ronk III., 12/2013 www.retailinfo.cz

str. 12

str. 14

str. 22

str. 30

str. 28

str. 34

Jak vrtit obchodovn relnou hodnotu?

Krize urychlila zmny vchovn zkaznka

Vyhodnocen ankety Obchodnk roku 2012

Sloit zatky e-commerce ve vchodn Evrop

Osobn pota maj vce ne dv tetiny rodin

U peiva rozhoduje erstvost

Budoucnost obchodu, to jsou technologie, kter nabzej rychl a sprvn informace na sprvnm mst, jednodue iteln pro pracovnky i zkaznky, jednoduch a pjemn nkupn proces, k Stanislav Zrcek, jednatel a obchodn editel spolenosti Wincor Nixdorf vesk republice

str. 18

http://www.retailinfo.cz

Zskejte nov zkaznky dky aplikaci MasterCard Mobile MasterCard pichz s novinkou modernho placen s vyuitm MasterCard mobiln aplikace. Nejene pro placen nen poteba hotovost, nyn ji zkaznci u sebe nemus nosit ani platebn kartu. Obchodnci nepotebuj ani platebn terminl, sta jim chytr telefon nebo tablet.

Absolutn leton novinkou, kter dopluje bezkontaktn NFC platby: PayPass nlepky a mobiln telefon podporujc NFC, je MasterCard Mobile. Tato varianta je velmi jednoduch a snadno pouiteln. Uivatel si zdarma sthne aplikaci z App Store nebo Google Play a me zat aplikaci okamit pouvat.

MASTERCARD MOBILE PRO OBCHODNKYPro obchodnky znamen tento systm jednoduchou a modern monost, jak rozit svj business. Pokud jsou obchodnci klienty SOB, zazen tto metody je jednoduch a bezplatn. Tento sy- stm je pro n dokonce vhodnj, protoe poplatky za transakce jsou ni ne poplatky, kter automaticky vznikaj, kdy zkaznci plat platebn kartou pes terminl.

Tato sluba je tak ideln pro drobn obchodnky, kte nemusej mt ani platebn terminl. Sta, aby ml obchodnk smartphone nebo tablet a byl pipojen k internetu. Na nm pak uke zkazn- kovi QR kd, kter si zkaznk vyfot a nsledn pomoc MasterCard Mobile aplikace provede platbu. Takov platby jsou ideln na-pklad u taxik, stnka na trzch, u dopravc a potovnch pepravc. Vme, e se tento systm pla-cen brzy roz do kamennch obchod a stane se pro lidi bnou platebn metodou, k Richard Walitza,

editel pro rozvoj mobilnch plateb a inovac MasterCard Europe pro eskou republiku a Slovensko.

SYSTM MASTERCARD MOBILE Richard Walitza dodv: MasterCard Mobile revolun platebn metoda je pleitost pro obchodnky, jak rozit svj business o nov zkaznky, kter tato platebn metoda pilk. Nejene je tento systm velmi jednoduch, ale vytv i modern image ob-chodnka, kter tuto slubu vyuv. Aplikace MasterCard Mobile me bt vyuvan temi rznmi zpsoby:

eCommerce

Tento zpsob funguje mezi uivateli aplikace a eShopy. V tuto chvli SOB, kter je acquiringovou bankou (nabyvatelem) tto sluby, spravuje platebn brny a 2 000 internetovch obchod. Tyto eShopy nabzej nkolik dalch monost placen za zbo a sluby, nap. bankovnm pevodem nebo platbou na dobrku. Tyto mo-nosti nov roz MasterCard Mobile. Jestlie se zkaznk rozhod-ne pro platbu prostednictvm MasterCard Mobile, jednodue zvol kliknutm tuto monost a telefonem vyfot QR kd, kter se mezi-tm na obrazovce objev. Prbh platby je viditeln jak na obrazov-ce potae/tabletu, tak na displeji telefonu. Transakce je okamit viditeln na vpisu elektronickho bankovnictv a samozejm za-

znamenan v samotn aplikaci.

mCommerce

mCommerce je dal vyuit MasterCard Mobile sy- stmu. Tento systm v podstat funguje mezi dv-ma mobilnmi aplikacemi MasterCard Mobile na stran zkaznka a aplikac danho obchodn-ka. Tato monost je teprve ve stadiu vvoje, nic-mn slibuje ohromn monosti pro obchodnky.

