HOSTINSKÁ INNOST · BOZP PRO HOSTINSKOU ČINNOST - 4 - i) sdělit zaměstnancům, které...

Hospodářská komora České republiky

Odbor Informačních míst pro podnikatele

OBECNÁ PŘÍRUČKA

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

pro ţivnost

HOSTINSKÁ ČINNOST

Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch.

Autorsky zpracovali: Lidmila Kleinová, CIVOP

Poslední aktualizace: srpen 2009

BOZP PRO HOSTINSKOU ČINNOST

- 1 -

OBSAH

1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI

PŘEDPISY V OBLASTI BOZP ........................................................................... 3

1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ................................................................ 3

1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) .......................................... 5

1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM ................................................... 8

2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY ................................................... 15

2.1. INSPEKCE PRÁCE ..................................................................................15

2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR .....................................................................17

3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP ................................................................ 19

4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ .................... 20

4.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ...............................................................20

4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ ..........................................20

4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: ...................................................................22

4.4. ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ......................................................22

4.5. ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE ........................................23

5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ ........................ 24

5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................24

5.2. KATEGORIZACE PRACÍ ............................................................................26

6. PRACOVNÍ RIZIKA ...................................................................................... 28

6.1. PREVENCE RIZIK ....................................................................................28

6.2. NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH ....................................30

7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH

SLUŢBÁCH ................................................................................................ 31

7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP ....................................................31

7.2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ ....................................................................32

7.3. PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH .....................................................................33

8. VÝCHOVA K BOZP ...................................................................................... 35

8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ .............................................................35

8.2. SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ ...............................................................................37

9. POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ................................ 39

9.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ...............................................................39

9.2. OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ .........................................39


- 2 -

9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ POUŢÍVANÝCH

ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH ...................................................40

10. SKLADY A SKLADOVÁNÍ .............................................................................. 42

10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH.................................................................42

10.2. RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY ..............................................................44

11. NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY ..................... 46

12. POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY .............. 49


- 3 -

1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ

PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP

1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

(obecné vztahující se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na oblast podnikání)

Zaměstnavatel je povinen:

a) zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem

na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví spojená s výkonem práce,

b) zajišťovat BOZP pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdrţují na jeho

pracovištích,

c) vytvářet podmínky pro zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací

BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik,

d) Zaměstnavatel je povinen

vyhledávat rizika,

zjišťovat jejich příčiny a zdroje,

přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci,

omezovat jejich vznik,

nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními

postupy,

nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a

materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými,

udílet pokyny k zajištění BOZP,

e) pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě,

f) přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie,

poţáry a povodně, epidemie, jiné váţné nebezpečí a evakuace zaměstnanců,

g) zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců,

kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské

pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel

zajistí jejich vyškolení a vybavení odpovídající pracovním rizikům

h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem

a zdravotní způsobilosti,


- 4 -

i) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní

preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním

prohlídkám jsou povinni se podrobit a umoţnit jim, aby se jim mohli podrobit,

j) zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště;

pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich

dodrţování,

k) zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich

zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti

a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před

působením těchto rizik,

l) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

m) nepouţívat způsob odměňování, jehoţ pouţití by vedlo k ohroţení bezpečnosti a

zdraví zaměstnanců,

n) zajistit dodrţování zákazu kouření na pracovištích,

o) vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech,

p) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, ţe

nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo

organizačními opatřeními,

q) umístit bezpečnostní značky a zavést signály, týkající se BOZP a seznámit s nimi

zaměstnance, jestliţe nelze rizika moţného ohroţení ţivota nebo zdraví

zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit,

r) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance,

pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového

orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo zástupce pro oblast BOZP,

s) zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena

tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým poţadavkům na pracovní

prostředí a pracoviště,

t) měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty rizikových faktorů, pokud se na

pracovištích zaměstnavatele vyskytují, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo

alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru,

u) zajistit kontroly a revize všech pouţívaných elektrických spotřebičů, přívodních a

prodluţovacích kabelů a šňůr a veškerého elektrického ručního nářadí

pouţívaného na jeho pracovištích v předepsaných intervalech,


- 5 -

v) umoţnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP

anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim

poskytnout informace o takovém jednání.

w) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích

a zařízeních a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci

zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou

rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.

1.2. PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ)

Zaměstnanci mají právo:

na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o pracovních

rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením;

odmítnout výkon práce, o níţ mají důvodně za to, ţe bezprostředně ohroţuje

jejich ţivot nebo zdraví nebo ţivot či zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze

posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance;

účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podílet se na

vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí;

u zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, zvolit radu

zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP;

poţadovat dodatečné informace a vysvětlení; mají rovněţ právo poţadovat

osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci.

Zaměstnanci jsou povinni:

pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny

svých nadřízených;

dodrţovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se zásadami

bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny zaměstnavatele;

dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichţ se

bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci;


- 6 -

účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí;

dodrţovat stanovené pracovní postupy a pouţívat stanovené pracovní a dopravní

prostředky;

pouţívat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tato neměnit ani

nevyřazovat z provozu;

oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by

mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých moţností se

účastnit jejich odstraňování;

nepoţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti, a v pracovní

době, i mimo něj;

podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění zda nejsou

pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek;

nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci;

oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí) nebo

pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho

příčin;

podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám.

Zaměstnancům je zakázáno:

Přinášet a poţívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky na pracovišti;

Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni.

Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na

strojích a bezpečnostní značky.

Pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímţ nejsou

seznámeni.

Další obecné povinnosti zaměstnanců:

Předcházet všemi moţnými prostředky a způsoby vzniku pracovních úrazů.

Kaţdý úraz si řádně ošetřit (nebo si dát ošetřit) a ihned jej nahlásit nejbliţšímu

nadřízenému zaměstnanci, který, jedná-li se o pracovní úraz s následnou

pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny, sepíše záznam o úrazu.


- 7 -

V případě potřeby speciálně vyškolený zaměstnanec musí poskytnout zraněnému

spolupracovníkovi první pomoc a zavolat pomoc.

Nejedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3

kalendářní dny nebo se jedná o tzv. drobné poranění, musí být tyto úrazy

zapsány do knihy úrazů.

Udrţovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště v

pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned hlásit nejblíţe

nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

Při práci pouţívat pouze přidělené a schválené osobní ochranné pracovní

prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z pouţívání a

zjištěný stav ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci;

dodrţovat určená odkládací místa i způsob odkládání.

Neprovádět práce ani neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nemají

předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost.

Pouţívat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdrţovat se pouze na

vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými

místy a prostorami, dodrţovat a respektovat bezpečnostní značky a signály.

Při příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucímu zaměstnanci, řídit se

jeho pokyny a nezdrţovat se bezdůvodně na rizikových místech.

Odpovídat za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných

podobných předmětů, které jim zaměstnavatel svěřil na základě dohody o

odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která musí být uzavřena písemně,

jinak je neplatná. Zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela

nebo zčásti lze pouze v případě, jestliţe se prokáţe, ţe ztráta vznikla zcela nebo

zčásti bez zavinění zaměstnance.

Bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí zaměstnanci uţívat pro svou osobní

potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky

ani jeho telekomunikační zařízení. Dodrţování zákazu je zaměstnavatel

oprávněn kontrolovat.


- 8 -

POZOR:

Nerozumí-li zaměstnanec něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, je povinen

poţádat nadřízeného vedoucího zaměstnance o vysvětlení. Povinností

vedoucího zaměstnance je takové vysvětlení podat.

Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své podřízené s riziky

vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností.

Vedoucí zaměstnanec je povinen před započetím práce zajistit vybavení

zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (vţdy ve vztahu k

pracovnímu riziku na pracovišti nebo související se zadanou prací), a mycími,

popř. i čisticími prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným

způsobem).

1.3. ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM

Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) v § 103, odst.1, písm.h)

stanovuje zaměstnavateli povinnost:

„jestliţe při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod

v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně,

zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po

porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich moţnými účinky na těhotenství,

kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se

týkají sníţení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické

zátěţe spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně

jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte“.

Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou

zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po

porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce

konat z důvodu přípravy na povolání.


- 9 -

Zakázané práce těhotným ţenám

Těhotným ţenám jsou zakázány práce, např.:

v prostředí, v němţ je koncentrace kyslíku v ovzduší niţší neţ 20 % objemových,

vyţadující pouţívání izolačních dýchacích přístrojů,

spojené s fyzickou zátěţí neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v

těhotenství, zejména:

o práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěţ kritéria odpovídající

kategorii druhé,

o spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými

bezmotorovými prostředky,

o spojené se zvedáním a přenášením břemen,

o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například

hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s

rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí a dále práce spojené s

opakovaným otáčením trupu o více neţ 10 stupňů,

o spojené s tlakem na břicho,

o při nichţ nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny

těla ţeny,

o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě

nebo vstoje,

o vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,

o spojené s psychickou zátěţí, zařazené do třetí kategorie;

spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie,

při nichţ by mohly být vystaveny rázům,

spojené s expozicí vibracím,

při nichţ dochází za běţných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůţe

minerálními oleji,

s chemickými látkami a chemickými přípravky,

v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty

elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro

obyvatelstvo,


- 10 -

vykonávané za podmínek, při nichţ jsou překračovány operativní teploty to max v

důsledku tepelné zátěţe z technologie,

vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichţ

je teplota vzduchu udrţována uměle na hodnotě 4 °C a niţší,

vykonávané po dobu delší neţ jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při

teplotách niţších neţ -5 °C,

se zvýšeným rizikem úrazů, zejména při:

o nichţ hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů,

o ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad

volnou hloubkou,

o s nebezpečnými zvířaty,

o související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí

úrazu,

o při poráţení zvířat na jatkách,

o v prostoru uzavřených nádob a nádrţí,

o při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,

o apod.

Zakázané práce mladistvým ţenám

Mladistvým ţenám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící

nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací

uvedených výše i práce spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí:

překračující pro celkovou fyzickou zátěţ limitní hodnoty stanovené pro mladistvé,

při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků,

při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené

v textu „ruční manipulace s břemeny“,

vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu:

o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání nebo trvale vykonávané

vsedě nebo vstoje,

o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například

hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s

rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí a dále práce spojené s

opakovaným otáčením trupu o více neţ 20 stupňů,


- 11 -

o ve vnuceném pracovním tempu.

Práce spojené se zvedáním a přenášením břemen jsou zakázány:

1. všem ţenám, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele:

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami

oběma rukama v pracovní poloze vstoje1):

Hmotnost ručně

zve-daných a

přenáše-ných

břemen nesmí být

větší neţ (kg)

Délka vertikální

dráhy břemene

Maximální

počet

zdvihů za

1 minutu

Maximální

vzdálenost

přenášení

(m)

Maximální celková

hmotnost (kg) bře-

men zvedaných a

přenášených za 1

směnu

15 podlaha – zápěstí 2)

zápěstí - rameno 2)

5

6

10 6500

10

podlaha – zápěstí 2)

zápěstí – rameno 2)

podlaha – rameno 2)

7

8

6

15

5500

5

podlaha – zápěstí

podlaha – rameno

podlaha – nad

rameno

zápěstí – rameno

zápěstí – nad

rameno

rameno – nad

rameno

9

8

5

10

8

6

20

4000

1)Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg.

2)Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

2. těhotným ţenám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, jsou-li při

nich překračovány níţe uvedené ukazatele:


- 12 -

Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami

oběma rukama v pracovní poloze vstoje1):

Hmotnost ručně

zvedaných a

přenášených

břemen nesmí být

větší neţ (kg)

Délka vertikální

dráhy břemene

Maximální

počet

zdvihů za

1 minutu

Maximální

vzdálenost

přenášení

(m)

Maximální celková

hmotnost (kg)

břemen zvedaných

a přenášených za 1

směnu

7,5 podlaha – zápěstí 2)

zápěstí - rameno 2)

3

5

10 2500

5

podlaha – zápěstí 2)

zápěstí – rameno 2)

podlaha – rameno 2)

4

7

3

15

2000

2,5

podlaha – zápěstí

podlaha – rameno

podlaha – nad

rameno

zápěstí – rameno

zápěstí – nad

rameno

rameno – nad

rameno

5

4

3

8

4

3

20

1800

1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. Zvedání

břemen vsedě je moţno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky

s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut.

2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

Obecné zásady pro zvedání a přenášení břemen ţenami jsou stanoveny

Nařízením vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při

práci:


- 13 -

Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen ţenami - hmotnost břemen nesmí

překročit při dobrých úchopových moţnostech:

a) při občasném zvedání a přenášení břemene ţenou by neměla jeho hmotnost

překročit 20 kg,

b) při častém zvedání a přenášení by hmotnost břemene neměla překročit 15

kg,

c) při práci vsedě nesmí překročit hmotnost manipulovaného břemene 3 kg,

d) nepřetrţité zvedání břemen o hmotnosti 10 – 15 kg nesmí překročit 10

minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o

délce nejméně 15 minut,

Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a

přenášení břemene po dobu nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou

směnu.

Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a

přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu.

Kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muţi nebo ţenami nesmí

být zvýšeny o více neţ 20% v ţádné směně.

Zakázané práce mladistvým

Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni a studenti.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na takových pracovištích,

které se zřetelem k fyziologickým a anatomickým zvláštnostem tohoto věku jsou pro

mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví nebo ohroţující jejich vývoj a při

nichţ jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli váţně

ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob.

Mladistvým jsou zakázány zejména práce:

spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí,

práce vykonávané po dobu delší neţ 4 hodiny za směnu, a to:

o vestoje bez moţnosti změny pracovní polohy,


- 14 -

o ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou např.: hluboký předklon,

poloha v kleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou,

s otočením trupu o více neţ 60o, apod.

práce ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a

nad volnou hloubkou,

samostatná obsluha nebezpečných strojů a zařízení, pokud to není součástí

praxe učňů a studentů ve vyšších ročnících odborné přípravy.

