Internet Video Forum 2007 -...

Internet Video Forum 2007 Lupa.cz

Server o českém Internetu

www.lupa.cz

Internet Video Forum 2007

To nejzajímavější o videu na Internetu

ze stránek serveru Lupa.cz Praha, červen 2007


-1-

ObsahPředmluva .................................................................................................................................................................... 2 1. Budoucnost internetové televize ........................................................................................................................... 3

1.1 Internetové video v roce 2006 .......................................................................................................................... 3 1.2 Televize 3.0 ...................................................................................................................................................... 4 1.3 Obsah............................................................................................................................................................... 4 1.4 Terminál ........................................................................................................................................................... 4 1.5 Rozhraní........................................................................................................................................................... 5

2. Televize Nova vstupuje do Sdružení pro internetovou reklamu ......................................................................... 6 3. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi ....................................................................................................... 6 4. Trendy v online reklamě: komunity, video či personalizace? ............................................................................. 7

4.1 Využití komunity ............................................................................................................................................... 8 4.2 Reklama a video............................................................................................................................................... 9 4.3 Personalizace – ztráta soukromí? .................................................................................................................. 10

5. ThePirateBay.org chystá vlastní YouTube bez cenzury .................................................................................... 10 6. Pavel Mucha: v Centru začínám s čistým stolem ............................................................................................... 11 7. Na Google Video filmy z konkurenčních služeb už nenajdete .......................................................................... 12 8. Stream TV a nové vize internetové televize ........................................................................................................ 12

8.1 Kdo a co stojí za Stream TV........................................................................................................................... 13 8.2 Co je vlastně Stream TV ................................................................................................................................ 13 8.3 Cílová skupina................................................................................................................................................ 13 8.4 Byznys plán .................................................................................................................................................... 14 8.5 Nové vize televize .......................................................................................................................................... 14

9. MySpace rozjíždí s National Geographic nový videoprojekt ............................................................................. 14 10. Česká televize plánuje stahování filmů za poplatek......................................................................................... 15 11. David Hác: N-joy.cz je a zůstane jiný................................................................................................................. 15 12. Otevřený internetový archiv BBC neměl dlouhého trvání ............................................................................... 18 13. Joost - televizní kontrarevoluce......................................................................................................................... 19

13.1 Evropské naděje........................................................................................................................................... 19 13.2 Kazaa, Skype, Joost..................................................................................................................................... 19 13.3 P2P televize ................................................................................................................................................. 19 13.4 YouTube jsou klipy... .................................................................................................................................... 20 13.5 ...Joost kanály .............................................................................................................................................. 20 13.6 Pluginy.......................................................................................................................................................... 21 13.7 "Telka přes net" ............................................................................................................................................ 22 13.8 Velcí producenti vracejí úder ........................................................................................................................ 22 13.9 Černý kůň roku ............................................................................................................................................. 22

14. Infrastruktura pro velké přenosy videa ............................................................................................................. 23 14.1 Správa obsahu ............................................................................................................................................. 23 14.2 Systém přesměrovávání uživatelů................................................................................................................ 23

15. Sony spouští konkurenci pro YouTube, zatím jen v Japonsku....................................................................... 24 16. Profily autorů ....................................................................................................................................................... 25 17. O serveru Lupa.cz ............................................................................................................................................... 26 18. Kontakty ............................................................................................................................................................... 27


-2-

Předmluva Vážení a milí účastníci konference Internet Video Forum 2007, jako odborníci s více či méně profesionálním zájmem o téma "video na Internetu" jistě víte, že video není na síti sítí žádným nováčkem. První přenosy pohyblivých obrázků se v akademickém prostředí uskutečnily dávno předtím, než si řada tvůrců dnešních známých video služeb k Internetu vůbec našla cestu. Jako taková prošla tato oblast internetových služeb dlouhým a důkladným vývojem, lemovaným řadou významných - zejména technologických - milníků. Proč však věnovat této na pohled úzkoprofilové tematice celou konferenci? Z mnohých náznaků i dobře čitelných ukazatelů vyplývá, že video se na Internetu stává další "velkou věcí". Že dospělo do fáze, kdy se kromě hříčky pro technologické geeky a z objektu pro několik málo druhů použití stává zajímavou a novou možností, jak provozovat tradiční i nové internetové služby. Významnou otázkou pak může být, proč se tak děje právě nyní. Měl-li bych přispět svým názorem, pomohl bych si nejspíše některým příměrem ze (stále překvapivě krátké) internetové minulosti. Společnost Digital Equipment Corporation (DEC) provozovala v 90. letech dvě velmi zajímavé služby, které svými parametry předběhly dobu o několik let. První byl tzv. Gatekeeper, FTP server s tehdy nepřekonatelnou úložnou kapacitou a internetovou konektivitou. Kdokoliv si na něj mohl uložit libovolná data a stejně tak stahovat veškerý obsah, uložený ostatními. Ten dosáhl úctyhodné "váhy" mnoha desítek gigabytů (Gatekeeper byl spuštěn v roce 1986!) a DEC tak měla ve svých rukou největší databází digitalizovaného vědění na celém světě. Přesto nedokázala tuto výhodu zhodnotit a Gatekeeper, přestože stále běží, je dnes pouze úsměvnou vzpomínkou na počátky sdílení dat na Internetu, fenoménu, na kterém dnes stojí trend tzv. Webu 2.0 či výměnné sítě. Druhým, a ještě mnohem zajímavějším příspěvkem DEC do vývoje Internetu, byla AltaVista. "Google své doby", vyhledávač s nejrelevantnějšími výsledky a nejvyšší rychlostí, jejímž hlavním úkolem bylo demonstrovat schopnosti nového čipu Alpha, který pro DEC představoval vlajkovou loď jejích produktů. Úspěch AltaVisty její majitele rychle přesvědčil, že mají v rukou něco výjimečného, ale opět nedokázali přeměnit její hodnotu do reálných výsledků. Muselo uplynout několik let, aby přišel Google a využil obchodní model právě vznikajícího vyhledávacího průmyslu k dobytí celého světa. Proč to však celé nyní připomínám? K tomu, aby se určitá technologie stala úspěšnou, potřebuje mít na své straně celou řadu podmínek, jejichž naplnění už její tvůrci mnohdy nemohou ovlivnit. Širokému nasazení nové služby musí odpovídat technologická úroveň celé infrastruktury (páteřních sítí i přípojek uživatelů), musí existovat dostatečný počet jejích potenciálních uživatelů, kteří zároveň musí mít zájem (či důvod) novou službu využívat, musí existovat použitelný obchodní model pro její udržení a rozvoj, být připraveno právní prostředí, atd. A vše nasvědčuje tomu, že většina těchto podmínek je u video obsahu naplněna (zájem a možnosti uživatelů i producentů), případně existuje intenzivní tlak na jejich vyřešení (obchodní a inzertní využití). Právě proto jsme se rozhodli pozvat na jedno místo odborníky a novináře, abychom jim pomohli v nalézání způsobů, jak se s těmito probíhajícími změnami a výzvami vypořádat. Podaří-li se českému Internetu díky této akci k některému z výše uvedených cílů alespoň přiblížit, bude to pro nás ten nejuspokojivější výsledek. Přeji vám proto co nejpříjemněji strávené odpoledne s Internet Video Forem a s lidmi, kteří se rozhodli stejně.V tomto minisborníku najdete výběr nejzajímavějších textů, článků, blogspotů i zpráv ze serveru Lupa.cz, týkající se videa na Internetu. Aktuální přehled obsahu na dané téma najdete na http://www.lupa.cz/n/video-na-internetu. Příjemné čtení! Aleš Miklík šéfredaktor serveru Lupa.cz


-3-

1. Budoucnost internetové televize Autor: David Antoš, publikováno 12. března 2007 Pokud se ohlédneme za rokem 2006 a vybereme jeden fenomén, který by jej definoval, je to bezesporu online video a YouTube. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by tento trend měl ustávat a i rok 2007 tak pravděpodobně bude ve znamení velkých změn v této progresivní oblasti. Jaké koncepce spolu soupeří? Nahradí internetová televize tu klasickou? Jak by mohlo toto médium v budoucnu vypadat? Internet již dlouho není jen textové médium, čím dál více tak vedle tisku konkuruje i ostatním komunikačním platformám z tradičního "reálného" světa. Jestli v nějaké podobě mají své místo vedle něj, nebo jestli Internet nakonec všechna dnešní média zatluče do země, ještě jen tak rozhodnout moci nebudeme. Jisté však je, že na mušce je nyní televize a ambicí řady projektů není jen vytvořit doplněk klasických kanálů, ale přijít s konceptem, který zcela změní způsob, jakým televizi vnímáme a používáme.

1.1 Internetové video v roce 2006 Říci, že video online je objevem roku 2006, je nepřesné, tento rok se však jistě stal významným přelomem, kdy se sledování klipů uvnitř prohlížeče stalo masovou záležitostí. Video se stalo nejen doplňkem stávajícího obsahu - jak s tím na český Internet přišlo Aktuálně a nyní se přidala i Lupa - ale vznikly specializované videohostingy, které se nakonec ukázaly být tou v tuto chvíli správnou platformou pro distribuci videa online mezi diváky. A jasnou hvězdou se stalo YouTube - původně malý start-up, který se dokázal prosadit ve velké konkurenci i bez podpory některého z velkých portálů (ačkoliv se - stejně jako řada dalších - svezl na vlně úspěchu MySpace). Začátek roku tomu přitom příliš nenapovídal, nejvíce slyšet bylo zpočátku o Google Videu. Googlu se však přemety mezi vyhledávačem, obchodem a hostingem videí nevyplatily a celý rok se marně pokoušel alespoň trochu zachytit v souboji s YouTube, dlouho byl ve videu dokonce až za Yahoo a dalšími. A to přesto, že rozhraní Google Videa řada uživatelů považovala za lepší a Google ani nijak neomezoval délku videí. Proč tedy nakonec první kolo bitvy o internetovou televizi vyhrálo YouTube? Odpovědí je obsah. YouTube svůj úspěch do značné míry vybudovalo na základě jisté benevolence k videím, která poškozovala něčí autorská práva - ostatně právě z takovéhoto typu obsahu těží dodnes. Dlouho se zde daly najít snad všechny hudební videoklipy za posledních 20 let i nejlepší sekvence nejnovějších seriálů a zábavních pořadů. Jen "kradený" obsah však za výstřelem YouTube k výšinám nestojí. Tou klíčovou esencí jsou amatérská videa nahrávaná přímo jejich autory. YouTube dokázalo nabídnout nejlepší paletu služeb a nástrojů, které tvůrci vyžadovali - profily, žebříčky, diskuse, hodnocení atd. Po etablování se jako jedničky v oblasti internetového videa jim navíc mohlo YouTube nabídnout něco, co nikdo jiný - velkou spoustu diváků pro jejich díla. Vše nakonec dopadlo tak, že Google za rekordní sumu YouTube koupil, a stal se tak aktuálním hegemonem online videa. Jenže přesun od klasické televize k internetové rozhodně není u konce. Televize 2.0 - jak by v souladu s pojmem web 2.0 šlo služby typu YouTube pojmenovat - má v současné podobě řadu nevýhod a rozhraní distribuce obsahu divákům ještě každopádně projde zásadními proměnami. Bude-li těch 1,6 miliard dolarů, které Google za YouTube vydal, dobrou investicí, se ukáže až podle toho, jak tato služba dokáže jít s dobou a udržet si svou pozici s novými vyzyvateli. Jedním z nich je aktuální miláček novinářů - Joost. Ten se snaží dát dohromady to nejlepší z televize 1.0 i 2.0 a profesionálním obsahem, vyšším zobrazením videí a jinou - kontinuální - filosofií přehrávání videa usnadnit přeorientování se diváků i producentů na internetovou televizi.


