1

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a

Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Z P R Á V A O Č I N N O S T I

za rok 2015

Zpracoval: útvar 8.41- Josefová Pavlína

Schválil: vedoucí inspektor Ing. Jaroslav Nečas

Číslo úkolu: 16. 5. 02

Hradec Králové, únor 2016

2

1. O r g a n i z a č n í s t r u k t u r a

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci

Králové sídlí ve vlastním objektu v Říční ul. č. p. 1195 v Hradci Králové.

Organizační členění OIP

Kancelář vedoucího inspektora

8.20 – oddělení ekonomicko – provozní

8.30 – oddělení právní

8.41 – oddělení inspekce I (BOZP)

8.42 – oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví)

8.50 – oddělení inspekce III (PVP)

8.71 – oddělení inspekce NLZ pro Královéhradecký kraj

8.72 – oddělení inspekce NLZ pro Pardubický kraj

Organizační členění OIP Hradec Králové k 31.12.2015

Oddělení inspekce I - 8.41

vedoucí oddělení, asistentka oddělení 2

operátor informačních technologií 1

zpracovatelský průmysl, doprava a opravárenství,

terciární sféra, hutnictví a strojírenství,

chemický průmysl, ropný průmysl a nebezp. látky 7 inspektorů

zemědělství a potravinářství

lesnictví a dřevozpracující průmysl 5 inspektorů

Celkem 15

Oddělení inspekce II – 8.42

vedoucí oddělení útvaru, asistentka oddělení 2

tlaková zařízení 1 inspektor

zdvihací zařízení 2 inspektoři

elektrická zařízení 2 inspektoři

plynová zařízení 2 inspektoři stavebnictví

+ projektové dokumentace 5 inspektorů

Celkem 14

3

Oddělení inspekce III – 8.50

vedoucí oddělení, asistentka oddělení 2

PVP HK 8 inspektorů

PVP PCE 7 inspektorů

Celkem 17

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celkem k 31.12.2015 46 z toho 39 inspektorů

vedoucí inspektor + kancelář VI 2

právní oddělení 4

oddělení ekonomicko - provozní 4

Útvar projektu kontroly nelegálního zaměstnávání - 25 zaměstnanců (2 vedoucí,

3 právníci a 2 administrátorky, 18 inspektorů)

Z hlediska vzdělání zaměstnanců jich mělo k 31.12.2015

vysokoškolské 43 + 16 zaměstnanců projektu

vyšší odborné 1 + 1 zaměstnanec projektu

úplné střední odborné 13 + 8 zaměstnanců projektu

Závazný limit zaměstnanců pro r. 2015 57

Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců 56,775

Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2015 - 56 + 25 zam. projekt

- vedoucí zaměstnanci 6 + 2 zam. projekt

- inspektoři inspekce práce 39 + 18 zam. projekt

- ostatní 11 + 5 zam. Projekt

Celkem 56 + 25 zam. projekt

4

2. S t a t i s t i c k é ú d a j e

2.1. Počet provedených výkonů Oblastním inspektorátem práce pro Královéhradecký

kraj a Pardubický kraj

V ý k o n y 2015

Kontroly právnických osob a podnikajících fyzických osob úkoly

SÚIP

4 007

Kontroly právnických osob a podnikajících fyzických osob úkoly

ostatní (N)

96

Šetření příčin smrtelných úrazů 10

Šetření příčin závažných úrazů 32

Šetření příčin hromadných úrazů -

Šetření příčin ostatních úrazů 1

Kontroly a šetření – celkem 4 146

Návrhy potřebných technických i jiných opatření -

Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb 289

Účast při povolování a kolaudacích staveb 186

Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ -

Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ -

Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ -

Uskutečněná poradenství 5 740

5

2.2. Počet závad, vyřazených strojů, objektů, činností a osob podle vydaných rozhodnutí

Oblastním inspektorátem práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj

2015

Závady bez vydaného rozhodnutí 6 839

Závady s vydaným rozhodnutím k jejich odstranění (s násobností) 12 115

Vyřazené stroje a zařízení z provozu -

Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů -

Zakázané technologie -

Zakázané činnosti -

Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých) -

Zákazy práce přesčas mladistvých -

Zákazy noční práce mladistvých -

Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen -

Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen -

Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým -

6

2.3. Pokuty uložené Oblastním inspektorátem práce pro Královéhradecký kraj a

Pardubický kraj

Pokuty podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt - počet

198

Pokuty podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt - výše Kč

4 500 000

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - počet

4

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - výše Kč

110 000

Pokuty právnickým osobám za správní delikt - počet

512

Pokuty právnickým osobám za správní delikt - výše Kč

17 208 000

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - počet

18

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - výše Kč

1 480 000

celkem - počet: 710

celkem - výše: 21 708 000

Pokuty fyzickým osobám za přestupek - počet

-

Pokuty fyzickým osobám za přestupek - výše Kč

-

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - počet

-

z toho v souvislosti se šetřením PÚ - výše Kč

-

Z uvedeného - pokuty uložené příkazem na místě - počet

-

- pokuty uložené příkazem na místě - výše Kč

-

- správní delikty - počet

26

- správní delikty - výše Kč

650 000

- blokové pokuty - počet

-

- blokové pokuty - výše Kč

-

7

3. Inspekční činnost

Výsledky kontrolní činnosti dle jednotlivých úkolů:

Úkol č. 15.1.049 – Integrovaná inspekce podle zákona č.59/2006 Sb., o prevenci závažných

havárií

V roce 2015 byly v rámci úkolu 15.1.049 provedeny kontroly u následujících subjektů:

PROFER PLUS s.r.o.

Výzkumný ústav organických syntéz a.s.

Ing. Petr Švec - PENTA s.r.o.

KYB Manufacturing Czech s.r.o.

UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.- závod Synthesia Pardubice

UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.- závod PARAMO Pardubice

EURO – Šarm spol. s.r.o.

UNION CONSULTING s.r.o.

Synthesia a.s.

Ing. Josef Kořínek

ČEPRO a.s.

PARAMO a.s.

Kingspan a.s.

1. Posuzovaná bezpečnostní dokumentace s uvedením základních nedostatků:

V průběhu roku byly předloženy na OIP Hradec Králové k posouzení bezpečnostní

dokumentace následujících subjektů:

Výzkumný ústav organických syntéz a.s.

DEXTRA X a.s.

EURO – Šarm spol. s.r.o.

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.

JARO s.r.o.

KYB Manufacturing Czech s.r.o.

Bezpečnostní dokumentace odborně posuzuje VÚBP, v.v.i. Při posuzování na OIP nebyly

zjištěny nedostatky.

2. Poznatky inspektorů z jednotlivých kontrol:

V průběhu kontrol byly zjišťovány pouze drobnější nedostatky z oblasti BOZP, které by

nemohly být zdrojem iniciace ZH.

- nevyznačené komunikace

- chybějící ochranné opatření proti pádu

- chybějící pokyny k obsluze tlakových nádob

8

- nepřijatá opatření u rizik

- chybějící školení BOZP

- nesprávné značení el.rozvaděčů

- označení volných okrajů

- chybějící pokyny pro práci s tlakovými lahvemi

- neprovádění kontrol plynového zařízení

3. Zásadní zjištěná porušení u jednotlivých kontrol:

Další zásadní porušení nebyla zjištěna. Drobnější nedostatky jsou uvedeny v bodě 2)

4. Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých kontrol:

Nebyla vydána

5. Zhodnocení jednotlivých kontrol:

Kontrolované osoby věnovaly přípravě a průběhu kontrol velkou pozornost. Průběh kontrol

byl organizačně velmi dobře zajištěn jak ze strany ČIŽP, tak i ze strany kontrolovaných osob.

7. Doporučení z kontrol:

Nejsou.

8. Závěr:

Vzhledem k tomu, že zákon působí již několik let, je problematika u kontrolovaných osob

již zažitá a prakticky se nevyskytují závažnější problémy v oblasti PZH.

Statistická data úkolu 14.1.049 v číslech

Zkontrolované

bezpečnostní

dokumentace

Kontrolované

subjekty

Celkem

kontrol

Zjištěné

nedostatky

Vydaná

opatření

Počet

pokut

Výše

pokut

Kontroly

bez

nedostatků

6 12 13 55 5 1 15000 0

Úkol č. 15.1.050 – Program „Bezpečný podnik“

1. Základní údaje z prověrek:

Společnosti, které kontaktovaly v rámci poradenské činnosti OIP, za účelem získání

základních informací o programu „Bezpečný podnik“ :

MSSL Advanced Polymers s.r.o.

IVECO Czech Republic a.s.

AMETEK Elektromotory, s.r.o.

TONAVA a.s., Úpice

ESAB VAMBERK s.r.o.

SIAG Chrudim a.s.

9

EURAC Hradec s.r.o.

ASSA ABLOY s.r.o.

Společnosti, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku plnění podmínek

programu „Bezpečný podnik“:

Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje, Hradec Králové

Isolit Bravo

ELLA-CS s.r.o.

Elektrárna Chvaletice, a.s. (v srpnu 2015 došlo ke změně vlastníka a názvu – SEVEN EC,

a.s.)

Elektrárna Poříčí

Teplárna Dvůr Králové – ČEZ a.s.

Elektrárna Poříčí – ČEZ a.s.

Bühler Motor s.r.o.

Společnosti, u kterých bylo ze strany SÚIP nově vydáno osvědčení Bezpečný podnik:

Správa a údržba silnic Pardubického kraje – opakované vydání osvědčení (říjen 2015)

2. Poznatky inspektorů z jednotlivých prověrek:

V průběhu kontrol byly zjišťovány pouze ojedinělé neshody v oblasti BOZP a VTZ, které byly

neprodleně odstraňovány. Příprava ze strany kontrolovaných osob a jejich spolupráce

s inspektory byly na velmi dobré úrovni.

3. Zásadní zjištěné nedostatky u jednotlivých prověrek, následně odstraněné:

Zásadní nedostatky nebyly zjištěny. Jak již bylo uvedeno, jednalo se ojedinělé neshody

v oblasti BOZP a VTZ.

4. Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých prověrek:

Nebyla vydána.

5. Zhodnocení jednotlivých prověrek:

Ze strany kontrolovaných osob byla přípravě na vlastní kontroly věnována velká péče a

kontroly probíhaly bez komplikací.

Doporučení na úpravu programu:

Nejsou

6. Závěr:

Subjekty, které jsou zapojeny do programu, prokázaly vysokou úroveň systému řízení

BOZP. Velmi kladným přínosem je fakt, že zapojené subjekty, přenášejí požadavky

v oblasti BOZP i na své subdodavatele. U kontrolovaných osob dochází ke zlepšování na

10

úseku BOZP a pracovních podmínek (viz. Indikátory zlepšování a protokoly z ročních

kontrol).

Úkol č. 15.1.066 - Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů

směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti

I v letošním roce řešení podnětů patřilo mezi ústřední část činnosti oddělení PVP.

Počet přijatých podnětů v roce 2015 celkem: 509

V 18 případech byly podněty zaměřeny zároveň na oblast NLZ nebo BOZP. Kontroly pak

probíhaly společně s příslušným oddělením. Nejvíce podnětů směřovalo do oblastí:

1) odměňování: – nevyplacená mzda

- nevyplacená mzda ve výplatním termínu

- neproplácení zákonných příplatků

2) pracovní doby: – nedodržování povinného odpočinku mezi směnami

a v týdnu

3) skončení pracovního poměru: – neoprávněné skončení PP

- nevydání potvrzení o zaměstnání

- nevyplacení odstupného

Vedle podnětů směřujících do výše uvedených oblastí, jejichž počet se dlouhodobě výrazně

nemění, se objevují stížnosti relativně specifické, které se týkají individuálních záležitostí

podávajících, jež mnohdy přesahují rámec spadající do kontroly pracovněprávních vztahů. Na

tyto podněty nedisponuje inspektorát práce kompetencemi nebo možnostmi získat adekvátní

důkazní prostředky. Typickým příkladem je podnět poukazující na „diskriminaci“

podávajícího. Stěžovatel upozorňuje na skutečnost, že je s ním nepříznivě zacházeno

(zpravidla to nebývá ani z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně). K jednání mělo

dojít někdy v minulosti a samozřejmě bez přítomnosti svědků či jiných důkazů. Prakticky

tedy neexistuje možnost, jak situaci prokázat. Navíc si stěžovatel přeje zůstat v anonymitě. Za

těchto okolností by případ těžko rozhodoval i soud.

Výjimkou nejsou ani podněty, kde podávající doslova popisuje a uvádí různé situace nebo

vztahy, které se během jeho pracovního poměru v zaměstnání vyskytly. Obsáhlé podněty jsou

pak dopodrobna vylíčeny na několika stranách. Kontrolující inspektor se v odpovědním

dopise musí vypořádat s každou uvedenou náležitostí.

Do skupiny neoprávněných podnětů se řadí ty, kde si podatel stěžuje na neproplácení

zákonných příplatků, neposkytování dovolené, často neproplácení cestovních náhrad apod. Při

kontrolním šetření se pak ukáže, že dotyčný měl uzavřenou dohodu o práci konané mimo

pracovní poměr a bez upřesnění výše uvedených skutečností.

Počet šetřených podnětů celkem: 330

Z celkového počtu bylo šetřeno 63 podnětů, které přešly z roku 2014.

Výsledek šetřených podnětů:

- oprávněné 65 - částečně oprávněné 90 - neoprávněné 93 - částečně prokázané 7 - neprokázané 75

Vyřízení podnětu jinak než provedením kontroly: 120

11

Celkem 12 podnětů bylo přeposláno z důvodu místní příslušnosti na jiný OIP, 2 pak z důvodu

věcné příslušnosti na Úřadu práce.

U 42 případů se jednalo o podněty podané na zaměstnavatele, kteří se nacházejí v platební

neschopnosti nebo v konkurzu. Převážnou většinu z nich tvoří přeposlané podněty od úřadu

práce, kdy zaměstnavatel nesplnil povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné a příslušný úřad

práce vyplácel kompenzaci. Pokud se podle zjištění inspektorátu práce uvedený zaměstnavatel

nacházel v platební neschopnosti, pak z důvodu neúčelnosti a neefektivity kontrola provedena

nebyla.

Další důvody nešetření podnětů:

1) Podnět nespadal do věcné působnosti inspektorátu práce.

2) Podávající byl vyzván k doplnění údajů podnětu nebo doložení uvedených skutečností,

ale na výzvu nereagoval.

3) Dle obsahu podnětu nebo po doplnění údajů podnětu bylo zjištěno, že se fakticky

nejedná o porušení pracovněprávních předpisů.

4) Kontrola již byla ve shodné oblasti u stejného zaměstnavatele vykonána.

Převedení nevyřízených podnětů z roku 2015 do roku 2016

U 156 podnětů se kontrolu nepodařilo uskutečnit, popř. protokol nebyl vypořádán, v daném

roce a termín byl posunut na rok následující.

Důvody převedení podnětu do příštího roku:

1) Podnět byl přijat ke konci roku, a proto kontrola naplánována již na další období.

2) Průtahy v průběhu kontroly, např. zaměstnavatel se vyhýbá kontaktu s inspektorem,

nedodává ve stanovené lhůtě požadované doklady, opakovaně se omlouvá ze

stanovených termínů apod.

3) Kontrola u zaměstnavatele, na něhož je podnět podán, proběhla v nedávném období,

někdy probíhá ještě správní řízení.

Vyhodnocení kontrolní činnosti:

- počet kontrol celkem: 330 - počet kontrolovaných subjektů: 317 - počet kontrolovaných právnických osob: 256 - počet kontrolovaných fyzických osob: 61 - počet kontrol bez zjištěných nedostatků: 89 - počet zjištěných nedostatků: 692

Nejvíce porušení z kontrol konaných na základě podnětů bylo zjištěno v oblasti:

1) Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Na úseku vzniku a změn pracovního poměru je stále četným porušením neinformování

zaměstnanců o skutečnostech uvedených v § 37 zákoníku práce písemnou formou.

Zaměstnavatelé si této povinnosti nejsou vůbec vědomi nebo ji nepokládají za příliš důležitou

a její plnění opomíjejí. Ze strany kontrolního orgánu je po zaměstnavateli požadována

náprava, sankce za tento nedostatek navrhovány ve sledovaném období nebyly.

Nejčetnějším porušením této oblasti bylo pozdní vydání nebo nevydání potvrzení o

zaměstnání. Při skončení pracovního poměru je podstatnou příčinou (tak jako v minulosti)

úmyslné zadržování dokladu, které je vázáno na splnění některé z povinností zaměstnance při

skončení pracovního poměru. Při skončení prací konaných na základě dohod o provedení

práce nebývá vydáváno potvrzení o zaměstnání spíše z důvodu toho, že zaměstnavatelé si této

12

povinnosti nejsou vědomi. Zápočtový list také mnohdy nevydají zaměstnavatelé, kteří ukončí

svou činnost náhle. Tyto firmy se pak často nepodaří ani dohledat a zkontaktovat.

V souvislosti s platební neschopností zaměstnavatelů v roce 2015 přibylo podnětů,

poukazující na nevyplacení odstupného. Na toto porušení upozorňují především úřady práce,

které svých uchazečům vyplácejí náhradu za nevyplacené odstupné zaměstnavatelem. Jak je

již výše uvedeno, při návrhu na insolvenci zaměstnavatele není takovýto podnět zařazen

v souladu se zásadou hospodárného výkonu státní správy zařazen do plánu kontrol.

2) Odměňování

Nejčastějším porušením zůstává nevyplacená mzda nebo její část a to hlavně z těchto důvodů:

a) Špatná ekonomická situace zaměstnavatele – pak dochází k nevyplacení mezd plošně u

všech zaměstnanců.

b) Záměrné zadržování mzdy v individuálních případech v důsledku neplnění povinností

ze strany zaměstnance, špatně odvedené práce, způsobené škody či jiného sporu.

Nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy patří také stále mezi častá porušení, a to

přesto, že povědomí o existenci členění výše mezd do určitých úrovní podle charakteru

vykonávané práce se mezi zaměstnavateli již výrazně zlepšilo. Zaměstnavatelé zaručenou

mzdu odmítají respektovat, zpravidla kvůli vysokým odvodům do státního rozpočtu.

Vyplácejí tedy zaměstnanci mzdu nižší, kterou účetně přiznají, a část mzdy „na ruku“.

Typická je tato praxe v pohostinství. Vyplácení nižší úrovně zaručené mzdy také

zaměstnavatelé „kryjí“ uvedením jiného druhu práce – se zaměstnancem sjednají druh práce

pomocná síla, ve skutečnosti však ten vykonává odbornější práce, např. činnost prodavačky

včetně inkasa. Prokazování opaku, pokud dotyčný nebyl přímo při práci viděn inspektorem, je

pak obtížné. A i když viděn zaměstnanec byl, tak zaměstnavatelé dokáží pohotově reagovat,

že momentálně šlo o pouhý záskok apod.

3) Pracovní doba

Na úseku pracovní doby bylo nejpočetnějším zjištěním nevedení evidence s vyznačením

začátku a konce odpracované směny, kdy zaměstnavatel nevede evidenci vůbec anebo ve

většině případů nevede v souladu se zákoníkem práce (začátek a konec směn). Od toho se pak

odvíjí i nemožnost prokázat, zda nedochází ke krácení dalších nároků zaměstnanců. Tento

problém se často týká právě předmětu podnětu. Podávající si stěžuje na nevyplácení

zákonných příplatků, což však nelze prokázat, pokud není evidence pracovní doby řádně

vedena. Rovněž pak, že zaměstnavatel zaměstnancům neuznává přesčasové hodiny.

Častá porušení byla zjištěna i na úseku povinného odpočinku v týdnu nebo mezi směnami.

