4 | 2017

Časopis zaměstnanců skupiny SD

hornické listy

GIGANT K 10 000/K 74 JAKO STROJ ČASU

VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e ‑mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO ‑PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2017: 15. 12. 2017 UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2018: 6. 3. 2018. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke ‑listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: https://goo.gl/eOk0rc

hornické listy

Z OBSAHU

PRODECO dodá DB nový pásový vůz PV 2 500 P Na montážním místě v Bílině se právě staví nový pásový vůz. Dokončen a uveden do provozu bude na jaře 2018.

Elektrikáři z uhelného lomu DB Spektrum činností elektrikářů provozního úseku Těžba uhlí v DB je značně široké. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony DPD jsou pro chod uhelného lomu klíčové.

Otto Hájek Prožijte jeden prosincový den za volantem náklaďá‑ku s řidičem bílin‑ského Revitransu Ottou Hájkem.

Ladislav a TomášLončíkovi Řidič velkostro‑je Tomáš Lončík pokračuje v ot‑cových šlépějích. Oba byli dokonce během let členy posádky rýpadla KU 300.9/K 64.

08 AKTUALITY

28 SVĚT DOLŮ

16 HORNICKÁ DYNASTIE Z DNT

30 PRACOVNÍ DEN

12 PROFILLadislav Hanuška „Dobývací technika mě stále ještě nepřestává bavit,“ říká v roz‑hovoru specialista inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška, představitel gene‑race tvůrců desítek velkostorojů.

HORNICKÉ LISTY PROSINEC 2017

2 HL · 4 | 2017

V ážení spolupracovníci, kolegy‑ně a kolegové,zapálením první adventní sví‑

ce jsme mohli vstoupit do krásného svátečního období. Věřím tomu, že i příprava na vánoční svátky a Nový rok nám všem umožní, abychom své letošní pracovní úkoly dokončili a za‑jistili tak splnění ročního plánu naší společnosti.Ještě předtím mi dovolte ohlédnout se za rokem 2017. Pokud se nám vy‑daří prosincový finiš bez nečekaných problémů, budeme moci rok nazvat rokem úspěšným. Na obou těžebních lokalitách jsou roční očekávané vý‑sledky splnitelné, a to jak v těžbě, tak v ekonomických parametrech.Ve všech oblastech naší činnosti jsme se posunuli o kus dále. Všechny díl‑čí kroky směřují k využití zásob na ložisku v maximálně možném roz‑sahu, k zajištění poptávky našich od‑běratelů do budoucna, i k vytvoření dlouhodobé pracovní příležitosti pro nás všechny i pro další uchazeče o za‑městnání v našich provozech. Naše prvenství v ročním objemu těžby ne‑rostu v ČR, vysoká profesionalita ří‑zení a dobré ekonomické výsledky nás spolu s vysokou mírou zodpovědnosti za udržitelný rozvoj řadí mezi před‑ní firmy i za hranicemi naší země. Myslím, že všichni si velmi dobře

uvědomujeme přednosti majetkového propojení mezi naším jediným akcio‑nářem – ČEZ, a.s. a našimi servisními dceřinými společnostmi. Tvoříme tak silný celek, který je schopen reago‑vat i na zhoršující se pozici klasické energetiky v Evropě a nabízet i přes současné trendy využití obnovitel‑ných zdrojů stále ještě žádoucí alter‑nativu – hnědé uhlí.Na Dolech Bílina absolvujeme první fázi nové žádosti o povolení hornic‑ké činnosti, a to za účelem těžby do roku 2035. Jedná se o hodnocení vli‑vu naší činnosti na životní prostře‑dí. Do tohoto povolovacího procesu musíme zajistit souhlasy mnoha subjektů a dotčených orgánů stát‑ní správy a v této souvislosti plnit mnoho nových opatření. V souladu se skupinovou strategií společnosti ČEZ nás čeká dopracování reálných plánů nejen v těžbě našeho uhlí, ale i v ukládání vedlejších energetických produktů z jeho spalování do vydo‑bytých prostorů v rámci rekultivace krajiny. Ve vztahu s naším jediným akcionářem budeme i nadále pokra‑čovat v těžební a obchodní strategii odpovídající aktuální koncepci kla‑sických zdrojů. V praxi tak budeme se zvýšeným úsilím pracovat na vylep‑šení operativního řízení odbytu uhlí a na vybudování vyrovnávací skládky v úpravně v Ledvicích. Do investičního plánu na následující pětileté obdo‑bí máme mimo jiné zařazeno také navýšení financí za účelem zajiště‑ní budoucí těžby po tzv. závěrečné korekci územně ekologických limitů spočívající v pořízení a modernizaci technologických celků v lomech, jakož i naplnění požadavků vyplývajících z tzv. „všeprofesního řešení“, čili ze studie popisující další dlouhodobé potřeby našich provozů.Plníme zodpovědně své plány v ob‑lasti rekultivace krajiny a průběžně sledujeme a vylepšujeme náš vliv na okolní životní prostředí.Máme velmi dobré vztahy s okolními obcemi i s vedením Ústeckého kraje.I správce státní kasy může být s naší činností spokojen. V letošním roce odvádíme do státního rozpočtu zvý‑šenou částku za odvody z vydobytého nerostu a beze zbytku plníme všechny další zákonné povinnosti naší firmy.

Všechny tyto skutečnosti, stejně jako každý rok, právě v tomto období za‑pracováváme do ročního rozpočtu na rok 2018 a do podnikatelského plánu naší činnosti na celé pětileté období. Úsek finančního ředitele nyní kom‑pletuje naše úkoly do tabulek a tex‑tů, které budou sloužit jako podklad ke schvalování naším akcionářem. V této souvislosti jsme si vědomi Va‑šich požadavků a požadavků odborů směřujících k navýšení platů. Osobní náklady jsou natolik významnou po‑ložkou našich celkových nákladů, že jejich navyšování ve vztahu k budou‑cí efektivitě a životnosti naší firmy musíme spouštět obezřetně, a to za současného zvyšování výnosových po‑ložek našeho rozpočtu. A právě v této oblasti je velmi důležitá aktivní práce úseku obchodního ředitele. Má totiž v tomto období nezastupitelnou roli při naplňování výnosové části rozpoč‑tu, jakož i při tvorbě cenové politiky v prodeji našich uhelných produktů.Obzvláště pak v jedné oblasti bychom si měli vzít společné předsevzetí do roku 2018. A to v oblasti bezpečnosti práce, lépe řečeno v počtu úrazů na‑šich zaměstnanců. Stále platí motto naší činnosti: „Efektivní a bezpečná těžba“. Dlouhodobý trend ve snižování úrazovosti se nám bohužel narušil, a tak máme tedy co vylepšovat. V zá‑věru roku Vás proto všechny vyzývám k obezřetnosti a k nekompromisnímu dodržování pracovních postupů. V ob‑dobí vánočních a novoročních svátků bychom si měli více než jindy uvědo‑movat, že zdraví je to nejcennější, co máme.A tak do posledních dnů roku 2017 Vám všem přeji hodně spokojenos‑ti, pohody, zdraví. Příjemně prožijte Vánoce a po splnění našich ročních úkolů si užijte i veselého silvestra.

PF 2018!

IVO PĚGŘÍMEK předseda představenstva

a generální ředitel

SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

4 | 2017 · HL 3

SDMM 2017:SETKÁNÍ MANAŽERŮ SKUPINY SDStřední management skupiny SD se po roce opět sešel s členy představenstva Severočeských dolů. Osvědčené meetingy byly pořádány 29. listopadu na DNT a 30. listopadu na DB a na programu byly infor-mace předsedy představenstva a generálního ředitele i dalších členů představenstva o kontextu aktivit SD v mateřské Skupině ČEZ, o současné situaci plnění stanovených technologických i ekonomických cílů a o budoucích úkolech.

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍ ŘEDITEL IVO PĚGŘÍMEK O STABILITĚ, PERSPEKTIVĚ I O NOVÝCH SITUACÍCH A ZMĚNÁCH

Severočeské doly mají pevné místo na trhu s hnědým uhlím a hlavním úkolem je efektivně vytěžit všechny zásoby uhlí, které jsou k dispozici.

Pro DNT to znamená aktivní těžbu zhruba do roku 2035, pro DB při spl‑nění mnoha podmínek je předpoklad až do roku 2050. Jako zodpovědná firma úzce spolupracujeme s regi‑onem, v němž působíme a zachová‑váme velmi dobré vztahy s obcemi v sousedství našich těžebních loka‑lit. Uvolnění územně ekologického

Úvodní vystoupení předsedy představenstvaa generálního ředitele SD Iva Pěgřímka.

„V ROCE 2017 URČITĚ STANOVENÉ HLAVNÍ CÍLE SPLNÍME. TRH SI NAŠE UHLÍ ŽÁDÁ A VŠECHNY JEHO ZÁSOBY VYTĚŽÍME SE STÁLE VYŠŠÍ EFEKTIVNOSTÍ A OPTIMÁLNĚ VYNALOŽENÝMI INVESTICEMI. SPOKOJENI VŠAK NEMŮŽEME BÝT S VÝVOJEM ÚRAZOVOSTI, KTERÝ VYŽADUJE VYŠŠÍ PŘÍSNOST A PREVENCI.“

HLAVNÍ TÉMA

4 HL · 4 | 2017

limitu těžby na DB otevřelo možnosti práce na řadě strategických témat s využitím všeprofesního řešení. To se uplatnilo již například ve spo‑lupráci výrobního a technického útvaru při řešení přeložky uhelných odtahů nebo ukládání VEP – vedlej‑ších energetických produktů – do vytěžených prostorů. Funguje op‑timalizace investic. Velmi dobré výsledky vykazuje naše průběžná rekultivační činnost. Dokončené re‑kultivace čítají přes 3 tisíce hektarů na DB a 2,5 tisíce hektarů na DNT.

V rámci Skupiny ČEZ působí Se‑veročeské doly v divizi Provoz spo‑lečně s klasickými a jadernými elek‑trárnami. Zde máme společný úkol podílet se na zefektivňování centrál‑ních a podpůrných služeb a na při‑způsobování na budoucí decentrální

diktuje potřebu aktivní personální práce – vyhledávání a zainteresová‑ní lidí. Samozřejmostí zůstává péče o stávající kvalitní zaměstnance. Je zjevné, že personální náklady poros‑tou. Musíme si na ně vydělat, a to z větších výnosů, jejichž důležitou část tvoří odbyt tříděného uhlí.

Důvodem k nespokojenosti je sou‑časný vývoj pracovní úrazovosti. Rádi jsme si v minulých letech zvykli na pokles, ovšem křivka počtu úrazů se opět zvedá. Naše těžba musí být jak efektivní, tak bezpečná. Proto bude nutné zvýšit přísnost, analyzovat příčiny úrazů s pracovní neschop‑ností a zdokonalit prevenci.

VÝROBA A BEZPEČNOST PRÁCEČlen představenstva a výrobní ře‑

ditel Jiří Neruda prezentoval do‑savadní letošní výsledky těžby uhlí a skrývky na obou lokalitách. Do kon‑ce roku budou splněny plánované objemy skrývky na DB i DNT, splnění ročního objemu těžby uhlí na DB je reálné, na DNT závisí na odbytu pro elektrárny ČEZ, ovšem i pod pláno‑vaný rámec by šlo o efektivní stav.

Značným problémem pro přístup k uhlí je plocha odkaliště Venuše a nalezení dohody s Unipetrolem. Na Teplické výsypce se musí profesio‑nálně dohledávat a prozkoumávat nebezpečná munice z druhé světové války. Byla už realizována specifická opatření pro bezpečnost posádky zde pracujícího velkostroje.

Úpravna uhlí Ledvice, která je přes 50 let stará a původně byla di‑menzována na výstup 1 mil. t kost‑ky, dnes produkuje hlavně trhem požadovaný druh ořech 2 v ročním objemu 1,2 mil. t, podíl kostky nadá‑le klesá. Úpravna již zaznamenala řadu ekologických investic a proti‑prašných opatření, nutné jsou ješ‑tě změny v technologii – inovace přichází s vývojem dvourotorového drtiče uhlí – kostky za účelem zvý‑šení produkce ořechu 2. Protože na‑sazené systémy likvidace uhelného prachu nebyly dost funkční, ÚUL ve spolupráci s PRODECO přišla s ino‑vací – vývojem míchače odprašků. Mezi změny v technologii se zařadí také vyrovnávací skládka pro pružné dodávky do nového zdroje Elektrárny

energetiku v souladu s globálním trendem. Konkrétním úkolem pro SD je pak minimalizace nákladů těžby za limity, úzká koordinace našich činností s provozem klasických elek‑tráren a zdokonalení dopravy naše‑ho uhlí do těchto elektráren, pružné reagování obchodních aktivit a do‑řešení problematiky ukládání VEP. V centru pozornosti Skupiny ČEZ jsou i technologické inovace a sku‑pina SD nezůstává pozadu: Vyvinuli jsme například účinné odprašova‑cí zařízení pro technologické celky a provedli inovační zásahy v tech‑nologických procesech úpravy uhlí.

S novou situací se skupina SD musí vyrovnávat v personální oblasti. Oproti minulým letům je v důsled‑ku konjunktury české ekonomiky zájemců o práci nedostatek a to

4 | 2017 · HL 5

Ledvice a nová nakládka na 3. koleji, které jsou zatím ve stádiu přípravy dokumentace.

Ředitel Neruda podrobněji osvětlil vývoj úrazovosti s pracovní neschop‑ností v období 2007–2017. Za 10 měsí‑ců letošního roku bylo na DB zazna‑menáno 15 úrazů (za celý rok 2016 jich bylo 14) a na DNT 8 (zatímco v celém loňském roce byly vykázány jen 2).

