Písemná práce na První pražskou společnou lesní školu

ORIGAMI

Kateř ina Vávrů

Praha, září 2003 77. středisko Rod sovy

OBSAH

ÚVOD..................................................................................................................................................1

CO JE ORIGAMI?............................................................................................................................1

VZNIK A VÝVOJ ORIGAMI..........................................................................................................1

PAPÍR KE SKLÁDÁNÍ ....................................................................................................................3 CVIČNÝ PAPÍR....................................................................................................................................3 KVALITA PAPÍRU ...............................................................................................................................3 FORMÁT PAPÍRU ................................................................................................................................3 BAREVNÝ PAPÍR ................................................................................................................................3

ZÁKLADNÍ ZÁSADY SKLÁDÁNÍ ORIGAMI ............................................................................4 ZÁKLADNÍ TVARY .............................................................................................................................4 NÁVODY............................................................................................................................................4

JAK POUŽÍT SKLÁDANKY ..........................................................................................................5

JAK ZAPOJIT ORIGAMI DO ODDÍLOVÉHO PROGRAMU ..................................................5

ZÁVĚR ...............................................................................................................................................6

POUŽITÁ LITERATURA: ..............................................................................................................6

DOPORUČENÁ LITERATURA:....................................................................................................6

PŘÍLOHY: .........................................................................................................................................7

Úvod Téměř každý se s origami setkal, aniž by si to možná uvědomil. Ve škole po sobě

děti házejí vlaštovky, jezdí po stole s lodičkou či parníčkem, na hlavě mají čepici a když jeden vyhraje nebe-peklo-ráj, dostane bonbon schovaný v pohárku. Toto všechno jsou papírové skládanky = origami. Já jsem měla navíc to štěstí, že jsem v osmi letech vstoupila do oddílu Origami, v němž je skládání z papíru tradiční činností. Ale abyste se mohli více věnovat skládání z papíru, stačí si pořídit některou z mnoha dostupných knih o origami (viz Doporučená literatura) a postupovat podle uvedených návodů. Objeví se před vámi svět netušených možností – svět ORIGAMI.

Co je origami? Nejprve několik výroků mistra origami pana Kunihiko Kasahary:

„Origami je jedním ze způsobů jak oživujeme papír – onu nejobyčejnější věc našeho každodenního života. Na první pohled v bezcenném papíru žijí zvířata, květiny, lidé i ty nejsložitější abstraktní obrazce.“

„Origami, to je hudba zakletá do papíru a návody k němu, to jsou notové zápisy. Oživíme je, až uchopíme list papíru a začneme skládat.“

„V každém čtverci papíru je skryto množství za staletí už vytvořených a nekonečné množství ještě nevymyšlených skládanek a neobvyklých postupů. Možnosti origami jsou nevyčerpatelné. V tom je právě jeho lákavost a krása.“

Origami je dovednost, při které z listu papíru přehýbáním a skládáním vytváříme nejrůznější konkrétní i abstraktní útvary. Právě tento způsob oživení papíru je ojedinělý tím, že nám k němu stačí jediný nástroj – naše ruce. Skládat, tedy vytvářet origami, může kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv, stačí mít po ruce pár kousků papíru.

Nyní ještě něco k samotnému japonskému slovu origami. Je složeno z kmene oru = skládat, ohýbat a kami = papír, tedy oru kami - origami. Slovo kami ale neznamená jen papír jako matriál. V původním japonském náboženství šintó (cesta bohů) je pojem kami označením jakési vyšší síly, nebo neobyčejné vlastnosti sídlící v nejrůznějších předmětech, přírodních úkazech, zvířatech a lidech. Těmto kami byly stavěny malé, prosté dřevěné svatyně, kde byly uctívány motlitbami a oběťmi. Papír pro svoje neobyčejné vlastnosti, čistotu, bělost a neporušenost byl užíván při očistných obřadech ve svatyních. Snad právě na základě těchto vlastností začal být označován jako kami. Japonští mistři origami přistupují ke skládání s vážností a úctou, vždy s naprosto čistýma rukama a soustředěnou čistou myslí, jako k posvátnému obřadu.

Vznik a vývoj origami Papír byl vynalezen kolem roku 105 po Kristu a pravděpodobně brzy poté lidé

objevili možnosti tohoto nového materiálu včetně skládání. Znalost papíru a způsob jeho výroby se koncem 6. století dostal prostřednictvím buddhistickým mnichů z Číny přes Koreu do Japonska. Zprvu byl papír velmi vzácný a drahý a první skládanky sloužily k náboženským účelům – jako výzdoba šintoistických a buddhistických svatyní, později snad také jako obětiny, které měly zajišťovat štěstí.

