Analytický reportroyalvision.cz/wp-content/uploads/2018/05/AR-Royal... · Obě arabské země tak...

ROYAL VISION s.r.o. │ člen skupiny DRFG │ www.royalvision.cz

Kanceláře: Praha: Palác Koruna, Václavské Náměstí 1, 110 00 │ Brno: Zvonařka 92/5, 602 00

Sídlo: Holandská 878/2, Štýřice, 639 00 Brno IČ: 28322584

Holandská 878/2, Štýřice, 639 00 Brno

Analytický report

7. 1. 2018





___________________________________________________________________________________________________

„Demokracii dělají demokrati a lepší demokracii lepší demokrati. Pravda je ve všem, i v

politice, nejpraktičtější.“

-

Tomáš Garrigue Masaryk, 1850-1937, český státník, filozof, pedagog a 1. prezident

Československé republiky

___________________________________________________________________________________________________

Hlavní zprávy

Bezpečnostní chyby v procesorech ohrožují stovky milionů zařízení

Saudská Arábie a Emiráty poprvé zavádí DPH

Politika a veřejná správa

MFČR zveřejnilo závěr zprávy OLAF o Čapím hnízdě

Loňský rozpočet skončil druhým nejlepším výsledkem za 20 let

Ekonomika a finance

Světoví bankéři věří v pokračující ekonomický růst eurozóny

Jiří Rusnok je evropským centrálním bankéřem roku

Byznys

Tesla stále nezvládá vyrábět Model 3

Penta nabízí odkup akcií Fortuny za téměř dvojnásobek původní ceny

CPI rozšiřuje svou síť hotelů

ČNB prozatím zamítla, aby CEFC získala 50% podíl v J&T

Burzovní data

Pražská akciová burza

Výnosy českých státních dluhopisů

Nejvýnosnější české korporátní dluhopisy na pražské burze

Bratislavská akciová burza

Výnosy slovenských státních dluhopisů

Nejvýnosnější slovenské korporátní dluhopisy na bratislavské burze

Světové akciové indexy





Hlavní zprávy

Bezpečnostní chyby v procesorech ohrožují stovky milionů zařízení

Výzkumní pracovníci Googlu odhalili závažné bezpečnostní nedostatky u čipů od velkých

společností Intel, AMD a ARM Holdings. Tyto nedostatky představují bezpečnostní hrozbu a

hackeři by je mohli využít ke krádežím důvěrných informací z téměř všech moderních

počítačových zařízení, které čipy těchto firem využívají, tedy například z osobních počítačů či

chytrých telefonů. Náchylné jsou přitom údajně i procesory vyrobené před 20 lety. Problém se

tak týká stamilionů zařízení po celém světě. Chyby, které umožňují přístup k chráněné oblasti

paměti, jsou zásadní, ale jejich zneužití je možné v případě, že útočník již získal přístup k

napadenému přístroji a dokázal na něm spustit uživatelský program. Společnosti jako Microsoft

i Googlu již vydaly bezpečnostní aktualizace, které mají pomoci omezit rizika.

Nejvíce je zprávou zasažena společnost Intel, která je již několik let lídrem na poli procesorů.

Ovládá zhruba 80 % trhu s počítačovými procesory, a dokonce až 90 % u notebooků, mobilních

zařízení a serverů. Šéf Intelu Brian Krzanich vzbudil podezření, když prodal velkou část svého

akciového podílu ve společnosti v době, prodal velkou část svého akciového podílu. Krzanich

prodal akcie a akciové opce za 24 milionů dolarů (507,6 milionu korun) 29. listopadu. To

znamená, že Intel o problémech věděl měsíce předtím, než ředitel akcie prodal. Krzanichovi

zbylo jen 250 000 akcií, což je minimum, které musí vlastnit podle své pracovní smlouvy. Intel

však tvrdí, že prodej byl naplánován předem. Pokud by se potvrdilo, že Krzanich akcie prodal

záměrně, šlo by patrně o trestný čin.