Jak u bylo eeno, podmnkou pro tento typ pla-teb je nkupn aplikace danho obchodnka a pipo-

jen k internetu. Internetov spojen je stejn tak dle-it pro zkaznka, kter by tuto slubu vyuval. Samotn

aplikace MasterCard Mobile bude zprostedkovvat seznam aplikac obchodnk, kte tuto monost nabzej.

Drcovsk platby

Placen prostednictvm MasterCard Mobile je tak ideln k dob-rovolnm a drcovskm platbm. Sta, kdy si telefonem vy- fotte QR kd, kter me bt prezentovn rznou formou vyti-tn na triku, k dispozici na obrazovce potae, na plaktu atd. a platbu pes aplikaci potvrdte. Tento zpsob je ideln, kdy chcete napklad pispt na charitu a nemte u sebe drobn. Tak jist znte, kdy je vm umyto okno u auta a vy nemete najt drobn k zaplacen. Pedstavte si, e by tento lovk ml na sob triko s QR kdem, vy udlali fotku a platba by byla vyeena to pedstavuje naprosto nov rozmr placen, k Richard Walitza.

Vce informac najdete na: www.mastercardmobile.cz.

http://www.mastercardmobile.cz

Editorial

312/2013

Retail Info PlusRonk III., 12/2013

Vydavatel: Press21 s. r.o.Holekova 100/9150 00 Praha 5 Smchovtel.: +420 720 704 199www.press21.cz

Retail Info, s.r.o.Milova 413/1130 00 Praha 3 ikovwww.retailinfo.cz

Redakce:Ing. Eva Klnovfredaktorkatel.: +420 606 414 301e-mail: klanova@press21.cz

Inzerce:asopis Retail Info PlusMgr. Astrid Lovrantovtel.: +420 602 377 060e-mail: lovrantova@press21.czInternetov strnky RetailInfo.cz (AkcniCeny.cz)Martina Matajovtel.: +420 739 632 483e-mail: martina.matajova@retailinfo.cz

Registrace odbru asopisu:www.retailinfo.cz

Grafi ck prava: Lucie Sklov

Foto na tituln stran:Wincor Nixdorf

(Nevydan rukopisy a fotografi e senevracej. Redakce neodpovd za kvalitu zbo a slueb nabzench placenou inzerc.)

Toto slo vylo 5. 2. 2013

ISSN: 1805-0042

MK R E 20759

State se leny skupiny Retail Info Plus na sociln sti LinkedIn .

Komunikujte s tvrci asopisu, astnte se odbornch diskuz a sledujte aktuality vdy mezi prvnmi!

Retail Info Plus otevrnovmonosti

A zase jsme o rok a o krok dle. Ped temi lety se na konferenci Retail Summit asopis Retail Info Plus poprv pedstavil. V loskm roce jsme se ji prezentovali jako stabiln B2B mdium a letos? Na roz-venm medilnm trhu jsme i my udlali dal krok.

Koncem minulho roku jste mon za-registrovali krtkou informaci o tom, e asopis Retail Info Plus posiluje svou pozi-ci na trhu dky spoluprci s mediln sku-pinou Mafra, jednm z nejsilnjch hr na eskm i slovenskm trhu v titnch aonline mdich.

Dky redakn spoluprci dojde k dal-mu zkvalitovn obsahu. Vyuitm me-diln sly Mafra zsk asopis Retail Info Plus jet vt tenost a tedy i atraktivitu pro obchodn partnery. Informace je to opravdu erstv, a tak se prvn efekty nov zahjen spoluprce teprve dostav.

Vrame se vak aktulnmu vydn. I v letonm roce je dvojslo leden-nor tematicky propojeno s Retail Summitem. Krom lnk, kter pmo souvis s pro-gramem konference (najdete u nich logo konference), jsme vydn jako celek zam-ili v souladu s hlavnm mottem konferen-ce na Budoucnost. V ppad lnk to znamen tmata spojen s trendy v naku-povn, e-commerce a m-commerce.

Jako jeden z medilnch partner le-tonho ronku ocenn Obchodnk roku

prezentujeme tak vsledky za rok 2012 amedailonky fi nalist v kategorich osob-nost a inovace obchodu, jejich vtze vol prv astnci Retail Summitu.