1

Později se výroba papíru zlevnila a rozšířila hlavně díky novému způsobu výroby z morušovníku kozó. Origami se začalo používat nejen k náboženským účelům (KATAŠIRO = jednoduchá lidská postava ze složeného a vystřiženého papíru symbolizující božstvo, GOHEI = poskládané řetězy používané při očistných ceremoniích, ŠIMENAWA = skládané proužky označující hranice posvátného území), ale také ve společenském životě (SVATEBNÍ MOTÝLI = mužské a ženské ozdoby láhve sake dodnes používané při svatebním obřadu, NOŠI = předepsaným způsobem složený papír, který vždy provází dar – vyjadřuje dobrou vůli dárce, TATO = pouzdro, které dívky nosily v záhybu kimona a ukládaly do něj drobnosti) a u císařského dvora. Oficiální korespondence, různé žádosti, výnosy a nařízení se skládala předepsaným způsobem a k obrazům, kresbám či jiným uměleckým předmětům se přikládaly zvláštním způsobem složené doprovodné listy na důkaz pravosti a kvality.

Jen jako zábava pro volné chvíle se origami začalo v Japonsku skládat až asi v 17. století. Během 18. a 19. století bylo o origami vydáno několik spisů a stalo se oblíbenou zábavou všech vrstev obyvatelstva. Do první čtvrtiny 20. Století v Japonsku vzniklo a ustálilo se asi 150 různých druhů skládanek. Mezi nejstarší z nich patří: míček, jeřáb, motýl, krab, vážka, loďka, japonská čepice, noši, pouzdro tato, lotosový květ, žába, krabička a další. Ve druhé polovině 19. století se Japonsko po dlouhé izolaci otevřelo západnímu světu a tím se i origami začalo šířit do Evropy a Ameriky.

Do Evropy ale nepřišlo jako úplná novinka. Do Španělska se skládání papíru dostalo díky Maurům už ve 12. století. Mezi nejznámější originální španělské skládanky patří PAJARITA (španělsky ptáček), která má dokonce ve městě Huesca pomník. Navíc Španělé nepoužívají slovo origami, protože mají pro skládání papíru vlastní výraz – papiroflexia.

V renesanční Itálii se vyvinulo v palácích knížat umění skládání papírových ubrousků, které dosáhlo neuvěřitelné dokonalosti. Při velkých hostinách zdobil tabuli zámek se zbrojnoši a praporci a vojevůdcem na koni – vše složeno z ubrousků.

Po druhé světové válce nastal nový rozkvět origami. Jeho tvůrci už nečerpali ze starých japonských tradic, ale začali vymýšlet nové způsoby a postupy skládání. Vydávali první knihy s návody ke skládání a postupně vznikaly i spolky milovníků tohoto umění nejen v Japonsku, ale i v USA, Anglii, Francii, Španělsku a v mnoha dalších zemích.

Skládání z papíru je v západním světě velmi oblíbené. Existuje dokonce několik směrů. Východní-klasické skládání vychází z japonské staré školy, zobrazuje květiny, zvířata, předměty, a je poměrně jednoduché. Skládanky mají pouze přibližný tvar a svůj skutečný vzor pouze napodobují. Směr západní-realistické origami představuje přesnou kopii skutečného vzoru se všemi detaily. Návody na tyto skládanky jsou někdy tvořeny pomocí počítače a jejich složení zvládne jen trénovaný origamista s obrovskou trpělivostí. Skládání totiž může trvat i několik hodin. Geometrické, abstraktní origami tvoří složité mnohostěny, pyramidy, koule a jiná geometrická tělesa z mnohokrát se opakující jedné skládanky, jejíž části na sebe navazují a důmyslně do sebe zapadají.

Děti si na rozdíl od dospělých, kterým obvykle stačí, že dokázali něco složit, se skládankami ještě hrají. V Japonsku se origami věnují v mateřských a obecných školách a znalost základních druhů skládání origami je prý běžná u většiny Japonců. Japonci sami nepovažují origami za samostatný druh umění, ale za nedílnou součást svojí kultury. Také je zajímavé, že japonští origamisté oceňují nejen originalitu skládanky samotné, ale i postup, jakým byla složena.