Při zvedání a přenášení břemen, při nichţ jsou překračovány ukazatele dále

uvedené:

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových

moţnostech chlapci :

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 20 15 10

Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20

Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových

moţnostech dívkami :

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5

Maximální vzdálenost přenášení (m) 10 15 20

Tučně vytištěný údaj: U dívek věkové kategorie do 16 let se tato vzdálenost sniţuje

na 15 m.


- 15 -

2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY

2.1. INSPEKCE PRÁCE

Od 1.7.2005 platí Zákon o inspekci práce, který se vztahuje na

zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou

vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,

fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy téţ pracují,

fyzické nebo právnické osoby podnikající podle Ţivnostenského zákona a nikoho

nezaměstnávající,

spolupracujícího manţela nebo dítě,

vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické sluţby,

právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení,

právnické nebo fyzické osoby, u nichţ se uskutečňuje praktické vyučování ţáků

středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol,

věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na

odsouzené,

právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní,

sportovní a reklamní činnosti dětmi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

- je nadřízeným sluţebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP),

který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP),

- schvaluje roční program kontrolních akcí,

- koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním

dozorem.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je vůči inspektorátům nadřízeným sluţebním

úřadem a řídí je a rozhoduje ve správním řízení:

v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,

přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná

inspektoráty.


- 16 -

Oblastní inspektorát práce (OIP)

- vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu,

- ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené

lhůty k jejich odstranění a vyţaduje podání písemné zprávy o přijatých

opatřeních,

- kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

- vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro uţívání

ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují poţadavky

právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

- rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních

deliktech

- apod.

Státní úřad a Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodrţování povinností

vyplývajících z právních předpisů:

z nichţ vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě

zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích,

o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů

zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních

předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů),

stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců

pečujících o děti,

o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, ţe převáţně sami dlouhodobě

pečují o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu,

k zajištění bezpečnosti práce,

k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení

ţivota a zdraví

o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi


- 17 -

rovněţ kontrolují dodrţování:

kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální

pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů,

vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichţ nepůsobí odborová organizace,

vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní

pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní

pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo

zákona o cestovních náhradách, jestliţe zakládají nároky zaměstnanců.

Inspektor je oprávněn kromě jiného i

ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při

kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţadovat podání

písemné zprávy o přijatých opatřeních,

ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za

nesplnění povinností kontrolované osoby,

apod.

Pokuty za přestupky a správní delikty (uvedené v zákoně) dosahují v celkovém

součtu 30,3 milionu Kč. Pokuty za jednotlivé přestupky a správní delikty mohou

dosáhnout výše aţ 2 milionů Kč. Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční

orgán. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

2.2. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR

Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje práva a povinnosti fyzických a

právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a definuje soustavu

orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc.

Orgán státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti;

dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví

tímto zákonem nebo na jeho základě;

můţe zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného

zdraví, a to do doby odstranění závady; !


- 18 -

můţe zakázat pouţívání vody, a to do doby odstranění závady;

můţe zakázat provoz nebo pouţívání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje

neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady;

můţe uloţit určení a měření faktorů ţivotních a pracovních podmínek ke zjištění,

zda není ohroţeno veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví; !

můţe rozhodnout o zastavení nebo omezení uţívání stavby nebo provozu, je-li

ohroţeno veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad;

můţe nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení rizik

plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů

pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěţe a ze souvisejících pracovních

podmínek; !

k předcházení vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací můţe,

jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nařídit mimořádné a následné

lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěţe

organismu faktory pracovních podmínek. !

V případech (výše označených červeným vykřičníkem) je kontrolovaná fyzická nebo

právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný

podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede

kontrolu, a je-li závada odstraněna, můţe kontrolovaná osoba obnovit činnost

(provoz) nebo uţívání stavby.


- 19 -

3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP

Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové orgány právo:

kontrolovat:

o plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP,

o pracovní podmínky,

o hospodaření s OOPP,

o šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování,

zakázané práce ţenám a mladistvým;

poţadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních,

zakázat práci přesčas a práci v noci pokud ohroţuje zdraví zaměstnanců,

účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

účastnit se prověrky BOZP prováděné 1x za rok.

Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o:

vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace,

organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu,

zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci,

zajišťování preventivní lékařské péče.


- 20 -

4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ

Pracovní úrazy, jejich evidence, šetření a odškodňování se řídí ustanoveními § 105

Zákoníku práce a Nařízením vlády č.494/2001 Sb.


vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu,

přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu,

vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tj. i o takových, jimiţ

o nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo

o pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny,

pouze zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (tj. na základě

dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce),

vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech PÚ, jejichţ následkem došlo

o ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny

nebo

o k úmrtí zaměstnance,

způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně

o s příslušným odborovým orgánem a

o se zaměstnancem.

4.2. EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ

a) Evidence všech PÚ

je vedena v knize úrazů, tzn. i úrazů bez následné pracovní neschopnosti

nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny,

musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu,

o tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo, všechny

základní údaje o

o postiţeném a podrobný popis pracovního úrazu (tzn. všechny údaje z části

D záznamu o PÚ).


- 21 -

b) Záznam o úrazu

musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení PÚ,

postupovat podle vzoru záznamu.

c) Hlášení PÚ

Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu:

„Ostatní“ PÚ:

státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě

podezření, ţe v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin,

odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP,

zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci,

organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn

na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s.,

příslušnému OIP, vyţaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance

delší neţ 5 dnů.

Smrtelný PÚ:

územně příslušnému útvaru Policie ČR,

odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP,

zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci,

příslušnému OIP,

příslušné zdravotní pojišťovně,

organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn

na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s.

Zaměstnavatel odesílá záznamy o PÚ:

za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce:

příslušnému OIP (Oblastnímu inspektorátu práce),

příslušné zdravotní pojišťovně postiţeného.

záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení:

územně příslušnému útvaru Policie ČR,

příslušnému OIP,

příslušné zdravotní pojišťovně.


- 22 -

4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ:

bezodkladně hlásit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní

stav dovolí, nebo

pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem.

Pracovním úrazem není PÚ, který se zaměstnanci stal na cestě do zaměstnání a

zpět.

Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k

poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím

vzniklou zaměstnavatel, u něhoţ byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním

poměru.

4.4. ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Evidence úrazu v knize úrazů má zásadní význam pro pozdější uplatňování nároků

na náhradu škody.

A. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech:

a) zcela, prokáţe-li, ţe

zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy

nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a

zaměstnavatel jejich dodrţování soustavně dodrţoval a kontroloval,

zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky,

uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

b) zčásti, prokáţe-li, ţe

zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy

nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a

zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky,

zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování nebo jednal

lehkomyslně,

uvedené skutečnosti byly jednou z příčin škody. V tomto případě určí

zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění.