-4-

1.2 Televize 3.0 Pomalu se navíc v dálce rýsuje model, ke kterému by všechny internetové televize mohly postupně konvergovat, označme si jej jako televize 3.0. Zaspekulujme si a pokusme se dát dohromady nějaký nástin, kam by se v následujících letech mohlo online video ubírat, co by odpovídalo současným trendům. Co by televize 3.0 měla přinést? Televize 1.0 pro mě obecně znamená jednosměrné omezené pasivní médium zaměřené výhradně na profesionální masový obsah. Televize 2.0 obousměrné aktivní médium akcentující pouze amatérskou tvorbu. Televize 3.0 by měla být syntézou obou přístupů - umožnit pasivní ("zapnu, sleduju") i aktivní ("hledám, klikám") způsob sledování, obsáhnout krátký i dlouhý ocas a přinést inteligentní personalizaci programu (playlistu). A co si pod tím představuji konkrétně?

1.3 Obsah Zkracování a zjednodušování. To je jednoznačně dlouhodobý trend, určitě se týká i videa. Klipy na YouTube mají převážně jednotky minut a že by někdo sledoval třeba hodinový pořad, je na webu téměř nemyslitelné. Tento obsah, který dnes tvoří jádro každého videohostingu, však není a nemůže být jedinou myslitelnou formou videa. Televize má dvě funkce - informační a emocionální (a to by se získávání informací navíc k emocím dalo také přiřadit). Je to tedy zejména "bedýnka" na radost, smích, štěstí, smutek, hrůzu, uspokojení, zamyšlení. YouTube z toho všeho dnes dominantně naplňuje pouze tu jednoduchou zábavu. Ukazuje se, že na zasmání člověk nepotřebuje hodinový pořad, ten ho naopak někde od 3. minuty začne jen strašně nudit. Vypadá to také, že krátké klipy jsou zábavnější od amatérských tvůrců než profesionálů, jejich umělá produkce (v podobě Streamu) může být dosti trapná. To však lze tvrdit jen velmi obezřetně - reklamy jsou ukázkou toho, že i krátké příběhy se dají vytvářet profesionálně. Věřím však, že v této (významné) oblasti videoobsahu může i nadále dominovat amatérský a poloamatérský obsah. Jenže co třeba dojetí, hrůza, napětí? Co dokáže uspokojit tyto emoce? Tříminutový klip natočený třesoucí se kamerou na zahradě nějakého nadšence z YouTube? To sotva. Neznamená to, že tento druh obsahu nijak nezasáhne trend zjednodušování a umenšování masovosti - zasáhne jej však v menší míře - pokud může pár 1.0 zábavních programů nahradit miliony 2.0 klipů, pak v tomto případě rozložení do šíře bude obtížnější - natočit napínavý horor bude vždy něco stát, a bude tak existovat hranice diváků, od které se teprve vyplatí něco natočit. Otázkou samozřejmě je, co s tím udělá digitalizace filmové tvorby - jestli půjde kreslit filmy na počítači jeden za druhým, i toto padne. Věřím tedy, že i nadále budou existovat kvalitní velkofilmy a kultovní seriály. Dobrým lakmusovým papírkem je mladá generace, její preference. Není rozhodně pravda, že by jim televizi 1.0 nahradilo YouTube, alespoň to není úplná pravda. Přes BitTorrent protečou kvanta filmů a seriálů, jako je Battlestar Galactica, Ztracení, Futurama atd. Videa tedy budou dlouhá i krátká, profesionální i amatérská, doplňme ještě ze záznamu a naživo. Sledovat hořící Světové obchodní středisko je o dost slabší zážitek, když už víte, jak to dopadne.

1.4 Terminál Televize 1.0 je bednou v obýváku. Televizí 2.0 jsou malé čtverečky v prohlížeči vašeho počítače. Terminál televize 3.0 bude dán vývojem toho, jaká zařízení budeme v budoucnu obecně používat. Myslitelné jsou v zásadě dvě možnosti či jejich kombinace. Oblíbenou vizí jsou více či méně tenké klienty - tzn. veškerá elektronika bude plně jen v roli výstupu, periferie prezentující obsah a aplikace uložené kdesi na Internetu. V tom případě bychom používali velké množství specificky zaměřených přístrojů - něco na hudbu, něco na telefonování, něco na práci, něco do postele, něco do obýváku. Druhou možností, která by naplnila podobná očekávání, je představa jakéhosi malého univerzálního aparátu, který by obsahoval všechna data a aplikace pěkně na vašem disku, nosili byste jej prakticky neustále při sobě a vždy jen zapojili adekvátní periferie - sluchátka v metru, velké LCD v obýváku, klávesnici, myš a monitor v práci atd.


-5-

Obě varianty mají své přednosti a slabiny, obě jsou reálné, stejně jako jejich libovolná modifikace a spojení. Tenké klienty by nabídly více možností, zvláště co se sdílení a kooperace s ostatními týče. Proti nim hovoří čas - kapacita pevných disků roste rychleji než propustnost internetové sítě, nezbytné globální bezdrátové vysokorychlostní připojení je zatím jen vzdálenou pohádkou a existuje zde i psychologická bariéra, přestože měsíc po měsíci se uživatelé stále více přemisťují do okna prohlížeče a pomalu se objevují i webové alternativy k takovým programům, jako je Word a Excel - tedy programům, jejichž pozici na desktopu by ještě nedávno nikoho nenapadlo zpochybnit. Má tento spor nějaký význam pro televizi 3.0? Zde hlavní otazník visí nad soubojem web versus desktop. Pro svou existenci bude televize 3.0 rozhodně vyžadovat internetové připojení, pokud by však zvítězila koncepce univerzálního klienta, mohla by po jistou dobu fungovat i offline. Střet web - desktop nyní reprezentuje YouTube a Joost. Pro web hovoří lenost uživatelů (nemusím nic instalovat, můžu sledovat odkudkoliv, mohu zhlédnout dva, tři klipy a jít si do vedlejšího okna přečíst zprávy, napsat e-mail, chatovat atd). To si uvědomují i tvůrci Joostu, kteří do svého programu zakomponovali pluginy - malé utility simulující některé vlastnosti webu, jako je právě chat, čtení RSS apod. Pro jejich koncepci hovoří pravděpodobně snazší vývoj aplikací - možnosti YouTube jsou oproti Joostu celkem primitivní. Osobně bych sázel pro jeho univerzalitu spíše na web. Ale kdo ví, třeba se tato otázka s rozvojem nových technologií stane úplně irelevantní a web a desktop spolu naprosto splynou.

1.5 Rozhraní Rozhraní televize 1.0 je jednoduché - jednoúčelový přístroj, ovládání pomocí asi 20 tlačítek, plynulé přehrávání v reálném čase, výběr ze 4-400 kanálů s předvybraným obsahem, mezi kterým nelze skákat. Aby si člověk mohl pustit kdykoliv právě ten obsah, který chce, musí používat VHS nebo DVD přehrávače, které celou věc trochu komplikují, ale rozhraní zůstává v zásadě stejné. Jen pak často nemáte ovladačku jednu, ale třeba čtyři - na klasickou televizi, DVD, satelit a nyní i set-top-box. Rozhraní televize 2.0 je naopak poměrně komplikované. Musíte zapnout počítač či jiný přístroj s webovým prohlížečem, vyťukat www.youtube.com, hledat obsah, který by vás mohl zajímat, a jen podle nějakých obecných údajů (jako jsou popis, štítky, komentáře, počet zhlédnutí a hvězdičky + samozřejmě doporučení od známého, pokud se k videu dostáváte touto cestou) se musíte rozhodnout, jestli by to mohlo stát za to. YouTube umí i primitivní řazení do fronty, videa si však musíte sami přidat. Namísto 20 tlačítek ovladačky musíte ovládat myš a klávesnici a aktivně se účastnit tvorby svého programu. Rozhraní televize 3.0 by mělo respektovat všechny potřeby vyplývající z jejího obsahu a dalších charakteristik. Klasické televizní kanály jsou vyřízeným archaismem daným starou omezeností vysílacího prostoru. Nikdo je nepotřebuje. Není žádný důvod, aby kanálové schéma televize pokračovalo do dnešní doby - snad jen zvyk diváků a obavy producentů, dlouhodobě to je však neudržitelné. Na druhé straně nové rozhraní potřebuje zcela nezbytně automatické kontinuální vysílání. Televize 3.0 musí být univerzální, musí být schopna sestavit alespoň tak kvalitní programovou skladbu jako televize 1.0. Jen tak může "dobýt obýváky". Sledování videa je na rozdíl od čtení novin v zásadě pasivní záležitost, nenáročná a nevynucující nějakou velkou psychickou aktivitu. Přesto i na články nyní existují RSS agregátory, které vám umožňují sedět a jen číst jednu věc za druhou. Video potřebuje něco jako RSS čtečku, ale vzhledem ke své pasivnější povaze je možno ještě něco daleko víc, něco jako Last.fm v hudbě. Přičemž to jistě bude ještě složitější, ale o to zajímavější a užitečnější. Jsem naprosto přesvědčen, že personalizovaný program je onou zásadní funkcí, která jednou zlomí odpor reakčníků a prosadí novou televizi 3.0 mezi diváky. Není to přitom žádná utopie, o videích a preferencích uživatelů je a bude možné se dozvědět spoustu věcí. Metadata, transkripce, kategorie, štítky, počet zhlédnutí, hvězdičky, informace o tom, co sledují vaši kamarádi, co sledují lidé, se kterými máte v programu velké průniky, informace o vás samotných. Ve skutečnosti by při masivním používání takové videoslužby mohlo být docela snadné z toho ohromného množství statistik vytěžit odpověď na otázku, co


