem ly ádn zájem o liberalizaci sv ch imigra ních zákon ", Nezávislá komise, i kdy byla krut kritická ke v carsku, informuje, e jeho politika v i uprchlík m byla "jako u vlád v t iny jin ch stát ". (42, 263) Nena el jsem ádnou zmínku o tomto bod p i extenzívním pr zkumu zpráv US medií o kritick ch nálezech komise.

36 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus, US senát, 15 kv ten 1997 (Eizenstat and D'Amato). Sly ení p ed V borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus, US senát, 23 duben 1996 (Bronfman citující Clintona a dal í kongresové lídry). Sly ení p ed V borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus, US senát, 11 prosinec 1996 (Leach). Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 25 erven 1997 (Leach). Rickman, Swiss Banks, 204 (Albright).

37 Jedinou nesouhlasnou poznámku b hem mnoha kongresov ch sly ení o Holocaustov ch náhradách pronesl kongresman Maxine Watersová z Kaliformie. Zatímco potvrdila "1000 procentní" podporu "k dosa ení spravedlnosti pro v echny ob ti Holocaustu", Watersová se té otázala "jak má p ijmout tuto formu a u ívat jí p i posuzování otrocké práce m ch p edk tady ve Spojen ch státech. Je podivné tu sed t ... bez podivu co bych m l d lat ... k potvrzení otrocké práce ve Spojen ch státech.... Reparace afro-americké komunity bylo v základ odsouzeno jako základní my lenka, ale mnozí z t ch . . . kdo zkou eli tak tvrd dostat tuto v c p ed Kongres dosáhli pouze v sm chu". Speciáln ona navrhla, aby vládní agentury by m ly b t vedeny k tomu, aby bylo dosa eno náhrady "domácí otrocké práce". "Ta jemná dáma vzná í zvlá t obtí n návrh" odpov d l Jame Leach z Bankovního v boru, "a p edsednictvo to vezme jako doporu ení.... Obtí nost této v ci, kterou vzná íte na americkou historii stejn jako na lidská práva je hluboká." Tato v c nesporn zapadne hluboko do pam ové díry V boru. (Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 9 únor 2000). Randal Robinson, kter v sou asnosti vede kampa za kompenzaci afro-amerického otroctví, postavi l vedle sebe "ticho" vlády o této kráde i "i kdy US nám stek ministra zahrani í Stuart Eizenstat pracoval na tom, aby 16 n meck ch spole ností kompenzovalo idy vyu ívané k otrocké prác i b hem nacistické éry". (Randall Robinson, "Compensate the Forgotten Victims of America's Slavery Holocaust," v listu Los Angeles Times [11 únor 2000]; cf. Randall Robinson, The Debt [New York: 2000], 245)

38 Philip Lentz, "Reparation woes," v Crain's (15. - 21. listopad 1999). Michael Shapiro, "Lawyers in Swiss Bank Settlement Submit Bill, Outraging Jewish Groups," v Jewish Telegraphic Agency (23. listopad 1999). Rebecca Spence, "Hearings on Legal Fees in Swiss Bank Case," v Forward (26. listopad 1999). James Bone, "Holocaust Survivors Protest Over Legal Fee," v The Times (London) (1. prosinec 1999). Devlin Barrett, "Holocaust Assets," v New York Post (2. prosinec 1999). Stewart Ain, "Religious Strife Erupts In Swiss Money Fight," v Jewish Week (14. ledna 2000) ("angle"). Adam Dickter, "Discord in the court," v Jewish Week (21. ledna 2000). Swiss Fund for Needy victims of the Holocaust/Shoa, "Overview on Finances, Payments and Pending Applications" (30. listopad 1999). Veteráni Holocaustu v Izraeli nikdy nedostali peníze ze Speciálního fondu ur ené pro n , viz Yair Sheleg, "surviving Israeli Bureaucracy," v list Haaretz (6. únor 2000).

39 Burt Neuborne, "Totaling the sum of Swiss Guilt," v New York Times (24. erven 1998). Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 11. leden


— 69 —

1996. "Holocaust-Konferenz in Stockholm," v Frankfurter Allgemeine Zeitung (26. leden 2000) (Bronfman).

40 Independent commission of Experts, Switzerland - Second World war, Switzerland and Gold Transactions in the Second World War, Interim Report (Bern: 1998).

41 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 11 prosince 1996. Gerhard L. Weinberg z Univerzity Severní Karolíny byl zavolán jako sv dek-expert svatou kovsky dosv d il, e "/pozice v carské vlády b hem války a v letech bezprost edn po ní byla v dy taková, e loupe je legální" a e "prioritou íslo jedna" v carsk ch bank bylo "vyd lat tolik pen z, kolik to jde . . . a d lat to bez ohledu na legislativu,

morálku a slu nost nebo cokoliv jiného". (Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by Sn movny representant , 25 ervna 1997)

42 Raymond W. Baker, "The Biggest Loophole in the Free-Market system," v Washington Quarterly (Podzim 1999). A koliv to není sankcionováno US zákony, je více ne 500 miliard dolar a 1 bilion dolar "vypráno" z drogového obchodu a "bezpe n ulo eno v US bankách". (tamté .)