K těmto porušením dochází buď nepravidelně, pouze v nestandardních situacích vyskytujících

se v podnicích – sezónní práce, zvýšený odbyt - nebo z důvodu nedostatku pracovníků a

s cílem zaměstnavatele ušetřit na další pracovní síle.

Navržené pokuty: 114

Pokuty byly navrženy v celkové výši 5 187 000,- Kč, schváleny byly ve výši 3 929 000,-

Kč. Nejvíce pokut bylo jednoznačně uděleno:

a) za nevyplacenou mzdu v období splatnosti (porušení § 141 odst. 1 ZP) – 24 sankcí,

b) neposkytnutí doplatku do výše zaručené mzdy (§ 112 odst. 3 písm. a) ZP) – 18 sankcí

c) nevedení evidence s vyznačením začátku a konce odpracované směny (§ 96 odst. 1

písm. a) bod 1. ZP) – 18 sankcí.

13

Zjištění z provedených kontrol

U kontrol prováděných na základě podnětů je ze strany SUIP záměrem (jak je uvedeno pod

cílem daného úkolu) pomáhat napravovat závadný stav u zaměstnavatelů, přispívat ke snížení

porušování pracovněprávních předpisů a v neposlední řadě působit preventivně. V praxi však

není žádnou výjimkou, kdy záměr podatele podnětu se s tímto neztotožňuje. Naopak jeho

zájmem je pomstít se svému zaměstnavateli za nějakou způsobenou křivdu. „Poslat na

zaměstnavatele kontrolu“ je pak pro dotyčného zaměstnance dostatečným zadostiučiněním.

Inspektor se ale v důsledku toho ocitá ve velmi nepříjemné situaci, protože je to právě on,

koho zaměstnavatel v prvotní zlosti atakuje při zjištění, že si stěžoval zaměstnanec, který

napáchal mnohem více škody, než odvedl práce. Tyto podněty bývají ve svém výsledku

neoprávněné nebo sporné, a tudíž se je nepodaří většinou prokázat. Patří sem i případy, kdy se

jedná o zaměstnance, na které je uvalena exekuce, resp. více exekucí. Ti pak zaměstnavatele

okrádají o pracovní stroje, nástroje apod. ve snaze získat jakoukoliv peněžní částku.

Zaměstnavatel se mnohdy z nemožnosti získat svůj majetek zpět legální cestou uchýlí k tomu,

že dotyčnému zadrží mzdu nebo nevydá zápočtový list.

Inspektorát práce se vypořádává (naštěstí to bývá relativně ojediněle) i s takovým druhem

podnětů, u něhož je vzápětí poznat, že nastanou komplikace. Byť inspektoři řešení podnětu

(zpravidla rozepsaného na několik stran) věnují maximum času a úsilí, podatel není spokojen

a následují stížnosti k nadřízenému orgánu, veřejnému ochránci práv, popř. zahlcování a

„doplňování“ dalšími podněty. V loňském roce se u veřejného ochránce práv ocitly 4 stížnosti

na oddělení PVP. Je pak škoda, že mnoho lidí je zaměstnáno jedním podatelem (u něhož lze

někdy pochybovat o jeho soudnosti) na úkor činnosti vynaložené na efektivní kontroly u

zaměstnavatelů, kde skutečně plošně dochází k porušování pracovněprávních povinností.

Oproti předchozím rokům se zvýšil počet podaných námitek. Na kontroly na základě

podnětů jich připadá 33 (z celkového počtu 59). Absolutní většina námitek pro svou

neoprávněnost končí zamítnutím. Rovněž se zvýšil počet právních zastoupení při kontrolách -

což do určité míry souvisí i s množstvím podaných námitek.

Ve srovnání s průběhy kontrol v období před několika lety je nutno podotknout, že

celospolečenská změna běžných mezilidských vztahů se promítla i do chování veřejnosti vůči

kontrolnímu orgánu. Vytrácí se respekt vůči inspekci (a kontrolním orgánům vůbec), naopak

se stupňuje určitá neomalenost až agresivita ze strany kontrolovaných osob i ze strany

stěžovatelů. Inspektoři se běžně setkávají s jízlivostí, neochotou, verbálními útoky při

kontrolách ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zaměstnavatelé nemají žádné zábrany

podávat při kontrole lživé informace a předkládat zfalšované doklady, které ani zdaleka

neodrážejí skutečný stav. V hojné míře se jedná o evidenci odpracované pracovní doby a

dohody o provedení práce. Vzhledem k nízké relevantnosti doložených dokumentů, je

mnohdy nutné požadovat informace od zaměstnanců. O ty je však nutno opírat zjištění velmi

obezřetně. Stává se, že zaměstnanec poskytnutou informaci posléze odvolá nebo změní,

zpravidla z obavy před postihem od zaměstnavatele. „Výslechy“ zaměstnanců jsou také

poměrně časově nákladné.

Někteří stěžovatelé vycházejí z představy, že inspektorát práce musí dát za pravdu jim.

Neváhají dát svůj nesouhlas s výsledkem kontroly razantně najevo, např. stížností na

nekonání, na podjatost, aroganci inspektora apod. Mnozí lidé jsou přesvědčení o tom, že na

základě jejich podnětu je inspektorát povinen vždy konat.

14

Návrhy, doporučení a závěr

Nemalé problémy způsobují kontrolujícím dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu,

že používání tohoto institutu má velmi volné podmínky, dochází ke značnému zneužívání. A

rozhodně není v silách inspektora bez průkazné písemné dokumentace porušení prokázat.

Otázkou zůstává, zda by např. povinnost vést evidenci pracovní doby nějaký problém vyřešila.

Ze zkušeností z praxe spíše vyplývá, že by zaměstnavatelé dokládali účelově vytvořené

doklady. Měly by se upravit (zpřísnit) podmínky používání dohod o provedení práce, např.

pouze na práce krátkodobé (zástup za dovolenou, období zvýšených zakázek), jednorázové

(účetní závěrka).

Za nešťastné považujeme přípustnost sjednání „jiné minimální výše a způsobu příplatku“ za

konanou noční práci a za práci v sobotu a neděli. V praxi zaměstnavatelé využívají tohoto

ujednání extrémními způsoby, kdy se zaměstnanci ujednají např. výši příplatku 1,- Kč za

měsíc. Záměrem zákonodárce bylo nepochybně zjednodušit zaměstnavateli evidenci a výpočty

při zpracování mezd nikoliv možnost takto zaměstnance krátit na zasloužené odměně. Může

být namítnuto, že druhá strana s tímto takto souhlasila…leckdy však zaměstnanci, který chce

pracovat, jiná možnost, než respektovat všechny návrhy předložené zaměstnavatelem,

nezbývá. Zákoníkem práce by měla být opět stanovena fixní minimální sazba příplatku za

noční práci a za práci v sobotu a v neděli.

Velmi často nelze předmět podnětu prokázat z předložených dokladů – buď je dokumentací

nedoložitelný (diskriminace, čerpání přestávky na jídlo a oddech aj.) nebo je podezření či

jistota, že předloženy byly falešné doklady. V těchto případech pak inspektor může využít

svého práva podle § 7 písm. d) ZIP a požádat o poskytnutí informací další zaměstnance. (Na

tuto skutečnost několikrát poukazoval i VOP). Bohužel opřít o takto zjištěné informace

kontrolní zjištění je velmi chatrné. Ve správním řízení tato informace nemá žádnou váhu a

dotyčný musí být znovu přeslechnut. Je jasné, že následná výpověď je zpravidla úplně jiná….

Ke snížení „bezmocnosti“ inspektora by přispělo, kdyby informace, výpovědi, prohlášení

povinných osob poskytnutých během kontrolního řízení byly považovány za řádný důkazní

prostředek spáchaného deliktu.

Úkol č. 15.1.068 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě

podnětů směřujících do oblasti NLZ

Královéhradecký kraj

Z celkového počtu 78 přijatých podání, které byly v roce 2015 předány na odbor 8.71 a

následně předány inspektorům k šetření, bylo ukončeno a odevzdáno 57.

V prvním čtvrtletí roku 2015 bylo předáno k šetření 22 podnětů, ke konci roku jich bylo

vyřešeno 21. Ve druhém čtvrtletí bylo předáno k šetření 24 podnětů a vyřešeno 18. Ve

třetím čtvrtletí bylo předáno inspektorům k šetření 17 podání, vyřešeno bylo 15.

V posledním, čtvrtém čtvrtletí bylo doručeno a předáno k šetření 15 případů, vyřešeny byly

3. Počet nedořešených podání je tedy celkem 21, z toho 1 případ z prvního čtvrtletí, 6

z druhého, 2 ze třetího a 12 ze čtvrtého čtvrtletí.

Z celkového počtu vyřešených a odevzdaných podání bylo 5 případů ukončeno

s výsledkem oprávněným, 3 s výsledkem částečně oprávněným, 22 s výsledkem

neprokázaným, 14 s výsledkem neoprávněným a 13 s výsledkem, že z důvodu nenalezení

15

objektu, nebo uzavření provozovny podání nelze šetřit. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce

případů bylo ukončeno s tím, že předmět podání nebyl prokázán. Druhým nejčastějším

výsledkem šetření byla neoprávněnost podání. Třetím nejčastějším důvodem v pořadí se stala

z důvodu uzavření provozovny, nenalezení objektu, neprobíhajících prací či ukončení provozu

nemožnost šetření.

Pardubický kraj

Zaměření kontrol:

Vyřízení všech přijatých podnětů a pozitivní působení na dodržování pracovněprávních

předpisů zaměstnavateli. Na základě provedených kontrol a vyhodnocení jejich výsledků

dosahovat nápravy negativních stavů při současném trvalém působení na zlepšování právního

vědomí zaměstnavatelů a jejich zodpovědnosti vůči zaměstnancům.

Cíl kontrol:

Kontrolami v oblasti zaměstnanosti (zejména podněty na nelegální zaměstnávání) bylo cílem

omezit výkon práce mimo pracovněprávní vztah. Obsah podnětů sloužil jako důležitý

informační zdroj k zaměření kontrol orgánů inspekce práce v dalším období.