-6-

chcete vidět jako další. Nemá asi příliš smysl rozebírat detaily, jako že by bylo možné ovlivňovat program podle nastaveného statusu (chci: zprávy, komedie, sitcom, hrůzu, hudební klipy), a tak by vlastně každý měl ne jeden personalizovaný program, ale celou řadu. Předností personalizovaného programu je snadnost integrace všemožného obsahu od klipu kočky splachující záchod přes Mlčení jehňátek až po přímý přenos z Oskarů. Některé věci mají být ponechány počítačům a ne je klást na bedra divákům. Ten by tak mohl v každém prostředí plně využít všech možností televize a nebýt jimi přitom obtěžován. V obýváku by tak mohla zůstat ta samá bedna, jen by byla trochu chytřejší a na ovladačce by mohla zbýt třeba jen čtyři tlačítka - zpět, přeskočit a ovládání hlasitosti. Nebyl by to však spíše krok zpět? 2.0 funkce by nezmizely, diskutování, chatování, hodnocení a hlavně hledání by muselo zůstat zachováno, jen by se přizpůsobilo terminálu, přes který by člověk televizi sledoval, a díky personalizovanému programu fungovalo jako dodatečná funkce. Mám doma spoustu nahraných filmů. Mohl bych je vidět kdykoliv. Přesto se na spoustu z nich nakonec podívám zase až za ty tři či čtyři roky, co běží opět v televizi. Televize znamená jednoduchost. To však neznamená, že by televize 3.0 neměla fungovat také jako archív obsahu, aby si divák nemohl to které video pustit, kdykoliv by chtěl. Hledání a záložkování by rozhodně nezmizelo. V tuto chvíli existuje příliš mnoho překážek, které nás nutí spokojit se s tím, co máme. Velcí producenti se budou změnám bránit zuby nehty, Internet dnes prý ještě není schopen tak masivní provoz utáhnout, rozeznávání obsahu k doporučení (a tedy tvorba osobních programů) je na začátku. Může trvat celé roky, než se tyto překážky odstraní, jednou to však jistě přijde. Původní článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/google-prichazi-s-prulomovymi-zmenami-ve-vyhledavani/

2. Televize Nova vstupuje do Sdružení pro internetovou reklamu Autor: Jiří Macich, publikováno 17. května 2007 Sdružení pro internetovou reklamu se rozrostlo o nové členy, kterými jsou mediální společnost CET 21 a společnost Lumen Design Studio. Zejména vstup CET 21 provozující televizi Nova je velmi zajímavý a značí její zvýšený zájem o Internet z poslední doby. Webové stránky televize Nova se přeměnily ve zpravodajský server s videem a CET 21 provozuje také internetovovou videopůjčovnu či komunitní server Klub.cz. (Tisková zpráva) Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/televize-nova-vstupuje-do-sdruzeni-pro-internetovou-reklamu/

3. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi Autor: Jan Ambrož, publikováno 3. května 2007 Citace z článku: Součástí serveru je i lifestylový magazín, nově možnost vytvoření osobních stránek, online radio a také videosekce, která zatím čeká na možné rozšíření po vzoru YouTube, nebo i Stream TV či N-joy. „Líbímseti.cz se streamovaným videem zabývá od léta 2005, kdy jsme otevřeli téma videochatování. Za dva roky jsme zkusili několik možností, jak komunikaci přes kamerky nabídnout co nejzajímavěji. Na českém trhu zatím není jasné, zda videoobsah bude uživatelský, profesionálně vyrobený, legální nebo nelegální. Podle současného pole hráčů (ať už s obrovským rozpočtem či jen nahozenou udicí) tvrdím, že


-7-

dobrý nápad, který odstartuje vlnu českého zájmu, ještě přijde,“ věští zakladatel serveru Oldřich Neuberger a doufá, že to bude právě Líbímseti.cz, kdo uhodí hřebíček na hlavičku. Celý článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/libimseti-cz-vyrostlo-na-kolene-ted-bavi-lidi/

4. Trendy v online reklamě: komunity, video či personalizace? Autor: Jan Ambrož, publikováno 4. dubna 2007 Zahýbá internetovou reklamu video? Komunitní servery? Nebo personalizace? Či vše najednou? Dočkáme se videa, ve kterém nás osloví obchodní zástupce z našeho města s nabídkou z oboru, který nás zajímá? Nejen o tom se hovořilo v diskusi, kterou uspořádalo Sdružení pro internetovou reklamu. Nějaký „výtečník“ v diskusi pod tímto textem určitě napíše, že díky AdBlocku netuší, oč běží (jako vždy, když píšeme o reklamě, díky níž může paradoxně články na webu číst). Tento folklór tedy přeskočme a pojďme k věci: internetová reklama stále nabývá na významu a blíží se doba, kdy výdaje do ní začnou mohutně dýchat na záda ostatním médiím. Za některými (outdoor, rádio) se ohlédne možná už zanedlouho. Je samozřejmé, že se o ní hovoří stále více.

Podíl jednotlivých typů médií na reklamních výdajích (OMD Czech 2007) Naposledy tomu tak bylo ve středu 28. března při klubovém večeru Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR). Trendy online reklamy probírali před početným publikem Tomáš Jindříšek (Division Director – OgilvyInteraction), Jaroslav Kábele (ředitel iDnes.cz), Michael Kubala (obchodní ředitel – AWD ČR), Martin Schreier (redaktor časopisu Média & Marketing) a Ján Simkanič (výkonný ředitel vydavatelství Internet Info). Celou akci moderoval šéfredaktor serveru Lupa.cz Aleš Miklík.


-8-

Meziroční změny reklamních výdajů v ČR (nad 100%, OMD Czech, 2007)

Všichni účastníci se hned na úvod shodli, že se poklesu výnosů z internetové reklamy neobávají. Ba naopak. Ján Simkanič zmínil úspěchy serveru Měšec.cz. Podle jeho názoru došlo v loňském roce k profesionalizaci na straně tvůrců i zadavatelů reklamy. I firmy z oblastí tradičního „kamenného“ byznysu prý poznávají, že je pro ně Internet důležitý.

Podíl jednotlivých reklamních nástrojů Tomáš Jindříšek tento názor potvrdil: podle něj se na straně klientů prosazuje ryze pragmatický přístup – od online reklamy chtějí konkrétní výsledky a hledají formu reklamy, která má smysl.

4.1 Využití komunity Martin Schreier označil za trend práci s komunitami okolo serverů. Toho využívají hlavně lifestylová média a ženské servery. "U nich ale dochází k tomu, že nemají prakticky žádný redakční obsah," poznamenal Ján Simkanič. Také Tomáš Jindříšek vyslovil názor, že se často stírá rozdíl mezi PR, běžným obsahem a reklamou. Zadavatelé reklamy také využívají nižší ceny na těchto serverech. „Pak kontaktují nás a chtějí nám obarvit Lidé.cz za stejné peníze,“ ozval se přihlížející Tomáš Búřil, account director portálu Seznam.cz.


-9-

Vývoj návštěvnosti vybraných služeb typu Web 2.0 podle Compete.com

Zpravodajský server (nebo již portál?) iDnes.cz se podle Jaroslava Kábeleho necítí být komunitními servery ohrožen. Vlastní obsah bude hrát na iDnes.cz nadále roli, poslední akvizice serverů Rajče.cz nebo Ukažse.cz ale potvrzují, že ani tento segment vydavatelská společnost Mafra nepodceňuje.

4.2 Reklama a video Dlouhé minuty se hovořilo o videu na Internetu. Jak už to tak bývá, o videu v souvislosti s reklamou se hodně mluvilo, konkrétní koncepce toho, jak by mohlo být komerčně využitelné, však nezazněla. „Kdybych znal recept na takové YouTube.com, neseděl bych tady, ale v Dublinu nebo v Americe,“ zavtipkoval Jaroslav Kábele. Právě od tohoto úspěšného projektu, který boom uživatelského videa na Internetu načal, se debata odpíchla. Aleš Miklík zmínil spekulace, podle nichž si Google pořídil YouTube jako zkušebnu pro systém kontextové reklamy pro video, který údajně vyvíjí. Jaroslav Kábele si myslí, že video je během na dlouhou trať. Zmínil se, že iDnes.cz zpočátku také nevydělával. iDnes.tv označil za laboratoř, díky které mohou tento prostor "obšlapávat". Videoreportáže zde sleduje v pracovních dnech průměrně 10.000 uživatelů, někdy i 40.000 - 50.000 návštěvníků. Připomněl také, že sesterská televizní hudební stanice Óčko.tv má dva formáty, kterými kreativitu mladých podporuje – program Výtah (pro začínající kapely) a Ukažse pro homevideo, které lze nahrát i přes FTP. Osm z deseti zaslaných šotů je prý ovšem nevysílatelných… Řeč se stočila také na sociologické a psychologické aspekty. Podle Jána Simkaniče je české prostředí jiné; Američané mají v sobě více exhibicionismu a odvahy si stoupnout před kameru. Navíc anglicky mluvící populace je natolik velká, že služba typu YouTube má smysl. Ke kontextové reklamě přímo ve videu je skeptický: "Jednalo by se o časové zpomalení uživatelovy aktivity. To by ho odradilo. Při hledání v archivu (například v ČT) je to jiné, tam lidé vědí, co chtějí a hledají." Pokud by video mělo nahradit videobannery, bylo by to prakticky totéž. „Štěkající“ reklamy se zvukem patří mezi nejagresivnější. Jaroslav Kábele potvrdil, že na reklamy s automaticky puštěným zvukem uživatelé houfně nadávají. Aleš Miklík zmínil pokus Googlu, který před časem pouštěl na stránkách uživatelům videobanner, ze kterého promlouval obchodní zástupce pocházející ze stejného města jako recipient: uživatelé byli šokováni, ale pozitivně.


-10-

Jediný, kdo mezi diskutujícími zastával výrazně negativní postoj směrem k videu, byl Michael Kubala zastupující server Finance.cz. "Trh je velmi konzervativní. Penetrace a kvalita připojení není tak dobrá, na videoreklamu nejsou připraveni zadavatelé, tvůrci ani média," míní. Podle něj je toto téma staré dva až tři roky, ale realita je úplně někde jinde. S tím nesouhlasil Tomáš Jindříšek, který nabídl svou pozitivní zkušenost s videoprůvodcem České pojišťovny, který zvýšil zájem o online pojištění o 80 procent.

