Lenka Pavlíková, Kateřina Rovná, Pavla Macháčková

Inspirace

Informační

vzdělávání:

Křižovatky

z

1

2

3

5

6

7

8

4

Informační vzdělávání:

Inspirace z Křižovatky

2

Autorky:

Bc. Kateřina Rovná

Bc. Lenka Pavlíková

Bc. Pavla Macháčková, Dis.

Grafické zpracování: Ing. Martin Ondra

Vydal:

Kabinet informačních studií a knihovnictví

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Arne Nováka 1

602 00 Brno

Texty podléhají licenci Creative Commons

Uveďte autora - Nevyužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci 3.0 Česko

2013

1

2

3

5

6

7

8

4

Obsah

3

Přes překážky k informačnímu vzdělávání ................................................. 4„Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání?“ ...........................................4

Sebevzdělávání je základ ................................................................................ 5Konzultace s odborníky................................................................................................................5

Účast na odborných akcích ........................................................................................................6

Lekce, pozorování a testování ...................................................................................................7

Výzkum.................................................................................................................9

Seznámení s metodami ..................................................................................10I.N.S.E.R.T. ....................................................................................................................................... 10

V-CH-D ............................................................................................................................................. 10

Myšlenková mapa .........................................................................................................................11

Pětilístek ..........................................................................................................................................11

Volné psaní ..................................................................................................................................... 12

Čtení s předvídáním .................................................................................................................... 12

Brainstorming ................................................................................................................................ 12

Kimovy hry ......................................................................................................................................13

Lekce pro inspiraci ........................................................................................... 14Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat? ........................................................... 14

Čtenářská gramotnost s paní Láryfáry ................................................................................ 15

Les ......................................................................................................................................................17

Bajky ................................................................................................................................................20

Vánoce ............................................................................................................................................ 23

Kraje ČR.......................................................................................................................................... 26

Referát ............................................................................................................................................ 29

Ekologie .............................................................................................................................................31

Tvorba poznámek - téma geocaching ................................................................................. 34

Až si budete připravovat vlastní lekci... ...................................................... 36

Chcete vědět víc? ........................................................................................... 38

Medailonky ......................................................................................................... 41

1 Přes překážky k informačnímu vzděláváníPřes překážky, bez počátečních znalostí o informačním vzdělávání, bez zkušeností s dětským uživatelem, až k lekcím informačního vzdělávání,

které jsou postaveny na samostatné práci uživatelů a na metodách kritického myšlení.

.…aneb Nebát se a vzdělávat (se)!...

„Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání (IV)?“

Otázka, která nás provázela po celou dobu naší cesty za lekcemi IV v knihovně Na Křižovatce.

Proto se hlavním cílem projektu, který vznikl v rámci studia Informačních studií a knihovnictví při Masarykově univerzitě, stala především snaha sjednotit směr v informačním vzdělávání pro základní školy, a představit tak možné změny v této tradiční službě, kterou knihovny poskytují. Lekce IV si každá knihovna většinou vytváří sama a podle svého. Bohužel mnohdy je vzdělávání zaměňováno za besedy či pouhý frontální výklad knihovníka o autorech, ačkoliv dnešní definice IV hovoří o mnohem rozsáhlejších oblastech.

Začátky nebývají vždy jednoduché a ani nám se nezačínalo s projektem snadno. Během jednoho víkendu jsme sestavili tým, a vzápětí jsme již plánovali celý průběh projektu, jeho cíle a závěrečné metriky, aniž bychom sami o informačním vzdělávání nebo jeho stavu v českých knihovnách něco věděli. První kroky tedy musely rozhodně vést přes naše vlastní vzdělávání v této oblasti. Hodně jsme toho přečetli a hodně jsme se ptali. Za cenné odpovědi děkujeme především Lence Navrátilové z knihovny v Poličce, díky ní pro nás byla tato cesta mnohem jednodušší. Účastnili jsme se také pracovních setkání sekce IVU SDRUK, workshopů informačního vzdělávání v Prachaticích či Národního semináře IV, a mnoho inspirace přinesly i návštěvy lekcí uskutečněných v různých knihovnách po celé ČR.

Od dubna do června jsme zrealizovali 20 lekcí informačního vzdělávání zaměřených na rozvoj informační a čtenářské gramotnosti. Celkem 8 témat lekcí jsme přizpůsobili potřebám žáků podle typu školy a jednotlivých tříd. Dobrým partnerem nám byly spolupracující brněnské školy - Základní škola na Křídlovické a Praktická a základní škola na Vídeňské - a jejich ochotné a vstřícné učitelky.

Prostřednictvím této publikace bychom vám chtěli předat své zkušenosti se začátky IV v knihovně a zároveň na konkrétních příkladech praxe ukázat, jak by takové informační vzdělávání mohlo vypadat, aby uspokojilo potřeby dnešních dětských uživatelů, a poskytnout alespoň malou oporu těm, kteří s informačním vzděláváním teprve začínají.

4

5

2

Sebevzdělávání je základTato kapitola byla pro nás z celého projektu nejdůležitější, vlastnímu vzdělávání jsme věnovali čas po celý rok, i v době, kdy už jsme vytvářeli lekce pro naše školy. Vždy to byla příležitost zjistit něco užitečného, vyzkoušet nové prvky v lekci a celkově se inspirovat.

Pro ty z vás, kteří se IV teprve začínají věnovat, by tato část měla být největší inspirací do začátků. Stejně tak si z ní však mohou odnést tip i zkušení knihovníci, kteří již IV provozují. Na aktualizaci znalostí a dovedností je vždy vhodná doba a informační vzdělávání v žádném případě není uzavřené téma, které by se člověk prostě naučil a pak ho jen předával dál. Naopak s rozvojem technologií a celkově dnešních možností je stále co zlepšovat a co nového do lekcí zahrnovat.

Konzultace s odborníky

Mgr. Jan Zikuška

Jan působí na KISKu a má na triku projekty jako CEINVE (Centrum informačního vzdělávání na MU), NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání) či předměty Informační vzdělávání, Kreativní práce s informacemi nebo populární Kurz práce s informacemi. V roce 2013 také společně s  PhDr. Ivou Zadražilovou organizoval již třetí ročník Národního semináře informačního vzdělávání.

Byl pro nás klíčovou osobností, celý rok projekt mentoroval, a průběžně nám předával užitečné informace, tipy, kontakty i pozvánky na důležité akce.

Mgr. Lenka Navrátilová

Lenka pracuje v Městské knihovně v Poličce, kde vede lekce IV pro základní a střední školy i pro učiliště. Aktivně se snaží o prosazování nových přístupů v informačním vzdělávání v knihovnách. Po všech našich setkáních, ať už při soukromých konzultacích nebo na různých seminářích, v ní vidíme ‘guru’ IV, který by ani u vašich začátků neměl chybět.

Pro začátek si můžete přečíst články1, které napsala, a inspirovat se můžete i její diplomovou prací představující koncepci informačního vzdělávání městské knihovny, jejíž součástí jsou také zpracované ukázkové lekce.

1NAVRáTILOVá, Lenka. Informační vzdělávání. 1. část, Obsah a cíle IV. Čtenář. 2012, 64(12), s. 430-432. ISSN 0011-2321.NAVRáTILOVá, Lenka. Informační vzdělávání. 2. část, Atraktivní lekce?!. Čtenář. 2013, 65(1), s. 7-8. ISSN 0011-2321.NAVRáTILOVá, Lenka. Informační vzdělávání. 3. část, Osnova a průběh lekce. Čtenář. 2013, 65(2), s. 55-57. ISSN 0011-2321.NAVRáTILOVá, Lenka. Informační vzdělávání. 4. část, Ukázky lekcí. Čtenář. 2013, 65(3), s. 97-99. ISSN 0011-2321.

2

6

První setkání s Lenkou na KISKu (říjen 2012)Parádní, přínosné, vzdělávací, inspirující, ale především motivující čtyřhodinové setkání s informačním vzděláváním, které naštěstí nebylo poslední. Poprvé jsme se setkali s metodickými listy MKM. Dostali jsme doporučení na knihovny vhodné pro pozorování lekcí. Dále nám Lenka vysvětlila základy informačního vzdělávání – pojmy, jednotlivé gramotnosti, třífázový vzdělávací model E-U-R, rámec lekcí. A také nám poskytla pár tipů, jak oslovit a získat přízeň spolupracujících škol.