- 23 -

B. Zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu zaměstnanci, který utrpěl

pracovní úraz nebo u něhoţ byla zjištěna nemoc z povolání, za:

a) ztrátu na výdělku (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem a plnou výší

nemocenského),

b) bolest a ztíţení společenského uplatnění (na základě bodového ohodnocení,

které provádí ošetřující lékař zraněného),

c) účelně vynaloţené náklady spojené s léčením,

d) věcnou škodu (pokud v souvislosti s pracovním úrazem vznikla).

4.5. ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatel, u něhoţ k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:

a) objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance,

pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové

organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

b) bez váţných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a

okolností vzniku pracovního úrazu.

O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel

a) bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiţeného

zaměstnance,

b) umoţní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,

c) seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.


- 24 -

5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ

5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

Poţadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovuje § 2 Zákona č.309/2006 Sb.

(o zajištění dalších podmínek BOZP) v platném znění, Zákon č. 252/2000 Sb. o

ochraně veřejného zdraví, v platném znění a Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým

se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a Nařízení vlády č.101/2005 Sb. o

podrobnějších poţadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby:

a) pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby

pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany

zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním poţadavkům a hygienickým limitům

na pracovní prostředí a pracoviště,

b) místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené

rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,

c) pracoviště byla řádně osvětlena, pokud moţno denní světlem,

d) pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o

objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

e) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a

stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,

f) na pracovištích byla zajištěna pravidelná údrţba, úklid a čištění,

g) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením

poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a

vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné sluţby,

h) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné,

i) dodrţovat stanovené teplotní limity na pracovištích, např.:

kanceláře: 200 C,

prodejny: 200 C,

prodejny masa, mléka a mléčných výrobků: 150 C,

jídelny: 200 C,

kuchyně: 150 C.


- 25 -

Stravovací sluţbu lze poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým

poţadavkům na:

umístění,

stavební konstrukci,

prostorové a dispoziční uspořádání,

zásobování vodou,

vytápění, osvětlení a větrání,

odstraňování odpadních vod,

údrţbu, čištění a/nebo dezinfekci,

vybavení,

apod.

Pokud provozovatel/zaměstnavatel v obchodě pouţívá kromě pracovišť umístěných

v budovách i pracoviště venkovní, vztahují se na něj poţadavky podle NV

č.101/2005 Sb., např.:

a) musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob a uspořádána tak, aby

nedocházelo k ohroţení zdrţujících se zaměstnanců a osob a byl zaručen

bezpečný pohyb dopravních prostředků i chodců,

b) odstavné, parkovací a manipulační plochy a komunikace k nim musí být rovné,

zpevněné a odvodněné a upravené proti nebezpečí pádu nebo uklouznutí

zaměstnanců,

c) není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se

na něm zdrţují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity,

d) musí být, pokud je to moţné, uspořádána tak, aby zaměstnanci:

byli chráněni před nepříznivou povětrnostní situací,

nebyli vystavováni škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a

prachu, a byli chráněni před padajícími předměty,

mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně, aby jim mohla

být rychle poskytnuta pomoc.


- 26 -

5.2. KATEGORIZACE PRACÍ

Obecné poţadavky na kategorizaci prací jsou stanoveny Zákonem č. 252/2000 Sb. o

veřejném zdraví, Vyhláškou č.432/2003 Sb. a Nařízením vlády č. 361/2007 Sb.,

kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Těmito právními předpisy jsou

stanoveny rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity,

způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví

zaměstnanců, rozsah a bliţší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické

poţadavky na pracovní prostředí a pracoviště.

Zaměstnavatel musí zařadit práce do kategorií do 30 dnů ode dne zahájení výkonu

prací. Práce, které zařadil do kategorie 2., musí včetně údajů rozhodných pro toto

zařazení neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Tomuto

orgánu musí do 30 kalendářní dnů ode dne zahájení výkonu prací zaměstnavatel

předloţit návrh na zařazení prací do kategorií 3. a 4 a musí v něm uvést:

- označení práce,

- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

- jednotlivé výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou

práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické

směně,

- délku směny (u vícesměnného provozu reţim střídání směn),

- návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet ţen,

- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich

rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do 4 kategorií. Zařazení prací do jedné ze čtyř

kategorií vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěţe faktory, rozhodujícími ze

zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek:

do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, při nichţ podle

současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví

zaměstnance;


- 27 -

do druhé kategorie se zařazují práce, při nichţ ukazatele faktorů, jimţ jsou

zaměstnanci vystaveni (dále jen "expozice"), nepřekračují stanovené hygienické

limity, ale nelze vyloučit, ţe při této míře expozice se neprojeví u vnímavých

jedinců nepříznivé účinky na zdraví;

za práce kategorie třetí se povaţují práce, při nichţ jsou překračovány hygienické

limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí,

přičemţ expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě sníţena

technickými opatřeními pod úroveň stanovených limitů, a pro zajištění ochrany

zdraví osob je proto nezbytné vyuţívat osobní ochranné pracovní prostředky,

organizační a jiná ochranná opatření.Dále jsou to práce, při nichţ se vyskytují

opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jeţ lze

pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací

do čtvrté kategorie se zařazují práce a pracovní procesy spojené s vysokým

rizikem ohroţení, zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při pouţívání dostupných a

pouţitelných ochranných opatření.

UPOZORNĚNÍ: O zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví.


- 28 -

6. PRACOVNÍ RIZIKA

6.1. PREVENCE RIZIK

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních

předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet

rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v platném znění stanovuje povinnosti

zaměstnavatele, týkající se prevence rizik. Zaměstnavatel je povinen:

a) soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a

pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje,

b) vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohroţující pracovní prostředí

vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik.

c) vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění,

d) nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout

opatření k jejich minimalizaci,

e) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména

stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových

faktorů pracovních podmínek,

f) dodrţovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů.

Zásady prevence rizik:

a) omezování vzniku rizik,

b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,

c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení

působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,

d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními

postupy,

e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků,

surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu

s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,


- 29 -

f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů

pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na

nejniţší počet nutný pro zajištění provozu,

g) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti

prostředkům individuální ochrany,

h) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,

i) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností

zaměstnavatele na všech stupních řízení.

Riziko při práci bylo definováno jako

„kombinace pravděpodobnosti a rozsahu moţného zranění nebo poškození zdraví

zaměstnance vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním

zdrojům ohroţení zdraví“.

Identifikovat rizika znamená provést soubor kroků, které

vedou k odhalení situací nebo událostí či okolností, které by se mohly stát

příčinou poškození zdraví,

analyzují prováděné činnosti z hlediska moţného ohroţení zdraví,

analyzují strojní zařízení a rozsah jeho pouţití z hlediska moţného ohroţení

zdraví,

analyzují dřívější pracovní úrazy, nehody a onemocnění.