Vtem zajmavch tmat, ale i pln pro dal vydn bychom mohli pokrao-vat. Radji vak budeme, pokud nm jako teni a obchodn partnei zachovte p-ze a budete povaovat asopis i nadle za zajmav a uiten zdroj informac o dn v obchod a kolem nj.

Napite si o problematiku, kter vs za-jm, o kter byste se chtli dost. Pidejte se do diskuze ve skupin Retail Info Plus na sociln sti LinkedIn. State se tak spolutvrci asopisu.

Zajmaj Vs videorozhovory se znm-mi osobnostmi maloobchodu? Sledujte n video-kanl na Youtube.com.

Pokud chcete dostvat elektronick aso-pis pravideln, sta jen malikost: zaregist-rovat se zdarma na www.retailinfo.cz!.

Za vydavatele

Eva Klnovjednatelka Press21klanova@press21.cz

Patrik Malijednatel Retail Info patrik.malis@retailinfo.cz

www.primagrafika.czhttp://www.press21.czhttp://www.retailinfo.czmailto:klanova@press21.czmailto:lovrantova@press21.czmailto:martina.matajova@retailinfo.czhttp://www.retailinfo.czhttp://www.retailinfo.czmailto:klanova@press21.czmailto:patrik.malis@retailinfo.czhttp://www.youtube.com/magazinretailinfohttp://www.linkedin.com/groups/Retail-Info-Plus-%C4%8Dasopis-o-2219042?itemaction=mclk&anetid=2219042&impid=&pgkey=anet_search_results&actpref=anetsrch_name&trk=anetsrch_name&goback=2Egdr_1332512452686_1|Spojte%20se%20s%20n%C3%A1mi%20na%20LinkedIn

12/20134

Obsah

AktualityV krtkosti z domova i ze svta 6

FocusCo si mysl zkaznk 10

Zkoute rd/a nov technologie v obchodech?

Domcnosti nakupuj vce kvy ne aje

U zkaznk elektro nejvce bodoval Datart, Electro World aalza.cz

ivotn podmnky 2012 pedbn vsledky

TOP 20 nejhledanjch vrobk na portlu AkcniCeny.cz 11

Ppravky na hubnut kupuje 17 % ech a Slovk

RozhovorBudoucnost obchodu pat technologim. Rozhovor pro Retail Info Plus poskytl Stanislav Zrcek, jednatel a obchodn editel spolenosti Wincor Nixdorf v esk republice 12

TOP tmaTop to Top panel: Jak vrtit obchodovn relnou hodnotu? 14

ObchodKrize urychlila zmny v chovn zkaznka. Rozhovor se Zdekem Sklou, Research Director Retail & Shopper, INCOMA GfK 18

Model spoluprce retailu a banky pro 21.stolet 20

MasterCard Obchodnk roku 2012: Obchodnick trn obsadila dm drogerie markt 22

MasterCard Obchodnk roku 2012: Inovace v obchod aOsobnost obchodu 24

Vce ne ptina vr jde v esku na spotebu 26

Sloit zatky e-commerce ve vchodn Evrop ivn 28

Pibv zkaznk nakupujcch online pravideln 29

Osobn pota maj vce ne dv tetiny rodin 30

Bude vrn zkaznk brzy ohroenm druhem?

Naute sv zkaznky nakupovat mobiln 32

Obchod a vysok koly. Rozhovor s prof. Ing. Danou Zadrailovou, CSc., z VE v Praze 33

ProduktyTrh pekaskch vrobk v R: U peiva rozhoduje erstvost 34

Racionln viva je modern a zdrav 36

Velikonoce opt ve znamen bernka, mazance a okoldy 38

Paprov hygiena: Roziuje se nabdka vrobk ve vych kategorich 40

IT a logistikaDachser Gersthofen specialista na kontraktn logistiku 42

Vhody pronjmu palet a kontejner 43

Vybaven, technika, designEnergetick optimalizace v obchod: LED osvtlen budoucnosti 44