4.3 Personalizace – ztráta soukromí? Personalizace už je na některých velkých webech používána, jak je ale využitelná pro reklamu? V jednoduché formě ji může představovat historka Jána Simkaniče, kterému se po čase ozval kamarád provozující e-shop s dotazem, proč mu neřekl o své objednávce, že by dostal slevu… Soukromí uživatelů se podle Jána Simkaniče časem podřídí byznysu. Znamená to, že reklamy už vás budou oslovovat nejen podle toho, co ve vyhledávači hledáte, ale budou brát v potaz lokalitu, vzdělání a vůbec to, co o vás prozrazuje historie každodenního surfování. Ne každá personalizace ale nutně musí znamenat ztrátu soukromí či být nepříjemná. Amazon.com a další internetové obchody již dlouho zákazníkům nabízejí další zboží, které spolu s tím vaším vybraným kupují další zákazníci a vám by také mohlo přijít vhod. K uskutečnění vize skutečné personalizace je ale zatím na cestě mnoho překážek (sběr dat, vysoké náklady apod.). Začít by s ní mohly korporátní prezentace (nebo weby úřadů, dodávám já). Zazněl také humorný námět, který má něco do sebe: chcete znát trendy v online reklamě a internetovém byznysu? Sledujte pornoweby a online sázkařské společnosti! Jsou tyto „nešvary“ hybnou silou e-komerce? Původní článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/trendy-v-online-reklame-komunity-video-ci-personalizace/

5. ThePirateBay.org chystá vlastní YouTube bez cenzury Autor: Jiří Macich, publikováno 21. května 2007 Někteří uživatelé nejsou nadšeni ze stoupající „cenzury“ serverů pro sdílení videa jako je YouTube. Provozovatelé se potýkají s autorskými právy a národními specifiky některých zemí (např. Thajsko nebo Turecko). Z databází mizí desítky až stovky videí. To by mohla být živná půda pro aktivitu ThePirateBay.org. Známé uskupejí často stojící minimálně na hraně zákona připravuje vlastní server pro sdílení videa s názvem The Video Bay. Zatím jde o uzavřený projekt, k němuž mají přístup jen vybraní testeři. V budoucnu by prý ovšem mělo být možné nahrávat videa ve formátu DivX do 2 GB bez jakékoliv cenzury. (Živé.sk) Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/televize-nova-vstupuje-do-sdruzeni-pro-internetovou-reklamu/


-11-

6. Pavel Mucha: v Centru začínám s čistým stolem Autoři: Aleš Miklík, Jan Ambrož, publikováno 6. dubna 2007 Citace z rozhovoru s generálním ředitelem portálu Centrum: Co video na Aktuálně? Bude nějak výrazněji větší součástí serveru? Pro nás je zajímavé, že bez nějaké naší větší investice dosahuje video velkého zájmu v řádech statisíců shlédnutých videí za měsíc. Zajímavé je také to, že z hlediska statistiky je podíl známých služeb jako YouTube na americkém trhu v podstatě srovnatelný jako podíl, který dosahuje Aktuálně na celý český Internet. Takže podíl videí na Aktuálně je stejně velký, jako je podíl YouTube na americkém Internetu? Takhle přesně bych to neformuloval. V podstatě jde o to, že český uživatel není v ničem pozadu za americkým uživatelem. Diskuse o tom, že tu nemáme takovou penetraci Internetu a služby tu byly později apod., jsou podle mne neopodstatněné. Když se podíváte na časový sled vývoje Internetu, tak se ty věci dějí ve velice krátkém odstupu. Takže podle vás není žádný rozdíl v technologiích a mentalitě uživatelů? Stejná služba se může prosadit v USA i u nás? To není až tak černobílé. Technologické rozdíly tu jsou, stejně jako v ekonomice rozsahu. Provozovat český YouTube nemá ekonomický smysl. Je to tak nákladná věc při tak malém počtu uživatelů, že nakonec je stejně pro našince jednodušší si video vystavit na tom YouTube. Tyto globální služby nemají lokální specifika. Co je však zajímavá věc pro lokální hráče, je otázka, jak vlastně vzít video a udělat z něj něco lokálního – něco, co tu YouTube realizovat nemůže. A přišli jste na to? Zatím ne, ale budeme to zkoušet. Třeba i na Aktuálně? Tohle hodně záleží na zaměření té které služby. Internetové služby mi dnes připadají velice podobné rychloobrátkovému zboží – co účel, to značka. Skoro byste mohl říct – co účel, to doména. Vyspělejší uživatelé na druhou stranu jdou přímo za konkrétní službou. Jestli to tedy bude na Aktuálně, záleží na účelu, kterému taková služba bude odpovídat. Je podle vás video komerčně využitelné tak, aby se vyplatila jeho produkce? Velice bych si to přál a věřím, že k tomu brzy dojde. Internetový trh je však velice inovativní a i zde se pohybujete ve veliké nejistotě. Myslím, že to, co je u videa zajímavé, je srovnání času, který lidé ve věku 13 – 25 let tráví u jednotlivých médií. Nejčerstvější statistiky říkají, že tento segment stráví za Internetem zhruba 17 hodin a u televize 15, u rádia ještě méně. Nemluvě o tom, že si televizi nechávají běžet na pozadí, když sedí u počítače. A brandové metriky, měřící účinnost kampaní, vychází u videobanneru lépe než u statického banneru, ale už i lépe než v televizi. A teď si představte, že – tím, že televize běží často na pozadí – byste začal jednotlivá média propojovat. I kdyby však kampaně neběžely současně, je online video tak účinné, že je podle mne důvod mu dlouhodobě věřit. Který videoformát je podle vás z tohoto hlediska nejúspěšnější? Myslím, že půjde o krátké vkládané spoty – ať už na začátku, či na konci videa. Další zajímavý rozměr je však product placement. Je to sice stále v plenkách, ale má to podle mne velký potenciál. V oblasti, kde jsem měl možnost působit, existuje komunita vývojářů, která si hraje s tím, jestli by se dalo video vzít a


-12-

překlopit do objektů. V ten okamžik by šly do videa vkládat reklamní objekty podobně, jako se to již dělá u počítačových her. Chystáte nějakou samostatnou videoslužbu? To bych zatím nechtěl komentovat. Celý rozhovor i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/pavel-mucha-v-centru-zacinam-s-cistym-stolem/

7. Na Google Video filmy z konkurenčních služeb už nenajdete Autor: Jiří Macich, publikováno 25. května 2007 Přes Google Video bylo možné dohledat a přehrát videa pocházející z projektů konkurence (např. Metacafé), aniž by ta z toho cokoliv měla včetně zpětného odkazu. Tohoto diskutabilního jevu si všiml kolega David Antoš. Informaci přebralo několik respektovaných zahraničních blogů. Upozorněn byl i samotný Google, který následně tuto nevšední funkci označil za chybu a nyní by už k takovým věcem docházet nemělo. Vyhledávání na Google Video nyní ukáže jen ty snímky, kterou jsou buď přímo tam a nebo na sesterském YouTube. "Naprosto však nechápu, jak taková chyba mohla vzniknout. To přece není otázka jednoho chybného skriptu. Google musel videa na Metacafe indexovat, získat adresy uložených videí ve FLV formátu a napasovat na ně svůj přehrávač. To se mi zdá příliš mnoho na nějaký drobný omyl," komentuje David Antoš. (Jilmův blog na Lupě). Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/na-google-video-filmy-z-konkurencnich-sluzeb-uz-nenajdete/

8. Stream TV a nové vize internetové televize Autor: Jan Ambrož, publikováno 12. ledna 2007 Ambiciózní projekt Stream TV chystá nálet na mladou internetovou populaci s porcí masové zábavy. Je Stream TV nová televize, české YouTube, web 2.0, všechno dohromady, nebo něco úplně jiného? Bude Stream TV úspěšný? Zatím spolkl 20 milionů korun. Jeho šéf tvrdí, že je konkurencí klubům a hospodám... Rok 2006 byl na světovém Internetu ve znamení (amatérského) sdíleného videa a nových „televizí“ typu YouTube.com. Letos se tohoto trendu možná dočkáme také v tuzemské síti všech sítí. Tento předpoklad naplňuje start ambiciózního serveru Stream.cz. Už jeho betaverze, spuštěná 21. prosince, poutá značnou pozornost. Podle posledních zpráv sleduje Stream TV deset tisíc návštěvníků denně. Oficiálního spuštění a reklamní kampaně bychom se měli dočkat za pár týdnů. Již nyní ale můžeme nahlédnout pod pokličku celého projektu. Zkratka „české YouTube“, která by ohledně Stream TV někomu mohla přijít na mysl, je nevhodným zjednodušením. Od zavedených zahraničních serverů se sdíleným videem se Stream TV liší tím, že nabízí vlastní produkci, natáčí vlastní pořady. Možnost přidání vlastního videa z ulice samozřejmě nebude chybět, v beta provozu ale stejně jako řada dalších funkcí chybí.


-13-

8.1 Kdo a co stojí za Stream TV Stream TV je připravována už téměř rok. Provozovatelem je firma Global Inspiration s.r.o., které šéfuje Miloš Petana. Jeho jméno je spojeno s televizní branží; spoluzakládal soukromou televizní stanici Premiéra, v devadesátých letech vedl Primu. Nyní je majitelem sítě obchodů BontonLand. Významným členem týmu Stream TV je také Patrick Zandl, zakladatel serveru Mobil.cz, známý podnikatel a publicista. Projekt v současné době zaměstnává více než třicítku lidí na plný úvazek, dalších několik desítek lidí (zejména herců a dalších profesí) na kontrakty. Podle Miloše Petany bylo v roce 2006 proinvestováno téměř 20 milionů korun, v tomto roce Stream TV spolkne další investice v řádech desítek milionů korun. Investice pocházejí výhradně ze soukromých zdrojů.

8.2 Co je vlastně Stream TV Pojďme se na Stream.cz blíže podívat. Odpovědět na otázku v mezititulku, tedy „co“ Stream.cz vlastně je, není úplně jednoduché. Asi se shodneme, že jde o nové médium, o audio-vizuální svět. S trochou tolerance můžeme používat pojem „internetová televize“. Do klasické televize má ovšem projekt daleko, v něčem ji zase přesahuje. Patrick Zandl v úvodním přivítání věští, že podobný server zlidoví pod označením „stream“, stejně jako vysávání prachu nazýváme luxováním a hledání na webu googlováním – slovem, které se už dostalo do slovníků. No, uvidíme. V jistém smyslu je Stream.cz vlastně kočkopes, když kombinuje různé formy (úspěšných) médií. Něco si bere od staré televize (vlastní produkce), něco od starších (diskuse) i nových internetových serverů (blogy). To vše je (bude) prošpikované funkcemi, které bývají zaobalovány pod název web 2.0 (komunitní síť, tagy). K přehrávání videí na Stream TV je doporučována přípojka alespoň 512 kbit/s a přehrávač Flash ve verzích 8 či 9. Ten byl zvolen pro svou většinovou dostupnost na počítačích uživatelů. V současné době je kapacita sítě zhruba 20.000 simultánních uživatelů, do léta ji Stream TV plánuje minimálně zdesetinásobit. Momentálně Stream TV běží v testovací verzi, a tak některé funkce chybí. Třeba ovládání videí. "Ovládací funkce budou u všech našich videí včetně hudebních klipů. Vyhodnocovali jsme, jak lidé vnímají přehrávání videa nekomplikované o ovládací prvky, a ukázalo se, že ve skutečnosti jsou na ně natolik zvyklí, že je vůbec nestresují. V současné době se nasazují a budou v průběhu ledna." Videoservery se mnohdy potýkají s porušováním autorských práv ze strany uživatelů (použitá hudba ve videích apod.), Stream.cz deklaroval, že právní otázky má pod kontrolou. Ještě než se ale pořádně rozjel a umožnil upload uživatelského materiálu, už musel stáhnout koncert Anety Langerové z Říčan.

