ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Semestrální práce z předmětu

KMA/MM

Biomechanika běhu a

zatížení a poškození kotníku při doskoku v odbíjené

Autor: Dana Vodičková Datum: 14.12.2008

danavodickova@seznam.cz

Fakulta aplikovaných věd

A06182

~ 0 ~

Obsah

1. Úvod...................................................................................................................................2 2 . Co je to biomechanika...........................................................................................................33 . Vaše noha v pohybu..............................................................................................................5

3.1 Poznej svůj typ chodidla..................................................................................................83.2 Pronace.............................................................................................................................93.3 Jak snadno odhadnout pronaci a typ klenby chodidla...................................................10

3.4 Zatížšní a poškození kotníku při doskoku…………………………………………….12

4.Závěr……………………………………………………………………………………..…215.Literatura…………………………………………………………………………………....22

~ 1 ~

1.Úvod Důvodem pro vznik této práce je přednáška z Biomechaniky.Pokusím se zde objasnit problematiku z několika pohledů, a to hlediska anatomického, fyzikálního i fyziologického. Doufám, že výsledky mojí práce budou mít nějakou hodnotu, nejen z biomechanického hlediska, ale snad budou i přínosem třeba pro ostatní amatérské hráče odbíjené.

~ 2 ~

2.Co je to biomechanika?

Biomechanika je věda přesahující jednotlivé obory, která se zabývá mechanickou strukturou, mechanickým chováním a mechanickými vlastnostmi živých organismů a jejich částí (v našem případě lidského těla) a mechanickými interakcemi mezi nimi a vnějším okolím. Zahrnuje měření a analýzu pohybů a tlaků, které vznikají v lidském těle při pohybu.

Pro společnosti vyrábějící obuv pro sportovce je velice důležité studovat a rozumět biomechanice lidského pohybu, aby obuv která je navržena a následně vyrobena byla pohodlná, zlepšovala pohyb a chránila před zraněním.

Každý jsme jiný.

Tuto skutečnost lze rozeznat pouhým pozorováním lidí při chůzi.

Tělo je dynamický systém.

V těle je mnoho kombinací svalů a sil v nich, které vytvářejí pohyb. Když je jeden sval zraněn či oslaben, tělo je schopno kompenzovat jej užitím jiné kombinace sil ve svalech.

 

 

~ 3 ~

KostiChodidlo se skládá z 26 kostí, 33 kloubů a 107 vazů, které formují kotník, horní a spodní část nártu a prsty. Tyto kosti nejenže dávají chodidlu tvar, ale také mají své speciální určení – umožňují širokou škálu pohybů a zároveň jsou schopny vydržet neuvěřitelnou zátěž.

Chodidlo si můžeme rozdělit do 3 částí: pata, střední a přední část.

Pata je nezbytná pro podporu změkčení dopadu chodidla při dopadové části kroku.Střední část formuje klenbu chodidla a hraje důležitou roli ve schopnosti chodidla absorbovat náraz při pronaci. Pronace je přirozené stočení chodidla od paty směrem dovnitř k palci při chůzi a běhu. (viz. následující díly)Přední část pohání vaši tělesnou hmotnost směrem dopředu při chůzi a běhu.

 

 

SvalyChodidlo má 33 svalů, z nichž některé jsou upevněny ke spodní části nohy. Jejich funkcí je uvést kostru do pohybu: natažení, protažení a ohyb prstů, které umožňuje odstrčení a zvednutí chodidla při běhu – v podstatě kontrolu nad chodidlem po celou dobu.