MarketingDigitln marketing oekv strm nrst 46

RealityObchodn centra pro kadodenn vyuit 47

PodniknDan a etnictv: Novinky pro rok 2013 48

Prvn poradce: Jak vymoci sv prvo pi zneuit obchodn znaky 50

KalendriumVybran veletrhy a konference na obdob bezen duben 2013 51

panlsk Fira de Barcelona posiluje svou pozici

V ptm sle najdete... 52

Press21 s. r.o., www.press21.czRetail Info, s. r.o., www.retailinfo.cz

ASOPIS S TV OBCHODU

http://www.press21.czhttp://www.retailinfo.cz

12/20136

Aktuality

Electro WorldVystaven televize mohou fi rmy vyut pro reklamu

Praha/ek Spolenost Electro World se rozhodla nabdnout fi rmm monost propagace na vech televiznch obrazov-kch vystavench na prodejn ploe. Pi nakupovn tak mohou zkaznci posou-dit kvalitu obrazu i dky videm rznch spolenost.

Na naich prodejnch je bn vy-staveno vce ne sto televiz. Je v naem zjmu, aby byly pstroje putn, a lid tak mohli porovnat jejich kvalitu obrazu izvuku. asto se na obrazovkch objevuj napklad zbry z prody i upoutvky na nov fi lmy. Zkaznkm vak chceme nabdnout i jin ukzky, dky nim by si mohli vybrat ten prav produkt do sv domcnosti. Prv proto jsme se rozhodli umonit fi rmm, aby na naich televizch vyslaly tak sv spoty, k k nov mo-nosti propagace Jan Bosk, marketingov editel spolenosti Electro World v esk republice a na Slovensku a dodv: Jedn-

n s fi rmami vedeme prozatm individul-n, sname se partnerm vychzet vstc a nabdnout takovou podobu propagace, kter bude optimln pro ob strany.

Pronjem obrazovky je mon jak ve vech prodejnch Electro Worldu v esk republice a na Slovensku, tak i jen ve vy-branch obchodech.

Tesco StoresPotraviny on-line oslavily 1.narozeniny

Praha/ek Loni 6. ledna otevelo Tesco monost nkupu erstvch potra-vin pes internet. Na rok 2013 plnuje

rozit dostupnost sluby pro 4 mil. lid ze stvajcch 2 milion. Ticet modrob-lch dodvek sluby Potraviny on-line za tu dobu doruilo 5,5 mil. poloek.

Za posledn plrok nae kapacita narostla o 42 procent a aktuln pracuje v rmci sluby vce ne 170 pracovnk.

Jsme rdi, e zjem zkaznk o tuto slu-bu roste, a proto v letonm roce plnu-jeme zdvojnsobit poet lid, pro kter bude nakupovn pes internet dostup-n, k Jan Koutn, manaer spolenos-ti Tesco zodpovdn za slubu Potraviny on-line. V nejblich mscch Tesco pedstav monost nkup pes internet napklad v moravsk metropoli Brn. Zkaznci pes internet nejvce nakupuj mln vrobky, nealkoholick npoje, istc aprac prostedky, prostedky pro pi o dti a ovoce a zeleninu. Hodnota nkupnho koku je zhruba ptinsobn vy ne unkupu v kamennm obcho-d. Prmrn poet poloek nkupu se pohybuje okolo 80 a zkaznci spe vyb-raj erstv potraviny. Celkov Tesco do-ruilo 4000 tun zbo a z toho je nejobl-benj prodejn polokou bann, kterho se doruilo tm 40 tun.

Z 68 % jsou stlmi zkaznky rodiny s dtmi do 12 let, kte nejradji nakupuj pes internet v pondl a v ptek mezi 10 a12 hodinou dopoledne.

K 31. 12. 2012 bylo zaregistrovno vTesco Potraviny on-line 53 tis. zkazn-k a slubu vyuilo pes 23 tis. zkaznk.

Foto: Tesco Stores

Foto: Electro World

Aktuality

712/2013

Kaufl andCertifi kt Zodpovdn fi rma

Praha/ek Spolenost Kaufl and esk republika se zapojila do vzd-lvacho projektu Zodpovdn fi rma, jeho organiztorem je EKO-KOM. Zodpovdn fi rma si klade za cl pedat zamstnancm eskch fi rem informa-ce o sprvnm nakldn s odpadem v administrativnch prostorch, ale i v bnm kadodennm ivot, a to prostednictvm zamstnavatel.

