UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Fil zo ofická fakulta
Katedra sociologie a andragogiky
INTERNET - TVŮRCE NOVÉ GENERACE
INTERNET - CREATOR OF A NEW GENERATION
Bakalářská diplomová práce
Ivo Nesvadba
Vedoucí práce: Mgr. Dan Ryšavý., Ph.D.
Olomouc 2014
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval
samostatně a uvedl veškerou literaturu a ostatní zdroje, ze kterých jsem
čerpal.
V Olomouci dne 31.3.2014 Ivo Nesvadba
Příjmení a jméno autora: Ivo Nesvadba
Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky
Filozofická fakulta
Název diplomové práce: Internet - tvůrce nové generace
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Dan Ryšavý, Ph.D.
Počet znaků: 60 604
Počet příloh: 1
Počet titulů použité literatury: 11
Počet elektronických zdrojů: 42
Anotace:
Práce se zabývá rozdíly mezi generacemi v uţívání internetu. Je
pouţito generační členění, které není pro Českou republiku obvyklé, ovšem
díky němu jsou generační rozdíly čitelnější a snadněji interpretovatelné.
Součástí práce je kvantitativní výzkum, který je zaměřen na obyvatele
Přerova a Olomouce.
Summary:
Thesis deals with generation gap with using the internet. In work,
there is used generation structure, that is not common for Czech Reublic.
Due to it is easier to read and interpret the generation gap. Another part of
work is quantitative research as well. It is focused on Přerov and Olomouc
citizens.
Klíčová slova: generace, internet, sociální sítě, věková kohorta,
technologická generace, ţivotní cyklus, komputerizace, informatizace
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................. 5
1. Teoretická východiska ............................................................................. 6 1.1 Vymezení pojmů ..................................................................................... 6 1.2 Generace ................................................................................................. 8 1.3 Internet ................................................................................................. 15 1.4 Sociální sítě........................................................................................... 18 1.5 Vývoj a technologie ............................................................................... 22
2. Předchozí šetření ................................................................................... 24
3. Problémová situace ............................................................................... 26
4. Cíle výzkumu ........................................................................................ 27
5. Hypotézy ............................................................................................... 27
6. Operacionalizace ................................................................................... 28
7. Metody a techniky výzkumu.................................................................. 35 7.1 Metoda ................................................................................................. 35 7.2 Technika ............................................................................................... 35
8. Výzkumný soubor ................................................................................. 36
9. Předvýzkum .......................................................................................... 38
10. Organizace a sběr dat ............................................................................ 38
11. Výsledky měření.................................................................................... 39
ZÁVĚR ......................................................................................................... 50
POUŽITÁ LITERATURA: ........................................................................... 51
5
Úvod
Trenér anglického fotbalového velkoklubu Chelsea, José Mourinho
při rozhovoru s novináři: "Tohle je ta dnešní společnost. Mladí lidé jsou
takoví. Je jim dvacet a něco a mně je 51. Kdyţ s nimi chci pracovat, musím
jejich světu porozumět. Jak mohu svým hráčům zakazovat v autobuse, ehm,
jak se tomu říká? Twitter a podobné věci. Jak jim mám v tom bránit, kdyţ
moje dcera a syn dělají to samé. Musím se zkrátka adaptovat." 1 2
Úvodní citace se můţe zdát poněkud matoucí, ovšem zahrnuje
všechny důleţité prvky z této práce. Mezi tyto prvky patří zejména rozdíly
mezi mladou a starší generací. Generačních rozdílů je jistě mnoho, v této
práci se ovšem zaměřím na rozdíly v uţívaní internetu a okrajově na rozdíly
v uţívání elektronických zařízení. Budu pouţívat generační rozdělení, které
není pro Českou republiku typické, ale právě tohle členění lépe poukáţe na
rozdíly mezi jednotlivými generacemi.
1 http://www.sport.cz/fotbal/premier-league/clanek/554824-hvezdy-realu-staly-
frontu-u-zrcadla-mourinho-zkritizoval-manyry-mladych-fotbalistu.html#hp-sez ke dni 1.3.2014 2 http://www.independent.co.uk/sport/football/european/jose-mourinho-claims-
cristiano-ronaldo-and-his-real-madrid-teammates-spend-too-much-time-looking-in-the-mirror-9173250.html ke dni 1.3.2014
6
1. Teoretická východiska
1.1 Vymezení pojmů
Životní cyklus
Jandourek popisuje ţivotní cyklus jako "fáze a přechody, kterými
musí jedinec projít během svého života, důležité body socializačního
procesu, které jsou biologicky a sociálně podmíněny. Životní stádia jsou
kromě biologických činitelů ovlivněna i kulturními rozdíly a materiálními
podmínkami." Dále dodává, ţe do ţivotní cyklus není pouze vnitřní
záleţitostí, ale mohou do něj výrazně zasáhnout vnější události, jako je
například válka, která můţe náš ţivot ovlivnit i na několik let. Ţivotní
cyklus v současnosti se od ţivotního cyklu minulých generací můţe v
lecčem lišit. Jandourek uvádí příklad na dřívějším navazování sexuálních
vztahu u dospívajících a u starších generací zmiňuje, ţe sexuální aktivita
není takovým tabu, jako v letech minulých.3
Podle Anthony Giddense není ţivotní cyklus podmíněn
pouze biologicky. "Jednotlivá stádia nemají jen biologickou, ale také
sociální povahu. Ovlivňují je kulturní rozdíly a materiální podmínky
lidského života v různých typech společností." Mezi jednotlivá stádia řadí
dětství, dospívání, mladý dospělý, střední věk a staří. Vše končí smrtí.4
Demografická generace
Je vymezen jako souhrn jedinců narozených v jednom určitém
krátkém rozmezí nejčastěji v jednom kalendářním roce.5
3 JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. 231 s.
ISBN 978-80-7367-644-5. 66 s. 4 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999 dotisk. 595 s. ISBN
80-7203-124-4. 54 s. 5 LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 339-340 s.
7
Sociologicko-historické pojetí
"Vymezuje historická specifika, na jejichž základě a v interakci s
nimiž uskutečňuje proces socializace vrstevníků, kteří mají sociálně
diferenciované potřeby a zájmy. Hovoří např. o "ztracené generaci", o
generacích osudově poznamenaných světovou válkou, ale též o "generaci
budovatelů socialismu.""6
Sociologicko-historické pojetí se tedy zaměřuje zejména na
historická specifika jednotlivých generací, která danou generaci utvářely. V
letech 1992 a 2001 proběhl výzkum zaměřující se na mladou generaci a
jedou z otázek byla i důleţitá období českých dějin. Věková skupina byla
15-30 let, v obou letech, tedy v roce 1992 i v roce 2001 byla Sametová
revoluce v listopadu 1989 pokládána za nejdůleţitějším obdobím českých
dějin. 7 Lze tedy říci, ţe samotní respondenti povaţovali listopad 1989 za
výrazné historické specifikum.
Nutno dodat, ţe tyto specifika nemusí být vţdy vědomého
charakteru, ovlivňují nás tedy i nevědomě.
Věková kohorta
"Je soubor osob, u nichž v určitém kalendářním roce došlo ke stejné
demografické události, např. sňatku, narození prvního dítěte, rozvodu
apod."8
6 LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 339-340 s. 7 SAK, Petr a KOLESÁROVÁ, Karolína. Mládeţ na křiţovatce: sociologická
analýza postavení mládeţe ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2. 8
LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 61 s.
8
1.2 Generace
Generace nejsou tvořeny podle náhody a zároveň také nejsou pevně
stanovená přesná rozmezí let do kterých jednotlivé generace patří. Generace
jsou tvořeny historií, která nám poskytuje znalosti o tom, jak se od zárodku
generace utváří vlivem společenských faktorů a demografických změn. Do
společenských změn zahrnujeme kombinaci jedinečných aspektů
společnosti, specifické výchovy a historických událostí, ke kterým došlo v
podobném věku a ţivotní fázi. Velkou roli také hraje způsob výchovy v
rodině, která má za následek odlišné myšlení a odlišuje tak jednu generaci
od druhé. Jakmile dojde k identifikaci těchto odlišností, mohou se základní
principy generace objevovat, analyzovat a syntetizovat. 9
Velký Sociologický slovník popisuje generaci takto: "Velká sociálně
diferencovaná skupina osob, které jsou spojené dobově podmíněným stylem
myšlení a jednání a prožívají podstatná období socializace ve shodných
historických a kulturních podmínkách.(...) Pojem generace je vymezován s
důrazem na momenty demografické a genealogické, na souvislosti kultur, na
hlediska historické."10
Zvolil jsem členění generací, které je vlastní spíše pro americké
prostředí. Pro potřeby této bakalářské práce je vhodnější a praktičtější
uchopení generace právě tímto způsobem. Tedy s cílem poukázat na
specifika a rozdíly jednotlivých generací v sociologicko-historickém
kontextu. Navíc s kaţdou následující generací, jsou generace mnohem více
globálně propojeny a to zejména díky neustále vyvíjejícím se technologiím.
S vynálezem písma, knihtisku, elektřiny, rozhlasu, televize a internetu roste
strmě vzhůru rychlost předávání a sdílení zpráv a informací. V neposlední
řadě také jejich reálnost. Zde nemám na mysli obsahovou kvalitu sdělení,
ale čistě technickou stránku věci, která dává potenciál právě pro autentický
obsah sdělení. Je obrovský rozdíl mezi zprávou odvysílanou na malém
9MAGID GENERATIONAL STRATEGIES. The First Generation Of The
Twenty-First Century: An introduction to The Pluralist Generation. 2010, s. 1-18 10
LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 339 s.
9
černobílém TV přijímači a na videu ve vysokém rozlišení umístěném na
internetu s komentáři osob, kteří se události přímo zúčastnili. To mne vede k
myšlence, ţe země se svobodným přístupem k informacím, si jsou mnohem
blíţe vědomím, neţ tomu bylo u stejných zemí u předchozích generací.
Jinými slovy čím mladší generace je, tím více bude mít společných znaků s
generacemi ostatních zemí (dále viz Generace Y jako první globální
generace.)
Zdroje popisující generace se liší jak v délce trvání jednotlivých
generací, tak i v počátečních a koncových letech. Nejednotné je také
názvosloví. Snaţím se proto vycházet z nejčastěji uţívaných termínů i
časových ohraničení.
