Internet a email - stru.hranet.cz · možnostem, které nabízejí, na-tolik pronikly do osobní...

Internet a email

zakladyPracesPC3.indd 1zakladyPracesPC3.indd 1 29.6.2005 10:49:4329.6.2005 10:49:43

Vážení účastníci Národního programu

počítačové gramotnosti,

práce s počítačem a interne-tem je pro dnešní mladou gene-raci přirozenou součástí života, pro starší lidi něčím, co se více či méně snadno snaží naučit. Moderní technologie však díky možnostem, které nabízejí, na-

tolik pronikly do osobní komunikace, do profesního života a ovlivňují i náš volný čas, že ten, kdo je neovládá, začíná být v nevýhodě. Ministerstvo informatiky proto již třetím ro-kem organizuje Národní program počítačové gramotnosti. Naším cílem je umožnit komukoliv, kdo bude mít zájem, vy-zkoušet si práci s počítačem a internetem, překonat počáteč-ní nedůvěru a hlavně rozšířit si svoje znalosti a schopnosti, které jsou dnes tolik potřebné. Doufám, že budete s výukou spokojeni, a přeji vám mnoho trpělivosti i radosti z nově na-bytých dovedností.

Dana Bérová ministryně informatiky ČR

zakladyPracesPC3.indd 2zakladyPracesPC3.indd 2 29.6.2005 10:49:4729.6.2005 10:49:47

ÚvodZamýšleli jste se někdy nad tím, co se stane, když něko-

mu zatelefonujete? Asi moc ne. Zvolíte telefonní číslo, a když máte štěstí, na druhém konci se vám někdo ozve. Samozřej-mě za předpokladu, že volaný účastník je na druhé straně u telefonu. Kromě něho se ovšem může ozvat i záznamník, který sdělí nějaké informace nebo dovolí zanechat zprávu. Dnes je možná i třetí varianta: ve sluchátku se svým charak-teristickým pískáním ozve fax. S tím si ovšem moc nepoho-voříte. Takže to můžete zkusit po nějaké době znovu.

Ptáte se, proč tímto začínáme příručku o internetu a jak to souvisí s naším tématem? Odpověď je nasnadě. Existuje určitá podobnost i souvislost. Abychom mohli výše popsa-né činnosti provádět, tedy telefonovat nebo faxovat, je třeba připravit podmínky, které nám to umožní. Samozřejmě, že kromě vybavení vhodnými přístroji pro tento druh komuni-kace, tedy telefonem nebo faxem, musí existovat propojení, které tuto činnost umožňuje. Telefony musí být navzájem propojeny. Je jasné, že od našeho telefonu nevedou dráty ke všem existujícím telefonům na světe. Toto propojení mají na starosti telefonní ústředny.

Naštěstí ale tak, jako nepotřebujeme vědět, jak funguje motor v automobilu, který řídíme, nepotřebujeme vědět, ani jak fungují jednotlivé telefonní ústředny či kde jsou umístěny. Před mnoha lety někoho napadlo, že celosvě-tové spojení, kdy téměř z každé domác-nosti, firmy nebo společnosti vede drát do telefonní ústředny, využije i jinak než pro přenos hlasu. A zro-dil se internet.

zakladyPracesPC3.indd Odd1:1zakladyPracesPC3.indd Odd1:1 29.6.2005 10:49:5029.6.2005 10:49:50

ObsahInternet a jeho využití / str. 3Něco málo o připojení / str. 6Připojení k internetu / str. 7Získáváme první informace / str. 7První pojmy / str. 9Webové stránky / str. 12Odkazy na jiné stránky/ str. 13Prohlížíme stránky / str. 14Více informací / str. 15Portály / str. 17Bezpečnost a důvěryhodnost na internetu / str. 18Elektronická pošta / str. 19První pojmy / str. 21Poštovní schránka / str. 23Klient pro psaní / str. 23Snadnost zřízení poštovní schránky / str. 23Velikost schránky / str. 24Možnost stáhnout zprávy na vlastní počítač / str. 24Antispamová ochrana / str. 25Spolehlivost / str. 25Bezpečnost elektronické pošty / str. 26Zřizujeme si poštovní schránku / str. 27Založení schránky / str. 27Obsah poštovní schránky / str. 31Nová zpráva / str. 31Čtení doručených zpráv / str. 33Pár slov závěrem / str. 35


Internet a jeho využitíA jak to spolu všechno souvisí? Telefon, internet, elektronic-

ká pošta atd. Nejprve si ujasněme, co vlastně internet je a co k je-ho provozování potřebujeme. Zatímco před několika lety byly spojeny „drátem“ po celém světě pouze telefony, dnes je spoje-na drátem i většina počítačů. Síť těchto propojených počítačů, to je internet. Abychom mohli internet, stejně tak jako v úvodu popsané telefonování, provozovat, potřebujeme fungující „pro-pojení dráty“. Samozřejmě kromě vybavení vhodnými přístroji, v našem případě osobními počítači neboli PC.

Srovnatelně s telefonickým propojením nepotřebujeme pro-pojit svůj počítač se všemi na světě. Rozdíl je pouze v tom, že telefonní uzly - ústředny - jsou nahrazeny počítačovými uzly - servery. Abychom se do sítě počítačů - internetu - dostali, po-třebujeme pomocí svého počítače zavolat jiný počítač, respek-tive jeden z uzlů - serverů, který nás spojí s ostatními počítači - přihlásí nás do internetu. K tomu nám z domova poslouží většinou telefonní linka.

Dnes se lze do internetu přihlásit i jinak, přes mobilní telefon, kabelovou televizi nebo dokonce „bezdrátově“ - anténou pro bezdrátové připojení. Zatímco dříve mohly po telefonní lince probíhat pouze telefonické rozhovory, dnes už technolo-gie pokročila natolik, že po „drátu“ může kromě telefonního rozhovoru probíhat i širokopásmová datová komunikace, tedy výměna jedniček a nul, tedy internet. Takže dnes hojně používané zkrat-ky - ISDN, ADSL a další, jsou jen označe-ním druhu širokopásmové komunikace, vlastně druhu připojení k internetu.