Spolenosti, kter se do projektu zapoj, obdr pstup ke katalogu sbr-nch ndob a k elektronickm propa-ganm materilm. Zrove jsou cer-tifi kovny titulem Zodpovdn fi rma.

Zskala tak certifi kt, kter potvrzu-je, e Kaufl and db na tdn odpadu: Rozhodli jsme se it mezi zamst-nanci ekologickou osvtu, protoe nm nen lhostejn, co se dje se ivotnm prostedm. Pokud meme pispt k jeho ochran, udlme to. Vichni jsme peci odpovdni za produ kolem ns. My se tto odpovdnosti nezk-me. Naopak ji chpeme jako samozej-most, komentuje Michael perl, tisko-v mluv Kaufl andu.

MasterCard EuropeV Evrop vzrostl poet MasterCard PayPass karet o vce ne 50 %

Praha/ek Od ledna 2012 dolo knrstu potu karet s technologi Pay-Pass ovce ne 50 %.

V zemch jako nap. Polsko, je vce ne 50 % vech karet s aktivovanou technologi PayPass. Karty s technolo-gi PayPass jsou bn ve Francii, N-mecku, Itlii, Turecku, Rusku, vcar-sku aVelk Britnii, kde se poet tchto karet pohybuje kolem milionu nebo ho dokonce vrazn pesahuje.

Od ledna roku 2012 se tm zdvoj-nsobila s obchod, kter tyto plat-by pijmaj. Obchodnch mst, kter platby PayPass pijmaj, je v Evrop a 255000.

Celosvtov je PayPass dostupn ve 48 zemch a akceptovn na tm 550000 obchodnch mstech.

12/20138

Aktuality

Nov pravidla propouvn

zdravotnch tvrzenDnem 14. prosince 2012 zaala

platit nov pravidla pro pouvn zdravotnch tvrzen pi oznaovn potravin, konkrtn v rmci naze-n (ES) . 1924/2006 a nazen (EU) . 432/2012. Vrobci tak mohou na obalech, ale ivreklam a obchodnch sdlench, pouvat pouze zdravotn tvrzen, kter jsou v souladu s poa-davky tchto nazen.

Neznamen to ale, e jsou zakzna vechna tvrzen na obalech potravin. I nadle je mon pouvat odkazy na obecn, nespecifi ck pzniv in-ky iviny nebo potraviny na celkov dobr zdrav a pohodu, pokud jsou doplnny specifi ckmi zdravotnmi tvrzenmi ze seznamu schvlench zdravotnch tvrzen.

Pramen: Potravinsk komora R

Gastronomie v toku asu IPohled do svta potravin a gastrono-

mie z nkolika rznch pohled pin- publikace Gastronomie v toku asu I, kterou vydalo nakladatelstv Press21 ve spoluprci s Vysokou kolou hotelo-vou v Praze. Kolektiv autor je sloen ze specialist v danch oborech z praxe iakademick sfry. Autoi jednotlivch pspvk se zabvaj problematikou gastronomie a navazujcmi oblastmi vinterdisciplinrnch souvislostech.

Publikace tak pin pspvky oproduktech (potravinch a jdlech), o jejich vivov kvalit, o racionln p-prav jdel, komponovn stravy, okuli-nskch tradicch a obyejch i o oby-ejch spjatch s konzumovnm jdel. Upozoruje na pesahy do jinch obor lidskho ivota (stravovn vnkupnch etzcch, role jdla v pohdkch, npoje vreklam apod.).

Pspvky jsou uspodny podle pevldajcho tmatu do pti oddl. Pehledn uspodn umon snadnou

orientaci v jednotlivch tmatech nejen odborn, ale i laick veejnosti.

Publikace je prvn st dlouhodobho projektu, jeho soust bude workshop anavazujc publikace s jednotnm cent-rlnm tmatem gastronomi. Vce infor-mac najdete na www.press21.cz.

ek

ISOline EU3d TOP novinka v uzavrn lhv

Praha/al Spolenost ISOline EU pila na trh se svtovou novinkou uzvrem lhve s oznaenm 3d TOP. V nm se skrvaj ti dvky instantnho npoje, kte-r se rozpust v lhvi s vodou.

Npoje si zkaznk mch sm, kdy od-stran pojistku, nastav vez v krytu na vy-bran pstek 3d TOP uzvru a pstek stla plynule dol. Tm spust prek do lhve svodou.