43 Ziegler, The Swiss, xii; srov. 19, 26s.

44 Switzerland and Gold Transactions in the Second World War, IV, 48.

45 Independent Committee of Eminent Persons, Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi Persecution in Swiss Banks (Bern 1999). (dále Report)

46 "Externí cena" auditu byla stanovena na 200 mil lionú dolar . (Report, str. 4, paragraf 17) Cena pro v carské banky byla stanovena na dal ích 300 million dolar . (Swiss Federal Banking commission, tiskové prohlá ení, 6 prosinec 1999)

47 Report, Annex s, p. 81, paragraph 1 (cf. Part I, pp. 1 3 - 1 5, paragraphs 41-9).

48 Report: ást I, str. 6, paragraf 22 ("bez d kazu"); ást I, str. 6, paragraf 23 (bankovní zákony a procenta); Dodatek 4, str. s8, paragraf s ("skute n mimo ádn ") and Dodatek s, str. 81, paragraf 3 ("skute n pozoruhodn ") (srov. ást I, str. 15, paragraf 47, ást I, str. 17, paragraf s8, Dodatek 7, str. 107, paragrafy 3, 9)

49 "The Deceptions of Swiss Banks," in New York Times (7. prosinec 1999).

50 Report, Dodatek s, str. 81, paragraf 2. Report, Dodatek s, str. 87 - 8, paragraf 27 "Existuje spousta vysv tlení pro podstatné ni í údaj v d ív j ích zprávách, ale n které z hlavních p í in mohou b t vzta eny k tomu, e v carské banky pou ívají u í definice 'mrtv ch' ú t ; vylou ení ur it ch typ ú t p i vyhledávání nebo neadekvátní pr zkum; v jejich chyb p i zkoumáni ú t pod ur itou minimální hodnotou nebo jejich chyba p i posuzování, zda dr itelé ú t jsou ob tmi nacistického násilí, pokud jejich p íbuzní o to banku nepo ádali."

51 Report,str. 10, paragraf 30 ("mo n nebo pravd podobn "); str. 20, paragrafy 73-5(v znamná pravd podobnost pro 25,000 ú t ). Repon, Dodatek 4, str. 65-7, paragrafy 20-6, a str. 72, paragrafy 40-3 (sou asné hodnoty). V souhlase s doporu ením Repon , které Fedeální v bor v carsk ch bank odsouhlasil v b eznu 2000, aby publikovali jména 25 000 kont. ("Swiss Federal

Banking Commission Follows Volcker Recommendations," tiskov v stup, 30 b ezen 2000)

52 Sly ení p ed V borem pro bankovní a finan ní slu by, Sn movna representant , 9 únor 2000 (citováno s Volekerova p ipravovaného sv dectví). Srovnej námitky v carského federálního v boru, e "v echny údaje o mo n ch sou asn ch hodnotách stavu identifikovan ch kont jsou v podstat zalo ena na p edpokladech a projekcích", a e "pouze v p ípad okolo 1200 kont . . . byl nalezen skute n d kaz zalo en na sou asn ch interních bankovních zdrojích, e majitelé


— 70 —

ú t jsou skute n mi ob tmi Holocaustu". (tiskové prohlá ení z 6. prosince 1999)

53 Repon, str. 2, paragraf 8 (srov. str. 23, paragraf 92). Report, Dodatek S. str. A134; pro p esn j í specifikaci, srov. str. A-135ff.

54 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 25. ervna 1997 (citováno s Rubinova p ipravovaného sv dectví). Jako podklad viz Seymour J.

Rubin and Abba P. Schwartz, "Refugees and Reparations," ve sborníku Law and Contemporary Problems [Duke University School of Law 1951], 286 - 9)

55 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 25. ervna 1997.

56 v carsko m lo 4 miliony obyvatel v relevantním období 1933 - 45 ve srovnání se 130 mil iony obyvatel USA. Volcerova komise prozkoumala ka d ú et ve v carsk ch bankách otev en , uzav en nebo mrtv b hem t chto let.

57 Levin, Last Deposit, 23. Bower, Nazi Gold, 256. Bower pova uje tento v carsk po adavek za "neodvolateln rétorick ." Neodvolateln nepochybn , ale pro rétorick ?

58 Rickman, Swiss Banks, 194 - 5.

59 Bower, Nazi Gold, 350-1. Akiva Eldar, "UK: Israel Didn't Hand Over Compensation to Survivors," v Haaretz (21. únor 2000). Judy Dempsey, "Jews Find It Hard to Reclaim wartime Property In Israel," v listu Financial Times (1. duben 2000). Jack Katzenell, "Israel Has WWII Assets," v Associated Press (13. duben 2000). Joel Greenberg, "Hunt for Holocaust victims' Property Turns in New Direction: Toward Israel," v list New York Times (15. duben 2000). Akiva Eldar, People and Politics," v list Haaretz (27. duben 2000).

60 Informace o V boru viz www.pcha.gov (Bronfman cituje tiskové prohlá ení z 21. listopadu 1999).

61 Sly ení p ed V borem pro banovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 9. února 2000.

62 Levin, Last Deposit, 223, 204. "Swiss Defensive About WWII Role," v Associated Press (15 March 2000). Time (24. únor 1997) (Bronfman).