3


Zatímco telefon je ve srov-nání s počítačem přístrojem jednoduchým, a proto je jed-

noduché i jeho připojení do telefonní sítě (stačí většinou

přístroj „zastrčit“ do tele-fonní zásuvky), u počí-tače je situace poněkud

složitější (přestože se ve většině případů používá pro připojení k internetu stejná zásuvka).

Aby si totiž počítače v internetu dokázaly vyměňovat data, musí se jednoznačně identifikovat, což se v počítačovém světě děje pomocí tzv. IP adresy. Je to něco jako jméno a příjmení u lidí. Kromě této jednoznačné identifikace je potřeba většinou nastavit další parametry, ale to ponechme odborníkům a před-pokládejme, že počítač, který používáme, má už všechna tato nastavení provedena a spojení se světem - připojení na inter-net, funguje.

V předchozích řádcích jsme si řekli, co internet je a co všechno potřebujeme k jeho provozování, ale nejdůležitější je vědět, k čemu je to všechno dobré, jinými slovy, co vlastně in-ternet nabízí? Zjednodušeně řečeno: internet nabízí informa-ce a spojení. Na internetu se dnes dá zjisti plno informací od nejjednodušší, například kdy nám jede vlak na chatu, až po nejsložitější, například co je obecná teorie relativity. Kromě toho, že lze informace na internetu hledat, lze na interne-tu také vlastní informace vysta-vovat.

4


To je ostatně důvod, proč je na internetu takové množství informací. Každý, kdo chce informaci sdělit lidem, ji vystaví na internetu, takže si ji tam i vy budete moci přečíst. Dnes už je zcela běžné, že například majitel penzionu vystavuje na inter-netu jeho fotografie včetně fotografií zařízení pokojů, přileh-lého okolí i ceník ubytování. Poskytuje tak informace o svém podnikání všem. Stejně tak, abychom využili předchozího pří-kladu, dnes například České dráhy vystavují na internetu jízd-ní řád. Neustále, vlastně každou minutu či vteřinu, narůstá na internetu množství informací.

Druhou hlavní funkcí internetu je spojení - komunikace. Pokud chceme někomu něco sdělit nebo se na něco zeptat, buď mu zatelefonujeme nebo informaci či otázku můžeme napsat a poslat pomocí elektronické pošty, což se dá vzdáleně přirovnat k poslání SMS zprávy pomocí mobilního telefonu. Na rozdíl od SMS ale může být tato informace téměř neome-zeně dlouhá, můžeme ji poslat mnoha lidem současně či k ní můžeme připojovat doprovodné soubory, obrázky, fotografie atd. Tak mohu třeba z Čech poslat až na Nový Zéland klid-ně celé album fotografií z dovolené a navíc je to zadarmo - na roz-díl od SMS.

V další části tex-tu si postupně vysvět-líme důležité pojmy související s používáním internetu, jako je připoje-ní k internetu, internetový prohlížeč nebo adresa webové stránky.

5


Něco málo o připojeníPro práci s internetem – lépe řečeno na internetu – musíme

nejprve náš počítač spojit s ostatními. Je tedy třeba připojit náš počítač k počítačovému uzlu - serveru. Tento server se tak stane bránou k miliónům dalších počítačů na celém světě.

Již jsme si řekli, že předpokládáme, že prvotní nastavení počítače pro práci na internetu bylo provedeno odborníkem. Tento odborník při instalaci připojení nechal na ploše ikon-ku přihlášení. Přihlásit se lze dvěma základními způsoby, a to v závislosti na druhu požadovaného připojení.

Buď musíte vytočit číslo svého počítačového uzlu – serveru, což je telefonické připojení přes vytáčenou linku, nebo jste k ser-veru připojeni trvale, to znamená, že jste připojeni přes tzv. pev-nou linku. První způsob připojení je dosud běžný pro připojení z domova. Zde se většinou přihlašujete telefonickým připojením, tedy necháte počítač vytočit číslo předem zvoleného serveru.

Existuje i přímé připojení pevnou linkou. Například zaměst-nanec libovolného většího úřadu, školy nebo třeba nemocnice se připojuje k internetu po pevné lince, protože uzlový server se většinou nachází přímo v budově. Pevné připojení se dnes prosazuje i do domácností, a to pomocí výše zmíněného širo-kopásmového připojení, nejčastěji ADSL. I v tomto případě jste „napevno“ připojeni.

Samozřejmě je možné se připojit i jinak: přes mobilní tele-fon, bezdrátovou sít zvanou Wi-Fi, pomocí kabelové televize atd. K nastavení tohoto připojení je však nutné mít určité znalosti.

6


Připojení k internetuNa pracovní ploše počítače najdete buď zástupce

připojení (viz obrázek), to v případě tzv. vytáčené linky. Po poklepání na tohoto zástupce, v dialogo-vém okně Připojení k internetu potvrdíte OK. Pak stačí chvilku počkat. Jakmile se v pravé části hlavního panelu v oznamovací oblasti objeví informace o tom, že jsme k inter-netu připojeni, můžete začít pracovat na internetu. Při použí-vání pevného připojení tento krok odpadá, jsme vlastně připo-jeni k internetu stále, a můžeme tak kdykoliv zahájit práci.

Získáváme první informaceAbychom mohli z internetu čerpat informace, potřebujeme

program, který se běžně označuje jako prohlížeč interneto-vých stránek. Vybrat si můžeme z několika běžně používaných - FireFox, Microsoft Internet Explorer, Mozilla, Netscape Na-vigator a další. V této příručce a stejně tak v kurzech NPPG bu-deme pracovat s programem Microsoft Internet Explorer, který je automaticky instalován v operačním systému Windows, a je tedy na počítačích s tímto systémem k dispozici. Po-klepáním na jeho ikonku na ploše se spustí prohlížeč. Nejste-li připojeni k internetu, prohlížeč za vás auto-maticky zvolí nainstalované připojení a provede ho.