Npoje obsahuj vtaky zelen kvy, taurinu a deseti vitamn, kter pispvaj

ke snen navy a vyerpn, chrn ped stresem a napomhaj funknosti imunit-nho systmu.

Za 3d TOP uzvrem jsou tdny, ba msce vvoj, testovn a zkouen. V-m, e se tento revolun vrobek uchyt, protoe dod tlu pesn to, co od rna do veera potebuje, k majitel ISOline EU Robert Mika a dopluje: Tm, e jsou v jednotlivch dvkch obsaeny ne tolik znm vtaky z acai i stevie, nabzme skuten zdravou a pevratnou novinku pro vechny vkov kategorie.

Foto

: IS

Olin

e EU

ADMEZADMAZ ofi ciln zalenil do nzvu elektronick obchodovn

Praha/ek Asociace direct marke-tingu a zsilkovho obchodu ofi ciln zalenila do svho nzvu elektronick obchodovn. Po 15 letech innosti aso-ciace nov nese nzev Asociace direct marketingu, e-commerce a zsilkovho obchodu. Zait zkratka se tak mn jen v jedinm psmenu. Namsto ADMAZ asociace nov pouv zkratku ADMEZ.

Rozhodli jsme se dt do souladu formu s obsahem. Asociace sama se aktivitm ohledn e-commerce vnuje ji mnoho let a pedevm nai vlastn lenov se s pchodem internetu zm-nili a online obchodn prostor velmi aktivn vyuvaj, ekl editel asociace Tom Hjek. V podstat dnes ji ne-lze na zsilkov fi rmy hledt s pvodn pedstavou obchodnk s tlustm pap-rovm katalogem. Jsou to multikanlov obchodnci, kte pouvaj paprov ka-talog napklad jako cestu k zkaznko-vi a pedpokldaj, e celou nabdku si prohldne na internetu, dodal.

http://www.press21.cz

Aktuality

ZamstnnSpolenost Metspa CZ ohlsila zm-

nu ve funkci editele a jednatele. Na tuto pozici nastoupila Patricia Jakeo-v, kter m bohat zkuenosti z oblas-ti maloobchodu. Ve spolenosti Ahold byla zodpovdn za nkup trvanlivch potravin, manaersk pozice zastvala tak vetzcch Tesco, Delvita a Eureca Shops. V loskm roce spolupracovala s VE v Praze. Je absolventkou Vysok koly fi nann a sprvn, oboru Marke-tingov komunikace. Ve volnm ase se vnuje sportu, ke svm konkm ad i svoji prci. Metspa CZ zasteuje spolen nkupn a marketingov akti-vity obchodnch etzc Makro Cash &Carry R a Spar OS.

Posilu do divize Business Solutions zskala na sklonku minulho roku spo-lenost CCV Informan systmy s pchodem Ivo Vaka. Jeho kolem je veden rozvojovch projekt a dal poslen produktovho portfolia spole-nosti v segmentu logistickch een. Od roku 1991 psobil v brnnsk telekomu-nikan fi rm GiTy, v n proel celou adou manaerskch funkc. Od roku 1998 poskytuje se svoj fi rmou odbor-n manaersk sluby eskm fi rmm i nadnrodnm korporacm. Je pedse-dou profesnho sdruen esk institut manaer informan bezpenosti. Stu-doval v Brn, doktort na Masarykov univerzit zskal v roce 1986. Ve volnm ase se zabv fi lozofi , histori, adrenali-novmi aktivitami a tvrm psanm.

Ivana ediv nastoupila do spole-nosti McDonalds R/SR jako nov marketingov editelka. Psobila ve fi r-mch Johnson&Johnson, Tesco, Ahold aOBI, kde zastvala pozici marketingo-v editelky i viceprezidentky pro roz-voj znaky a formtu. Je absolventkou VUT v Praze a zskala tak titul MBA na Rochester Institute of Technology.

Spolenost Safi na jmenovala do nov vytvoen pozice manaerka fi remn komunikace Michaelu Dvokovou. Ta dve psobila jako Corporate Com-munication Coordinator ve spolenosti Unilever, zrove byla fredaktorkou fi remnho asopisu Uko, lenkou re-dakn rady CRM programu Na doma a spravovala korportn webov strnky. Zkuenosti v oblasti komunikace a PR

zskala tak v nakladatelstvch Euromedia Group a Ikar Praha. Vystudovala urnalistiku na Fakult socilnch vd na Univerzit Karlov v Praze. Hovo anglicky a rusky, mezi jej oblben akti-vity pat spoluprce s neziskovmi organizacemi, vrazov tanec a dal vzdlvn v oboru PR.

