EtikaEtika

analytická etika,metaetika

fundamentálníetika

etika norem

Individuálníetika

Sociálníetika

analýzamorální řeči

(např. co je dobro jako predikát? Jsou

vůbec možné hodnotové soudy?kogn.x nonkogn.)

Základníproblémy

etiky:svobodná vůle

svědomíhodnotanormaštěstíctnost

normyindividuálního

jednánív konkrétních

oblastech života(bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů)

spravedlnostsociálních

útvarů

individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti.

sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

Aplikovaná etikaAplikovaná etika

individuální etikaindividuální etika xx sociální etikasociální etika

PolitikaJe o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.)Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek?

EkonomikaZkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojůJak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát?

Kultura„Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit?

Klíčová témataKlíčová témata

- Sociální etikaSociální etika

- Křesťanská sociální etika- Křesťanská sociální etika

- Sociální nauka církve- Sociální nauka církve

empirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církveempirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církve

Ockenfels,Ockenfels,Anzenbacher, Novak,Anzenbacher, Novak,

Míčka ☺Míčka ☺

Politická filosofie,Politická filosofie,sociální filosofiesociální filosofie

Zejména encykliky,Zejména encykliky,další oficiální dokumentydalší oficiální dokumenty

Od SUC je třeba odlišit podstatně širší pojem katolického (nebo ještě širší pojem křesťanského) sociálního myšlení . To je jednoduše řešeno sociální myšlení všech, kteří se nějakým způsobem hlásí ke katolicismu (křesťanství), ať již jejich názory korespondují se SUC či ne, či jsou pouze jeho vyhraněnou interpretací...Jsou to názory jednotlivých křesťanů, či katolíků na politickou a ekonomickou realitu. Vidíme to na působení křesťanských politiků, na myšlení některých teologů apod., názory v oblasti katolického sociálního myšlení se pohybují od nejlevicovějších variant až ke krajní pravici...

Křesťanské sociální myšleníKřesťanské sociální myšlení

Levicový extremismus a křesťanstvíLevicový extremismus a křesťanství

Teologie osvobozeníTeologie osvobození– – má původ v Jižní Americe (G. Guttieréz - Peru, 1971, Leonardo Boff - má původ v Jižní Americe (G. Guttieréz - Peru, 1971, Leonardo Boff - Brazílie)Brazílie)

- je inspirována evropským obratem teologů (Moltmann, Johann B. Metz – je inspirována evropským obratem teologů (Moltmann, Johann B. Metz – politická teologiepolitická teologie) k marxistické inspiraci...) k marxistické inspiraci...

- 21st Century Socialism21st Century Socialism venezuelského prezidenta Hugo Cháveze venezuelského prezidenta Hugo Cháveze

- LIBERA©TIONLIBERA©TION- chudoba: charita x revoluce institucíchudoba: charita x revoluce institucí- nneokolonialismueokolonialismus, s, „teorii závislosti“„teorii závislosti“, , centrum-periferie“centrum-periferie“

TO„…používá marxismus čistě jako nástroj, aniž by jej uctívala tak, jako ctí evangelium. … Od marxismu si svobodně půjčuje určité „metodologické ukazatele“, které se pro porozumění světa chudých prokázaly jako plodné…“

(L. a C. Boff, Introducing Liberation Theology, 1986)

Pravicový extremismus a křesťanstvíPravicový extremismus a křesťanství

Křesťansky inspirovaný:Křesťansky inspirovaný:- Národní sjednoceníNárodní sjednocení- Národní demokracieNárodní demokracie

Tomáš P. P. HametTomáš P. P. HametOrtel MešitaOrtel Mešita

Míčka, R., ŠTECH, F. Míčka, R., ŠTECH, F. Dělnická strana jako pseudonáboženský fenomén?Dělnická strana jako pseudonáboženský fenomén? Revue Politika, CDK, 2009, č. 9, ISSN 1803-8468.Revue Politika, CDK, 2009, č. 9, ISSN 1803-8468.

Dostupné na:Dostupné na: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1175/delnicka-strana-jako-pseudonabozensky-fenomenhttp://www.revuepolitika.cz/clanky/1175/delnicka-strana-jako-pseudonabozensky-fenomen

Kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner vyzval německou CDU, aby ze svého názvu škrtla písmenko C – znamenající „christlich“ - protože už není křesťanskou stranou a křesťanské hodnoty již vůbec nereprezentuje a neprosazuje

Vladimír Palko: Choré hviezdy kresťansko-demokratické – popisuje konkrétní proměny postojů a posunů v kontextech křesťansko-demokratických stran v Evropě a jejich aktivní (!) účast při akceptaci a prosazování postojů relativizujících tradici křesťanské morálky v politice a zákonodárství.