63 Levin, Last Deposit, 224.

64 Sly ení p ed V borem pro banovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 14. zá í 1999.

65 Yair Sheleg, "Not Even Minimum Wage," v Haaretz (6. íjen 1999). William Drozdiak, "Germans Up Offer to Nazis' Slave Laborers," v Washington Post (18. listopad 1999). Burt Herman, "Nazi Labor Talks End Without Pact," v Forward (20. listopad 1999). "Bayer's Biggest Headache," v New York Times (5. íjen 1999). Jan Cienski, "Wartime Slave-Labour Survivors' Ads Hit Back," v National Post (7. íjen 1999). Edmund L. Andrews, "Germans To Set Up $5.1 Billion Fund For Nazis' Slaves," v New York Times (15. prosinec 1999). Edmund L. Andrews, "Germany Accepts $5.1 bill ion Accord to End Claims of Nazi Slave Workers," v New York Times (18. prosinec 1999). Allan Hall, "Slave Labour List Names 255 German Companies," v The Times (London) (9. prosinec 1999). Sly ení p ed V borem pro banovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 9. únor 2000 (citováno z Eizenstatova p ipravovaného sv dectví).

66 Sagi, German Reparations, 161. P ibli n tvrtina dosud ijících idovsk ch otrock ch pracovník dostalo takovou penzi, m j zesnul otec (v ze z Auschwitzu) mezi nimi. Ve skute nosti jsou po ty podle Konference o nárocích v sou asn ch jednáních o dosud ijících


— 71 —

idovsk ch otrock ch pracovnících zalo eny na t chto ji pobíran ch penzích a náhradách z N mecka! (N meck Parlament, 92. sch ze, 15. b ezen 2000)

67 Zweig, German Reparations and the Jewish World, 98; srov. 25.

68 Conference on Jewish Material Claims Against Germany, "Position Paper — Slave Labor. Proposed Remembrance and Responsibility Fund" ( 15. erven 1999). Netty C. Gross, "$5.1-Billion Slave Labor Deal Could Yield Little Cash For Jewish Claimants," v Jerusalem Report (31. ledna 2000). zvi Lavi, "Kleiner (Herut) Germany Claims Conference Has Become Judenrat, Carrying on Nazi ways", v Globes (24. únor 2000). Yair Sheleg, "Kleiner The Claims Conference Does Not Transfer Indemnifications to Shoah survivors," v Haaretz (24. únor 2000).

69 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 9. únor 2000. Yair Sheleg, "Staking a Claim to Jewish Claims," v Haarerz (31. b ezen 2000).

70 Henry Friedlander, "Darkness and Dawn in 1945 The Nazis, the Allies, and the Survivors," v US Holocaust Memorial Museum, 1945 — The Year of Liberation (Washington: 1995), 11-35. Dinnerstein, America and the Surnvors of the Holocaust, 28. Izraelsk historik Shlomo Shafir uvádí "odhad t ch, kdo p e ili, na konci války v Evrop je mezi 50 000 a 70 000" (Ambiguous Relations, 384nl). Friedlanderúv celková po et otrock ch pracovník , kte í p e ili, idovsk ch i ne idovsk ch, je standardní, viz Benjamin Ferencz, Less Than Slaves (Cambridge: 1979) — "bylo nalezeno p ibli n p l mil ionu lidí, více mén , v koncentra ních táborech osvobozen ch armádami Spojenc " (xvii; cf. 240n5).

71 Stuart Eizenstat, Undersecretary of State for Economic, Business and Agricultural Affairs, Chief US Envoy in German Slave-Labor Negotiations, State Department Briefing, 12. kv ten 1999.

72 Viz Eizenstatovy "poznámky" v: the Conference on Jewish Material Claims Against Germany and Austria Annual Meeting (New York: 14. ervenec 1999).

73 Toby Axelrod, "$5.2 Billion Slave-Labor Deal Only the Start," v Jewish Bulletin (12. prosinec 1999; citující Jewish Telegraphic Agency).

74 Hilberg, The Destruction (1985), v. ii i, Appendix B.

75 V interview pro Die Berliner Zeitung, Zpochyb uji po ty 135,000 Konference o nárocích, cituje Friedlandera. Konference o nárocích stru n prohla uje ve své oponentu e, e po et 135 000 byl "zalo en na nejlep ích a nejd v ryhodn j ích zdrojích a je tedy p esn ". ádn z t chto zdroj není ov em identifikován. ("Die Ausbeutung jüdischen Leidens," in Berliner Zeitung, 29, 30. leden 2000; "Gegendarstellung der Jewish Claims Conference," v Berliner Zeitung, 1. únor 2000) V odpov di na mou kritiku v interview pro Der Tagesspiegel, Konference o nárocích uvedla, e n jak ch 700 000 idovsk ch otrock ch pracovník p e ilo válku, 350 000 - 400 000 na území í e a 300 000 v koncentra ních táborech jinde. Nátlak aby uvedla odborné odkazy Konference o nárocích rozho en odmítla. Sta í íci, e tato ísla nejsou podobná ni emu v kterémkoliv odborném odkaze v této v ci. (Eva Schweitzer, "Entschaedigung für Zwangsarbeiter," v Tagesspiegel, 6. b ezen 2000)

76 "Je t nikdy v historii" íká HGilberg "nebyli lidé zabíjeni jako na v robní lince". (Destruction, v. ii i, 863). Klasick p ístup k této v ci viz Zygmunt Bauman Modernity and the Holocaust.