Irena Muchov se stala HR manaerkou Henkel R a Henkel Slovensko. Ped pchodem do spolenosti Henkel psobila na pozici HR manaerky ve spolenosti Marks&Spencer. Vystudo-vala obor Psychologie na Filozofi ck fakult Univerzity Karlovy. Hovo anglicky a francouzsky a mezi jej zliby pat literatura, hudba a cestovn.

MANAER OBCHODU

http://fmv.vse.cz

Profesn orientovan bakalsk studijn program studium pi zamstnn

Program byl vytvoen ve spoluprci se Svazem obchodu a cestovn-ho ruchu R a je zamen na pracovnky na stedn rovni zen. Za studium se neplat koln.

Obor akcentuje praktick podnikohospodsk a manaersk disciplny a specializovan znalosti z oblasti retailingu.

Potebujete si doplnit vysokokolsk vzdln pi zamstnn? Chcete zskat nov poznatky odpovdajc souasnm potebm obchodu?

Vuka probh formou tdennho soustedn (ptek, sobota, nedle) jednou msn a domcm samostudiem podle pipravench e-learningovch pomcek.

Termn odevzdn pihlky:

31. 03. 2013

Patricia Jakeov

Ivo Vaek

Ivana ediv

Michaela Dvokov

Irena Muchov

http://fmv.vse.cz

12/201310

Focus

ivotn podmnky 2012 pedbn vsledkyZa rok 2011 rostly pjmy domcnost

v esk republice v prmru jen mrn, avak rychleji ne v roce 2010. Potvrzuj to pedbn vsledky eten S ivotn podmnky 2012.

V roce 2011 doshl v prmrn do-mcnosti hrnn hrub penn pjem na osobu (potan z celkovho pjmu domcnosti) 171,5 tis. K. ist ron pe-nn pjem na osobu inil 147,8 tis. K.

Nejvyho istho pennho pjmu vpepotu na osobu doshly domcnosti zamstnanc s vym vzdlnm (176,1

tis. K). Vy ne prmrn pjem mly tak domcnosti samostatn innch (161,3 tis. K).

Rst potu osob ohroench chudobou, zapoat v roce 2010, se v roce 2012 zasta-vil. Chudobou bylo v R v roce 2012 ohro-eno 1 011,0 tis. obyvatel, tj. 9,72 % vech osob.

Zatmco indiktor pjmov chudoby nevykazoval rst potu osob ohroench chudobou, podl domcnost s absolutn nejnimi pjmy, tedy tch, kter hospo-daily s pjmy pod hranic ivotnho mini-

ma, mrn vzrostl, a to o 6,3 tis. domcnos-t, na 3,8 % z jejich celkovho potu. Tyto domcnosti prmrn hospodaily s p-jmem 48,0 tis. K istho na osobu na rok.

Celkov mra materiln deprivace, vy-jadujc podl osob, kter trp uritm ma-terilnm nedostatkem (nemohou si dovo-lit nkter vci, sluby i poitky), mrn vzrostla.

Publikace s defi nitivnmi vsledky ete-n ivotn podmnky 2012 bude dostupn na http://www.czso.cz/csu/produkty.nsf/mesic?openform&:2013-6 v ervnu 2013.

Pramen: S

Ne, dvm pednost prokolenmu amilmu personlu prodejny

46,39

Domcnosti nakupuj vce kvy ne aje

V obdob od z 2011 do srpna 2012 nakoupilo shodn aj i kvu 93 % eskch domcnost. V prmru nakoupila kad domcnost ve zmiovanm obdob pes 900 lk kvy a tm 500 lk aje. Kva se do domcnost nakupuje v pr-mru 14krt, zatmco aj 12krt do roka.

Ve prospch kvy hraje zejmna to, e kupujc nakoup vt poet lk na je-den nkup. To se odr tak v hodnot prmrnho nkupu, kter in u aje ne-celch 40 K, zatmco za kvu utrat do-mcnosti pi jednom nkupu v prmru vce ne dvojnsobek.