Graf: vývoj ceny akcií Intel

32

34

36

38

40

42

44

46

48

US

D





Saudská Arábie a Emiráty poprvé zavádí DPH

Ropné velmoci Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1. ledna vůbec poprvé

v historii daň z přidané hodnoty. Daň bude ve výši 5 % a bude uplatňována na většinu zboží a

služeb. Oba státy přistoupily k tomuto kroku v situaci, kdy jim nižší ceny ropy přinášejí do

rozpočtu méně peněz. Na oba státy už dlouho naléhají organizace, jako je Mezinárodní měnový

fond (MMF), aby snížily závislost na ropě a diverzifikovaly zdroje příjmů. Saúdskoarabský

rozpočet je na ropném průmyslu závislý z více než 90 %, v případě Spojených arabských emirátů

je to zhruba 80 %. Trh s ropou sice zažívá v posledních měsících oživení, v letošním roce může

ale stagnovat či dokonce klesat. Kvůli americkým těžařům z břidlic, kteří se nepřipojili k dohodě

o snižování objemu těžby. Obě arabské země tak zavádí různá opatření, která mají do

budoucna pomoci ekonomice.

Saúdská Arábie například zavedla spotřební daň na tabák a nealkoholické nápoje a omezila

některé subvence pro místní subjekty. Spojené arabské emiráty pak zvýšily silniční poplatky a

zavedly daň z turistiky. Ani jedna země ale nehodlá zdaňovat příjmy svých obyvatel. Spojené

arabské emiráty odhadují, že v prvním roce by DPH mohla přinést kolem 12 miliard dirhamů

(téměř 71 miliard korun). Zdanění bude podléhat benzin a nafta, potraviny, oděvy, veřejné

služby a ubytování v hotelech. Na některé položky, jako je lékařské ošetření, finanční služby a

hromadná doprava, se daň vztahovat nebude anebo bude nulová. Zavést DPH plánují i další

státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), což je Bahrajn, Kuvajt, Omán

a Katar. Nejdříve však v roce 2019.

Graf: Vývoj ceny ropy na světových trzích

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

120

01.2

014

03.2

014

05.2

014

07.2

014

09.2

014

11.2

014

01.2

015

03.2

015

05.2

015

07.2

015

09.2

015

11.2

015

01.2

016

03.2

016

05.2

016

07.2

016

09.2

016

11.2

016

01.2

017

03.2

017

05.2

017

07.2

017

09.2

017

11.2

017

01.2

018

US

D

Brent WTI





Politika a veřejná správa

MFČR zveřejnilo závěr zprávy OLAF o Čapím hnízdě

Ministerstvo financí posoudilo došlé žádosti o poskytnutí informací a na základě provedené

právní analýzy zveřejnilo podstatné závěry, ke kterým dospěl OLAF (Evropský úřad pro boj proti

podvodům) v rámci svého vyšetřování o Čapím hnízdě. Zveřejněná část konstatuje, že projekt

Čapího hnízda obsahoval nesrovnalosti a dotace by měla být zajištěna. Zveřejnění celé zprávy

OLAF v plném rozsahu s ohledem na to, že zpráva obsahuje informace shromážděné v

probíhajícím trestním řízení, nebylo možné. Ministerstvo také navrhlo úřadům, aby vyňaly z

evropského financování projekty, které vyšetřuje OLAF nebo jsou předmětem správního či

trestního řízení. Podle ministerstva Evropská komise navrhla vyjmout 44 projektů ze šesti

programů.

V souvislosti se zprávou OLAF o Čapím hnízdě se objevují prohlášení, že vyšetřování bylo

vedeno nestandardně, neprofesionálně a nedodržuje české právo a presumpci neviny. Lidé z

okolí premiéra Andreje Babiše říkají, že evropský úřad OLAF vede vyšetřování Čapího hnízda

neprofesionálně s cílem poškodit premiéra. Ve vyšetřovacím úřadu OLAF přitom podle

poslanců a znalců evropských orgánů pracují nejlepší odborníci z oblasti práva a daní. Rekrutují

se z řad bývalých detektivů, analytiků tajných služeb, soudců, státních zástupců nebo auditorů

z celé Evropské unie. Podle zdrojů blízkých OLAF byli na Čapí hnízdo přiděleni tři lidé. Jeden

vyšetřovatel z Pobaltí, vyšetřovatelka ze Slovenska a Česka. Podle odborníků je tak potvrzeno,

že kauza Čapí hnízdo není pouze nějaká „účelovka“, ale případ, který je na hraně toho, s čím

OLAF z definice bojuje, tedy na hraně podvodu.

