1

HRA NA KLAVÍR

Ročníková práce

Školní rok 2017 / 2018

Autor: Bára Kuchařová IX.A Konzultant: Petr Hrazdíra

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem ročníkovou práci zpracovala samostatně a použila jen

prameny uvedené v seznamu literatury.

Ve Sloupě 25.5.2018 Bára Kuchařová

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Petru Hrazdírovi

za ochotnou pomoc a cenné rady při vypracovávání ročníkové práci. Další poděkování patří …

4

Obsah

ÚVOD........................................................................................................................................... 5

HISTORIE A VÝVOJ ........................................................................................................................ 6

STAVBA KLAVÍRU ......................................................................................................................... 7

SKŘÍŇ KLAVÍRU A OZVUČNÁ DESKA ........................................................................................................ 7 KLAVIATURA ................................................................................................................................... 7 MECHANISMUS ................................................................................................................................ 8 PEDÁLY .......................................................................................................................................... 8

DRUHY KLAVÍRŮ ........................................................................................................................... 9

KŘÍDLO .......................................................................................................................................... 9 PIANINO....................................................................................................................................... 10 CEMBALO ..................................................................................................................................... 11

VÝZNAMNÍ SKLADATELÉ ............................................................................................................. 12

JOHANN SEBASTIAN BACH (1685 -1750) ............................................................................................ 12 WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756 – 1791) ................................................................................... 13

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 14

RESUMÉ ..................................................................................................................................... 14

ZDROJE: ..................................................................................................................................... 15

5

Úvod

Ke hře na klavír jsem se dostala úplnou náhodou již ve 4 letech. Touto dobou

já ještě chodila do mateřské školy do Sloupu. Jednou v létě k nám přijela mladá paní

učitelka z Lidové školy umění Jedovnice, Radka Šperková, která hledala nové žáky

do klavírní přípravky. Sedla si s celou třídou ke klavíru, který je v mateřské školce

a začala na něj hrát různé tóny. Tyto tóny jsme podle ní zkoušeli opakovat tak, aby

zněly stejně. Z celé třídy potom vybrala 4 děti, u kterých zjistila předpoklady pro hru

na klavír. Mezi nimi jsem byla i já. Zanechala rodičům ve školce přihlášky do klavírní

přípravky a odjela. Moji rodiče souhlasili a přihlášku vyplnili a začali jsme 1 krát týdně

dojíždět do Jedovnic na hodiny klavíru. Zde jsem se postupně seznamovala

s klavírem, základy hry, poznávat noty, zahrát první tóny a později i krátké skladby

podle not. Spolu s ostatními žáky Lidové školy jsem tu měla i svoje první vystoupení

pro rodiče. Při nástupu do 1. třídy Základní školy ve Sloupě mě začal vyučovat pan

učitel Vráblík. V 11 letech jsem začala dojíždět do ZUŠ Blansko k paní učitelce Šárce

Seďové, kde hraji dodnes. Zde ještě kromě sólové hry na klavír začínám doprovázet

kytarový soubor, který vede pan Pernica. Tento školní rok budu absolvovat a nejspíš

pokračovat další cyklus.

6

Historie a vývoj

Není to tak dávno, kdy byste klavír našli v každém domě. Může být využívaný

jako sólový nástroj, také pro doprovod, základem orchestru v rukou skladatele, nebo

prostě jen krásným kusem nábytku. Žádný hudební nástroj se nedá tak snadno

zvládnout a na žádném nezahraje začátečník jen nějaký tón. Žádný si také nezískal

tak všeobecnou popularitu. Předchůdce klavíru můžeme rozdělit do dvou typů

strunných nástrojů podle toho, jestli se hrálo úderem do strun nebo brnkáním na ně.

Ranné civilizace používaly jako hudební doprovod harfy a lyry – Tyto jednoduché

a strunné nástroje byly upravovány přidáním ozvučné desky, jež byla umístěna

pod strunami pro větší rezonanci. Tyhle nástroje, nazývané psaltérium, se staly

inspirací pro cembalo, zatímco verze bicí později inspirovala některé z prvních

experimentátorů klavíru. Uprostřed 16. století byly klávesové nástroje rozšířené

po celé Evropě, především v kostelech a školách, až po cembalo, které se osvědčilo

jako nástroj na královských dvorech. V průběhu 18. století narůstá počet milovníků

hudby s nespokojeností a nedokonalostí dostupných klávesových nástrojů, které

vyžadovaly náročnou údržbu. Objevil se Bartolomeo Cristofori, italský tvůrce

klávesových nástrojů, který už předvídal nový postoj. Roku 1700 Cristofori navrhl

a vyrobil své gravicembalo col pian e forte: Tento kladívkový nástroj v sobě spojil

výrazové možnosti klavichordu, ale uchoval si zvučnost a hlasitost cembala. Nadešel