77 Guttenplan, "Holocaust on Trial." (Hilberg) Conference on Jewish Material Claims Against Germany, "Position Paper — Slave Labor," 15. erven 1999.

78 "We Condemn Syria's Denial of the Holocaust," v New York Times (9. únor 2000). K dokumentaci "sílícího antisemitismu" v Evrop David Harris z AJC poukázal na tvrzení, e " idé zneu ívají vzpomínky na nacistickou likvidaci id k vlastním ú el m". Té uvádí "extrémn negativní zp sob, jak m n meck tisk informují o idovské Konferenci o nárocích . . . b hem


— 72 —

nedávn ch jednáních o náhrad otrocké a nucené práce. Mnoho lánk lí í samu Konferenci a v t inu idovsk ch právník jako chamtivce, kte í slou í sami sob . V hlavních tiskovinách vznikly té bizardní diskuse kde se bere tak mnoho idovsk ch ob tí, které uvádí Konference. (Sly ení p ed Zahrani ním v borem US Senátu, 5. duben 2000). Ve skute nosti jsem shledal jako tém nemo né otvírat tuto otázku v N mecku. I kdy toto tabu bylo nakonec zlomeno liberálním n meck m deníkem Die Berliner Zeitung, díky odvaze, kterou projevil jeho vydavatel Martin Sueskind a US korespondent Stefan Elfenhain, a která na la jen malou odezvu v n meck ch mediích, z v t í ásti díky morálním hrozbám a vydírání Konference stejn jako n mecké nechuti k otev ené kritice id .

79 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 11. prosinec 1996. J.D Bindenagel (ed.), Proceedings, Washington Conference on Holocaust-era Assets: 30 November - 3 December 1998 (US Government Printing Office: Washington, DC), 687, 700-1, 706.

80 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví a finan ní slu by, Sn movna representant , 6. srpen 1998. Bindenagel, Washington Conference on Holocaust-Era Assets, 433. Joan Gralia, "Poland Tries to Get Holocaust Lawsuit Dismissed," v Reuters (23. prosinec 1999). Eric J. Greenberg, "Polish Restitution Plan Slammed," v Jewish Week (14. leden 2000). "Poland Limits WWII Compensation Plan," v Newsday (6. leden 2000).

81 Theo Garb et al. v. Republic of Poland (United States District Court, Eastern District of New York, June 18,1999). (T ídn -ak ní soudní proces byl zahájen Edwardem E Kleinem a Melem Urbachem, z nich ten druh se podílel na v carsk ch a n meck ch ujednáních. K "upravenému podání" podanému 2. b ezna 2000 se p ipojila ada dal ích právník , ale vynechalo n která barcitá obvin ní polské vlády). "Dear Leads NYC Coumcil in Call to Polish Government to Make Restitution to Victims of Holocaust Era Property Seizure," v News From Council Member Noach Dear (29. listopad 1999). (Text je citován ze skute néhio rozhodnutí

éslo 1072, p ijaté 23. listopadu 1999.) [Anthony D.] Weiner urges Polish Government To Repatriate Holocaust Claims," US House of Representatives (tiskové prohlá ení 14. íjen 1999). (Text je citován z tiskového v stupu a skute ného dopisu datovaného 13. íjen 1999.)

82 Sly ení p ed V borem pro bankovnictví, bydlení a urbanismus, Us Senát, 23. dubna 1996.

83 Sly ení p ed Zahrani ním v borem Sn movny representant , 6. srpen 1998

84 Sly ení p ed Zahrani ním v borem Sn movny representant , 6. srpen 1998. Isabel Vincent, "Who Will Reap the Nazi-Era Reparations7" v National Post (20. únor 1999).

85 Sly ení p ed Zahrani ním v borem Sn movny representant , 6. srpen 1998. V sou asnosti byl jako estn konzul Amerického idovského v boru (AJC) Eizenstat prvním p edsedou Ústavu AJC pro vztahy americk ch id a Izraele.

86 Sly ení p ed Zahrani ním v borem Sn movny representant , 6. srpen 1998. Marilyn Henry, "Whose Claim Is It Anyway7" v Jerusalem Post (4. ervenec 1997). Bindenagel, Washington Conference on Holocaust-Era Assets, 705. Redak ní úvodník, "Jewish Property Belongs to Jews," v Haaretz (26. íjen 1999).

87 Sergio Karas, "Unsettled Accounts," v Globe and Mail (1. zá í 1998). Stuart Eizenstat, "Remarks," Conference on Jewish Material Claims Against Germany and Austria Annual Meeting (New York: 14. ervence 1999). Tom Sawicki, "6,000 Witnesses," in Jerusalem Report (5. kv ten 1994).