Křesťanští demokraté?Křesťanští demokraté?

Křesťansko-sociální platforma ČSSD ("je platforma a iniciativa v rámci České strany sociálně demokratické sdružující všechny křesťanskosociálně a nábožensky orientované příznivce levice, členy i nečleny ČSSD, kteří kladou důraz na ukotvení sociálnědemokratických snah v oblasti, jež přesahuje materiální zájmy každodenního života")

TOP 09 (Schwarzenberg: „Já vždycky říkám, že jsem dobrý katolík, ale mizerný křesťan“)

Zelení (Liška: „Osobně se o svém náboženském přesvědčení nikde veřejně nešířím, zeptá-li se mě ale někdo, pak neváhám otevřeně odpovědět…“)

ODS (Benda: „Nechci vyzývat, nevolte KDU-ČSL, ale ODS je pro praktikující křesťany se zájmem o budoucnost naší vlasti i křesťanství v Evropě dobrou volbou…“)

KSČM (Herzán: Jsem věřící a chápu, že to může v souvislosti s mým členstvím v KSČM vzbuzovat otázky. Ale já v tom vidím určitou hlubší naději )

Všichni se hlásí ke křesťanstvíVšichni se hlásí ke křesťanství

„I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. Protož pověz nám, co se tobě zdá:

Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání? Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim:

Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

MatoušMatouš, kap. 22, kap. 22

Deus caritas est Deus caritas est (2006)(2006)

20. Láska k bližnímu zakořeněná v lásce k Bohu je především úlohou pro jednotlivého věřícího, ale je také úlohou pro celou církevní komunitu, a to na všech úrovních od místní komunity po partikulární církev až k univerzální církvi v její globalitě. Církev musí uplatňovat lásku také jako komunita. Důsledkem toho je, že láska potřebuje také organizaci jakožto předpoklad uspořádané komunitní služby.

31. … Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.

28. …Církev nemůže a nesmí vzít do svých rukou politický boj, aby tak budovala tu nejspravedlivější možnou lidskou společnost. Nemůže a nesmí se postavit na místo státu. Zároveň ale nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost. Do tohoto usilování se musí zapojovat prostřednictvím racionální argumentace a musí probouzet duchovní síly, bez nichž by se spravedlnost, která vždy vyžaduje odříkání, nemohla prosadit ani se rozvíjet. Spravedlivá společnost nemůže být dílem církve, protože ji má uskutečňovat politika. Církev se nicméně hluboce zabývá nasazením pro spravedlnost tím, že pracuje na otevřenosti intelektu a vůle vůči požadavkům dobra.

X„Všichni křesťané si mají uvědomit své zvláštní povolání v politickém společenství“.

Gaudium et spes Gaudium et spes (1965)(1965) čl. 75čl. 75

Deus caritas est Deus caritas est (2006)(2006)

„Sociální nauka katolické církve je podstatnou částí křesťanského učení o člověku“

(Mater et magistra, 1961, čl. 222)

„...Proto je křesťanská antropologie ve skutečnosti kapitolou teologie a sociální nauka církve, která se ujímá člověka a stará se o něho a o jeho chování ve světě, patří z téhož důvodu "do oblasti teologie, zvláště teologie morální“.

(Centesimus Annus, 1991, čl. 55.)

„…Církev nepředkládá žádné vlastní modely. Konkrétní a úspěšné modely lze nalézt pokaždé pouze v rámci té které historické situace, úsilím všech odpovědných osob, které budou čelit konkrétním problémům ve všech jejich těsně propojených společenských, hospodářských, politických a kulturních aspektech“.

(Centesimus Annus , 1991, čl. 43.)

Sociální učení církveSociální učení církve

„Její zvláštní hodnota však spočívá v tom, že je dokumentem magisteria, který se spolu s mnoha dalšími dokumenty tohoto druhu začleňuje do evangelizačního úkolu církve. Z toho plyne, že sociální nauka má význam nástroje zvěstování víry“.

(Centesimus annus, 1991, čl. 54)

„Proto si přejeme, aby této nauce byla věnována stále větší pozornost, aby byla zavedena jako povinný předmět na katolických školách všech stupňů, hlavně však v seminářích. Je nám známo, že v četných církevních ústavech se tak už delší dobu s úspěchem děje. Dále si přejeme, aby byla sociální nauka pojata do programu náboženské výuky ve farnostech a sdruženích laického apoštolátu. Ať je rozšiřována všemi prostředky, které poskytuje moderní doba: v novinách a časopisech, vědeckých spisech i popularizačních publikacích, rozhlasem i televizí“.