8.3 Cílová skupina Co tedy na Stream TV naleznete? Lepší otázka zní, pro koho je obsah Stream TV určen: "V současné době se orientujeme hlavně na mladší uživatelskou skupinu, věkové rozmezí 18-25 let. Pečlivě vyhodnocujeme, jaké pořady která věková kategorie sleduje, a podle toho budeme obměňovat programovou skladbu. Našeho 'diváka' tedy definujeme jako 'mladého a aktivního člověka' a tím myslíme spíše mladý duchem než papírově deklarovaným věkem," říká Miloš Petana. Že provozovatelé netouží právě po mladých intelektuálech, o tom svědčí samotný obsah. Úspěchu dosahuje anketa mezi teenagery a důchodci na téma ženského poprsí. Také je tu jakási reality show o nemytých vlasech. Čtvrtníčkův seriál (který prý vidělo už přes 120.000 různých uživatelů) Gynekologie 2 postrádá humor a snad nejvíc poví video o nešťastníkovi, který se plácá talířem do hlavy. Obsah je tvrdě zaměřen na masy. Pokud jej nechápete nebo vám přijde stupidní, patrně nebudete cílovou skupinou. Je úplně zbytečné ptát se, kdo a proč se na to může koukat. Statistiky návštěvnosti jistě dokážou, že je mnoho těch, kteří potřebují brutálně zabíjet volný čas. Některé nápady jsou sice velmi


-14-

zajímavé a svěží (talkshow Limuzína), ovšem samotné zpracování asi neopustí mantinely laciného bulváru „pro mladé“.

8.4 Byznys plán Zaměření videí nekritizuji, jen konstatuji. Nenalhávejme si, že český (internetový) národ většinově nezajímá masová zábava. Vytyčení správné cílové skupiny je určitě důležitým předpokladem k úspěchu. Miloš Petana odhaduje, že se společnost během tří let dostane do provozního zisku. Jeho zdrojem by měly být reklamy. "Výhodou je, že můžeme experimentovat s nejrůznějšími formáty, jsme technologicky i kreativně připraveni na nejrůznější netradiční formáty, jako jsou videa s aktivní hypervrstvou. Předpokládáme, že kombinace tradiční audiovizuální reklamy, kterou inzerenti dobře znají, spolu s kreativním přístupem a netradičním médiem na trhu zaujme," říká Miloš Petana. Stream.cz se nebude vyhýbat ani tradiční bannerové reklamě, ale nechce její přítomností odradit od sledování videa. Přímou, zavedenou a českou konkurenci zatím Stream.cz nemá (ale to by se mohlo změnit). Stream.cz nepovažuje ani zahraniční servery (Google Video, YouTube), ani klasické české televize za svou konkurenci. Šéf internetové televize odpovídá vizionářsky: "Nejsme pasivním médiem. Za konkurenci bychom mohli spíše označit kluby a hospody, kde se lidé potkávají a komunikují spolu..." "Na rozdíl od běžných televizí my přesně víme, v kterém momentě sledování videa od nás lidé odešli a sledování ukončili, takže můžeme pracovat s velmi detailními informacemi," předpokládá Miloš Petana.

8.5 Nové vize televize Zdá se, že audio-vizuální obsah bude hrát na Internetu významnou roli i nadále. Kromě Streamu se v tichosti rozvíjí dosud veřejnosti neznámý server N-joy.cz, který se zatím tváří jako klasický server pro sdílení videa. Své místo patrně najde také na portálu Tiscali. Prostor pro uživatelská videa se tak v příštích měsících utěšeně rozroste (a také se objeví příležitost pro social media marketing v českém podání). Snad se najde dostatek technicky vybavených nadšenců, kteří videa nejen sledují, ale i nahrávají. Prodej digitálních kamer sice není ohromný, ale webkamery a hlavně mobilní přístroje už dovedou leccos koukatelného natočit a díky rychlému připojení také publikovat. Zajímavé bude sledovat nejen aktivitu a tvůrčí schopnosti uživatelů (žádné finanční motivace mimochodem Stream.cz nechystá), ale i jak se podobné servery uživí. Přece jen pravděpodobnost, že je koupí Google, je docela mizivá. Každopádně Stream TV zasluhuje pochvalu za odvahu a invenci, kterou na českém Internetu vídáme zřídkakdy. Možná právě takový projekt motivuje lidi k pořízení broadbandu. Původní článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/stream-tv-a-nove-vize-internetove-televize/

9. MySpace rozjíždí s National Geographic nový videoprojekt Autor: Jiří Macich, publikováno 16. května 2007 Komunitní portál MySpace chce ještě více rozšířit portfólio svých videoslužeb a hodlá se pustit do vlastní internetové „televize“. Tématický záběr by mohl být široký - od zpravodajství až po lifestyle. Video budou dodávat partneři, mezi které patří The New York Times a National Geographic. V nabídce nemají chybět hudební videoklipy, záznamy koncertů nebo reality-show. (Yahoo News) Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/myspace-rozjizdi-s-national-geographic-novy-videoprojekt/


-15-

10. Česká televize plánuje stahování filmů za poplatek Autor: Jiří Macich, publikováno 29. března 2007 Veřejnoprávní Česká televize po vzoru své polské kolegyně připravuje další rozšířování internetových televizních služeb. Poměrně bohatý bezplatný archiv vlastních pořadů a zpravodajských relací či přímé sportovní přenosy by mělo do půl roku doplnit stahování převzatých pořadů za poplatek. Obobnou službu nabízí již delší čas komerční Nova (http://nova.kinomania.cz). Česká televize vypsala výběrové řízení na firmu, která by takovou službu technologicky zajišťovala. Existuje možnost, že pro členy klubu diváků České televize by bylo stahování zdarma. (DigiZone.cz) Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/ceska-televize-planuje-stahovani-filmu-za-poplatek/

11. David Hác: N-joy.cz je a zůstane jiný Autor: Aleš Miklík, publikováno 9. únor 2007 Poslední týdny a měsíce jsou i na českém Internetu ve znamení startů služeb pro sdílení videa. Jedním z nich je i projekt N-joy.cz společnosti FunPower, jejíž ředitel David Hác nezastírá inspiraci serverem YouTube. Nabídka N-joy.cz je však podle něj pestřejší a do budoucna by se měla ještě rozšířit. Jak starý je vlastně projekt N-joy.cz? Zkušebně jsme spustili verzi N-joy.cz 2.0 s možností uploadu v prosinci 2006, shodou okolností ve stejnou dobu, jako se spouštěl Stream.cz. Na projektu však pracujeme dva roky, je to jedna z našich stěžejních služeb. FunPower jsme pak založili proto, že jsem já a skupina investorů cítili příležitost pro uplatnění nových služeb. Poslední desetiletí dochází ke konvergenci sítí, technologií a tím i služeb. Z toho nám pak vyšlo, že je tu místo pro sever se službami pro video obsah. Předpokládám, že vás inspiroval hlavně YouTube a podobné služby. To ano, i když jsme hledali svoji vlastní cestu – ne všechno, co na N-joy.cz najdete, je i na YouTube. Vychází to i z historických souvislosti, z naší spolupráce s Tiscali, jejichž služba video.tiscali.cz tu byla už poměrně dlouho. Máme však na starosti správu celého jejich portálu, takže N-joy.cz je vlastně další verze dosavadní spolupráce. Máte v úmyslu N-joy.cz licencovat i dalším portálům či zájemcům o vlastní službu sdílení videa? V současné době jednáme s partnery jak v Česku, tak v zahraničí. Jak dlouho pak trval samotný vývoj N-joy.cz? My jsme museli vyřešit několik zásadních otázek, souvisejících s nasazením takové služby – především integrovat přehrávání různých typů videa, která nejsou uložené na našem serveru (abychom se vyhnuli problémům s autorskými právy). A dále pak enkodér do formátu Flash video, protože Flash se ukazuje jako technologie, která je pro sdílení videa asi nejlepší (díky podpoře prohlížečů apod.). Takže to celé stálo asi dva roky práce pro naše programátory a externí spolupracovníky. Váš model linkování videa z cizích serverů má však i své nevýhody. Tím, že jej nemáte pod kontrolou, se přece může stát, že si jej pak někdo bude chtít přehrát a ono už na svém původním místě nebude.