Zhodnocení rizika znamená posoudit míru rizika u všech činností, které jsou na

pracovištích prováděny a navrhnout opatření (technická, technologická, organizační,

apod. včetně OOPP) k jejich minimalizaci.

Míra rizika je dána součinem následujících faktorů:

pravděpodobnosti výskytu rizika při popsané činnosti (PV),

počtu ohroţených osob (PO),


- 30 -

frekvence/četnost/doba vystavení riziku (FV),

stupněm moţného poškození zdraví (PZ).

Dokumentace o stanovení rizikovosti musí obsahovat:

popis činností, strojů a zařízení, pro které byla identifikace rizik provedena,

počty zaměstnanců a dobu jejich vystavení působení rizikům,

popis rizik,

bezpečnostní opatření k odstranění nebo sníţení identifikovaných rizik.

Existuje celá řada metod, jak rizika odhalovat, identifikovat a hodnotit.

6.2. NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH

a) zasaţení elektrickým proudem v důsledku pouţívání strojů, přístrojů, spotřebičů

apod., které nejsou kontrolovány ve stanovených intervalech a jsou ve špatném

technickém stavu,

b) úrazy v důsledku pouţívání strojů, u nichţ chybí kryty nebo jsou před pouţitím

odstraňovány,

c) zasaţení el. proudem při čištění el. strojů a zařízení, aniţ byly el. přívody

vytaţeny ze zásuvek,

d) popálení o horké části strojů nebo při manipulaci s horkými nádobami,

e) opaření horkými kapalinami, olejem, parami,

f) postříkání horkými kapalinami, olejem,

g) postříkání nebo poleptání chemickými látkami či hořlavinami např. při poškození

originálního obalu,

h) pořezání ostrými předměty nebo ostrými částmi strojů, přístrojů, spotřebičů, apod.

i) poškození pokoţky rukou čistícími prostředky,

j) uklouznutí a pády na znečištěné podlaze,

k) bolesti v zádech, poškození páteře v důsledku zdvihání a přenášení břemen nad

stanovený limit,

l) pád ze ţebříku či schůdků při ukládání nebo výběru zboţí z regálů.


- 31 -

7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH

7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP

Povinnosti zaměstnavatele týkající se OOPP a mycích a čisticích prostředků

stanovují § 104 Zákoníku práce, dále Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a Nařízení

vlády č. 361/2007 Sb.

a) Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo

opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout

zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

b) Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí

chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při

výkonu práce a musí splňovat poţadavky stanovené prováděcím právním

předpisem.

c) Za ochranné prostředky se povaţují téţ pracovní oděv nebo obuv poskytované

zaměstnancům v prostředí, v němţ oděv nebo obuv podléhá při práci

mimořádnému opotřebení nebo znečištění.

d) Ochranné prostředky poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu

zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti.

e) Zhodnocení rizik a úpravu seznamu provede zaměstnavatel znovu, jakmile dojde

ke změnám, které se týkají BOZP, v důsledku zavedení nové technologie, vzniku

nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních pracovních podmínek.

f) Ochranné prostředky musí:

být po dobu pouţívání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich pouţívání

nesmí představovat další riziko,

odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti,

respektovat ergonomické poţadavky a zdravotní stav zaměstnanců,

být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.

g) Tam, kde přítomnost více neţ jednoho rizika vyţaduje, aby zaměstnanci pouţívali

současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky

vzájemně slučitelné.


- 32 -

h) Zaměstnanci musí být s pouţíváním ochranných prostředků seznámeni. Jejich

pouţití pro více zaměstnanců je moţné pouze v případě, ţe byla učiněna

opatření, která zamezí ohroţení přenosnými chorobami.

i) Způsob, podmínky a dobu pouţívání ochranných prostředků stanoví

zaměstnavatel na základě četnosti a závaţnosti vyskytujících se rizik,

charakteristiky práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto

ochranných prostředků.

j) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel

dezinfekční prostředky, kterými mohou být i ochranné masti s dezinfekčním

účinkem.

k) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jeţ

mohou způsobit podráţdění pokoţky nebo znečištění zaměstnance, mycí, čisticí

a dezinfekční prostředky, případně regenerační krémy a masti.

l) Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec nepřetrţitě pouţíval OOPP k omezení

rizikových faktorů při práci, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní

přestávky, při nichţ můţe zaměstnanec OOPP odloţit. Počet bezpečnostních

přestávek se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek. Po dobu

trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec vystaven expozici

rizikových faktorů, které překračují hygienické limity.

7.2. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ

Zaměstnanci jsou povinni:

a) pouţívat OOPP pouze pro práce, pro které byly určeny, pečovat o ně a řádně

s nimi hospodařit;

b) provádět vizuální kontrolu a drobnou denní údrţbu OOPP;

c) odkládat OOPP na místech k tomu určených;

d) ţádat o výměnu, pokud OOPP ztratilo své funkční vlastnosti a v důsledku toho by

mohlo dojít k ohroţení ţivota nebo zdraví;

e) při rozvázání pracovního poměru vrátit přidělené OOPP zaměstnavateli ve stavu,

který odpovídá přiměřenému opotřebení;


- 33 -

f) s ohledem na § 105, odst.2 Zákoníku práce má právo odmítnout práci, jestliţe

není vybaven vhodnými a funkčními OOPP a má důvodně za to, ţe práce

bezprostředně a váţně ohroţuje jeho ţivot nebo zdraví.

7.3. PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE

STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH

Pracovní

pozice

Pracovní

činnost

Pracovní rizika Osobní

ochranné

pracovní

prostředky

Doporučená

doba

pouţívání

Obsluha

zákazníků ve

stravovacích

sluţbách

Chůze po

provozovně

Uklouznutí,

upadnutí,

zvrtnutí nohy

Obuv

polobotková

nebo kotníčková

s protiskluznou

podešví

Po celou

pracovní

dobu

Kuchaři a další

zaměstnanci

kuchyní

Ruční příprava

jídel

Poranění rukou,

nohou, očí, těla

opařením,

postříkáním,

popálením

horkými

předměty, oleji,

tekutinami či

parami; řeznými

ranami,

škrábanci,

bodnutím,

uklouznutím,

apod.

Rukavice na

ochranu před

horkými nádo-

bami a

mechanickým

poškozením;

ochranné

zástěry;

obuv

s protiskluznou

podešví;

Pouze po

dobu výkonu

práce


- 34 -

Pracovní

pozice

Pracovní

činnost

Pracovní rizika Osobní

ochranné

pracovní

prostředky

Doporučená

doba

pouţívání

Pouţívání

kuchyňských

strojků a zařízení

Poranění rukou,

zachycení vlasů

rotujícími a

odkrytými

částmi

Rukavice na

ochranu před

mechanickým

poškozením;

Čepice,

síťky na vlasy;

Pouze po

dobu výkonu

práce

Mytí nádobí Poškození

pokoţky rukou,

znečištění

oděvu

Rukavice na

ochranu před

chemickými

látkami;

ochranné

zástěry;

Pouze po

dobu výkonu

práce


- 35 -

8. VÝCHOVA K BOZP

8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ

Zaměstnavatel je povinen

zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění

BOZP, které

a) doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky pro výkon práce,

b) týkají se jimi vykonávané práce,

c) vztahují se k rizikům, s nimiţ můţe přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na

kterém je práce vykonávána,

d) soustavně vyţadovat plnění právních a ostatních předpisů a

e) kontrolovat jejich dodrţování.

