Interpunkční znaménkaInterpunkční znaménkaNázev materiálu: VY_32_INOVACE_CJ3r01020

Název sady: Skladba pro 3.ročník

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

Téma: Interpunkční znaménka a jejich funkce

Jméno autora: Kateřina Turzová

Vytvořeno dne: 2. 11. 2012

Metodický popis – anotace: Provádí výklad o interpunkčních znaménkách a jejich uplatnění.

SKLADBASKLADBA(SYNTAX)(SYNTAX)

Interpunkční znaménkaInterpunkční znaménka

Středník- stojí svou funkcí mezi čárkou a tečkouodděluje:a) relativně samostatné významové celky uvnitř vět

a souvětíKoledy byly původně obřadní písně s magickou mocí; měly přivolat

úspěch a štěstí v práci i v osobním životě.b) výčtové položky, uvnitř nichž je ještě třeba psát

spojku, interpunkční čárku či jiná interpunkční znaménka

Prověřování má funkci: diagnostickou(zjišťujeme stav znalostí); kontrolní (ověřujeme); klasifikační (prověřujeme)

c) výčtové položky uvedené na samostatných řádcíchPřídavná jména:1. tvrdá (zakončená v 1. pádě j.č. na –ý, -á, -é);2. měkká (zakončená na –í v 1. pádě j.č. všech tří rodů);3. přivlastňovací (zakončená v 1. pádě j.č. m. rodu na –ův/-in)

Dvojtečkauvozuje:

a) přímou řečPak jsem ukázal na židli: „Posaď se, naše jednánímůže začít.“

b) příklad, výčet či doložení (vysvětlení) předchozí části textu

Některé zvukové shody mezi jazyky jsou zcelanáhodné: například „bůh“ se řekne „theos“ řecky a „teotl“ v řeči Aztéků.

Uvozovkyoznačují:

a) přímou řeč„Pojedeme po dálnicích?“ chtěl vědět. „A kudy jinudy?“ podivil se, „co je to za blbej dotaz?“

b) citátMasarykovo heslo „Nebát se a nekrást“, tolik citované po tzv. sametové revoluci, si brzy někteří jedinci vyložili po svém: totiž jako „Nebát se a nakrást“.

c) ironické vyjádřeníNěkteří naši turisté, kteří přijedou do Mexika poprvé, neodolají a u pouličního stánku si koupí lákavě voňavý pokrm. Takové

malé „občerstvení“ téměř vždy končí žaludečními potížemi.

Pomlčka- je v tištěném dokumentu o něco delší než spojovník a na rozdíl od něj se od svého okolí odděluje mezeramioznačuje:

a) neukončenou výpověď„Už toho mám dost! Nech toho věčného komandování nebo – “

b) dramatickou pauzu, obsahové vyvrcholení, neočekávaný obrat

Kopali, odhazovali zuřivě hlínu a pak – v jámě se cosi zatřpytilo.

c) vysvětlení předchozího tvrzeníRozčílení zde nepomůže – v afektu se nejspíše dopustíte další nerozvážnosti.

d) heslo; dílčí vysvětlení či doplněníMůj dům – Můj hrad.Nedali chlapci nic – ani krajíček chleba nebo hrníček vody.

e) přímou řeč (místo uvozovek)- Zaplatím vám dvě stě zlatých, řekl Valdštejn. – Jinak s vámi nemám co domlouvat. - Co zaplatíte, to určí soud, řekl velitel. – Legitimujte se.

Tři tečky- se obzvláště vyskytují v psaném textu uměleckého

styluoznačují:a) přerývanou, vzrušenou mluvu„Já nevím… opravdu nevím, co říct… bylo to tak nečekané…“b) neukončenou výpověď, doznívání výpovědi,

komentář k předchozímu tvrzeníBývá přece údělem géniů, že docházejí ocenění až po smrti …

c) vynechání části citovaného textuPodle knihy Starověké Řecko „muži se … doporučovalo, aby se staral o svou tělesnou kondici“.d) neúplnost výčtu, výpovědí apod.Souřadnice jsou [1,1], [1,2] …