Počet kontrol:

Počet kontrol provedených pracovním týmem kontroly nelegálního zaměstnávání pro

Pardubický kraj za rok 2015 byl v závislosti na počtu podaných podnětů. V roce 2015 bylo

přijato celkem 72 podnětů. Z tohoto počtu byly 2 podněty postoupeny jinému útvaru SUIP

nebo jinému orgánu, 11 podnětů nebylo možno šetřit, u 18 podnětů doposud nebylo

dokončeno šetření. Ukončeno bylo celkem šetření u 52 podnětů, ze kterých 20 bylo

neprokázáno, 6 neoprávněných, 10 částečně oprávněných a 5 oprávněných. 18 kontrol na

podněty přijaté v roce 2015 se v tomto roce nepodařilo dokončit.

Podněty se zjištěním – prokázané v roce 2015:

celkový počet podnětů se zjištěním 23

celkovým počtem navrhovaných pokut 890.000,-

Zjištění – porušené předpisy:

Výkon nelegální práce ve smyslu ust. § 5 písm. e) bod 1. zákona č. 435/2004 Sb., o

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tedy výkon závislé práce fyzickou osobou mimo

pracovněprávní vztah, v návaznosti na §§ 2 a 3 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění

pozdějších předpisů byl zjištěn v 7 případech.

Porušení povinnosti dané v ust. § 87 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů ve 3 případech.

Porušení ustanovení § 136 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, tj. povinnost mít v místě

pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu bylo zjištěno ve 4

případech.

Dále bylo v mnoha případech zjištěno porušení zákoníku práce – specifikace porušených § ZP

16

Porušení u předkládaných dohod o provedení práce – DPP nebyla uzavřena písemně (8

případů), nebyla sjednána doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, nebyla sjednána výše

odměny (3 případy).

Úkol č. 15.1.069 - Provádění kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na základě

podnětů směřujících do oblasti BOZP

V případě zadání HÚ 15.1.069 „Provádění kontrol dodržování pracovněprávních

předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP“ nebyl, a také ani nelze plánovitě

stanovit počet kontrol v daném kontrolovaném období. Oblastní inspektorát práce pro

Královéhradecký a Pardubický kraj v kalendářním roce 2015 přijal k 3. 12. 2015 celkem

63 podnětů na porušování předpisů v oblasti BOZP a provedl k tomuto datu šetření 46

podnětů u 48 kontrolovaných subjektů. Obsahem přijatých podnětů bylo jako každoročně

převážně nedodržování bezpečnosti práce bez bližšího specifikování, pokud bylo podavatelem

specifikováno tak převážně do oblasti (ne)poskytování OOPP, nezajištění školení a

v neposlední řadě k úrazům (neuznání úrazů a odškodňování).

Z počtu 48 kontrolovaných subjektů bylo 14 bez zjištěných nedostatků, u 34.

kontrolovaných subjektů byl podnět oprávněný, či částečně oprávněný.

Z celkového počtu 63 přijatých podnětů na porušování předpisů v oblasti BOZP byly 4

vyloženě anonymní a 21 zaslaných z e-mailových adres bez uvedení identity (jména a adresy

podatele). Od Policie České republiky byly přijaty 2 podněty.

V případě známého podavatele, byl výsledek šetření podávajícímu neprodleně sdělen

písemnou formou. Na druhé straně, v případě anonymního podání, výsledek šetření nemohl

být sdělen, anebo se jednalo o případy, kdy jméno a adresa (včetně elektronických) osoby

podávající podnět byla pouze smyšlená nebo u elektronických adres účelově vytvořená pouze

k podání podnětu.

Z celkového počtu 48 kontrolovaných subjektů směrovalo 40 proti právnickým osobám

a 8 proti fyzickým osobám.

Celkem bylo navrženo 9 pokut v celkové výši 420.000 Kč, všechny právnickým osobám.

Návrhy opatření

Přestože úkol „Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních

předpisů a předpisů v oblasti BOZP“ probíhá opakovaně již několik roků za sebou, vzhledem

k narůstajícímu počtu podnětů a závažnosti zjišťovaných nedostatků, lze jednoznačně vyvodit,

že opakování úkolu má své trvalé a opodstatněné místo také v roce 2016.

Ke zpracování závěrečné zprávy byly použity data z evidence asistentek odborů BOZP a

zejména data z Karty úkolu: 15.1.069 výstupních sestav REUIP stažených k 3. 12. 2015.

Úkol č. 15.1.101 – Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o

zaměstnanosti

Kontroly oblastního inspektorátu byly zaměřeny na zaměstnavatele, kteří plní povinný podíl

všemi zákonnými formami, zejména na ty zaměstnavatele, kteří mají plnit povinný podíl

zaměstnáváním osob se zdravotním postižením (dále OZP) formou náhradního plnění a na

17

jejich dodavatele. Také bylo kontrolováno, zda zaměstnavatelé plní stanovenou ohlašovací

povinnost a zda ji plní ve stanovené lhůtě.

Jedním z hlavních cílů inspektorů OIP bylo zjistit, zda zaměstnavatelé, kteří plní povinný

podíl zaměstnávání OZP odebíráním výrobků nebo služeb od subjektů, kteří zaměstnávají

více jak 50% zaměstnanců OZP plní povinný podíl a zda subjekty, které jim poskytují

náhradní plnění, nepřekračují zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění, který

mohou žadatelům v jednom roce poskytnout, zda jsou oprávněni poskytovat náhradní plnění a

zda vedou zákonnou evidenci podle zákona o zaměstnanosti.

Královéhradecký kraj:

Kontroly OIP byly zaměřeny na zaměstnavatele, kteří plní povinný podíl všemi zákonnými

formami, zejména na ty zaměstnavatele, kteří mají plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se

zdravotním postižením (dále OZP) formou náhradního plnění a na jejich dodavatele. Také

bylo kontrolováno, zda zaměstnavatelé plní stanovenou ohlašovací povinnost a zda ji plní ve

stanovené zákonné lhůtě.

Jedním z hlavních cílů inspektorů OIP bylo zjistit, zda zaměstnavatelé, kteří plní povinný

podíl zaměstnávání OZP odebíráním výrobků nebo služeb od subjektů, kteří zaměstnávají

více jak 50% zaměstnanců OZP plní povinný podíl a zda subjekty, které jim poskytují

náhradní plnění, nepřekračují zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění, který

mohou žadatelům v jednom roce poskytnout, zda jsou oprávněni poskytovat náhradní plnění a

zda vedou zákonnou evidenci podle zákona o zaměstnanosti.

Kontrolu plnění povinného podílu v určeném počtu jedna kontrolní akce za 1.čtvrtetí provedli

inspektoři z pracoviště Náchod. Nad rámec plánu byla zahájena další kontrola pracovištěm

v Hradci Králové. Inspektoři z pracoviště v Náchodě provedli kontrolu u firmy z Jaroměře a u

této firmy byl zjištěn nedostatek dle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen

„zákon o zaměstnanosti“). Kontrola pracovištěm Hradec Králové proběhla u firmy z Hradce

Králové na základě kontroly inspektorů z pracoviště Pardubice, kteří při kontrole

poskytovatele náhradního plnění zjistili neoprávněné poskytování náhradního plnění firmám.

V rámci komplexní kontroly předali toto zjištění mimo jiné na pracoviště Hradec Králové,

kterému náleží v okrese jedna z firem, která byla odběratelem tohoto náhradního plnění.

Kontrola plnění povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve 2. čtvrtletí byla

provedena inspektory z pracoviště Hradec Králové. Kontrolou bylo zjištěno, že byl porušen §

81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

Kontrola plnění povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla provedena ve 3.

čtvrtletí inspektory z pracoviště Rychnov nad Kněžnou. Kontrolou byl zjištěn nedostatek dle §

82 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Kontrolu plnění povinného podílu na základě šesti podnětů za 4.čtvrtetí provedli inspektoři

z pracovišť Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Jičín a Trutnov.

Kontrola v Hradci Králové proběhla u firmy, která porušila § 81 odst. 1 zákona č.435/2004

Sb., o zaměstnanosti (nebylo zaplaceno do zákonného termínu 15. 2. 2015) a dále u firmy,

která porušila § 82 odst. 2 zákona o zaměstnanosti (nesplnili oznamovací povinnost).

Kontrola v Rychnově nad Kněžnou byla provedena ve firmě, ve které byl také porušen § 81

odst. 1 zákona o zaměstnanosti (nebylo zaplaceno do zákonného termínu 15. 2. 2015).

V Náchodském okrese byla provedena kontrola u firmy, která porušila § 81 odst. 1 zákona o

zaměstnanosti (nebylo zaplaceno do zákonného termínu 15. 2. 2015). Kontrola v okrese Jičín

u firmy zjistila, že tato firma nedosáhla přepočteného stavu 25 zaměstnanců v roce 2014 a

18

není tedy povinna plnit povinný podíl. Stejný výsledek tj., že firma nedosáhla stavu 25

zaměstnanců v roce 2014, byl zjištěn při kontrole v okrese Trutnov.

Pardubický kraj:

V roce 2015 byly v Pardubickém kraji provedeny kontroly u 5 zaměstnavatelů.

- Pouze v jednom případě plní zaměstnavatel povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením jen odběrem služeb od zaměstnavatele zaměstnávajícího víc než 50 % osob

se zdravotním postižením (tzv. náhradní plnění), ostatní zaměstnavatelé plní povinnost

zaměstnat OZP kombinací zaměstnávání osob se zdravotním postižením, náhradního

plnění a odvodu do státního rozpočtu.

- Stanovenou ohlašovací povinnost nesplnili 3 zaměstnavatelé. - Odvod do státního rozpočtu ve správné výši nebo ve stanovené lhůtě nesplnili čtyři

zaměstnavatelé.

- Pokuta byla navržena třem zaměstnavatelům.

Kontrola u poskytovatele tzv. náhradního plnění byla provedena (z důvodu místní

nepříslušnosti) jen jedna. Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatel splňuje podmínku

zaměstnávání více jak 50% OZP, že nepřekročil maximální možný poskytovaný objem

náhradního plnění, že vede evidenci o poskytovaném plnění v souladu se ZoZ a poskytované

plnění má v předmětu podnikání.