Obrázek č.111
Z obrázku výše vidíme, ţe jednotlivé generace nemůţeme chápat
čistě globálně, ale ve spektru jednotlivých událostí, jeţ generace v
jednotlivých zemích utvářely. Všimněme si ovšem velké podobnosti mezi
11
Hole, D., L. Zong, J. Schwartz. 2010. „Talking About Whose Generation? Why Western generational models can’t account for a global workforce.“ Deloitte Review 2010(6): 84-97.
10
Českou republikou a Spojenými Státy co se týče časových rozloţení
jednotlivých generací. Největší generační podobnost bude jistě s Ruskem
(tehdejším Sovětským svazem) a Bulharskem, které bylo rovněţ součástí
východního bloku a bylo pod silným vlivem Sovětskému svazu.
Nelze opomenout na určité generační nuance v České republice.
Generace Baby Boomers v ČR je produktem poválečného komunismu a s
tím související přijmutí kolektivního stylu práce. Nicméně vliv Praţského
jara v roce 1968 a Sametové revoluce v roce 1989 přímo formoval postoje
České Generace X, tato generace je v ČR také známa jako "Husákovi děti".
Tato generace je silně zaměřena na kompenzaci a příleţitosti pro rozvoj své
pracovní kariéry. Zatímco Generace Y je ve větší míře zaměřena na určité
vybalancování mezi pracovním a soukromým ţivotem. 12
Silent Generation
Lidé patřící do této generace se narodili v během Velké hospodářské
krize a druhé světové války, tedy v časovém úseku od roku 1925 do roku
1945. V překladu "tichá generace", často se také pouţívá termín
tradicionalisté. Jsou loajální k organizaci ve které pracují. Nejraději jednají
z očí do očí, jsou ovšem v komunikaci dosti nepřímí. S pokročilou
technologií se setkávali spíše na svých pracovištích. Nyní je většina
příslušníků této generace v důchodu.13
Baby Boomers
Rok narození mezi lety 1946 - 1964. Pojmenování této generace
souvisí s velkým nárůstem porodnosti. Tento nárůst porodnosti byl
nejsilnější ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii. Mnoho rodin čekalo na
pořízení dítěte aţ po válce. Lze spíše říci, ţe neměli příliš na výběr. Spousta
muţů byla odvelena do války a nebyli tak schopni plnit svou úlohu manţela
12
Hole, D., L. Zong, J. Schwartz. 2010. „Talking About Whose Generation? Why Western generational models can’t account for a global workforce.“ Deloitte Review 2010(6): 84-97. 13
LANG JR, Will. People: THE YOUNGER GENERATION. New York: Time Magazine, 1951, s. 5-12.
11
a otce. Poválečná ekonomika byla velmi silná a dávala rodinám jistotu
budoucího zajištění. Panovala všeobecná optimistická nálada z vyhrané
války a předpokládal se tak čas míru a prosperity.
Tato generace by mohla být také nazývána jako "Generace studené
války" nebo "Generace prosperity". Velký vliv na utváření této generace,
měla komunikační revoluce, zejména pak masové rozšíření televize, která z
velké části nahradila radiopřijímače. Televize vytvořila úplně nový
alternativní svět. Generace Baby Boomers trávila u televize velkou část
dne.14
V České republice byl vrchol porodnosti za protektorátu Čechy a
Morava, konkrétně v roce 1944, kdy se dle Českého statistického úřadu
narodilo přes 230 tisíc dětí.15 Petr Sak uvádí, důvody této vysoké porodnosti
jsou dva: "do plodného období se dostala silná generace narozená po první
světové válce, dále pak méně mužů odešlo do války".16
Masové rozšíření televize v České republice probíhalo pozvolněji a
charakter vysílání měl jinou podobu, neţ tomu bylo ve Spojených státech
amerických. V roce 1962 byl 1 milion platících diváku a v roce 1978 počet
překročil 4 miliony.17
Generace X
Časové vymezení generace X popisuje kaţdý zdroj o rok či dva
jinak. Obecně lze ale říci, ţe Generaci X můţeme na časovou osu zařadit
mezi roky 1965 - 1976 (1982).
Název Generace X se stal uţívaným po vydání knihy Douglase
Couplanda "Generation X: Tales for an Accelerated Culture". X odkazuje na
skupinu , která se cítí být vyčleněna ze společnosti. Don Tappscott se
14
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008. 15
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab1_obyrcr/$File/c-4001-13.xls ke dni 21.1.2014 16
SAK, Petr a KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 225 s. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5 88 s. 17
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ ke dni 25.1.2014
12
domnívá, ţe Generace X je nejlépe vzdělaná generace v historii. její
příslušníci mají nyní mezi 32 a 49 lety. Jejich návyky týkající se počítače a
internetu se velmi podobají následující Generaci Y. Rádio,televize, internet
je přístupný kaţdému a díky tomu mají větší globální přehled. 18
V Č eské republice také často označována jako Husákovy děti. V
období normalizace podporuje tehdejší reţim rozvoj rodin a zavádí různá
podporující opatření jako je zvýšení mateřské, podpora bydlení apod. Díky
tomuto se zvedá prakticky jiţ v roce 1969 porodnost.19
Generace Y
Rok narození mezi lety 1983 - 2000. Pouţívá se také označení; Net
Generation, Echo Boomers a Millennial a spousta dalších. Jde o první
skutečně globální generaci. Generace Y jsou si v zemích na podobné
technologické a ţivotní úrovni velmi podobné. Je to dáno právě propojeností
prostřednictvím internetu. Don Tapscott popisuje Generaci Y, jako chytřejší,
rychlejší a více tolerantní k různorodosti, neţ předchozí generace. Dále
popisuje rozdíly této generace od generace jejich rodičů (Baby Boomers).
Příslušníci Generace Y oceňují svobodu a svobodu volby. Rádi si věci
upravují podle sebe. Jsou přirozenými týmovými hráči, kteří si uţívají
rovnocennou konverzaci, trvají na čestnosti a chtějí se bavit a to i v práci a
ve škole. Rychlost je pro ně normální, stejně jako inovace je součástí jejich
ţivota. E-mail je pro ně zastaralý, mobilní telefon nepouţívají jen k volání,
ale hlavně k prohlíţení internetu, navigaci, k focení a natáčení videa. K
Facebooku jsou připojení vţdy kdyţ to jde. Instant messaging (viz strana 23
a pojem Instant messaging) nebo Skype běţí vţdy na pozadí jejich telefonu
nebo počítače. Technologie je pro ně přirozená, téměř jakákoliv aktivita se
nejprve obrátí k internetu. Ať uţ jde o pronajmutí bytu nebo jen nahlédnutí
18
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008 19
MAŇÁK, Vratislav. Retro- invaze na Husákovy děti. 2009. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/manakovy-radky-na-blogu-ct24/60432-retro-invaze-na-husakovy-deti/ ke dni 18.2.2014
13
do televizního programu, ke všemu vyuţívají internet. 20 Většina příslušníků
této generace zaţila období bez internetu a následně období internetového
rozmachu.
Neil Howe a William Strauss popisují Generaci Y jako generaci,
která se nepodobá ţádné předešlé generaci. Je početnější, ţije v relativním
blahobytu, je lépe vzdělaná a etnicky různorodější. 21
Generace Z
Do této generace patří lidé narození po roce 2000. Jsou označovaní
také jako Generace Pluralistů. 22 Jde o první generaci narozenou do
digitálního světa. To co odlišuje tyto nyní dospívající jedince je, ţe jsou
nejvíce elektronicky připojenou generací v historii. Od útlého dětství
vyrůstali tito adolescenti v prostředí, kde byli obklopeni elektronikou a
vyuţívali například; grafický webový prohlíţeč, notebook, mobilní telefon
bezdrátové připojení apod. Zároveň to ovšem neznamená, ţe jsou odborníky
na technologii a internet díky tomu, ţe se do této techno logie narodi il .
Jejich znalosti jsou pouze povrchní a vědí jak technologii pouţívat, ovšem
nevědí jak tato technologie pracuje.23
Generací Z se nebudu ve svém výzkumu zabývat, jelikoţ nejstarší
příslušník této generace letos dosáhl teprve 14 let. Jde tedy spíše o zařazení
této generace do kontextu ostáních generací.
Zastoupení jednotlivých generací v České republice
Z dat Českého statistického úřadu jsem vypočítal procentuelní
zastoupení jednotlivých generací. Nejpočetnější generací v ČR je Generace
20
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008 21
HOWE, Neil a William STRAUSS. Millennials Rising: The Next Great Generation. Random House LLC, 2009. ISBN 0307557944. 22
MAGID GENERATIONAL STRATEGIES. The First Generation Of The Twenty-First Century: An introduction to The Pluralist Generation. 2010, s. 1-18. 23
GECK, Caroline. The Generation Z Connection: Teaching Information Literacy to the Newest Net Generation. 2006.
14
X ("Husákovy děti"), hned za ní je generace Baby Boomers. Rozdíl mezi
nimi je přibliţně 226 000 jedinců, přičemţ data jsou platná k 31.12.2012. 24
Graf č.1
24
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13 ke dni 24.1.2012
0.77%
13.30%
25.55%
27.70%
20.50%
12.30%
Ostatní
Silent Generation
Baby Boomers
Generace X
Generace Y
Generace Z
15
1.3 Internet
Jakýkoli technický posun měl vţdy obrovský dopad na celé lidstvo.
Člověk se naučil rozdělávat oheň, objevil kolo, začal vyuţívat půdu k
pěstování potravin. Posuneme- li se dál na časové ose, tak mezi opravdu
významné objevy můţeme zařadit objev elektrického proudu, ţárovky,
rozhlasu, televize apod. V současnosti (rok 2014) se v očích spousty lidí
můţe internet jevit, jako jeden z největších vynálezů. 25 Velké procento
internet nejen vyuţívá, ale zároveň s ním také vstává a usíná. Nejzásadnější
rozdíl oproti televizi je, ţe internet nemusí být jen pasivní. Na internetu lze
dělat spoustu věcí, u kterých je potřeba vynaloţit aktivitu.
Historie Internetu
Vše začalo roku 1961, kdy Leonar Kleinrock publikoval článek
pojednávající o přepojování paketů.26 S testováním a financováním internetu
je úzce spojeno Ministerstvo obrany USA. V této době se celá síť ještě
nenazývala internet. Bylo jen velmi málo uţivatelů a drtivá většina uţivatelů
byli vědci, kteří se starali o rozvoj a údrţbu celé sítě.