Závorky- v nematematickém textu se uplatňují kulaté závorky. Pokud jetřeba do vyjádření, jež je jimi už opatřeno, vsunout poznámkuvyžadující rovněž závorky, volí se buď lomené závorky, nebohranaté závorky, popř. se zopakují kulaté. Tak postupujemepouze v textech vysoce odborných, jinak text přeformulujeme.označují:

a) vsuvky větné i nevětnéStalo se (nečekaně rychle).b) volně připojený, samostatný či dodatečně připojený větný člen (podobně jako čárka)Za těchto okolností musím návrh zamítnout (i když velmi nerad).c) doplnění slova potřebného pro pochopení citátu či parafrázeZanedbává-li (sportovec) trénink, pak nikdy nezvítězí.d) autorství výrokuKostky jsou vrženy. (G. J. Caesar)

Lomítko

- prosazuje se v publicistickém a odborném stylu;označuje alternativu spojky nebo v jinémnež vylučovacím významu

Př.Řešení křížovky nám prosím zašlete poštou / mailem.Platbu proveďte převodem z účtu / složenkou.

Doplňte interpunkční znaménka:

1. Přeneseně se říká Kain bratrovrahovi nebo i vrahovia používá se výrazu mít na čele Kainovo znamení a tove smyslu nést kletbu být poznamenán jako špatnýčlověk.

1. Přeneseně se říká Kain bratrovrahovi nebo i vrahovi a používá se výrazu „mít na čele Kainovo znamení“, a to ve smyslu „nést kletbu“, „ být poznamenán jako špatný člověk“.

Doplňte interpunkční znaménka:

2. Nejmladší a nejslavnější z Krokových dcer byla Libuše v Kosmově originále Lubossa: Ta vystavěla též hrad tehdynejmocnější u lesa jenž se táhne ke vsi Ztibečné a podle svéhojména jej nazvala Libušín.Odtud tedy mělo zaznít proroctví o městě velikém…

Povídkář Hájek si k jejímu sídlu jako k tolika jiným místům vymyslil historický příběh k němuž dokonce jako obvykle znal i přesné datum rok 712 služebnice kněžny Libuše prý tenkrátlovily lesích a náhodou na jeden vysoký a příkrý vrch vešlykterýž se jim zalíbil i žádaly jsou kněžny Libuše aby dala na němhrad pevný postaviti. Kněžna tak vskutku učinila.

Doplňte interpunkční znaménka:

2. Nejmladší a nejslavnější z Krokových dcer byla Libuše (v Kosmově originále Lubossa): „Ta vystavěla též hrad tehdynejmocnější u lesa, jenž se táhne ke vsi Ztibečné, a podle svéhojména jej nazvala Libušín.“Odtud tedy mělo zaznít proroctví o „městě velikém…“

Povídkář Hájek si k jejímu sídlu (jako k tolika jiným místům) vymyslil historický příběh, k němuž dokonce jako obvykle znal i přesné datum - rok 712: služebnice kněžny Libuše prý tenkrátlovily lesích a „náhodou na jeden vysoký a příkrý vrch vešly,kterýž se jim zalíbil, i žádaly jsou kněžny Libuše, aby dala na něm hrad pevný postaviti“. Kněžna tak vskutku učinila.

Doplňte interpunkční znaménka:

3. Tyto složky věty větné členy jejichž přítomnost ve větě je predikátem vyžadována tj vyplývá z jeho valence jakožto jevu formálně gramatického vytvářejí spolu s predikátem základovou větnou strukturu ZVSproto je nazýváme členy základové…Čárky mají vlastně dvojí funkci rozdělovací kdy od sebeoddělují části textu a vydělovací jestliže vyznačujízačátek a konec vložené části textu proto jako prostředek vydělovací jsou vždy ve dvojici nebo dvojicitvoří s jiným grafickým signálem začátku nebo koncevětného celku.

Doplňte interpunkční znaménka:

3. Tyto složky věty (větné členy), jejichž přítomnost ve větě je predikátem (tj.vyžadována tj vyplývá z jeho valence jakožto jevu formálně gramatického), vytvářejí- spolu s predikátem - základovou větnou strukturu ZVS); proto je nazýváme členy základové…Čárky mají vlastně dvojí funkci: rozdělovací, kdy od sebeoddělují části textu, a vydělovací, jestliže vyznačujízačátek a konec vložené části textu; proto jako prostředek vydělovací jsou vždy ve dvojici, nebo dvojicitvoří s jiným grafickým signálem začátku nebo koncevětného celku.

Použitá literatura:

Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008