Úkol č. 15.1.103 - Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

Hlavním úkolem na rok 2015 byl stanoven úkol 15.1.103 s názvem: Kontrola nelegálního

zaměstnávání občanů ČR a cizinců. Jedná se o kontrolu dodržování ust. § 3 zákona

č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ust. § 5 písm.

e) bodů 1 až 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (ZoZ).

Součástí předmětu kontrol na tento úkol byla i kontrola základních institutů z oblasti

pracovněprávních vztahů a podmínek (tj. především forma, náležitosti a obsah pracovních

smluv, DoPP a DoPČ, pokud existují) prováděná inspektory KNZ.

Cíl kontrol:

- Eliminovat nelegální zaměstnávání ve všech segmentech pracovního trhu

- Naplnit cíle projektu „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních

kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“

Královéhradecký kraj:

Výběr kontrolovaných osob v roce 2015 byl prováděn na základě předchozích zkušeností z let

2012 až 2014, kde byly nálezy NLZ u zaměstnanců nevykonávajících odborné práce. Zejména

byly takto zaměstnávány fyzické osoby v rámci zemních prací, úklidu stavenišť

a přidavačských zednických prací; v maloobchodě především v rámci podnikajících osob

Vietnamských státních příslušníků a také tuzemských podnikajících fyzických osob - také

v rámci pomocných prací v pohostinství, kuchyních restaurací, penzionech, někdy i obsluhy

hostů, dále pomocných dílenských procesů. Nálezy NLZ bylo možno předpokládat s ohledem

na výše uvedené v případě konkrétních včas podaných podnětů, dále u fyzických osob

19

podnikajících v případě dodavatelů pomocných a zemních prací na stavbách, v maloobchodě,

malých provozovnách, pohostinstvích a pivnicích, v malých autoopravnách, truhlářstvích,

kovodílnách a u OSVČ zaměstnávajících nepravidelně v případě náhlé potřeby. Bylo více

přikročeno k monitoringu kontrolovaných osob, jestliže to podmínky jejich pracovišť

umožňovaly. Z výše uvedených důvodů byly více kontrolovány stavby, stravovací zařízení,

malé dílny a maloobchod.

Kontroly probíhaly způsobem: pozorování kontrolovaných osob při výkonu práce, zahájením

kontroly se zastiženými zaměstnanci na pracovištích a následně oznámením kontrolovaným

osobám, provedení písemných záznamů se zastiženými ztotožněnými zaměstnanci

a kontrolovanými osobami na místě, kontroly předložených originálních dokladů či jejich

kopií. Dále byla využita spolupráce s ostatními orgány veřejné správy (OSSZ, ÚP, cizinecké

policie) v rámci ověřování získaných údajů a vyhotovení protokolů doručovaných

kontrolovaným osobám, s případným vyřízením námitek. Oproti letům 2012 až 2014 nadále

poklesly počty nálezů v oblasti HÚ 15.1.103 z důvodu zkušeností kontrolovaných osob

s našimi kontrolami z předchozích let a také uplatněním rozsudku NSS s prokazováním

soustavnosti a odměny při posuzování, zda byly kumulativně naplněny všechny znaky závislé

práce při zastižení pracovníků při práci.

Přetrvává problém s nemožností provedením monitoringu v uzavřených objektech

zaměstnavatelů nebo prací uvnitř oplocených staveb z evidentního důvodu vyzrazení účelu

návštěvy provozovny a tím k časté pozdější neschopnosti s prokazování délky doby NLZ.

S tím souvisí nízké vybavení kontrolního oddělení vhodnými záznamovými zařízeními,

kterými by byla vybavena všechna pracoviště. Pro audiovizuální záznamy jsou fotoaparáty

zcela nevhodné a to především z důvodu jejich viditelného použití např. na stavbách,

v tržnicích, restauracích, případně i v maloobchodě s jakýmkoli sortimentem. Taková činnost

s fotoaparátem okamžitě vzbudí pozornost a je zmařen cíl záznamu, prokázat případnou

soustavnost výkonu práce na pracovišti, či vůbec výkon práce (kontrolované osoby namítají,

že daný člověk tam vůbec nepracoval a že přišel pouze na návštěvu na kávu). Vhodné

záznamové zařízení – kvalitní minikamery – by tuto situaci vyřešilo. V případě podnětů NLZ

pak neurčité vymezení místa výkonu práce nebo ukončení prací v rámci zakázek ještě před

příchodem inspektorů na příslušné pracoviště zapříčinilo nemožnost zahájení některých

kontrol na dané podněty.

Mimořádné a regionální kontroly v roce 2015 nepřinesly očekávané nálezy NLZ jako v letech

2012 a 2013. Jako spolehlivější zdroj nálezů NLZ se trvale jeví podněty podané fyzickými

osobami nebo pracovníky Úřadu práce.

V souladu s rozhodnutími správních soudů v oblasti NLZ by bylo třeba vhodně novelizovat

ust. § 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a ust. § 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb.,

zákoníku práce, aby se zvýšila právní jistota v případě posouzení závislé práce konané bez

uzavření pracovněprávního vztahu (rozsudek NSS k soustavnosti a odměně). Dále přetrvává

problém s dohodami o provedení práce, které jsou velice rozšířeným způsobem často

celoročního zaměstnávání fyzických osob na nekvalifikované práce se sjednanou minimální

mzdou, tedy bez sociálního a zdravotního pojištění. Dále s nemožností zkontrolovat skutečné

počty odpracovaných hodin takto zaměstnanými pracovníky. S určitou nadsázkou se dá uvést,

že dané dohody legalizují výkon práce, který by jinak byl posouzen jako NLZ. Bylo by vhodné

tyto dohody buď ze zákona zcela vyjmout, nebo upřesnit možnost jejich použití

zaměstnavateli.

20

Pro Královéhradecký kraj bylo stanoveno provést za rok 2015 pro HÚ 15.1.103, 15.1.068

a 15.1.082 celkem 385 kontrol, s ukončením do 20. 12. 2015. V rámci uvedeného úkolu bylo

ukončeno za rok 2015 465 kontrol, tedy o 80 více proti ročnímu plánu.

Pardubický kraj:

Kontroly se měly zejména zaměřit na odhalování a potírání nelegální práce, která je zdrojem

rozsáhlých daňových úniků a finančních úniků na platbách sociálního a zdravotního pojištění

a navíc významným doprovodným jevem je i zneužívání sociálních dávek všeho druhu občany

České republiky. Nelegálně pracující osoby nepoužívají ochrany pracovního práva a v mnoha

případech nemají odpovídající sociální zabezpečení v případě nemoci a v důchodovém věku.

Nelegální zaměstnávání také podporuje nekalou konkurenci mezi jednotlivými

podnikatelskými subjekty na trhu práce ČR. Nelegální zaměstnávání cizinců s sebou rovněž

přináší bezpečnostní rizika a ve své podstatě vytváří nekalou konkurenci vůči tuzemským

podnikatelským subjektům. Součástí kontrol výkonu nelegální práce cizinců je i kontrola

plnění dalších povinností ve vztahu k zaměstnávání cizinců a kontrola tzv. „švarcsystému“

prostřednictvím uzavřených obchodních smluv, které ve skutečnosti mají za cíl zakrýt

skutečnou podstatu výkonu pracovní činnosti, a to skutečný výkon závislé činnosti jak občanů

České republiky, tak i cizinců, zejména státní příslušnost Ukrajina.

Zaměření kontrol bylo tedy zejména na nelegální zaměstnávání občanů ČR a cizích státních

příslušníků, což zahrnuje prokázání existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé

práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, výkon práce

cizince na základě povolení k pobytu, je-li požadováno, výkon práce cizince na základě

zaměstnanecké karty, popř. modré karty, je-li požadována, forma, náležitosti a obsah pracovní

smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, základní

ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a

BOZP.

S ohledem na dosažení maximálního využití stávajících kapacit inspektorů byly kontroly

zaměřeny od plošného provádění kontrol k cílenému zaměření jednotlivých kontrolních akcí,

a to s maximálním využitím důsledného a opakovaného monitoringu jednotlivých pracovišť

kontrolovaných osob. Touto důslednou činností byla zvýšena účelnost a efektivita

prováděných kontrol, a to zejména v případě kontrol různorodých stavebních činností na

jednotlivých stavbách Pardubického kraje. Důkladná monitorovací činnost pak byla v mnoha

případech důležitým důkazním prostředkem pro závěry z provedených kontrol, což se

osvědčilo zejména při kontrolách jednotlivých staveb a stavebních celků Pardubického kraje.

Cílem úkolu je minimalizovat nebo přímo odstranit nelegální zaměstnávání ve všech

odvětvích trhu, a tím naplnit cíle projektu. Kontroly byly realizovány v krátkém čase,

efektivně a flexibilně, a to zejména u těch zaměstnavatelů, u kterých je předpoklad zvýšeného

rizika nelegálního zaměstnávání. Cílem kontrolní činnosti bylo rovněž omezit počet cizinců

pracujících na území ČR bez povolení k zaměstnání, bez povolení k pobytu, bez platné

zaměstnanecké nebo modré karty, nebo cizinců obcházejících povinnost mít povolení

k zaměstnání tím, že cizincům jsou vydávána platná živnostenská oprávnění. V mnoha

případech kontrol byla zajištěna vzájemná součinnost ostatních složek státní správy (ÚP,

ČSSZ, Policie ČR – Služba cizinecké policie, ŽÚ, Celní správa), zejména však spolupráce

s příslušnými orgány Policie ČR – Službou cizinecké policie Pardubického kraje, která se

jevila jako velice úspěšná a nejefektivnější.

21

V 1. čtvrtletí bylo s ohledem na situaci na trhu práce v regionu rozhodnuto o provedení

mimořádné regionální kontrolní akce v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání, a to

v lyžařských střediscích Pardubického kraje se zaměřením na ubytovací kapacity. Při této

kontrolní akci nebyl zjištěn výkon nelegální práce, pouze v 1 případě bylo zjištěno

zaměstnávání 1 občana Itálie, tj. občana Evropské unie, bez splněné oznamovací povinnosti

vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky.