OBCHODNÍ STRATEGIE PRODEJE UHLÍ

Člen představenstva a obchodní ředitel Ladislav Feber po informa‑ci o předpokládaném odbytu uhlí v roce 2017 zpřehlednil hlavní udá‑losti svého úseku v roce 2017: zahá‑jení nakládky na DNT a DB do kon‑tejnerů (pro dodávky do Elektrárny Opatovice a Teplárny Plzeň), pře‑vzetí fakturačního vzorkování pro Elektrárnu Prunéřov v návaznosti na odvody za vydobytý nerost, pří‑pravu obchodní strategie prodeje uhlí na období 2018–2022, uzavírání dlouhodobých kupních smluv na do‑dávky uhlí a pokračování ve finanční podpoře nákupu nových kotlů pro domácnosti s cílem udržet a podpo‑řit prodej tříděného uhlí minimálně na dalších 15 let.

Rok 2018 diktuje snahu o zvýšení externích tržeb za prodej tříděného

a prachového uhlí. Obchodní úsek se bude snažit i o akvizice nových zá‑kazníků. Bude zajišťována přeprava uhlí pro SD ‑Kolejovou dopravu.

INVESTIČNÍ VÝSTAVBA 2017 A ZÁMĚRY DO ROKU 2022

Akce ukončené i rozpracované na DB a DNT v roce 2017 představil člen představenstva a technický ředitel Walter Fiedler. Jde o výrazné in‑vestice, zejména pro DB, kde mají zjednodušit a zlevnit budoucí těž‑bu. Dokládá to jak letošní přehled ukončených i rozpracovaných akcí, tak nástin záměrů investiční vý‑stavby na období 2018–2022. Na DB byla realizována generální oprava rýpadla KU 300.30/K 91, rekonstruk‑ce a modernizace PD 218 a optima‑lizace dopravy uhelné zásoby od U 91 na HZ 1. Ochraně pracovního i životního prostředí prospěje pro‑tiprašná stěna u nakládacího zá‑sobníku, snížení prašnosti přesypů pásových dopravníků i ochranná stěna v Mariánských Radčicích. Ve stavu rozpracovanosti jsou na DB další významné investice. Montu‑je se nový zakladač ZPDH 6 300.2‑CZ/Z 103, buduje protipovodňová nádrž Mariánské Radčice, připra‑vuje se přemístění uhelných odtahů v jižních svazích. Probíhá dodávka

„S NOVOU SITUACÍ SE SKUPINA SD MUSÍ VYROVNÁVAT V PERSONÁLNÍ OBLASTI. OPROTI MINULÝM LETŮM JE V DŮSLEDKU KONJUNKTURY ČESKÉ EKONOMIKY ZÁJEMCŮ O PRÁCI NEDOSTATEK A TO DIKTUJE POTŘEBU AKTIVNÍ PERSONÁLNÍ PRÁCE – VYHLEDÁVÁNÍ A ZAINTERESOVÁNÍ LIDÍ.“

Členové představenstva SD: (zleva)finanční ředitel Jiří Zahradník, technický ředitel Walter Fiedler,generální ředitel Ivo Pěgřímek a obchodní ředitel Ladislav Feber.

HLAVNÍ TÉMA

6 HL · 4 | 2017

pásového vozu PV 2 500, výstavba střediska údržby PÚ Skrývka jih a obnova hal na PÚ OČV. Probíhají náročná stabilitní opatření výsypek Svoboda a Červený vrch. Na DNT byla letos realizována úprava koncepce zásobování elektřinou a dokončuje se modernizace centrálního dispe‑činku skrývky. K rozpracovaným akcím patří modernizace a generál‑ní oprava rýpadla KU 800.20/K 106 a příprava úpravy důlních vod, která umožní jejich vypouštění mimo lo‑kalitu DNT.

Nástin záměrů investiční výstavby do roku 2022 zahrnuje pro DB nové kolesové rýpadlo TC 2, rekonstruk‑ci, modernizaci a opravu kolesového rýpadla KU 300.8/K 68 a generální opravu zakladače ZP 5 500/Z 79. Připravuje se rovněž nová koncep‑ce napájení elektřinou z Elektrárny

Ledvice. Pro DNT jsou připravová‑ny záměry modernizace rýpadla KU 800.20/K 106 a PVZ, generální opravy a rekonstrukce homogeni‑zační skládky, posílení čistírny důl‑ních vod a hlavní čerpací stanice.

Podrobný přehled rozpracovaných, dokončených a letos zahájených re‑kultivací na obou lokalitách je úcty‑hodný. Jen v letošním roce byly na DB zahájeny rekultivace na 17 hektarech a dokončeny na 137 hektarech, na DNT na 32, respektive 67 hektarech.

Úsek technického ředitele po změně územně ekologického limi‑tu těžby pro DB umožňujícího další rozvoj lokality intenzivně pracuje na získání nového povolení hornické činnosti pro období 2019–2035. Již koncem roku 2016 bylo zpracováno a MŽP předáno oznámení záměru, který ze zákona podléhá posouzení.

V rámci zjišťovacího řízení své při‑pomínky uplatnilo 20 měst, obcí a institucí, 6 ekologických sdru‑žení a spolků a 16 fyzických osob. Celkem bylo identifikováno 76 re‑levantních připomínek, kterými se SD a zpracovatel dokumentace bu‑dou intenzivně zabývat. Dále se pak zpracovává dokumentace k procesu EIA (například hluková a rozptylová studie, biologický průzkum, hodno‑cení vlivů na krajinný ráz, postup sanace a rekultivace aj.).

Člen představenstva a finanční ře‑ditel Jiří Zahradník demonstroval vývoj finančních ukazatelů SD (stálé provozní náklady, hrubé cash flow, EBITDA a čistý zisk) v období 2015–2017. V roce 2017 očekáváme splnění hlavních cílů – tedy stálých provoz‑ních nákladů, čistého zisku i pro‑vozního výsledku hospodaření bez vlivu odpisů. V souladu s kolektivní smlouvou proto bude vyplacena dru‑há část dodatkové mzdy. V současné době se zpracovává výhled na období 2018–2022.

V závěrečném slovu generálního ředitele Iva Pěgřímka byly shrnu‑ty příležitosti i rizika vyplývající z externích vlivů – legislativy EU, ekonomiky ČR s přetrvávajícím ne‑dostatkem pracovních sil v tech‑nických oborech a očekávaným mzdovým nárůstem, Skupiny ČEZ (nejasná vize dostavby jaderných bloků v Dukovanech/Temelíně, oče‑kávaný růst prodejní ceny elektřiny, který se však projeví se zpožděním). V současné době probíhá vyjedná‑vání nové kolektivní smlouvy. Jen rozumný, nikoli skokový růst mezd může zachovat konkurenceschop‑nost naší firmy, která nabízí jako jedna z mála svým zaměstnancům skutečně dlouhodobou dobrou per‑spektivu s četnými benefity.

Generální ředitel i ostatní členové vrcholového managementu poděko‑vali účastníkům setkání SDMM 2017 za dobrou práci, která nyní v nástu‑pu zimní sezony tradičně finišuje. Vyjádřili přesvědčení, že všechny úkoly se podaří jako vždy spolehlivě zvládnout a popřáli všem svým kole‑gům klidný advent, pohodové Vánoce a šťastný celý rok 2018.

text a foto: Tomáš Vrba

Člen představenstva a výrobní ředitel Jiří Nerudaprezentoval mimo jiné i letošní výsledky

těžby uhlí a skrývky na obou lokalitách SD.

4 | 2017 · HL 7

PRODECO dodá DB nový pásový vůz PV 2 500 P

Vzpomínka na Šimona Vohara

Jiří Zahradníkfinanční ředitel SD

Od 3. listopadu 2017 byl zvolen novým členem představenstva SD Jiří Zahradník a zároveň pověřen ří‑zením finančního úseku. Absolvent Vysoké školy strojní a elektrotechnic‑ké v Plzni má více než třicetiletou pra‑xi v hornictví (od roku 1982). Během let vykonával řadu technických a od roku 1989 ekonomických funkcí na DNT, respektive SD. Pozici finanční‑ho ředitele zastával již v letech 2006 až 2012 a v průběhu roku 2012 se stal ředitelem úseku Správa.

P ásové vozy jsou nebytné doplňky technologických celků tvořených rýpadlem, DPD a zakladačem.

V Dolech Bílina mají široké uplatnění, zejména zvyšují dosahové parametry rýpadel. V návaznosti na perspekti‑vu bílinské těžební lokality provádí dceřiná společnost PRODECO montáž nového pásového vozu PV 2 500 P. Po zpracování kompletní výrobní doku‑mentace a výrobě ocelových konstruk‑cí strojních dílů a elektročástí bylo na montážním místě v Bílině letos v říjnu zahájeno kompletování stroje. Nyní je dokončena hrubá stavba včetně se‑stavení hlavních dílů, jakým je otočný svršek a oba výložníky. Montáž pro‑bíhá za každého počasí. Jen poslední týden v roce bude volný, jinak se tady pracuje sedm dnů v týdnu. Termín předání PV 2 500 P je v březnu 2018, poté bude následovat zkušební pro‑voz a výkonová zkouška. Pásový vůz PV 2 500 P navržený v PRODECO má celkovou délku 42,5 m, housenicový pás podvozku je široký 2,6 m. Celková hmotnost stroje včetně elektrovýzbro‑je přesahuje 400 t. Šířka dopravních pásů činí 1 400 mm. Součástí pásového vozu je dvourotorový drtič umístěný na nakládacím výložníku. Na přijíma‑cím výložníku bude kabelový převaděč, který slouží k propojení s rýpadlem KU 300. Celkový instalovaný výkon do‑sahuje 750 kW. K pohonům jsou použity

Ve věku 63 let zemřel 11. listo‑padu po prohraném boji se zá‑keřnou chorobou Šimon Vohar, předseda Sdružení odborových organizací Severočeských dolů a dceřiných společností. Hornic‑tví zasvětil celý život. Hned po vyučení začínal v roce 1973 jako elektrikář DJF sbírat první zkuše‑nosti s provozem hnědouhelných povrchových dolů. Pozice provoz‑ního elektrikáře a elektromontéra

zastával až do roku 1990, kdy se stal uvolněným odborovým funkcionářem. Při zaměstnání úspěšně absolvoval studium na Střední průmyslové škole v Duchcově. Od vzniku akciové společnosti Severočeské doly v roce 1994 byl členem dozorčí rady. Jako zaměstnanci volený zástupce v radě po celou dobu svého působení až do roku 2016 dohlížel na výkon působnosti

představenstva a činnosti SD. Vždy přitom sledoval zájmy za‑městnanců. Z pozice předsedy Sdružení odborových organiza‑cí SD a dceřiných společností se aktivně zapojil do snah SD o úpravu limitu těžby na dole Bílina. V prosinci letošního roku mu bylo in memoriam uděleno nejvyšší resortní vyznamenání – Medaile Georgia Agricoly. Čest jeho památce.

střídavé motory s kotvou nakrátko řízené frekvenčními měniči. Kabina obsluhy si v ničem nezadá s pracovi‑šti řidičů velkostrojů. V PV 2 500 P je umístěna na pravé straně (po směru toku materiálu) otočného svršku. Vel‑ké prosklení umožní výborný výhled na přijímací výložník a na střední přesyp. Odpružené křeslo řidiče má ovládací prvky v područkách. Samo‑zřejmostí je dobré osvětlení, účinná klimatizace a topení.

AKTUALITY

8 HL · 4 | 2017

PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017:

LEDEN → LISTOPAD

Počet evidovaných úrazůRozdíl

Počet úrazů se záznamemRozdíl

2017 2016 2017 2016

DB 38 38 0 15 13 +2

DNT 16 15 +1 8 1 +7

Správa a. s. 0 1 ‑1 0 0 0

SD celkem 54 54 0 23 14 +9

Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba

Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.

3 OTÁZKY PRO:Petra DAVIDApředsedu představenstvaa generálního ředitele SD – Kolejová doprava

Kromě dopravy uhlí po důlní dráze a vlečce i celostátních drahách zajišťujete přední palivový cyklus v uhelných elek‑trárnách Skupiny ČEZ. Připravujete další rozšíření vašich činností?

Přední palivový cyklus, tedy zauhlování, skládkování a drážní dopravu na vnitřních vlečkách, zajišťujeme v pěti elektrárnách Skupiny ČEZ: Tušimice, Prunéřov, Mělník, Ledvice a Poříčí. Na‑víc ještě provozujeme vlečku v Elektrárně Počerady a v Teplárně ve Dvoře Králové. V současné době vedeme intenzivní jednání o dalším rozšíření našich služeb. Konkrétně jde o Teplárnu Trmi‑ce, kde se spaluje uhlí ze Severočeských dolů. Předpokládám, že přední palivový cyklus a vlečku tam budeme realizovat od poloviny roku 2018.

Mohl byste blíže představit vozový park SD – Kolejové dopravy?Disponujeme početnou flotilou elektrických a dieselelek‑

trických lokomotiv. Provozujeme jich po celostátních dráhách, důlní dráze a vlečce celkem 43. K tomu je nutné připočítat ještě adekvátní počet vagónů. Aktuálně pro přepravu uhlí a vápen‑ce využíváme 404 vlastních a 534 pronajatých železničních vagónů. Tento početný vozový park se průběžně modernizu‑je. V letošním roce jsme například nahradili u čtyř lokomotiv spalovací motor za nový motor splňující současné ekologické limity pro jízdu po celostátních dráhách. Dvě lokomotivy řady 130 byly v rámci modernizace, která se mimo jiné týkala vy‑bavení LED návěstními světly, elektronickým registračním rychloměrem, či duální radiostanicí, opatřeny novým nátěrem v oranžové barvě s bílými logy ČEZ a jasně se tak hlásí ke kor‑porátní identitě skupiny.