Internet si prošel od roku 1961 dlouhým procesem, ale pro naše
účely bude stačit, zastavíme- li se v roce 1983, který je povaţován za
počátek internetu. Abych byl přesný, za počátek internetu, jak jej chápou
odborníci, tedy za přechod z protokolu NCP na TCP/IP. Jde o přechod z
vojenské a vědecké sféry do sféry komerční. Dalším stěţejním datem je rok
1989, v tomto roce Tim Berners-Lee vytvořil "World Wide Web" neboli
celosvětovou síť (více k tomuto pojmu na straně 17).
V roce 1992 vzniká předchůdce dnešních internetových prohlíţečů
jako jsou Internet Explorer a Google Chrome, nesl název Mosaic.27
25
http://www.debate.org/opinions/is-the-internet-the-best-invention-ever ke dni 10.2.2014 26
přepojování paketů - data jsou posílána postupně po částech a kaţdá část nese údaje o svém cíli (srov. online http://cs.wikipedia.org/wiki/Přepojování_paketů ke dni 18.1.2014) 27
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3.
16
Prosince roku 1995 - Internet má 16 milionů uţivatelů.
Prosince roku 1995 - 248 milionů uţivatelů
K březnu 2013 statistiky uvádějí 2 miliardy a 749 milionů uţivatelů,
tedy 35.7 % populace.28
Historie Internetu v České republice
Počátek Internetu v České republice se datuje k roku 1992. První
připojené místo v ČR bylo ČVUT v Praze. Slavnostní a formální připojení
se odehrálo dne 13. února 1992, neformální o něco dříve.29
Stěţejním rokem pro Český internet byl rok 1996. V tomto roce se v
porovnání s ostatními, začal Český internet prudce rozvíjet. Bylo tomu tak
zejména díky jeho zkomercializování. V tomto roce bylo jiţ moţné, pořídit
si domácí přípojku k Internetu.30 Cena neomezeného vytáčeného připojení s
rychlostí 28,8 kb/s stála v této době od 1490kč do 3000kč. 31
Seznam.cz jako synonymum českého internetu
V České republice bylo v roce 2012 přibliţně 6 milionů uţivatelů
Internetu. Píše se rok 2014 a je velmi pravděpodobné, ţe se počet uţivatelů
ještě zvýšil. 32 Dle statistik z netmonitoru počet unikátních uţivatelů
Seznamu přesahuje 6 milionů, přičemţ data jsou sesbírána za měsíc
prosinec roku 2013 v rámci výzkumu návštěvnosti internetu v České
Republice.33 Z těchto dat vyplývá, ţe téměř kaţdý uţivatel internetu v České
republice , navštíví alespoň jednou za měsíc stránku seznam.cz.
28
http://www.internetworldstats.com/emarketing.htm ke dni 18.1.2014 29
http://muzeuminternetu.cz/info/y1992.php3 ke dni 19.1.2014 30
http://www.earchiv.cz/b05/b0811002.php3 ke dni 19.1.2014 31
http://www.muzeuminternetu.cz/offwebs/ceskyinternetceny.php3 ke dni 19.1.2014 32
http://www.lupa.cz/galerie/15-let-ceskeho-internetu-v-cislech/#1 ke dni 19.1.2014 33
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2013_12_netmonitor_offline_report.pdf ke dni 19.1.2014
17
Seznam není pouze vyhledávač, ale skládá se z několika pod stránek,
které zahrnují denní zpravodajství, televizní program, kurzy měn, portál pro
hledání zaměstnání práce.cz a další. Výhodou můţe být i vlastní nastavení
zdrojů informací, například pro denní zpravodajství, kde je moţné mít na
titulní straně Seznamu zprávy, které zpracovává například deník Právo.
Seznam.cz je inspirovaný modelem, který zavedla Americká webová
stránka yahoo.com.34
World Wide Web nebo-li WWW
Skládá se ze systému http serverů, které umoţňují přístup a
vyhledávání dokumentů,obrázků. videí aj. které se na serverech nacházejí.
"Proto bývá systém WWW označován, jako systém multimediální a
představuje distribuovaný informační systém internetu". 35 Před vznikem
WWW nebylo pouţívání Internetu tak snadné a vyţadovalo i určité odborné
znalosti. Lze tedy říci, ţe Internet se díky WWW postupně stával masovou
záleţitostí.
Velkou výhodou je i jednoduchost programovacího jazyka HTML,
ve kterém se www stránky tvoří. I běţný uţivatel si můţe tento
programovací jazyk velmi rychle osvojit.36
Internetový prohlížeč
Jedná se o software neboli program, který slouţí jako prostředník při
prohlíţení www stránek. Mezi nejznámější patří Internet Exploler, Google
Chrome, Mozila Firefox, Opera a Safari. Všechny jmenované prohlíţeče
fungují prostřednictvím grafického rozhraní.37
34
http://www.earchiv.cz/a96/a623k140.php3 ke dni 25.1.2014 35
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3 430 s. 36
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3 37
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3
18
Elektronická pošta
Elektronická verze klasické pošty. Podobně jako u klasické pošty
potřebujeme u elektronické pošty internetovou adresu, na kterou nám budou
případné zprávy chodit. 38 Masovější rozšíření elektronické pošty přišlo v
roce 1996 díky společnosti Hotmail, která v tomto roce představila
elektronickou poštu pro širší veřejnost na adrese hotmail.com. 39 Výhodou je
rychlost doručení, která je i u mezikontinetálních zpráv v řádu vteřin. Ve
zprávách se nemusíme omezovat pouze textem, ale je moţné přiloţit i
jakýkoli elektronický obsah, jako jsou třeba fotografie, soubory tabulkových
kalkulátorů apod.
Internet Relay Chat neboli IRC
IRC je předchůdcem webového chatu, tedy komunikace přes
internet, která probíhající v reálném čase. Tuto sluţbu znají pouze
specifické skupiny uţivatelů internetu. Mezi tyto skupiny počítáme dobové
nadšence, kteří sluţbu aktivně během devadesátých let vyuţívali. A
současní uţivatele, kteří sluţbu i nadále vyuţívají jako náhradu nebo
alternativu webového chatu.40
1.4 Sociální sítě
Co je Sociální sít
Internetová stránka, která umoţňuje jednotlivci vytvořit si veřejný
nebo částečně veřejný profil, který je v rámci systému ohraničený. Zahrnuje
také seznam ostatních uţivatelů, se kterými chceme být spojeni. Povaha
těchto spojení se můţe lišit v závislosti na charakteru konkrétní sociální sítě.
Většina velkých sociálních sítí je primárně určena ke komunikaci a sdílení
38
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3 39
HUGO, Oliver a Elizabeth GARNSHEY. Hotmail: Delivering E-mail to the World. 2002, s. 1-21. 40
http://www.irc.org/history.html ke dni 20.1.2014
19
informací s lidmi, které jiţ nějakým způsobem známe, nejde tedy od úplné
cizince.41
Zaloţen v roce 2004 Markem Zuckerbergem s posláním poskytnout
lidem svět více otevřený a propojený.42 Původní záměr počítal se sociální
sítí určenou pouze pro studenty Hardwardské university. Hlavním účelem
Facebooku je sdílení informací mezi přáteli. V tomto ohledu je Facebook
mnohem více osobní, neţ třeba Twitter.
V České republice má Facebook přibliţně 3.8 milionu uţivatelů a
celosvětově přes 1 miliardu uţivatelů.43 Věkové omezení pro registraci, je
13 let. 44 Jedná se o jednu z nejpouţívanějších sociálních sítí na světě.
Jednou z funkcí Facebooku je i Facebook chat, který umoţňuje komunikaci
v reálném čase, jedná se tedy o Instant Messenger.
Sociální síť , kterou roku 2006 zaloţil Jack Dorsey. Je zaloţena na
sdílení zpráv (tzv. tweet) o maximální délce 140 znaků. Uţivatelé si sami
určí, zdroje, uţivatele, které budou sledovat. Ve srovnání s Facebookem je
Twiter mnohem méně osobní. Má celosvětově 241 milionů aktivních
uţivatelů, kteří napíší 500 milionů tweetů denně.45
V České republice má Twitter přibliţně 150 tisíc uţivatelů,
celosvětově pak přibliţně 200 milionů uţivatelů.46
41
BOYD, Danah a Nicole ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication. 2008, s. 210-230. 42
http://newsroom.fb.com/content/default.aspx?NewsAreaId=22 ke dni 20.1.2014 43
http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html ke dni 30.1.2014 44
http://newsroom.fb.com/content/default.aspx?NewsAreaId=22 ke dni 20.1.2014 45
https://about.twitter.com/company ke dni 28.1.2014 46
http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html ke dni 30.1.2014
20
MySpace
Zaloţen v roce 2003 Tomen Andersonem a Chrisem Dewolfem.47
Dříve lídr v oblasti sociálních sítí do doby, neţ se v roce 2004 na scéně
objevil Facebook, který Myspace zastínil. tato sociální síť se zaměřuje na
propagaci celebrit, hudby, filmů, televizních kanálů a počítačových her,
která se těší největší oblibě u Generace Y. 48 Ve Spojených státech
amerických je Myspace stále populární, o uţivatelích v České republice
neexistují téměř ţádná data.
Google+
Sociální sít zaloţená roku 2011. Jde tedy o relativně mladou sociální
síť, která usiluje o skutečnější propojení reálného ţivota se sociální sítí.
Oproti ostatním sociálním sítím se snaţí pojmout obvyklé funkce novým
způsobem. Představuje funkci, kterou nazývá Kruhy, kde rozlišuje těsnost a
sílu vztahů mezi uţivateli. Své osobní věci rádi sdílíme se svou rodinou, se
svými spoluţáky, ale uţ méně rádi například se svým nadřízeným v práci. 49
V České republice se počet uţivatelů Google+ odhaduje na 400 tisíc
a celosvětově na 400 milionů uţivatelů.50
Tvůrci nazývají LinkedIn největší profesionální sociální sítí na
světě.51 Jednotlivci pouţívají LinkedIn pro získávání informací, navazování
pracovních kontaktů a pro hledání zaměstnání. Společnosti vyuţívají
LinkedIn pro nábor a poskytování informací potencionálním zaměstnancům.