 

 

~ 4 ~

Náraz chodidlaPři dopadu jsou chodidla běžce zatížena 2-3 násobkem jeho váhy. Např. 70 kg běžec může při dopadech zatěžovat svá chodidla silou až 210 kg. Za předpokladu, že jeho krok je 2 m dlouhý, potřebuje uběhnout zhruba:

500 kroků na 1 km dlouhou trať 5000 kroků na 10 km dlouhou trať 10532 kroků na půl maraton 21065 kroků na maratón 25000 kroků na 50 km tréninkový týden

Jednoduše řečeno, běžec s týdenním tréninkovým plánem na 50 km dopadne silou 210 kg přibližně 25000 krát za týden, což může chodidla, kolena a tělo podrobit obrovskému zatížení. Správně ušité boty, spolu se změkčením a absorpcí nárazů, mohou pomoci snížit tělu „zátěžový stres“, který musí při běhu absolvovat.

3.Vaše noha v pohybuVaše chodidlo vykonává konstantní řadu akcí a reakcí, které pohání, podporuje, odpružuje a vyvažuje vaše tělo při pohybu. Jak běžecké držení těla pracuje, zde uvádíme jako příklad na typické držení těla při běhu, který zahrnuje odraz, zvedání kolen, nožní rotaci, dopad chodidla a pronaci.

 

Držení těla má čtyři odlišitelné fáze:Fáze dopadu a podpory – Fáze mezipolohy – Fáze pohybu vpřed – Fáze odpočinku

 

Fáze dopadu a podpory

začíná ve chvíli, kdy se chodidlo dotkne země. Během milisekund chodidlo musí podstoupit tlak 2–3krát vyšší než je hmotnost celého těla. V tento moment začíná pronace.

~ 5 ~

Fáze mezipolohy

začíná poté, co chodidlo dosahuje maximální pronace (když je chodidlo uprostřed své fáze přetáčení dovnitř směrem k palci).

Fáze pohybu vpřed

začíná ve chvíli, kdy se pata začíná zvedat od země. Během této fáze se spodní část chodidla připravuje zdvihnout celé tělo od země. Je velmi důležité, aby bota během této fáze nabídla adekvátní kontrakci pro posílení pohybu vpřed.

 

~ 6 ~

Fáze odpočinku

začíná ve chvíli, kdy se chodidlo zvedne ze země a následuje rotaci nohy. Během této fáze se jeho spodní část připravuje na další dopad.

 

~ 7 ~

3.1 Poznejte svůj typ chodidlaPředtím, než si zvolíte vhodný typ obuvi, byste měli znát typ svého chodidla. Toto Vám zajistí koupi obuvi, která plně vyhovuje vašim potřebám a vaší biomechanice.

Na první ozkoušení Vám mohou boty, které si vyberete, vyhovovat. Ale to, jestli je obuv opravdu vhodná pro Váš typ chodidla, zjistíte až po delší době strávené sportovní aktivitou.

Přibližně 50% lidí má neutrální/normální typ klenby, 25% má vysoký a 25% plochý. Znalost svého typu Vám usnadní najít sportovní obuv, která je pro Vás vhodná. Obecně jsou 3 kategorie klenby – normální, plochá, a vysoká.

 

Normální typ chodidlaPopis: Normální typ chodidla má průměrně vysokou klenbu a zanechává otisk s vybráním.

Charakteristika chodidla: Normální typ chodidla dopadá při běhu na vnější stranu paty, pak se lehce překlápí dovnitř (pronace) podle vertikální osy a tím absorbuje náraz. Běh sportovce s normálním typem chodidla a přiměřenou vahou se považuje za relativně biomechanicky úsporný.

Nejvhodnější obuv: Modely se základními prvky stability a tlumení.

 

Plochý typ chodidlaPopis: Plochý typ chodidla má nízko položenou klenbu a zanechává téměř kompletní otisk. To znamená, že otisk chodidla má podobnou plochu jako celé chodidlo.

Charakteristika chodidla: Takovýto otisk obvykle indikuje chodidlo, které se příliš překlápí dovnitř (nadměrná pronace). Při běhu chodidlo dopadá na vnější stranu paty, a pak se nadmíru překlápí dovnitř. Při delším sportovním výkonu či chůzi existuje nebezpečí úrazu a nadměrného opotřebení zapojených kloubů a vazů.