-16-

K tomu máme roboty, které zkoumají, zda je obsah aktuální, a pokud ne, tak se nejprve odstraní z aktuální nabídky. Poté se zjišťuje, jestli byl daný soubor odstraněn, nebo jestli jde například o problém s jeho přehráváním. Jak často k takovým případům dochází? Zatím jsou to jednotky případů. Linkovaný obsah je tvořen převážně filmovými trailery a webkamerami a my už jsme si vypracovali postup, jak zajistit, aby byly odkazy co nejdéle platné. Dnes už například poznáme, která webkamera je spolehlivá a můžeme ji nalinkovat. Když si k vám chce někdo nahrát svoje video, tak se ale uloží přímo na vašem serveru? Ano, to se nahraje přímo k nám. Vše, co je ve Flashi, je uložené u nás. Ve sledovanosti zatím vede obsah, který jsme tam nahráli my, protože je na serveru delší dobu, ale některá uložená videa už se na něj v žebříčku dotahují. V první desítce se 14 dní po oficiálním spuštění serveru nacházejí tři videa od našich uživatelů, nejúspěšnější je na 4. místě. Co když se zjistí, že některé video porušuje autorská práva? Odstraníte ho? Určitě, i když to je trochu složitější otázka. Často se naráží nejen na autorský zákon, ale i na zákon na ochranu osobních údajů. Zde bohužel platí, že stejně jako u jiných internetových projektů právo tak trochu zaostává za vývojem trhu. Samozřejmě budeme respektovat zákon, tj. jestliže někdo nahlásí s konkrétním videem problém, tak se jej budeme snažit vyřešit. Jestliže dojde ke konfliktu se zákonem na ochranu osobnosti (ozve se někdo, zachycený na videu, komu se jeho zveřejnění nebude líbit), tak nejprve vyzveme uživatele, který jej k nám nahrál, aby je odstranil. Pokud se tak nestane, tak těžko můžeme zkoumat, zda je stěžovatel skutečně tím, kdo může být videem poškozený, takže jej vyzveme, aby se obrátil na policii, a budeme čekat na předběžné opatření, které nám řekne, co dělat dál. Trendem u podobných služeb je navíc integrace automatických filtrů, které rozpoznají „problémový“ obsah už při jeho uploadu. Dělali jste si nějaký průzkum, jak velký může tenhle problém být, jestliže se daný server stane populárním? Co když vám počet stížností „přeroste přes hlavu?“ My jsme připraveni tenhle problém řešit. Na druhou stranu, když se podívám na videa, která jsou u nás zatím nahraná, tak jsou to často překvapivě kvalitní věci, které žádná práva neporušují. Ze zahraničních serverů je pak patrné, že právě takový obsah je pro uživatele nejzajímavější a často velmi úspěšný. Uvažujete třeba jako YouTube o tom, že byste se s lidmi, kteří k vám video nahrají, dělili o své zisky? Takové servery už existují, ale my zatím o této cestě neuvažujeme. Myslím, že máme i jiné výhody než jen finanční motivaci – dovolujeme třeba uživatelům nahrát tzv. privátní video, čili video, které není vidět, ale je možné ho sdílet. Navíc máme v plánu organizování různých soutěží s partnery, kde budou lidé motivováni ke kreativitě a natáčení videa, přičemž potenciální výhry budou daleko zajímavější, než by byl podíl ze zisku pro každého. V současných podmínkách nedokonalých mikroplateb by navíc bylo komplikované vůbec efektivně posílat peníze mnoha lidem. Jak máte vlastně postavený obchodní model? Zatím jde o start-up, čili je financovaný z prostředků investorů. V budoucnu však – jako většina serverů – předpokládáme, že se budeme orientovat na segment B2B - nebudeme tedy zpoplatňovat služby pro uživatele, ale budeme spolupracovat s partnery, ať už formou reklamy či různých marketingových kampaní. Sdílené video přichází na český web Po úspěchu serverů jako YouTube či Google Video se jejich varianty chystají utkat o přízeň uživatelů českého Internetu. Již koncem loňského roku vstoupil do beta fáze projekt Stream.cz Miloše Petany a Patricka Zandla, jenž by se chtěl stát univerzálním zábavním centrem mladé generace. Vedle něj a N-


-17-

joy.cz tu také sdílení uživatelského videa už nějakou dobu nabízí o něco více amatérské komunitní projekty Uloz.cz a Tatu.cz. Produkci vlastního obsahu plánujete? Plánujeme a také jednáme z majiteli zajímavého obsahu o možnostech, jak ho k nám dostat. Co říkáte na projekt Stream.cz? Hodláte se vydat podobným směrem, nebo je to pro vás úplně jiý přístup? Na jednu stranu jde určitě o konkurenci (umožňují lidem sdílet video obsah), na druhou stranu podle toho, co je doposud o projektu známo, se ubírají spíše směrem k tvorbě jakési internetové televize. My jdeme jiným směrem, našim hlavním záměrem je sdílení videí. Samozřejmě tím, že chceme unikátní obsah, tak se trochu překrýváme, ale podle dostupných informací je těžké posuzovat přesněji budoucí podobu Stream.cz. Nemáte strach, že si lidé zvyknou chodit spíš na Stream, když tam kromě uživatelských videí najdou i další video obsah? Já si myslím, že na českém trhu je místo pro více hráčů. Podle mě bude hodně důležité, nakolik bude ten který server uživatelsky přívětivý, což je i věc, o kterou usilujeme především. Mne jako uživatele však zrovna na vašem serveru zarazila právě ona rozmanitost více formátů a určitý zmatek v tom, co si vlastně můžu a mám přehrát, aby mi to fungovalo. To je, řekl bych, taková bolest více serverů - my jsme se primárně soustředili na funkcionalitu. Dnes už se snažíme i o to, aby to celé bylo uživatelsky přívětivé a určitě budeme vylepšovat rozhraní tak, aby bylo snadno pochopitelné. Třeba Stream se orientuje na lidi mezi 18–25 lety a naopak pro mne jsou nejdůležitější třeba babičky a dědečkové, kterým dorazil e-mail s odkazem pro přehrání videa jejich vnoučete. Také je spousta lidí, kteří jsou v našem věku a mají k počítačům daleko, ale rádi by využívali potenciál Internetu. To všechno je také důvod, proč chceme více pracovat na základě zpětné vazby uživatelů, aby byl výsledek použitelný skutečně pro každého. Jak se ale díváte třeba na projekt Joost (dříve The Venice Project), považujete jej za svého budoucího konkurenta? K tomu je opět příliš málo dostupných informací. Lidé, kteří za tímto projektem stojí, jsou bezpochyby velmi schopní, což dokázali už v minulosti. Na druhou stranu to, zda uspějí i tentokrát, bude hodně záležet na spoustě vnějších vlivů. Z pohledu „našeho“ regionu, tedy České a Slovenské republiky, bude důležité, zda budou schopni přijít s obsahem, zajímavým pro zdejší uživatele, což znamená především obsah v českém jazyce. Mnoho z nás je sice schopných dívat se na televizi v angličtině, ale málokdo je ochotný to pravidelně dělat. Druhá věc je, v jakém stavu tu bude dostupný broadband. Pokud chci dostávat video ve vysoké kvalitě, vyžaduje to vysoce kvalitní připojení, což stojí peníze. Lidé, kteří mají k dispozici datově neomezené přípojky, mohou Joost shledat zajímavým, ale myslím, že většina se spokojí s nabídkami, kde nemusí řešit problém datových limitů. Dělali jste si i vy nějaký průzkum toho, jakým připojením lidé v Česku disponují? Určitě, takový průzkum si děláme delší dobu, a i to je důvod, proč máme při uploadu videa možnost kódování do více kvalit. Broadband je každopádně v Česku stále někde jinde, než by měl být, i když je jenom otázka času, kdy se i zdejší nabídka vyrovná té zahraniční. Snažíte se i vy „tlačit“ na poskytovatele s tím, že jsou zde nové služby, které jsou přenosově náročnější, ale mohou na Internet přilákat více lidí? Já si myslím, že to je spíš vaše úloha...


-18-

Díky za důvěru v náš vliv :-). Další možností, jak se vypořádat s datovými limity, je umístit datové zdroje přímo do sítí poskytovatelů, jak o to usiluje třeba Kinomania... My jsme se rozhodli pro strategii, že datové zdroje jsou umístěny v NIXu, kde není problém s omezeními, která by mohla postihnout uživatele jednotlivých poskytovatelů. My jsme samozřejmě také trochu jinde než je Kinománia, která se snaží ukázat poskytovatelům tu cestu, že nabídka více služeb jim přivede více zákazníků. Což je velká otázka, protože zájmy a potřeby uživatelů mohou být značně rozdílné. My samozřejmě uvítáme partnera, který by přišel a řekl „dodejte k tomu DRM“ a já vám dám filmy dva dny poté, co budou v kinech, ceny budou srovnatelné s těmi v kinech – a takovou smlouvu podepíšu hned. Obávám se ale, že tohle ještě chvíli potrvá. Hudebním studiím také dost dlouho trvalo, než zjistila, že šíření písniček po Internetu nezabrání a že jediná cesta, jak se přizpůsobit, je změnit skladbu příjmů. Pojďme zpátky k vaší infrastruktuře. Kolik uživatelů dnes dokážete obsloužit? Zatím jsme nenarazili na kapacitní strop. A ten je jaký? V jeden okamžik můžeme obsloužit řádově tisíce uživatelů, v případě nutnosti pak máme domluveno s našimi poskytovateli služeb, že se v podstatě okamžitě může zvýšit kapacita podle našich požadavků. Systém je napsán tak, že limit není v softwaru, ale pouze v rychlosti a kapacitě serverů a připojení. Využíváte nějakou síť pro distribuci obsahu? Ne, máme klasickou architekturu, kde základem jsou tři části: frontend, enkodér a data storage. Primárně jsme omezeni kapacitou linky, ale ta je opravdu dostatečná. Máme dedikované servery u Media Factory Czech Republic, které jsou připojeny 2x1 Gbit/s do NIXu. Pokud bude třeba zvýšit kapacitu, tak to i podle Media Factory nebude problém. Co když se nárazově zvýší zájem o některý videozáznam, třeba v počtu desítek tisíc lidí? Tak budeme rádi :-). Jsem ale opravdu přesvědčený, že nebude problém to zvládnout. Jaké máte plány na další rozvoj? V blízké době přibude funkce hodnocení videí a souvisejících videí. Obecně chceme podporovat všechny komunitní služby, které uživatelé vyžadují. Plánujeme přestavbu komentářů, aby byly použitelnější, a spoustu dalších věcí. Primárně je však pro nás – jako pro každý internetový projekt – důležité zlepšování celé služby tak, aby adekvátně rostla i návštěvnost. Když jsem se nedávno na N-joy.cz díval, tak se mi popravdě nezdálo, že by se obsah videí zrovna znásobil... To nám zase ano. Musím říct, že mě až překvapilo, kolik nových videí se už u nás objevilo. Brzy zveřejníme přesná čísla, která jasně ukáží, jak rychle roste popularita našeho serveru. Původní rozhovor i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/david-hac-n-joy-cz-je-a-zustane-jiny/

12. Otevřený internetový archiv BBC neměl dlouhého trvání Autor: Jiří Macich, publikováno 20. dubna 2007 Britská veřejnoprávní televize BBC se rozhodla, že konečně otevře svůj internetový archiv s více než milionem hodin videomateriálu. Na začátku ovšem jen pro prvních dvacet tisíc zájemců. Dnes už registrace možná není. Pro další zájemce z Velké Británie se archiv možná otevře ještě během tohoto roku. Ti pomalejší a uživatelé ze zbytku světa si musí zatím vystačit s derivátem tohoto archivu na YouTube. (BBC News)


-19-

Poněkud kuriózní je, že BBC s koketováním s vlastním plnohodnotným online archivem přišlo jen krátce poté, co Vojtěch Bednář ve zdejší glose Kamarádi na věky mimo jiné napsal, že by se BBC mělo přestat "... oficiálního uvolňování pořadů pomocí největšího videoserveru bát a současnou velmi omezenou verzi vylepšit na plnohodnotný archiv toho, co může dát k dispozici. Vlastních, mimořádně kvalitních pořadů. Získali by tak diváci, uživatelé. Prostě ti, kterým je vysílání určeno." Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/otevreny-internetovy-archiv-bbc-nemel-dlouheho-trvani/

13. Joost - televizní kontrarevoluce Autor: David Antoš, publikováno 21. března 2007 Video na Internetu znamená nové příležitosti a výzvu pro všechny aktéry televizního trhu - diváky, producenty, TV kanály i inzerenty. Revoluce symbolizovaná YouTube přinesla úplně jiný model "televize" - jiný způsob chování diváků, jinou délku i obsah videí, jinou strukturu producentů, jiné možnosti monetizace. Nejvážnějším ideovým protivníkem YouTube může v tomto roce být Joost. V čem jde dál než YouTube a v čem se naopak konzervativně drží poblíž současné televize?