Čapí hnízdo se opět stává středem pozornosti především kvůli vyšetřování ze strany OLAF





Loňský rozpočet skončil druhým nejlepším výsledkem za 20 let

Ministerstvo financí oznámilo, že loňský státní rozpočet skončil s menším schodkem, než se

očekávalo. Schodek za rok 2017 byl 6,2 miliardy korun, po přebytku 62 miliard v předchozím

roce. Hospodaření ČR tak nakonec loni skončilo s druhým nejlepším výsledkem za posledních

dvacet let. Pomohl především větší výběr daní díky posilující ekonomice, doprovázený růstem

mezd a větší ochotou domácností i společností utrácet. Stát ale také meziročně méně

investoval. Přebytek v roce 2016 byl historicky nejlepším výsledkem, stál ale za ním především

mimořádně vysoký příliv peněz z EU. Zejména v první polovině roku 2016 totiž státní i

soukromé společnosti na poslední chvíli dočerpávaly přidělené dotace z uplynulého

programového období 2007 až 2013.

Objem peněz přijatých z EU loni meziročně klesl o téměř 82 miliard korun. To je také jeden

z důvodů, proč poslanci rozpočet na loňský rok plánovali s 60 miliardovým deficitem. Podle

ministryně financí Aleny Schillerové skončilo hospodaření státu s dobrým výsledkem, zejména

když se přihlédne na výsledek očištěný od vlivu dotací z EU. Oproti roku 2016 vzrostl loni výběr

daně z přidané hodnoty o 9,1 %. Tato daň státu přináší nejvíce peněz. Zatímco celkové příjmy

státu meziročně klesly o 0,6 procenta na 1 274 miliard, výdaje se zvýšily o téměř 60 miliard, což

je růst o téměř 5 %. Výsledek potvrzuje, že Česká republika má jedny z nejzdravějších veřejných

financí v rámci celé EU. To ocení světové ratingové agentury a mezinárodní investorská

komunita. Díky tomu lze očekávat příliv zahraničních investic a vláda si tak i nadále bude moci

půjčovat za jedny z nejvýhodnějších podmínek.

Tabulka: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů

Rozpočet sk. % Rozpočet sk. % Rozpočet sk. %

schválený k 31.12. plnění schválený k 31.12. plnění schválený k 31.12. plnění 2016/2015 2017/2016 2016/2015 2017/2016

1 2 3 4 5 6 7 8 9 5-2 8-5 5:2 8:5

Daňové příjmy (vč. poj.na SZ a poj. na VZP) 1 412,86 1 514,41 1 619,31 101,55 104,90 107,2 106,9

- Daňové příjmy 790,08 818,75 103,6 857,53 887,72 103,5 920,96 952,81 103,5 68,96 65,09 108,4 107,3

- DPH 321,60 331,84 103,2 352,60 349,72 99,2 370,50 381,68 103,0 17,89 31,96 105,4 109,1

- spotřební daně (vč. energ. daní) 142,60 150,50 105,5 149,40 158,23 105,9 158,80 162,83 102,5 7,73 4,61 105,1 102,9

- daně z příjmů PO 131,90 147,51 111,8 150,20 164,72 109,7 169,20 170,65 100,9 17,21 5,92 111,7 103,6

- daně z příjmů FO 157,80 154,35 97,8 165,10 172,38 104,4 180,50 192,83 106,8 18,03 20,45 111,7 111,9

- z kapitálových výnosů 13,50 15,73 116,5 16,20 16,14 99,6 14,90 15,97 107,2 0,41 -0,17 102,6 98,9

- ze závislé činnosti 137,90 136,12 98,7 145,40 149,39 102,7 159,20 169,24 106,3 13,27 19,85 109,7 113,3

- z přiznání 6,40 2,50 x 3,50 6,85 195,7 6,40 7,62 119,0 4,35 0,77 x 111,2

- silniční daň 5,40 5,81 107,7 5,70 5,97 104,7 5,90 6,19 104,9 0,16 0,22 102,7 103,7

- daň z nemovitých věcí 10,10 10,31 102,1 10,30 10,58 102,7 10,40 10,76 103,4 0,27 0,18 102,6 101,7