2

Papír ke skládání V Japonsku se papír na origami vyrábí ze surovin pro Evropana nedostupných:

cukrové třtiny, bambusu či moruše a prodávají se tam balíčky čtvercových papírů různých velikostí, druhů i kvality. Většinou jsou po jedné straně barevné, po druhé bílé, někdy stejně barevné po obou stranách a jindy po každé straně jinak barevné. Existují i papíry potištěné tradičními i moderními vzory. Údajně se takový papír u nás dá koupit v některých papírnictvích nebo potřebách pro výtvarníky.

Volba papíru ale hodně záleží na tom, co skládáme a jak je to složité. Jste-li začátečníkem, neztrácejte čas sháněním japonského papíru a skládejte z toho, co máte po ruce.

Cvičný papír Než se pustíme do skládání origami, musíme si jednotlivé skládanky nejprve dobře

nacvičit. Nejlepší cvičný papír je popsaný kancelářský – je dobře dostupný a navíc se ještě jednou využije než skončí jako odpad. Také formát A4 se pro většinu skládanek hodí tak, abychom si mohli všechny sklady důkladně vyzkoušet. Pro některá složitější origami nám lépe poslouží průklepový papír. Čím menší a složitější model děláme, tím volíme slabší papír. Potřebujeme-li vytvořit velkou skládanku, použijeme papír silnější.

Kvalita papíru Papír na origami by měl být jemný, ohebný, pevný a navíc barevný.

Jemnost - není příliš silný a dovoluje i několikanásobné přeložení. Ohebnost - po přeložení a následném rozložení je vzniklý sklad dobře vidět, hezky "drží hranu" a můžeme ho kdykoli zopakovat podle již jednou vytvořené linie. Pevnost - v místě, kde je přeložen, se netrhá. Barevnost - skládanky působí často mnohem lépe, jsou-li dvou a vícebarevné.

Formát papíru Většina tradičních skládanek vychází ze čtverce. V Japonsku je prý pro běžné použití

nejoblíbenější formát 17 x 17 cm a 6 x 6 cm a menší pro miniaturisty. My budeme samozřejmě používat čtverec 21 x 21 cm, který se dá snadno zhotovit z A4. To jsou tzv. centimetrové formáty. Ovšem nadšenci občas skládají z papírů mnohem větších - z tzv. metrových formátů (rekord je snad něco kolem 30 metrů... ).

Jako vždy a všude, existuje i u skládanek spousta výjimek. Nejběžnější výjimkou je klasický obdélníkový formát A4 nebo jeho přibližný americký ekvivalent Letter. V Americe je oblíbený formát dolarové bankovky (obdélník přibližně 3:7). Pokud skládanka používá ještě jiný nestandardní formát (kosočtverec, trojúhelník, šestiúhelník, osmiúhelník, kruh), návod většinou obsahuje postup, jak jej získat ze standardního formátu.

Barevný papír V českých knížkách se často doporučuje vyzkoušet různé druhy balících a dárkových

papírů. Vybírejte pouze papíry s drobným vzorkem. Ve velkých vzorech zanikají vlastní sklady a celek se stává nepřehledným.

V každé domácnosti najdeme ještě další zdroje vhodného papíru. Jsou to šikovně vybrané barevné obrázky z časopisů, z nichž mohou vzniknout barevně zajímavé skládanky, použité dopisní obálky, které jsou zevnitř potištěny drobnými nenápadnými vzorky, či novinový (popsaný) papír. Ano, i tištěné písmo je vlastně malý vzorek a zvlášť na velkých skládankách vypadá dobře. Také obyčejný bílý, šedý nebo hnědý balicí papír se hodí na velké dekorativní modely. Skládáme je tak, aby drsná strana papíru byla navrch

3

skládanky. Novinový i hrubý balicí papír se láme a trhá, proto musíme skládat opatrně a raději používat velké formáty. Dalším materiálem je hedvábný a průklepový papír. Oba se hodí zvlášť na komplikovanější modely s více vrstvami skladů. Ze silnějšího papíru by byly příliš tlusté a rozevíraly by se.

Barevný papír si můžeme vytvořit také sami. Jako základ použijeme papír kancelářský, na který nanášíme barvu štětcem nebo chomáčkem vaty. Fantazii se meze nekladou, ale lépe vypadají tóny jedné barvy a malé vzory.

Zvláštní vzory získáme ponořením zmačkaného papíru do barvy. Při batikování papíru ponořujeme papír pravidelně složený do různých barevných roztoků. Po barvení a batikování je samozřejmě nutné papír přežehlit.