Oficiální spuštění této sociální sítě proběhlo 5. května 2003, ke konci
prvního měsíce bylo registrováno přes 4500 uţivatelů. Nyní má LinkedIn
47
https://myspace.com/pressroom/aboutmyspace ke dni 30.1.2014 48
http://arstechnica.com/business/2010/10/myspace-concedes-to-facebook-changes-focus/ ke dni 30.1.2014 49
http://googleblog.blogspot.cz/2011/06/introducing-google-project-real-life.html ke dni 30.1.2014 50 http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html ke dni 30.1.2014 51
http://www.linkedin.com/static?key=what_is_linkedin ke dni 10.2.2014
21
celosvětově přes 277 milionů uţivatelů 52 a v České republice přes 242
tisíc.53
Youtube
Youtube bylo zaloţeno v roce 2005. Slouţí především pro sdílení a
sledování videí.54 Nejedná se o sociální síť v pravém slova smyslu, ale do
jisté míry se z Youtube sociální síť stává a to zejména díky posilujícím
prvkům z posledních let, které přinesly řadu propojení s ostatními sociálním
sítěmi a také díky systému odběrů.55
Skype
"Volání, videohovory, zasílání zpráv a sdílení s ostatními, ať už jsou
kdekoli."56 Takto zní oficiální marketingový popis programu Skype. Skype
je také Instant Messenger, který umoţňuje jiţ výše zmíněné posílání
textových zpráv v reálném čase. 57
ICQ
Zkratka je odvozena z z angl. "I seek you".58 Průkopník mezi IM
programy. Slouţí ke komunikaci v reálném čase, mezi uţivateli v síti.
Denně jej pouţívají miliony uţivatelů po celém světě.59
Ve snaze získat nové uţivatele a udrţet si ty stávající umoţňuje
nejnovější verze programu ICQ propojení s Facebook chatem.
52
http://press.linkedin.com/about/ ke dni 10.2.2014 53
http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html ke dni 10.2.2014 54
http://www.youtube.com/yt/about/cs/ ke dni 10.2.2014 55
HARIDAKIS, Paul a Gary HANSON. Social Interaction and Co-Viewing With YouTube: Blending Mass Communication Reception and Social Connection. Journal of Broadcasting & Electronic Media 2009, s. 317-335. 56 http://www.skype.com/cs/what- is-skype/ ke dni 20.1.2014 57 http://it-slovnik.cz/pojem/skype ke dni 20.1.2014 58 http://it-slovnik.cz/pojem/icq ke dni 20.1.2014 59 http://www.icq.com/info/about.html ke dni 20.1.2014
22
1.5 Vývoj a technologie
Technologická generace
Obecně lze říci, ţe z nulté generace, která byla zaloţena na
magnetickém relé se díky technologickým inovacím vědci dopracovali aţ k
prvnímu osobnímu počítači. První sálové počítače vyuţívaly jako
záznamové médium děrné štítky později magnetické pásky, přičemţ
počítače zabíraly celé místnosti. Zlom přichází s vyvinutím operačního
softwaru, který odděluje uţivatele od hardwaru. S kaţdou násled ující
počítačovou generací se zvyšoval jejich výpočetní výkon a zmenšovaly
rozměry. 6061
"Masové rozšíření zejména osobních počítačů vede k tomu, že se
počítače stávají společenským fenoménem. Roste průmysl výrobků
navazujících na provoz počítačů v domácnostech i na pracovištích. Dochází
k významným změnám v organizaci práce, v kvalifikaci pracovníků
(počítačová gramotnost),v přenosu informací."62
Wi-Fi
Je označení pro bezdrátové připojení, které je zaloţené na standartu
IEEE 802.11 vyuţívající elektromagne tické vlny. Wi-Fi se uţívá především
v podnikové sféře a pro domácí vyuţití.6364
Mobilní internet
Internetové připojení, které je poskytováno mobilním operátorem.
Jedná se o bezdrátové připojení vyuţívající nejnovější mobilní technologie
60 HLAVENKA, Jiří et al. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997. 10, 452 s. ISBN 80-7226-
023-5. 61
LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 62
LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 776 s. 63
http://www.wi-fi.org/discover-wi-fi ke dni 12.2.2014 64
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3.
23
pro přenos signálu. Mezi tyto technologie můţeme zařadit například EDGE,
GPRS, UMTS aj. Rozdíl oproti běţnému připojení, jak uţ název napovídá je
jeho mobilita. Pokrytí všech Českých operátorů se blíţí 100%. Tato mobilita
je ovšem vyplacena niţší přenosovou rychlostí, pomalejší odezvou, vyšší
cenou a limitem přenesených dat.65
Ze statistických dat ze stránky netmonitor.cz vyplývá, ţe k měsíci
listopad roku 2013, se jedna třetina uţivatelů internetu v České republice
připojuje prostřednictvím mobilního internetu. 66 Je třeba také dodat, ţe
metoda měření je stále v testovací fázi, tudíţ i výsledky měření jsou pouze
orientační.67
Instant messaging (IM)
Jedná se o typ programu, webové aplikace prostřednictvím které je
moţné komunikovat v reálném čase, tedy okamţitě mezi uţivateli, jeţ jsou
připojeni k síti.68 Mezi nejpouţívanější patří ICQ a Facebook chat. Do IM
lze zařadit také Skype, i kdyţ je primárně určen k telefonování a video
hovorům.
65
http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-v-ceske-republice-kompletni-prehled/ ke dni 26.1.2014 66
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2013_11_netmonitor_offline_report.xls ke dni 27.1.2014 67 http://www.netmonitor.cz/upozorneni-na-metodicke-zmeny-od-dat-za-rijen-2013 ke dni 10.2.2014 68 http://it-slovnik.cz/pojem/instant-messanger ke dni 20.1.2014
24
2. Předchozí šetření
Šetření, která se zabývají internetem v rámci věkových skupin nebo
generací je celá řada. Největším problém těchto výzkumů je určitá
metodologická nejednotnost, rozdílnost pojmového aparátu a častá
nepřístupnost podrobnějších informací nebo zdrojových dat. Společnosti
jako je TNS AISA a jejich projekt "Češi v síti"69 nebo výzkumy agentury
STEM, zveřejňují vţdy jen velmi obecné informace a neposkytují zdrojová
data. Dále jsou zde mezinárodní výzkumy jako je například "World Internet
Project70, kde poslední participace České republiky byla v roce 2010. Tento
projekt srovnává země po celém světě s důrazem na činnosti vykonávané na
internetu, ovšem nepočítá s věkovými kategoriemi. Dále v rámci porovnání
27 zemí členských zemí Evropské unie, probíhal výzkum Eurostat 71 pro
který zpracovával data Český statistický úřad, zde se jiţ počítá s rozdělením
do věkových skupin a tyto data se následně porovnávají s ostatními
členskými zeměmi. K dispozici jsou i podrobnější data, které se shodují s
projektem ČSU "Informační společnost v číslech", který se aktualizuje
kaţdý rok. Srovnám tedy rok 2008 a rok 2012 v počtu uţivatelů internetu
jelikoţ se mi takové srovnání jeví jako nejhodnotnější srovnání v rámci mé
práce.
Tabulka č.1 Uživatelé internetu v ČR v %
2008 2012 rozdíl v %
celkem 16+ 54 69,5 15,5
podle věkových skupin 16-24 let 90,3 96,2 5,9
25-34 let 73,9 92,9 19
35-44 let 69,4 89 19,6
45-54 let 56,2 79,4 23,2 55-64 let 32,6 56 23,4
65- 74 let 9,7 16,8 7,1
75+ 1,6 - -
69
http://cesivsiti.cz/ ke dni 24.2.2014 70
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.2.2014 71
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ ke dni 24.2.2014
25
Plošný nárůst za 4 roky je 15,5%. Počínaje věkovou kategorií 25-34 let je
nárůst kolem 20%, nárůst klesá s věkovou kategorií 65-74 let. Věková
kategorie 16-24 let měla jiţ v roce 2008 vysoké procento a proto není nárůst
tak velký.
26
3. Problémová situace
Sociologicko-historické pojetí generací se zaměřuje zejména na
určité události, které dané generace utvářely. Jednotlivé události neutvářely
a neformovaly pouze jednu generaci, ale všechny ţijící generace, které
přišly s touto událostí, případně jevem ať uţ přímo nebo nepřímo do
kontaktu. Rozdíl mezi těmito generacemi je, do jaké míry byly jednotlivé
generace událostí nebo jevem ovlivněny. Internet lze povaţovat za takovýto
jev, jedním z mnoha příkladů, můţe být dílo od Dona Tapscotta "How The
Net Generation Is Changing Your World" 72 , v překladu: Jak Internetová
generace mění váš svět. Dílo jiţ v názvu říká, jak internet ovlivnil celou
generaci a ta dále ovlivňuje nás. Zajímá mě proto, do jaké míry ovlivnil
internet jednotlivé generace a stal se součástí jejich ţivota. Budu rozlišovat
tyto generace:
- Silent Generation, rok narození 1925 - 1945
- Baby Boomers, rok narození 1946-1964
- Generace X, rok narození 1965 - 1982
- Generace Y, rok narození 1983 - 2000
72
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008.
27
4. Cíle výzkumu
C1: Zjistit, která z uvedených generací má nejvíce uţivatelů internetu.
C2: Zjistit, kde nejvíce jednotlivé generace internet pouţívají.
C3: Zjistit, která z uvedených generací stráví nejvíce hodin týdně doma
na internetu.
C4: Zjistit, jaký je průměrný čas strávený doma na internetu.
C5: Zjistit, která z uvedených generací má nejvíce uţivatelů osobního
počítače.
C6: Zjistit, která z uvedených generací má nejvíce uţivatelů sociálních
sítí.
C7: Zjistit, jaká elektronická zařízení jednotlivé generace pro připojení k
internetu pouţívají.
C8: Zjistit, k jakým činnostem generace internet nejčastěji vyuţívají.
C9: Zjistit jakou internetovou sluţbu Generace Y nejvíce na internetu
vyuţívá.
5. Hypotézy
H1: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
internetu.
H2: Všechny generace budou internet pouţívat nejvíce doma.
H3: Generace Y stráví nejvíce hodin týdně doma na internetu.
H4: Průměrný čas strávený doma na internetu bude vyšší neţ 6.7 hodin a
zároveň niţší neţ 15 hodin za týden, bez generačního rozlišování.
H5: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
osobního počítače .
H6: Generace Y bude mít největší relativní četnost uţivatelů sociálních
sítí.
H7: Čím bude generace mladší, tím více bude tato generace pouţívat k
připojení k internetu přenosná zařízení, jako je notebook, tablet a
mobilní telefon.
H8: Pro všechny generace bude nejčastěji udávaná činnost na internetu
posílání a přijímání emailů.
H9: Generace Y bude nejvíce vyuţívat Facebook.