(Mater et magistra, 1961, čl. 223)

Sociální učení církveSociální učení církve

Jan XXIII. Pacem in terris (1963) určena „všem lidem dobré vůle“Pavel VI. Populorum progressio (1967)Katolíkům + všem křesťanům + jiným náboženstvím + všem lidem dobré vůle

(Populorum progressio, 1967, čl. 83)

„V nelehké situaci, v níž se dnes nacházíme také z důvodů globalizace ekonomiky, se sociální nauka církve stala základní směrnicí, která vytyčuje pravidla mající platnost i daleko za jejími vlastními hranicemi. Zmíněná pravidla je třeba v situaci pokračujícího rozvoje promýšlet v dialogu se všemi, kterým leží na srdci člověk a jeho svět“.

(Deus caritas est, 2006, čl. 27)

„Před více než padesáti lety, kdy se svět potácel nad propastí nukleární krize, svatý papež Jan XXIII. napsal encykliku, v níž se neomezil jenom na odmítnutí války, ale přišel s nabídkou k míru. Svoje poselství Pacem in terris adresoval sice celému „katolickému světu“, ale dodal: „jakož i všem lidem dobré vůle“. Nyní vzhledem ke globálnímu zhoršování životního prostředí se chci obrátit ke každému člověku této planety.

(Laudato si’, 2015, čl. 3)

Sociální učení církveSociální učení církve

„Sociální nauka kromě toho obsahuje důležitou interdisciplinární dimenzi. S cílem lépe uplatnit v různých a stále se měnících sociálních, hospodářských a politických oblastech pravdu o člověku vstupuje tato nauka do dialogu s různými disciplínami, které se člověkem zabývají, sjednocuje jejich příspěvky a pomáhá jim otevřít se v širším horizontu službě člověku, poznanému a milovanému v plné šíři jeho poslání. Kromě interdisciplinární dimenze je pak nutno zmínit se o praktické a v určitém smyslu experimentální dimenzi této nauky. Ta je založena na střetávání křesťanského života a svědomí se situacemi tohoto světa a projevuje se úsilím, které vyvíjejí jednotlivci, rodiny, kulturní a veřejní činitelé, politici a státníci, aby dali křesťanskému životu podobu a uplatnění v dějinách“.

(Centesimus annus, 1991, čl. 59)

Sociální učení církveSociální učení církve

„„Každý křesťan, který bere svou víru vážně, musí být socialistou“.Každý křesťan, který bere svou víru vážně, musí být socialistou“.(Paul Tillich)(Paul Tillich)

„„Nelze být zároveň řádným katolíkem a opravdovým socialistou“.Nelze být zároveň řádným katolíkem a opravdovým socialistou“.((Quadragesimo annoQuadragesimo anno,1931, čl. 120),1931, čl. 120)

„„Při použití těchto zásad se mohou někdy i mezi katolíky dobré vůle Při použití těchto zásad se mohou někdy i mezi katolíky dobré vůle vyskytnout různé názory.vyskytnout různé názory.“ (“ (Mater et magistraMater et magistra, čl. 238), čl. 238)„„Při řízení časných záležitostí mají uznávat oprávněnou různost názorů a Při řízení časných záležitostí mají uznávat oprávněnou různost názorů a mají zachovat úctu k občanům i jejich sdružením, která tyto názory poctivě mají zachovat úctu k občanům i jejich sdružením, která tyto názory poctivě zastávají.zastávají.“(“(Gaudium et spesGaudium et spes, čl. 75), čl. 75)„„V konkrétních situacích a se zřetelem na vztahy, v jakých kdo žije, musíme V konkrétních situacích a se zřetelem na vztahy, v jakých kdo žije, musíme uznávat zákonitou rozmanitost možných přístupů.uznávat zákonitou rozmanitost možných přístupů.“ (“ (Octogesima adveniensOctogesima adveniens, , čl. 50)čl. 50)