V letošním roce se uskutečnil vůbec poprvé Sportovní den skupiny SD, kde o sobě sportovní nadšenci z vaší společnosti dali pořádně vědět. Jak se připravujete na další ročník?

Neobyčejné setkání kolegů z nejrůznějších provozů obou těžebních lokalit považuji za velmi přínosné. Navíc prožít celý jeden den sportem a dobře se u toho bavit je určitě skvělá idea. Myslím, že můžu říct za všechny účastníky z SD – Kolejové dopravy, že nás první sportovní den velmi zaujal a už se těšíme na další ročník. Nepochybně vznikla nová tradice pro nadšené a férové sportovce ze skupiny SD.

4 | 2017 · HL 9

Komplex ochranných opatření u Mariánských Radčic

Nová silnice na Radovesické výsypce

Cisterna Tatra z DB – dar pro bílinské dobrovolné hasiče

V prosinci byla na východním okraji obce dokončena výstavba komplexu ochranných opatření bránícího pronikání nežádoucích vlivů ze sousedních Dolů

Bílina. V prostoru u čerpací stanice DB Libkovice II došlo kromě rozšíření původní protihlukové stěny a výstavby další nové hluk pohlcující stěny také k úpravě koryta Rad‑čického potoka v délce 40 m. Jeho vydláždění kameny se stalo účinným protipovodňovým opatřením. K eliminaci rizika povodně byla vybudována protipovodňová nádrž s možností rekreačního využití. Objem nádrže dosa‑huje při maximální hloubce 6 900 m³ a plocha hladiny představuje 5 000 m². Součástí areálu je také provozní domek obsluhy čerpací stanice, asfaltová komunikace s parkovištěm, dětské hřiště a pláž.

P o zhruba čtyřiceti letech se obnovuje komunikační propojení v prostoru Radovesické výsypky, kde až do roku 2003 probíhal aktivní báňský provoz a byly

sem ukládány nadložní hmoty z Dolů Bílina (celkový objem dosáhl 680 mil. m³). Nová silnice spojuje město Bílina s obcí Kostomlaty pod Milešovkou. Stavba silni‑ce o celkové délce 5,6 km začala v roce 2014. Dokončena byla letos v listopadu, kdy už nemusí motoristé při cestě z Bíliny do Kostomlat jezdit přes Hostomice a Světec, ale novou výrazně kratší trasou přes rekultivovanou Radovesickou výsypku. Stavba silnice III. třídy č. 258 16 byla hrazena z programu 15 Ekomiliard určeného na revitalizaci krajiny narušené těžbou hnědého uhlí. Příští rok se zde počítá s výstavbou další komunikace, a to s propojením obcí Štěpánov a Razice.

V ozový park HZS DB se průběžně modernizuje a ob‑měňuje. Proto je možné dobře udržovaná a plně funkční vozidla předávat k dalšímu užívání dob‑

rovolným hasičům v regionu. Tak tomu bylo i v případě požární cisterny Tatra 815 CAS K 25, kterou věnoval profesionální hasičský sbor DB svým kolegům ze Sboru dobrovolných hasičů Bílina. „Díky dlouhodobě dobré spolupráci věnovaly Severočeské doly našim dobrovol‑ným hasičům požární cisternu. Vůz bude sloužit při výjezdech k požárům, nebo k případným technickým nehodám. Profesionální HZS DB již cisternu nevyužíval a naší dobrovolné hasičské jednotce zkvalitní technické vybavení,“ uvedla místostarostka města Vendula Vodič‑ková. Slavnostního předání se účastnila za město Bílina také Yvona Bártová a velitel hasičů DB Břetislav Ondrák se členem jednotky Janem Bažantem.

AKTUALITY

10 HL · 4 | 2017

Státní vyznamenání pro Stanislava Štýse

U příležitosti letošního státního svátku 28. října udělil prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Praž‑ského hradu státní vyznamenání 39 osobnostem. Za

zásluhy o stát v oblasti vědy převzal od prezidenta ocenění I. stupně Stanislav Štýs, zakladatel české rekultivační ško‑ly, lesní inženýr a odborník v oblasti ekologie. Po zásluze byl vyznamenán za dlouholetou aktivní práci ve prospěch kvalitní proměny krajiny po těžbě hnědého uhlí a ochra‑ny prostředí před vlivy těžební činností. Rekultivacím se věnuje nepřetržitě od roku 1956. Zalesňování výsypek severočeského hnědouhelného revíru se stalo nejen jeho zaměstnáním, ale i životní náplní. Významné jsou také jeho vědecké a osvětově výchovné aktivity. Autorskou výstavu Stanislava Štýse Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy vidělo několik desítek tisíc návštěvníků u nás i v zahraničí. Dr. Štýs pravidelně spolupracuje se Severočeskými doly.

Environmentální dozor na Tušimicku

Č lenové monitorovacího výboru environmentálního dozoru z obcí sousedících s Doly Nástup Tušimice se 9. listopadu sešli se specialisty na životní prostředí

a rekultivace ve Spořicích na společném jednání, kde byly prezentovány výsledky měření prašnosti a hluku v okolí dolu. Březno, Droužkovice, Černovice a Spořice společně se Severočeskými doly uzavřely v roce 2015 dohodu o zá‑sadách environmentálního dozoru. Dozorující pracovní skupinu tvoří zástupci uvedených obcí, SD a nezávislé‑ho garanta dodržování ochrany životního prostředí. Ti všichni sdílejí transparentní informace o monitorování kvality životního prostředí v obcích těsně sousedících s dobývacím prostorem DNT. Aktuální výsledky měření hluku a prachu a opatření přijatá k jejich eliminaci byly také na programu spořického zasedání monitorovacího výboru environmentálního dozoru. Porovnání výsledků prašnosti v letech 2016 a 2017 zaznamenaných v měřicích stanicích v okolí DNT doplnil ve své prezentaci konzul‑tant v oblasti životního prostředí Lubomír Paroha ze společnosti Ascend širším pohledem na kvalitu ovzduší v České republice.

Ředitel Výzkumného ústavu hnědého uhlí Petr Svoboda seznámil přítomné s hlukovou situací v okolí povrchového dolu. Výsledky měření zaznamenaly zvýšenou hlukovou zátěž v obcích Spořice a Droužkovice. Jejím původcem je hustý provoz na rychlostní komunikaci R7 vedoucí mezi zmíněnými obcemi a dobývacím prostorem DNT. Výsledky rekultivačních prací v roce 2017 s výhledem do roku 2018 v rámci plánu rekultivací na DNT přiblížil ve svém vystou‑pení Martin Kabrna ze společnosti R ‑Princip. Ředitel stra‑tegie a komunikace SD Rudolf Kozák připomněl komplex ochranných opatření životního prostředí (ochranné valy, lesní pásy) vybudovaný na Tušimicku a informoval o hle‑dání dalších možností zdokonalování účinnosti boje proti prachu a hluku. Členové výboru konstatovali, že ochranná

opatření definovaná v platném povolení hornické činnosti jsou plněna. „V Březně nás hluk až tak netrápí jako prach. Samozřejmě občas slyšíme báňský provoz, ale není to tr‑valá a obtěžující záležitost. Horší to už je s prachem. Ten nás bohužel obtěžuje. Chápeme, že v našem případě nejde o prachové částice, které by nás zdravotně ohrožovaly, ale starosti nám dělá při úklidu, nebo při pobytu na zahrád‑kách. Důležitým faktorem při množství prachu jsou směry větrů. Letos jsme měli výhodu, že převažoval směr proudění z východu, takže prachová situace byla přijatelnější. Bezvý‑hradně pozitivní pocity mám ale z výsledků rekultivačních činností v našem okolí, kde se území postižené těžbou uhlí mění v plně funkční krásnou krajinu nabízející nejrůznější využití včetně rekreačních a volnočasových aktivit,“ připo‑mněla v závěrečné diskusi zasedání monitorovacího výboru Zdeňka Buzková, místostarostka obce Březno.

Ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozáks místostarostkou obce Březno Zdeňkou Buzkovou.

4 | 2017 · HL 11

Pocházíte z Vysočiny, vystudoval jste Vy‑soké učení technické v Brně. Jak jste se dostal do severočeského hnědouhelného revíru k práci zabývající se vývojem a re‑alizací strojů pro kontinuální povrchovou těžbu uhlí?

Jako čerstvý absolvent Fakulty stroj‑ní VUT Brno jsem krátce působil v ČKD Blansko. Když získala manželka mís‑to lékařky v Bílině, přestěhovali jsme se. Pamatuji si, jak jsem v roce 1981 poprvé vystoupil z vlaku v Teplicích a měl namířeno do Báňských projek‑tů, kde jsem chtěl původně nastoupit.

Specialista inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška patří ke generaci tvůrců nejrůznějších typů i veli‑kostí rýpadel a zakladačů s výkonovými parametry všech technologických celků pro domácí i zahraniční trh. Ve společnosti PRODECO, původně Projekční kanceláři Vítkovic, pracuje od roku 1981. Na technice vystudoval strojařinu a své znalosti si neustále rozšiřoval a prohluboval, ať už aktivní účastí na prestižních mezinárodních konferencích, sledováním nových řešení nebo postgraduálním studiem VŠB – TU Ostrava. Podílel se mimo jiné na vývoji stabilního hasicího zařízení GABAR a jeho novějšího nástupce AFIREX. Za trvalé vynikající výkony a zkušenosti byl letos oceněn mezi nejlepšími pracovníky skupiny SD.

Náhodou mě ale ještě z chodníku zau‑jala budova pobočky firmy Vítkovice. To byl tehdy vůbec největší tuzemský strojírenský podnik, skutečný pojem. Bez doporučení a předchozího ohlá‑šení jsem se tam prostě zeptal, zda nemají volné místo. Měl jsem štěstí a byl přijat, jako projektant – kon‑struktér. Musím se přiznat, že jsem tehdy neměl žádné povědomí o tom, jak probíhá povrchová těžba. Na ša‑chtě jsem do té doby také nikdy nebyl a žádný velkostroj neviděl. Přesto mě práce ve zcela novém oboru okamžitě

nadchla a zaujala šíří a pestrostí. Jako konstruktér a projektant jsem se věnoval výpočtům a návrhům no‑vých velkostrojů.

Společně s Uničovskými strojírnami pa‑třila firma Vítkovice – Prodeco v 80. le‑tech k hlavním dodavatelům moderních velkostrojů. Teplická projekční kance‑lář – pobočka strojírenského gigantu Vítkovic – byla špičkovým pracovištěm, kde vznikla řada unikátních a patentova‑ných řešení. Na co jste se v rámci širokého výrobního programu zahrnujícího zakla‑dače, rýpadla a skládkové stroje speci‑alizoval vy?

Tehdy byly Vítkovické železárny a strojírny obřím koncernem s 44 ti‑síci zaměstnanci. Naše teplické pra‑coviště organizačně patřilo přímo pod hlavního konstruktéra Vítkovic. Společně s Uničovskými strojírnami, Transportou Chrudim a EZ Praha jsme byli hlavními tvůrci a dodava‑teli dobývací techniky v tehdejším Československu. Osmdesátá léta byla nejplodnějším obdobím, kdy jsme vyrobili a dodali 22 zakladačů a 3 korečková rýpadla. Jako strojař jsem se postupně seznamoval s kon‑strukcí velkostrojů. Specializoval jsem se na návrhy a výpočty nejdů‑ležitějších strojních skupin, jako jsou zdvihová a pojezdová ústrojí,

Hasicí aerosolový generátor AFIREXje z vnějšku podobný generátorům GABAR. Už ne tak zevnitř.

LADISLAV HANUŠKAO přitažlivé síle dobývacích strojů

12 HL · 4 | 2017

PROFIL

kulové dráhy, přesypy, pohony, prv‑ky pásových dopravníků a ostatní. A jako konstruktér jsem se věnoval výpočtům částí nových velkostrojů; tenkrát to konkrétně byly zakladače ZPD 8 000 a ZPD 1 300. Zpočátku jsme měli k dispozici pouze omezené zdro‑je informací, proto jsme se pravidelně účastnili vědeckých seminářů pořá‑daných například vědeckotechnickou společností. Zároveň jsme si osvojo‑vali normy, sháněli údaje a sledovali zahraniční trendy z dostupné, pře‑vážně německé odborné literatury. Významnou pomocí pro náš rozvoj bylo čtyřsemestrové postgraduální studium na Strojní fakultě VŠB – TU organizované pro mladé projektanty Vítkovicemi.

Uznávanou konstrukčně ‑dodavatelskou společnost z Vítkovic – Prodeco udělala především práce skutečných odborníků, vynikajících techniků a konstruktérů. Kdo vám ve vašich začátcích předával cenné zkušenosti?

Na našem pracovišti jsme byli dobrá parta. Ze starší generace rád vzpo‑mínám na Vladimíra Dudu, autora K 10 000. Výborně se mi spolupracovalo s vynikajícím profesionálem Janem Zderčíkem, od kterého jsem se opravdu hodně naučil. Ideální tvůrčí prostředí ale panovalo v celé firmě. Spolehliví Jiří Fridrich a Karel Drož měli na sta‑rosti ocelové konstrukce. V oboru elek‑tro platili za skutečné mistry Jan Čer‑ný, Miroslav Telecký a tak bych mohl pokračovat. Vždy ochotný pomoci byl

Karel Bartoš, který mě shodou okol‑ností v roce 1981 v Teplicích přijímal.

Kolik velkostrojů v barvách Vítkovice‑‑Prodeco prošlo vašima rukama, a to v ne‑různějších fázích – konstruování, montáži a uvádění do provozu, nebo při generálních opravách?