28
6. Operacionalizace
H1: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
internetu
Operacionalizace 1
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2013"73, a dále pak z mezinárodního výzkumu "World
Internet Project"74. Z těchto dvou na sobě nezávislých šetření vyplývá, ţe
čím je věková skupina mladší, tím více bude mít tato skupina uţivatelů
internetu. Jinými slovy, čím mladší generace, tím větší bude relativní
četnost uţivatelů internetu.
Hypotéza bude ověřována otázkou č.5: Používáte internet?
- denně
- několikrát týdne
- několikrát za měsíc
- méně často
- nikdy
H2: Všechny generace budou internet pouţívat nejvíce doma
Operacionalizace 2
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2011" 75 . Kde na otázku; na jakých místech se
respondenti připojují k internetu odpovědělo 92% respondentů, ţe internet
pouţívá doma, 40% v práci, 19% u přátel nebo známých, 16% ve škole, 4%
na úřadě a 11% jinde. Výzkum nepočítá s věkovým nebo generačním
členěním, ovšem vzhledem k velkému rozdílu mezi uţíváním internetu
doma a v práci, lze předpokládat, ţe největší podíl místa uţívání internetu
bude u všech generací doma.
73
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni 24.2.2014 74
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.2.2014 75
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9705-11 ke dni 24.2.2014
29
Hypotéza se bude ověřovat otázkou č. 6: Uveďte místa, kde se připojujete k
internetu
- doma
- v práci
- ve škole
- na úřadě
- u přátel/známých
- jinde
H3: Generace Y stráví nejvíce hodin týdně doma na internetu
Operacionalizace 3
Hypotéza vychází z dat výzkumu "Word internet Project"76 z roku 2005 a
dále pak z reportu tohoto výzkumu zaměřující se na Českou republiku od
Davida Šmahela " The rise of the Internet generation?". 77 V září roku 2005,
kdy proběhl sběr dat tohoto výzkumu. Věková kategorie 16-20 let stráví
průměrně týdně doma na internetu 6.7 hodin. Je to nejvíce ze všech
měřených věkových skupin . V roce 2005 měl nejstarší příslušník Generace
Y 22 let. Dnes se mezi příslušníky Generace Y počítá jedinec od 14 do 31
let. Z těchto údajů, můţeme předpokládat, ţe Generace Y by měla strávit
nejvíce hodin týdně doma na internetu
Hypotéza se bude ověřovat otázkou č. 7 : Kolik času strávíte průměrně doma
na internetu za týden? Respondent vepíše čas do zápisového pole.
H4: Průměrný čas strávený doma na internetu bude vyšší neţ 6.7 hodin a
zároveň niţší neţ 15 hodin za týden, bez generačního rozlišování.
Operacionalizace 4
Hypotéza vychází taktéţ z výzkumů "Word internet Project" 78 a reportu
Davida Šmahela " The rise of the Internet generation?". 79 V roce 2005, kdy
76
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.2.2014 77
ŠMAHEL, David. Czech Internet report: The rise of the Internet generation. 2005, s. 1-10. 78
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.2.2014 79
ŠMAHEL, David. Czech Internet report: The rise of the Internet generation. 2005, s. 1-10.
30
proběhl sběr dat tohoto výzkumu, strávila věková kategorie 16-20 let na
internetu doma průměrně 6.7 hodin. Pozdější studie z roku 2010 uvádí jako
průměrnou délku strávenou doma na internetu taktéţ 6.7, ovšem bez
věkového členění. Jelikoţ od roku 2005 uplynulo 9 let, je pravděpodobné,
ţe průměrná doba strávená doma na internetu bude vyšší neţ v roce 2005.
Dalším souvisejícím výzkumem je výzkum společnosti TNS AISA "Češi v
síti"80. Sběr dat proběhl v roce 2011 a podle tohoto výzkumu je průměrná
doba strávená na internetu 15 hodin týdně, ovšem bez kategorizace místa
připojení. Z těchto údajů usuzuji, ţe doba strávená průměrně doma na
internetu se bude zvyšovat a bude tedy vyšší neţ 6.7 hodin týdně a zároveň
menší neţ 15 hodin týdně, jelikoţ zjišťuji průměrný čas strávený doma na
internetu a ne čas strávený na internetu celkově.
Hypotéza se bude ověřovat otázkou č. 7 : Kolik času strávíte průměrně doma
na internetu za týden? Respondent vepíše čas do zápisového pole.
H5: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
osobního počítače
Operacionalizace 5
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2013". 81 Z dat tohoto výzkumu vyplývá, ţe se
sniţujícím se věkem roste relativní četnost uţivatelů osobního počítače.
Výzkum rozlišuje tyto věkové kategorie (údaj v závorce udává podíl
uţivatelů osobního počítače v dané věkové skupině):
- 16-24 let (96.3%)
- 25-34 let (92.7%)
- 35-44 let (88.2%)
- 45-54 let (79.4%)
- 55-64 let (56.2%)
- 65 let a více (17.3%)
80
http://cesivsiti.cz/tags/%C4%8De%C5%A1i2011 ke dni 1.3.2014 81
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni 25.2.2014
31
Generace mají rozdílné věkové pojetí, ovšem lze předpokládat, ţe bude
platit: Čím je generace mladší, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
osobního počítače.
Členění generací podle věku:
Generace Y 14-31 let
Generace X 32-47 let
Baby Boomers 48- 68 let
Silent Generation 69- 89 let
Hypotéza se bude ověřovat otázkou č.4: . Jaké elektronické zařízení z
uvedených používáte
- mobilní telefon
- tablet
- osobní počítač
- notebook /netbook
- ţádné z uvedených
H6: Generace Y bude mít největší relativní četnost uţivatelů sociálních
sítí.
Operacionalizace 6
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2013". 82 Ve věkové kategorii 16-24 let pouţívá
sociální sítě 83% z dotázaných, na druhém místě je věková kategorie 25-34
let s 60%. Další starší věkové kategorie mají 33, 17, 8 a 2% Generace Y
spadá do věkového rozmezí 14-31 let, pokrývá tedy celou věkovou
kategorii 16-24 let a dále pak část kategorie 25-34. Z těchto údajů lze
předpokládat, ţe v Generace Y bude mít největší relativní četnost uţivatelů
sociálních sítí.
Hypotéza bude ověřována otázkou č. 10: Využíváte sociální sítě?
- denně
- několikrát do týdne
82
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni 25.2.2014
32
- několikrát do měsíce
- méně často
- vůbec
H7: Čím bude generace mladší, tím více bude tato generace pouţívat k
připojení k internetu přenosná zařízení, jako je notebook, tablet a mobilní
telefon.
Operacionalizace 7
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2013". 83 Nejvíce, tedy 48,8% respondentů z věkové
skupiny 16-24 let se připojuje přes přenosné zařízení k internetu. Další
věkové skupiny mají menší relativní četnost, u skupiny 25-34 let je to
34,4%, 35-44 let 20,8% u dalších starších věkových skupin 12,5%, 7,1% a
1,6%. Platí tedy, čím mladší věková kategorie, tím více tato věková
kategorie vyuţívá přenosná zařízení k připojení k internetu. ČSU slučuje u
přenosných zařízení notebook a tablet do jedné kategorie. Já tyto kategorie
odliším. Hypotéza bude ověřována otázkou č. 8: Pomocí jakých
elektronických zařízení se připojujete k internetu:
- mobilní telefon
- tablet
- osobní počítač
- notebook/netbook
- jiné
H8: Pro všechny generace bude nejčastěji udávaná č innost na internetu
posílání a přijímání emailů.
Operacionalizace 8
Hypotéza vychází z výzkumu Českého statistického úřadu "Informační
společnost v číslech 2013". 84 Z tohoto výzkumu vyplývá, ţe nejčastěji
83
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni 25.2.2014 84
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni 25.2.2014
33
udávanou činností je posílání a přijímání emailů. Internet k posílání a
přijímání emailů pouţívá 65% respondentů, kteří zároveň uvedli, ţe jsou
uţivateli internetu. Hypotéza dále pak vychází z postavení internetové
stránky seznam.cz na českém internetu, jelikoţ kumuluje přes 6 milionů
unikátních uţivatelů měsíčně.85 A mezi nejčastěji navštěvované subdomény
patří novinky.cz, které se zabývají zpravodajstvím a email.seznam.cz
jakoţto poskytovatel elektronické pošty. Tyto data lze ověřit v reálném čase
na adrese http://online.netmonitor.cz.
Hypotéza bude ověřována otázkou č. 11: K jakým činnostem jste internet za
poslední měsíc použili?
Komunikace
- posílání a příjímání e-mailů
- telefonování přes internet
- psaní na chat (chatování)
Vyhledávání informací
- zboţí a sluţbách
- týkající se cestování a ubytování
- z oblasti kultury
- zdraví
Zábava a volný čas
- čtení online zpravodajství
- přehrávání, stahování filmů a videa
- hraní online her
- poslech internetového rádia
- sledování TV online
Internetové sluţby
- internetové bankovnictví
85 http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2013_12_netmonitor_offline_report.pdf ke dni 27.2.2014
34
- nákup zboţí
- hledání práce
H9: Generace Y bude nejvíce vyuţívat Facebook
Operacionalizace 9
Hypotéza vychází z dat návštěvnosti a počtu uţivatelů internetových stránek
facebook.com a youtube.com. 86 87 Přestoţe má youtube přes 5 milionů
unikátních návštěvníků měsíčně a facebook 3.8 milionu aktivních uţivatelů
(počet uţivatelů, co navštíví stránku alespoň 1x za měsíc), je vzhledem k
charakteru sluţby pravděpodobnější, ţe Generace Y bude více vyuţívat
Facebook. A to zejména díky současnému trendu sociálních sítí u mladé
generace. U youtube se předpokládá větší plošné uţívání napříč generacemi.
Tyto dvě sluţby jsem doplnil dalšími sluţbami pro srovnání.
Hypotéza se bude ověřovat otázkou čís lo 9: Prosím zaškrtněte služby, které
na internetu využíváte alespoň jednou měsíčně.
- IRC
- Skype
- ICQ
- Youtube
- Myspace
- Lidé.cz
- Spoluţáci.cz
- nic z uvedeného
86
http://www.lupa.cz/clanky/cesti-uzivatele-zhlednou-na-youtube-500-milionu-videi-za-mesic/ ke dni 1.3.2014 87
http://www.doba-webova.com/ ke dni 1.3.2014
35
7. Metody a techniky výzkumu
7.1 Metoda
Jako metodu výzkumu jsem zvolil matematicko-statistickou metodu,
která nahrazuje sloţité sociální jevy méně sloţitým statistickým modelem
opírajícím se o hromadně získané údaje a zároveň je vhodná v kombinaci s
dotazníkem, jeţ má pevně danou strukturu.