Nejvhodnější obuv: Obuv s tvrdší vnitřní částí podešve a prvky kontroly pohybu, které omezují rozsah pronace. Úplně nevhodné jsou měkké boty s důrazem na tlumení a boty se zakřivenou konstrukcí.

 

~ 8 ~

Typ chodidla s vysokou klenbouPopis: Chodidlo s vysokou klenbou zanechává otisk s velice úzkým středem chodidla spojujícím patu a přední část chodidla.

Charakteristika chodidla: Chodidlo s vysokou klenbou je obvykle označováno jako nedostatečně tlumící. Při běhu po dopadu na vnější stranu paty se nedostatečně překlápí dovnitř (nedostatečná pronace) a tím neefektivně tlumí nárazy.

Nejvhodnější obuv: Měkké boty s označením cushioning (tlumení) s pružnými prvky umožňujícími volnost pohybu. Nejsou vhodné boty s označením motion-control nebo stability, které omezují pohyblivost.

3.2 Pronace pohyb umožňující účinnější tlumení nárazu. Nadměrná či nedostatečná pronace je však nežádoucí Pronace je rotace chodidla a kotníku směrem dovnitř po dopadu na podložku. Je to přirozený.

Každý pronuje a počáteční pronace je důležitou a zdravou odezvou silné zátěži, které je chodidlo vystaveno. Je neodlučitelná od pohybu vpřed.

Pokud chodidlo pronuje příliš mnoho (nebo příliš málo) a děje se tak pravidelně, může to způsobit několik biomechanických problémů, které způsobí snížení výkonnosti a zvětšení rizika úrazu.

Každý kvalitní výrobce běžecké obuvi musí vytvářet produkty s různými stupni tlumení nárazů a kontroly pronace.

Nadměrná pronace Běžci s nadměrnou pronací obecně dopadají chodidlem na podložku ve výrazně pronující pozici. Nadměrná pronace je rotace chodidla a kotníku směrem dovnitř po dopadu a je nežádoucí.

 

Střední pronace = neutrální došlap

Běžci s neutrálním dopadem chodidla na podložku procházejí středně velkou pronací.

 

~ 9 ~

Nedostatečná pronace = supinaceBěžci s nízkou pronací obecně dopadají chodidlem na podložku ve výrazně supinující pozici. Supinace je opakem pronace. Jedná se tedy o rotaci chodidla a kotníku směrem ven po dopadu. Takto pohybující se chodidlo neúčinně tlumí nárazy.

3.3 Jak snadno odhadnout pronaci a typ klenby chodidla?Určení stupně pronaceVycítění stupně Vaší pronace je velice důležité pro určení úrovně stability a kontroly pohybu, kterou od boty očekáváte. Tady je způsob, jak odhadnout Váš stupeň pronace:

Podívejte se na podrážky na Vašich obnošených botách a všimněte si místa jejich opotřebení:

nadměrné opotřebení především na vnější straně paty naznačuje, že pronujete méně

rovnoměrné opotřebení na vnější straně paty a bříšku chodidla ukazuje, že pronujete neutrálně

nadměrné opotřebení na bříšku chodidla (za palcem) značí, že pronujete příliš

 

Určení typu klenby podle „Mokrého testu“Přibližně 50 % lidí má neutrální typ klenby, 25 % má vysoký a 25 % plochý. Znalost svého typu Vám usnadní najít sportovní obuv, která je pro Vás vhodná. Obecně jsou 3 kategorie klenby – plochá, neutrální a vysoká.

Jednoduchý způsob, jak přibližně určit typ svojí klenby, je tzv. „mokrý test“. Vezměte si list bílého papíru, navlhčete si chodidlo a dostoupněte na papír.