13.1 Evropské naděje První zajímavá věc na Joostu (dříve nazývaném kódovým označením The Venice Project) je jeho sídlo v Lucembursku. Zdá se, že Evropa v oblasti internetových služeb poslední dobou zvedá hlavu a přes dominanci amerických společností v této oblasti se nové úspěšné či alespoň nadějné evropské projekty objevují v stále větší frekvenci. A nejde jen o obvykle zmiňovaný Skype - francouzský NetVibes je v čele personalizovaných domovských stránek, nizozemské eBuddy je předním multiplatformním webovým IM, původně rakouské Jajah má úspěch s unikátním způsobem, jak levně volat přes web po celém světě, česko-anglické AllPeers je v čele pelotonu služeb zaměřených na přímé sdílení souborů. Ostatně i nejbližší alternativa Joostu - Babelgum - má sídlo v Irsku.

13.2 Kazaa, Skype, Joost Druhou zajímavou věci jsou jména zakladatelů Joostu - Niklas Zennström a Janus Friis. Ti pokračují v řadě Kazaa (někdejší P2P jednička po pádu Napsteru) a zejména Skype (současná VoIP jednička prodaná za závratných 2,6 miliardy dolarů eBay). Přestože jsou oba nadále zainteresováni ve Skypu, Joost je zcela nezávislý a jejich soukromý projekt. Jména majitelů Joostu však pro něj mají větší hodnotu než peníze, které jsou do něj vzhledem k minulým úspěchům schopni investovat. Díky nim se o Joostu psalo už dlouhé měsíce před tím, než se vůbec objevil alespoň první screenshot, jako relevantnější partner se z toho důvodu jistě jeví i pro velké tvůrce televizního obsahu.

13.3 P2P televize Pokud o Joostu slyšíte poprvé, jednou větou by se dal charakterizovat jako desktopový program pro přehrávání proudovaného videoobsahu členěného do kontinuálních kanálů a distribuovaného pomocí P2P technologie. Právě P2P stojí za předchozím úspěchem dvojice Zennström - Friis, nejprve při distribuci hudby, poté pro internetovou telefonii. P2P umožňuje s nízkými náklady spustit službu, která má vysoké nároky na datový tok. Video je v tomto ohledu velkou výzvou a aplikace této technologie pro Joost znamená, že mohou podporovat videa s vysokým rozlišením s menšími náklady, než jaké má YouTube, jehož rozlišení videa je přitom mizerné. Zvýšené datové přenosy však tak jako tak někdo zaplatit musí, použití P2P jen znamená, že je Joost přenáší na své diváky či až na internetové poskytovatele. Za pouhých deset hodin vás tak Joost


-20-

může stát celý gigabyte provozu. Zvláště v českých podmínkách to není vůbec málo, - dokud se nezruší či alespoň výrazně neposunou FUP limity na rozumné hodnoty, může být pro řadu uživatelů Joost dost dobře nedostupný. Nabízí se otázka, zdali je síť vůbec schopna utáhnout provoz, který by způsobilo masivní rozšíření Joostu. Michal Krsek k tomu však říká: "Podle mého názoru neudělá Joost s českým Internetem prakticky nic. Pokud bude Joost distribuovat globální obsah, bude většina zdrojů díky nedostatečné kapacitě upstreamu českých retailových internetových služeb stahována ze zahraničí. Tento scénář by se mohl změnit v případě, že velká část českých uživatelů Joostu bude pocházet z akademické sféry. Pokud bych to měl kvantifikovat, čekám nárůst špiček datových přenosů v rámci českého Internetu maximálně o stovky Mb/s."

Základní okno Joost. Vše kromě videa (a případně pluginů) se po čase schovává

13.4 YouTube jsou klipy... V jistém smyslu lze o Joostu uvažovat jako o čistém protikladu YouTube. Filosofie Joostu se liší snad úplně ve všem a v daleko vyšší míře se snaží být "vylepšenou televizí". Odvážná je sázka na desktopový program, která je však pro P2P model Joostu pravděpodobně technologicky nezbytná. Na případné diváky to však klade vyšší nároky. Nejenže si Joost musejí aktivně stáhnout, zaregistrovat se a nainstalovat, ale zejména se od nich očekává jiné chování při rozhodnutí jít si něco pustit. Návštěvníci na YouTube proudí v zásadě virálně - mnoho lidí na něj chodí jednoduše prokliknutím odkazu, který jim někdo poslal jako tip, nebo skrze na nejrůznější servery přímo vložené přehrávače YouTube. To znamená, že divák vůbec nemusí mít v hlavě myšlenku: "Jdu se dívat na televizi" a sledování videí je pro něj součást brouzdání stejně jako e-mailování, chatování, čtení článků. Může si pustit pětiminutový klip a vrátit se k práci, souběžně chatovat s pěti lidmi a proletět článek o novém Superbu. Nároky na něj jako na diváka kladené jsou minimální. Klipy jsou obvykle krátkým zábavným rozptýlením s nevalnou kvalitou obrazu, na YouTube a obdobných službách jsou jen minimálně akcentovány kanály, tedy kontinuální proud videoobsahu. Na zhlédnutí každého jednoho klipu musí uživatel podniknout nějakou akci - minimálně kliknout.

13.5 ...Joost kanály Joost spoléhá na to, že ona klipovitost YouTube není obecným trendem, ale jedná se jen o první etapu rozvoje videa na Internetu. V základním nastavení se rozhraní Joostu roztáhne na celou plochu obrazovky, zmizí vše ostatní včetně lišty a váš monitor se v zásadě promění v televizi. Abyste se rozhodli takhle zanechat všeho, co jste dosud na počítači dělali, a plně se soustředit jen na Joost, musíte mít jasný záměr "zapnout bednu", dát nohy na stůl a koukat na televizi. Tomu odpovídá i členění obsahu - veškerá videa


-21-

náleží do některého z kanálů (v době psaní článku jich bylo dvacet) typu IndyCar Series, Saturday Morning TV či Bridezillas. Kanály však neznamenají to samé co u klasické televize - je to jen soubor na sebe navázaných a seřazených videí, která se při spuštění kanálu vždy - poněkud nelogicky - začnou přehrávat od začátku. Do budoucna se však pravděpodobně objeví i jiné formáty kanálů, které by se možná mohly více blížit klasické televizi, a vyloučeny nemusí být ani živé přenosy či v reálném čase proudované vysílání klasických televizních stanic. Vedle toho si zvláštní kanál můžete vytvořit z výsledků vyhledávání - přes preferování kanálů Joost umožňuje vyhledat konkrétní klipy napříč nimi a z této kolekce vytvořit další seznam.

Nabídka kanálů zatím není rozsáhlá, Joost však nové a nové dohody s producenty ohlašuje ve slušném tempu

13.6 Pluginy Že je odříznutí od webu i ostatních aplikací při sledování Joostu nedostatkem, si však jeho tvůrci uvědomují, proto je zde možnost pluginů. Jejich vývoj je prý usnadněn i tím, že Joost je vyvíjen na platformě Mozilly. Přímo přes přehrávané video si tak můžete umístit průhledného Jabber klienta, RSS čtečku a další nástroje. Jejich počet je v tuto chvíli limitován na jen pár aplikací, plánuje se však otevření systému tak, aby nové pluginy mohl vytvářet každý. Ačkoliv jsou překvapivě dobře použitelné a nerušivě sladěné s puštěným videem běžícím na pozadí, jedná se přesto jen o simulaci webu.

Ani počet pluginů není velký, kupříkladu Jabber klient je však jistě zajímavý


-22-

13.7 "Telka přes net" Z uvedených parametrů je jasné, že Joost je stavěn na míru profesionálním producentům a dnešním televizním sítím. Kanály, vyšší kvalita obrazu, předpoklad delšího a pasivnějšího sledování - to jsou parametry, kterými se Joost přibližuje podmínkám klasické televize, na druhou stranu ji tak také dost možná ohrožuje daleko více než YouTube, je její daleko bližší náhražkou. Ostatně i těch pár reklam, co již lze na Joostu najít, kopíruje klasické reklamní šoty. Joost dokonce v nejblížší době podle všeho nenabídne možnost sdílení amatérských videí a soustředí se na dohody s velkými producenty. Není proto vůbec vyloučené, že se Joost stane platformou podporovanou profesionálními tvůrci v souboji s Googlem a YouTube, odkud by naopak veškerý autorsky chráněný obsah mohl brzy nedobrovolně zmizet a stát se tak výhradně základnou pro amatérské klipy.

A takto může rozhraní teoreticky vypadat, když si zapnete všechny pluginy a necháte je trvale přišpendlené přes obraz

13.8 Velcí producenti vracejí úder Takovéto rozdělení - byť neostré - by nebylo úplně nelogické. Rozhraní YouTube se na sledování celovečerních filmů nehodí právě tak, jako se rozhraní Joostu nehodí na přehrání jednoho virálního videa vybuchující koly s mentosem. Celou otázku dost možná rozřeší až právníci. Prvním producentem, který se otevřeně přihlásil k Joostu a zaútočil na YouTube, je Viacom - společnost vlastnící například MTV či Comedy Central. Po požadavku na stažení 100 tisíc videí, která měla porušovat práva Viacomu, přišla tato firma i se žalobou a požaduje po Googlu kompenzaci ve výši jedné miliardy dolarů. Za připomenutí stojí, že celá akvizice YouTube stála Google 1,6 miliardy. Pokud by Viacom uspěl, pravděpodobně by se o svůj podíl přihlásili i ostatní producenti a Google by se buď musel nechat pořádně oškubat, nebo YouTube zavřít - právě nejspíše z právních důvodů je tato služba i nadále provozována samostatnou společností vlastněnou Googlem. Takovýto krajní model je však silně neočekávatelný. I krok Viacomu lze vnímat především jako pokus o vylepšení pozice při vyjednávání s Googlem o sdílení příjmů z reklamy. Tak jako tak, Joost může na válce Googlu a televizních společností jen a jen získat.