Workshop s Lenkou v knihovně v Poličce (únor 2013)Setkání, které nás posunulo o pořádný kus dál. Pod Lenčiným dozorem jsme si ujasnili cíle, tedy to, co si mají žáci z každé lekce odnést. Rozpracovali jsme osnovu lekcí s časovou dotací jednotlivých fází, s metodami a způsoby získávání zpětné vazby. Dozvěděli jsme se, že z dobré lekce by si žák neměl odnést jen nově získané informace a dovednosti, ale měl by se utvrdit také ve svých postojích – umět si stanovit priority, argumentovat, obhájit své názory, nebát se hodnotit sebe sama, rozvíjet se a sebevzdělávat. Vyzkoušeli jsme si lekci JAK NA REFERáT, kterou pro školy realizují v poličské knihovně. Cílem této lekce není samotná tvorba referátu, ale cesta k tomu, jak jej udělat kvalitně a s pocitem dobře odvedené práce (lekce je uvedena mezi vzorovými v této příručce).

Účast na odborných akcích

Pracovní víkend s IVU SDRUK, Polička (listopad 2012)

Na pracovní setkání sekce Informačního Vzdělávání Uživatelů při SDRUKu jsme se jeli inspirovat, ptát se, ale především se podívat, jak pracuje jiný tým, který se zabývá informačním vzděláváním.2 Tady jsme ještě tak úplně nevěděli, že sestavit příručku lekcí informačního vzdělávání opravdu není žádná legrace.

Opět milé setkání s Lenkou Navrátilovou a také s Veronikou Peslerovou. Spolupráci jsme zde navázali s Helenou Seluckou, která nás posléze vzala na pozorování lekcí do Knihovny Jiřího Mahena. Knihovna připravuje lekce jak pro klasické základní školy, tak pro školy, které se věnují žákům se specifickými poruchami učení. Navštívili jsme tak například i lekce pro Základní školu pro tělesně postižené na Kociánce.

Infokon (listopad 2012)

Na konferenci Infokon, která je určena studentům, vyučujícím, odborníkům a  příznivcům informační vědy a knihovnictví, jsme vystoupili s příspěvkem o tom, co všechno chceme za rok v knihovně Na Křižovatce stihnout, zároveň jsme nastínili spolupráci knihovny se ZŠ na informačním vzdělávání. Také na této akci jsme získali kontakt na další knihovny pro případnou spolupráci.

2 NEJEZCHLEBOVá, Jana. Sekce IVU pracovala tentokráte v Poličce. Duha [online]. 2012, 26(4) [cit. 2013-08-15]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/sekce-ivu-pracovala-tentokrate-v-policce

2

7

Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách,

Prachatice (duben 2013)

Tento celostátní seminář byl zaměřen prakticky; mohli jsme se přihlašovat na jednotlivé workshopy, na kterých byly prezentovány ukázky lekcí.3 Nechali jsme se inspirovat nápady Míly Lince na lekci o bajkách, vystoupila zde Veronika Peslerová s kritickým myšlením pro nejmenší, Dáša Chytková školila použití myšlenkových map a na výběr bylo i mnoho dalších workshopů.

V našem vlastním workshopu Lenka na začátku popsala knihovnu Na Křižovatce a zmínila výsledky výzkumu zaměřeného na pozorování lekcí v knihovnách. Katka popsala, jak jsme s informačním vzděláváním začínali, jak jsme navazovali spolupráci se školou, jakým způsobem jsme vybírali témata a jak vypadá osnova našich lekcí. Pavla si s účastníky vyzkoušela metody vhodné pro jednotlivé fáze vzdělávacího modelu E-U-R.

Národní seminář informačního vzdělávání III., Kouty (červen 2013)

Třídenní akce spojující prvky konference a workshopů. Jak už název napovídá, je zaměřená na problematiku informačního vzdělávání v knihovnách a jejím cílem je nejen vzdělávat, ale také propojit zájemce o IV. Program a náplň je možné vidět na adrese naser.knihovna.cz/program/, další ročníky se chystají.

Lekce, pozorování a testování

Inspirace z jiných knihoven (listopad 2012-duben 2013)

V listopadu jsme začali navštěvovat a pozorovat lekce v nejrůznějších typech knihoven po celé České republice. Jako první jsme viděli lekce Knihovny Jiřího Mahena v Brně, během dalších měsíců následovala návštěva knihovny v Prostějově, Zlíně, Břeclavi, Havlíčkově Brodě a ve Vyškově. Na těchto pozorovacích návštěvách jsme si uvědomili, co na děti působí dobře, jak s nimi knihovnice komunikují, u čeho naopak začínají zlobit; jací jsou pedagogové, co si o lekcích myslí oni a jak se s nimi jde domlouvat.

Testovací lekce IV v Městské knihovně v Oslavanech (prosinec 2012)

Metody kritického myšlení a lekce postavené na třífázovém vzdělávacím modelu E-U-R pro nás byly novinkou. První lekci jsme si zkusili v knihovně nepolíbené informačním vzděláváním. Kvalitně navázaná spolupráce oslavanské knihovny a základní školy usnadnila domlouvání termínu lekce. Do karet nám hrálo i to, že Katka v této knihovně pracovala a testovací třídu znala. Nebylo to špatné, ale bylo co zlepšovat - problém se vyskytl například u vysvětlováni metod, které se jevilo jako příliš složité.

3Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách 2013. In: Sdružení knihoven ČR [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.facebook.com/l.php?u=http%3A%2F%2Fwww.sdruk.cz%2Fsdruk%2Fodborne-sekce%2Fsekce-pro-informacni-vzdelavani-uzivatelu%2Fclanek%2Fseminar-informacni-vzdelavani-uzivatelu-ve-verejnych-knihovnach-2013%2F&h=EAQFIX9vO

2

8

Lekce pro Základní a praktickou školu Vídeňská (duben-červen 2012)

Katka začala s realizací lekcí. Cílová skupina byla jedním velkým překvapením, žáci praktické školy vyžadují speciální přístup, protože ve třídách jsou žáci se schizofrenií, mentálním či sociálním handicapem a práce s nimi je obtížná. V této době se uskutečnily celkem čtyři navazující lekce s třídou 7. B. Vzájemná komunikace se postupně zlepšovala a i přínos lekcí byl pozorovatelný - žákům na začátku dělalo problém samostatně vytvořit ucelený text, ale v závěrečné lekci již zvládli metodu klíčových slov a dokázali tak sami vymyslet i krátký příběh.

Lekce pro Základní školu Křídlovická (květen-červen 2012)

Pavla během těchto měsíců zrealizovala lekce pro školu na Křídlovické. Dokončili jsme lekce pro všechny třídy Základní a praktické školy na Vídeňské. V realizaci lekcí chceme pokračovat i v dalším školním roce. Baví nás to a je zde velký prostor pro náš rozvoj.

9

3

Výzkum nám posloužil především jako podklad pro vlastní vzdělání a také pro lepší přehled o stavu IV v našich knihovnách. Během čtyř měsíců jsme navštívili 6 knihoven, které nás zaujaly svou nabídkou, případně nám byly doporučeny. S  knihovnami jsme se domluvili na účasti na jedné nebo i více lekcích, kde jsme potichoučku sledovali dění, následně jsme si popovídali s knihovnicí, jaké má s vedením svých lekcí sama zkušenosti, a nakonec jsme se ještě nechali ohromit prohlídkou celé knihovny.

Protože jsme si vybírali pouze ty knihovny, které již nějakou dobu IV realzují (abychom se mohli přiučit), tak i knihovnice lektorky byly vždy již zkušené ve vytváření lekcí, měly dlouholeté zkušenosti s dětským čtenářem a také navázanou spolupráci se školami.

Už při samotných návštěvách nám bylo jasné, že nejdůležitější ze všeho je pravidelná dlouhodobá účast žáků, která má pak kladný vliv na jejich znalosti i informační gramotnost, a také na utváření pevnějšího vztahu ke knihovně již od dětství. Zároveň pravidelné lekce s jednou třídou otevírají více možností pro rozvoj metod samostatného a kritického myšlení, měření pokroku a dosažených výsledků s touto třídou, na rozdíl od nárazové práce s různými třídami, které nechodí pravidelně, a chybí tak možnost navazovat na předchozí znalosti. Ačkoliv si knihovny často tuto skutečnost uvědomují, tvrdí, že s ní nemohou nic udělat, protože to závisí na škole.

U většiny lekcí nás nejvíce trápilo, že knihovnice žáky nenechávají pracovat samostatně, nedávají jim prostor pro vlastní rozvoj, učení, hledání, diskutování, vlastní organizaci či aby si předávali znalosti mezi sebou. Téměř vždy se jednalo hlavně o výklad knihovníka, více či méně prokládaný krátkými úkoly či doplňujícími otázkami. Přitom existují různé pedagogické metody (i portály s celými lekcemi), které podporují právě samostatnou práci žáků, při které knihovník figuruje spíše jako průvodce lekcí než jako učitel.