7.2 Technika
Jako techniku jsem zvolil dotazníkové šetření. Jelikoţ je
nejvhodnější, jak z ekonomického hlediska, tak i z celkové organizační
náročnosti. Rozhovor by byl nevhodný, zejména kvůli moţnému počtu
respondentů, který se snaţí tento výzkum postihnout. Výhodami je také
vysoká anonymita a také neklade takové nároky na zaškolení výzkumného
týmu. Pevná struktura dotazníku umoţňuje snadnější vyhodnocení a
srovnání jednotlivých dat.
36
8. Výzkumný soubor
Výzkumným souborem jsou osoby starší 16 let. Tyto osoby jsou dále
členěny do generací:
- Silent Generation, rok narození 1925 - 1945
- Baby Boomers, rok narození 1946-1964
- Generace X, rok narození 1965 - 1982
- Generace Y, rok narození 1983 - 2000
Vzhledem k moţnostem toho výzkumu, bude sběr omezen na města
Přerov a Olomouc. Celý výzkum bude tímto částečně zkreslen a omezen
jen na danou oblast. Dotazníkové šetření prostřednictvím internetu jsem
zavrhl, jelikoţ bych vyloučil osoby, které internet nevyuţívají nebo na něm
netráví tolik času.
Jako způsob výběru uţiji kvótní výběr. Vzorek tedy bude
reprezentovat jen známé charakteristiky populace. Vzhledem k dostupnosti
dat z Českého statistického úřadu, jsem si určil dvě kvóty, jsou jimi věk a
pohlaví. Tyto dvě kvóty jsem zvolil, protoţe se jedná snadno zjistitelné
údaje a jsou do jisté míry na první pohled viditelné.88 Věk bude podléhat
generačnímu rozlišení, které jsem popsal jiţ výše. Zároveň jsou tyto kvóty
důleţité, aby nedošlo k příliš velkému zkreslení výsledků u některých
otázek (například otázka č.7). Podíly jednotlivých generací jsem vypočítal z
dat ČSÚ.89 Konkrétně z věkového sloţení obyvatel, řazeného podle krajů.
Postup výpočtu v tabulkách 2,3,4.
88
JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 1993. 89
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13 ke dni 1.3.2014
37
Tabulky č. 2,3,4
Olomoucký kraj, počet osob
GENERACE muži ženy celkem
Z 41966 40241 82207
Y 64724 62095 126819
X 89024 84220 173244
BB 78718 82895 161613
SILENT G. 35583 52276 87859
OSTATNÍ 1593 4274 5867
CELKEM 311608 326001 637609
Údaje v %
GENERACE muži ženy celkem
Z 51,0 49,0 12,9
Y 51,0 49,0 19,9
X 51,4 48,6 27,2
BB 48,7 51,3 25,3
SILENT G. 40,5 59,5 13,8
OSTATNÍ 27,2 72,8 0,9
Počet zkoumaných osob pro jednotlivé generace
GENERACE muži ženy celkem
Z 7 6 13
Y 10 10 20
X 14 13 27
BB 12 13 25
SILENT G. 6 8 14
OSTATNÍ 0 1 1
Vzhledem k moţnostem tohoto výzkumu jsem zvolil číslo 100 jako počet
potencionálních respondentů v jednotlivých generacích, vše pak dále
rozdělil na muţe a ţeny dle vypočítaného poměru. Jelikoţ se výzkum
nezabývá Generací Z a staršími osobami neţ Silent Generation odečetl jsem
číslo 14 od 100 a získal tak číslo 86, coţ je počet respondentů určených pro
tento výzkum.
38
9. Předvýzkum
V předvýzkumu bylo sesbíráno celkem 12 dotazníků, přičemţ jsem
pro kaţdou generaci stanovil počet respondentů na tři, abych sníţil
pravděpodobnost, ţe bude dotazník pro nějakou generaci nesrozumitelný.
Z poznatků respondentů jsem u otázky číslo 7 zvýraznil slovo
"doma", jelikoţ ho respondenti přehlíţeli a u stejné otázky jsem dopsal do
závorky "v hodinách" jelikoţ se 3 respondenti u otázky doptávali. U otázky
č. 8 doplněna moţnost tablet, opět kvůli upozornění od respondentů. Moţné
odpovědi u otázek č.5 a č.10 přeformulovány z ano a ne na: denně,
několikrát do týdne, několikrát do měsíce, méně často, vůbec. A to z důvodu
odlišení opravdu hodně svátečních uţivatelů internetu a sociálních sítí.
10. Organizace a sběr dat
Sběr dat probíhal v průběhu měsíce v března roku 2014. Výzkumný
tým se skládal z mé osoby a 2 spoluţáků, kteří mi pomohli se sběrem dat.
Rozdělil jsem pro kaţdého přibliţně 29 respondentů, kteří byli seřazeni v
tabulce, dále pak členěni na generace a pohlaví. Samotný sběr probíhal ve
městě Přerov a Olomouc. U kaţdého respondenta po souhlasu na vyplnění
dotazníku následovala otázka, zda pochází z Olomouckého kraje, ve snaze o
co největší dodrţení charakteristiky populace. Dle mého soudu k ochotě
respondentů pomáhal i dotazník, který tvořil jeden list papíru, který byl
potisklý z obou stran. Nevyvolával tedy v respondentech pocit, ţe by se
zdrţeli příliš dlouho. Náklady na dotazníky byly 300.- (oboustranný tisk =
3kč x 100 dotazníků). Data jsem zadával sám do MS Excel, kde proběhly i
všechny výpočty a vyhodnocení dat.
39
11. Výsledky měření
V interpretaci výsledků z mého výzkumu se samozřejmě zaměřím na
ověření či vyvrácení mých hypotéz, ale také na jejich širší interpretaci. Pro
lepší přehlednost jsem zvolil prezentaci výsledků formou grafů.
H1: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
internetu
Graf č. 2- relativní četnost uţivatelů internetu v generacích (číselné údaje
jsou v %)
Generace jsou seřazeny od nejstarší po nejmladší. Hypotéza se tedy
potvrzuje a ve srovnání s výzkumem ČSÚ z roku 2013 90 se i jednotlivé
poměry příliš neliší. Silent Generation jako jediná z generací má více
neuţivatelů internetu, neţ uţivatelů. Zařadil jsem i údaj, bez generačního
rozlišování (poměr celkem). Dělí uţivatele internetu a neuţivatele internetu
s jediným kritériem a sice věkem 16+. Výsledek z výzkumu ČSÚ je 65,5%,
který je téměř totoţný s mým výsledkem 69,8%.
90
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/440018DEE2/$File/970513_C.pdf ke dni 24.2.2014
0102030405060708090
100
35.7
56.0
77.8
100.0
69.864.3
44.0
22.2
0.0
30.2uživatelé internetu
neuživatelé internetu
40
H2: Všechny generace budou internet pouţívat nejvíce doma.
Graf č. 3 - místo pouţití internetu
Všechny generace pouţívají internet nejvíce doma, hypotéza je tedy
potvrzena. Do jisté míry lze také říci, ţe mít doma internetovou přípojku se
stává určitým standardem ať uţ člověk pouţívá internet pro práci či zábavu,
případně obojí. Generace X a Y má velmi podobné hodnoty uţívání
internetu v práci, přestoţe Generace Y není plně produktivní. Příčin můţe
být několik. U Generace Y lze zde předpokládat, ţe respondenti jiţ při
studiu pracují a vzhledem k niţší pracovní morálce oproti ostatním
generacím je moţné, ţe takto v práci tráví "volný" čas. Dalším moţným
důvodem je preferování zaměstnání nedělnického charakteru a tedy i
snadnější dostupnost internetu v zaměstnání.
28.6
52.0
74.1
100.0
0.0
28.037.0 40.0
0
20
40
60
80
100
120
Silent Generation
Baby Boomers
Generace X Generace Y
doma
v práci
ve škole
na úřadě
u přátel/známých
jinde
41
H3: Generace Y stráví nejvíce hodin týdně doma na internetu
H4: Průměrný čas strávený doma na internetu bude vyšší neţ 6.7 hodin a
zároveň niţší neţ 15 hodin za týden, bez generačního rozlišování.
Tabulka č. 5 - Čas strávený doma na internetu
GENERACE Průměrný čas strávený na internetu v hodinách
Generace Y 23,2
Generace X 10,8
Baby Boomers 11,1
Silent Generation 6,7
Průměr celkem 14,5
Zde výzkum počítal pouze s respondenty, kteří uvedli, ţe jsou
uţivateli internetu. U Silent Generation je průměr tvořen pouze čtyřmi
respondenty, jelikoţ zbytek odpověděl, ţe internet nepouţívá. Údaj tedy
můţe být silně zkreslen. Generace Y stráví opravdu nejvíce času doma na
internetu, dokonce 2x tolik jak Generace X nebo generace Baby Boomers.
Jedním z faktorů můţe být relativní dostatek volného času, který většina
této generace má, ale taky určitá spjatost této generace s internetem jako
takovým.
Průměrný čas strávený bez generačního členění doma na internetu je
14,5h za týden. Tento čas potvrzuje hypotézu, ale také se velmi blíţí času,
který byl zjištěn ve výzkumu TNS AISA "Češi v síti"91, který ovšem počítal
s připojením se k internetu kdekoliv, tedy v práci, u známých, ale třeba i ve
veřejném dopravním prostředku přes mobilní telefon. Za takto malý rozdíl v
naměřených hodnotách jistě můţe i relativně malá přesnost mého výzkumu,
zapříčiněna omezeným vzorkem respondentů, určitým zkreslením díky
omezení oblasti na Olomouc a Přerov a v neposlední řadě můţe také jít o
rozdíl způsobený určitým vývojem a s tím i spojený nárůst doby strávené u
internetu. Mezi mým výzkumem a výzkumem od společnosti TNS AISA je
rozdíl 3 let. Z dalšího výzkumů "World Internet Project" nelze udělat
rozsáhlejší závěry pro Českou republiku, ovšem pokud srovnáme výzkumy
91
http://cesivsiti.cz/tags/%C4%8De%C5%A1i2011 ke dni 24.3.2014
42
z let 2009 - 201392, tak zjistíme, ţe u Spojených států se kaţdý rok vzroste
průměrná doba strávená na internetu za týden o 0,5h. Podobný trend lze
předpokládat i u nás.