- majetkové daně 9,50 6,79 71,5 10,30 12,53 121,7 11,60 12,58 108,5 5,74 0,05 184,6 100,4

- dálniční poplatek 4,10 4,01 97,7 4,20 4,24 101,0 4,50 4,62 102,6 0,24 0,37 105,9 108,8

- ostatní daně a poplatky 7,08 7,63 107,7 9,73 9,34 96,0 9,56 10,67 111,6 1,70 1,33 122,3 114,3

- Pojistné na SZ 400,67 404,77 101,0 421,99 428,47 101,5 447,83 466,10 104,1 23,70 37,63 105,9 108,8

- Pojistné na veřej. zdrav. Pojištění 189,34 198,22 200,40 8,89 2,18 104,7 101,1

mld. Kčskutečnost skutečnost %

Celkem r. 2015 Celkem r. 2016 Celkem r. 2017 meziroč.přírůstek meziroční index





Ekonomika a finance

Světoví bankéři věří v pokračující ekonomický růst eurozóny

V rámci průzkumu Eurozone Economists’ Poll 2018 listu FInancial Times odpovídali přední

světoví bankéři na otázky týkající se výhledu vývoje ekonomiky na rok 2018. Z odpovědí vyplývá

očekávání, že eurozóna poroste podobným tempem jako letos a není důvod pro výraznější

zpomalení. Největší riziko růstu oproti předchozím rokům pro změnu leží mimo její hranice,

především v Číně nebo USA. Je však nutná reforma měnové unie a také pracovního trhu v Itálii.

Například hlavní ekonom Credit Suisse pro Evropu Neville Hill si myslí, že v příštím roce bude

růst ekonomiky ještě větší než letos. Hill nepředpokládá pokles spotřeby, poháněné růstem

mezd, ani investic, které jsou zase poháněny rostoucí ziskovostí a nutností nahrazovat zastaralý

majetek novým.

Většina je ale přesvědčena, že růst HDP eurozóny bude pokračovat zhruba stejným nebo mírně

nižším tempem než v roce 2017. Hlavní ekonom ING Germany Carsten Brzeski si myslí, že

zotavení bude pokračovat díky kvantitativnímu uvolňování a nízkým úrokovým sazbám

Evropské centrální banky, domácí poptávce a zvláště investicím, které by měly v roce 2018

zrychlit. Kvantitativní uvolňování ECB podle většiny ekonomů skončí do 31. prosince 2018.

Ekonom BNP Paribas Richard Barwell vidí hlavní rizika mimo eurozónu, od prudkého zpomalení

globální aktivity přes prosazování protekcionistických opatření zahraničními vládami až po

vystupňování geopolitických rizik. Jednou z možných hrozeb, jejíž dopad se však projeví spíše

v delším období, je také daňová reforma v USA. Reformy Emmanuela Macrona ve Francii

hodnotí ekonomové převážně kladně, avšak zatím se podle nich projeví především zvýšenou

důvěrou.

Graf: Vývoj HDP eurozóny

-5,00

-4,00

-3,00

-2,00

-1,00

0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

09.2

007

01.2

008

05.2

008

09.2

008

01.2

009

05.2

009

09.2

009

01.2

010

05.2

010

09.2

010

01.2

011

05.2

011

09.2

011

01.2

012

05.2

012

09.2

012

01.2

013

05.2

013

09.2

013

01.2

014

05.2

014

09.2

014

01.2

015

05.2

015

09.2

015

01.2

016

05.2

016

09.2

016

01.2

017

05.2

017

09.2

017

%





Jiří Rusnok je evropským centrálním bankéřem roku

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal prestižní ocenění Evropský centrální bankéř

roku, který každoročně uděluje časopis The Banker, vydávaný v Londýně skupinou The Financial

Times. Ocenění je určeno centrálním bankéřům, kteří se se zasadili o ekonomickou stabilitu a

přispěli k hospodářskému růstu. Loni evropský titul získala guvernérka ruské centrální banky

Elvira Nabiullinová a předtím guvernér Bank of England Mark Carney. Rusnok získal ocenění

především za způsob, jakým banka ukončila umělé oslabování koruny a ustála tlak spekulantů.