7


Jinou možností, jak spustit internetový prohlížeč, je nabídka . Postupujte podobně jako při spouštění jiných progra-

mů. Z rozbalené nabídky vyberte příkaz Internet.

Při prvním spuštění programu Internet Explorer se zobrazí vý-chozí domovská stránka – jak vidíte na obrázku.

8


První pojmyPro práci s internetem je potřeba znát některé základní poj-

my, to se pokusíme udělat v této části. Na předchozím obrázku vidíme příklad webové stránky. Skupině webových stránek ří-káme jednoduše web. Web je též označován zkratkou WWW (Word Wide Web). Aby se nám webová stránka zobrazila, mu-síme zadat v internetovém prohlížeči její adresu.

Většinou stačí zadat adresu ve tvaru www.adresa.koncovka, například www.seznam.cz nebo www.centrum.cz. Oba příkla-dy říkají prohlížeči - hledej webovou stránku (www) na adre-se „seznam“ v České republice. Z předchozího lze odvodit, že koncovka značí místo, kde je příslušná webová stránka regis-trována. Seznam.cz i Centrum.cz jsou registrovány v České re-publice. Kdybychom zadali prohlížeči adresu www.zoznam.sk, dostaneme se na stránku Seznamu na Slovensku.

Existují ovšem i jiné kon-covky než koncovky místní (de - Německo, uk - Velká Britanie, fr - Francie, at - Rakousko, ru - Rusko, atd), např.: com, org, gov se používají pro různé tematické oblasti webových stránek. V zá-kladní podobě jsou většinou části adresy od sebe odděleny tečkami.

9


Adresu zadáváme do prohlížeče na místo, jež ukazuje ob-rázek, napsáním z klávesnice. V názvu adresy není diakritika ani mezery, tedy nikoliv www.jízdní řády.cz, ale pouze www.jizdnirady.cz. Po zadání adresy do internetového prohlížeče se ve většině případů zobrazí domovská stránka vámi vybra-ného webu.

10


Většinou má domovská strana na webu i vlastní adresu, kte-rá je automaticky zobrazena prohlížečem.

Příklad: Napíšeme-li do prohlížeče www.jizdnirady.cz, ve skutečnosti se po zobrazení domovské stránky objeví v poli s adresou text http://www.jizdnirady.cz/JRCIS.asp. Prohlížeč doplnil přesnou adresu stránky, tedy název právě prohlížené stránky je JRCIS.asp.

Text http:// před adresou je název protokolu, pomocí které-ho se zobrazuje právě otevřená stránka. Doplňuje se automa-ticky a není nutné ho psát ani si ho pamatovat.

Při spuštění prohlížeče se tento snaží automaticky najít we-bovou stránku, kterou má nastavenu jako výchozí. V případě, že tato stránka není z jakéhokoliv důvodu přístupná, může se její hledání protáhnout. Proto je výhodné mít nastavenou jako výchozí prázdnou stránku. Jinými slovy tím říkáte počítači: Pusť prohlížeč, ale ten ať nic nehledá.

Napíšete-li do pole s adresou www.sport.cz, objeví se strán-ka o sportu, napíšete-li www.micr.cz, zobrazí se stránky minis-terstva informatiky.

To nám prozatím stačí. Pojďme pře-jít od teorie k praxi, začněme internet používat. Na počátku se budeme spíše věnovat sbírání informací nebo četbě novin, což je dnes na internetu též mož-né. Většina současných novin a časopi-sů má už i svoji internetovou variantu, jak si ukážeme v následujících řádcích.

11


Webové stránkyAbychom se dostali na webové stránky, které nás zajímají,

musíme znát jejich adresu. Je to stejné jako s telefonováním. Chceme-li někomu telefonovat, musíme znát jeho telefonní číslo. Při práci s internetem se ovšem nepoužívají čísla, ale ad-resy. Jak je ukázáno na předchozím obrázku, v horní části inter-netového prohlížeče máme k dispozici panel Adresa. Do jeho řádku píšeme adresu v podobě, která je uvedena výše a kterou jsme si zapamatovali z informací v televizi, rozhlase nebo si ji přečetli v některých novinách nebo časopise. Dnes skoro kaž-dé médium o sobě uvádí „....další informace najdete na našich webových stránkách“ (např. www.idnes.cz).

Zkusíme si napsat tuto adresu do adresního řádku a po stisknutí klávesy Enter prohlížeč vyhledá elektronickou po-dobu deníku MF Dnes. Jak jsme si již řekli, internetový pro-hlížeč doplní námi napsanou adresu do plné podoby, tedy na http://www.idnes.cz/. Podle rychlosti naše-ho připojení se po-sléze načte domovská stránka příslušného webu, odpovídající zadané adrese, jak ukazuje obrázek.

12


Odkazy na jiné stránkyStránky v internetu jsou zdrojem velkého množství infor-

mací. Každý, kdo na internetu nabízí informace, se snaží o to, aby informace byly přehledné. Množství informací, které se publikují, nelze v drtivé většině případů uvést na jedné stránce. První stránka webu – domovská stránka – je ve většině pří-padů jakýmsi obsahem nebo osnovou celého webu a současně průvodcem po struktuře, tj. po všech dalších stránkách tohoto webu. Z domovské stránky webu je řada odkazů na další strán-ky. Např. na námi zobrazené stránce www.idnes.cz jsou hned na prvním řádku stránky umístěny odkazy na strukturu tohoto webu (Zprávy, Sport, Revue, Ekonomika, atd.).