Zaměstnavatel zajistí školení při nástupu zaměstnance do práce, a dále

- při změně pracovního zařazení a/nebo druhu práce,

- při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků

nebo změny technologických anebo pracovních postupů,

- v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu

zdraví při práci.

Zaměstnavatel určí

- obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

- způsob ověřování znalostí zaměstnanců,

- vedení dokumentace o provedeném školení.

Vyţaduje-li to povaha rizika a jeho závaţnost, musí být školení pravidelně

opakováno; v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP, musí

být školení provedeno bez zbytečného odkladu.


- 36 -

8.1.1 MANAGEMENT A VEDOUCÍ ZAMĚSTNANCI

Školení z problematiky BOZP je prováděno:

a) po jmenování do funkce,

b) opakováno v intervalu, který určí zaměstnavatel (vzhledem k dosavadní praxi se

doporučuje stejný interval jako pro školení poţární ochrany, a to min. 1x za 3

roky).

Zaměstnavatel však můţe stanovit i kratší intervaly a určuje jeho obsah.

8.1.2 ZAMĚSTNANCI

a) Vstupní školení:

Kaţdý zaměstnanec musí být řádně a prokazatelně seznámen se svými

povinnostmi, tzn. s:

- platným pracovním řádem nebo jinak nazvanými platnými pravidly firmy,

- pracovními a technologickými postupy,

- právními a technickými normami pro zajištění BOZP týkající se např. strojů,

technických a dalších pracovních zařízení a prostředků, s nimiţ bude

pracovat,

- riziky na pracovišti, na které nastupuje.

b) Opakovaná školení:

v pravidelných intervalech - dle rozhodnutí zaměstnavatele, (vzhledem

k dosavadní praxi se doporučuje stejný interval jako pro školení poţární

ochrany, a to min. 1x za dva roky). Obsah určuje zaměstnavatel. Měl by být

zaměřen především na:

- zopakování základních pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a

na změny, k nimţ v mezidobí došlo,

- dodatky a aktualizaci platných právních předpisů a technických norem,

- vyţaduje-li to povaha rizika/rizik a jeho/jejich závaţnost zopakovat

důleţitost dodrţování stanovených opatření,

- apod.


- 37 -

Povinností zaměstnavatele danou zákoníkem práce je ověřovat znalosti

zaměstnanců, týkající se BOZP, proto jsou opakovaná školení zakončená

obvykle testy;

v nepravidelných intervalech (tzn. data ani časový interval nelze předem

určit); obvykle jsou zaměřena především na určitý okruh/okruhy (skupiny)

zaměstnanců nebo se provádějí při přeřazení zaměstnance na jiné pracoviště

firmy; provádí je buď odborník BOZP nebo manaţer na daném pracovišti a

týkají se např.:

- nastalých pracovních úrazů, jejich příčin, zdrojů, následných opatření a

rizik moţného opakování,

- změn technologie nebo technického vybavení ihned po jejich uvedení do

provozu s důrazem na poţadavky výrobce uvedené v návodech

k obsluze, montáţi a při opravách, a na rizika spojená s jejich obsluhou a

pouţíváním,

- bez zbytečného odkladu v případech, které mají nebo mohou mít

podstatný vliv na BOZP,

- apod.

O všech školeních musí být proveden záznam školitele doloţený osnovou, datem

školení a prezenční listinou školených zaměstnanců.

8.2. SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ

Technická zařízení a činnosti, které mohou ohrozit zdraví nebo ţivot, mohou

obsluhovat jen zdravotně způsobilí a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Právní

předpisy a technické normy stanovují poţadavky na odbornou způsobilost, pravidla

jejího dosaţení a intervaly dalšího ověřování. K nejznámějším patří např. Vyhláška

ČÚBP č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Speciálním školením musí projít, např.:

Řidiči z povolání,

Zaměstnanci pracující s chemickými látkami,


- 38 -

Elektrikáři,

Zaměstnanci obsluhující tlakové nádoby stabilní,

a další.

PŘEHLED VYBRANÝCH PROFESÍ, které vyţadují speciální školení a zkoušky:

Profese Právní předpis / ČSN Intervaly

zkoušek

Poznámka

Obsluha tlakových

nádob

ČSN 69 0012 3 roky

Obsluha plynových

zařízení

Vyhl.ČÚBP č.21/79

Sb. ve znění č.

554/1990 Sb., NV č.

352/2000 Sb., Vyhl. č.

395/ 2003 Sb.

3 roky

Obsluha chladících

zařízení

NV č.179/2001 Sb.,

ČSN 14 0645 1 rok


- 39 -

9. POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ


Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí

byly z hlediska BOZP:

a) vhodné pro práci, pro kterou budou pouţívány,

b) vybaveny ochrannými zařízeními,

c) vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepohodlné

pracovní poloze ani neţádoucím účinkům vibrací a hluku,

d) pravidelně a řádně udrţovány, kontrolovány a revidovány, zejména elektrické

stroje, zařízení a nářadí nebo elektrické části strojů a zařízení.

9.2. OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ

Obecné poţadavky na bezpečnost strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,

kromě jiţ výše uvedených, lze shrnout do několika následujících bodů:

a) obsluhovat stroj podle návodu výrobce; návod musí mít zaměstnanec k dispozici

v českém jazyce,

b) ovládače mít výrazně označeny, udrţovat v čistotě a chránit před zneuţitím

(např. uzamčením hlavního vypínače),

c) kontrolovat funkčnost sdělovačů, tj. teploměrů, ukazatelů tlaku, apod.,

d) dbát na stabilitu stroje,

e) dbát na osvětlení pracovního místa u stroje,

f) dbát na volný prostor kolem stroje (min. 0,8 m),

g) udrţovat provozní komunikace volné a nezmenšovat jejich rozměry např.

odloţeným zboţím nebo jinými předměty (min. šířka pro pohyb zaměstnanců činí

1,1 m),

h) zajistit protiskluznou úpravu podlah, zejména v místech s velkou frekvencí

pohybu osob, a dbát na jejich čistotu,

i) nepřekročit stanovenou hladinu hluku, tj. 85 dB; hlučné stroje, pokud je to moţné,

oddělit od ostatních prostor a sníţit hladinu hluku zejména technickým řešením;

pokud to nelze, vybavit zaměstnance příslušnými OOPP na ochranu proti hluku.