Základní zásady skládání origami • Rozložíme-li kteroukoli hotovou skládanku, musí být základní papír (čtverec, obdélník

či jiný formát) celý, ani kousek nesmí chybět. • Přesnost je velmi důležitá při přípravě základních čtverců či obdélníků. I malá chyba

v jejich rozměrech se pak při skládání násobí a skládanku pak nelze úspěšně dokončit. Při samotném skládání jednotlivých fází je pak přesnost naprosto nezbytná.

• Při skládání podle jednotlivých očíslovaných fází návodu se vždy podívejte i na další obrázek, abyste poznali, k jakému tvaru máte dojít.

• Výjimečně, je-li to vyznačeno v návodu, použijeme nůžky na prostřižení nebo nastřižení. Kdybychom odmítali použití nůžek, tak jako někteří origamisté, ochudili bychom se o mnoho pěkných druhů skládanek.

• Lepidlo také užíváme pouze výjimečně. Dobře vymyšlená a složená skládanka by měla držet sama o sobě. Ovšem vytváříme-li z jednotlivých origami kompozice, bez lepidla se neobejdeme.

• Smyslem origami není vytvořit co nejpřesnější kopii skutečného předmětu nebo zvířete, ale co nejjednodušším způsobem vystihnout hlavní rysy a podstatu zobrazovaného objektu.

• Předchozí zásady patří tradičním origami. Při skládání moderních origami je třeba nechat se „vést srdcem“ a popustit uzdu fantazii. Lze použít netradiční postupy a nebát se experimentovat s papírem samotným nebo v kombinaci s různými materiály. Vzniká tak složité umělecké origami, které se ukazuje na výstavách a pokládá se za samostatné autorské dílo na pomezí plastiky a obrazu.

Základní tvary Pro určité skupiny skládanek je typické, že začínají stejnou posloupností kroků. Mají

prostě stejný základ. Mnoho autorů, ostřílených origamistů, se kreslením takových základů nezdržuje a jednoduše předpokládá jejich znalost. Začátečníka může tato potíž zaskočit, ale ve většině knížek jsou jednotlivé použité základy nejčastěji v úvodu uvedeny. Je to například základ ptáka ( viz příloha Jeřáb) , ryby, žáby, složený čtverec či trojúhelník.

Návody Nejběžnějším způsobem, jak zaznamenat postup skládání, jsou tzv. diagramy neboli

návody. Celý postup je zde krok po kroku rozkreslen a případně doplněn vysvětlujícím textem. V návodech se používá celá řada jednoduchých symbolů, jejichž význam se časem ustálil. Na vytvoření jednotné symboliky mají zásluhy především Japonec Akira Yoshizawa a jeho americký kolega Sam Randlett. Pojmy se do češtiny překládají různě. V příloze

4

najdete Značky a jejich význam a na ukázku návod na jeřába (orizuru), které napsala a nakreslila Milada Bláhová.

Papírový jeřáb orizuru, který je dnes v Japonsku vůbec nejoblíbenější skládankou, byl poprvé složen někdy kolem roku 1800 a rozšířil se do mnoha zemí celého světa. Jeřáb patří mezi tradiční japonské symboly dlouhého života, a proto si lidé často desítky nebo i stovky skládaných jeřábů navlékají na dlouhé šňůry a zavěšují v bytě pro štěstí. Zhotovování šňůr s tisícem navlečených papírových jeřábů je také stále oblíbenou zábavou nemocných, kteří věří, že tak přispívají ke svému uzdravení. Zvlášť dojemně působí setkání s těmito origami v památnících obětí atomového bombardování v Hirošimě a Nagasaki. Také známý pomník dětským obětem Hirošimě znázorňuje jedno desetileté děvčátko, které v ruce drží nedokončeného papírového jeřába. Zemřelo, aniž se mu jich podařilo složit vytoužený tisíc...

Jak použít skládanky V prvé řadě lze origami s úspěchem využít k dekorativním účelům. Ať už použijeme

jen jednotlivé skládanky nebo vytvoříme rozsáhlé kompozice, origami nám rozjasní prostor. V našich poměrech je to dekorace neobvyklá a lidé budou překvapeni jednoduchostí a krásou papírových skládanek. Jako dekorace má origami jednu nevýhodu – papír dlouho nevydrží (bledne, chytá prach,…). Ale tuto vlastnost lze obrátit ve i výhodu – dekorace je nutné obměňovat a vymýšlet nová a nová uspořádání, takže nikdy nenudí.