H5: Čím mladší generace, tím větší bude mít relativní četnost uţivatelů
osobního počítače
Graf č. 4 - generace a elektronická zařízení
Hypotéza je na základě spočítaných dat přenesených do grafu č. 4
potvrzena. Nečekaný se můţe zdát malý rozdíl mezi generací Baby
Boomers a Generací X v uţívání osobního počítače. Tento rozdíl lze
odůvodnit například přechodem na mobilnější a praktičtější zařízení jakým
je třeba notebook. To potvrzuje i hodnota téměř 30% u tohoto zařízení u
Generace X.
92
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.3.2014
0102030405060708090
100
78.6 80.088.9
100.0
28.6
52.0 55.6
80.0
7.1
20.029.6
60.0
Mobilní telefon
Tablet
Osobní počítač
Notebook / netbook
43
H6: Generace Y bude mít největší relativní četnost uţivatelů sociálních
sítí.
Graf č.5 - generace a uţívání sociálních sítí
Nejen ţe má Generace Y největší relativní četnost, ale kaţdý
respondent z této generace, který byl tázán, uvedl, ţe pouţívá sociální sítě.
Tyto čísla jsou jistě dána určitým trendem sociálních sítí u mladé generace.
Graf č.6 - generace a frekvence uţívání soc. sítí
Dále přikládám graf č. 6 s absolutními četnostmi u jednotlivých odpovědí.
0102030405060708090
100
14.324.0
55.6
100.0
uživatelé sociálních sítí
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
Silent Generation
Baby Boomers
Generace X Generace Y
denně
několikrát týdně
několikrát za měsíc
méně často
vůbec
44
H7: Čím bude generace mladší, tím více bude tato generace pouţívat k
připojení k internetu přenosná zařízení, jako je notebook, tablet a mobilní
telefon.
Graf č. 7 - generace a zařízení pouţívaná k připojení k internetu
Jelikoţ ČSU 93 sjednocuje kategorie tablet a notebook/netbook a
zohledňuje pouze mobilní zařízení (nepočítá tedy s osobním počítačem).
Rozhodl jsem se tyto kategorie rozdělit a přidat právě osobní počítač, pro
lepší srovnání. Hypotéza se z výsledků potvrzuje, zároveň je ale patrné, ţe
tablet je brán jako určitý nadstandard a není tak rozšířený jako ostatní
zařízení. Generace Y pouţívá největší mnoţství mobilních elektronických
zařízení pro připojení k internetu. Oproti ostatním generací lze zaznamenat
rozdíl v uţívání mobilního telefonu pro připojení k internetu. Závěrem z
tohoto výsledku můţe být tvrzení, ţe Generace Y je ráda "online", ať uţ je
kdekoliv.
93
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/440018DEE2/$File/970513_C.pdf ke dni 24.3.2014
0
10
20
30
40
50
60
70
80
7.112.0 14.8 15.0
Mobilní telefon
Tablet
Osobní počítač
Notebook / netbook
Jiné
45
H8: Pro všechny generace bude nejčastěji udávaná č innost na internetu
posílání a přijímání emailů.
Graf č. 8 - činnosti na internetu
Pro zlepšení čitelnosti grafu, jsem byl nucen prohodit osy. Posílání
e-mailů je opravdu nejčastější činností na internetu u všech generací. Jak
trefně poznamenal vedoucí mé práce Mgr. Dan Ryšavý, Ph.D., tak posílání
e-mailů, ale také spousta činností zde zmíněných, lze provádět například v
rámci zaměstnání. Zde mi šlo především o to, jaké moţnosti internetu lidé
vyuţívají obecně nejvíce a následně je kategorizovat do generací. Jinými
slovy jsem chtěl zjistit určitou internetovou gramotnost v rámci generací.
0 20 40 60 80 100
posílání a příjímání e-mailů
telefonování přes internet
psaní na chat (chatování)
vyhledávání informací o zboží a službách
týkající se cestování a ubytování
vyhledávání informací z oblasti kultury
vyhledávání informací o zdraví
čtení online zpravodajství
přehrávání, stahování filmů a videa
hraní online her
poslech internetového rádia
sledování TV online
internetové bankovnictví
nákup zboží
hledání práce
Generace Y Generace X Baby Boomers Silent Generation
46
Tato gramotnost je do jisté míry dána právě počtem úkonů prováděných
prostřednictvím Internetu. Na internetu lze provádět nespočet činností, které
lze provádět i nezávisle na internetu, patří mezi ně například poslech rádia,
sledování TV, nákup zboţí, hledání práce. Dále jsou tu činnosti, které nelze
mimo internet provádět např. hraní online her. Mladá generace tedy
Generace Y vyuţívá internet, aby si spoustu věcí zjednodušila a zároveň se
nebojí uţívat technologické novinky. Viditelné je to například u kategorií
internetové bankovnictví a nákup zboţí na internetu. U kategorie přehrávání
s stahování filmů a videa je Generace Y patrná popularita youtube, ale také
problém internetového piráctví, protoţe valná většina filmů je staţena
nelegální cestou.
Graf č. 9 - činnosti na internetu bez generačního rozlišení
Přikládám graf č. 9 bez rozlišení generací pro přehlednější představu o
činnostech prováděných na internetu.
95.0
28.3
38.3
65.0
25.0
35.0
36.7
66.7
45.0
25.0
13.3
8.3
43.3
48.3
15.0
0.0 20.0 40.0 60.0 80.0 100.0
posílání a příjímání e-mailů
telefonování přes internet
psaní na chat (chatování)
o zboží a službách
týkající se cestování a ubytování
z oblasti kultury
o zdraví
čtení online zpravodajství
přehrávání, stahování filmů a videa
hraní online her
poslech internetového rádia
sledování TV online
internetové bankovnictví
nákup zboží
hledání práce
Ko
mu
nik
ace
Vyh
led
áván
í in
form
ací
Záb
ava
a vo
lný
čas
Inte
rne
tové
sl
užb
y
47
H9: Generace Y bude nejvíce vyuţívat Facebook.
Graf č.10 - generace a sluţby
Zde si vypůjčím text z mé operacionalizace: "Přestože má youtube přes 5
milionů unikátních návštěvníků měsíčně a facebook 3.8 milionu aktivních
uživatelů, je vzhledem k charakteru služby pravděpodobnější, že Generace Y
bude více využívat Facebook. A to zejména díky současnému trendu
sociálních sítí u mladé generace. U youtube se předpokládá větší plošné
užívání napříč generacemi."
Z grafu č. 10 tedy vyplývá, ţe hypotéza můţe být pokládána za
potvrzenou. Dále přikládám graf č. 11, z kterého vyplývá, ţe youtube je
opravdu u všech dotázaných respondentů, kteří pouţívají internet uţívanější
sluţbou neţ facebook. To je dáno určitým generačním trendem sociálních
sítí, ale také širším vyuţitím, které youtube nabízí. Videa zde uloţená
mohou být uţitečná všem věkovým kategoriím, jelikoţ zde můţeme najít
video-kuchařky, návody pro kutily, zahrádkáře, ale také videa z
počítačových her apod.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Silent Generation
Baby Boomers Generace X Generace Y
IRC Facebook Skype ICQ
Youtube Twitter LinkedIN Myspace
Lidé.cz Spolužáci.cz nic z uvedeného
48
Graf č.11 - internetové sluţby a jejich uţívání
Co se do hypotéz nevešlo
V dotazníku figuruje také otázka: dosaţené vzdě lání. Tuto otázku
jsem zařadil, abych měl větší přehled o struktuře respondentů. Zároveň by
ale byla škoda nevyuţít ji pro výzkum, tedy srovnání uţivatelů internetu
podle vzdělání. Podobné srovnání provádí i ČSU 94, ovšem zahrnuje pouze
jedince od 25 let. Pro lepší srovnání jsem také tak učinil. Z grafu můţeme
vyčíst, ţe platí: čím vyšší vzdělání, tím vyšší relativní četnost uţívání
internetu. Data z ČSU jsou podobná:
- základní vzdělání 22,3%
- střední s maturitou 56,8%
- střední bez maturity 81,5%
- vysokoškolské 91,4%
Pouze u základního vzdělání graf č. 12 uvádí 0%, tento údaj je daný nejspíš
malým počtem respondentů v dané kategorii (5).
94
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/440018DEE2/$File/970513_C.pdf ke dni 24.3.2014
0
10
20
30
40
50
60
70
6.7
56.7
16.7
8.3
65.0
6.7 5.01.7
10.0 8.3
21.7
49
Graf č.12 - internet a vzdělání
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské základní
46.2
82.890.0
0.0
50
Závěr
Generace Y je právem označována také jako "Net Generation".95
Internet se stal nedílnou součástí jejich ţivota. Téměř jakákoliv aktivita je s
internetem nějakým způsobem spojena. Pouţívání internetu není
samozřejmě jen doménou Generace Y. Generace X se jí ve spoustě kategorií
můţe téměř rovnat. Rozdíl můţeme spatřit v tom, ţe Generace X se spíše
přizpůsobuje, zatímco pro Generaci Y, je internet téměř nativní prostředí.
Proč je tomu tak? Příčinou je silný generační aspekt, procesů
informatizace a komputerizace. Tento generační aspekt je dán příchodem
informačních technologií v odlišných ţivotních fází jednotlivých generací.
Například s příchodem výuky informatiky do škol, byla Generace X, jiţ
mimo vzdělávací proces. 96 Zde bych rád připomenul, ţe za vytvoření
základní technické infrastruktury zodpovídají právě starší generace.
Generace Baby Boomers není příliš pozadu a jako rodiče Generace
Y, (která pokládá internet jako téměř nezbytný) mají moţnost si internet
vyzkoušet, případně rozšířit své obzory v jeho uţívání. Jelikoţ jde o stále
produktivní generaci často mají moţnost si internet osvojit třeba v rámci
zaměstnání. Silent Generation je na tom uţ o poznání hůře, jelikoţ jiţ nepaří
do produktivní generace a motivace k pořízení počítače, případně internetu
příliš není. Nutno ale podotknout, ţe jsou i výjimky.
95
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008. 96
SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
51
Použitá literatura:
SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha:
Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. 231 s.
ISBN 978-80-7367-644-5. 66 s.
GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999 dotisk. 595 s.
ISBN 80-7203-124-4. 54 s
LINHART, Jiří, ed. Velký sociologický slovník. Sv. 2, P-Ž. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 1996. s. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5. 339-340 s
SAK, Petr a KOLESÁROVÁ, Karolína. Mládeţ na křiţovatce: sociologická
analýza postavení mládeţe ve společnosti a její úlohy v procesech
evropeizace a informatizace. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2004. 240 s.