čas klavíru. Je těžké určit přesně, kdy se klavír stal oblíbeným. Řada výrobců

pokračovala ve snaze zlepšit výraznost cembala. Někteří se dokonce pokoušeli

vymýšlet nejrůznější zařízení, aby klavír zněl víc jako cembalo. V roce 1770 proti

pianuforte stále ještě přetrvával značný odpor. Během tohoto desetiletí výroba cembal

stále vzrůstala. Zároveň ale skladatelé jako Haydn a J. CH. Bach začali tvořit hudbu

jak pro cembalo, tak i pro pianoforte, jak se uvádělo v záhlaví. Výrazová citlivost piana

jako doprovodného i sólového nástroje začínala dosahovat širokého uznání. Koncem

století se už piano prosadilo jako samostatný nástroj. Je to ale fortepiano, připisované

Bartolomeu Cristoforimu, které bylo během 150 let neustále vylepšováno až k té

podobě, kterou dnes známe jako moderní klavír.

7

Stavba klavíru

Klavír je nesmírně složitý nástroj skládající se z mnoha částí, jejichž jednotným

cílem a účelem je vytvářet čisté a zvučné tóny.

Skříň klavíru a ozvučná deska

Celou konstrukci klavíru a všechny jeho části nese masivní baraš, neboli půda

s rezonanční deskou a litinovým rámem. Baraš nese skříň, ve které je uložena

mechanika se strunami a klávesnicí. Rezonanční deska je opatřena žebry a kobylkou.

Kvalita této desky určuje kvalitu tónů. U křídla rezonanční desku naleznete

pod strunami a litinovým rámem, u pianina na zadní stěně nástroje. Hlavní funkcí

rezonanční desky je přijímat tóny strun prostřednictvím kobylky, zesilovat je a dávat

jim příslušnou barvu.

Klaviatura

Klaviatura se skládá z řady černých a bílých kláves. V současné době

klávesnice mají 88 kláves, což je 7 oktáv a část osmé oktávy. Bílých je v jedné oktávě

7 a hrají celé tóny, černých je pět a hrají půltóny. Struny jsou nataženy na litinovém

rámu. Pro hlubší tóny se používají silnější a delší struny a pro vyšší tóny kratší a tenčí.

Alikvotní přídavné struny jsou laděné s rozdílem oktávy vůči základnímu chóru

a upravují barvu tónu.

8

Mechanismus

Mechanika je technicky nejkomplikovanější část nástroje. Skládá se z řady pák,

které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun. Stisknutím klávesy se ze struny

zvedne dusítko (krátká plstěná lištička), které brání struně znít. Jakmile se struna

uvolní, dopadne na ni plstěné kladívko a rozezní ji. Po dopadu okamžitě odskočí, aby

strunu netlumilo a mohlo případně udeřit znovu. Hlasitost tónu závisí na tlaku, který

hráč vyvíjí na klávesu. Pokud nejsou dusítka nadzvednuta pomocí pedálu, zní struna

po dobu stisknutí klávesy. Po jejím uvolnění dosedne dusítko zpět na strunu a tón

přeruší.

Pedály

Pedály jsou ovládány chodidly klavíristy a jsou umístěny pod klaviaturou. Běžně

mají klavíry tři pedály. Pravý pedál ovládá dusítka strun. Levý pedál se nazývá "una

corda" a patří mezi nejstarší. Jeho sešlápnutím neudeří kladívko do všech tří strun, ale

jen do dvou. Jejich zvuk je tlumený a zabarvuje se. Při sešlápnutí pedálu se klaviatura

posouvá doprava, a tak se kladívko dostává na dvě struny místo tří. Prostřední pedál

zvaný "sostenuto" také ovládá dusítka, ale ne všechna. Ovládá pouze dusítka, která

byla zvednuta při hře ve chvíli sešlápnutí pedálu. Prodlužuje se tak délka pouze těch

tónů, které zněly v momentě sešlápnutí. Tento pedál vznikl jako poslední a mají ho

všechny novější typy klavíru.