Výzkum

TIP: Zapomeňte na celou školu, naopak zkuste soustředit energii pouze na jednu třídu (ideálně na prvním stupni, kde je více času) podle zájmu pedagoga, kde budete vaše lekce navazovat a rozvíjet. Pokud škola uvidí pokroky či rozdíly u této třídy (případně dostává kladné reference od pedagoga), pak sama bude chtít spolupráci více rozvíjet. V každém případě uvidíte rozdíl vy jako lektoři a navíc je to zábavnější, než stále dokola opakovat představení knihovny pro děti, které do ní zavítají jednou za rok. Nebo jenom jednou.

4

Seznámení s metodamiNásledující pedagogické metody patří k metodám kritického myšlení. Protože jsou použity v následujících ukázkových lekcích, považujeme za vhodné vás s nimi nejdříve seznámit.

I.N.S.E.R.T.

• metoda pro tvorbu poznámek a pro porozumění psanému textu, vhodná také k učení z textu

• při používání značek je čtenář nucen více vnímat text a přemýšlet nad ním, značky navíc mohou pomáhat i k lepší orientaci v textu

• metodu lze používat pro osobní potřebu při čtení či učení se, ale také skupinově ve třídě k diskuzi o zadaném textu

Postup:1) Čtenář si v textu tvoří značky, které text člení na souhlas () - rozpor (-) - nová informace (+) - neporozumění (?).

2) Po dokončení vypíše označená místa do tabulky (a může o nich diskutovat nebo si je dohledávat z jiných zdrojů):

- + ?

V-CH-D

• jedná se o metodu, která se prolíná celou lekcí, od evokace až po reflexi• žáci vyplňují tabulku o třech sloupcích:

VÍM - CHCI VĚDĚT -DOZVĚDĚL JSEM SE

Postup:1) sloupec VÍM patří do evokace, žák si vybavuje vše, co k danému tématu ví a zapisuje do kolonky

2) sloupec CHCI VĚDĚT se nejlépe tvoří ve dvojích až trojicích, kdy po konzultaci prvního sloupce napadají jednotlivé žáky další otázky, které by k tématu chtěli vědět

- metodu může dělat i každý zcela samostatně, je to však těžší varianta, protože žák potom musí o to více kriticky přemýšlet o problému a pokládat si zvídavé otázky

3) sloupec DOZVĚDĚL JSEM SE použijeme až na konci lekce jako reflexi a uzavření, žáci si do posledního sloupce zapíší důležité informace, které se během lekce dozvěděli

10

4

11

Myšlenková mapa

• velmi oblíbená metoda pro plánování, tvorbu poznámek, rozvoj fantazie a asociačního myšlení

• mapa může být zcela nesmyslná pouze na základě asociací tvůrce, skvěle se ale hodí i pro plánování (úkoly, projekty, prezentace,...)

• myšlenkové mapy se mohou stát také krásnými výtvarnými díly

Postup:Začneme názvem (slovem) uprostřed a z něj vycházejí další větve kolem do podtémat, která se ještě dále větví.

Pětilístek

• jednoduchá metoda, při které žáci tvoří pětiřádkovou “básničku”• ve fázi evokace lze použít pro shrnutí dosavadních znalostí k tématu pro

lektora, případně jako naladění žáků pro rozvíjející se téma• ve fázi reflexe může posloužit jako shrnutí právě probraných znalostí či jako

krátká zpětná vazba

Postup:Lektor zadá první podstatné jméno, zbytek k zadanému slovu již vymýšlí žáci dle následujícího schématu: 1 podstatné jméno - 2 přídavná jména - 3 slovesa - věta o čtyřech slovech - 1 shrnující synonymum.

témazajímavé vtahující

povídat dozvídat vytvářetžáci ukazují vlastní přehled

jednoduchost

4Kde hledat inspiraci pro myšlenkové mapy. In: Myšlenkové mapy [online]. 2011 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.myslenkove-mapy.cz/galerie-map/kde-hledat-inspiraci-pro-myslenkove-mapy/

Obr. - Myšlenková mapa

4

12

Volné psaní

• metoda volného psaní slouží k uvolnění, k překonání bloku ze psaní a “prázdné hlavy”

Postup: Určíme téma a čas, který je třeba přesně dodržet (např. 5 minut) a po ten čas všichni píší, je důležité dodržet, aby ho nepřekročili a nepsali ani kratší dobu. V textu nejde o obsah a žáci své výtvory dál neprezentují (pokud sami nechtějí), což je třeba říci předem.

Čtení s předvídáním

• podpora čtenářství, zájem o text, napětí, zvědavost• porozumění textu (shrnutí, co se stalo), rozvoj fantazie (jak se příběh asi

vyvine dál?)

Postup:Nejtěžší na této metodě je výběr textu. Ideální je text s příběhem, náročný přiměřeně publiku. Text si několikrát přečteme, vybereme a označíme si zajímavé pasáže, v těch poté dáváme žákům otázky a úkoly (na zopakování, shrnutí, co se bude dít dál, kdo je..., jaký má vztah k..., co se stalo..., proč...).

Čtení má obvykle tři hlavní fáze, kde se delší dobu rozebírá, co se právě stalo a  proč, co bude následovat. Pro menší děti jsou však zábavnější jednoduché otázky v průběhu celého čtení (př.: Anička jela do školy MHD. --> Co je MHD? Jaké ještě znáte dopravní prostředky? ...a čteme dál.).

Brainstorming

• vhodný pro sběr nových nápadů nebo shrnutí dosavadních znalostí skupinou žáků

• podporuje asociační myšlení

Postup:Zvolíme jednu otázku.

1. fáze: vymýšlení nápadů: jeden zapisovatel zapisuje všechny nápady, jak jsou navrženy, aniž by je přeformuloval. Nikdo nápady v žádném případě nehodnotí.

Tip: mluví se postupně, ne všichni najednou.

2. fáze: hodnocení nápadů - zde teprve může docházet k vysvětlování, hodnocení, hlasování.

Pozor! na hodnocení či jakékoliv komentáře během první fáze, ať už ze strany moderátora/zapisovatele, či žáků - je důležité, aby mluvil pokud možno každý a beze strachu.

4

13

Kimovy hry

• původně je to hra spojená s procvičováním paměti, ale hodí se i na evokaci s  tematicky zaměřenými předměty či obrázky, které naladí žáky na hlavní téma lekce

Postup:Připravíme si několik předmětů (nebo obrázkových kartiček) k tématu, které žákům ukážeme na pár sekund a zase je skryjeme, žáci potom vyjmenují co nejvíce předmětů si pamatují.

V jiné variantě můžeme jeden předmět odebrat a žáci hledají, co chybí.

5

Veškeré lekce, které zde pro vaši inspiraci předkládáme, jsme tvořili ve třífázovém modelu Evokace - Uvědomění a spojení s dosavadními znalostmi - Reflexe (E-U-R).

Tento model je vhodný nejen pro přijetí, uspořádání a zapamatování si nových informací nebo složitých témat, ale také pro samotnou tvorbu lekce, kdy si sami snáze ujasníme její průběh a ověříme návaznost.

Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat?

1. fáze: Evokace - ve fázi evokace bychom měli plynule a nenásilně přejít do tématu, měli bychom si uvědomit, co již o tématu víme, co se nám vybaví. Můžeme se otevřít fantazii a vymýšlet nové hypotézy. Je to krátká a lehká fáze, kde se hodí metody, jako je brainstorming, pětilístek, myšlenková mapa, volné psaní, Kimovy hry a podobně.

2. fáze: Uvědomění - hlavní a nejdelší fáze, ve které jde o příjem informací a jejich uspořádání do souvislostí. Nejde tedy o to, aby žáci poslouchali přednášku, kterou si prostě nějak zapamatují (nebo spíš ne). Důležité naopak je, aby si uvědomili co nejvíce možných souvislostí, dosavadních znalostí, rozpory, které se vyskytly s novou informací, nebo naopak co známého jim nová informace potvrdila. Jinak řečeno v této fázi po nich žádáme, aby kriticky přemýšleli, pokládali si správné otázky, argumentovali a dokázali podložit a obhájit své názory. V praxi to znamená, že by si sami žáci měli hledat zdroje, pokládat mezi sebou otázky, bádat nad nimi, hledat správné odpovědi a prezentovat je, a lektor je v  této činnosti spíše moderátorem, který je k dispozici, dokáže poradit či navést správným směrem, ale nevykládá žákům celou látku, aniž by se nad ní oni sami museli zamyslet.

3. fáze: Reflexe - Reflexe je takové shrnutí všeho podstatného, které by mělo celou lekci uzavřít. Jde však nejen o shrnutí nových poznatků a podstatnějších informací, ale také je vhodné zařadit otázky, kde a jak lze nové informace využít a jak s nimi dále pracovat. Žáci mají často tendenci se ptát, k čemu je hodina toho či onoho, protože informace v tu chvíli považují za zbytečné, proto je obzláště dobré na toto při reflexi myslet. Odpovědi jim však nepodsouvá lektor, ale opět by na ně měli přijít sami.