~ 10 ~

Pokud otisk na papíře:

A – ukazuje, že pata a prsty jsou spojeny zahnutým proužkem širokým asi 5 cm, pravděpodobně máte neutrální typ klenby

B – ukazuje velice široký otisk po celé délce, pravděpodobně máte plochou klenbu

C – ukazuje, že přední část chodidla a pata jsou spojeny pouze úzkým proužkem, nejspíše máte

3.4 Zatížení a poškození kotníku při doskoku v odbíjenéHypotézaPředpokládám, že dospěji k závěru, z něhož vyplyne, že v oblasti kotníku při doskoku působí obrovské síly. Klouby a vazy jsou nuceny tyto síly tlumit a korigovat .Pokud tyto síly tlumí jiná část kotníku, než která je k tomu určena, bezpochyby dochází k jejímu poškození.

Popis prostředí ve kterém k   poranění dochází. Vliv různých faktorů

Prostředí jsem si rozdělila na dvě části a to na vnější a vnitřní. 1. Vnější prostředí je to okolí, ve kterém se hráč nachází a které jde jen velmi těžko

změnit ( povrch, okolní teplota,…).2. Za vnitřní prostředí považuji věci týkající se přímo hráče ( obuv, rozcvičení..)

1.Vnější prostředíVolejbalový kurt, respektive jeho polovina o rozměrech 9*9 metrů. Výška sítě je u mužů 243 centimetrů a u žen 224 cm.Teplota na kurtu se smí dle oficiálních pravidel pohybovat v rozmezí od 10C do 25C.Jediný povolený povrch na soutěžích je povrch značky Taraflex(Halový syntetický povrch s vrchní vrstvou tvořenou PVC na speciální mřížce ze skelného vlákna a na podkladu z pěnového materiálu s uzavřenými vzduchovými bublinami.celková tlouštka je 6,7 mm.Absorpce nárazu 33%.Splňuje požadavky na halový sportovní povrch pro volejbal a basketbal).

~ 11 ~

Toto je stručný výtažek z pravidel, alespoň základních věcí, které je třeba znát pro mou práci.

Co se týče rozměrů hřiště a výšky sítě, nebývá s jejich dodržením problém, ale co se týká teploty a povrchu, už je to horší. Často se amatérské soutěže hrají na nekvalitní palubovce bez odpružení. Takové jsou nejčastěji ve starých halách tělocvičen.Někdy je také palubovka zdeformována působením vlhka, nebo naopak se parkety pohybují, neboť se vlivem sucha na nekvalitní dřevo po položení zmenšily.

Kvalita povrchu a jeho schopnost pružit se velkou měrou podepisuje na poškození kotníku.

Kvalitní povrch s odpružením pomáhá utlumit nárazy a prudké doskoky a tím šetří hráčův kotník. Viz OBR. 1.

Naopak tvrdá, nekvalitní a někdy i křivá podlaha daleko zhoršuje škodlivý vliv doskoku na kotník. Viz OBR.2.Způsobuje nerovnoměrné rozložení sil v kotníku a navíc je kotník nucen tlumit veškerou energii a sílu doskakujícího hráče.

OBR . 1 OBR . 2

Teplota v hale také ovlivňuje kvalitu doskoku. Pokud je příliš vysoká, svaly a šlachy hráče jsou namáhány již samotnou teplotou a dochází tak k jejich rychlé únavě a tím ztrácí na schopnosti účinně tlumit doskok.

Naopak pokud je teplota příliš nízká, tak vazový a svalový aparát i po vydatném rozcvičení rychle chladne a je náchylnější k poranění.

2.Vnitřní prostředíV tomto okruhu se nachází veliká spousta faktorů ovlivňujících kvalitu doskoku. Pokusím se tedy vyjmenovat a vyjádřit se k těm, které považuji za stěžejní pro danou problematiku.

Rozcvičení

Velmi důležitá činnost, při které je nutné zahřát a rozhýbat ty tělesné partie, které budeme využívat. Pokud nedojde k dostatečnému rozehřátí a rozcvičení kotníku, jsou

~ 12 ~

jeho vazy nedostatečně pružné a kloubní chrupavky slabě vyživovány. Tím samozřejmě daleko více náchylné na poranění.