88 Bindenagel, Washington Conference on Holocaust-Era Assets, 146. Michael Arnold, "Israel i Teens Frolic With Strippers After Auschwitz Visit," v Forward (26. listopad 1999). Manhattanská kongresmanka Carolyn Maloneyová hrd informovala Bankovní v bor Sn movny o jí navr eném zákon , the Holocaust Education Act (Zákon o Holocaustovém vzd lávání), kter "poskytne dotace Ministerstva vzd lání Holocaustov m organizacím pro kolení u itel a poskytne materiály kolám a komunitám, které posílí Holocaustové vzd lávání. Vzhledem k tomu, e


— 73 —

zastupuje m sto s ve ejn m vzd lávacím systémem, kter má neustál nedostatek základních u itel a u ebnic by mohla Maloneyová mít jiné priority pro nepatrné prost edky Ministerstva vzd lání. (Sly ení p ed V borem pro Bankovnoctví a finan ní slu by Sn movny representant , 9. únor 2000)

89 Zweig, German Reparations and the Jewish World, 118 Goldmann byl zakladatelem Sv tového idovského kongresu (WJC) a prv m presidentem Konference o nárocích.

90 Marilyn Henry, "International Holocaust Education Conference Begins," v Jerusalem Post (26. leden 2000). Marilyn Henry, "PM We Have No Moral Obligation to Refugees," v Jerusalem Post (27. ledna 2000). Marilyn Henry, "Holocaust 'Must Be Seared in Collective Memory'", in Jerusalem Post (30. leden 2000).

91 Claims Conference, Guide to Compensation and Restitution of Holocaust Survivors (New York: n.d.). Vincent, Hitler's Silent Partners, 302 ("expropriation"); srov. 308-9. Ralf Eibl, "Die Jewish Claims Conference rings um ihren Leumund. Nachkommen jüdischer Sklaven....," v Die Welt (8. b ezen 2000) (soudní procesy). Pr mysl Holocaustov ch náhres je p ísn m tabu ve Spojen ch státech. H-Holocaust webová stránka, nap . (www2.h-net.msu.edu), je blokována kritickou po tou, p esto e je pln podlo ena listinn mi d kazy. (osobní korespondence s lenem rady Richardem S. Levym, 19. - 21. listopad 1999).

92 Ilan Pappe, The Making of the Arab Israeli Conflict, 1947 - 51 (London: 1992), 268.

93 Clinton Bailey, "Holocaust Funds to Palestinians May Meet Some Cost of Compensation," v International Herald Tribune; p etisknuto v Jordan Times (20. erven 1999).

94 Elli Wohlgelernter, "WJC: Austria Holding $10b. In Holocaust Victims' Assets," v Jerusalem Post (14. b ezna 2000). Ve svém následném kongresovém sv dectví Singer zd raznil obvin ní Rakouska, ale - typicky - zachoval diskrétní ml ení o obvin ních proti USA. (Sly ení p ed Zahrani ním v borem US Senátu 6 dubna 2000)


— 74 —

ZÁV R

Zb vá zvá it vliv Holocaustu na Spojené státy. Chci p i tom pou ít Novickovy vlastní kritické poznámky o této v ci.

Krom památník Holocaustu na ídilo nebo doporu ilo cel ch sedmnáct stát zavedení Holocuastov ch program do sv ch kol a mnoho universit a vysok ch kol podporuje Katedry Holocaustov ch studií. St í uplyne t den, ani by se v New

York Times neobjevila velká Holocaustová historka. Po et v deck ch studií zam en ch na nacistické Kone né e ení je st ízliv odhadováno na 10 000. Uva me pro srovnání stipendia na velké ob ti v Kongu. B hem let 1891 a 1911 zahynulo n jak ch 10 milion Afri an v d sledku vyu ití kon ské slonoviny a gumovníku. P esto první a jediná studie o této zále itosti byla publikována v angli tin p ed dv ma lety. (Poznámka 1)

Díky obrovskému mno ství institucí a profesionál , kte í mají udr ovat vzpomínky na Holocaust, je Holocaust pevn zakotven v americkém ivot . Novick ov em vyslovuje obavy, zda je to dob e. Za prvé uvádí mnohé p íklady jeho hrubé vulgarizace. A opravdu, lov ka to tvrd tla í, aby nezmínil jednotlivé politické zále itosti, a u jsou to ochrana (nenarozeného?) ivota, svoboda volby, práva zví at nebo právo stát (v rámci federace), které by nebyly inspirovány Holocaustem. Elie Weisel odmítal takové laciné postupy zalo ené an Holocaustu a prohlásil "P ísahám, e se vyhneme ... vulgárním v jev m".(Poznámka 2) P esto Novick uvádí, e "Holocaustová fotografie mající nejvíc smyslu a d vtipu vznikla v roce 1996, kdy Hillary Clintonová, práv kdy byla pod ostrou palbou nejr zn j ích p estupk , se objevila na galerii Sn movny, práv kdy její man el p ední el svou Zprávu o stavu Unie, doprovázena svou dcerou Chelsea a Elie Weiselem."(Poznámka 3) Podle Hillary Clintonové Kosov tí uprchlíci donuceni k út ku ze Srbska b hem bombardování vojáky NATO p ipomínali Holocaustové scény v Schindlerov seznamu. "Lidé, kte í studovali historii z Spielbergov ch film ," odpov d li kysele srb tí disidenti, "nám nebudou íkat, jak máme ít".(Poznámka 4)