V 1. čtvrtletí roku 2015 byla dále provedena regionální mimořádná kontrolní akce za účasti

inspektorů celého Pardubického kraje a ostatních dozorových orgánů státní správy (např.

Celní úřad, ČOI, Krajská hygienická stanice, Státní veterinární správa a Metrologický ústav).

Tato regionální mimořádná kontrolní akce byla provedena v obci Chrudim. Uvedená

koordinovaná kontrolní akce byla organizována krajským pracovištěm ČOI, která stanovila

termín kontroly, místo kontroly a vytipovala pro jednotlivé inspektory rovněž subjekty ke

kontrole. Kontrolou nebylo zjištěno umožnění výkonu nelegální práce.

V období 2. čtvrtletí roku 2015 bylo provedeno několik koordinovaných kontrol výkonu

nelegální práce za přímé účasti Policie ČR- Služby cizinecké policie Pardubického kraje, a to

zejména na stavbách Pardubického kraje, kde bylo očekáváno umožnění výkonu nelegální

práce jak občanům České republiky, tak cizincům. Současně byly kontroly prováděny ve

stálých provozovnách významného zaměstnavatelského subjektu nebo v provozovnách

cizinců.

Ve 2. čtvrtletí roku 2015 proběhla celostátní mimořádná kontrolní akce zaměřená na

velkosklady a logistická centra. Jedna kontrolní akce byla provedena ve velkoskladu

v Letohradu (jednalo se o kontrolu velkoobchodu s nápoji)a zúčastnili se jí 2 inspektoři a

jedna kontrolní akce byla provedena v logistickém centru v Pardubicích, které se zúčastnilo 5

inspektorů a kde byly zkontrolovány 3 subjekty. Kontrolou nebylo zjištěno umožnění výkonu

nelegální práce, v současné době je prověřováno splnění informační povinnosti ve vztahu

k Úřadu práce České republiky.

Ve 2. čtvrtletí roku 2015 byla dále provedena regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti

NLZ za účasti všech inspektorů Pardubického kraje a ve spolupráci s ostatními státními

dozorovými orgány, jako např. ČOI, CS, KHS, SZPI a Metrologickým institutem. Mimořádná

kontrolní akce proběhla v České Třebové. Celou kontrolní akci zaštiťovala ČOI. Inspektoři

OIP kontrolovali zaměstnance 2 truhlářských dílen a několika subjektů, nacházejících se

v průmyslové zóně. Kontrolou nebyl zjištěn výkon nelegální práce.

V období 3. čtvrtletí roku 2015 bylo provedeno několik koordinovaných kontrol výkonu

nelegální práce za přímé účasti Policie ČR – služby cizinecké policie Pardubického kraje, a to

zejména na stavbách Pardubického kraje, kde bylo očekáváno umožnění výkonu nelegální

práce jak občanům České republiky, tak cizincům. Současně byly kontroly prováděny ve

stálých provozovnách významného zaměstnavatelského subjektu nebo v provozovnách

cizinců. Počet provedených společných kontrol s Policií České republiky – Služby cizinecké

policie Pardubického kraje byl však ve 3. čtvrtletí roku 2015 částečně snížen, a to z důvodu

kontroly migrantů – cizích státních příslušníků ze strany Policie ČR.

Ve 3. čtvrtletí roku 2015 byla provedena regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ

za účasti všech inspektorů Pardubického kraje, kdy byly kontrolovány subjekty v zemědělské

prvovýrobě. Každý inspektor provedl 1 kontrolu a při těchto kontrolách nebyl zjištěn výkon

nelegální práce.

22

V období 4. čtvrtletí roku 2015 bylo provedeno několik koordinovaných kontrol výkonu

nelegální práce za přímé účasti Policie ČR – služby cizinecké policie Pardubického kraje, a to

zejména na stavbách Pardubického kraje, kde bylo očekáváno umožnění výkonu nelegální

práce jak občanům České republiky, tak cizincům. Současně byly kontroly prováděny ve

stálých provozovnách významného zaměstnavatelského subjektu nebo v provozovnách

cizinců. Počet provedených společných kontrol s Policií České republiky – Služby cizinecké

policie Pardubického kraje byl však ve 4. čtvrtletí roku 2015 částečně snížen, a to z důvodu

kontroly migrantů – cizích státních příslušníků ze strany Policie ČR.

Ve 4. čtvrtletí roku 2015 byla realizována celostátní mimořádná kontrolní akce v oblasti

potravinářských firem s nočním provozem za účasti všech inspektorů Pardubického kraje.

V rámci uvedené mimořádné kontrolní akce provedl každý inspektor 1 kontrolu pekárenského

provozu, a to na území Pardubického kraje. Při uvedených kontrolách, které proběhly

v jednotlivých okresech, a to v obci Polička, Moravská Třebová, Letohrad, Králíky, Chrudim

a Pardubice, nebyl zjištěn výkon nelegální práce (v obci Pardubice byla provedena kontrola

personální agentury, jejíž zaměstnanci pracovali v pekárně). V 1 případě bylo zjištěno

nenahlášení nástupu k výkonu práce na příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České

republiky (bylo zjištěno porušení ustanovení § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti) a v 1

případě nebyl doložen doklad o vzniku pracovněprávního vztahu (bylo zjištěno porušení

ustanovení § 136 zákona o zaměstnanosti). V případě 1 pekárny je podezření na informování

kontrolované osoby o plánované kontrolní akci, neboť inspektoři již byli kontrolovanou

osobou předem očekáváni.

Ve 4. čtvrtletí roku 2015 byla provedena mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií

České republiky, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech“ – úkol č. 15. 1.

203. Uvedená mimořádná kontrolní akce byla provedena v součinnosti s Policií České

republiky, za účasti inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký a

Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové, příslušníků Hasičského záchranného sboru České

republiky, strážníků Městské policie a orgánů sociálně právní ochrany dětí jednotlivých obcí,

ve kterých se akce uskutečnila, inspektorů České obchodní inspekce, příslušníků orgánů celní

správy a v případě města Pardubic dále za účasti zástupců příslušného živnostenského úřadu,

zástupců magistrátu města Pardubic a dalších institucí státní správy. Uvedená kontrolní akce

byla uskutečněna v Pardubicích, Moravské Třebové a v Chrudimi. Při provedených kontrolách

nebyl zjištěn výkon nelegální práce, v 1 případě bylo zjištěno porušení příslušných ustanovení

zákoníku práce, týkajících se uzavřených dohod o provedení práce.

Pro útvar KNZ Pardubického kraje bylo pro rok 2015 stanoveno provedení celkem 324

kontrol v oblasti NLZ. Provedeno bylo celkem 341 kontrol s tímto zaměřením, tedy o 17

kontrol více.

Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 31 případů nelegálního zaměstnávání a 79 případů

zjištění ostatních porušení právních předpisů. Z provedených kontrol bylo po projednání

sankční komisí schváleno uložení sankcí v celkové výši Kč 4.122.000,-

Úkol č. 15.1.110 – Kontroly agenturního zaměstnávání

1. Zdroje výběru kontrolovaných osob a účast jednotlivých odborů OIP na

kontrolách:

Zdroje: převážně podněty ÚP a podněty obecně (zhruba stejně početné, každý přibližně

40%), menší část tvořily jiné zdroje (zahájení kontroly u výrobní firmy a následná kontrola

agentur práce, příp. pseudoagentur, výběr z terénu, výběr na základě místní znalosti)

23

Problém v rámci místní příslušnosti, pokud jde o dostatečný výběr agentur ke kontrole, se

objevil jen výjimečně.

Částečně se na kontrolách podílely odbory KNZ a BOZP.

2. Počet provedených kontrol v rámci HÚ 110: Počty provedených kontrol agentur práce: 18

Počty provedených kontrol uživatelů: 10

3. Počet kontrol: - zastřených agentur práce provedených v rámci HÚ 113: 10

- zastřených uživatelů provedených v rámci HÚ 122: 3

- agentur práce a uživatelů provedených v rámci jiných HÚ: 11 (v rámci úkolu 15.1.066)

4. Vyhodnocení provedených kontrol: - podle doporučené struktury oblastí činnosti podnikajících subjektů uvedených v zadání

HÚ:

Montážní a dokončovací práce: 7

Automobilový průmysl: 14

Stavebnictví: 1

Zpracování masa a masných výrobků: 0

Internetové zásilkové obchody: 0

Bezpečnostní a hlídací služby: 4

Jiné: 15

- podle aktuálního zadání podnětů:

12 agentur práce, které přidělují zaměstnance

6 agentur práce, které nepřidělují zaměstnance

5. Vyhodnocení provedených kontrol podle zjištěných porušení: - nejčastěji zjišťovaná porušení pracovněprávních předpisů v rozdělení na agentury

práce a uživatele:

AP – 59/2 ZoZ (7x)

- § 309/5 ZP (4x)

- § 84 ZP, 116 ZP, 222/2 ZP, 309/2d ZP, 309/2f ZP (2x)

Uživatelé - §118/1 ZP (3x)

- 308/1f ZP (2x)

- 90/1 ZP (1x)

- 92/1 ZP (1x)

- 313/1 ZP (1x)

- srovnání nejčastějších porušení zákona s porušeními roku 2014: AP: Početně nejsilnější porušení v roce 2015 (nezaslání přehledů o činnosti agentury

práce GŘ ÚP - 59/2 ZoZ a nezabezpečení srovnatelných pracovních a mzdových

podmínek - §309/5 ZP) se v roce 2014 vůbec nevyskytla.

UŽIVATELÉ: V roce 2014 bylo zkonstatováno 3x porušení §308/2 ZP (nutnost

PÍSEMNÉ dohody AP s uživatelem), v roce 2015 se již tento nedostatek neobjevil.