Obuv

Anatomicky tvarovaná bota, kvalitní odpružení podrážky ( gelem, pěnou, plynem ), její výška, rozsah upnutí chodidla. To vše jsou faktory ovlivňující činnost a funkci kotníku.Příliš vysoká podrážka, například, posouvá těžiště výše a snižuje tak stabilitu boty při doskoku. Proto u bot s vysokou podrážkou dochází častěji k vymknutí kotníku a jeho poranění je většího rozsahu. Důvod je prostý. Na kotník působí daleko větší páka. Viz OBR. 3.

Z výše uvedeného hlediska vyplívá, že se vyplatí používat kvalitní obuv, určenou na tento typ sportu.

Kvalita hráče

V neposlední řadě také k faktorům ovlivňující doskok patří tělesné předpoklady hráče. Pokud je trénovaný, tendenčně cvičený se zaměřením na posilování svalových partií, které plní funkci tlumičů, dochází k poškození méně často a v menším rozsahu. Hráč může mít také různé vrozené vady a nedostatky, které také mohou negativně ovlivnit poranění v této oblasti.

Metodika

Tento oddíl rozdělím na dvě části. V první části popíši, jak si představuji, že by měla tato práce vypadat v případě, že bych se touto problematikou zabýval profesionálně a měla bych k dispozici všechny možné výdobytky moderní doby.

~ 13 ~

Ve druhé části popíši můj skutečný postup práce a činnosti, kterou jsem provedla k získání a zpracování následujících informací.

Jak by to mělo vypadat

V první řadě bych ráda uvedla, že práci podobného charakteru dělám poprvé. Nemám žádné zkušenosti s průběhem biomechanického výzkumu, měření a zpracování výsledků, takže následující úvahy jsou čistě teoretické.

Takže než bych se vrhla do samotného měření hodnot a získávání údajů konkrétních k dané problematice.

Dále bych se zaměřila na dokonalé zvládnutí a pochopení anatomických souvislostí pohybového aparátu člověka. Patřilo by sem samozřejmě detailní obeznámení hlavně s klouby a vazy. Dále bych se detailně věnovala biomechanickým pracím zabývajících se dynamikou celého těla, hlavně při doskoku.

Po důkladném obeznámení s touto teoretickou částí bych přistoupila k samotnému měření a získávání vlastních dat.

Pravděpodobně bych potřebovala následující přístroje:- Doskokovou desku, měřící síly a tlaky při doskoku.- Termokameru, nebo čidla umožňující měření svalové aktivity jednotlivých

partií hráče. Toto zařízení je velmi důležité ke zjištění, které svaly se podílí na pohybu vykonaném při doskoku.

- Laboratoř s konstantními podmínkami pro výzkum.- Digitální kamerový systém pro důkladné zaznamenávání průběhu všech

provedených doskoků a experimantálních měření.

Dále by bylo nutné získat dostatečný počet hráčů patřičných kvalit, Z něhož by bylo možno na závěr odvodit průměrný standart, důležitý ke zobecnění výsledků.

Nyní by se několikrát zopakovalo měření s každým z hráčů. Veškerá data by se pečlivě zaznamenávaly, každý pokus by se monitoroval. Po dokončení této fáze by došlo ke zpracování získaných dat a hodnot. Patřičným způsobem by se výsledky vyhodnotily a došlo by se k určitým závěrům.

Po prozkoumání chybovosti celého experimentálního výzkumu by bylo rozhodnuto o hodnotnosti této práce. Zda se dá celý projekt publikovat jako směrodatný a zda jej lze prohlásit za pravdivou obecně platící skutečnost.

Protože však já, jakožto laik, nemám přístup k dokonalé technice a literatuře v potřebném rozsahu, moje práce vypadala následovně.