Rusnokův předchůdce Miroslav Singer získal stejný titul za rok 2014, poté co opatření zavedl v

listopadu 2013.

Po Singerově odchodu muselo ale nové vedení banky řešit, jak a kdy z režimu vystoupit a

přitom být transparentní a nezpůsobit výkyvy kurzu. Zahraniční investoři totiž nakoupili

korunová aktiva za desítky miliard eur v sázce na to, že koruna po opuštění režimu znovu posílí.

Tuzemské banky se chystaly na hektické obchodování a měly dokonce připraveny krizové

scénáře. Obávaly se, že v Česku dojde k podobnému scénáři jako v lednu 2015, kdy nečekaně

uvolnila svoji měnu švýcarská centrální banka. Koruna se začala znovu obchodovat bez

zásadního narušení trhů. Účinné plánování ze strany Jiřího Rusnoka a jeho týmu vyústilo v to,

že se tento manévr stal úspěchem.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok získal prestižní evropské ocenění





Byznys

Tesla stále nezvládá vyrábět Model 3

Americká automobilka Tesla se stále potýká s problémy při výrobě žádaného Modelu 3 a znovu

oddaluje cíl 5000 vyrobených kusů. Tohoto cíle chtěla Tesla dosáhnout již do konce roku 2017,

v listopadu však jeho dosažení posunula na závěr března a nyní jej oddálila až na konec června.

Za celé čtvrté čtvrtletí roku 2017 vyrobila pouze 2 425 vozů Model 3, dodala jich 1 550, což je

mnohem méně, než původně automobilka zamýšlela. V předchozím čtvrtletí, kdy výroba

modelu započala, dodala pouze 222 vozů z plánovaných 1 500. V listopadovém dopisu

investorům šéf Tesly Elon Musk označil za hlavní příčinu zbrzdění produkce problémy se

sestavováním baterií v továrně Gigafactory 1 v Nevadě. Část viny ale automobilka svalila na

dodavatele.

Nyní Tesla uvedla, že i přes problémy dosáhla významného pokroku při překonávání potíží s

výrobou vozu Model 3 a nyní předpokládá, že do konce března produkce dosáhne právě

zhruba 2 500 vozů týdně. To je však stále pouze polovina plánované produkce na konec

loňského roku. Pokud tedy Tesla nechce zklamat své investory a chce dodržet své cíle, musí

rapidně zvýšit výrobu a vyhnout se jakýmkoliv chybám v procesu, které jej jinak dramaticky

zpomalí. A Model 3, který měl z Tesly udělat automobilku světového kalibru, zatím provází až

příliš mnoho chyb. A z problémů, jak už to bývá, těží především konkurence. Především

americká automobilka General Motors se svým elektrickým modelem Chevrolet Bolt, jehož se

v USA prodalo od zahájení výroby v prosinci 2016 přes 23 000 kusů a v únoru mají jeho prodeje

vystoupat na 5 000 měsíčně.

Graf: Vývoj ceny akcií Tesla

130

180

230

280

330

380

US

D





Penta nabízí odkup akcií Fortuny za téměř dvojnásobek původní ceny

Investiční skupina Penta již potřetí zvyšuje výkupní cenu, kterou nabízí prostřednictvím dceřiné

společnosti Fortbet Holdings Limited minoritním akcionářům za akcie společnosti Fortuna

Entertainment Group, aby mohla společnost stáhnout z pražské burzy. Nyní nabízí na českém

trhu 182,50 koruny za akcii. Ve Fortuně chce získat stoprocentní podíl, nyní vlastní zhruba 80 %.

Oznámil to Josef Němeček ze společnosti Patria, která bude odkup na českém trhu řídit. Plán

získat ve Fortuně stoprocentní podíl a stáhnout akcie Fortuny z veřejného obchodování

oznámila Penta loni na konci března. Minoritním akcionářům, kteří tehdy vlastnili téměř 32 %

akcií, nabídla odkup za 98,69 koruny. Poté cenu zvyšovala.

Penta uvedla, že chce být ve Fortuně dlouhodobým investorem bez plánovaného data exitu.