"Dom nky, e Holocaust je americkou pam tí", argumentuje pozd ji Novick, je morální vytá ka. Ta "vede k odmítání zodpov dnosti, která skute n p íslu í Ameri an m, kdy konfrontují svou minulost, svou p ítomnost a svou budoucnost". (Zd razn no v originále) (Poznámka 5) Zd raz uje d le itou v c. Je jednodu í odsoudit zlo iny jin ch ne se kriticky podívat na sebe. Je ov em také pravda, e byla v le, abychom se pou ili sami o sob na základ zku enosti s nacisty. Manifest Destiny (Osud) p ijal tém v echny ideologické a programové prvky Hitlerovy politiky ivotního prostoru (Lebensraum). Ve skute nosti Hitler koncipoval své v boje na V chod na podklad americk ch v boj na Západ.(Poznámka 6)


— 75 —

B hem prvé poloviny tohoto století v t ina americk ch stát zavedla steriliza ní zákony a desítky tisíc Ameri an bylo nedobrovoln sterilizováno. Nacisté p ímo pou ili tento americk precendens kdy zavád li vlastní steriliza ní zákony. (Poznámka 7) Notoricky známé Norimberské ákony z roku 1935 zbavily idy volebního práva a zakázali mí ení mezi idy a ne- idy. erní na americkém jihu trp li stejn mi zákonn mi omezeními a byli podrobeni hor ímu spontánnímu a obecn schvalovanému násilí ne idé v p edvále ném N mecku.(Poznámka 8)

Ke zd razn ní odhalen ch zlo in v zahrani í USA asto vyvolávají vzpomínky na Holocaust. Více ale odhalí fakt, kdy USA p ipomínají Holocaust. Zlo iny oficiálních nep átel, jako je krvavá láze Rud ch Khmer v Kambod i, sov tsk invaze do Afganistánu, Irácká invaze v Kuvajtu, srbské etnické i t ní v Kosovu p ipomínají Holocaust; zlo iny, za které jsou zodpov dné USA.

Práv kdy byla odhalena zv rstva Rud ch Khmer v Kambod i, zlikvidovala Ameri any dosazená vláda jednu t etinu populace V chodního Timoru. P esto, na rozdíl od Kambod e nebyla genocida na Ji ním Timoru nikdy srovnávána s Holocaustem; dokonce se tém neobjevovala ve zprávách. (Poznámka 9) Práv kdy se Sov tsk svaz dopou t l "jiné genocidy" v Afganistanu, jak to nazvalo St edisko Simona Wiesenthala, dopustil se Ameri any dosazen re im v Guatemale toho, co pozd ji Guatemalsk V bor pravdu nazval "genocidou" domorodého Mayského obyvatelstva. President Regan odmítl obvin ní guatemalské vlády jako "vandrácké klepy". Jako ocen ní p ínosu Jeane Kirkpatrickové jako hlavní obhájkyn odhalovan ch zlo in Reganovy administrativy ji St edisko Simona Wiesenthala ocenilo cenou Humanista roku. (Poznámka 10) Simon Wiesenthal byl p ed slavnostním p edáním ceny soukromn po ádán, aby to znovu uvá il. Odmítl. Elie Wiesel byl soukrom po ádán o intervenci u izraelské vlády, hlavním dodavatelem zbraní pro Guatemalské ezníky. I on odmítl. Carterova administrativa vyvolávala vzpomínky na Holocaust v souvislosti s vietnamsk mi "lodi ká i" prchajícími p ed komunistick m re imem. Naopak Clintonova administrativa si nevzpom la na Holocaust, kdy vracela Haitské "lodi ké e" prchající p ed komandy smrti podporovan mi USA. (Poznámka 11)

Vzpomínky na Holocaust se hroziv vyno ily p i bombardováním Srbska paktem NATO pod vedením USA zahájeném na ja e 1999. Jak jsme vid li, Daniel Goldhagen srovnával srbské zlo iny v Kosovu s Kone n m e ením, a na p íkaz presidenta Clintona Elie Wiesel odcestoval do kosovsk ch uprchlick ch tábor v Makedonii a v Albánii. Ji p ed tím Elie Wiesel odjel prolévat slzy na podn t obyvatel Kosova, ov em, indonesk re im dosazen USA pokra oval tam, kde p estal koncem 70-t ch let a dopou t l se dal ích zlo in na V chodním Timoru. Holocaust se nicmén ztratil z pam ti, kdy Clintonova administrativa souhlasila s proléváním krve. Jsou to "vnit ni zále itosti Indonézie", jak vysv tlovali západní diplomaté, a ne "V chodního Timoru". (Poznámka 12)