Od roku 1981 jsem se podílel praktic‑ky na všech realizovaných projektech všech technologických celků, včetně nejvýkonnějšího TC 3, který v době mého nástupu byl stále ještě v ověřo‑vacím provozu. V případě K 10 000 jsem pracoval například na zcela nové ku‑lové dráze o průměru 23 m s koulemi o průměru 200 mm, kterou jsme na zá‑kladě výpočtů navrhli místo té původní s průměrem koulí 150 mm. Její řešení

První mé pracovní zkušenosti jsou spojenyse zakladačem ZP 10 000/Z 81.

4 | 2017 · HL 13

jsme obhajovali dokonce před technic‑kým ředitelem Vítkovic. Od roku 1984, kdy byla nově namontována, dodnes funguje. Od 90. let jsem se jako ma‑nažer projektu podílel na kompletní realizaci zakladače ZP 6 800.1/Z 100 na DNT, což byl velkostroj, u kterého jsem byl přítomen během celého procesu montáže, zprovoznění a ověřovacího provozu. Mezi mé projekty, nebo za‑kázky, jak se tehdy říkalo, patřila také realizace celé řady generálních oprav zakladačů ZP 2 500, ZP 3 500, ZP 6 600 a ZPD 8 000 prováděná v letech 1998 až 2011 na tuzemských těžebních lo‑kalitách. Pracoval jsem ale nejen na projektech týkajících se velkostrojů, ale třeba i na rekonstrukcích a mo‑dernizacích drtičů D 45 a D 15 na DNT.

V dobách rozkvětu dobývací techniky ne‑byly výjimkou ani dodávky velkostrojů do nejrůznějších částí Evropy. Působil jste v této souvislosti také někdy v zahraničí?

Jako supervizor a technický dozor jsem byl v roce 1990 přítomný montá‑ži zakladače ZP 6 600.25 v hnědouhel‑ném povrchovém dole v Alexandriji na Ukrajině. O rok později pak u ob‑dobného zakladače v povrchovém dole na titanové písky v ukrajinském Vol‑nogorsku. Ocelové konstrukce těchto strojů byly vyrobené v Čechách nebo v Řecku. Vlastní montáž řídil speci‑alista z Hutních montáží. Já měl na starosti technický dozor. Mimo jiné jsem prováděl nivelování spodní stolič‑ky kulové dráhy, která se přivařuje

na opěrnou desku s nivelitou ±0,8 mm a ovalitou ±0,5 mm. Na 12metrovém průměru kulové dráhy to byl klíčo‑vý prvek montáže pro bezproblémo‑vé otáčení horní stavby zakladače. Spolupráci se zahraničními monté‑ry, kteří byli specializovaní na zcela jiné obory než montáž velkostrojů, po‑važuji za přínosnou, i když některé situace tam byly vzhledem k odlišné mentalitě a počáteční neznalosti od‑borných termínů v cizím jazyku dosti náročné. Dodnes se podílíme pro stále provozované ZP 6 600.23 a ZP 6 600.24 ve Volnogorsku na technických pomo‑cích a spolupracujeme na dodávkách náhradních dílů.

Úzké pracovní vztahy se zahranič‑ními partnery mě ale čekaly i v Čes‑ku – v případě dodávky rýpadla SchRs 1 550x30/4/K 109 pro DNT, kdy jsme kooperovali se špičkovým svě‑tovým výrobcem ThyssenKrupp För‑dertechnik. Mezi mé úkoly patřilo i posouzení německých metod a porov‑nání norem projektování velkostrojů s těmi našimi. Bylo to nutné pro ově‑ření, zda rýpadla projektovaná pod‑le německých norem obstojí v našich dobývacích podmínkách. Opět to byla pro mě velká škola. Měl jsem možnost nahlédnout do způsobu práce a orga‑nizace výroby lídra v oblasti výroby těžebních strojů. Byly to v letech 1998 až 2001 tři roky intenzivní práce s ma‑nažerem celosvětově uznávané firmy a jeho týmem projektantů. Všichni byli skuteční profesionálové.

Zásadním způsobem jste se podílel na vytvoření unikátního hasicího zařízení GABAR, kterým je vybavena většina vel‑kostrojů. Můžete toto zařízení přiblížit?

Původní hasicí zařízení, kterým byly vybaveny velkostroje, používa‑lo jako hasivo halony. Protože ty se už nesmějí používat, hledali jsme náhradu. Na jedné konferenci jsem získal informace o vynálezu profeso‑ra Baratova z Moskvy, který k hašení aplikoval vysoce účinný pevný aero‑sol. Po vyzkoušení takové hasební látky a složitém procesu certifikace je dnes těmito hasicími zařízeními označovanými jako SHZ GABAR vyba‑vena většina velkostrojů, včetně nej‑modernějšího rýpadla KK 1 300/K 111. V roce 2013 jsme sami ve spolupráci s předním českým výrobcem vyvi‑nuli vlastní systém AFIREX. Prv‑ním velkostrojem vybaveným tímto hasicím zařízením byl zakladač ZP 6 800.1/Z 100 na DNT.

Na čem v PRODECO aktuálně pracujete?Od ledna 2017 jsem v důchodu, ale

rád zůstávám a snažím se vypomoci a předat dál svoje zkušenosti. Nyní se třeba podílím na přípravách generál‑ní opravy zakladače ZP 5 500.5/Z 79. Dobíhá ověřovací provoz zakladače ZP 6 600.12 na Sokolovské uhelné spo‑lečnosti a také se zabývám například pohony kabelových vozů. Zkrátka do‑bývací technika mě stále ještě nepře‑stává bavit.

text a foto: Tomáš Vrba

LADISLAV HANUŠKA:

„OD ROKU 1981 JSEM SE PODÍLEL PRAKTICKY NA VŠECH REALIZOVANÝCH PROJEKTECH VŠECH TECH-NOLOGICKÝCH CELKŮ, VČETNĚ NEJVÝKONNĚJŠÍHO TC 3, KTERÝ BYL V DOBĚ MÉHO NÁSTUPU STÁLE JEŠTĚ V OVĚŘOVACÍM PROVOZU. “ Pracovní porada u Františka Marouška, generálního ředitele společnosti PRODECO.

PROFIL

14 HL · 4 | 2017

2017Doly Bílina

20 letPatroch Roman mechanik elektronických zařízení EnergetikaKačmár Ján elektrikář velkostroje PÚ ‑SJPečený Zdeněk řidič velkostroje PÚ ‑SSHuda Jiří provozní elektrikář PÚ ‑TUUngr Vlastimil zámečník velkostroje PÚ ‑TUBudjač Pavel elektrikář velkostroje PÚ ‑TUHanzlíček Václav řidič velkostroje PÚ ‑TUVerner Miroslav provozní elektrikář PÚ ‑TUHošek Josef strojník v úpravně PÚ ‑ÚU

30 letKoechr Jiří mechanik elektronických zařízení EnergetikaNejedlý Miroslav elektrikář velkostroje PÚ ‑SJBaleš Milan provozní elektrikář PÚ ‑SJSiřiště Roman elektrikář velkostroje PÚ ‑SJDrnek Martin přestavbář PD PÚ ‑SJPour Josef elektrikář velkostroje PÚ ‑SSLipner Lubomír provozní elektrikář PÚ ‑SSMikeštík Jan elektrikář velkostroje PÚ ‑SSHanisch Milan provozní zámečník PÚ ‑TUDvořák Jiří vedoucí řidič velkostroje PÚ ‑TUVondrášek Pavel provozní elektrikář PÚ ‑TUJelínek Pavel provozní zámečník PÚ ‑TULukáš Pavel klapkař PÚ ‑TUKarvánek Miroslav provozní zámečník PÚ ‑TUOttenschläger Jiří provozní zámečník PÚ ‑TURešl Miroslav mechanik elektronických zařízení PÚ ‑ÚUHerzig Petr provozní zámečník PÚ ‑ÚUBureš Jaroslav provozní zámečník PÚ ‑ÚUFilipovský Jiří provozní zámečník PÚ ‑ÚUTuček Martin mechanik úseku – elektro PÚ ‑ÚUMatys Radek směnový inženýr Úsek ř. výr.Drábek Petr dispečer Úsek ř. výr.

Doly Nástup Tušimice

20 letPánek Jan přestavbář PD LomHorečný Jarmil řidič PVZ LomDobročani František řidič PVZ LomKodrik Milan řidič shazovacího vozu LomBěžel Jaroslav provozní zámečník LomDučai Martin provozní zámečník LomStehlík Miloslav provozní zámečník LomAnýž Oldřich zámečník velkostroje LomKiesling Stanislav provozní zámečník OČVTalpa Jiří provozní elektrikář SkrývkaKříž Karel řidič velkostroje SkrývkaLanger Jiří elektrikář velkostroje SkrývkaSchreiner Jiří řidič velkostroje ÚDUTWeishäupl Dušan strojník v úpravně ÚDUTOberreiter Josef provozní zámečník ÚDUTMolnár Jan provozní zámečník ÚDUT

30 letKnobloch Petr řidič PVZ LomHabart Miroslav provozní elektrikář LomNaiman Milan provozní zámečník LomVrba Jaroslav provozní zámečník LomŠmíd Jaroslav provozní zámečník OČVPavlíčková Jana technik GIS OMGPetrovcová Dana vzorkař OŘKJ

Jelínek Roman provozní elektrikář SkrývkaKoperwas Tomáš vedoucí řidič velkostroje SkrývkaStrnad Eduard řidič velkostroje ÚDUTSemerák Kurt mistr ÚDUTDemjan Petr mechanik úseku – strojní ÚDUTVaic Petr strojník v úpravně ÚDUT

40 letTruneček Václav mechanik úseku – elektro SkrývkaČermák Jiří technik PM strojní OPM

Správa a. s. Chomutov

20 letUllwer Miroslav referent práce a mezd Odbor odm. a péčeDvořáková Michaela specialista obchodu Odbor podp.obchodu

30 letPetríková Eva ved.odd. řízení likvidity Odbor finanční

PRODECO, a. s.

20 letPříhoda Pavel vulkanizér Tušimice

30 letBakányi Michal provozní elektrikář BílinaChoc Jaroslav provozní zámečník BílinaMašek Milan provozní zámečník BílinaStráda Jaroslav provozní zámečník BílinaKraus Jiří vulkanizér Bílina

Revitrans, a. s.

20 letViktorín Václav řidič pracovních strojů DDMT

30 let

Vitásek Vladimír řidič SMV – nákladní AUTRaník Pavel vedoucí dispečer AUTMlýnek Radomír dispečer DDMTSládek Daniel řidič pracovních strojů DDMTBílec Andrej řidič pracovních strojů DDMTČurda Tomáš provozní elektrikář DDMT

40 letVáňa František řidič SMV – speciální AUBŠťastný Miloš dispečer AUB

SD – Kolejová doprava, a. s.

20 letMoravcová Martina obsluha velínu PLSuchý Petr strojvedoucí externí TZP

30 letJanča Josef vlakvedoucí – vedoucí posunu PL

40 letBálek Václav strojvedoucí PTŽolták Rudolf vlakvedoucí – vedoucí posunu PLJanouch Václav řidič zemních strojů PM

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb

Jubilanti skupiny SD říjen – prosinec

JUBILANTI

4 | 2017 · HL 15

Řidiče rýpadla Tomáše Lončíka spojuje s otcem Ladislavem nejen stejná profese a pracovní prostředí Dolů Nástup Tušimice, ale dokonce i úplně stejný velkostroj. Na KU 300.9/K 64 byli spolu už téměř před třiceti lety v jedné posádce. Zatímco Lon-čík senior odešel v roce 1998 do důchodu, jeho syn pokračuje v otcových šlépějích. O tom, s jakým přehledem Tomáš ovládá více než tisícitunové rýpadlo, se přesvědčil Ladislav Lončík během nedávného vzpomínkového fárání.

ŽIVOT S HNĚDÝM UHLÍMLadislav Lončík se sice vyučil zá‑

mečníkem pro plzeňskou Škodu, ale potom vyjma prvních dvou let zasvětil celý aktivní profesní život těžbě uhlí. „Začínal jsem v roce 1957 jako zámečník dílen v tehdejším ná‑rodním podniku Sokolovský revír, konkrétně na dole 25. únor, který byl později přejmenován na lom Druž‑ba. Záhy jsem se začal starat také o mechanizaci v provoze. Nejdříve šlo o lžícové rýpadlo E 2,5 a později o zakladač Z 1 650.17, který v lokali‑tě sokolovského revíru Nové Sedlo postavily v roce 1966 Vítkovice. Za‑kladač byl na kolejovém podvozku

a zakládal nadloží z vysypaných skrývkových LH vozů. Pamatuji si, že tehdy se roční těžba v lomu Druž‑ba pohybovala kolem 2 mil. t uhlí. I když mi práce na Sokolovsku docela vyhovovala, přešel jsem v roce 1975 na Doly Nástup Tušimice a získal tak i nový podnikový byt v Klášterci nad Ohří. Také v Tušimicích jsem začínal v dílnách. Mým pracovištěm v Závodě dílen a technických slu‑žeb byla převodovkárna,“ ohlíží se za svým životem spojeným s uhlím Ladislav Lončík. Přímo do uhelného lomu přešel v roce 1979. Na lokalitě Merkur těžil uhlí hned několika rý‑padly řady KU 300, dokonce i starším

typem K 300. Celých devatenáct let získával jako řidič velkostroje hlubo‑ké znalosti a zkušenosti. „Pamatuji toho na šachtě opravdu hodně. Ex‑trémní mrazy, silné lijáky, před kte‑rými jsme museli vyjet na vyvýšená místa, abychom techniku neutopili. Vzpomínám nejen na negativní věci, jakou byla třeba havárie skrývkového rýpadla SRs 1 500.1/K 55 v roce 1977, ale samozřejmě i na úspěchy. Tím hodně velkým byla určitě rekordní těžba 22,5 mil. t uhlí v roce 1984, což tenkrát představovalo 30% po‑díl na celorevírních těžbách. To už se dnes těžko překoná,“ připomněl pan Lončík.