Chce se soustředit na další intenzivní rozvoj Fortuny, a to zejména na trzích střední a

jihovýchodní Evropy. Podle vyjádření bude realizace těchto plánů finančně náročná, což ovlivní

schopnost Fortuny vyplácet dividendy. Proto se Penta rozhodla navýšit svůj podíl na 100 % a

stáhnout akcie z veřejného obchodování na pražské a varšavské burzy. Původní nabídky

odkupu akcií byly ze strany Fortbetu relativně nízké a často kritizované. Současné zvýšení je tak

logický krok. Další zvýšení výkupní ceny je však již méně pravděpodobné. Minoritní akcionáři

Fortuny budou moci nabídku učiněnou ze strany Penty využít v období od 23. ledna do 22.

února.

Graf: Vývoj ceny akcií Fortuna na pražské burze

60

80

100

120

140

160

180

200

01.2

016

02.2

016

03.2

016

04.2

016

05.2

016

06.2

016

07.2

016

08.2

016

09.2

016

10.2

016

11.2

016

12.2

016

01.2

017

02.2

017

03.2

017

04.2

017

05.2

017

06.2

017

07.2

017

08.2

017

09.2

017

10.2

017

11.2

017

12.2

017

01.2

018

CZ

K





CPI rozšiřuje svou síť hotelů

Investiční skupina CPI třetího nejbohatšího Čecha Radovana Vítka rozšiřuje své hotelové

portfolio. Na přelomu roku nakoupila celkem tři nové budovy. Prvním z nich je hotel Ibis v

centru Olomouce. Nabízí 90 pokojů a pět plně vybavených konferenčních místností. Kolik za

hotel zaplatila, však skupina neuvádí. Další nemovitost Vítek získal v historickém centru

Českého Krumlova. Zatím se sice nejedná o hotel, skupina však má v plánu budovu kompletně

zrekonstruovat a na místě turistům poskytnout zhruba 30 pokojů s čtyřhvězdičkovým

standardem. Otevření plánuje v polovině příštího roku. Třetí nemovitostí je administrativní

budova v centru Budapešti. Ta přímo sousedí se Starlight Suiten Hotel Mérleg, který již CPI na

místě vlastní. Také v tomto případě se skupina chystá objekt kompletně přestavět.

CPI v současnosti vlastní více než tři desítky hotelů. Zhruba dvě třetiny z nich se nachází v Česku,

zbytek v Chorvatsku, Maďarsku, Itálii, Polsku a Rusku. Na jaře 2017 rozšířila své portfolio o

tříhvězdičkový hotel Vladimír v Ústí nad Labem. Pár měsíců předtím Vítek ohlásil akvizici

hotelového operátora CPI Hotels, který pro skupinu hotely spravuje. Jedná se o perspektivní

byznys. O české hotely roste zájem, obsazených pokojů je stále více a hoteliéři zvyšují ceny.

Nejvíc prosperuje Praha, která je tahounem trhu. Loni patřila mezi evropské metropole s vůbec

nejrychlejším růstem výnosů na pokoj. Zatímco v roce 2016 podle studie společnosti PwC

zaplatili za noc v českém hotelu v průměru 2169 korun, vloni to bylo již 2250 korun. Za první

polovinu 2017 utratili investoři za české hotely 165,5 milionu eur (zhruba 4,23 miliard korun)

Vítkova CPI rozšiřuje své hotelové portfolio nejen v Česku ale i v zahraničí





ČNB prozatím zamítla, aby CEFC získala 50% podíl v J&T

Česká národní banka odmítla vydat souhlas k tomu, aby čínská investiční skupina CEFC získala

50% podíl v československé finanční skupině J&T Finance Group. Číňané podle ČNB mimo jiné

dostatečně neprokázali původ peněz. Má se jednat o podstatnou část zdrojů cca 728 milionů

eur z 980 milionů a s tím souvisejících důvodných obav. Rozhodnutí ale není konečné a čínská

skupina se proti rozhodnutí odvolala. Podle šéfa evropské části CEFC, bývalého ministra obrany

Jaroslava Tvrdíka, CEFC vnímá požadavky ČNB na dokumentační doložení žádosti jako plně

oprávněné a je připravena na vyžádání ČNB doplnit i další potřebné dokumenty. ČNB údajně

požádala čínskou skupinu o doplnění desítek informací.