Na základě analýzy konkrétních hodnocení ze strany sociálních encyklik a jejich komparací s významnými díly hlavních amerických ideologických proudů dospěl k názoru , že sociální učení církve není ve svém celku kompatibilní s žádnou z etablovaných politických ideologií, nicméně že nejvíce svým pojetím člověka, společnosti a hodnot konverguje v americkém kontextu takřka rovnocenně z jedné poloviny zkoumaných faktorů se „starým liberalimem“ (reprezentovaným Demokratickou stranou v éře od Rooseveltova New Dealu do roku 1960) a z poloviny zkoumaných faktorů s „konzervatismem“ (v širokém slova smyslu), nejméně pak s „novým liberalismem“ (reprezentovaným Demokratickou stranou v éře inspirované Novou levicí po roce 1960). Se starým liberalismem nejvíce sociální nauka církve podle Krasona konverguje v otázce role politiky a vlády, pojetí rovnosti lidí, ekonomické a sociální politice, zahraniční politice, s konzervatismem pak v otázce role náboženství a přirozeného zákona, otázce pojetí lidské svobody, subsidiarity, hodnocení komunismu, vzdělání, občanských práv a svobod. I když rozdíly jsou podle Krasona často nepatrné, nový liberalismus se až na výjimky (otázka životního prostředí) ve většině faktorů umístil na posledním místě, zejména s ohledem na hodnotový a morální relativismus, vztah k náboženství, pojetí svobody, odpovědnosti a lidských práv.

„„Multifaktoriální analýza St. Krasona“Multifaktoriální analýza St. Krasona“(Liberalism, Conservatism, and Catholicism: An Evaluation of Contemporary American Political

Ideologies in Light of Catholic Social Teaching, 2001, 2004)

Exit PollsObama X Romney

Protestanti 42 57Katolíci 50 48

Bílí protestanti 30 69Bílí katolíci 40 59Protestanti More Observant 29 70Protestanti Less Observant 44 55Katolíci More Observant 42 57Katolíci Less Observant 56 42

Abort Always Legal 76 22Abort AIways Illegal 21 77Gay, Les, Bi 76 22Married Men 38 60Married Women 46 53Unmarried Men 56 40Unmarried Women 67 31

10 encyklik:Lev XIII., encyklika Rerum novarum (1891)Pius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931)Jan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961)Jan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963)Pavel VI., encyklika Populorum progressio (1967)Pavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971)Jan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981)Jan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987)Jan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991)Benedikt XVI., encyklika Caritas in veritate (2009)František, encyklika Laudato si’ (2015)

Pastorální konstituce Gaudium et Spes (1965)Kompendium sociální nauky církve (Iustitia et Pax, 2004)

Poselství k oslavě Světového dne míru (vždy k 1.1.),Apoštolská exhortace Evangelii gaudium (2013)?Economic Justice for All: Pastoral Letter on Catholic Social Teaching and the U.S. Economy (1986)Pokoj a Dobro (2000)

Dokumenty SUCDokumenty SUC

Zdrojem křesťanského sociálního myšlení je v první řadě Písmo, jak např. sociální étos u některých proroků, tak novozákonní texty...

- Prvokřesťanský komunismus (Sk)- Kláštery- Vztahy církve a politiky (boj o investituru, sekularismus)- Charitativní činnost církve

„„Pradějiny“ SUCPradějiny“ SUC

1. úmyslná vraždaHospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.“ (Genesis 4, 10)2. hřích sodomskýHospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký...“ (Genesis 18, 20) 3. Útisk sirotka a vdovyHospodin… …nenechá bez povšimnutí úpěnlivou prosbu sirotka ani vdovu, když v nářku vylévá své srdce. Což nestékají vdově slzy po tváři a nejsou obžalobou toho, kdo je vyvolal? …Hospodin nebude prodlévat ani nebude shovívavý vůči nemilosrdným. (Sirachovec 35, 12–19) 4. zadržování mzdyHle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů.(List sv. Jakuba 4, 4)

Hříchy „do nebe volající“Hříchy „do nebe volající“

„Duo quippe sunt quibus principaliter mundus hic regitur: auctoritas sacra pontificum et regalis potestas“.

Gelasius I (+496), Duo sunt - císaři Anastáziovi

„Zkrátka tedy králům plyne hojnost dočasného dobra a Bůh jim připravil vynikající stupeň blaženosti, avšak tyrani často pozbudou pro sebe vyžádaná dočasná dobra, a navíc podléhají mnohým dočasným nebezpečím, a co víc, budou zbaveni dobra věčného a vydání nejhorším mukám; proto ti, kdo se ujali vlád, musí usilovně dbát o to, aby se ukázali poddaným jako králové, nikoli jako tyrani“.

Sv. Tomáš Akvinský, De regimine principum

„Mnoho lidí by rádo zvětšilo moc králů, rozšířilo ji za hranice rozumu a zákona… Ale mýlí se, protože moc, stejně jako ctnost, má své limity a stupně, a když tyto jsou překonány, nejenže to neznamená posílení, ale oslabení a omezení. A jak říkají významní autoři, moc není jako peníze – čím více někdo má, tím je bohatší; je to jako jídlo pro žaludek: příliš moc nebo příliš málo tě může oslabit“.