Kromě odkazů směrem do vlastní struktury webu se však na stránce mohou vyskytovat i odkazy na jiné weby, které jsou tvůrcem této webové stránky doporučeny pro nalezení dal-ších informací. Těmto odkazům se správně říká hypertextové odkazy. Hypertextovým odkazem může být jakýkoliv objekt umístěný na webu, text, obrázek, mapa, ikonka atd.

Textové hypertextové odkazy jsou obvykle odlišeny barevně. Při umístění kurzoru na hypertextový odkaz se vzhled kurzoru

změní. Zpravidla je to změna z šipky na symbol ruky. Pří-klad hypertextového odkazu vidíme na obrázku.

13


Prohlížíme stránkyPráce na webových stránkách, které jsou dobře uspořádané,

je jednoduchá a nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti. Uživa-tel klepne na odkaz, který ho zajímá. Pokud zjistí, že to není to, co chtěl, lze se většinou jednoduchým způsobem buď vrátit na domovskou stránku webu nebo na stránku předchozí. Většina webových stránek má k dispozici odkaz pro návrat na původ-ní domovskou stránku v různých podobách, který se může zobrazovat jako: „domů“ „domovská stránka“, „zpět na první stránku“, „home page“ atd. Pokud se chceme přesunout pou-ze na předchozí webovou stránku, použijeme odkaz na panelu nástrojů prohlížeče, kde klepneme na tlačítko šipky Zpět, a ob-ráceně pomocí tlačítka šipky Vpřed se dostaneme opět zpátky na stránku, ze které jsme se původně vrátili o krok zpět.

Poznámka: Šipky Zpět a Vpřed jsou aktivní od okamžiku, kdy navštívíme více než jednu webovou stránku.

14


Více informacíZ předchozích řádků vyplývá, že internet představuje stá-

le narůstající množství informací. Na internetu například lze, zadáte-li adresu přímo ve tvaru: http://www.rozhlas.cz/audio/vysilani#radiozurnal a vyberete-li si přenosovou rychlost, po-slouchat rozhlas, v tomto konkrétním případě ČR1. Zadáte-li adresu přímo ve tvaru: http://www.ct24.cz/vysilani/, můžete „naživo“ sledovat Českou televizi, nebo zadáte-li adresu http://hn.ihned.cz/, lze číst noviny, v tomto konkrétním případě elektronickou podobu Hospodářských novin. Je pochopitel-né, že kvalita přímého sledování televize, tedy obrazu a zvuku, nebo rozhlasu, tedy jenom zvuku, je přímo úměrná rychlosti připojení. Při spojení pomocí vytáčené linky bude minimál-ně problematická, neboť musí probíhat v reálném čase. Čtení textu – novin bude ovšem na všech druzích připojení bez pro-blémů, pouze časová prodleva při zobrazení další stránky bude různě dlouhá v závislosti na rychlosti připojení.

15


VyhledáváníV této souvislosti se naskýtá otázka, jak si máte všechny ty

adresy pamatovat nebo existuje-li nějaký seznam adres, jako existuje telefonní seznam. Odpověď je ano, pouze toto ano je elektronické, to znamená: nehledejte tento seznam v tištěné po-době. Na internetu existují weby, které se na vyhledávání za-měřují. Říká se jim vyhledávače nebo také portály. Vyhledávače jsou většinou weby, kde lze hledat libovolnou informaci. Je jich hodně – jak ve světě, tak v u nás. Po čase si každý uživatel oblí-bí ten vyhledávač, který mu v nabídne nejrychlejší odpověď na jeho otázku nebo mu bude nejvíc vyhovovat jeho vzhled.

Z českých vyhledávačů jsou to například: www.atlas.cz, www.centrum.cz, www.najdito.cz, www.quick.cz, www.seznam.cz. Ze zahraničních vyhledávačů uvedeme: www.altavista.com, www.goo-gle.com, www.search.com, www.yahoo.com. Ovlá-dání všech vyhledávačů je velmi podobné, na do-movské stránce vyhledáva-če najděte políčko s názvem Hledat nebo Hledej, do kterého zapíšete text, který potřebujete najít. Ze začátku dotazy formulujte jednoduše, chcete-li se dozvědět něco o dyslexii, napište prostě jen „dyslexie“ a klepněte na tlačítko Hledat. Později můžete vyhledávat podle slov-ních spojení, text „nadzemní bazé-ny“ vyhledá všechny stránky, kde se vyskytují obě tato slova.

16


PortályPortály jsou většinou rozcestníky zaměřené na již omezený

okruh informací. Mezi portály je možné zařadit i portál veřejné správy s adresou: http://portal.gov.cz. Obecný katalog stránek najdete na stránkách www.atlas.cz, www.centrum.cz nebo www.seznam.cz. Stránky jsou v internetovém katalogu uspořádány do velkého množství kategorií, podkategorií a někde je možné vyhle-dávat v katalogu podle lokality – tedy např. postupně procházet kategorie Služby – Řemesla – Malíři – Jihomoravský kraj – okres Hodonín. Při používání vyhledavačů je zřejmé, že hledáte-li obec-nou informaci, například program divadla v Praze, bude nejlepší použít český vyhledavač a jako hledaný text uvést jednoduše text „divadlo“ nebo „divadelní program“, zatímco hledáte-li informa-ci, jak a kde je nutné vyměnit svůj starý řidičský průkaz za nový, použijete portál veřejné správy. Zadáte-li do panelu hledání na portal.gov.cz například text řidičský průkaz, výsledkem jsou od-kazy na všechny stránky, kde se o řidičském průkazu píše, a vy si můžete vybrat ten vhodný.