Vstup čínské CEFC do několika bank ovládaných skupinou J&T a sdružených v J&T Finance

Group probíhá už od roku 2014. Číňané nejprve získali 5 % a následně 10 %. Původně měli

získat třetinu, předloni se ale Tvrdík s Tkáčem dohodli, že CEFC získá celou polovinu, za kterou

má zaplatit 980 milionů eur. Problém je právě získání povolení hned několika centrálních bank.

Číňané už získali kladné stanovisko na Slovensku, v Rusku, Chorvatsku a na Barbadosu. V květnu

loňského roku dostali souhlas i od Evropské centrální banky. ČNB je ale hlavním regulátorem a

její souhlas je klíčový. CEFC je nejaktivnější čínskou skupinou v Česku. Postupně získala podíly

v bankách J&T, pivovarech Lobkowicz, strojírnách Žďas, letecké společnosti Travel Service či

cestovní agentuře Invia. Nyní údajně usiluje také o o ovládnutí televize Nova a celé mediální

skupiny CME.

Aktuální podíl CEFC v J&TFG, získání 50% podílů vyžaduje mimo jiné souhlas ČNB





Burzovní data

Pražská akciová burza

Akcie Cena YTD 1 týden 1 měsíc 3 měsíce 6 měsíců 1 rok

CETV 99,80 -0,50% -0,50% -4,41% 9,43% 2,36% 49,85%

ČEZ 510,00 2,72% 2,72% 3,76% 13,43% 29,51% 31,28%

ERSTE 974,60 5,35% 5,35% 5,59% 1,29% 7,86% 26,35%

FORTUNA 180,00 1,32% 1,32% 3,45% 25,04% 29,03% 105,13%

KB 935,00 2,19% 2,19% 4,12% -3,81% 1,91% 8,23%

Moneta MB 83,15 0,91% 0,91% 6,40% 7,29% 9,41% 12,74%

PEGAS 818,00 -0,38% -0,38% 0,34% -5,91% -7,35% 10,42%

PHILIP MORRIS 16 400,00 -0,94% -0,94% 1,36% -3,24% 9,85% 32,71%

STOCK 77,40 -0,90% -0,90% -2,03% 4,17% 52,50% 41,97%

TMR 700,00 -1,41% -1,41% 1,45% 6,87%

O2 279,00 0,90% 0,90% 3,49% 1,57% -0,43% 11,25%

UNIPETROL 376,50 0,11% 0,11% 1,76% 9,61% 32,11% 112,68%

VIG 700,00 4,48% 4,48% 7,20% 7,73% 6,38% 18,23%

Výnosy českých státních dluhopisů

Emise Výnos do

splatnosti %

ČR 2 roky 0,5880%

ČR 3 roky 0,5340%

ČR 5 let 0,9530%

ČR 7 let 1,1410%

ČR 10 let 1,5420%

ČR 15 let 1,9830%





Nejvýnosnější české korporátní dluhopisy na pražské burze

Emise Kupon % Výnos do splatnosti %

J & T Banka as 10,00 9,43

J & T Banka as 9,00 8,41

Czech Property Investments as 8,00 7,38

Unicapital as 5,10 6,07

Unicapital Energy as 5,10 5,66

CPI Byty as 5,80 5,13

Kofola CeskoSlovensko as 4,80 5,02

Gramexo PLC 0,00 4,98

EPH Financing CZ as 4,20 4,90

Trianon Building Prague sro 2,96 4,68


Skoda Transportation as 3,00 3,64


EPH Financing CZ as 3,50 3,38

CPI Byty as 4,80 3,26


J&T Securities Management Ltd 6,25 2,99

Pegas Nonwovens SA 2,85 2,61

Ceska zbrojovka as 2,08 2,58






Bratislavská akciová burza

Akcie Cena YTD 1 týden 1 měsíc 3 měsíce 6 měsíců 1 rok

Tatry Mountain 26,80 0,37% 0,37% -1,11% 0,37% 7,20% 9,84%

BIOTIKA/d 35,00 N/A N/A 9,34% 16,67% -10,26% -18,60%

BIOTIKA II/d 31,92 N/A N/A N/A N/A N/A N/A

OTP BANKA/d 1,52 N/A N/A 1,33% 1,33% -24,00% -16,02%