- 40 -

9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

POUŢÍVANÝCH ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH

a) Nářezové stroje

pouţívat k dokrájení zbytků přítlačné pracovní pomůcky potravin kratších neţ

12 cm,

odebírat nakrájené potraviny kleštěmi, vidličkou, apod., nikdy rukou,

čistit stroj v době, kdy je v klidové poloze a přívodní kabel (šňůra) je odpojen

ze sítě,

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických přívodů podle platných

předpisů.

b) Elektrické smaţiče

teplotu rozpáleného tuku regulovat termostatem, která nesmí překročit 2000C;

její překročení musí být signalizováno světelnou nebo zvukovou signalizací,

dno nádrţe opatřit uzávěrem umoţňujícím vypouštění náplně,

nepřekračovat horní ani dolní označení (rysku) udávající nejvyšší a nejniţší

přípustnou hladinu tuku,

potraviny vkládat do horkého tuku pomocí koše nebo jiné pracovní pomůcky,


předpisů.

c) Elektrické sporáky

varné části zatěţovat pouze hmotností stanovenou výrobcem, tzn., varné

části nesmějí být přetěţovány,

trvale čistit záchytné ţlábky na pracovní ploše sporáku,

udrţovat dvířka pečících troub umístěných nad sebou ve stavu, který

neumoţní jejich samovolné otevření,


předpisů.

d) Myčky a sušičky

udrţovat kryt nebo dvířka stroje ve stavu, aby po jejich nadzvednutí nebo

otevření se stroj automaticky zastavil,

udrţovat funkčnost vypínacího zařízení dopravníku nádobí,


- 41 -


předpisů.

e) Chladící místnost

dbát, aby dveře byly ovladatelné zvenčí i zevnitř chladící místnosti, popřípadě

aby tato místnost byla vybavena signalizačním zařízením,

dbát, aby vypínač elektrického proudu byl umístěn uvnitř místnosti, popřípadě

napojen na vnější signalizační zařízení,

dbát, aby vchod do chladící místnosti byl trvale volný, ničím nezastavěný,

dbát, aby zaměstnanec nepracoval v této místnosti déle neţ 1 hodinu,

dbát, aby pověřený zaměstnanec po skončení směny vţdy zkontroloval, ţe

nikdo ze spoluzaměstnanců nezůstal v chladicí místnosti

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických rozvodů a přívodů podle

platných předpisů.

f) Výčepní zařízení

k čepování nápojů pouţívat pouze jednu provozní tlakovou láhev CO2 o

hmotnosti 10 kg,

dbát, aby v jednom prostoru byly umístěny najednou pouze dvě provozní a

dvě zásobní tlakové láhve CO2,

označit vstup do prostoru s tlakovými nádobami piktogramem vyjadřujícím

„zákaz vstupu nepovolaným osobám“,

zajišťovat pravidelné kontroly a revize tlakových nádob.

g) Kuchyňské náčiní

dbát, aby noţe, sekáčky, apod. byly vţdy ostré,

ukládat náčiní tak, aby ostří nebylo příčinou pořezání,

dbát, aby rukojeti nebyly poškozené,

poškozené náčiní vyřadit a nepouţívat,

zajišťovat pravidelné kontroly a revize elektrických strojů a přístrojů podle

platných předpisů.

h) Plynové spotřebiče

dbát, aby obsluha měla snadný a bezpečný přístup ke všem ovládačům,

čistit spotřebič podle návodu výrobce,


- 42 -

při nákupu spotřebiče dbát, aby kaţdý hořák byl opatřen uzávěrem

umoţňujícím kdykoliv uzavřít přívod plynu,

dbát, aby označení různých poloh ovládačů průtoku paliva bylo nepoškozené

a viditelné.

10. SKLADY A SKLADOVÁNÍ

10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH

Pokud je prostor zkolaudován jako sklad a je uţíván pro skladování zboţí určeného k

expedici nebo provoznímu pouţívání, musí pro něj a pro práci v něm platit

následující pravidla:

a) Určit způsob naskladňování a vyskladňování, tzn., zda bude:

zboţí ukládáno do regálu nebo plošně na podlahovou plochu,

ukládání a odebírání materiálu prováděno ručně nebo pomocí techniky, např.

motorových vozíků, ručně vedených vozíků, apod.

b) Výtahy

provozování výtahů musí odpovídat NV 27/2002 Sb. a technickým normám,

např. ČSN 27 4002.

c) Provádět kontrolu regálů:

před uvedením do provozu,

po kaţdém přemístění a přestavení,

nejméně 1x ročně.

Rozsah kontroly: stabilita, tuhost spojů, svislost a vodorovnost, zakotvení, nosnost.

O kontrole musí být proveden písemný záznam.

d) Regály:

musí být stabilní, tzn. musí být upevněny, "ukotveny" proti převrácení,

nesmějí být přetěţované jako celek, ani jejich části,

nosnost regálové buňky a regálového sloupce musí být vyznačena na

viditelném místě trvanlivě a čitelně,

do regálů je zakázáno lézt nebo na ně vystupovat,

regály ve špatném technickém stavu nesmějí být pouţívány,


- 43 -

ruční obsluha částí regálu ve výšce nad 1 800 mm musí být prováděna z

bezpečných zařízení (ţebříky, pojízdné schody, manipulační plošiny apod.).

e) Stohování:

při stohování palet, přepravek a ukládání beden nesmí být překročena jejich

stanovená stohovací nosnost a stohovací výška,

vytvořený stoh musí být stabilní,

zajišťovat stabilitu stohů manipulačních jednotek podpíráním, vzájemným

podpíráním a opíráním o různé konstrukce nelze,

v místech, kde výška stohu přesahuje 2 m, musí zaměstnanci pouţívat

ochranné přilby.

f) Zpracovat „Místní řád skladu“, a to jeho textovou i grafickou část podle ČSN 26

9030 a NV 101/2005 Sb., a v něm stanovit bezpečnostní opatření, např.:

Povolit vstup do skladu pouze určeným zaměstnancům provozovny a

příslušným vedoucím zaměstnancům. Ostatním osobám povolit vstup pouze

v doprovodu některého z vedoucích zaměstnanců.

Vyţadovat zvýšenou pozornost a opatrnost v době naskladňování a

vyskladňování zboţí.

Dbát, aby:

prostorové a plošné členění skladu odpovídalo poţadavkům BOZP,

manipulační prostory byly udrţovány v pořádku a čistotě a byl zajištěn

jejich pravidelný úklid,

povrch podlah a manipulačních cest byl rovný, bez výtluk a přiměřeně

drsný,

uličky, manipulační cesty, uţitné skladovací a manipulační plochy byly na

podlaze vyznačeny obrysovými čarami (100 - 120 mm širokými),

Zásadně platí:

minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v jedné ruce,

má činit 0,85 metru,

minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v obou rukách

(po boku), musí činit 1,00 m,

skladovaný materiál nesmí přesahovat do prostoru uliček,


- 44 -

šířka uliček, kterými projíţdějí vozíky, musí být minimálně o 0,40 m širší

neţ je maximální šířka vozíku s nákladem,

v uličkách, kterými projíţdějí vozíky se nesmějí pohybovat lidé.

Vyţadovat, aby zaměstnanci:

pouţívali přidělené OOPP,

v případě poţáru se řídili ustanoveními poţární poplachové směrnice.