13.9 Černý kůň roku Jestli Joost čeká úspěch či zapomnění, je velkým otazníkem roku 2007. Veřejného spuštění by se měl dočkat pravděpodobně v květnu, každopádně však v první polovině tohoto roku. V mnohém jeho osud napoví, jak hluboce se změnil způsob přijímání videí uživateli. Pokud byl minulý rok plný YouTube a vizí pádu hollywoodských producentů v konkurenci s amatérskými tvůrci, Joost letos může ukázat, že "stará"


-23-

televize zdaleka nespěje k zániku, byť se předvede v modernějším hávu. Nejpravděpodobnější však je, že budoucnost internetové televize patří kompromisu mezi oběma přístupy. Původní článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/joost-televizni-kontrarevoluce/

14. Infrastruktura pro velké přenosy videa Autor: Michal Krsek, publikováno 4. ledna 2006 Pokud je naším cílem poskytovat služby masivního doručování obsahu uživatelům, dříve či později narazíme na hranice, kterou je jeden server, respektive jeho přípojka k Internetu. Pokud operujeme globálně, můžeme si pronajmout služby nějaké sítě doručování obsahu, naproti tomu lokální poskytování obsahu (například pro ČR) musíme vyřešit vlastními silami. Taková síť doručování obsahu (Content Delivery Network – CDN) vypadá tak, že na klíčová místa infrastruktury cílové IP sítě (například do propojovacích bodů) jsou umístěny aktivní prvky CDN, což jsou většinou nějaká PC. Jejich propojení je povětšinou přes Internet – nestaví se tedy speciální datové okruhy. Každý správný muž má u sebe nůž a každá správná CDN obsahuje dvě základní komponenty. První komponentou je správa obsahu, která se stará o to, aby konkrétní bod distribuční sítě měl přístup k obsahu. Druhou komponentou je systém přesměrovávání uživatelů, který se stará o to, aby uživatel byl přesměrován na optimální bod CDN.

14.1 Správa obsahu Pokud provozujeme jednoduchou CDN, která má pouze funkci doručování živého vysílání bez zásahů do datového toku (například změny formátu), správa obsahu degraduje na propojení proudovacích serverů. Způsob propojení je závislý na platformě. Na platformě Real Serveru existuje možnost řetězení, kdy je řídící server schopen kromě datového toku předat řízenému serveru i část licencí (což je nutné, neboť Real Server je zpoplatňován podle počtu obsluhovaných klientů či obsluhované kapacity). V případě Windows Media serveru je možné navázat distribuční bod jednoho serveru na distribuční bod druhého, takže ani zde nejde o technologický problém. V případě MPEG-TS (MPEG-2 transport streamu) se kolegům z CESNETu podařilo signál duplikovat pouhým replikátorem paketů a panevropská CDN budovaná akademickými sítěmi pod patronací sdružení TERENA používá zřetězené QuickTime servery. Jak je vidět, správa obsahu je technicky relativně jednoduše realizovatelná. Technologicky zajímavá by byla v případě, že budeme distribuovat i Video on Demand obsah (pak je třeba synchronizovat obsah disků nebo nasadit nějaký pokročilý souborový systém, který pracuje s lokálními replikami), nebo v případě, že budeme s živě vysílaným obsahem manipulovat (například změna formátu).

14.2 Systém přesměrovávání uživatelů Účelem systému přesmerovávání uživatelů je zajistit, aby byl uživatel obsluhován z takového bodu CDN, který je optimální. Optimálnost definuje provozovatel CDN, nejčastěji bývá založena na následujících parametrech: dobrá síťová dostupnost (nízké zpoždění a jeho rozptyl – jitter), dostupnost obsahu na příslušném bodu a vytíženost příslušného bodu. Za zmínku stojí, že dobrá síťová dostupnost se v Evropě obvykle shoduje s geografickou blízkostí, což je způsobeno existencí propojovacích (peeringových) bodů na národní úrovni.


-24-

Funkčnost přesměrovávacího systému je založena na znalosti IP adresy uživatele. Na straně CDN existuje seznam/databáze síťových prefixů, které má konkrétní distribuční bod CDN. Pokud je IP adresa uživatele z prefixu, který obsluhuje konkrétní distribuční bod, je uživatel přesměrován na tento distribuční bod. V opačném případě je uživatel přesměrován na generický distribuční bod. Přesměrování může mít několik forem. První formou je přesměrování pomocí prostředků aplikace. Real Video i Windows Media pracují s ukazatelovým souborem (v případě Real serveru má nejčastěji příponu ram, v případě Windows Media má nejčastěji příponu asx). Jde o jednoduchý textový soubor, který můžeme snadno modifikovat. Jelikož je tento soubor vyžádán protokolem http, můžeme jej posílat webovým serverem (při zpracování nastavíme správný typ obsahu). Tato forma přesměrovávání je jednodušší a používá se v menších CDN, neboť přináší netriviální nároky na přesměrovávací server. Druhou formou je přesměrování pomocí DNS. Využívá se přitom DNS server, který vrací rozdílné odpovědi na klientské dotazy. V tuto chvíli nevím o DNS serveru, který by tuto funkčnost měl (ponechávám iniciativu na čtenářích), nicméně je možné upravit některý z DNS serverů dostupných ve zdrojovém kódu. Pokud bychom se soustředili na poskytování služeb prostřednictvím IPv6, můžeme využít funkcionality anycastu. Vzhledem ke stavu podpory IPv6 v českých IP sítích se ale budeme muset smířit se spíše teoretickým nasazením takového systému. Podotýkám, že cílem článku není poskytnout detailní klikací návod na vytvoření, ale poskytnout informace, které se týkají principů fungování CDN a mechanismů, na kterých funguje. Bližší informace mohu poskytnout ve dvoustranné komunikaci. Původní článek i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/clanky/infrastruktura-pro-velke-prenosy-videa/

15. Sony spouští konkurenci pro YouTube, zatím jen v Japonsku Autor: Jiří Macich, publikováno 27. dubna 2007 Malé i velké konkurence pro YouTube rostou v posledních měsících jak houby po dešti. Dalším projektem podobného typu je eyeVio, za kterým stojí japonská společnost Sony. Ten je zatím určen pro japonské uživatele, ale v případě úspěchu není vyloučeno spuštění dalších jazykových mutací. Právě v Japonsku měl server YouTube nemalé problémy, když si tamní média stěžovala na neautorizované vystavování jejich materiálů. Nový vlastník YouTube, kterým se stal Google, musel odstranit třicet tisíc závadných videí. Sony slibuje vyšší dohled nad dodržováním autorských práv. (BetaNews, Yahoo News) Původní zprávu i s diskusí lze nalézt na http://www.lupa.cz/zpravicky/sony-spousti-konkurenci-pro-youtube-zatim-jen-v-japonsku/


-25-

16. Profily autorů Jan Ambrož Autor je redaktorem Lupa.cz. Studuje na FHS UK. Zabývá se online projekty (Wedia.cz) a regionálním serverem pro Říčany a okolí. David Antoš Autor je redaktorem Lupa.cz. Studuje na PF a IES FSV UK. Provozuje fantasy komunitní portál Aragorn.cz. Bloguje na Lupě i mimo. Michal Krsek Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu a telekomunikací. Jeho specializací je fungování Internetu a vztahy mezi subjekty na trhu ISP. Také se trochu motá kolem proudování (streamingu) médií po IP sítích a Internetu. Autor není novinářem. Jiří Macich Autor se intenzivně zajímá o informatiku a telekomunikace. Je fanouškem moderních technologií. Na Lupě má na starost především zprávičky. Publikuje mimo jiné také v magazínu Chip a podílí se na přípravě CD čtrnáctideníku Počítač pro každého. Aleš Miklík Po absolutoriu na Fakultě informatiky MU a krátké dráze programátora-analytika (Logica) se autor nyní věnuje práci šéfredaktora Lupy. Zároveň opět studuje (Mediální studia - žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK).


-26-

17. O serveru Lupa.cz Zpravodajský server o českém Internetu a telekomunikacích Lupa.cz (http://www.lupa.cz/) je nejstarším zpravodajským serverem internetového vydavatelství Internet Info. Během téměř devíti let své existence si vybudoval stabilní pozici nejrespektovanějšího zdroje ve svém oboru, který využívají jak odborníci, tak i široká veřejnost. Denně přináší aktuální zpravodajství z této oblasti se zvláštním zaměřením na problematiku poskytovatelů připojení, internetového obsahu, marketingu a e-commerce. Kromě komplexního informačního servisu z oblasti informačních technologií přináší svým čtenářům i praktické nástroje pro měření rychlosti připojení a propustnosti sítě, zjišťování podrobných údajů o doménách či srovnání podmínek a cen všech druhů připojení k internetové síti. Významnou součástí webu je i největší databáze hotspotů WiFi v ČR. Mimořádně cenným zdrojem aktuálních informací se staly odborné blogy čtenářů.

Návštěvnost Návštěvníci serveru Lupa.cz představují atraktivní cílovou skupinu pro mnoho reklamních zadavatelů. Typický čtenář je vysokoškolsky vzdělaná osoba v produktivním věku, z jedné třetiny spadající do socioekonomické skupiny A nebo B, která pracuje na pozicích vrcholového a středního managementu. Právě tato skupina je nejaktivnější z pohledu celkového počtu zobrazených stránek. Návštěvnost serveru Lupa.cz zaznamenává v posledních letech dynamický nárůst. V lednu 2007 navštívilo server Lupa.cz více než 260 tisíc reálných uživatelů, což oproti předešlému roku činí nárůst o více než 70 %.

Vývoj návštěvnosti serveru Lupa.cz


-27-

18. Kontakty

Redakce: Šéfredaktor: Aleš Miklík ([email protected]) web: www.lupa.cz email: [email protected]

Vydavatel: Internet Info, s. r. o. (www.iinfo.cz)

Společnost Internet Info, s.r.o., je pátou největší mediální společností českého internetového trhu s širokým portfoliem služeb. Je vydavatelem známých zpravodajských serverů (např. Lupa, Měšec, Root, DigiZone), provozuje profesionální systém pro měření a analýzu návštěvnosti NAVRCHOLU.cz a pod značkou Dobrý web poskytuje konzultační služby pro optimalizaci internetového marketingu a realizuje studie internetového trhu v České republice.

Adresa: Internet Info, s. r. o. Durychova 101, 142 00 Praha 4 Tel.: 244 003 110, fax: 244 003 220 Web: www.iinfo.cz, e-mail: [email protected]

Date post:	05-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Internet Video Forum 2007 -...

Documents