HYDROSFÉRA

vodní obal Země

• voda povrchová, podpovrchová,

v atmosféře a v živých organismech

• skupenství kapalné, pevné a plynné

• 97% světový oceán

• 2% ledovce

• 1% povrchová, podpovrchová, atmosféra

Oběh vody

• způsoben sluneční energií a přitažlivostí

• malý oběh = buď nad pevninou nebo nad

oceány

• velký oběh = mezi oceánem a pevninou

• bezodtoké oblasti – výpar a vsak převažuje nad

srážkami –> tropy

Oceány a moře

povrch Země je 510 mil. km²

• z toho světový oceán - 361 mil km² – 71%

• povrch souše - 149 mil.km² – 29%

• Tichý oceán: 35% povrchu Země

• Atlantský oceán: 19% povrchu Země

• Indický oceán: 15% povrchu Země

• Severní ledový oceán: 2% povrchu Země

71%

Dělení oceánu

• moře – okrajová a vnitřní

• zálivy

• průlivy

• průplavy

Vlastnosti mořské vody

salinita = celkové množství rozpuštěných látek

v 1 kg mořské vody

- udává se v promile (‰) = v gramech na

1 kg mořské vody

- průměrná salinita je 35 ‰

hustota - vyšší než sladká; nejmenší v tropech

barva - minerální a organické látky

teplota – ovlivňují mořské proudy,

- zamrzá při – 1,9˚C při salinitě 35 ‰

Pohyby mořské vody

• dmutí = slapové jevy – příliv a odliv

• vlnění – způsobeno větrem – větší na

otevřeném moři

- na pevnině příboj = eroze

• mořské proudy – příčinou je cirkulace

atmosféry

- teplé z nižších zem. šířek do vyšších

- studené naopak

-Okrajové moře: oddělené ostrovem či poloostrovem od oceánů (Severní moře, Norské moře)-Vnitřní moře: oddělené průlivem, průplavem od oceánu (Černé m., Středozemní m.)

Voda na pevnině

Vody pevnin tvoří:

• povrchové vody: řeky jezera, potůčky…

• voda v ledu

• voda ve sněhu

• podpovrchové vody: krasové oblasti,

podzemní řeky (Punkva), studny

I. Povrchová voda

• ze srážek• tajícího ledu• podzemních vod (prameny)

Jsou to: vodní toky jezera umělé nádrže bažiny rašeliniště slatiniště

Vodní tok- ron = nesoustředěný odtok

-koryto = soustředěný odtok

- každý vodní tok má pramen (začátek řeky) a ústí

(vlévá se do jiné řeky)

- vodní toky začínají jako bystřiny, potoky - >

pak se spojují a tvoří řeku

- říční síť = soustava vodních toků - přítoky

- povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí

povrchovou a podpovrchovou vodu

- rozvodí = hranice mezi povodími

- rozvodnice = myšlená čára mezi povodím

- úmoří = území tvořené povodími toků, které

odvádějí vodu do stejného moře (Černé moře- Morava,

Severní moře- Labe, Baltské moře- Odra)

- hlavní rozvodnice = hranice mezi úmořími (Kralický sněžník)

- průtok = množství vody za sekundu, které proteče průtočným

profilem – litrů nebo m³ za sekundu

- režim odtoku = změna (kolísání) průtoku

• rovníkový = vyrovnaný celoroční režim odtoku

• horský = maximum v létě (tání sněhu)

• monzunový= mekony (Vietnam)

Říční síť

• stromovitá

• mřížovitá

• radiální

povodí

Jezera• přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

• 0,5% zásob sladké vody na Zemi

• Endogenní působení

- vulkanická = zatopené krátery sopek – Crater Lake v

Oregonu

- tektonická = příkopová propadlina – Bajkal(=největší zásobárna pitné vody)

• Exogenní působení

- ledovcová –nahromadí se čelní moréna( hráz jezera), ledovec ustoupí a vytváří se jezero

-karová a hrazená morénou (Lago di Garda,

Ženevské

- krasová – vývěr spodní vody (Plitvická j., na dně Macochy)

- meandrová – vzniká v meandru řeky (v mrtvém rameni

jezera v

mrtvém

meandru

Labe

• Smíšeného původu

vzniklá endogenními silami a později přemodelována exogenními silami – tektonická jezera přemodelována ledovcem – Ladožské a Oněžské jezero

Umělé nádrže• rybníky a přehradní nádrže

• rozdíl je ve výšce nádrže

• rybníky – chov ryb, rekreace, pitná voda, útočiště pro vodní

organismy (největší= Rožmberk)

• přehradní nádrže

- zadržení vody při povodních - retence

- zásoba pitné vody – Vír, Šance

- výroba elektrické energie – Dlouhé Stráně

- rekreace – Vranovská přehrada

- největší v ČR = Lipno, na světě = Itaipu

- na Vltavě jsou nádrže Slapy, Orlík, Lipno

Bažiny

• půda je prosycena vodou, srážky jsou větší než výpar, vysoká

vlhkost

Rašeliniště

• vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek

• zarůstají rašeliníkem a mechy – mají schopnost udržet vodu

• rašelina má význam v zemědělství a lázeňství a jako palivo

Slatiniště

• vznikají v okolí vývěru podzemních vod nebo v oblasti slepých

říčních ramen

• zarůstají vlhkomilným rostlinstvem – rákos, ostřice

II. Voda ve sněhu

• sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotě 0˚C a

nižších

• vznikají ledové krystalky, které se spojují ve sněhové

vločky

• sněhová čára = ohraničuje plochu zemského povrchu

se souvislou sněhovou pokrývkou

• čára věčného sněhu = nad touto čárou sníh ani v létě

neroztaje

nadmořská výška této čáry je závislá na zeměpisné

šířce a kontinentalitě klimatu

III. Voda v ledu

• led vzniká:

- zamrzáním vody

- kondenzací vodních par v ledové krystalky

- postupnou přeměnou sněhu

ledovce pokrývají přes 11% povrchu Země Antarktický ledovec – 86% z celé plochy

ledovců

• Telení ledovce = když se dostává na mořskou hladinu (rozpadá se na kry)

IV. Podpovrchová voda

• dělí se na půdní vodu – obsažena v půdě

(pórech), nevytváří souvislou hladinu

• a podzemní – vyplňuje průliny a pukliny, vytváří

souvislou hladinu = póry a pukliny jsou vyplněny

souvisle podzemní vodou

• krasová podzemní voda – ve vápencích

- mineralizovaná = v 1 litru je více než

1 gram minerálních solí

• artézská voda = střídání nepropustné a

propustné vrstvy

Hydrosféra a člověk

• znečištění ropnými produkty – oceány

• havárie tankerů – Exxon Valdes – 1989 u

Aljašky – přes 40 tisíc tun ropy – jedna z

největších ekologický katastrof