Naopak nejčastější nedostatek u uživatelů v roce 2015 – porušení §118/1 ZP se v roce

2014 nevyskytl.

- vývoj směrem k zastřenému agenturnímu zaměstnávání, častý pronájem části provozovny a sepsání obchodní smlouvy mezi pseudoagenturou a pseudouživatelem

24

6. Ukládání pokut: - počty uložených pokut celkem: 7 (úkol 110), z toho 6 agenturám práce, 1 uživateli, (+ připravované další 3 pokuty

agenturám práce, které v době přípravy závěrečné zprávy nebyly zpracovány),

2 (úkol 113)

0 (úkol 122)

- pokuty v právní moci: úkol 110: 2 AP, 1 uživatel

úkol 113: 2

- pokuty uloženy za porušení: - úkol 110: AP - §59/2 ZoZ, 309/2f ZP

Uživatel: §308/1f

- úkol 113: §84+313/1 ZP, §84+116 ZP

7. Případy zajímavých zjištění z kontrol, další poznatky, doporučení

Pokud zástupci pseudoagentur a pseudouživatelů vypovídají účelově (a předem poučí také

zaměstnance), je nemožné skryté agenturní zaměstnávání v mnoha případech prokázat.

K vymýcení skrytého agenturního zaměstnávání je potřebná podpora legislativy.

Úkol č. 15.1.111 - Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti,

kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti

V rámci úkolu bylo do systému zaneseno 23 kontrol. Oblastí dodržování osobních práv

zaměstnanců a zákazu diskriminace se inspektoři zabývali nejen v rámci hlavního úkolu, ale

především v rámci podnětu ke kontrolám.

V roce 2015 nebyla inspektory uložena žádná sankce za oblast diskriminace či nedodržování

ochrany osobních zaměstnanců na pracovištích.

Plán kontrol pro jednotlivé inspektoráty byl stanoven na 10 kontrol a výběr kontrolovaných

subjektů, byl ponechán v kompetenci inspektorům oblastních inspektorátů. V roce 2015 byl

stanovený plán inspektory oblastního inspektorátu práce překročen o 13 kontrol, a to z důvodu

hlavního zaměření kontrol na kamerové systémy u kontrolovaných subjektů. Do kontrolního

vzorku byly zařazeny i podnikající fyzické osoby s menším počtem zaměstnanců, kde byla

kontrola zaměřena především na dodržování rovného zacházení v oblasti odměňování. Tak i

větší organizace (státní i podnikatelské sféry), kde se kontrola zaměřovala na kamerové

systémy a na diskriminaci na pracovištích.

Při kontrole zákazu diskriminace na pracovišti využívali inspektoři veškerých svých práv

k zjišťování k prokazování diskriminace na pracovišti, především dotazníkových forem.

Nestalo se však, že by větší část dotazovaných potvrdila diskriminační jednání, převážná

většina zaměstnanců vždy stála za jednáním zaměstnavatele.

Vedle bossingu či mobbingu bylo smyslem dotazníků i zjištění případných rozdílů

v pracovních a mzdových podmínkách zaměstnanců. Zjištěné nedostatky v pracovních

smlouvách, evidencích s vyznačením začátku a konce pracovních směn a neposkytnutých

příplatcích pak inspektoři zanesli do protokolů o kontrolách.

25

Při kontrolách kamerových systému inspektoři narážejí na problém posuzování, zda jsou

kamerové systémy v rozporech s ustanoveními zákoníku práce.

Příkladem může být kontrola společnosti, která využívá tři okruhy kamerových systémů.

V průběhu kontroly nebylo umožněno inspektorům nahlédnout do informačního systému

těchto kamer, ale kontrolovaná osoba veškeré kamery inspektorům v provozu ukázala a

vydala písemné vyjádření. Podle vyjádření kontrolované osoby se jedná o tři kamerové

systémy. První kamerový systém souvisí s robotickými pracovišti. Druhý systém jsou atrapy

kamer, které slouží jako prevence krádeží a okruh třetího systému nebyl v současné době

dokončen. Toto je klasický problém, kdy si inspektoři netroufli posoudit rozpory kamerového

systému.

Úkol č. 15.1.123 - Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy

1. Výběr subjektů

Výběr subjektů ke kontrole byl proveden jednak podle zadaného úkolu – zaměření na

lesnictví, zemědělství, masný průmysl, kamionovou dopravu, výrobu pekařských a

cukrářských výrobků, advokátní kanceláře a exekutorské úřady. Dále s ohledem na zkušenosti

a poznatky z minulých let, vyplývající z podnětů ke kontrole, poradenství a z kontrolní

činnosti, byly kontroly zaměřeny na další oblasti, a to zejména na maloobchodní prodejny,

restaurace a na stavebnictví.

2. Zhodnocení počtu provedených kontrol

Počty provedených kontrol v rozlišení podle zaměření:

Lesnictví, těžba dřeva a dřevozpracující průmysl - 13

Zemědělství - 9

Masný průmysl - 13

Kamionová doprava - 7

Výroba pekařských a cukrářských výrobků - 29

Advokátní kanceláře a exekutorské úřady - 7

Ostatní nezařazené (zejména restaurace, maloobchodní prodejny,

stavebnictví, strojírenský průmysl, autoopravny, školství a kultura) - 251

CELKEM - 329

Počty kontrol dle zadání v hlavním úkolu byly splněny. Vzhledem k tomu, že v působnosti

inspektorátu je dostatek subjektů vhodných ke kontrole, byl proveden větší počet kontrol, než

bylo stanoveno v zadání úkolu. Celkem bylo v rámci úkolu provedeno 329 kontrol.

3. Vyjádření ke zjištěným porušením, zkušenosti z kontrol, případně zajímavá

zjištění

V rámci provedených kontrol bylo zjištěno porušení sledovaných ustanovení ZP (četnost

podle zadání):

- § 96 - 48

- § 110 - 0

- § 111 - 3

26

- § 112 - 68

- § 113 - 3

- § 114 - 18

- § 115 - 14

- § 116 - 23

- § 117 - 0

- § 118 - 37

- § 119 – 121 - 0

Mimo uvedená porušení bylo dále výrazně více zjištěno porušení ustanovení ZP v úseku

vzniku a skončení pracovního poměru - § 37 – plnění informační povinnosti a § 313 –

vydávání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru, v úseku pracovní doby

§ 92 - nedodržování nepřetržitého odpočinku v týdnu, a dále § 32 nesplnění povinnosti zajistit

před uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců.

Četnost nedodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy v rozlišení podle zaměření:

Lesnictví, těžba dřeva a dřevozpracující průmysl - 2 x

Zemědělství - 1 x

Masný průmysl - 5 x

Kamionová doprava - 0

Výroba pekařských a cukrářských výrobků - 10 x

Advokátní kanceláře a exekutorské úřady - 1 x

Sankce

V rámci úkolu č. 123 bylo v roce 2015 za zjištěná porušení právních předpisů navrženo

celkem 82 sankcí v celkové výši 1.529.000,-- Kč. Nejčastěji byly uloženy sankce za

nedodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy (33 x), za nevedení evidence odpracované

pracovní doby (17 x), za nesplnění povinnosti zajistit před uzavřením pracovní smlouvy

vstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců (11 x) a nedodržení nepřetržitého odpočinku

v týdnu (7 x).

4. Z provedených kontrol je zřejmé, že stále velký počet kontrolovaných osob nedodržuje

zákonná ustanovení v oblasti odměňování, zejména dodržování nejnižší úrovně zaručené

mzdy. Na tuto skutečnost má vliv zejména to, že právní povědomí zaměstnavatelů, týkající se

nejnižší úrovně zaručené mzdy, je na nedostatečné úrovni. Podstatná většina kontrolovaných

osob, u kterých bylo zjištěno nedodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy, uvedla kontrolujícím

inspektorům, že pojem „zaručená mzda“ neznají, že znají pouze pojem minimální mzda, která

je až na výjimky dodržována.

U kontrolovaných osob, jejichž předmětem podnikání je zejména hostinská činnost, bylo

zjištěno, že mzdy se pohybují na samé hranici nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tato skutečnost

byla zjištěna i v oblasti maloobchodního prodeje (prodavačky a prodavači) a také ve

stavebnictví. Vzhledem k tomu, že právě v těchto odvětvích bylo v minulosti zjištěno

porušování právních předpisů v oblasti odměňování, byly ke kontrole vybrány právě tyto

subjekty.

Vzhledem k četnosti porušování právních předpisů v oblasti odměňování je vhodné provádět

kontroly nadále, a to i následné.

27

Úkol č. 15.1.131- Bezpečnost práce ve stavebnictví

I. Úvod

V rámci úkolu bylo provedeno odbornou skupinou stavebnictví v regionu Královéhradeckého

kraje a Pardubického kraje celkem 175 kontrol.

Kontroly podle stanovených plánů kontrol jednotlivých inspektorů byly zaměřeny především

na položky určené v zadání úkolu a na nejčastější a rizikové činnosti na staveništi.

Na staveništích dochází k vysokému počtu pracovních úrazů včetně závažných a smrtelných.

V letošním roce se událo v našem regionu při stavební činnost celkem 7 závažných a

5 smrtelných pracovních úrazů.

Ze zjištěných nedostatků i z přehledu porušených předpisů vyplývá, že hlavním problémem

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví nadále zůstává práce ve výškách a nad

volnou hloubkou. Nejzávažnější nedostatky jsou především v oblasti zabezpečení volných

okrajů staveb a dočasných stavebních konstrukcí (lešení), nezajištění pracovníků při pracích

na střešních pláštích proti pádu z okrajů a propadnutí střešní krytinou prostředky individuální

ochrany a v některých případech nevyhovující stav dočasných stavebních konstrukcí ke

zvyšování místa práce.