Na úplný závěr lekce potom vždy doporučujeme zařadit zpětnou vazbu. Zpětná vazba někdy může být obsažena již v samotné reflexi. Také však můžeme využít kratších orientačních aktivit (např. jen pomocí smajlíků) nebo naopak pro starší žáky i dotazníků, které by nám měly poskytnout ucelený přehled.

Lekce pro inspiraci

TIP: Lekce by optimálně měly vycházet na 90 minut. U speciálních tříd potom nezkracujeme čas, ale snižujeme náročnost lekce..

14

5

15

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

1. - 3. třída ZŠČtenářská gramotnost s paní LáryfáryAnotace

Lekce rozvíjí čtenářskou gramotnost u žáků nejnižších tříd. Žáci vymyslí příběh a předpovídají, jak se bude příběh dále rozvíjet, snaží se argumentovat a prezentují si své výsledky.

Materiály

• Text příběhu Léčení čurbesajdy z knihy Paní Láryfáry• Tabulky předpovědí (v případě starších žáků)• Obrázky pro všechny z knihy Jasný případ?!• Papíry, psací potřeby

Cíl lekce

• Rozvoj čtenářské gramotnosti• Práce v týmu• Prezentační dovednosti

Osnova

• Úvodní aktivita – seřazení podle měsíce narození• Evokace – klíčová slova• Uvědomění si – čtení s předvídáním• Reflexe – diskuze

Průběh lekce

Úvodní aktivita - 10 minutJako úvodní aktivitu zvolíme něco pohybového, neboť po zbytek lekce se bude jen sedět. Žáci mají za úkol seřadit se podle měsíce narození bez mluvení. Následně se všichni představí a řeknou, jaká je jejich oblíbená hračka.

Evokace - 15 minutVe fázi evokace je v této lekci vhodnou technikou metoda klíčových slov. Žáci dostanou 4-6 slov, která musí zasadit do vlastního příběhu. Podle věku

Knihy vhodné pro lekci

• MACDONALD, Betty. Paní Láryfáry. Vyd. v tomto souboru 2. Praha: Lika klub, 2001. ISBN 80-86069-18-4.

• OBRIST, Jürg. Jasný případ?!: 40 kriminálních minipříběhů k řešení. Praha: Thovt, c2006. ISBN 80-86969-15-0.

• KROLUPPEROVá, Daniela. Josífkův pekelný týden. V Praze: Albatros, 2010. Druhé čtení. ISBN 978-80-00-02616-9. - alternativní příběh pro lekci o domácích povinnostech, dětských přáních a záhadně se měnících rodičích

5

16

a  schopností dětí je možné slova napsat na tabuli, nadiktovat či připravit obrázky. Děti tvoří příběh samostatně nebo ve skupinkách, zapisují si ho nebo jen vymýšlí. Poté příběh vyprávějí ostatním. Vhodná slova k danému příběhu jsou: hračky, postel, cirkus, uklízení.

Uvědomění - 60 minutV hlavní části lekce je pozornost věnována připravenému příběhu, se kterým pracujeme metodou čtení s předvídáním. Starší žáci dostanou tabulku, kterou v průběhu vyplňují ve stanoveném čase a text rozdělený na jednotlivé části tak, aby viděli pouze aktuální část. Čtení probíhá postupně po částech, po každé z nich se na nějakou dobu zastavíme a  pokládáme otázky na právě přečtenou část a na nápady na další pokračování. Žáci mají vymýšlet, jak bude příběh pokračovat a své nápady zapisují do tabulky. Tímto způsobem projdeme celý příběh.

V případě mladších žáků, kteří ještě nezvládnou čtení delších částí a samostatné psaní, čte lektor příběh nahlas a žáci odpovídají na otázky pouze slovně.

Ve druhé části pracujeme s knihou Jasný případ?! autora Jürga Obrista. Lektor přečte krátký příběh a žáci hledají v obrázku odpověď.

Reflexe - 5 minutV závěrečné fázi probíhá diskuze o lekci, žáci sdělují své dojmy o tom, co se jim nejvíce líbilo, a rozvíjíme debatu o tom, zda si sami doma uklízí, pomáhají s domácím úklidem, nebo zda za ně všechno dělá někdo jiný (maminka) a zda je to tak správné. Lekce by ve svém průběhu a hlavně v závěrečné relfexi kromě rozvoje čtenářské gramotnosti měla také vytvořit a upevnit postoj dětí vůči domácímu úklidu či jiným povinnostem.

Obr. - Žáci musí v nepořádku najít důkaz, že muž na obrázku ukradl vzácného papouška (krmení pro ptáky)

TIPY:

Pokud žáci tvoří příběh metodou klíčových slov ve skupince a mají problém se domluvit, chtějte, aby každý řekl jednu větu.

Není nutné, aby svůj příběh prezentovali všichni žáci, ale pokud mají chuť, nebráníme jim.

Při čtení s předvídáním pomáháme žákům kladením otázek, které je přimějí zamyslet se a objevit nové souvislosti.

5

17

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

Průběh lekce

1. Úvodní aktivita – 10 minutJako úvodní aktivitu pro tuto lekci je vhodné zvolit metodu volného psaní. Žákům rozdáme čisté papíry, metodu jim vysvětlíme a necháme je psát vše, co je napadne k tématu lekce – LES. Po uplynutí času můžeme nad tématem lekce diskutovat (jestli žáci chodí do lesa, jestli jezdí na tábory do přírody,…).

2. Evokace – 15 minutOpět na úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně napíšeme na tabuli či flipchart slovo ZVÍŘATA, žáci po jednom myšlenkovou mapu doplňují zvířaty, která v lese žijí. Již napsaná zvířata mohou žáci rozvíjet o jejich vlastnosti či typické znaky. Nezapomínejme nad vytvořenou mapou společně debatovat a nové nápady do mapy vždy doplníme.

3. Uvědomění – 55 minutNejdříve všem žákům rozdáme připravené papíry s popisy zvířat. Každý žák musí po přečtení svého popisku zvíře poznat a napsat na druhou stranu listu. Až všichni žáci své zvíře poznají, požádáme je, aby si text opět přečetli a na druhou

Materiály

• Kartičky s různými obrázky, které do lesa patří/nepatří• Pracovní listy – Poznávání zvířat podle popisu a Mraveniště• Tužky a papíry • Tabule či flipchart

Osnova

• Úvodní aktivita – volné psaní• Evokace – myšlenková mapa• Uvědomění si – hledání klíčových slov, Kimova hra, Mraveniště• Reflexe – hodnocení, diskuze pětilístek

Cíl lekce

• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - hledání klíčových pojmů v textu• Obhajoba názorů, argumentace

Anotace

Lekce je zaměřená na rozvíjení logického uvažování, žáci se také učí obhajovat a zdůvodňovat své názory a procvičují si paměť. Lekce je jednoduše přizpůsobitelná na jakékoliv téma.

2. - 4. třída ZŠ

Les

5

18

stranu papíru připsali ještě dvě klíčová slova, podle kterých popisované zvíře poznali. Poté můžeme nechat zájemce přečíst výsledky úkolu.

Příklady popisovaných zvířat:Sudokopytník. Žije v lesích a je oblíbenou lovnou zvěří myslivců. Dorůstá výšky přes 2 metry. Má hnědou krátkou srst. Typickým znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje.

Pták, který má černý ocas i zobák, hnědé oči, na křídlech má modrá pírka s černými proužky. Celoročně se vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách. Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“. Přezdívá se jí „udavačka“ či „práskačka“ lesa.

Dále navážeme Kimovou hrou. Obrázky na hru nejdříve použijeme pro aktivitu, při které si každý žák vybere jednu kartičku a řekne, jestli daná věc do lesa patří či nepatří. Každý žák by měl svou volbu vysvětlit a zdůvodnit či případně argumentovat. Poté kartičky rozprostřeme na místě viditelném pro všechny, rozdáme žákům čisté papíry a tužky. Vymezíme jim čas, za který si musí zapamatovat co nejvíce obrázků z karet, po uplynutí doby je necháme opět ve vymezeném čase zapamatovaná slova napsat na papír. Vítěze, který bude mít nejvíce správně vypsaných obrázků, můžeme odměnit.

Obr. – Kartičky s obrázky na Kimovu hru

Následně žákům rozdáme pracovní list Mraveniště, vysvětlíme způsob jeho vyplňování. Žáci musí vybarvit zvířata, která žijí v lese, a vytvořit tak cestu k mraveništi.

5

19

4. Reflexe - 10 minutNově získané informace zopakujeme pomocí metody pětilístku, žákům vysvětlíme jeho tvorbu a jako úvodní slovo použijeme LES. Na závěr můžeme zkusit hromadně vytvořit jeden pětilístek pro společné zopakování.

