HUMANISTICKÁ HUMANISTICKÁ aa

BAROKNÍ LATINABAROKNÍ LATINA

dvousemestrální kurs věnovaný vývoji humanistické a barokní latiny a

latinské literatury období renesance a baroka

část druhá

BAROKNÍ LATINABAROKNÍ LATINA

základní dichotomie tradiceinovace

variabilita stylů, lexika i ortografie spojuje v sobě prvky humanistické i středověké

latiny stejně jako modernizující invenci expresivita, emocionalita – superlativy,

hyperboly, bohatá metaforika záliba ve vytváření neologismů silný vliv řečtiny metrická variabilita – kombinuje klasicizující

metrické formy humanistické literatury se středověkými formami včetně rýmu

Barokní latina a její základní Barokní latina a její základní lingvistické charakteristikylingvistické charakteristiky

Hlavní žánry latinské literatury v Hlavní žánry latinské literatury v období barokaobdobí baroka

teologická literatura, kázáníškolní hry

poezie –náboženská lyrikalegenda

odborná díla (literární teorie, historiografie, přírodověda, filozofie)

Sociální kontext barokní literatury Sociální kontext barokní literatury v českých zemíchv českých zemích

₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃

₃ jazyková triglosie ₃₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃

katolická x evangelická

nábožensko-ideologická konfrontace: LITERATURA domácí x exulantská

Předpokladem literární tvorby je vyspělé školství založené

na systematické výuce klasických jazyků (univerzity – Olomouc, Praha, gymnázia, školské řády - jezuité,

piaristé).

češtinaněmčina

latina

Barokní divadloBarokní divadlo

>> p prostředí – šlechtické dvory, školy (gymnázia, univerzity), města, kláštery, církevní slavnosti

>> ž žánry – tragedie, komedie, alegorické hry při školních, církevních a korunovačních slavnostech (ludi caesarei), opery, melodramy

>> n náměty – antická mytologie a historie, středověká historie, biblické motivy, křesťanská tradice

>> t teoretikové – Franciscus Lang, Bohuslav Balbín

Bohuslav BalbínBohuslav Balbín

Baroko a antická tradiceBaroko a antická tradice

teoretické návody v barokních poetikách a jejich praktická aplikace v rámci literární tvorby

přímé přejímání antických reálií – mytologie, historie

přímé citace z antických literárních děl antické žánry a metrické formy antická symbolika a metaforika – zejména se

projevuje v rámci dobové emblematiky přejímání antických myšlenkových koncepcí –

historiografie, filozofie antická topika – pastýřská idyla, arkadská

krajina

emblematikaemblematikaoslava vítězství Leopolda I. nad Turky

Barokní slavnosti a jejich jazyková Barokní slavnosti a jejich jazyková a literární stránkaa literární stránka

barokní slavnost – multidisciplinární kulturně-historický fenomén: divadlo, hudba, architektura, malířství

příležitosti pořádání slavností – konsekrace kostelů, jubilejní slavnosti, závěr akademického roku, korunovace panovníka, svatořečení národních světců (sv. Jan Nepomucký)

literární rovina slavností – divadelní představení, kázání, deklamace, citace z klasické literatury dekorující slavobrány a kulisy

barokní divadlo barokní divadlo sál (Giuseppe Galli Bibena)

Barokní latinské kazatelstvíBarokní latinské kazatelství rozsáhlá kazatelská literatura v češtině,

němčině i latině; i česká a německá kázání obsahují citace v latině

základní zaměření kázání – rekatolizace, sociální kritika postavení poddaných, výrazná součást barokních slavností – zejména svatonepomucenská tematika související s kanonizací sv. Jana Nepomuckého r. 1729

hlavní představitelé: Antonín Koniáš, Karel Račín, Daniel Nitsch, Tomáš Xaverius Laštovka, Bohumír Hynek Josef Bílovský, Eligius od sv. Jiří

sbírka kázání B. H. J. Bilovského sbírka kázání B. H. J. Bilovského sv. Jan Nepomucký sv. Jan Nepomucký

Postavení latiny v barokní doběPostavení latiny v barokní doběVV evropském kontextu se latina výrazněji uplatňuje v

katolických zemích, zatímco v zemích, v nichž dominuje reformace, latina z veřejného prostoru pomalu ustupuje a omezuje se na roli jazyka vědy a na akademické prostředí.

VV době vlády Ludvíka XIV. je latina vytlačena i z pozice mezinárodního diplomatického jazyka ve prospěch francouzštiny.

VVe středoevropském kontextu (zejména na území habsburské říše včetně Čech a Moravy) latina funguje jako liturgický jazyk, jazyk církevní i státní administrativy, vyučovací jazyk na univerzitách, jazyk výrazné části literatury). Teprve josefínská modernizace oslabuje její postavení ve prospěch němčiny.

„Latina si udržovala i nadále dominantí postavení jako jazyk prestižní

vzdělanosti.“

Alexandr Stich

Latina jako jazyk barokní vědyLatina jako jazyk barokní vědyliterární věda, poetikaBohuslav Balbín

filologie, gramatikaJan Václav Pohl, Václav Jan Rosa

historiografiePavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Bohuslav Balbín, Tomáš Pešina z Čechorodu, Jan Tanner, Bonifác Procházka

filozofie, teologieRodericus Arriaga, Valerián Magni

lékařská literaturaJan Marek Marci

matematika, astronomieJosef Stepling

Latina se rovněž uplatnila jako pracovní jazyk vědeckých záznamů.

Např. v 18.století se v latině vedly zápisy o meteorologických pozorováních v pražském Klementinu.

Tomáš Jan Pešina z ČechoroduTomáš Jan Pešina z Čechorodu

Tato prezentace byla vytvořena v rámci

projektu FRVŠ č. 1744/2008

„Inovace kursu humanistické a barokní latiny“