Juan de Mariana [1536–1624]

Politické „pradějiny“ SUCPolitické „pradějiny“ SUC

Obchod je materiálním poutem mezi lidmi, ve kterém se projevuje, ač jen symbolicky, jednota lidské rasy.

Sv. Jan Zlatoústý (+407)

„Kupování a prodávání je nervem lidského života, který udržuje svět. Prostřednictvím kupování a prodávání je svět sjednocen, spojují se vzdálené země a národy, lidé rozličných jazyků, zákonů a způsobů života. Kdyby nebylo těchto kontraktů, někteří by postrádali zboží, kteří jiní mají v přebytku, a tito by nebyli schopni sdílet zboží, kterého mají mnoho, s těmi zeměmi, kde je ho nedostatek“.

Bartolome de Albornóz, Arte de los Contratos [1573]

Původ chudoby je ve vysokých daních. Ve stálém strachu před výběrčími daní se [zemědělci] rozhodují opustit svou zemi, aby se vyhnuli trápení. Jak řekl král Teodorico, jediná sympatická země je ta, kde se nikdo neobává výběrčích daní.

Pedro Fernandez Navarrete, Conservacion de Monarquias [1619 ]

Ekonomické „pradějiny“ SUCEkonomické „pradějiny“ SUC

… vrcholným novověkem je tzv. dlouhé 19. století, tedy období 1789 - 1912 V tomto období má rozhodující roli industrializace a jejím vlivem vytvoření komunikačního prostoru Evropy a Severní Ameriky (parní lodě, železnice, telegraf, telefon, rádio). Tři základní procesy 19. století: vytváření moderních národů, států a demokratizace (přímý kontakt se státní mocí). Vytvářejí se nové sociální vztahy (chudoba jako věc přežití se mění spíše ve srovnání s lépe postavenými).

WikipedieWikipedie

Kapitalismus

„…uvolnil největší produktivní sílu v dějinách lidstva. Dosud žádný jiný sociálně ekonomický systém nebyl schopen vytvořit srovnatelnou produktivní sílu“.

Kapitalistická revoluceKapitalistická revoluce(Petr L. Berger)(Petr L. Berger)

KAREL MARX - BEDŘICH ENGELSMANIFEST KOMUNISTICKÉ STRANY, Londýn 1848

……Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření :

1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu.2. Silně progresívní daň.3. Zrušení dědického práva.4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů.5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem.6. Soustřední dopravy v rukou státu.7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu.8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství.9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem.10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.

Karel Jindřich, kníže z Löwensteinu V roce 1882 pověřil „Katholikentag“ ve Frankfurtu svého předsedu knížete Löwensteina pozvat významné sociální politiky na poradu o lichvě, dělnické mzdě a oddlužení pozemkového majetku. V červnu roku 1883 pozval kníže Löwenstein výbor sestávající většinou z konzervativních politiků na svůj zámek v Boru u Tachova a po čtyřech dnech usilovného jednání byly vyjádřeny tzv. „Borské teze“, jednající o otázce dělnické a o otázce řemeslnictva.Borské teze měly vliv na papežskou encykliku ve čtyřech bodech:

1) v otázce mzdové spravedlnosti;

2) povinnost státu starat se o sociální politiku;

3) vznik dělnických „komor“ zastupujících zájmy pracujících;

4) etický rozměr práce.

„„Borské teze“Borské teze“

V XIX. století, v době restrukturalizace společnosti a ekonomiky, v době raného kapitalismu, vznikaly nové a nenadálé sociální problémy

- Adolf Kolping- Emmanuel von Ketteler- Borské teze (1883) - Karel Jindřich, kníže z Löwensteinu

Symbolickým datem zrodu sociální nauky církve je rok 1891, v němž byla vydána encyklika Lva XIII. Rerum novarum. Sociální učení církve má však své bohaté "předdějiny", zahrnující celou historii křesťanského sociálního myšlení včetně jeho biblických východisek.

Rerum novarumRerum novarum (1891) (1891)

První sociální encyklika: Rerum novarum (1891) papeže Lva XIII.

PŘEDMLUVA

NALÉHAVÁ NUTNOST ŘEŠIT DĚLNICKOU OTÁZKU

SOCIALISMUS PROBLÉMY DĚLNÍKŮ NEŘEŠÍ

BEZ NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKVE NENÍ ŘEŠENÍ MOŽNÉ

ÚLOHA STÁTU

ÚLOHA SVÉPOMOCNÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚR

Rerum novarumRerum novarum (1891) (1891)