Novick poukazuje na pasivní americkou spoluvinu na humanitárních katastrofách ne nepodobn ch a v mnoh ch ohledech rozsahem srovnateln ch nacistické likvidaci. P ipomíná nap íklad milion d tí zabit ch b hem Kone ného e ení a konstatuje, e ameri tí presidenti ned lají o mnoho víc ne pietní projevy, zatímco celosv tov stejné mno ství d tí ka d rok "umírá na podv ivu a nemoci, proti


— 76 —

kter m existuje prevence". (Poznámka 13) Je mo né té zmínit ur ité p ípady aktivní americké spoluú asti. Po koali ní devastaci Iráku vedenou USA v roce 1991 k potrestání "Saddama-Hitlera", Spojené státy a Británie vynutily vra edné americké sankce proti této ne astné zemi p i pokusech o jeho sesazení. Stejn jako p i nacistickém holocaustu zahynuly podobn miliony d tí.(Poznámka 14) Kdy byla tázána v národní televizi na tuto stra livou smrtící sankci v Iráku, ministryn zahrani í Madelaine Albrightová odpov d la, e "cena tomu odpovídá".

"Zna n extrémní charakter Holocaustu", tvrdí Novick, "vá n omezují jeho mo nosti poskytovat pou ení pou itelné v na em ka dodenním ivot ". Jako "kritérium útlaku a krutosti" vede k "trivializaci zlo in men ího rozsahu".(Poznámka 15) Nacistick holocaust té m e posílit na í citlivost k t mto bezprávím. Pod optikou Auschwitzu, jak bylo pokládáno za samoz ejmé, u nikdy nem e nastat nábo ensk fanatismus. (Poznámka 16) Ve skute nosti to byl nacistick holocaust, kter zdiskreditoval v deck rasismus, kter byl tak pronikav m rysem amerického intelektuálního ivota p ed druhou sv tovou válkou.(Poznámka 17)

Pro ty oddané zlep ení lidstva prubí sk kámen zla nevylu uje, ale vítá srovnání. Otroká ství zaujímá zhruba stejné místo v morálním vesmíru konce devatenáctého století jako nacistick holocaust dnes. Podle toho bylo asto u íváno k ilustraci zcela nevítaného zla. John Stuart Mill srovnával podmínky en k té nejposvátn j í viktoriánské instituci, v rodin , k otroká ství. Dokonce si dovolil tvrdit, e podle rozhodujících hledisek byly hor í. "Jsem dalek p edstírání, e s enami se obecn nezachází h ne s otroky; ale ádn otrok není otrokem tak dlouho a v tak plném smyslu slova jako ena".(Poznámka 18) Pouze ti, kdo pou ívají termín zlo ne jako morální kritérium, ale jako ideologick klacek, odmítnou takové analogie. "Nesrovnávejte" je za íkadlem morálních vyd ra .(Poznámka 19)

Organizované americké idovstvo zneu ilo nacistick holocaust k odra ení kritiky Izraele a jeho moráln neobhájitelné politiky. Napadání této politiky dostalo Izrael a americké idy do strukturáln stejného postavení: osudy obou nyní na tenké nitce vedoucí k americk m vládnoucím elitám. Pokud se tyto elity jednou rozhodnou, e Izrael je nep íjemn m závazkem nebo ameri tí idé postradatelní, tato nitka se m e p etrhnout. Nepochybn to není spekulace - snad p ehnan alarmující, snad ne.

P edpov , e by americké idovské elity p ipustily takové mo nosti je nicmén d tskou hrou. Pokud Izrael ztratí p íze Spojen ch stát , mnozí s t chto v dc , kte í dnes rozhodn brání Izrael, by s odvahou vyhlásili svou nespokojenost s idovsk m státem a tla ili by americké idy, aby se odvrátili od Izraele k nábo enství. A pokud americké vládnoucí kruhy se rozhodnou ob tovat idy, byli bychom p ekvapeni, a by ameri tí idov tí v dci sehráli stejnou roli, jako jejich p edch dci p i nacistickém holocaustu. "Nepo ítali jsme s tím, e by N mci vsadili na idovské elementy", p ipomíná Yitzak Zuckerman, organizátor povstání ve Var avském ghettu, " e idé povedou idy k smrti".(Poznámka 20)

B hem série ve ejn ch zm n v osmdesát ch letech mnoho prominentních n meck ch i nen meck ch badatel vystupovalo proti "normalizaci" hanebností nacismu. Obávali se, e normalizace povede k morálnímu uspokojení. (Poznámka


— 77 —

21) Ov em a u jsou tyto argumenty jakkoliv platné, u nep sobí p esv d iv . Enormní rozsah Hitlerova Kone ného e ení je ji nyní dob e znám. A není snad "normální" historie lidstva plna stra liv ch kapitol nelidskosti? Zlo iny nesmí b t podporovány zárukou odpu t ní. V zvou sou asnosti je vrátit nacistick holocaust jako normální subjekt v deckého zkoumání. Jen tak se z n j m eme skute n pou it. Abnormalita nacistického holocaustu nevypl vá ze skute nosti samotné, ale z vyd idu ského pr myslu kolem n j. Holocaustov pr mysl ji zbankrotoval. Zb vá je to otev en vyhlásit. Dávno nastal as k zastavení takového obchodu. Neju lechtilej ím gestem t ch, kdo p e ili, je zachovat jejich památku, pou it se z Jejich utrpení a nakonec je nechat odpo ívat v pokoji.