17


Bezpečnost a důvěryhodnost na internetu

Při hledání informací na internetu je ovšem třeba mít ne-ustále na paměti, že internet je volný souhrn různých infor-mací, které lze na internet vkládat a jejichž hodnota a prav-divost je vždy spojena s osobou vkladatele, a není nijak zaručena. Řada nalezených informací může být například placenou reklamou. Další častý problém může být i ten, že při práci s internetem lze „narazit“ na stránky, jejichž obsah může mnohé pohoršovat. Internet je ovšem celosvětová záležitost, a co jednoho pohoršuje, jinému se líbí. Nelze se tedy ani do-volávat nějakého zákona, protože co je trestné u nás, může být v nějaké jiné zemi každodenní realitou. Bohužel se mohou při prohlížení některých stránek objevit i nežádoucí výsledky. Je nutné dávat si pozor na instalaci programů, které mohou zneu-žít obsahu vašeho počítače nebo vám ničit soubory v počítači. Je též možné přesměrovat vaše telefonické připojení na připo-jení, které je výrazně dražší než vaše standardní připojení. Do-statečnou obranou proti většině těchto nežádoucích „napade-ní“ je nesouhlasit s ničím, čemu dostatečně dobře nerozumíte.

18


Tak se vám na počítač nic nenainstaluje. Přesto je si třeba uvědomit, že vstupem do internetu na sebe berete riziko, že tak, jako vy vidíte do celého světa, vidí i kdokoliv z celého světa vás, či lépe řečeno váš počítač. Je-li ten někdo neznámý do-statečně šikovný a vy mu poskytnete dostatek času, může vám něco „provést“. Přestanete-li s internetem pracovat, vypněte připojení. Nejste-li připojeni, nemůže nikdo jiný vidět vás.

Požádejte někoho, kdo počítačům rozumí, aby vám nainsta-lovat na počítač bránu firewall a antivirový program. Jsou to speciální programy, které by měly ochránit počítač před útoky zvenčí. Ale i se sebelepší ochranou je nutné být obezřetný a ne-souhlasit s ničím, co vám není stoprocentně jasné.

Elektronická poštaKromě získávání a předávání informací, jak jsme si popsali

na předchozích stránkách, slouží internet také k individuální komunikaci. Získávání informaci se dalo přirovnat k telefo-nování, elektronická pošta se dá přirovnat k poště opravdo-vé. Zjednodušeně řečeno, elektronická pošta není nic jiného než odesílání a přijímání dopisů – emailů (čtěte ímejlů), kde poštovní doručovatel je internet a poštovní úřad a poštovní schránka je ve většině případů server, na kterém jste si tuto službu nechali zřídit, tedy zase počítač. Používání elektronické pošty nebo-li emailu patří k základním dovednostem při prá-ci na počítači. Elektronickou poštu můžete používat v práci, doma, na cestách po republice nebo kdekoliv po světě, samo-zřejmě se základní podmínkou, totiž že musíte být připojeni k internetu. Zřízení i používání schránky je ve většině případů zadarmo. Pokud nám nevadí automaticky přidávaná reklama k našim zprávám, pak to opravdu zadarmo je.

19


Používání elektronické pošty dnes úspěšně konkuruje tele-fonování či faxování, které za nějakou dobu bude zcela patřit minulosti. Ke zprávě – emailu je možné přidat „cokoliv“. Tak jako k dopisu můžete přidat i věc, ovšem pak je to balík a ba-líků můžete poslat i několik, tak k textu v emailu lze připojit obrázky, fotky, ale třeba i video (samozřejmě v závislosti na ve-likosti schránky, kterou máte pronajatou u poskytovatele).

Zatímco malé schránky jsou zadarmo, větší schránky už něco stojí. Pro začátek vám ale stačí schránka malá, klidně i do velikosti 10 MB. Nezapomeňte ji ovšem pravidelně „vyprazd-ňovat“, tedy číst došlé emaily a ze schránky je mazat. Do plné schránky ani pošťák „nenacpe“ další dopis. Výhodou elek-tronické pošty je její rychlost, doručení vašeho emailu třeba z Čech až na Nový Zéland proběhne v řádu desítek vteřin, sa-mozřejmě v závislosti na velikosti poslané zprávy. Zjednoduše-ně řečeno, do letadla se také snáze vejde víc malých balíčků než jeden velký. Ten holt musí chvíli počkat...

20


První pojmyElektronická pošta má stejně jako pošta klasická svoje pravidla.

Pro psaní dopisu potřebujete papír, pero a stůl, pro psaní emailu - zprávy potřebujete klienta (papír), pero (klávesnici) a počítač (stůl). Poštovním klientem se rozumí prostředí (program), ve kte-rém se při psaní dopisu pohybujete a které používáte k přístupu k vaší poštovní schránce. Vzhled prostředí se může lišit podle toho, jakého klienta elektronické pošty použijete.

Poštovní schránka bývá označována také jako poštovní účet. Poštovní schránka je umístěna na počítači, který nazýváme poštovní server. Na poštovním serveru jsou uloženy všechny naše přijaté a někdy i odeslané či smazané zprávy. Vždy zále-ží na nastavení, jak se má s našimi zprávami zacházet. Zprávy můžeme pomocí speciálních nástrojů svého poštovního klien-ta po přečtení ukládat i na svůj počítač.

Pro posílání zpráv jsou důležité ještě některé další pojmy. Každá zpráva musí mít svého příjemce definovaného emailo-vou adresou.

Adresa příjemce se většinou píše ve tvaru jméno@poš-tovníschránka.koncovka, např. [email protected], opět analogicky se skutečným dopisem - komu a kam (Josefu No-vákovi do schránky na poštovním serveru Seznam.cz).V ná-zvu adresy, stejně tak jako v názvech adres webových stránek, nelze uvádět interpunkční znaménka ani mezery, tedy nikoliv Josef Nová[email protected], ale [email protected]. Znak @ se nazývá zavináč a odděluje vždy v poštovní adrese jméno od názvu poštovní schránky. Na české klávesnici lze zavináč nej-lépe napsat současným stiskem kláves pravý Alt a písmene V. Tak jako musí být na dopise jednoznačná adresa, tak musí být jednoznačná i adresa příjemce každé zprávy.