Skutečná práce

V anatomickém atlasu jsem pečlivě prostudovala kotník a jeho vazy, v tomto kloubu působící.Také jsem se snažila z funkce svalů odvodit, které úpony vykonávají které pohyby a tím se podílí na tlumení doskoku. Výsledky uvádím níže.

~ 14 ~

Po té jsem na tréningu našeho družstva donutila všechny hráče i hráčky, neboť jsme smíšené družstvo, ke změření výskoku. Toto měření probíhalo následovně.Hráč ve vzpřímeném postoji uchopil křídu a kam nejvýše dosáhl, načrtl rysku. Po té soupaž snožmo z místa vyskočil a ve vrcholové fázi letu načrtl rysku druhou. Rozdíl těchto rysek značí výskok daného hráče.

Bohužel je to jen výskok z místa, ale snad vzhledem k závažnosti mé práce je to dostačující. Nákres měření výskoku na OBR. 4

Vlastní dráha letu, zanedbáme li hráčovo tření o vzduch, je parabola. Tedy jeho pád z nejvyššího bodu výskoku. Viz OBR . 5.

~ 15 ~

Na hráče neustále působí gravitační síla G, kterou hráč svým výskokem překonává do kulminačního okamžiku, což je nejvyšší bod, kterého při vzestupné fázi letu dosáhne. Pak následuje pád z této výšky a to po výše nakreslené křivce.

Na tomto místě uvádím tabulku naměřených hodnot výskoků hmotností jednotlivých hráčů. Tyto údaje jsou potřebné pro výpočet energie ,která působí na vazy a klouby kotníku.

K výpočtu energie, tlumené při doskoku, jsem použila jeden ze základních fyzikálních vzorců, a to pro výpočet polohové energie Ep = mgh ( J ) , kde velikost této energie závisí na hmotnosti objektu m ( kg ), dále na velikosti gravitačního zrychlení g , které je v tíhovém poli Země 9,8 m/s, a na výšce od podložky, v níž se těleso nachází. Gravitační zrychlení je důsledek gravitační síly G, která působí na tělesa v gravitačním poli Země.

Při pádu tělesa z určité výšky se tato polohová energie přemění v kinetickou a to je právě ta energie, kterou je kotník nucen snášet. Ve skutečnosti je tato energie vyšší a to o složku kinetické energie, kterou hráč dává do odrazu v horizontálním směru. Vzhledem ke složitosti zjišťování této složky energie jsem ji zanedbala a považuji za dostačující pro představu o velikostech energií, používat jako celkovou energii Ep.

~ 16 ~

Z tabulky lze vyčíst, že nejvyšší energie dosáhl hráč číslo 9. s výškou výskoku 61,5 centimetrů a hmotností 83 kilogramů. Velikost energie se pohybuje kolem 500 Joulů. Pro představu o její velikosti uvádím, že by dokázala 40 wattovou žárovku s účinností 20 procent napájet po dobu 2,5 vteřiny a dokonce můj mobilní telefon by byl napájen přibližně po dobu 11 minut. To vše z energie jednoho jediného výskoku.

Anatomická část

Ze studie anatomie vyplývá, že kotník funguje jako jeden z nejúčinnějších tlumičů. Při výskoku je maximálně extendován (propnutý). V této poloze setrvává do okamžiku prvního dotyku špičky nohy s podložkou. Nyní dochází, při správném doskoku, ke kontrolované extenzi (ohybu), která je výrazně bržděna kontrakcí trojhlavého svalu lýtkového, který je upnut achylovou šlachou na hrbol kosti patní. Viz OBR .A1

kost patní úpon achylovy šlachy

OBR . A1

Jako další mohutný tlumič funguje také čtyřhlavý sval stehenní, ale oblast mého zájmu je soustředěna na kotník.

Další šlachy a úpony v této oblasti plní funkci stabilizační a zpevňující, nikoliv jako silové tlumící prvky.