HORNICKÁ DYNASTIE LONČÍKŮ

HORNICKÁ DYNASTIE Z DNT

16 HL · 4 | 2017

Tomáš Lončík seznámil otce s pracovištěm řidiče rýpadla,které od dob jeho působení na KU 300.9/K 64 prošlo modernizací.

Ladislav Lončík využil možnosti vrátit se po 19 letech zpátky na své pracoviště a důkladně si celý stroj prošel.

BEZ RÝPADEL KU 300 BY SE TĚŽBA UHLÍ NEOBEŠLA

KU 300.9/K 64, se kterým mají oba představitelé hornické dynastie Lon‑číků osobní zkušenost, je jedním ze čtyř rýpadel řady KU 300 provozova‑ných v současné době na DNT. His‑toricky jich bylo ale víc, a to včetně toho úplně prvního: KU 300.1/K 49 začalo těžit uhlí v roce 1965 v lomu Březno. Zajímavý osud mělo rýpadlo KU 300.15/K 70, které bylo v letech 1975 až 2005 nasazené v DNT. Poté bylo demontováno a ve 14 nadměr‑ných nákladech převezeno na lokali‑tu DB. Tam po opětovném smontování a důkladné modernizaci začalo opět těžit v roce 2009. Rýpadla KU 300 se vyráběla v Uničovských strojírnách v letech 1965 až 1993. Dohromady jich bylo dodáno na všechny tuzemské revíry a také do zahraničí neuvě‑řitelných 44 kusů. V Severočeských dolech aktuálně těží uhlí a skrýv‑ku 10 strojů tohoto typu. Tušimické KU 300.9/K 64, se kterým je spojena rodina Lončíkova, bylo uvedeno do provozu 1. dubna 1973. Díky dvěma generálním opravám a průběžným modernizacím je stroj stále v dob‑ré kondici. „Jen po roce 2000 bylo zmodernizováno mazání, stěrače, řízení zdvihu a otoče. Před pěti lety získalo naše rýpadlo vybavení tech‑nologií GPS, což je důležitý pomoc‑ník ovládání. Informuje nás nejen o přesné poloze, ale přispívá také k dodržování pojezdové roviny a tím výrazně zvyšuje technologickou ká‑zeň. V prašném prostředí uhelného lomu se výborně osvědčil i centrální mazací systém, který navíc informu‑je posádku o skutečném stavu ma‑ziva,“ představil své 44leté rýpadlo řidič Tomáš Lončík.

VZPOMÍNKOVÉ FÁRÁNÍLadislav Lončík přivítal možnost

opět sfárat do důlního provozu, kam se tak mohl vrátit po devatenácti letech. „Sice chodím pravidelně na pivo s bývalými kolegy (už také pen‑zisty) a hodně vzpomínáme na roky prožité na šachtě. Ovšem projet se jejím provozem je něco jiného. Těšil jsem se nejen na syna, ale také na ten typický pracovní ruch na šachtě, hlavně pak na velkostroje. Na první

je teprve sedm let a třeba se jednou zapojí do zahlazování naší těžební činnosti, až přijdou na řadu finální rekultivace včetně přeměny zbytkové jámy DNT na jezero,“ říká s úsměvem Tomáš Lončík.

text a foto: Tomáš Vrba

pohled mě zaujala kvalita těženého uhlí, která je evidentně jiná, než byla v době mého působení. Překvapil mě počet členů posádky. Za mě byla na třístovkách pětičlenná posádka, ale dnes si vystačí s třemi chlapy (řidič‑‑elektrikář, zámečník a klapkař)“, srovnával Lončík senior. Zkušeným okem ocenil grify ovládání rýpadla svého syna, který se v případě pro‑fese zcela potatil. Tomáš Lončík se původně vyučil prodejcem aut v Mo‑totechně, ale protože na šachtě byly lepší podmínky, záhy odešel tam, kde pracoval jeho otec. Na DNT pracuje od února 1989. Přes pozice pasaře, klap‑kaře a zámečníka se stal řidičem rýpadla. Mezitím se při zaměstnání vyučil zámečníkem. Se svými kolegy z posádky pracuje s KU 300.9/K 64 v těžební lokalitě Libouš II Sever. Za směnu průměrně odtěží zhruba 6 tis. t uhlí a výklizu. „Jsem už poslední z rodiny, kdo pracuje na DNT. Kromě táty tady svého času byla zaměstná‑na jako obsluha mostového jeřábu také sestra Ladislava, a maminka sloužila jako sestra v ordinaci zá‑vodního lékaře. Mám čtyři děti, ale nikdo si už hornickou profesi zatím nevybral. I když kdo ví. Nejmladšímu

4 | 2017 · HL 17

VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ

18 HL · 4 | 2017

GIGANT K 10 000/K 74 JAKO STROJ ČASUOriginální velkostroj. Jediný svého druhu. Jeho historie nám otvírá reálné cestování do minulosti, kdy poutal od začátku obrovskou pozornost svými novými dimenzemi a revolučním řešením. A zájem přitahuje dodnes, už nejen svými gigantickými parametry. Protože v jeho dobývacím prostoru DB se může vyskytovat munice z druhé světové války, bylo rýpadlo K 10 000/K 74 po téměř 40 letech provozu vybaveno záložním ovládáním.

4 | 2017 · HL 19

1978 1984 1988

NÁPAD VYTVOŘIT NEJVÝKONNĚJŠÍ TUZEMSKÉ RÝPADLO PŘIŠEL NA KONCI 60. LET

Ambiciózní roční plány těžeb na bílinské lokalitě se v 60. letech odha‑dovaly na 16 mil. t, což by znamenalo odkrýt až 100 mil. m³ nadloží. Jeho odtěžení měly zabezpečit tři techno‑logické celky TC 2 s rýpadly KU 800 na spodních řezech a tři rýpadla K 10 000 výkonové řady TC 3. Úkolem sestrojit

1967 a přinesl celou řadu originálních řešení – například koncepci podvoz‑ku zajišťující dostatečnou stabilitu při požadovaných sklonech terénu, unikátní průměry kulových drah (23 a 29 m), nový záměr vynášecího talíře, či poprvé uplatněné uchycení kolesa na hřídeli a ochranu pohonu kolesa proti přetížení. Montáž robust‑ního rýpadla probíhala v letech 1974 až 1978 v Bílině. Podle vítkovického projektu ji prováděly Hutní montáže Ostrava.

PROVOZNÍ PROBLÉMY VÝLUČNÉHO PROTOTYPU

Navzdory řadě revolučních řešení a mimořádné pozornosti dodavatele i uživatelů v DB neminul K 10 000/K 74 typický osud výlučných prototypů (také první dvě rýpadla KU 800 v DB převzatá do užívání v roce 1973 zpo‑čátku vykazovala značnou porucho‑vost). Nejčastější příčinou odstávek byly poruchy vynášecího talíře, ně‑kolikrát praskla hřídel kolesa. Proto se ověřovací zkušební provoz protáhl až do roku 1984. Kvůli provozním pro‑blémům bylo nakonec od opakované výroby K 10 000 upuštěno. Vedl k tomu také fakt, že i na horních skrývko‑vých řezech se začaly vyskytovat se‑dimenty s vyššími než očekávanými rozpojovacími odpory. V prvních dvou letech provozu (1978–1980) dosahovalo

rýpadlo nejvýkonnějšího technologic‑kého celku TC 3 s teoretickým výko‑nem 10 000 m³ sypané zeminy za ho‑dinu byla pověřena teplická projekční kancelář Vítkovic (později PRODECO). Nevšední zakázky vytvořit největší rýpadlo nejen v rámci Českosloven‑ska, ale celého tehdejšího východního bloku se zhostil tým v čele s hlavním projektantem Vladimírem Dudou. Projekt K 10 000 byl vytvořen v roce

28. června byl po čtyřech letech výstavby zahájen zkušební provoz a koleso o průměru 14,5 m se poprvé, ale bohužel jen na chvíli, zakouslo do země. Kvůli poruše vynášecího talíře trvalo první hrabání jen 25 minut.

Kvůli řadě potíží a poruch byl ukončen až po šesti letech zkušební provoz. Státní úkol na vývoj TC 3 byl vyhodnocen jako neúspěšný a upustilo se od další výroby rýpadel této výkonové řady.

Do roku 1989 se na K 10 000/K 74 vystřída‑la řada představitelů z nejvyšších státních a stranických míst. Zdravici posádce (brigádě socialistické práce) do kroniky napsal v prosinci 1988 i generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.

V roce 2018 to bude už čtyřicet let, kdy impozantní silueta K 10 000/K 74začala tvořit neodmyslitelnou dominantu povrchové těžby na DB.

VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ

20 HL · 4 | 2017

1995 2014 2018

časové využití stroje kvůli poruchám jen 40 %. Přesto bylo v roce 1984 jedi‑né rýpadlo svého druhu K 10 000/K 74 převzato do trvalého užívání. Jeho poruchovost se postupně snižova‑la a začalo plnit své uplatnění na prvním skrývkovém řezu DB. Během dosavadního provozního cyklu ab‑solvovalo K 10 000/K 74 dvě generální opravy, kdy se mimo jiné vyměnily stejnosměrné elektrické zdroje pro pohony otoče, zdvihu a výsuvu, kulová dráha průměru 23 m, rekonstruovalo se uložení hřídele kolesa. Na rýpadlo byla dodatečně namontována pryžová záchytná plata eliminující propad tě‑ženého materiálu z vynášecího talíře, instalovaly se čističe korečků. Vymě‑něny byly také lanové kladky, neboť původní – identické s řadou KU 800 – praskaly. Proto byly vyvinuty kladky speciálně pro K 10 000/K 74.

K 10 000/K 74 ZATÍM VYTĚŽILO PŘES 330 mil. m3 SKRÝVKOVÝCH HMOT

Ačkoli objemy vytěžené skrývky byly zejména v počátečních letech ovlivňo‑vány častými opravami, K 10 000/K 74 je jednoznačně nejvýkonnějším vel‑kostrojem v DB. V období 1978 až 2017 celkem odtěžilo 337 mil. m³. Aktuál‑ně pracuje K 10 000/K 74 na prvním skrývkovém řezu, kde těží jíly a spra‑še v prostoru bývalé Teplické výsypky.

Tyto hmoty pak putují téměř 10 km dlouhou dálkovou pásovou dopravou šíře 2 200 mm na nejvyšší etáž vnitřní výsypky, kde jsou zakládány prostřed‑nictvím zakladače ZP 10 000/Z 81, kte‑rý je už od roku 1978 součástí nej‑výkonnějšího technologického celku TC 3. Vzhledem k tomu, že výsledky strategického archeologického a py‑rotechnického průzkumu předpolí DB prokázaly v budoucím postupu těžby

K 10 000/74 možnost výskytu munice z druhé světové války, bylo rýpadlo na sklonku svého životního cyklu vy‑baveno záložním ovládáním.

MUNIČNÍ NÁLEZY V POSTUPU PRVNÍHO SKRÝVKOVÉHO ŘEZU

V předpolí DB, v prostoru mezi ob‑cemi Mariánské Radčice a Braňany, fungovalo v letech 1944 až 1945 něko‑lik postavení německé protiletadlové

Na montážním místě Jana proběhla generální oprava. Týkala se mimo jiné dovybavení rýpadla elektromotory řízenými frekvenčními měniči, řídicím systémem ovládání dopravní linky a kolesa.

Masivní skluz skrývkových zemin poškodil při těžbě konstrukci kolesového výložníku a zdeformoval také ocelovou konstrukci bočního ztužení a konstrukci pásu 2. Opravu provedlo PRODECO.

V lednu začíná K 10 000/K 74 těžbu ve svém jubilejním čtyřicátém roce. Do důchodu se zatím nechystá. Na základě odborných posudků je jeho životnost plánována zhruba do roku 2021.

Jedním z unikátních řešení je vynášecí talíř neboli kruhový dopravník se sklopnými segmenty.

4 | 2017 · HL 21

dělostřelecké obrany známé pod ná‑zvem flak, neboli Flugabwehr Kano‑ne – protiletadlové dělo nebo kanon. Zbytky dělostřeleckých nábojnic, střepin a dalších vojenských artefak‑tů po německých vojácích nejsou jedi‑nými nebezpečnými nálezy, které zde vědecký tým Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevuje. Munice se vyskytuje také v tzv. trhacích jamách, kde se po osvobození hromadně lik‑vidovala válečná munice nalezená v širším okolí. Zhruba v půlmetrové hloubce pod ornicí archeologové našli

dostatečně ochráněni. Všichni členo‑vé posádky se v případě těžby v pro‑storu identifikovaném jako místo s možným výskytem fragmentů mu‑nice přesunou ze svých pracovišť: řidič velkostroje z kabiny umístěné na kolesovém výložníku, oba řidiči spojovacího mostu ze svých kabin na zadním kolesovém výložníku a na přijímacím konci spojovacího mostu a hlídači přesypu na pásu č. 1 a pásu č. 2 do nově utvořeného centrálního náhradního prostoru ve střední stav‑bě pod otočnou plošinou, kde byl pů‑vodně umístěný sklad údržby. Zatím‑co řidič velkostroje má samostatnou ovládací místnost, ostatní čtyři členo‑vé posádky sedí pohromadě ve druhé místnosti, kde z křesel sledují na čty‑řech monitorech své venkovní úseky. Zbývající členové posádky (elektrikář a zámečník) při těžbě v prostorách s možnými zbytky munice setrvají v přilehlém vyčkávacím prostoru. Pro komunikaci s řidičem ve vedlejší míst‑nosti je používán hlasitý sdělovač. Aby řidič i členové posádky měli dokonalý přehled o stroji, byl na rýpadle roz‑šířen kamerový systém na celkových 17 kamer. Záložní pracoviště řidiče tvoří sestava pěti velkoplošných mo‑nitorů umístěných v půlkružnici pod úhlem 180°, odkud ovládá nejen po‑hyb velkostroje, ale i dopravní linky. Nový monitorovací a sdělovací systém

a za pomoci pyrotechniků zneškod‑nili přes 4,5 tuny výbušnin. Výsledky zdejšího archeologického průzkumu předpolí DB jsou důležité nejen pro získání vzácných historických nále‑zů, ale především k detekci a likvida‑ci dělostřelecké munice a k vyčištění území budoucího postupu těžby. K eli‑minaci ohrožení veškerých terénních prací souvisejících s přípravou území pro budoucí těžbu přispívá také dů‑kladný pyrotechnický průzkum za po‑moci magnetometrického měření re‑alizovaného specializovanou firmou zabývající se pyrotechnikou. Celkem bylo takto naskenováno zhruba 40 ha v předpolí a následně zviditelněny případné nálezy. Zatím vyhodnocené anomálie v předpolí nepředstavovaly muniční nálezy, ale šlo o civilizač‑ní odpad a části inženýrských sítí. V souvislosti s postupem porubní fronty bude důkladný pyrotechnický průzkum pokračovat.