21


Je ovšem zřejmé, že Josefů Nováků, kteří by chtěli mít na poštovním serveru Seznam.cz poštovní schránku, bude asi víc než jeden. Protože na internetu platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, jen ten, kdo si zaregistruje na tomto serveru toto jméno jako první, může ve skutečnosti tuto adresu používat. V drtivé většině případů je na veřejných poštovních serverech vaše jmé-no už dávno obsazeno, takže budete muset, ostatně jako většina uživatelů internetu, použít nějaké jiné jméno. Například u jména Josef Novák je třeba přidat na poštovním serveru Seznam.cz za svoje jméno minimálně trojciferné číslo, aby se vaše adresa stala jedinečná. Vaše emailová adresa by potom mohla vypadat napří-klad takto: [email protected].

Poznámka: Nejčastější chybou při psaní adresy je použití mezery v adrese, například v našem případě mezi jménem Jo-sef a příjmením Novák. Mezeru ve jméně může často zastupo-vat znak _ (podtržítko), který je v adrese povolen. Taková adre-sa pak vypadá [email protected]. Vzhledem k tomu, že některé programy pro psaní zpráv mohou automaticky adresu podtrhávat, jak je vidět na předchozím řádku, vypadá potom jméno v adrese, jakoby obsahovalo mezeru, ale ve skutečnosti tomu tak není, a adresa je [email protected].

22


Poštovní schránkaVeřejně dostupných poskytovatelů poštovních služeb s mož-

ností vytvoření schránky je opravdu mnoho. Doporučit právě jednoho poskytovatele je velmi obtížné. Spíše se podívejte na některé body, které mohou při rozhodování pomoci.

Klient pro psaníČím jednodušší je prostředí, ve kterém se při psaní bude-

te pohybovat, tím se na obrazovce budete lépe orientovat. Pro začátek by to mělo být jednoduché uživatelské rozhraní, které nám umožní číst, odesílat a mazat zprávy.

Snadnost zřízení poštovní schránky

Většina poskytovatelů nabízí návod - průvodce, jak si poš-tovní schránku vytvořit. O tom, jak si schránku zřídit, se dozví-me v následujících kapitolách.

23


Velikost schránkyStandardní velikost poštovní schránky dnes (rok 2005) na-

bízené se pohybuje kolem 1 GB prostoru, což je asi miliarda znaků. Na první pohled je to mnoho, obzvláště uvědomíme-li si, že třeba 300 stránková kniha může mít velikost textu 300 000 bytů, tedy 0,0003 GB. Takže informace, že se nám do schrán-ky vejde více než tři tisíce třistastránkových textů, nám vyra-zí dech. Do poštovní schránky na dveřích se vám stěží vejdou noviny, natož kniha, a tady se mluví o tisících knih. Problém je ovšem právě v tom slovu text. Přijdete-li elektronické komu-nikaci na chuť, začnete připojovat ke svým zprávám (textům) i další objekty – obrázky, fotky atd. A taková fotka velikosti 10 x 15 cm připojená ke zprávě však může zabrat tolik prostoru jako 50 výše zmiňovaných knih. Takže připojíme-li k naší zprávě 10 opravdu kvalitních fotek, je šestina kapacity naší schránky vy-čerpána. Pošle-li tedy několik vašich přátel zprávu z dovolené s fotkami, je možné, že kapacita schránky, která se vám zdála obrovská, nebude stačit.

Možnost stáhnout zprávy na vlastní počítač

Velkou výhodou mnoha poštovních serverů je to, že nám umožní zprávy přemístit na náš počítač, a tím „vybrat“ schrán-ku a obnovit tak její původní kapacitu. Zprávy se stahují po-mocí speciálních protokolů. Návod, jak tento protokol nastavit, opět solidní poskytovatelé poštovních služeb nabízí.

24


Antispamová ochranaVýhody elektronické pošty se mohou v mnoha případech stát

nevýhodou. Jednou z nevýhod může být to, že na vaši adresu, do vaší schránky mohou přicházet zprávy, o kterých netušíte, proč je dostáváte právě vy, a ani je dostávat nechcete. Odesílatel je většinou neznámý. A často uváděná věta „Pokud si nepřejete dostávat naše zprávy, klepněte na níže uvedený odkaz.“ může znamenat jenom to, že odesílateli potvrdíte, že vaše adresa je živá. Takovéto nežádoucí zprávy označujeme jako spam. Řada poskytovatelů proto nabízí tzv. antispamovou ochranu. Tato ochrana spočívá ve vyhodnocování obsahu zpráv. V případě, že zpráva obsahuje neklamné znaky nežádoucí zprávy, je přesunuta do předem definované složky. Vy jako uživatelé pak můžete kon-trolovat, zda program hodnotil správně.

SpolehlivostPokud je něco zadarmo,

musíte počítat s tím, že to nemusí být zadarmo stá-le. Doporučuje se vybírat poskytovatele, který službu nabízí již delší dobu za ne-měnných či stále se zlepšu-jících podmínek.

25


Bezpečnost elektronické poštyKdyž odešlete dopis klasickou poštou, asi nepřemýšlíte, jak

je to bezpečné. Spoléháte na instituci, která se doručováním pošty zabývá. V této instituci určitě existují pravidla, která za-ručují spolehlivé doručení dopisu adresátovi nebo zamezení zneužití obsahu vašeho dopisu nepovolanou osobou.

Jak je to u elektronické pošty? Zprávu odešlete a domníváte se, že ji dostane příjemce tak, jak jste ji odeslali. Odeslaná elek-tronická zpráva cestuje k příjemci přes mnoho jiných počítačů, které nepatří jen jediné instituci. Internet funguje nezávisle na jakékoliv organizaci, což může být dobré z hlediska svobody projevu, ale už horší při nastavení jakýchkoliv pravidel provo-zu elektronické pošty. Může se tedy stát, že nějaký zvědavec se bude snažit obsah vaší zprávy zjistit. Důvody takové činnosti jsou velmi různé. Vám stačí vědět, že pro odesílání zabezpeče-né elektronické zprávy musíme něco učinit. Zprávy je možné šifrovat či podepsat digitálním podpisem. Takto zabezpečené zprávy není možné číst nepovolanou osobou nebo je to velmi komplikované. Pro běžnou korespondenci se tím ale nemusí-me zabývat.