TIPY:

Pokud žáci pracují s metodou volného psaní, můžeme jim během psaní pustit zvuky přírody, vybaví si les a lépe se jim bude psát.

Nápad k pracovnímu listu Mraveniště je dostupný na metodickém portálu: http://dum.rvp.cz/materialy/mraveniste.html. Pracovní listy můžeme graficky upravit, zjednodušit či je připravit obtížnější.

Nachystáme si vždy aktivitu navíc. Pokud na konci lekce zůstane čas, záložní aktivita se může hodit.

5

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

20

3.-5. třída ZŠ

Bajky

AnotaceBajky a jejich autoři jsou tématem probíraným na prvním stupni základních škol. Lekce může sloužit pro úvodní seznámení s látkou, kterou se žáci následně učí ve škole. Lekce u žáků rozvíjí jejich schopnost pracovat ve skupinách a prezentovat společně vytvořenou práci.

Materiály

• Vybrané ukázky bajek, které budeme předčítat• Rozstříhané texty bajek, rozdělené do obálek• Papíry a psací potřeby• Tabule či flipchart

Cíl lekce

• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - práce s textem, vytváření vlastních textů• Rozvíjení komunikačních schopností

Osnova

• Úvodní aktivita – skládání rozstříhaných bajek• Evokace – vytváření myšlenkové mapy a pětilístku• Uvědomění si – předvídání a vymýšlení závěrů bajek, klíčová slova• Reflexe – hodnocení, diskuze

Knihy vhodné pro lekci

• Zajíc a želva a jiné pohádky. Bratislava: Fortuna Print, 1991. Zlatá sbírka pohádek. ISBN 80-85224-34-8.

• ŠRUT, Pavel. Ezopovy bajky. Praha: Albatros, 1998. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-00561-1.

• LA FONTAINE, Jean de. Bajky. Praha: Brio, c2012. ISBN 978-80-87716-00-7.

Průběh lekce

1. Úvodní aktivita – 10 minutŽáky rozdělíme do skupin, každé skupině dáme jednu obálku, ve které se nachází rozstříhaný text bajky. Tento text musí každá skupina složit tak, aby dával smysl. Vyhodnotíme úkol. Diskutujeme o způsobu práce, jak se žákům bajka skládala a podle čeho rozpoznávali posloupnost bajky.

2. Evokace – 15 minutNa úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně napíšeme na tabuli či flipchart slovo BAJKY, žáci po jednom myšlenkovou mapu doplňují

5

21

a rozvíjejí. Žákům můžeme pomoci tak, že začneme mapu rozvíjet jako první (můžeme napsat více slov, např. zvířata, lidské vlastnosti, ponaučení,…).

Nad vytvořenou mapou společně diskutujeme. Nové nápady, které vzniknou z diskuze, do mapy doplníme.

3. Uvědomění – 50 minutV této fázi přenecháváme opět aktivitu na účastnících lekce. Z předchozích aktivit se dozvěděli, že bajky mají vždy na závěr nějaké ponaučení. Nachystáme si bajky, které žákům postupně přečteme. Žáci se zamyslí nad obsahem bajky. Musí vymyslet a zformulovat ponaučení, které z bajky vyplývá. Žáci pracují samostatně či ve skupinkách. Necháme prostor pro zájemce, kteří chtějí své závěry přečíst ostatním spolužákům.

Následuje metoda klíčových slov. Vybereme klíčová slova, která napíšeme na tabuli. Vhodné je uvést 5-6 slov. Žáci mají za úkol vymyslet bajku se všemi jejími náležitostmi. Opět mohou pracovat samostatně či ve dvojicích.

Žákům předáváme také nové informace o nejznámějších autorech bajek. Můžeme zvolit výklad, diskuzi, prezentaci či pustit kousek hraných či audio ukázek bajek. Pokud je dostatek času a možností, necháme žáky dohledávat informace z knih a internetu (o autorech, konkrétních knihách bajek, dohledávání cizích slov – alegorie, personifikace,…). Vyhledané informace žáci prezentují ostatním spolužákům.

4. Reflexe - 15 minutNa závěr s žáky zopakujeme, co se dozvěděli důležitého. Zajímáme se o to, co se jim líbilo, která aktivita pro ně byla obtížná, jestli se jim pracovalo lépe samostatně či ve skupině.

Anonymní zpětnou vazbu získáme prostřednictvím krátkého dotazníku, smajlíků či pětilístku, kdy jako úvodní slovo použijeme LEKCE.

Obr. - Zpětná vazba získaná pomocí smajlíků – žáci vhazují svůj hlas do připravených nádob

5

22

TIPY:

Úvodní aktivita je důležitá pro seznámení a uvolnění. Nevynechávejme ji.

Účastníkům lekce se snažíme být pomocníkem, ne učitelem. V diskuzích se zajímáme, ale nezkoušíme znalosti žáků.

Místo vytváření myšlenkové mapy ve fázi evokace, můžete zvolit metodu pětilístku. Jako úvodní slovo můžeme vybrat například opět BAJKY či některé zvíře typické pro bajky (liška, lev,…). Pro starší žáky můžeme jako opakování použít slovo EZOP.

Klíčová slova pro vytváření bajek můžeme nechat na žácích. Ať vždy jedna skupina vymyslí pro další skupinu nová klíčová slova.

Mladší žáci mohou zkusit místo sepisování vlastní bajky bajku nakreslit.

5

23

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

4. - 5. třída ZŠ

Vánoce

Anotace

Tématem lekce jsou Vánoce. Žáci aktivní formou poznávají tradice nejen u nás, ale také v jiných zemích. Učí se pracovat s různými druhy informačních zdrojů, z nich vyhledané informace prezentují ostatním účastníkům lekce.

Materiály

• Různě barevné fáborky • Kartičky s úkoly• Předchystané papíry VÍM/DOZVĚDĚL JSEM SE• Papíry na výrobu ryb (+jedna hotová ryba na ukázku)• Tužky, fixy• Tabule či flipchart

Cíl lekce

• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - pomocí aktivit zaměřených na chápání čteného textu

• Rozvíjejí komunikačních schopností• Prostřednictvím různých informačních zdrojů ukotvit u žáků jejich schopnosti

vyhledávat požadované informace a chápat rozdíly mezi těmito zdroji.

Osnova

• Úvodní aktivita – seznámení• Evokace – vyplňování části VÍM v pracovním listu, vypisování slov• Uvědomění si – pětilístek, vyhledávání v různých zdrojích, prezentování

úkolů, diskuze• Reflexe – vyplňování části DOZVĚDĚL JSEM SE v pracovním listu

Průběh lekce

1. Úvodní aktivita – 5 minutSeznámení s žáky, představení se.

2. Evokace – 15 minutV této fázi nejdříve žákům rozdáme papíry, které jsou rozdělené na dvě části VÍM/DOZVĚDĚL JSEM SE. Vysvětlíme žákům, že ve stanoveném čase musí napsat do části VÍM co nejvíce slov, které s Vánocemi souvisejí. Po uplynutí doby necháme žáky slova spočítat, vítěz všechna slova přečte a můžeme jej odměnit.

5

24

Necháme žáky vypovídat se o Vánocích a přejdeme na další aktivitu. Každý žák by měl napsat na tabuli jedno slovo (sloveso nebo přídavné jméno), které má spojeno s Vánocemi.

3. Uvědomění – 45 minutPřipravíme si nádobu s různě barevnými fáborky z krepového papíru podle toho, kolik potřebujeme vytvořit skupin. Každý žák si vytáhne jeden fáborek. Takto rozděleným skupinkám zadáme společný úkol – vytvořit pětilístek, jehož úvodní slovo budou právě VáNOCE. Způsob jeho tvorby ukážeme na tabuli. Žákům by při jeho tvoření měla pomoci předchozí aktivita, kde vypisovali přídavná jména a slovesa. Skupinka, která vyhraje, si může jako první sama vybrat následující úkol.

Než žáci začnou úkoly plnit, provedeme je po knihovně, ukážeme jim regály, kde najdou beletrii, naučnou literaturu a také internet. Rozdíl mezi naučnou literaturou a beletrií žákům vysvětlíme. Následně žákům popíšeme způsob plnění úkolu – do práce se musí zapojit všichni ve skupině, na úkol mají pouze určitý čas, výsledky své práce budou žáci postupně prezentovat.

Příklady úkolů:

1. Rozdíl mezi naučnou literaturou a beletrií. Vyhledejte v naučné literatuře definici Vánoc. Pro srovnání najděte ještě knihu (pohádku, příběh nebo třeba básničku), která Vánoce také popisuje.

2. Vyhledejte tyto pojmy pomocí internetu – Santa Claus, Befana, Joulu Puki. Zjistěte, jak tyto pojmy souvisí s Vánocemi. Výsledky hledání si zapište.