ZÁLOŽNÍ OVLÁDÁNÍ K 10 000/K 74Pro maximální možnou ochranu

členů posádky K 10 000/K 74, které odtěžuje nadloží z prvního skrývko‑vého řezu DB, tedy prostoru s mož‑ným výskytem zbytků dělostřelecké munice z období druhé světové války, bylo rýpadlo vybaveno záložním ovlá‑dáním ve vnitřních prostorách, kde budou řidič i ostatní členové posádky

Při ovládání rýpadla ze záložních prostor sle‑dují členové posádky z křesel na monitorech své venkovní úseky (na fotografii zámečník Jakub Hulmák).

Hlídač pásu – magnetometrický systém HFT umístěný na kolesovém výložníku u pásu č. 1.

Dokonalý přehled řidiči při záložním ovládání zprostředkovává celkem 17 kamer.

VELKOSTROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ

22 HL · 4 | 2017

ovládá řidič z nových ergometrických pultů umístěných v područkách seda‑dla. Sofistikovaný kamerový systém a kvalitní přenos dat na velkoformá‑tové monitory v maximální možné míře nahrazuje řidiči výhled z oken kabiny a ještě více zpřehledňuje in‑formace o situování stroje v řezu. Samozřejmostí je ovládání systému elektronické požární signalizace, sta‑bilního hasicího zařízení a GPS, které je duplicitní z obou pracovišť řidiče. Kráčení rýpadla a kráčení spojovací‑ho mostu je ale možné pouze z původní kabiny na kolesovém výložníku.

Další technickou úpravou na K 10 000/K 74 bylo zvýšení citlivosti hlídačů kovových předmětů. Stávající hlídače železa na kolesovém výložní‑ku a spojovacím mostě byly doplně‑ny o hlídač pásu HFT umístěný na

kolesovém výložníku u pásu č. 1. Jde o počítačem řízený magnetometrický systém vybavený algoritmy pro roz‑poznávání pohybu feromagnetických těles na pásových dopravnících. Jeho součástí jsou malé a snadno monto‑vatelné senzory ze speciálních mag‑netických slitin, umístěné pod do‑pravním pásem. Pro správnou funkci indikátoru HFT byl na poháněcím bubnu pásu č. 1 umístěn snímač otá‑ček poháněcího bubnu. Součástí celé‑ho systému je skříňka řídící elektro‑niky umístěná na plošině kolesového výložníku. Tento nový indikátor želez‑ných předmětů nahrabaných kolesem s vyšší citlivostí a přesností odhalí všechny železné předměty na pohy‑bující se dopravní lince. Nové zálož‑ní ovládání si posádka důkladně vy‑zkoušela a je připravena jej v případě

těžby v místech s možností výskytu munice využívat. Samozřejmostí bylo důkladné proškolení členů posádky včetně vydání směrnice o záložním ovládání umožňujícím ovládat pou‑ze pohyby nutné pro těžbu. Ostatní manipulace – kráčení rýpadla a spo‑jovacího mostu včetně shrnovacího vozíku – je nutné provádět bez těžby, a to z původních klasických kabin na velkostroji. V důlních mapách je vy‑značen prostor, ve kterém je nutné záložní ovládání používat. O konkrét‑ním způsobu provozování stroje ze záložního ovládání rozhoduje vedoucí provozního úseku na základě aktuál‑ního nasazení rýpadla. Dodavatelem záložního ovládání na K 10 000/K 74 bylo PRODECO.

text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, kronika K 10 000/K 74 a archiv PRODECO

Záložní pracoviště řidiče rýpadla(Zdeněk Ransdorf) tvoří sestavapěti velkoplošných monitorůumístěných v půlkružnici.

4 | 2017 · HL 23

Téměř celých sto let čítá zajímavá historie areálu dolu Ludvik, včetně 52 let aktivní těžby, která mapuje typický vývoj hlubinného a později povrchového dobývání hnědého uhlí v revíru, a rovněž charakterizuje změny majetkových poměrů – od malého soukromého investora přes velkou Mosteckou společnost a válečnou SUBAG až po včlenění do SHD.

Skrývka na lomu kolem roku 1925.

Důl Ludvik u Chudeřic na mapě z roku 1898.

D ůl severozápadně od Chudeřic v blízkosti řeky Bíliny nechal vybudovat doktor a balneolog

Ludvik Preiss z Bíliny a důl byl po něm pojmenován Ludvik, německy Ludwig. Výstavba trvala od 1. června do 1. září roku 1856 s nákladem 700 zlatých. Jednalo se o menší uhelnou hlubin‑nou šachtu. Dvě jámy č. I a II s jednou důlní budovou bez napojení na blíz‑kou železniční dráhu byly vybudovány na důlní míře Ludvik I, na katastrální parcele 159/2 obce Chudeřice a číslo budovy bylo 19. V roce 1861 osazenstvo v počtu 10 horníků vytěžilo 1 380 tun uhlí. Důl prokazatelně patřil do roku 1867 spolu s blízkým dolem Amalií Ludviku Preissovi.

Po roce 1868 se důlní pole dosta‑lo do majetku podnikatele Rudolfa Webera z Berlína. Není jisté, že důl nadále pracoval a vykazoval těžbu. Na mapě z roku 1880 je ve starém dole vyznačena hornická kolonie.

Důl Ludvik u Chudeřic

V říjnu roku1889 koupila velká Mostecká uhelná společnost od E. M. Weberové z Berlína asi nepro‑vozovaný důl Ludvik a blízký důl Frieda, které začlenila k dolovému poli Emeran. Nová důlní společnost

zmodernizovala těžbu a postavila nový hlubinný důl na důlní míře Wen‑zel III na katastrální parcele 158/2 obce Chudeřice. Těžební provoz byl připojen 1,5 km dlouhou vlečkou do stanice Světec v roce 1891. Vlastní

Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ

24 HL · 4 | 2017

Na šachtu se dostavil fotograf a korečkový bagr není skoro vidět.

Historické jámy dolu Ludvik na leteckém snímku z roku 2017.

těžní zařízení mělo dřevěnou ob‑délníkovou těžní jámu s ohlubní na 192,32 m n. v. a hloubkou 32 m, a v are‑álu byla vyhloubena ještě čerpací jáma. Starý důl Ludvik byl využíván minimálně od roku 1880 jako hornic‑ká kolonie a roku 1905 byl odtěžen povrchovým lomem č. V.

Těžební pole bylo Mosteckou uhel‑nou společností exploatováno po‑stupně jednotlivými menšími lomy, což bylo zapříčiněno velkým beze‑slojným pásmem a komplikovaným tektonickým jižním okrajem uhelné sloje. Mocnost sloje se pohybovala od 8 do 22 m. Povrchové doly (lomy) byly od roku 1891 označovány čísly I až XIII. Část těžby probíhala hlubin‑ným způsobem. Z lomů vedla lanov‑ka s horním tažným lanem k těžní jámě hlubinného dolu, kterým bylo uhlí vytaženo na povrch do třídírny a ukládáno do vagonů. V sousední vodotěžní jámě bylo zabudováno 5 parních pump, jelikož blízkost řeky Bíliny se projevovala zvýše‑nými přítoky vody. Těžba skrývky probíhala převážně ručně a od roku 1900 byla uváděna do provozu parní korečková a lopatová rýpadla a ko‑lejová doprava. Některé lomy měly serpentinovité uspořádání kolejí a při mocnější skrývce byla použí‑vána i rýpadla korečková.

Od roku 1914 byl na východ od hlu‑binného dolu vybudován na parce‑le 158/3 obce Chudeřice nový závod s třídírnou, vlečkou a dílnami. Z po‑vrchových dolů bylo uhlí dopravová‑no lanovkou po nakloněné rovině.

tun uhlí. Také historie tohoto dolu má černou minulost v podobě častých smrtelných úrazů. Nejtragičtější se udál 7. června roku 1936, kdy spadl prohořelý uhelný strop v komoře a za‑hynuli tři havíři, z toho dva bratři Nováčkové.

V září 1938 byl důl Ludvik v Chu‑deřicích zahrnut do Göringova SUBAGU se sídlem v Mostě. Během války – v roce 1942 – byl důl přejme‑nován na Patria III. Uhelné zásoby vytěžil v roce 1943 a nadále fungo‑val jako výsypný prostor. Za dobu 52 let trvání těžby zde bylo vytěženo celkem kolem 8,5 milionu tun uhlí. Po skončení války byl závod včleněn do Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě (SHD). Spojením pro‑vozů Patria I až III a Rudiay II v roce 1952 vznikl podnik Důl Alois Jirásek. Vlastní lom Ludvik byl již vytěžen na konci války a třídírna i celý povrcho‑vý areál byl v roce 1952 zbourán. Tím byla ukončena aktivní historie dolu Ludvik. Ve zbytkové jámě byla od roku 1953 provozována plavená výsypka a jáma starého lomu tak byla zapl‑něna. Dnes je území rekultivováno a opět využíváno.

text: Zdeněk Dvořák foto: archiv OMG Doly Bílina

Povrchové provozy dosahovaly hlou‑bek 30 až 50 m. Dne 16. května roku 1924 se sesula část břehu řeky Bíliny do uhelného lomu a jen rychlý přesun rýpadla zabránil zatopení.

Povrchový areál druhého hlubinné‑ho dolu byl přetěžen lomem č. V v le‑tech 1928–1929. Roční těžba na dole Ludvik se pohybovala v rozmezí let 1890 až 1926 na 110 až 170 tisících tunách uhlí. Zaměstnáno zde bylo ko‑lem 150 horníků. S nastupující moder‑nizací dosahovala těžba až do ukon‑čení provozu kolem 200 až 300 tisíc

starý důl Ludvík

třídírna Ludvík

hlubinný důl Ludvík

4 | 2017 · HL 25

I Ietos se představitelé Skupiny ČEZ setkali tradičně v adventním čase se starosty ze svého zájmového území. Do Mostu ve čtvrtek 7. prosince přijel také hejtman Ústec-kého kraje Oldřich Bubeníček a v úvodu setkání s potěšením konstatoval, že města a obce v regionu se naučily s povrchovou těžbou a energetickým užitím hnědého uhlí vyrovnaně koexistovat a staly se dobrými partnery společností ČEZ i SD. Program byl naplněn devíti zajímavými prezentacemi z elektráren a dceřiných společností, včetně příspěvku generálního ředitele SD Iva Pěgřímka o společenské odpovědnosti a reali-zované rekultivační činnosti. Nechyběly cílené dotazy ze strany starostů, neformální diskuse ani přátelské besedování.

Aktuální informace o dění i budou‑cí výhledu elektráren Ledvice, PPC Po‑čerady, Tušimice a Prunéřov přinesly prezentace ředitelů Jiřího Šinágla (EPL) a Otakara Tučka (ETP).

Elektrárna Ledvice je v provozu již 51 let. Výstavba nového bloku 660 MW trvala se zpožděním od roku 2006 do letošního roku. Jeho účinnost dosa‑huje 42,5 % a na výrobu 1 MWh potře‑buje 656 kg bílinského hnědého uhlí (oproti potřebě dvou provozovaných starších bloků 1 130 kg/MWh). Sou‑časný celkový výkon ELE představu‑je 770 MW a životnost všech tří bloků

má před sebou zhruba 40 let. Projekt PPC v Počeradech byl dokončen a uve‑den do provozu v říjnu 2014. Účinnost přesahuje 55 %. V loňském roce zde bylo vyrobeno 1,8 mil MWh, letos až dosud 1,4 mil. MWh. Také paroplyno‑vá jednotka PPC patří k základním pilířům výroby elektřiny a tepla na příštích 35 let, společně s obnovený‑mi elektrárnami v Tušimicích (ETU) a Prunéřově (EPR 2), které běží ve standardním provozu. Protože EPR 1 nebude od června 2020 již plnit přísné emisní limity, provoz bude ukončen bez náhrady. V lokalitě Prunéřov se

realizuje výstavba distribučního cen‑tra sádrovce a připravuje výstavba zeleninových skleníků na ploše 5 ha. Ve stadiu příprav je záměr přímého napájení elektřinou z EPR 2 do Centr‑pointu Verne. Nové aktivity probíhají rovněž v lokalitě Tušimice – je hotový elektrokotel pro zásobování teplem města Kadaň v době celozávodních od‑stávek elektrárny, staví se korporátní datový sklad a byl zahájen zkušební provoz nakládacího centra na popílek.