Stejně ostražití byste měli být ale i ke zprávám, které obdrží-te. Ne všichni, kteří elektronickou poštu používají, mají dobré úmysly. Tito škůdci mohou využít elektronickou poštu k šíření virů. Viry pak mohou poškodit náš počítač. Nemusíte se ale hned děsit a zaříkávat se – to raději email nebudu používat. Existují programy, které šíření virů zabraňují. Tyto programy označujeme jako antivirové programy. Patří k základním pra-vidlům používání počítače po připojení do sítě internet, aby na tomto počítači byl nějaký z mnoha druhů antivirových progra-mů nainstalován.

26


Zřizujeme sipoštovní schránku

Poštovní schránku lze získat mnoha způsoby. Nejčastější jsou ovšem dva. Schránku můžeme dostat přidělenu v zaměstnání – potom musíme respektovat pravidla pro tvorbu adresy, ovšem většinou, na rozdíl od veřejných poštovních serverů, je tato poštovní adresa spjata se jménem majitele. Zatímco na veřej-ném poštovním serveru může být mnoho Nováků, ve firmě jich může být pouze několik, takže adresa respektuje jejich jméno. Jednoznačná adresa potom může být třeba [email protected]. Adresát se pravděpodobné jmenuje Josef Novák a schránku má zřízenou na poštovním serveru Národního technického muzea, což pochopitelně není veřejný poštovní server, takže z toho lze i usuzovat, že pan Novák bude zaměstnancem muzea.

Druhou možností je, že si založíte schránku sami na veřej-ném poštovním serveru. Zde ovšem adresa jen vzdáleně respek-tuje jméno uživatele z důvodů, které jsme si již vysvětlili.

Založení schránkyV této části si vyzkoušíme založení a používání schránky na ve-

řejném serveru Centrum.cz. Samozřejmě se lze rozhodnout i pro jiný poštovní server, např. Seznam nebo Quick, nebo dokonce pro servery cizí, které jsou provozovány mimo území České republiky, jako jsou Hotmail.com nebo Yahoo.com. Vyberete-li si ale zahra-niční server, vaše adresa může mít podobu např. [email protected], není-li již obsazena. Při zřizování i při následné práci se schránkou je třeba ovšem počítat s komunikací v angličtině.

27


Vyzkoušejme si tedy založení schránky na českém serveru. Otevřete hlavní stránku portálu Centrum.cz a klepnete na od-

kaz Založit si nový email, jak je vidět na obrázku.

Po klepnutí se objeví formulář pro založení vaší nové schránky na tomto serveru.

Tento formulář vidíte na obrázku. Vlastní založení schrán-ky, její registrace, probíhá ve třech krocích. Na obrázku vidíte údaje, které vyplňujete v prvním kroku.

28


Uživatelské jméno volte s vědomím, že pokud nemáte velmi nestandardní jméno a příjmení, bude vaše jméno pravděpo-dobně obsazeno, což je vidět na obrázku, kde jsme se pokusili založit schránku našeho oblíbeného Josefa Nováka.

V kolonce Zadejte heslo: a Zadejte heslo znovu: vymyslete slovo nebo kombinaci písmen, kterou si snadno zapamatujete, ale které se nedá odvodit z vašeho uživatelského jména, pří-jmení nebo jména. Při vkládání hesla si musíte uvědomit, že v případě, že se někomu se svým heslem svěříte či někdo od-vodí vaše heslo ze jména, má potom přístup k vaši poště a je schopen si kdykoliv a kdekoliv přečíst všechny vaše odeslané nebo doručené zprávy. Proto se výrazně nedoporučuje dávat jako heslo např. svoje jméno nebo jméno své manželky, tedy něco, co lze lehce odhadnout. Ani číselná kombinace 12345 či 54321 není zrovna to nejoriginálnější řešení.

Pokusíte-li se založit schránku s adresou josefnovak634, kterou ještě nikdo neobsadil, a vyplníte-li další povinné údaje, po stisku Pokračovat se dostanete do druhé části formuláře, který je vidět na následujícím obrázku.

29


Kolonka Vyberte si kontrolní otázku: a Zadejte odpověď: je zřízena pro případ, že zapomenete své heslo. Vyberte si otáz-ku a odpověď tak, abyste na ni byli schopni odpovědět stejně třeba i za několik měsíců.

Kolonka Opište text z obrázku: slouží k tomu, aby si schrán-ku zakládal skutečný uživatel, a ne program, který by potom z této adresy mohl posílat reklamy nebo viry.

Posledním krokem je nastavení položek, které by vás zají-maly. Podle nastavení vám mohou do schránky přicházet in-formační a reklamní zprávy. Nemusíte však zadávat nic. Zalo-žení schránky ukončíte tlačítkem Dokončit.

30


Obsah poštovní schránkyZprávy v poštovní schránce jsou rozděleny podle kategorií

do tzv. složek. Jejich význam vyplývá z názvu složek. Seznam složek a vzhled schránky vidíte na obrázku.

Příchozí jsou všechny dosud nevymazané zprávy, které vám přišly, i s označením, kdy se tak stalo a jaká je jejich velikost. Nové, dosud vámi nepřečtené zprávy jsou zvýrazněny tučným písmem. Ve složce Odeslané jsou zprávy, které jste v minulos-ti někomu poslali, ale dosud nesmazali. Do Koše se přesunou vymazané zprávy, takže je ještě, po nějakou dobu, můžete ob-novit. Tuto složku obvykle systém pravidelně maže.