3. Najděte knihy, které popisují vánoční zvyky v České republice – 5 zvyků vyberte a popište spolužákům.

4. Origami – skládání z papíru. Přečtete si návod a vytvořte podle něj rybu. Rozdejte spolužákům papíry a zkuste jim bez návodu vysvětlit, jak si mají tuto rybu vyrobit také.

Obr. – Úkoly

5

25

Po představení všech skupin s žáky diskutujeme - co se dozvěděli zajímavého, jak se jim dané úkoly hledaly, jaké výhody má hledání informací na internetu a jaké v tištěných knihách.

4. Reflexe - 20 minutŽáky požádáme, ať vypíší druhou část papíru - DOZVĚDĚL JSEM SE. Papíry si můžeme od žáků vysbírat a použít je jako zpětnou vazbu.

Závěrečné opakování - přečteme žákům krátký příběh o Vánocích a necháme je odpovídat na předem připravené otázky z textu.

TIPY:

Podobným způsobem můžeme upravit lekci pro různá roční období.

Žáky necháváme vyhledávat úkoly samostatně, ale nabídneme jim, že pokud si nebudou vědět rady, mohou se přijít zeptat. Ať si na chyby přijdou sami.

Do lekcí je možné zahrnovat rozvíjení dokumentové gramotnosti - vyplňování různých dokumentů každodenní potřeby, přihlášek, porozumění návodům, formulářům či řádům.

5

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

26

4. - 5. třída ZŠ

Kraje ČR

AnotaceLekce slouží pro poznání tvarů všech krajů v České republice. Žáci už by měli mít o krajích nějaké znalosti z výuky. Zopakují si názvy a polohu, připomenou si nejznámější zajímavosti jednotlivých krajů a díky vlastní kreativitě si zapamatují jejich tvary.

Materiály

• Kartičky s obrázky• Velká nástěnná mapa ČR• Slepé mapy krajů• Jednotlivé kraje• Psací potřeby• Pastelky

Cíl lekce

• Rozvoj obrazové představivosti• Práce v týmu• Prezentační dovednosti• Osvojení si paměťových technik

Osnova

• Úvodní aktivita – Kimova hra• Evokace – vyplňování slepé mapy• Uvědomění si – tvorba obrázků• Reflexe – vyplňování slepé mapy

Průběh lekce

Úvodní aktivita - 10 minutNa začátek si zahrajeme Kimovu hru: na připravených obrázcích jsou nejznámější místa a věci, které se pojí vždy s jedním krajem, např.:

Praha - Hrad, Středočeský - Karlštejn, Jihočeský - Holašovice, Plzeňský - pivo, Karlovarský - lázně, Ústecký - Říp, Liberecký - Ještěd, Královéhradecký - Prachovské skály, Pardubický - perník, Vysočina - brambory, Jihomoravský - Macocha, Olomoucký - tvarůžky, Zlínský - obuv, Moravskoslezský - uhlí). Po skončení hry debatujeme o obrázcích a bavíme se o jejich souvislosti s daným krajem.

Evokace - 15 minutŽáci dostanou slepou mapu České republiky rozdělenou na kraje a snaží se ji samostatně vyplnit. Nenapovídáme, jde nám o to, abychom se dozvěděli, zda

5

27

kraje znají. Na konci si společně projdeme celou mapu (nejlépe u velké nástěnné mapy), ale nenecháme žáky, aby si do mapy dopisovali neznámé kraje - naopak, tato úvodní mapa nám skvěle poslouží pro porovnání pokroku v dané lekci.

Obr. - Slepá mapa po evokaci

Uvědomění - 60 minutŽáci si zahrají hru na molekuly. Lektor říká náhodná čísla a žáci dělají skupinky čítající správný počet členů. Tato aktivita je vhodná k vytvoření náhodných pracovních skupin. Posledním číslem se snažíme vytvořit 14 skupin, což je počet krajů (případně 7 a každá skupina bude zpracovávat 2 kraje). Každá skupina dostane mapu jednoho kraje, v jejímž tvaru se snaží najít nějaký obrázek. Lektor s žáky průběžně konzultuje jejich nápady a žáci nakonec kraj vybarví podle svého uvážení. Hotové obrázky si navzájem jednotlivé skupinky představí a ukáží na velké mapě, kde kraj leží.

Jak si kraje zapamatovat? Ke každému obrázku se společně snažíme vymyslet co nejzajímavější až šokující větu nebo příběh, který spojí název kraje, jeho zajímavost a výsledný obrázek. Např.: Olomoucký kraj ztvárnili žáci jako lamu. Lama se dívá do Polska a smrdí, jako olomoucké tvarůžky. Karlovarský kraj vypadá jako šnek. Šnek se jmenuje Karel a bojí se, že ho uvaří v termální lázni. Pomocí takových připodobnění by si žáci měli lépe vybavit, jak který kraj vypadá, jak se jmenuje a co je pro něj typické.

Obr.- Kralovéhradecký a Olomoucký kraj

5

28

Reflexe - 5 minutNa závěr všechny kraje a vymyšlené příběhy ještě zopakujeme (necháme žáky, aby si společnou prací vše vybavili a dali dohromady).

Opět rozdáme slepou mapu krajů ČR, kam žáci doplňují kraje jako na začátku lekce. Jedná se vlastně o takový srovnávací test, na kterém bychom měli vidět zlepšení při vyplňování.

Obr. - Slepá mapa po reflexi

TIPY:

Kimovu hru hrajeme společně s žáky, čímž je motivujeme k lepším výsledkům.

S mladšími žáky nejprve probereme všechny obrázky z Kimovy hry.

Žáky můžeme v průběhu vyplňování slepé mapy uklidnit, že to není na známky.

Nechme žáky projevit svou kreativitu u vytváření obrázků, nekritizujme, chvalme.

Trvejme na používání pastelek - obrázky budou barevné a lépe zapamatovatelné. Po lekci si je mohou vystavit ve třídě.

Jednotlivé kraje můžeme rozdávat bez názvu a bez stanovené orientace. Která skupinka jako první uhodne, o jaký kraj se jedná, ta jej získá. Procvičí si prostorovou představivost.

5

29

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

Anotace

Tato lekce má ukázat žákům způsob, jakým je možné tvořit referát. Měla by je navést, aby přemýšleli o tématu dříve, než začnou psát, a k samotnému psaní pak mohou přistupovat již se základní představou toho, jak bude referát vypadat. V lekci žádný hotový referát nevzniká. Pokud si žáci projdou pouze postup, který psaní předchází, lépe si ho zapamatují.

5. - 7. třída ZŠ

Referát

Materiály

• Pracovní listy• Tabulky V-CH-D• Papíry, psací potřeby• Tabule

Cíl lekce

• Zamyšlení nad tématem referátu• Argumentace• Práce v týmu• Prezentační dovednosti

Osnova

• Úvodní aktivita - přídavné jméno• Evokace - myšlenková mapa• Uvědomění - vyplňování pracovního listu• Reflexe - pětilístek

Průběh lekce

Úvodní aktivita - 5 minutNejprve žáky požádáme, aby vymysleli co nejvíce přídavných jmen, která je napadnou v souvislosti se slovem referát. Slova píšeme na tabuli buď sami, nebo necháme psát žáky. Tato aktivita je připraví na téma.

Evokace - 10 minutRozdělíme žáky do skupinek po 3-5 a skupinky se snaží vytvořit organizační myšlenkovou mapu na téma referát. Pokud si nejsou jistí, jak začít, můžeme jim poradit základní větve (např. co v něm má být, odkud čerpat informace, z čeho se skládá apod.). Necháme žáky, aby si vzájemně předvedli své hotové mapy. Následně můžeme vytvořit společnou “ideální” mapu na tabuli.

Uvědomění - 70 minutKaždá skupinka si nyní zvolí jedno téma, kterému se bude věnovat. Výběr můžeme nechat na nich, máme však připravených několik témat, kdyby měli

5

30

s  vymýšlením problém. Každé skupině dáme pracovní list a postupně jej vyplňujeme. Po vyplnění hlavního tématu, cíle práce a rozsahu se zaměříme na dílčí témata. Necháme žáky vyplnit tabulku V-CH-D (vím, chci vědět, odkud budu čerpat informace) a na jejím základě zvolíme hlavní dílčí témata, kterými se budou žáci zabývat. Jednotlivá témata ještě dále rozpracujeme na menší úseky. Nechceme, aby začali hledat informace a psát samotný referát, jde nám jen o ukázání možného postupu. Po vyplnění celého pracovního listu necháme všechny skupiny prezentovat svoji práci.

Reflexe - 5 minutNa závěr zadáme žákům vypracování pětilístku na téma REFERáT, který následně prezentují ostatním.

TIPY:

Přídavná jména mohou žáci říkat neorganizovaně, pokud máme méně odvážnou třídu, necháme je slova říkat postupně, aby mluvili všichni.