Stavem projektů celkové obnovy se zabýval podrobněji Václav Matys, který zhodnotil uplynulých 10 let pří‑pravy elektráren ČEZ pro 21. století a mohl konstatovat, že cíle se daří naplňovat. Výdaje na ekologizaci si vyžádaly víc než 150 mld. Kč a přinesly výraznou redukci emisí SOx (‑98 %), NOx (‑73 %) a tuhých znečišťujících látek (‑97 %).

Manažer Nadace ČEZ Daniel Novák představil grantová řízení, připome‑nul starostům termíny příjmu žádostí a komentoval nejčastější dotazy týka‑jící se uznatelnosti nákladů, řádných rozpočtů apod.

Místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Vladimír Budinský ho‑vořil o rozsahu zásobování 6,5 mil. obyvatel České republiky z více než 3,6 mil. odběrných míst v 11 krajích. Společně s regionálním reprezentan‑tem Ondřejem Horákem pak přiblíži‑li řešení mimořádných situací kalamit

PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ SKUPINY ČEZ SE STAROSTY

Vladimír Budinský prezentovalspolečnost ČEZ Distribuce.

SVĚT DOLŮ

26 HL · 4 | 2017

a havárií, krizové řízení a zkušenosti krizových štábů.

Pozornost si zasloužil svým refe‑rátem Rekultivace a společenská od‑povědnost generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. Starostové sledovali úda‑je o aktuálních trendech tvorby nové krajiny, plánech sanací a rekultivací na DB a DNT a stavu rekultivovaných ploch. Projekt Pomáháme zaměřují Severočeské doly jako společensky od‑povědná firma zejména na obce v sou‑sedství DB a DNT. Rozvíjejí se aktivity firemního dobrovolnictví, které zatím směřovaly do Braňan, Března, Bíliny a Kadaně.

Program setkání doplnily informa‑ce ze společností ČEZ Teplárenská, ČEZ ESCO a ČEZ Prodej.

text a foto: Tomáš Vrba

Zaslouženou pozornost vyvolal svým vystoupením

generální ředitel SD Ivo Pěgřímek.

Neformální rozhovor ředitele ETP Otakara Tučka (vlevo)s březenským starostou Zdeňkem Valentou.

4 | 2017 · HL 27

Spektrum činností elektrikářů provozního úseku Těžba uhlí v Dolech Bílina je značně široké. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony dálkové pásové dopra-vy jsou přitom pro chod uhelného lomu klíčové. Co všechno obnáší být elektrikářem v nejhlubším hnědouhelném dole?

Za každého počasí, v každém roč‑ním období, každý den zajišťuje parta elektrikářů provozuschopnost dálko‑vé pásové dopravy provozního úseku Těžba uhlí v DB. „Dohromady je nás 33, z toho 20 elektrikářů pracuje v ne‑přetržitém směnném provoze a zbytek pak jen na ranních. Všichni jsme vy‑učení elektrikáři s dlouholetou praxí. Nově pak mezi nás dochází v rámci praktického výcviku také dva učni,“ upřesnil mechanik úseku Elektro Martin Hošek. Elektrikáři z uhelné‑ho lomu DB zajišťují chod nejen po‑rubních dopravníků transportujících vytěžené uhlí od rýpadel k uzlu PVZ, ale také všech tří uhelných odtahů vedoucích od uzlu PVZ až do Úpravny uhlí v Ledvicích. V praxi to znamená kontrolovat, udržovat a v závislosti

na postupu lomu přesunovat 50 po‑háněcích stanic a 13 PVZ (včetně těch v uzlu). Dohromady je to celých 28 km uhelných dálkových pásových dopravníků a 6,5 km dopravníků na skrývkové nadloží, neboť v DB patří k uhelnému lomu i dva skrývkové řezy začišťující uhelnou sloj. Pro napáje‑ní poháněcích stanic je využita na‑pájecí síť 3PE AC 50 Hz 6 000 V – IT. Pro pohony hlavních motorů PD jsou použity usměrňovače, které napá‑jí stejnosměrným napětím řízené střídače. Ze střídačů jsou napájeny motory pohonů pásu. Řízení pohá‑něcí stanice zabezpečuje průmyslový automat Simatic S7 300 od firmy Si‑emens. Pro dálkové řízení pásových dopravníků se využívá komunikační síť Siemens a ZAT. Pracovní prostor

elektrikářů je značně rozsáhlý. Po šachtě se přepravují nejen terénní‑mi vozy, ale i traktorem, který vozí velkou elektrocentrálu používanou pro pohon PVZ při posunu DPD do jiné pozice. Další nezbytností pro práci v šachtě je nabalovací vlek vysoko‑napěťových kabelů a vlek na přesun elektrozařízení VN. „Využíváme také dvě dílny, kde máme k dispozici mimo jiné i výpočetní techniku na sledování on ‑line parametrů poháněcích stanic a pochopitelně také sklad náhrad‑ních dílů a měřicí techniky,“ doplnil elektrikář Tomáš Marek. Jak už bylo uvedeno, sehraná elektrikářská parta je v provoze hnědouhelného lomu ve dne v noci za každého počasí. Práci si plánují podle potřeb lomu. Rozsah pracovních činností je značný – od

ELEKTRIKÁŘI Z UHELNÉHO LOMU DB

Sehraná parta elektrikářů: (zleva)Pavel Brejcha, Tomáš Marek, Martin Šoufek,

Pavel Vondrášek a Pavel Bělina.

SVĚT DOLŮ

28 HL · 4 | 2017

klasických přestaveb a preventivních plánovaných odstávek až po odstraňo‑vání nenadálých závad, které vyřadily elektrozařízení z provozu. „Při pře‑stavbách rozpojujeme napájecí a ovlá‑dací kabely, které po přemístění DPD zase dáme dohromady a zprovozníme. Kluci ze směnové dílny pak odstraňují jakékoliv závady elektrozařízení tak, aby bylo možné co nejdříve odstranit výpadek a zahájit opětovný provoz. Aby předešli případným poruchám, využívají 67 kontrolních míst na trase DPD, kde provedou během směny kont‑rolu,“ vysvětlil Tomáš Marek. K povin‑nostem elektrikářů patří například také údržba zkrápěcích jednotek, kterých je dohromady po celé uhelné trase (od uzlu PVZ do úpravny) nais‑talováno 53 kusů. Nově do jejich péče patří zařízení na odsávání a zakry‑tování polétavého prachu z přesypů lomových dopravníků na vstupu do úpravny uhlí, které výrazně omezuje únik prachu do okolí. Zruční elektriká‑ři neobstarávají jen provozuschopnost elektrozařízení DPD uhelného lomu, ale podíleli se například i na výrobě zkrápěcích jednotek pro omezení praš‑nosti. Zabezpečení elektrické energie a její rozvod na pohony dálkové pásové dopravy jsou pro chod uhelného lomu klíčové. Díky šikovné partě elektrikářů se daří udržovat provozuschopnost DPD téměř nepřetržitě a případné vý‑padky vždy brzy odstranit.

text a foto: Tomáš Vrba

Hornická společnost podkrušnohorské oblasti oceněna v Polsku

Město Belchatów v Lodžském voj‑vodství je právem považováno za hlavní sídlo polského hnědouhelného průmyslu. Stejnojmenný povrchový důl je totiž největší v Polsku a jeden z největších v Evropě. Roční těžby se pohybují kolem 40 mil. t hnědého uhlí při odklizu 120 mil. m3 skrývky a od‑čerpání 270 m3 vody. Uhlí se na dole Belchatów těží od roku 1980 a v roce 2002 bylo zahájeno dobývání nové‑ho pole Szczerców. Důl zaměstná‑vá kolem 5 tisíc pracovníků. Uhelná produkce je určena pro největší pol‑skou tepelnou elektrárnu Belchatów (5 342 MW).

BARBÓRKA 2017 byla v Belchatówě třídenní důstojnou oslavou hornické‑ho stavu. Její součástí bylo setkání jubilantů.

Před auditoriem zhruba 600 účast‑níků byly připomenuty zásluhy a pro‑veden akt vyznamenání a ocenění desítek pracovníků. Naší Hornické společnosti podkrušnohorské oblas‑ti bylo určeno čestné místo a hned na

začátku aktu dekorování byly připome‑nuty zásluhy kolegy Františka Frause a jeho přínos k dlouholeté a pevné spolupráci mezi polskými a českými hornickými společnostmi. Vyzna‑menání pak obdržel z rukou ředitele hnědouhelného dolu Belchatów Ma‑riana Rainczuka a dalších osobností. František Fraus poděkoval s tím, že ocenění přijímá jako uznání spoluprá‑ce a přínosu všech zainteresovaných kolegů a kolegyň Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti, a dočkal se velkého potlesku.

Velmi působivým aktem bylo i uctění hornických veteránů – rytířů hornictví. Zasloužilí senioři jsou mezi hornické veterány přijímáni při pokleku a polí‑bení historických hornických insignií.

Tím však pocta hornictví a hornické práci v Belchatówě nekončila. V pondě‑lí 4. prosince se konala slavná hornická mše k uctění památky patronky hor‑níků sv. Barbory a následoval průvod městem.

text a foto: Jan Žďárský

Tradiční oslavy Barborky – tedy polského Dne horníků – byly v Belchatówě slav‑nostní příležitostí k vyznamenání a ocenění nejlepších pracovníků polského hně‑douhelného průmyslu. Vyznamenání letos převzal také František Fraus, předseda Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti.

Pavel Vondrášek zajišťuje dopravua obsluhu elektrocentrály v důlním provoze.

4 | 2017 · HL 29

S e svým mercedesem v barvách Revi‑transu najezdí po nezpevněných důlních komunikacích Dolů Bí‑

lina zhruba 16 tisíc kilometrů ročně. Dobývací prostor a přilehlé okolí včetně předpolí a výsypek zná do‑konale. Vždyť profesi řidiče na bílinské těžební lokalitě zastá‑vá už od roku 1990. Během let vystřídal desítky náklaďáků. Začínal s malým jeřábem na podvozku legendární Pragy V3S, pak následovala celá škála tatrovek. Postupně usedal za volant sedmi T 815 a čtyř T 163 Jamal. Poslední tři roky řídí silný robustní jednostranný sklápěč s tří‑cípou hvězdou ve znaku. Jeho Mercedes Arocs uveze 16 tun nákladu. Nejčastěji jde o or‑nici převáženou z předpolí na depa či přímo k navážce na rekultivace, nebo o drcený ká‑men ke zpevňování šachetních cest. Otto Hájek platí v Revitran‑su za zkušeného a spolehlivého řidiče, který neměl žádnou vážnou nehodu. Jeho zkušenosti s jízdou ve specifickém a náročném terénu povr‑chového dolu nedávno využila také ko‑

přivnická automobil‑ka Tatra, pro kterou

se na čtrnáct dnů stal zkušebním jezd‑cem testujícím nejnovější model Tatru Phoenix Euro 6.

text a foto: Tomáš Vrba

06:30 Poprvé do kabiny pronik‑ne tlumený zvuk kapali‑

nou chlazeného přeplňovaného šestivál‑ce. Ještě předtím si ale řidič Otto Hájek vyzvedl od dispečera klíče od auta a také stazku, neboli denní záznam o provozu vo‑zidla nákladní přepravy, kde má stanovené přepravní úkoly dnešní dvanáctihodinové směny, jejíž podstatnou část bude trávit za volantem náklaďáku.

Můj pracovní den

OTTO HÁJEKŘIDIČ MERCEDESU AROCS – REVITRANS DB

PRACOVNÍ DEN

30 HL · 4 | 2017

16:00 Sychravý den se projevil nánosy bláta na karosérii auta. Tak jako všichni řidiči i Otto Hájek před odstavením vozidlo důkladně umyl. Mercedes

Arocs opět zazářil jako nový. Vzorný pořádek byl samozřejmě také v kabině. Podle vážných lístků z kamenolomu doplnil do stazky, že dnes dopravil na výsypku Pokrok postupně v šesti fůrách 92 t štěrku a najel celkem 180 km s průměrnou spotřebou 52 l. Rozsah přepravních výkonů byl ovlivněn provozní dobou kamenolomu, proto se po odstavení vozu dozví od dispečera další úkoly poslední části pracovního dne. Ještě předtím je ale nutné dotankovat naftu, aby bylo auto připravené pro dalšího řidiče.

16:20 Kromě nafty se do merce‑desu tankuje AdBlue, tedy

roztok močoviny upravující výfukové plyny dle emisní normy Euro 6. Značce Mercedes zůstal řidič Hájek věrný i v poslední části dne, když skříňovým unimogem zajistil rozvoz stří‑dajících se posádek rýpadla K 10 000/K 74. Po příjezdu z prvního skrývkového řezu do šaten a odstavení vozidla zamířil sám přes koupelnu a šatnu na hlavní vrátnici, kterou opustil po šesté hodině. Dnešní dvanácti‑hodinová směna tím skončila.

14:40 Poslední várka štěrku je uložena na Pokroku. Vzhle‑

dem k tomu, že kamenolom je otevřený jen do dvou hodin, míří Otto Hájek do centrály Revitransu v Bílině. Během zpáteční cesty se mimo jiné dozvídáme, že pan Hájek patří ještě do generace řidičů, kteří si poradí i s běžnou údržbou. Má s ní bohaté zku‑šenosti z dřívějška, kdy vyměňoval olej, nebo zavařoval drobné oděrky karoserie. Nyní, u nejmodernějších vozidel, se o in‑tervaly výměny provozních náplní stará autorizovaný servis.