Příkladem kompozic jsou obrazy (louka, zoo, rybník, moře,…), kdy jednotlivé vybrané skládanky nalepíme na barevný podklad a můžeme i zarámovat, závěsné konstrukce, kdy nejčastěji různé ptáky navážeme na nitě a pověsíme v prostoru, nebo na stole vyskládané plastické skládanky (zoo, město, zahrada, krabičky,…).

Existují i skládanky ryze praktické, jako např. peněženka, různé krabičky, rámečky, notes či desky.

Z papíru lze složit i mnoho druhů čepic, masek a dalších rekvizit, které se dají využít v divadle.

Jak zapojit origami do oddílového programu Origami je hlavně výtvarná technika, ale lze jej využít i k mnoha hrám. Několik her,

které jsou v našem oddíle běžné, uvádím: • Nebe-peklo-ráj – oblíbená známá skládanka, kdy si jeden hráč vybírá políčka a

druhý podle údajů na nich otvírá a zavírá části skládanky. Lze vymyslet mnoho užitečných obměn.

• Foukaná – složený míček použijeme místo ping-pongového. Na každé straně stolu je skupina hráčů, kteří se pouze foukáním snaží dostat míček do soupeřovy branky namalované na stole.

• Slepý střih – skládanky jsou pověšeny na niti a úkolem hráče je poslepu překonat daný úsek a odstřihnout některou skládanku. Pohybuje se ve vymezeném poli se zavázanýma očima a otevřenými nůžkami, které může sevřít pouze jedenkrát.

• Voda – která družina přenese více vody v papírových kelímkách, než se jim úplně rozmočí

• Loďka – čí lodička z papíru dopluje nejdál, nejrychleji překoná daný úsek, … • Vlaštovka – čí vlaštovka doletí nejdál, nejdéle se udrží ve vzduchu, … • Vodní bomba – míček naplníme vodou a bitva může začít … • Obratnost – skládání jen jednou rukou, se zavázanýma očima, za zády apod.

5

• Vánoce – vyrobíme vánoční přání a ozdoby na stromeček • Pohoštění – na slavnostní stůl dáme misku, slánku, tácek, stojánek na ubrousky, …

Dále origami využijeme například při divadle jako rekvizity či jako papírové loutky. Origami ale také učí trpělivosti, přesnosti, estetickému vnímání a slouží i jako

rehabilitační prostředek k procvičování nemocných rukou a prstů.

Závěr Díky této práci jsem se dostala k mnoha zajímavým zdrojům informací a objevila

nové možnosti origami do této chvíle mi utajené. Ráda bych proto poděkovala paní Miladě Bláhové za její pomoc a poskytnuté materiály a autorovi webových stránek o origami za zpřístupnění užitečných informací.

Použitá literatura: Text připravované knížky, Milada Bláhová www.origami.cz

Doporučená literatura:

Hobby origami: Papírové skládanky pro malé i velké, Zülal Aytüre-Scheele Ikar, Praha 1994 Kouzelné Origami, svět papírových zvířátek, Zülal Aytüre-Scheele 80 stran, 33 modelů Ikar, Praha 1996 Origami - nové kouzelné nápady, Zülal Aytüre-Scheele 80 stran, 40 modelů Ikar + Knižní klub, Praha 1995 Letadla a lodě z papíru, Claudia Hüfner 80 stran, 27 modelů SVOJKA a VAŠUT, Praha 1996 Každý to zvládne aneb origami a jiné výrobky z papíru, Paul Jackson a Vivien Frank S

VOJKA & Co., Praha 1999

Origami, japonské skládanky z papíru, Jiří Janoš 32 stan, 20 modelů SNTL/Albatros, Praha 1991 Origami, skládanky z papíru, Jiří Janoš 16 stran, 11 modelů SVOJKA a VAŠUT, Praha 1992 Nápadité Origami, Paulo Mulatinho 80 stran, 32 modelů Ikar (Euromedia Group, k.s.), Praha 2001 Fascinující svět Origami zvířátek, Héctor Rojas F. 160 stran, 15 modelů Ikar + Knižní Klub, Praha 1995

6

Přílohy: Nejstarší origami Značky a jejich význam Jeřáb Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Souhlasím s uveřejněním této práce v rámci skautské organizace.

Kateřina Vávrů

7