Nová zprávaNovou poštovní zprávu vytvoříte po klepnutí na odkaz Na-

psat zprávu. Zobrazí se formulář, do kterého je potřeba dopsat všechny nezbytné údaje, tak jako na dopis píšeme adresáta, což je vidět na následujícím obrázku.

31


V horní části formuláře zadáváme do pole Komu adresu příjemce. Můžeme zadat dokonce více příjemců najednou. Všichni pak dostanou stejnou zprávu. Při psaní více adresátů do kolonky Komu musí být jejich emailové adresy odděleny středníkem. Ten najdete většinou zcela vlevo v druhé řadě klá-ves vedle klávesy 1 a pod klávesou Esc.

Do pole Kopie zadáváme příjemce, kterému chceme dát naši zprávu na vědomí. V mnoha případech je k dispozici i po-le Skrytá. Adresáti zadaní do tohoto pole se pak nezobrazí pří-jemci nebo příjemcům zprávy.

Důležité pole je Předmět. Je slušností vůči příjemci předmět zprávy vyplnit. Příjemce tak hned může tušit, co asi zpráva ob-sahuje. Ke zprávě můžeme přidat přílohu – je to soubor nebo soubory, které chceme spolu s vlastní zprávou odeslat. Může to být soubor (další zformátovaný text, ale i obrázky, fotky, či dokonce video nebo film) uložený na vašem počítači. Pozor však na velikost přílohy. Například hodinové video z dovolené může mít velikost v řádech gigabytů a kromě toho, že se zaru-čeně nevejde do schránky příjemce, nepůjde takto velká zpráva ani odeslat. Potom už následuje vlastní text zprávy. A nezapo-meňte na podpis.

32


Až dopis napíšete, zkontrolujte si správné vyplnění všech důležitých polí – Komu, Předmět a vlastní text zprávy a pak už jen stačí klepnout na tlačítko Odeslat. Během chvíle by zpráva měla dorazit do poštovní přihrádky svého adresáta.

Čtení doručených zprávVšechny došlé zprávy najdete ve složce Příchozí, která se vám

standardně zobrazí po přihlášení do schránky, jak je vidět na ob-rázku. Je-li jedna ze zpráv vybrána poklepáním na její název, zob-

razí se vlastní text v spodní části obrazovky, jak je vidět na obrázku dole.

33


Co se zprávou lze udělat, kromě přečtení, lze odvodit od názvu tlačítek, které máte k dispozici. Zprávu lze po přečtení Smazat, Přeposlat – poslat ji někomu dalšímu, Uložit – uložit na pevný disk počítače nebo na zprávu lze Odpovědět.

Odpověď je velmi jednoduchá – po klepnutí na tlačítko Odpovědět je již předvyplněný příjemce i předmět, stačí jen dopsat text odpovědi. Máte-li k dispozici tiskárnu, zprávu lze tlačítkem Tisk vytisknout a uložit si ji i v papírové podobě jako si archivujete papírové dopisy.

34


Pár slov závěremNa závěr si uvedeme několik zásad, které je dobré mít na

paměti při používání internetu. Jste-li k internetu připojeni přes vytáčenou linku, pamatujte, že ve špičce platíte víc než mimo ni, většina poskytovatelů připojení má levnější tarif po 19. hodině. V případě odchodu od počítače nezapomeňte po-čítač vypnout nebo se aspoň odhlásit z internetu. Neuděláte--li to, vystavujete svůj počítač možnosti napadení. Vyvarujte se samoúčelných zbytečných zpráv, jako jsou řetězové dopisy, zdržujete tím ostatní. Měňte pravidelně svoje přístupové heslo do pošty, zmenšujete tak možnost neautorizovaného přístupu k ní. Než odešlete zprávu, přečtěte si ji znovu ještě jednou. I na internetu stále platí pravidla českého pravopisu, ačkoli hlavně ti mladší dnes rádi píší bez diakritiky. Jakkoli tak činí pro zrychlení i z jisté módnosti, je to z hlediska budoucnosti naší mateřštiny docela na pováženou. Ale i to přináší moderní technologie.

35


Poznámky


Občané:Na Portálu najdete informace o všech úřadech a radnicích v ČR. Zjistíte nejen, kdo a co vyřizuje, ale také kde kterýkoli úřad, který potřebujete, najdete a jaké má úřední hodiny. Jednoduše zjistíte, jaké dokumenty pro jednání potřebujete a jaké jsou lhůty k vyřízení. Dozvíte se, jak kon-krétně postupovat při vyřizování praktických situací.

Podnikatelé:Na Portálu najdete nejen informace o tom, kde a jak vyřídit nejrůz-nější podnikatelské agendy, ale přes internet můžete podat i daňové přiznání pro DPH či daň silniční. Můžete využít úplný adresář úřadů nebo zjistit, jaké předpisy musíte při podnikání dodržovat. Můžete zdarma vyhledávat v Obchodním věstníku či využít náhledu do kata-stru nemovitostí.

Portál veřejné správy nabízí ověřené a státem garantované údaje. Využijte možnost a pohodlně přes internet si vyhledej-te úřad, který potřebujete, zjistěte si, jak postupovat v úřed-ním labyrintu a jaké doklady po Vás budou chtít. Poučte se o svých právech v přehledu platných zákonů a směrnic Ev-ropské unie.

Portál je elektronickou bránou do úředního světa, která Vám zjednoduší život – je jen na Vás ji otevřít.

www.portal.gov.cz

Portál veřejné správyNejkratší cesta na úřad


Portál veřejné správyNejkratší cesta na úřad

Portál je elektronickou bránou do úředního světa, která Vám zjednoduší život – je jen na Vás ji otevřít.

www.portal.gov.cz

www.portal.gov.czzakladyPracesPC3.indd Odd1:38zakladyPracesPC3.indd Odd1:38 29.6.2005 10:51:0329.6.2005 10:51:03

Date post:	26-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Internet a email - stru.hranet.cz · možnostem, které nabízejí, na-tolik pronikly do osobní...

Documents