ISBN 80-86320-33-2.
TAPSCOTT, Don. Grown up Digital : How The Net Generation Is
Changing Your World. New York : McGraw-Hill, 2008
SAK, Petr a KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vyd. 1.
Praha: Grada, 2012. 225 s. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5 88 s.
HOWE, Neil a William STRAUSS. Millennials Rising: The Next Great
Generation. Random House LLC, 2009. ISBN 0307557944.
PUŢMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2., upr. a rozš. vyd. České
Budějovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3.
HLAVENKA, Jiří et al. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.
3. vyd. Praha: Computer Press, 1997. 10, 452 s. ISBN 80-7226-023-5.
52
JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum,
1993.
Elektronické zdroje:
Jose Mourinho claims Cristiano Ronaldo and his Real Madrid team-mates
spend too much time looking in the mirror dostupné z:
http://www.independent.co.uk/sport/football/european/jose-mourinho-claims-
cristiano-ronaldo-and-his-real-madrid-teammates-spend-too-much-time-
looking-in-the-mirror-9173250.html ke dni 1.3.2014
Hvězdy Realu stály frontu u zrcadla. Mourinho zkritizoval manýry mladých
fotbalistů. dostupné z:
http://www.sport.cz/fotbal/premier-league/clanek/554824-hvezdy-realu-staly-
frontu-u-zrcadla-mourinho-zkritizoval-manyry-mladych-fotbalistu.html#hp-sez
ke dni 1.3.2014
MAGID GENERATIONAL STRATEGIES. The First Generation Of The
Twenty-First Century: An introduction to The Pluralist Generation. 2010, s. 1-
18. Dostupné z:
http://magid.com/sites/default/files/pdf/MagidPluralistGenerationWhitepaper.p
df ke dni 28.1.2014
Hole, D., L. Zong, J. Schwartz. 2010. „Talking About Whose Generation? Why
Western generational models can’t account for a global workforce.“ Deloitte
Review 2010(6): 84-97. Dostupné z:
http://www.deloitte.com/view/en_US/us/Services/additional-services/talent-
human-capital-hr/5d6e2bb18ef26210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm ke
dni 28.1.2014
LANG JR, Will. People: THE YOUNGER GENERATION. New York: Time
Magazine, 1951, s. 5-12. Dostupné z:
http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,85650,00.html ke dni
28.1.2014
53
MAŇÁK, Vratislav. Retro-invaze na Husákovy děti. 2009. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/manakovy-radky-na-blogu-ct24/60432-
retro-invaze-na-husakovy-deti/ ke dni 18.2.2014
GECK, Caroline. The Generation Z Connection: Teaching Information Literacy
to the Newest Net Generation. 2006. Dostupné z:
http://www.redorbit.com/news/technology/397034/the_generation_z_connectio
n_teaching_information_literacy_to_the_newest/ ke dni 15.2.2014
Is the Internet the best invention ever?
http://www.debate.org/opinions/is-the-internet-the-best-invention-ever ke dni
10.2.2014
Internet Growth Statistic.
http://www.internetworldstats.com/emarketing.htm ke dni 18.1.2014
Československá televize do roku 1992.
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-
televize/prehistorie/ ke dni 25.1.2014
Muzeum internetu - události roku 1992.
http://muzeuminternetu.cz/info/y1992.php3 ke dni 19.1.2014
Historie Českého internetu.
http://www.muzeuminternetu.cz/offwebs/ceskyinternetceny.php3 ke dni
19.1.2014
Historie českého Internetu: Seznam.
http://www.earchiv.cz/b05/b0811002.php3 ke dni 19.1.2014
15 let českého Internetu v číslech.
http://www.lupa.cz/galerie/15-let-ceskeho-internetu-v-cislech/#1 ke dni
19.1.2014
Výzkum návštěvnosti. Měsíční zpráva - Prosinec 2013 - netmonitor.cz.
54
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2013_12_netmonitor_of
fline_report.pdf ke dni 19.1.2014
Seznam, nebo „České Yahoo"?
http://www.earchiv.cz/a96/a623k140.php3 ke dni 25.1.2014
HUGO, Oliver a Elizabeth GARNSHEY. Hotmail: Delivering E-mail to the
World. 2002, s. 1-21. Dostupné z:
http://doczine.com/bigdata/1/1370291311_60c0e3de77/4e7-
hotmailcase26apr02.pdf ke dni 15.2.2014
Historie IRC.
http://www.irc.org/history.html ke dni 20.1.2014
BOYD, Danah a Nicole ELLISON. Social Network Sites: Definition, History,
and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication 2008, s. 210-
230. Dostupné z:
http://www.postgradolinguistica.ucv.cl/dev/documentos/90,889,Social_network
_boyd_2007.pdf ke dni 25.2.2014
Facebook, informace o společnsoti.
http://newsroom.fb.com/content/default.aspx?NewsAreaId=22 ke dni 20.1.2014
MICHL, Petr. Sociální sítě v Česku. [online]. 2013. Dostupné z: http://www.m-
journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-
cesku__s416x9788.html ke dni 30.1.2014
Informace o sluţbě Twitter.
https://about.twitter.com/company ke dni 28.1.2014
Informace o společnosti Myspace.
https://myspace.com/pressroom/aboutmyspace ke dni 30.1.2014
55
FORESMAN, Chris. Myspace concedes to Facebook, changes focus. Dostupné
z: http://arstechnica.com/business/2010/10/myspace-concedes-to-facebook-
changes-focus/ ke dni 30.1.2014
Google introducing the Google+ project.
http://googleblog.blogspot.cz/2011/06/introducing-google-project-real-life.html
ke dni 30.1.2014
Co je LinkedIN?
http://www.linkedin.com/static?key=what_is_linkedin ke dni 10.2.2014
O Youtube.
http://www.youtube.com/yt/about/cs ke dni 10.2.2014
HARIDAKIS, Paul a Gary HANSON. Social Interaction and Co-Viewing With
YouTube: Blending Mass Communication Reception and Social
Connection. Journal of Broadcasting & Electronic Media 2009, s. 317-335.
Dostupné z: http://www.e-
ope.ee/_download/euni_repository/file/2174/DigitalCulture.zip/Key%20readin
gs/haridakis.pdf ke dni 10.2.2014
O programu ICQ.
http://www.icq.com/info/about.html ke dni 20.1.2014
O programu/sluţbě Skype.
http://www.skype.com/cs/what-is-skype/ ke dni 20.1.2014
KYSELA, Jiří. Mobilní Internet v České republice – kompletní přehled. 2010.
Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/mobilni-internet-v-ceske-
republice-kompletni-prehled/ ke dni 26.1.2014
World Internet Project 2009-2013.
http://www.digitalcenter.org/world-internet-project/ ke dni 24.2.2014
56
Data a statistiky z ČSU.
Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785–2012.
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab1_obyrcr/$File/c-4001-13.xls ke dni
21.1.2014
Demografická ročenka české republiky 2012.
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13 ke dni 24.1.2014
Informační společnost v číslech 2013.
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/9705-13-r_2013 ke dni
24.2.2014
Informační společnost v číslech 2011.
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9705-11 ke dni 24.2.2014
ŠMAHEL, David. Czech Internet report: The rise of the Internet generation.
2005, s. 1-10. Dostupné z: http://www.terapie.cz/materials/wip-smahel-new-
generation2006.pdf ke dni 24.2.2014
TNS AISA Češi v síti 2011.
http://cesivsiti.cz/tags/%C4%8De%C5%A1i2011 ke dni 1.3.2014
VYLEŤAL, Martin. Čeští uţivatelé zhlédnou na YouTube 500 milionů videí za
měsíc. 2013. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesti-uzivatele-zhlednou-
na-youtube-500-milionu-videi-za-mesic/ ke dni 1.3.2014
Statistiky sociálních sítí.
http://www.doba-webova.com/ ke dni 1.3.2014
57
PŘÍLOHY
58
Příloha č.1 Číslo dotazníku .......
Dobrý den,
jmenuji se Ivo Nesvadba a jsem studentem oborů sociologie a andragogika
na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tento dotazník je součástí mé
bakalářské diplomové práce a je naprosto anonymní. Prosím vyplňujte s
rozvahou a co nejpřesněji. Děkuji.
Pokyny pro vyplnění: Dotazník se skládá z 11 otázek. Své odpovědi
prosím zakrouţkujte.
1. Rok narození
__________ 2. Pohlaví
ţena muţ 3. Dosažené vzdělání
a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou
d) vysokoškolské
4. Jaké elektronické zařízení z uvedených používáte (moţno
zakrouţkovat více odpovědí) a) mobilní telefon
b) tablet c) osobní počítač d) notebook /netbook
e) ţádné z uvedených
5. Používáte internet?
a) denně b) několikrát týdně
c) několikrát za měsíc d) méně často
e) nikdy (Pokud nikdy, nevyplňujte zbylé otázky.)
6. Uveďte prosím místa, kde se připojujete k internetu (moţno
zakrouţkovat více odpovědí)
a) doma b) v práci
c) ve škole d) na úřadě
e) u přátel/známých f) jinde
59
7. Kolik času strávíte průměrně doma na internetu za týden? (v hodinách) ______
8. Pomocí jakých elektronických zařízení se připojujete k internetu:
(moţno zakrouţkovat více odpovědí)
a) mobilní telefon b) tablet
c) osobní počítač d) notebook/netbook
e) jiné
9. Prosím zakroužkujte služby, které na internetu využíváte alespoň
jednou měsíčně.
a) IRC b) Facebook
c) Skype d) ICQ
e) Youtube f) Twitter g) LinkedIN
h) Myspace i) Lidé.cz
j) Spoluţáci.cz k) nic z uvedeného
10. Využíváte sociální sítě?
a) denně
b) několikrát do týdne c) několikrát do měsíce d) méně často
e) vůbec
11. K jakým činnostem jste internet za poslední měsíc použili? (moţno
zakrouţkovat více odpovědí)
Komunikace a) posílání a příjímání e-mailů
b) telefonování přes internet
c) psaní na chat (chatování)
Vyhledávání informací d) zboţí a sluţbách
e) týkající se cestování a
ubytování f) z oblasti kultury
g) zdraví
Zábava a volný čas h) čtení online zpravodajství
i) přehrávání, stahování filmů
a videa j) hraní online her
k) poslech internetového rádia l) sledování TV online
Internetové služby m) internetové bankovnictví
n) nákup zboţí
o) hledání práce