Pokud se žáci s myšlenkovou mapou dosud nesetkali, je nutné její princip na začátku jednoduše vysvětlit. V tomto případě tvoříme pouze jednu společnou.

Necháme žáky vymyslet vlastní téma referátu - bude je to více bavit.

Důležité je v průběhu vyplňování pracovních listů vysvětlovat, jaký to má význam.

Samotné psaní referátu můžeme zadat jako úkol.

5

31

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

AnotaceTato lekce je věnována aktuálnímu tématu – ekologii. Žáci se seznamují se základními pojmy, s procesem třídění odpadů a ekologickými problémy. Lekce je cílena na aktivitu účastníků, kteří pracují na jednotlivých úkolech samostatně či v rámci skupiny.

8. - 9. třída ZŠ

Ekologie

Materiály

• Pracovní listy – Ekologický problém a Recyklační předvídání• Kartičky na Ekoaktivity• Tužky a papíry• Tabule či flipchart

Cíl lekce

• Zamyšlení nad tématem - důležitost třídění odpadu, jeho prospěch• Pomocí pracovních listů, zaměřených na ekologické problémy, jejich

důsledky a příčiny, v žácích vyvolat dobrý pocit z toho, že mohou situaci sami pozitivně ovlivnit.

• Rozvíjení logického uvažování

Osnova

• Úvodní aktivita - představení se• Evokace - myšlenková mapa• Uvědomění - vysvětlování pojmů, pracovní list Ekologický problém,

domýšlení pokračování cyklu třídění odpadů• Reflexe - zopakování

Průběh lekce

1. Úvodní aktivita – 10 minutPomocí úvodní aktivity se s žáky seznámíme a nastíníme jim téma lekce. Každý žák při představování musí před svoje křestní jméno přidat přídavné jméno začínající na písmeno E. Další žák vždy nejdříve zopakuje jméno žáka po jeho pravé straně i s přídavným jménem, které si vybral, a následně se představí stejným způsobem. Na závěr necháme žáky hádat, proč měli vymýšlet slova začínající právě na písmeno E. Navážeme tak na téma ekologie a vyvoláme diskuzi na toto téma.

2. Evokace – 15 minutPro ještě jasnější vymezení tématu je vhodné do této fáze zařadit tvorbu myšlenkové mapy. Nejdříve vysvětlíme princip tvorby této mapy. Necháme žákům určitý čas na vytvoření vlastní mapy na téma EKOLOGIE, následně zkusíme vytvořit společnou mapu na tabuli.

5

32

3. Uvědomění – 60 minutV této fázi je důležité předat žákům nové informace. Na tabuli vypíšeme slova, která se ekologie týkají (ekologické problémy, třídění odpadu, černá skládka, ekofarma,…) a rozdáme žákům papíry, na které zkusí vlastními slovy tyto pojmy vysvětlit. Poté necháme zájemce definice pojmů přečíst, případně pojmy vysvětlíme podrobněji sami.

Navážeme aktivitou spojenou s vyplňováním pracovních listů. Nejdříve všem rozdáme připravené papíry, pomocí kterých můžeme s žáky rozebírat ekologické problémy. Necháme jim čas vymyslet podle příkladu (můžeme jej uvést přímo v pracovním listě či jej vypsat na tabuli) vlastní ekologický problém, doplněný o jeho příčinu i důsledek. Tuto aktivitu mohou žáci vytvářet ve skupinkách, následně je necháme práci odprezentovat ostatním spolužákům.

Obr. – Příklad řešení pracovního listu Ekologický problém

Rozdáme další pracovní list, který je založen na předvídání. Vysvětlíme žákům, že musí domyslet pokračování cyklu třídění odpadů, které je naznačeno na pracovním papíře, a že výsledkem musí být nějaký recyklovaný produkt, který si každý sám vymyslí. Můžeme opět nechat žáky pracovat ve dvojicích či ve větších skupinách. Nad výsledky diskutujeme.

Obr. – Domýšlení pokračování cyklu třídění odpadů

5

33

Fázi uvědomění zakončíme hrou Ekoaktivity. Každý žák si vytáhne připravený papírek s aktivitou (malování, mluvení/vysvětlování, pantomima), vždy jeden předvádí a ostatní hádají. Nejrychlejšího hadače můžeme odměnit.

Příklady aktivit:Kreslení – PETláhev, Zeměkoule, černá skládka, žárovka (úsporná),…

Vysvětlování/popis/mluvení – deštný prales, třídění odpadů, kontejner na papír, plýtvání elektřinou,…

Pantomima – dýchání (čerstvý vzduch), sázení stromu, kouř z aut, ozonová díra, zemětřesení,…

4. Reflexe – 5 minutPro zopakování necháme žáky po jednom na tabuli vypsat pomocí max. dvou slov, co si z lekce o ekologii zapamatovali.

TIPY:

Vysvětlování pojmů doplňujeme názornou ukázkou (předmět, obrázek, video).

Hodně se ptáme, diskutujeme s žáky o tom, co si myslí, necháme prostor pro jejich případné dotazy.

Pro zpětnou vazbu můžeme použít upravené smajlíky - pokud se žákům lekce líbila, sešlápnou připravenou PETláhev a vhodí ji do příslušného koše, pokud se jim lekce nelíbila, hodí láhev do koše s obrázkem černé skládky.

5

Cílová skupina:

Časová dotace:90 min

34

Anotace

Žáci se během této lekce seznámí se dvěma metodami tvoření poznámek z textu - I.N.S.E.R.T. a myšlenkovou mapou. Obě si prakticky vyzkouší na připravených textech, které můžeme vybrat podle toho, co je pro žáky zrovna aktuální.

8. - 9. třída ZŠTvorba poznámek - téma geocaching

Materiály

• Text článku pro každého• Papíry a psací potřeby• Tabule/flipchart

Cíl lekce

• Přemýšlení o tématu• Seznámení s metodami• Rozvíjení komunikačních dovedností

Osnova

• Úvodní aktivita - seznámení• Evokace - co víte o tématu• Uvědomění - I.N.S.E.R.T., myšlenková mapa• Reflexe - diskuze

Průběh lekce

Úvodní aktivita - 10 minutSeznámíme se s žáky a ptáme se jich na jejich oblíbenou činnost. Snažíme se navázat kontakt a odbourat případnou nedůvěru.

Evokace - 10 minutNecháme žáky, aby sepsali na papír všechno, co ví nebo si myslí, že ví o geocachingu. Nemusí to být správně, jde nám o to, aby se zamysleli nad tím, co už ví. Následně své myšlenky prezentují ostatním a zapisují je na tabuli.

Uvědomění - 60 minutRozdáme žákům text článku o geocachingu a vysvětlíme jim metodu I.N.S.E.R.T. Touto metodou poté článek zpracovávají. Každý si poté vytvoří

Články vhodné pro lekci

• BENEŠ, Pavel. Geocaching: Objevíte poklad do půl hodiny?. Epocha [online]. 2013, č. 9 [cit. 2013-06-24]. Dostupné z: http://epocha.rf-hobby.cz

• GPS [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://gps.slansko.cz/

5

35

vlastní tabulku se značkami, do které si zapisuje označené informace ve formě krátkých vět. Ve dvojicích či malých skupinách si žáci porovnávají své poznámky z textu. O jednotlivých informacích diskutujeme. Druhou aktivitou na vytváření poznámek z textu je tvorba myšlenkové mapy. Opět rozdáme text vztahující se k hlavnímu tématu a pokud je potřeba, vysvětlíme, jak se dělá mentální mapa.

Reflexe - 10 minutNa závěr diskutujeme o zvolených metodách, zda žákům vyhovují. Vrátíme se zpět k seznamu z evokace a porovnáme informace, které jsme se dozvěděli, s těmi, které jsme už znali.

TIPY:

Lekci je možné přizpůsobit libovolnému tématu.

Při psaní na tabuli můžeme po žácích chtít, aby si mezi sebou předávali fixu/křídu.

Při sdílení informací se značkami se žáků ptáme na konkrétní informace, řešíme, proč použili zrovna tu konkrétní značku, rozvíjíme diskusi v celé skupině.

Postřehy z lekcí si zaznamenáváme. Pokud žáci uvádějí, že jim něco nešlo, je možné při příští lekci tuto aktivitu zopakovat a prohloubit ji.

6

1. Cílová skupina

Pro koho lekce bude? Jaké mají dosavadní znalosti a dovednosti?

2. Cíl lekce

S čím mají žáci odcházet? Jaké nové znalosti - kompetence - dovednosti si osvojí?

3. Téma lekce

Téma již můžete mít zvolené předem, ale stejně tak se na něm můžete domluvit s pedagogem dle jeho preferencí, doporučujeme také seznámit se se vzdělávacím programem dané školy.