— 78 —

Poznámky:

1 Adam Hochschild, King Leopold's Ghost (Boston: 1998).

2 Wiesel, Against Silence, v. i i i, 190; cf. v. i, 186, v. ii, 82, v. ii i, 242, a Wiesel, And the Sea, 18.

3 Novick, The Holocaust, 230 - 1.

4 New York Times (25 May 1999).

5 Novick, The Holocaust, 15.

6 John Toland, Adolf Hitler (New York: 1976), 702. Joachim Fest, Hitler (New York 1975),214,650. viz té Finkelstein, Image and Reality, kap. 4.

7 Viz nap . Stefan Kühl, The Nazi Connection (Oxford 1994).

8 viz nap . Leon F. Litwack, Trouble in Mind (New York: 1998), zejména kapitoly 5-6. Ona vychvalovaná západní tradice je rovn hluboko za len na do nacismu. Aby ospravedlnil i l ikvidaci invalid — p edch dce Kone ného e ení - nacisti tí léka i rozvinuli koncepci " ivota ned stojného ití" (lebensunwertes Leben). V knize Gorgias, Plato napsal "Nezdá se mi, e stojí za to ít ivot, pokud je t lo n které osoby ve hrozném stavu". V Republice Platon posv cuje zabití defektního dít te. V odpovídající ásti oponuje Hitler v Main Kampfu kontrole porodnosti na základ toho, e brání p irozenému v b ru, jak to p edvídal Rousseau ve své Rozprav o p vodu nerovnosti. Krátce po druhé sv tové válce Hannah Arendtová p ipomínala, e "st edozemní proud západní historie nakonec do la na ikmou plochu a vzala d stojnost na í tradic i" (Origins of Totalitarianism, ix).

9 Viz nap . Edward Herman and Noam Chomsky, The Political Economy of Human Rights, v. i: The Washington Connection and Third World Fascism (Boston 1979), 129 - 204.

10 Response (March 1983 and January 1986).

11 Noam Chomsky, Turning the Tide (Boston: 1985), 36 (Wiesel citoval z interview v hebrejském tisku). Berenbaum, World Must Know, 3.

12 Financial Times (8 September 1999).

13 Novick, The Holocaust, 255.

14 Viz nap . Geoff Simons, The Scourging of Iraq (New York: 1998).

15 Novick, The Holocaust, 244, 14.

16 V tomto bod viz zejména Chaumont, La concurrence, 316 18.

17 See, for example, Carl N. Degler, In Search of Human Nature (Oxford: 1991), 202ff.

18 John Stuart Mil l, On the Subjection of Women (Cambridge: 1991), 148.

19 Není mén zavr eníhodné pou ívat nacistick holocaust, jak navrhuje Michael Berenbaum, pouze pro "demonstraci po adavku jedine nosti" (After Tragedy, 29).

20 Zuckerman, A Surplus of Memory, 210.


— 79 —

21 Odkazuji zde jak na Historikerstreit a na korespondenci mezi Saulem Friedländerem a Martinem Broszatem, která má b t publikována. V obou p ípadech se debata obrátila zejména na srovnání absolutní a relativní podstaty nacistick ch zlo in ; nap . oprávn nost srovnání s gulagy. Viz Peter Baldwin (ed.), Reworking the Past, Richard J Evans, v Hitler's Shadow (New York 1989), James Knowlton a Truett Cates, Forever v the Shadow of Hitler? (Atlantic Highlands, NJ: 1993), a Aharon Weiss (ed.), Yad Vashem Studies XIX Jerusalem: 1988)

http://www.prefer-statement.wz.cz/hopr.htm

AAARGH The website was founded in 1996 by an international team

http://vho.org/aaargh

http://aaargh.com.mx http://litek.ws/aaargh If you intend to connect to the AAARGH website from France, you need an anonymizer.

http://anon.free.anonymizer.com/http://www.aaargh.com.mx/ or: http://aaargh.com.mx.nyud.net:8090

The Quarterlies of AAARGH

http://geocities.com/ilrestodelsiclo

Conseils de révision

Gaette du Golfe et des banlieues

The Revisionist Clarion

Il resto del siclo

El Paso del Ebro

Das kausale Nexusblatt

O revisionismo em lengua português

Arménichantage

New additions on AAARGH http://aaargh.com.mx/fran/nouv.html http://vho.org/aaargh/fran/nouv.html

Books (260) published by AAARGH on Internet http://vho.org/aaargh/fran/livres/livres.html http://aaargh.com.mx/fran/livres/livres.html

Free subscribe: (e-mail)

[email protected]

[email protected]

Mail: [email protected]

AAARGH, TO AVOID DYING STUPID.

Make copies of the site. Join AAARGH. Broadcast AAARGH. Work for AAARGH. Let's

toil for our common freedom. LET'S TRAMPLE THE CENSORS.

Date post:	09-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

HOLOCAUSTOV PR MYSLaaargh.vho.org/fran/livres6/NMindcesky.pdfMoji rodi e se asto divili, pro se...

Documents