OTP BANKA 2/d 1,50 N/A N/A N/A N/A N/A N/A

SES TLMACE/d 1,02 N/A N/A N/A N/A 2,00% 27,50%

SLOVNAFT/d 75,00 N/A N/A -2,60% -5,08% -7,67% 7,14%

SLOVNAFT II/d 60,01 N/A N/A N/A N/A N/A N/A

SLOVNAFT III/d 0,00 N/A N/A N/A N/A N/A N/A

BEST HOTEL PRO/d 3,20 N/A N/A 4,92% 4,92% 0,00% 0,00%

VSEOBEC UVER B/d 146,00 -0,02% -0,02% 2,10% -5,19% 10,61% 6,81%

Výnosy slovenských státních dluhopisů

Emise Výnos do

splatnosti %

SR 3 roky -0,2640%

SR 5 let -0,0640%

SR 8 let 0,2310%

SR 10 let 0,7350%

SR 15 let 1,4100%





Nejvýnosnější slovenské korporátní dluhopisy na bratislavské burze

Emise Kupon % Výnos do splatnosti %

JOJ Media House as 6,00 11,37

JOJ Media House as 6,30 7,37

CPI Finance Slovakia as 5,85 6,52

Emma Gamma Finance as 5,25 4,88

Tatry Mountain Resorts as 6,00 4,75

ESIN Finance sro 5,00 4,52

EPH Financing SK as 4,20 4,20


Eurovea as 4,50 3,99

Tatry Mountain Resorts as 4,50 3,98


J&T Finance Group SE 5,25 3,67

HB Reavis Finance SK sro 3,50 3,36



J&T Global Finance V sro 3,80 3,09

Vseobecna Uverova Banka as 4,90 2,06



Ceskoslovenska Obchodni Banka as (Slovak branch) 4,70 1,58





Světové akciové indexy

Název Popis Hodnota YTD Týden 3 měsíce 6 měsíců 1 rok

PX 13 firem Praha 1 105,3 2,52% 2,52% 5,26% 10,62% 18,33%

S&P 500 500 největších USA 2 743,2 2,63% 2,63% 6,95% 12,05% 22,87%

DJIA Tradičních 30 USA 25 295,9 2,37% 2,37% 8,76% 16,80% 29,74%

NASDAQ 2582 technologických firem 7 136,6 3,40% 3,40% 6,33% 12,99% 30,67%

DAX Tradičních 30 Frankfurt 13 319,6 3,04% 3,04% 0,07% 8,30% 10,94%

EUROSTOXX50 50 společností z 12 zemí EU 3 607,6 2,96% 2,96% -1,58% 5,14% 12,22%

FTSE 100 100 největších Velká Británie 7 724,2 0,48% 0,48% 3,65% 6,54% 11,43%

HANG SENG 50 firem Hong Kong 30 814,6 2,99% 2,99% 9,22% 14,18% 42,27%

NIKKEI 225 firem Tokyo 23 714,5 4,17% 4,17% 7,91% 20,09% 24,19%

Název Popis Hodnota P/E P/BV P/S

PX 13 firem Praha 1 105,3 14,92 1,30 1,52

S&P 500 500 největších USA 2 743,2 25,12 3,33 2,30

DJIA Tradičních 30 USA 25 295,9 22,27 3,86 2,49

NASDAQ 2582 technologických firem 7 136,6 35,13 4,33 3,11

DAX Tradičních 30 Frankfurt 13 319,6 19,37 1,81 1,00

EUROSTOXX50 50 společností z 12 zemí EU 3 607,6 20,91 1,99 1,16

FTSE 100 100 největších Velká Británie 7 724,2 24,85 2,24 1,27

HANG SENG 50 firem Hong Kong 30 814,6 14,46 1,49 2,01

NIKKEI 225 firem Tokyo 23 714,5 16,44 1,41 0,96

Finanční data a informace byly získány především z terminálu Thomson Reuters, tiskových

zpráv a zveřejněných informací daných společností či institucí, dále ze zahraničních i domácích

médií a informačních institucí.

Date post:	28-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Analytický reportroyalvision.cz/wp-content/uploads/2018/05/AR-Royal... · Obě arabské země tak...

Documents