Pro větší názornost je zde uveden OBR . A2

OBR . A2

~ 17 ~

Proto ,v případě, že dojde ke špatnému doskoku, když je kotník v jiné poloze než by měl fyziologicky být, energie větší měrou tlumena v místech, které k tomu nejsou určeny.

Patologie špatného doskoku

Při chybném doskoku dochází k přetížení vazů a šlach kotníku, které nejsou určeny a stavěny k práci s tak velkými hodnotami energie. (viz Tabulka hodnot a údajů).

Proto bývají velice často tyto šlachy v takovém případě poškozeny.V malé míře dochází pouze k lehkému zhmoždění.

V těžších případech může dojít k natržení, či dokonce přetržení vazů.V těchto případech je šlacha poškozena, dochází také k velkým výronům krve z poškozené části šlachy.

V těchto nejhorších případech může dojít i k poškození chrupavky složeného kloubu kotníku ( viz OBR .A3 ), nebo dokonce ke zlomenině některé z kostí.

OBR . A3

Ve všech případech se jedná o velmi bolestivé poranění, jelikož je oblast z důvodu jemné motoriky silně inervována.

Při rozhovorech s několika lékaři a sportovci, setkávající se s touto problematikou jsem dospěl k několika závěrům. Jeden z nich je, že kotník a jeho vazy po silném vymknutí již nikdy nenabudou takové pevnosti, jako před poškozením. Ostatní závěry spadají do oblasti léčby, a tak je uvádím níže v kapitole Léčba a rehabilitace.

~ 18 ~

Léčba a rehabilitace

Na prvním místě je samozřejmě prevence. Je důležité předcházet všemi možnými způsoby vzniku poranění. Do prevence bych zařadila odstranění veškerých vlivů, které mohou zranění způsobit, či napomoci jeho vzniku. Popřípadě zmírnit působení negativních faktorů, které mohou poranění zhoršit..

Za nejdůležitější považuji výběr obuvi a rozcvičení. Bota musí být dokonale anatomicky přizpůsobena noze. Musí plnit jak funkci ochrannou, tak funkci podpůrnou. Bota nesmí klouzat a nesmí zbytečně ohrožovat zdraví hráče. Hráč také nesmí nastoupit na kurt nerozcvičen, neboť tím zbytečně zvyšuje riziko poranění. Při útočných i obranných doskocích je nutné dbát na to, abychom zbytečnými přešlapy neohrožovaly protihráče a naopak oni takto neohrožovali nás, neboť doskok na soupeřovu nohu je nejčastější příčina poranění kotníku.

~ 19 ~

Nedostatky práceNa problematiku je nahlíženo z velmi neprofesionální pozice. Jednotlivé oddíly jsou řešeny ze subjektivního hlediska. V této práci jsou prezentovány názory jediné osoby. V kapitole „Prostředí“ nejsou zajisté postiženy všechny faktory mající vliv na poranění. Metodika je čistě teoretická, bez zkušeností z praxe. Zpracování hodnot a údajů je čistě rámcové a orientační. V anatomické části nejsou detailní údaje o pohybovém aparátu a podrobnosti, které by zde měly být uvedeny. V kapitole „ Rehabilitace a léčba“ je prezentován čistě můj osobní názor a zkušenost. Literaturu jsem použila pouze anatomickou a to nakopírované stránky z atlasu.Barevné obrázky jsou staženy s internetu na adrese http://www.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/arthrologie/art_pedis_II.html, bohužel se mi nepodařilo odstranit nežádoucí číslování.

4.ZávěrDoufám, že obsah práce a způsob jejího zpracování je dostačující. Také věřím tomu, že se mi podařilo ověřit předpoklady uvedené na počátku této práce. Děkuji všem za pomoc při vzniku mé prvotiny v oblasti Biomechaniky.

~ 20 ~

5.Liteaturaatletika - běhy na střední a dlouhé tratě : program sportovní přípravy v tréninkových střediscích mládeže, NakladatelstvíSportpropag,1979 Autoři: Kervitcer, Jan

~ 21 ~