Při stavebních pracích na staveništích je zjišťováno, že zhotovitel stavby si v mnoha

případech najímá další zhotovitele a ti ještě další zhotovitele, včetně osob samostatně

výdělečně činných (dále OSVČ). OSVČ vykonávající práci na staveništi se v řadě případů

nezabývají zajišťováním bezpečnosti práce, i když mají povinnosti podle § 12 a § 13 zákona

č. 309/2006 Sb. a zákoníku práce. Klíčovou roli v zajišťování bezpečnosti práce na

staveništích mají stavbyvedoucí, kteří provádějí kontrolní činnost vykonané práce (zadaného

díla), včetně dodržování bezpečnosti práce. Nesmíme opomenout ani práci koordinátorů na

některých staveništích (podle § 14 a 15 zákona 309/2006 Sb.), kteří zajišťují koordinaci

zhotovitelů včetně kontroly bezpečnosti práce a opatření při zjištěných nedostatcích.

Dokumentace na staveništích je na dobré úrovni v případech, kdy se provádějí větší stavby a

zhotovitelé mají buď vlastní osobu odborně způsobilou v prevenci rizik (OZO), nebo externí

OZO. Přestože vypracovaná dokumentace je předkládána ke kontrolám, v některých případech

je skutečnost na stavbě i dost odlišná. Především, když na stavbě působí několik zhotovitelů

včetně OSVČ, bývá bezpečnost práce podceňována, a tím také roste pravděpodobnost vzniku

pracovního úrazu.

V roce 2015 inspektoři vybírali ke kontrole subjekty na základě tzv. plošné kontroly stavenišť,

nebo na základě podaného podnětu, kde v minulosti byly častější úrazy, nebo byla provedena

kontrola v subjektech, kde se udál závažný, popřípadě smrtelný pracovní úraz.

Také se prováděly kontroly ve spolupráci s inspektory PVP nebo s inspektory oddělení

kontroly nelegálního zaměstnávání. V letošním roce proběhly kontroly s Policií ČR – Služby

cizinecké policie a s Celní správou. Přítomnost těchto složek na staveništi dodává kontrole na

vážnosti a respektu, přičemž i inspektoři se cítí při kontrole bezpečněji.

Od občanské veřejnosti jsou občas zasílány na OIP podněty ke kontrole bezpečnosti práce na

některých staveništích nebo pracovištích z důvodu nedodržování předpisů k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Řešení podnětů je přidělováno podle místa staveniště

jednotlivým inspektorům s co nejmenší časovou prodlevou, aby se zjistil aktuální stav.

Většina podnětů je oprávněná a náprava je sjednána téměř vždy okamžitě nebo v nejkratším

možném termínu.

28

Za rok 2015 bylo podle údajů z REUIP ke dni 11. 12. 2015 v úkolu HÚ 15.1.131 uskutečněno

celkem 175 kontrol z tohoto počtu bylo 123 kontrol provedeno u právnických osob a

50 kontrol u OSVČ.

Tabulka: Statistická data

Počet kontrolovaných subjektů celkem 173

Počet kontrol celkem 175

Počet zjištěných nedostatků 287

Násobnost jištěných nedostatků 331

Pracovní čas na kontroly v hodinách 2121

II. Vyhodnocení dodržování zákonných povinností

A. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

1) Vzájemná informovanost o rizicích Při kontrolách byly zjištěny nedostatky a jedná se o porušení § 101 odst. 3 ZP, kdy se

dodavatelé stavebních prací vzájemně písemně neinformovali o rizicích a neměli

předem vyřešeny vzájemné vztahy, závazky a povinnosti v oblasti bezpečnosti práce

včetně vzájemného předání a převzetí staveniště nebo pracoviště. Tento nedostatek se

vyskytuje zejména ve vztahu mezi hlavním dodavatelem a samostatně podnikajícími

fyzickými osobami. V některých případech se stává, že zaměstnavatelé předávají

zhotoviteli celý dokument o vyhledání a vyhodnocení rizik, ale některé činnosti se ani

nevykonávají (asi si říkají, čím více, tím lépe)

2) Plnění povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech Je to oblast, ve které nebyly zjištěny závažné nedostatky, jedná se o porušení § 105

odst. 2, 3 a 4 ZP. Závady v oblasti evidence se týkaly především nevedení evidence

úrazů v knize úrazů. Dále se vyskytly nedostatky v rozsahu a úplnosti údajů

v záznamech o úrazu zaměstnanců (např. nebyl vyplněna klasifikace druhu zranění,

klasifikace pro zraněnou část těla apod.

Některé úrazy jsou na OIP hlášeny i Policií ČR. Takto se převážně dozvíme

o pracovních úrazech OSVČ, kteří povinnosti hlášení úrazů většinou neznají.

Stále se stává, že zaměstnavatelé neplní povinnost posílání Záznamů o úrazu – hlášení

změn (např. úmrtí po úrazu po několika týdnech od vzniku úrazu).

3) Školení BOZP zaměstnanců Při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům zajišťují školení

BOZP. V osnovách školení je v některých případech nadbytečné množství předpisů,

především pro činnosti, které subjekty ani neprovádějí. Nedostatky byly zjišťovány

zejména u menších subjektů, kdy byly stále uváděny již neplatné předpisy (např. NV č.

494/2001 Sb., ČSN 331610 a ČSN 331600), absence určení obsahu a četnosti školení

o právních a ostatních předpisech, včetně určení způsobu ověřování znalostí

zaměstnavatelem.

4) Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem

Jsou zaměstnavatelé, kteří při kontrole předkládají obsáhlý dokument o vyhledání,

29

vyhodnocení rizik a opatření k jejich odstranění. Stává se tak, že jsou identifikována

rizika, která se na staveništi nevyskytují. Proto se od subjektů vyžadují konkrétní identifikace

rizik pro vykonávanou práci. Menší subjekty mají rizika velmi stručná a některé činnosti

v dokumentu nemají identifikovány. V některých případech nejsou tyto dokumenty

s vyhledáním rizik na pracovišti – staveništi k dispozici.

5) Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

Na základě vyhodnocení rizik v poskytování OOPP byly zjištěny nedostatky a jednalo se

o porušení § 104 odst. 5 ZP. Nedostatky spočívají v neúplném zpracování vlastního seznamu

OOPP – chybí vyhodnocení rizik a termíny pro poskytování OOPP dle NV. č. 495/2001 Sb.

OOPP, i když, ne vždy v závislosti na druhu vykonávané činnosti poskytovaly všechny

kontrolované osoby. Při kontrolách se zjišťuje, že přidělené OOPP někteří zaměstnanci

nepoužívají (např. ochranu sluchu, očí). OSVČ osobní ochranné pracovní prostředky

používají, ale někteří na staveništi pracují v nevhodné pracovní obuvi (páskové boty, v letním

období i pantofle).

B. Staveniště Na některých staveništích se inspektoři setkávají s tím, že zhotovitel předává celé

pracoviště (staveniště) dalšímu zhotoviteli, i když tento provádí jen práci na části staveniště

(např. pokrývači, kteří převzali celou stavbu).

Stále často je opomíjeno zhotoviteli, že jsou povinni staveniště ohradit oplocením do výšky

1,8 m, na vstupu na staveniště umístit bezpečnostní tabulku se zákazem vstupu nepovolaných

osob. U bytových domů při zateplování je někde částečně zhotoveno oplocení, nebo není

žádné oplocení.

Setkáváme se také s tím, že je nepořádek na pracovišti, v komunikaci jsou různé překážky,

materiál nebo i kousky prken (latí) s vyčnívajícími hřebíky.

Pokud dělají zakázku OSVČ, je provedeno oplocení v minimu případů.

C. Práce ve výškách Nejrizikovější práce na staveništi, ale i na ostatních pracovištích je práce ve výšce a nad

volnou hloubkou. V letošním roce byl pád z výšky zdrojem několika závažných pracovních

úrazů, ale i tří smrtelných pracovních úrazů.

1. Kolektivní ochrana proti pádu z výšky Při kontrolách stavenišť bylo zjištěno mnoho nedostatků, že zaměstnanci nebyli chráněni

žádnou zábranou (kolektivní ochrany) proti pádu z výšky. Konkrétně se jednalo o

nezajištěné volné okraje balkonů, plochých střech, schodišťových ramen a podest a

nezakryté otvory ve stropních konstrukcích ve fázi hrubé stavby, nebo při provádění

zateplování objektů. Nedostatky jsou závažného charakteru vedoucí ke vzniku pracovních

úrazů a byly také hlavním podkladem pro udělování sankcí.

2. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Inspektoři zjistili nedostatky na dočasných stavebních konstrukcích - DSK (lešeních) a to

– neúplně provedená ochranná zábradlí (chybějící střední tyč zábradlí a zarážky u podlahy

u pracovních podlah, ve výšce 1,5-2,0 m a chybějící vnitřní zábradlí v případech větší

vzdálenosti od líce objektu než 250 mm), nedostatečné zajištění stability lešení

úhlopříčným ztužením a kotvením, nevyhovující dřevěné žebříky pro výstup a sestup

mezi podlahami, větší mezery mezi dílci pracovních podlah včetně nedostatečně zajištění

jejich stability, chybějící doklad o předání a převzetí konstrukce. Dalším problémem je,

že profesionální firma smontuje DSK, zhotovitel ji převezme (zápisem a podpisem

30

v dobré víře, že je vše podle předpisů, ale DSK neodpovídá předpisům a zaměstnanci

(OSVČ) na tomto DSK pracují a pak se diví, že jsou sankcionováni.

3. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu Při poskytování OOPP proti pádu z výšky byly zjištěny nedostatky v přidělení kompletní

výstroje, zajištění po celou dobu výkonu činnosti, určení místa ukotvení. Převážná část

nedostatků se týkala především OSVČ a osob spolupracujících s nimi a hlavně při práci

na střešních konstrukcích. Je zjišťováno, že zaměstnanci nejsou seznamováni s návody na

používání OOPP a především při postupu, když dojde k zachycení osoby a jejímu

vyproštění.

Dalším nedostatkem je, že není prováděna kontrola OOPP proti pádu podle návodů na

použití a i vyřazení OOPP po uplynutí životnosti od prvního použití.

4. Zajištění prostoru pod pracemi ve výškách Hlavní nedostatky byly zjištěny v nevymezení ohroženého prostoru, šířce prostoru pod

pra