09:00 Úkol dnešního dne: přeprava štěrkodrtě frakce 0–32 mm z nedalekého kamenolomu ve Všechla‑

pech na vnější rekultivovanou výsypku Pokrok, kde bude využita pro zpevnění cest. Jedna cesta má 28 kilometrů a vede terénem na výsypce, ale i po běžných silnicích. V devět ráno už nakládá v kame‑nolomu třetí fůru, každá má přitom zhruba 15 t. „Pamatuji doby, kdy se auty vozilo také uhlí. ‚Fedrunk‘ probíhal nepřetržitě, tedy i v noci. Nakládala nás lžícová rýpadla E 2,5. Dnes převážíme především ornici, kameny a štěrky,“ upřesnil Otto Hájek.

4 | 2017 · HL 31

M oderní betonová budova s bo‑hatým prosklením v ulici sym‑bolicky pojmenované Merce‑

desstraße se nachází v stuttgartské čtvrti Untertürkheim a skrývá 160 pokladů více než 130leté automobilové historie výroby kvalitních aut s pun‑cem luxusu – příběh značky Mercedes. Devítipodlažní budova Mercedes ‑Benz Muzea ve Stuttgartu postavená podle návrhu uznávaného nizozemského ar‑chitekta Bena van Berkela byla otevře‑na v roce 2006. Na ploše 21 tis. m³ při‑náší nová měřítka pro architektonické pojetí a výstavní koncepci současného automobilového muzea. Po zaplacení vstupného vyjede každý návštěvník výtahem připomínajícím futuristic‑kou kapku vody do 9. patra, kde začí‑ná expozice mapující dějiny nejstarší automobilky na světě. Po spirálových rampách a schodech se postupně pro‑chází chronologicky nebo tematicky řa‑zenou expozicí, která kromě osobních a nákladních aut, motocyklů, autobu‑sů a letadel přináší dalších 1 500 ex‑ponátů ‑ technické výkresy, inovativní součástky posouvající výkony, komfort a bezpečnost vozů s trojcípou hvězdou ve znaku. Vždyť MB typ 260 D z roku 1936 byl prvním sériovým vozem na světě vybaveným dieselovým motorem. Model třídy S zase získal v roce 1979 prvenství jako první vůz standardně vy‑bavený airbagy. Orientaci cesty časem usnadňují dobové fotografie a artefak‑ty přibližující mezníky dějin XX. století. České návštěvníky tak zaujme panel připomínající okupaci v roce 1968, na‑opak překvapí absence událostí roku 1938. Známý fakt, že výkonné a luxus‑ní mercedesy zbožňovali představitelé Třetí říše, zůstal v továrním muzeu také pominut. Velká pozornost je vě‑nována osobnostem novodobé historie, které jezdily v mercedesech. Nechybí reprezentační MB 600 Pullman (1965) kancléře Adenauera, stříbrné kupé MB 190 SL (1959) kosmonauta z Apolla 9 Da‑vida Scotta, vínový MB 500 SL (1992) princezny Diany a samozřejmě papa‑mobil MB 230 G z roku 1980 papeže Jana Pavla II. Povedenou expozici továrního muzea Mercedes ‑Benz by si neměl ne‑chat ujít žádný automobilový nadšenec. Otevřeno je denně kromě pondělí. Vstu‑penka včetně audioprůvodce stojí 10 €.

text a toto: Tomáš Vrba

ZA TROJCÍPOU HVĚZDOU DO JEJÍHO STUTTGARTU

První automobil se spalovacím motoremV lednu 1886 si nechal motoristický průkopník a majitel prvního řidičského průkazu na světě Karl Benz patentovat tento subtilní vozík – tří‑kolku poháněnou jednoválcovým benzinovým čtyřdobým motorem s obsahem 953 m3 a po‑hybující se maximální rychlostí 16 km/h. Ve stejném roce jeho kolega Gottlieb Daimler osadil svým právě vyvinutým spalovacím motorem upravený kočár.

Vrchol luxusu a rychlosti 30. letVrchol výrobního programu reprezentoval mo‑del Mercedes 500 K představený v roce 1934. O dva roky později byl nahrazen modelem 540 K, který se oproti předchůdci lišil ještě vý‑konnějším motorem. Dostatečným výkonem ovšem disponoval i ten původní. Osmiválec s kompresorem rozpohyboval 2,7tunový vůz až na rychlost 160 km/h. Tomu odpovídala prů‑měrná spotřeba 29 l/100 km. Pocit luxusní jízdy kromě interiéru zajišťoval moderní podvozek s dělenými nápravami a vinutými pružinami. Drtivá většina z 342 vyrobených aut byla s ote‑vřenou karosérií.

TIP NA VÝLET

32 HL · 4 | 2017

Klopená závodní dráhaZa nejatraktivnější část muzea je považová‑na klopená dráha se závodními automobily, mezi nimiž nechybí monoposty Formule 1, rychlé tahače a speciály sbírající vavříny v nejrůznějších automobilových soutěžích po celém světě, včetně legendárního MB 300 SL, vítěze populárních závodů Carrera Panamericana a Le Mans.

Mercedes 300 SL Gullwing první silniční závoďákSvé jméno dostal díky podobnosti nahoru otevřených dveří s racčími křídly. Dvouse‑dadlové kupé se vyrábělo v letech 1954–57. S maximální rychlostí 225 km/h a zrychle‑ním z 0 na100 km/h za 8,8 sekund bylo regu‑lérním předchůdcem dnešních supersportů. Pro firmu měl tento model navzdory relativně nízkým výrobním číslům (1 400 kusů) zá‑sadní význam. Síla firmy Mercedes zničená spojeneckým bombardováním během války byla opět zpátky a s pompou dokázala, že se s ní musí do budoucna počítat.

Nákladní automobily a autobusyMuseum Mercedes ‑Benz v bohaté míře přibližuje vývoj v nákladní a hromadné pře‑pravě. Nechybí nejstarší autobus Daimler, který byl dvoupatrový a ulice Londýna brázdil už v roce 1907. Mezi dokonale re‑staurovanými autobusy ze 40. až 60. let se vyjímá pestrý a vyzdobený MB Omnibus LO 1112 přepravující v letech 1969 až 1990 obyvatele Buenos Aires. Počátky historie předního světového výrobce ná‑kladní aut připomíná první 3tunový nákla‑ďák Benz z roku 1912.

Jak se zrodila automobilová legendaVe dvacátých letech vypukla v Německu recese, která přinesla vysokou inflaci a obrovskou nezaměstnanost. Špatná hospodářská situace přiměla do té doby dva ri‑valy ke spolupráci, která v roce 1926 vyústila ve sloučení společností Daimler a Benz v jeden společný podnik fungující pod značkou Mercedes ‑Benz. Nové logo tvo‑řila stříbrná Daimlerova trojcípá hvězda obkroužená modrým mezikružím se jménem značky a Benzovými vavřínovými snítkami.

4 | 2017 · HL 33

Víc než dva tisíce let střežilo podzemní pohřebiště prvního čínského císaře přes osm tisíc hliněných – terakotových postav. V letech 210–209 před naším letopočtem byly pohřbe-ny spolu s císařem, který vládl jako první nad sjednocenou Čínou. Mimo jiné začal budo-vat také Velkou zeď. Mystérium císařské nekropole v Xianu je od objevení v roce 1974 stále předmětem odborného zkoumání i neutuchajícího obrovského zájmu lidí z celého světa. Mimořádná výstava 68 věrných certifikovaných kopií bojovníků, 2 koní a repliky bojového vozu se na své cestě světem dostala do České republiky. Do Mostu přicestovala z Olo-mouce, v lednu ji čeká převoz do Ostravy. V Oblastním muzeu v Mostě můžete do tváří císařových bojovníků a ochránců pohledět do 7. ledna 2018.

Do Mostu za tajemstvím terakotové armády prvního čínského císaře

34 HL · 4 | 2017

TIP NA VÝLET

V enku je teď většinou nevlídno a počasí na výlet moc neláká. Ovšem, možnost navštívit velmi

zajímavou výstavu je dobré využít, zvlášť když je to expozice dokonce v mnoha ohledech unikátní. Pochází z daleké Číny, kam jen tak nepojede‑me, a máme ji teď přímo u sousedů, v Mostě. Objektem výstavy je terako‑tová armáda prvního čínského císa‑ře Čchin Š‘‑chuang ‑ti, považovaná za osmý div světa. Něco takového už rozhodně za návštěvu stojí.

Jedinečné vystavované exponáty jsou samozřejmě certifikované repliky. Čína totiž v žádném případě nepovolu‑je vývoz originálů. Místo nálezu v Xia‑nu v západní Číně (provincie Shaanxi) se všemi artefakty je od roku 1987 pod ochranou UNESCO. Císařské pohřebi‑ště bylo roku 1974 objeveno náhodou, místními zemědělci při hloubení stud‑ny. Podle odhadu z roku 2007 (vyko‑pávky stále pokračují) se jedná o více než 8 000 hliněných vojáků v životní či mírně nadživotní velikosti. Postavy byly zhotoveny z vypálené hlíny, tedy terakoty (u nás známe například te‑rakotové květináče). Naleziště zahrnu‑je bojovníky nejrůznějších hodností, od řadových vojáků – pěšáků, přes lučištníky, až po generály. Na místě bylo také nalezeno 130 vozů, včetně 520 tažných koní a také 150 jezdec‑kých koní. Více o historii se dozvíte na mostecké výstavě prezentující útvar 68 bojovníků nebo na stránkách www.chinese ‑emperor.com/most.

Výstava je umístěna v největším sále Oblastního muzea Most, tedy v budově bývalé průmyslovky ve zbytku původní‑ho města pod hradem Hněvín. Na mís‑to vás navede kruhový objezd, poblíž mosteckého OBI. Parkoviště je přímo před budovou, bezplatné. Budovu mu‑zea obejdete z pravé strany, přejdete nádvoří a ocitnete se v objektu vyhra‑zeném unikátní výstavě. K dispozici je šatna, což je v těchto měsících žádoucí. Výstava je otevřena ve všední dny od 11 do 18 hodin, o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin. Právě o víkendech vře‑le doporučuji začít hned po otevření, neboť zájem je velký, a v brzkém do‑poledni budete moci vychutnat atmo‑sféru vzdálené Číny v klidu. Součástí

výstavy je film promítaný v malém kinosále, stojí určitě za vaši pozor‑nost. Film vysvětlí historii, za jakých podmínek byla budována nekropole. Čím byl císař Čchin Š'‑chuang ‑ti tak výjimečný a proč obrovská terakoto‑vá armáda vznikla. Hlinění bojovníci měli totiž jednak chránit císařovu hrobku, jednak mu měli poskytnout silnou podporu, až opět převezme vládu nad impériem v příštím životě. Uvidíte vlastní místo nálezu a sezná‑míte se se způsobem, jakým se repliky vyrábějí. Je možná vhodné navštívit nejdříve výstavní sál a pak zhlédnout film, případně se k některým objektům ještě jednou vrátit. Vlastní prohlídka, včetně filmu zabere asi 1,5 až 2 hodi‑ny času. Děti s sebou pochopitelně můžete vzít, nicméně pro ty nejmen‑ší to nebude až tak zábavné. Můžete je upoutat třeba tím, že jim koupíte sadu pro malé archeology a sami pak pokračovat v úvahách srovnávajících ve stejné časové ose epochu prvního čínského císaře s epochou antického Říma v době druhé punské války a kar‑táginského generála Hannibala …

Pokud vám po výstavě vyhládne, poblíž muzea je několik solidních re‑staurací. Nemusíte jezdit nikam au‑tem, stačí pár kroků k dobrému obědu nebo svačině.

Přejeme vám hezký zážitek z trochu netradičního výletu – takřka až do daleké Číny – stejně jako hodně štěstí a pevné zdraví do nového roku.

text a foto: Jan Říha

4 | 2017 · HL 35

VŠEOBECNÉ GYMNAZIÁLNÍ

Gymnázium, čtyřleté studium 79-41-K/41 Gymnázium, osmileté studium 79-41-K/81

Vzdělávání s důrazem na přípravu ke studiu na VŠ humanitního či technického směru

ODBORNÉ TECHNICKÉ

Geodézie a katastr nemovitostí 36-46-M/01

Obor je zaměřený na výuku geodetických a kartografických prací zahrnujících oblast vytyčování pozemků, podkladů pro mapy, stavebnictví i práci na katastrálních úřadech. Využívá při tom nové digitální technologie a software.

Technická zařízení budov 36-45-M/01

Obor zahrnuje výuku projekčních a instalačních činností tý-kajících se rozvodů plynu, vody, kanalizace, vytápění i zpra-cování projektové dokumentace v odborných počítačových programech CAD.

Geotechnika 21-42-M/01

Obor zaměřený na geologické a geotechnické činnosti, zejména zakládání staveb v různých geologických podmínkách a těžbu nerostných surovin.

Stavebnictví – Architektura a interiérový design 36-47-M/01

Obor se zaměřením na architekturu a interiérový design propo-juje stavební technické vzdělání s prvky architektury a umění. Vedle pozemního stavitelství a projektování je předmětem studia i kresba, dějiny architektury a design interiérů.

Všechny obory jsou ukončeny maturitní zkouškou a mají návaznost v terciálním vzdělávání na VŠ.Odevzdání přihlášek do 1. 3. 2018, pro obor Stavebnictví – Architektura a interiérový design k přihlášce přiložit podepsané desky se 3 výtvarnými pracemi (dle vlastního výběru, libovolné techniky, přičemž jedna z prací je kresba architektonicky zajímavého objektu).

Srdečně Vás zveme na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 18. ledna 2018 od 12 do 17 hodinnebo jednodenní „mini stáže“, které můžete absolvovat u nás ve škole ve zvoleném oboru.(po předchozí telefonické domluvě – tel. 417 835 252)

Bližší informace na www.gspsd.cz

NABÍZÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2018–2019 TYTO TYPY VZDĚLÁVÁNÍ

GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA DUCHCOV