Stanovit v celém skladu zákaz kouření a manipulaci s plamenem.

Vybavit sklad příslušným počtem a druhy přenosných hasicích přístrojů, které

musí odpovídat mnoţství a druhu skladovaného zboţí (v tomto případě

poradí buď poţární technici, nebo osoby odborně způsobilé podle § 11

Zákona o poţární ochraně).

10.2. RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY

a) Ruční manipulace s břemeny je činnost spojená

s přepravováním nebo nošením břemene jedním nebo více zaměstnanci

včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo

s přemisťováním, které v důsledku vlastností břemene či nepříznivých

ergonomických podmínek můţe vést k poškození páteře nebo pohybového

aparátu zaměstnance.

b) Na pracovišti musí být provedena vhodná organizační opatření a pouţity takové

mechanizační prostředky, aby došlo k omezení rizika zejména poškození páteře

a pohybového aparátu.

c) Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky,

musí být ruční manipulace řešena:

s ohledem na hmotnost břemen,

četnost a způsoby manipulace s břemeny,

moţnosti jejich uchopení,

s ohledem na celosměnový energetický výdej.

d) Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen muţi - hmotnost břemen nesmí

překročit při dobrých úchopových moţnostech:

při občasném zvedání a přenášení 50 kg,

při častém zvedání a přenášení 30 kg.


- 45 -

kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí u muţů překročit

10 tisíc kg za pracovní dobu

Přípustné hodnoty pro zvedání a přenášení břemen ţenami – viz kapitola 1.3.4


- 46 -

11. NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY

Pro všechny podnikatele, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a

přípravky, platí následující ustanovení:

a) Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky zahrnuje

jejich:

výrobu,

dovoz, vývoz,

prodej,

pouţívání,

skladování,

balení a označování,

vnitropodnikovou dopravu.

b) Při nakládání s nimi je kaţdý povinen chránit zdraví lidí a ţivotní prostředí a řídit

se výstraţnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími

specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení s nimi,

c) Právnické a fyzické osoby nesmějí prodávat, darovat ani jiným způsobem

poskytovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako:

vysoce toxické jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby

oprávněny k nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky,

toxické nebo ţíravé osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo zčásti

zbaveným způsobilosti k právním úkonům;

d) Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a

chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo ţíravé v

prodejních automatech a do přinesených nádob

e) Právnické osoby a fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými

látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy,

jestliţe:

nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou,


- 47 -

jednotlivé činnosti v rámci nakládání můţe vykonávat i zaměstnanec, kterého

fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila,

opakované proškolení se provádí nejméně 1x za rok, musí být o něm pořízen

písemný záznam, který musí být uchován po dobu 3 let.

Toto ustanovení se nevztahuje na provozování speciální ochranné

dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

f) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání

nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými

jako

vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo

49,

mutagenní označené R-větou 46,

toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61

musí být prokazatelně seznámeni s:

nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků,

zásadami ochrany zdraví a ţivotního prostředí před jejich škodlivými účinky,

zásadami první předlékařské pomoci.

g) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro

pracoviště, na němţ se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo

chemickými přípravky klasifikovanými jako

vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo

49,

mutagenní označené R-větou 46,

toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61

písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ţivotního prostředí při

práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky, která musí být volně

dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat:

informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických

přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají,

pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu ţivotního prostředí,

pokyny pro první předlékařskou pomoc a

postup při nehodě.


- 48 -

Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba povinna projednat s

orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti

h) Právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické

látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické (označené R-větou

45) v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu

nepovolaných osob.

i) Právnické osoby a fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými

látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické

(označené R-větou 45), jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a

chemických přípravků. Evidence se vede pro kaţdou nebezpečnou chemickou

látku a chemický přípravek odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje

o přijatém a vydaném mnoţství, stavu zásob a jméno osoby (název nebo firmu),

které byly chemická látka nebo chemický přípravek vydány. Evidenční záznamy

se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosaţení nulového stavu zásob

nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku.


- 49 -

12. POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI

PROSTŘEDKY

Poţadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je

zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy (tj. silniční dopravy,

vnitrozemské plavby, letecké dopravy a dráhy) dopravními prostředky jsou stanoveny

v Nařízení vlády č.168/2002 Sb.

Povinnosti, dané tímto právním předpisem se týkají zaměstnavatelů, kteří

a) provozují silniční dopravu, včetně obsluhy, oprav, kontrol a údrţby dopravních

prostředků,

b) pouţívají dopravní prostředky při provozování svých pracovních činností.

Zaměstnavatel je povinen:

a) zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů v souladu s

tímto Nařízením vlády,

návodem pro provoz a pouţívání dopravních prostředků dodaných výrobcem

/ výrobci,

místním provozním bezpečnostním předpisem, který sám vydal;

b) určit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného zboţí a

zaměstnance, který bude řídit a koordinovat tuto činnost,

c) vydat organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těţkých nebo

rozměrných nákladů, zajistit dostatečný počet zaměstnanců pro připojování a

odpojování dopravních prostředků a určit způsob jejich dorozumívání,

d) vybavit v případě potřeby výstraţnými tabulkami a dopravními značkami

pracoviště mimo pozemní komunikace,

e) vybavit světly, odrazkami nebo odrazovými deskami místa v terénu, která při

sníţené viditelnosti jsou nebezpečná.


- 50 -

Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci

a) neodstavovali dopravní prostředky na nevhodná místa z hlediska bezpečnosti

práce (např. v místě ochranného pásma inţenýrských sítí),

b) nevjíţděli na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný,

c) pouţívali při výstupu na loţnou plochu a při sestupu z ní ţebřík nebo jiné vhodné

zařízení,

d) zajistili bezpečné otáčení nebo couvání,

e) prováděli kontrolu spojení a zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku

a po jeho odpojení jej zajistili proti samovolnému pohybu,

f) při odstraňování poruch, k nimţ došlo během jízdy na pozemních komunikacích,

pouţívali výstraţné vesty s vysokou viditelností,

g) kteří řídí dopravní prostředky, ale nejsou řidiči z povolání:

nepřekročili max. dobu řízení, tj. 4,5 hodiny, a přerušili ji bezpečnostní

přestávkou v délce nejméně 30 minut (lze ji rozdělit do dvou částí v trvání

nejméně 15 minut),

během bezpečnostní přestávky nevykonávali ţádnou činnost kromě dozoru

na vozidlo a jeho náklad nebo se občerstvili,

vedli denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a bezpečnostních

přestávkách.

Místní provozní bezpečnostní předpis, vydaný zaměstnavatelem, musí stanovit:

a) pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy,

b) bezpečné provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na:

pracovní prostředí,

zvláštnosti pracoviště,

moţné ohroţení zaměstnanců povětrnostní situací,

c) pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.

Date post:	18-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

HOSTINSKÁ INNOST · BOZP PRO HOSTINSKOU ČINNOST - 4 - i) sdělit zaměstnancům, které...

Documents