4. Zdroje k tématu

Knihovna, příběhy, internet, kolegové (jiné knihovny), různé pedagogické metody (MKM). Snažte se, aby téma i provedení lekce bylo zajímavé a danou cílovou skupinu bavilo.

5. Stavba lekce

Na začátku lekce je vždy vhodná krátká aktivita na prolomení ledů. Celá lekce by měla od začátku do konce někam směřovat, k tomu je velmi nápomocný právě model E-U-R, který dělí lekci do tří fází: nejprve žáky “probudíme”, namotivujeme a zjistíme, co si o tématu vybavují (evokace); poté přecházíme k hlavnímu, obvykle novému, sdělení (uvědomění); a lekci ukončíme opakováním (reflexí). Model E-U-R je skvělý i při samotném plánování a rozvržení lekce!

6. Materiály

Příprava rekvizit, tisk, pomůcky, výběr knížek, i učení sebe sama.

7. Test lekce

Pokud jste ve fázi prvních lekcí, doporučujeme lekci testovat, kde se dá. Se svými dětmi, s ostatními kolegy, kdo se najde. Zaměřte se na časové úseky, na návaznost jednotlivých aktivit, na pochopení “žáků”, odneste si z testování co nejvíce.

8. Zpětná vazba + evaluace

Neustále získávejte zpětnou vazbu, nejen od žáků, ale také od učitelů a kolegů. Na základě připomínek potom lekce zdokonalujte.

Až si budete připravovat vlastní lekci...

36

7

37

6

9. Karty lekce

Doporučujeme zakládat a vést si karty lekcí. Karta je vhodná nejen jako osnova při realizaci, ale také pro evidenci lekcí v jednotlivých třídách: aby se neopakovaly, navazovaly, postupně rozvíjely a upevňovaly dovednosti z předchozích lekcí. Karta potom může být inspirací pro další lekce, kdy třeba jen zaměníte pár aktivit nebo téma, ale konstrukce zůstane stejná - a hned je na světě zbrusu nová lekce!

10. Pamatujte, že...

… žáci jsou schopní přijít na spoustu věcí sami, není třeba jim hned odpovídat a vše jim strkat až pod nos (“líné vzdělávání”)5

… hodina by měla být zajímavá pro obě strany… téma lekce není to samé jako její cíl

5BáRNETOVá, Pavla. Informační vzdělávání uživatelů v Havlíčkově Brodě. Inflow [online]. 2012, 5(5) [cit. 2013-08-30]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-vzdelavani-uzivatelu-v-havlickove-brode

7

ABECEDA, o.s. Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [online]. Most,

2010 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/

Portál ctenarska-gramotnost.cz je zaměřený na podporu čtenářské gramotnosti na základních školách, a to v oblastech podpory čtenářství, mediální výchovy a tvůrčího psaní. Najdete zde tipy na další zajímavé zdroje, různé alternativy pedagogických metod a návrhy na jejich použití v hodině, dokonce i celé zpracované lekce.

KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. Zlín: VeRBuM, 2012. ISBN

978-80-87500-18-7.

Kniha nabízí nejen přehled vývoje informačního vzdělávání v knihovnách, popis vzniku odborné sekce Informačního vzdělávání uživatelů při Sdružení knihoven, výsledky průzkumu stavu informačního vzdělávání ve veřejných knihovnách v ČR v roce 2009, ale také mnoho dalších příspěvků, ze kterých je možné čerpat nápady na témata lekcí informačního vzdělávání.

NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Metodický portál RVP: inspirace a

zkušenosti učitelů [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-08-30].

Dostupné z: http://www.rvp.cz/

Na portálu RVP se můžete připojit ke vzdělávacím webinářům, e-learningovým kurzům, k diskuzím či čerpat z odborných článků. V sekci DUM (digitální učební materiály) pak podle zvolené varianty vzdělávání můžete procházet desítky i stovky materiálů k lekcím a nabírat z nich inspiraci.

SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách.

Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-246-1.

Tato kniha je určená především učitelům, ale jsou v ní popsány metody a  strategie práce s žáky, představuje spoustu konkrétních praktických ukázek pedagogických her a metod vhodných pro zopakování nově získaných informací, které se dají pro lekce informačního vzdělávání upravit a použít v prostředí knihovny.

ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální

pedagogika v praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4369-1.

Děti se specifickými poruchami učení a chování tvoří dlouhodobě nejpočetnější skupinu zdravotně postižených žáků integrovaných v běžných školách. Pokud bu- dete pracovat s takovouto třídou, nepodceňujte přípravu a přečtete si, jak správně s těmito žáky pracovat. Kniha shrnuje základní informace a praktické rady.

Chcete vědět víc?

38

7

39

Doporučujeme přečíst si příručky k programu Čtením a psaním ke

kritickému myšlení

Program přináší učitelům/lektorům na všech stupních vzdělávání konkrétní praktické metody, techniky a strategie. Pro program je charakteristické promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a  diskuze k  rozvíjení samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých.6

Sdružení Kritické myšlení v rámci realizace a rozvoje programu zajišťuje kurzy a  vzdělávání pro zájemce o toto téma. Podrobnější a aktuální informace lze nalézt na webových stránkách http://www.kritickemysleni.cz.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka I, Co je

kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, 1997.

Teoretický úvod ke kritickému myšlení. Jsou zde uvedeny modelové lekce, které využívají metody brainstorming a I.N.S.E.R.T.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka II,

Rozvíjíme kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, 1997.

Vysvětlení významu třífázového vzdělávacího modelu E-U-R. Představení metod vhodných pro fázi evokace a reflexe – pětilístek, myšlenková, mapa, volné psaní a kostka. Ukázka povedené lekce pracující právě s metodou pětilístku.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III, Další

strategie k rozvíjení kritického myšlení. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Činnosti k rozvoji psaní u žáků. Využití metod T-graf či Vennův diagram. Ukázková lekce nabízí zajímavé zpracování čtenářských listů žáků. Na konci příručka obsahuje přehlednou tabulku metod rozčleněných do rámce E-U-R.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka IV, Čtení,

psaní a diskuse ve všech předmětech. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Z této příručky doporučujeme především modelovou lekci na rozvíjení čtenářské gramotnosti u starších žáků. Lekce je zaměřená na metodu klíčových slov a čtení s předvídáním. K dispozici je celý text Ivan a tulení kůže, na kterém je lekce postavena.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka V,

Kooperativní učení. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Zpracovaná metoda skládankového učení, která je doplněná o ukázkovou hodinu. Můžete se nechat inspirovat cvičeními, které je možné zařadit například do úvodních aktivit lekcí.

6BLAŽKOVá, Božena. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Ikaros [online]. 2005, 9(11) [cit. 2013-08-31]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/2030

7

40

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VI,

Plánování výuky a učení a hodnocení. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Tato příručka nabízí stručné schéma, které lze využít při plánování lekcí. Vymezuje, co je důležité určit si před samotným vzděláváním žáků (motivace, cíle, pomůcky, znalosti a dovednosti lektora), zpracování vlastní hodiny a co je důležité dělat na závěr, tedy jak vhodně získávat zpětnou vazbu.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VII, Dílna

čtení: vychováváme přemýšlivé čtenáře. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Představení metod a dalších přístupů ke čtenářství tak, aby byl čtenář vtáhnut plně do procesu čtení a porozuměl čtenému textu. Uveden je návod, jak zaujmout žáky pro vlastní učení a příklady, jak lze čtenářství rozvíjet v různých předmětech a tématech.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VIII, Dílna

psaní: od sebevyjádření k písemné argumentaci. Praha: Kritické myšlení, 2007.

Poslední příručka uvádí metody a jednotlivé postupy pomáhající u žáků zlepšit a zdokonalit jejich písemný projev. Ukázky cvičení pracujících se řízenou představivostí. Součástí je také zpracovaná strategie psaní – přípravná fáze, psaní hrubé verze textu, jeho přepracování, korektura a publikace. Příručka obsahuje lekci zaměřenou na argumentační esej.

41

8

Medailonky

LenkaZamyšlená Nezávislá

Pracovat Mlsat RelaxovatDotahuji věci do konce.

Pejskomil

KatkaVnímavá Rovná

Číst Spát JístKrálovství za aktivní vzdělávání!

Knihovnice

PavlaVeselá Líná

Smát Hrát OdkládatPráce s informací? Zábava!

Ztřeštěnec

Lenka Pavlíková – koordinátorka týmu, která vše zařídí a odřídí všechny cesty za informačním vzděláváním (pozorování, semináře, workshopy).

Katka Rovná – lektorka s knihovnickou praxí, věnující se primárně informačnímu vzdělávání, zdolávající nezkrotné žáky s úsměvem (lekce Základní a praktická škola Vídeňská).

Pavla Macháčková – projektem novopečená informačně vzdělávající učitelka (lekce Základní škola Křídlovická), pečlivá hostitelka všech schůzek týmu.