9

Druhy klavírů

Moderní piano má dvě základní pobody: křídlo a pianino. Každý z těchto druhů

může mít řadu typů, v závislosti na velikosti, tvaru či použitém materiálu.

Křídlo

Ve skříni křídla je vodorovně uložen rám a struny. Struny jsou taženy kolmo

ke klaviatuře a leží vedle sebe. Velikost křídla se liší. Jeho délka může dosahovat

od zhruba jednoho a půl metru až ke třem metrům. To klade značné nároky na prostor,

v němž je křídlo umístěno, a to nejen na plochu, ale i výšku místnosti, neboť

pro patřičnou rezonanci zvuku je potřebná i určitá výška stropu. Ve světě se dosud

vyrábějí i křídla tvaru psacího stolu.

10

Pianino

Původně si roku 1825 nechal patentovat předchůdce pianin (nazvaný sirenion)

rakouský skladatel Johann Josef Promberger. Pianino se od křídla liší rozměry

i konstrukcí. Rám a struny jsou umístěny svisle, stejně tak kladívka mají v klidovém

stavu svislou polohu, struny se pro úsporu místa kříží. Největšími přednostmi pianina

jsou jeho nižší výrobní náklady a menší velikost.

11

Cembalo

Cembalo se skládá ze skříně, klaviatury, nohou, ozvučné desky a strun. Tón se

vytváří trsnutím havraního brku o strunu. Každá ze strun má vlastní dusítko. Vytváří

se tak zvonivý, silný, ale krátký tón, neschopný dynamických změn ani způsobu trsnutí

o strunu jiný, než který vyplývá z konstrukce nástroje. Cembalo tedy na rozdíl

od klavíru nemá pedály - hráč hraje pouze rukama.

12

Významní skladatelé

Johann Sebastian Bach (1685 -1750)

Německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, který se

považuje za jednoho z největších hudebních géniů a završitele barokního stylu. Ve své

době byl proslulý jako interpret a improvizátor. Jako skladatel však nebyl moc uznáván.

V roce 1749 ztratil zrak a začal se zhoršovat jeho zdravotní stav. Zhoršení kulminovalo

nezdařenou oční operací na jaře následujícího roku. Zemřel v tichosti, obklopen

milující rodinou. Pohřben je v Lipsku v kostele sv. Tomáše. Bachova hudba byla

vnímána jako konzervativní a po jeho smrti upadla na padesát let téměř v zapomenutí.

Až od první poloviny 19. století se začala postupně opět více hrát. Bach celkově složil

okolo 1400 děl, většina není ani dochována.

13

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)

Rakouský klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos, uznávaný hudebník,

který za svého života složil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery,

symfonie a další. Ve svém dětství koncertoval po celé Evropě. Svou první skladbu

složil v 5 letech. Často cestoval a byl stále v dluzích. Nechtěl sloužit jako lokaj

společnosti a přál si zůstat svobodných umělcem. Na podzim roku 1791 se Mozart

nakazil infekční nemocí a 5. prosince téhož roku zemřel. Své poslední dílo Requiem

již nemohl dokončit. Mezi jeho nejproslulejší díla patří Figarova svatba, Don Giovanni

a jeho nedokončený opus Requiem d moll.

14

Závěr

Klavír je velmi složitý nástroj, ale lehce se na něj hraje. Kdybych ho měla popsat

úplně do detailů, trvalo by to hodně dlouho. Stručně jsem něco málo řekla z historie,

popsala samotný klavír, seznámila vás s typy klavíru, řekla něco o významných

skladatelích a nakonec i na ukázku zahrála pár skladeb. Hra na klavír je něco, co mě

baví a chci se tomu nadále věnovat, proto pro mě bylo velmi jednoduché si vybrat

téma na ročníkovou práci.

Resumé

For my final work I chose the topic of playing the piano because I like it and I

enjoy it very much. I briefly described the history and the development of the piano,

the structure of the piano, different types of pianos and famous composers. Finally, I

presented you my skill of playing the piano.

15

Zdroje: Kniha: Piano: [průvodce hudebním nástrojem a jeho místem v dějinách]

Williams John-Paul

https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Sebastian_Bach

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart

http://www.pianoservice.cz/index.php?route=information/information&information_id=

5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cembalo