Pokud bychom mtkem obliby urili poet oslovench kupujcch, pak by sts-nm pedstihem ped instantn kvou zvtzila v esk republice kva mlet azrnkov, kterou si v uvedenm obdob zakoupily necel ti tvrtiny domcnost. Instantn kva na druhm mst oslovu-

je jen nepatrn ni poet domcnost. Kvov speciality a smsi pak ve stejnm obdob zakoupila alespo jednou kad druh domcnost.

Pokud bychom ale vzali jako rozhodu-jc to, kolik spotebitel za dan typ kvy utrat nebo kolik lk nakoup, dostane se na pedn pky instatn kva.

V ppad aj si nejvt oblibu zskaly aje ovocn nakupuje je a osm zdeseti domcnost. Nsleduj aje bylinn, kter najdeme v esti z deseti domcnost. Te-tm nejrozenjsm typem je aj ern, po kterm pi nkupu v prmru shne vce ne polovina eskch domcnost.

Z pohledu nakoupenho mnostv v lcch se nicmn poad opt zmn aern aje s takka 250 lky na domc-nost v prmru obsad nejvy pku.

Vyplv to ze zjitn spotebitelskho panelu domcnost GfK, kter kontinuln monitoruje reln nkupy na reprezenta-tivnm vzorku 2000 domcnost.

Pramen: GfK Czech

U zkaznk elektro nejvce bodoval Datart, Electro World a alza.cz

Podle celorepublikovho vzkumu Elektro 2012 provedenho agenturou INCOMA GfK se v poslednm roce pozice etzc vrazn mn. Zejmna se to tk velk trojky kamennch etzc specia-lizovanch na elektroniku.

Nejvce si et zkaznci oblbili Datart a Electro World. ElectroWorld m nejvy- nvtvnost (69 % oslovench respon-dent odpovdlo, e jej navtvilo, druh Datart m 66 %). Datart zas pro zmnu tsn vede ped Electro Worldem jako n-kupn msto (44 % oslovench vnm na-

koupilo v Electro Worldu 42%). Svt-m odstupem nsleduj OKAY, Euronics a Planeo.

Velmi dobr hodnocen cen i sorti-mentu zskal internetov obchod Alza.cz. Electro World a Datart zskvaj zkaznky zejmna dobrm hodnocenm sortimen-tu, ale i dobrm hodnocenm cen.

Pi nkupech elektroniky je pro stle nronjho eskho zkaznka dleit nejen cena a vbr, ale tak pjemn a in-spirujc prosted prodejny.

Pramen: INCOMA GfKPr

amen

: Ele

ktro

201

2 (IN

COM

A G

fK)

Poad etzec

1. Datart

2. ElectroWorld

3. Ikea

4. Planeo

5. Expert

6. T.S. Bohemia

7. Vodafone

8. - 9. Proton / Euronics

8. - 9. Telefonica O2

10. Okay

TOP 10 ETZC PODLE HODNOCEN NKUPNHO PROSTED

(prodejny, kde respondenti nakupuj elektro zbo)

Co si mysl zkaznkNvtvnci portlu AkcniCeny.cz odpovdali

proasopis Retail Info Plus

Leden 2013, celkem se zastnilo 1149 respondent. Pramen: Retail Info Plus

Zkoute rd/a nov technologie vobchodech (samoobslun pokladny,

bezkontaktn platebn karty, nkupn seznam v mobilu, informace

prostednictvm QR kd apod.)? (v %)

Ano, rd/a zkoum ve nov, cozrychl azpjemn nkup

53,61

http://www.czso.cz/csu/produkty.nsf/mesic?openform&:2013-6

1112/2013

Focus

TOP 20 nejhledanjch vrobk

Pramen: AkcniCeny.cz

Mlko a pivo nejvyhledvanj kategorie vroce 2011 a 2012

2011 2012

1 pivo pivo

2 mlko mlko

3 cukr cukr

4 pampers pampers

5 plenky plenky

6 dvee kva

7 postel bazn

8 kva televize

9 olej dvee

10 bazn mslo

2011 2012

11 televize postel

12 mslo olej

13 sedac soupravy sedac soupravy

14 matrace vno

15 vno matrace

16 sk praka

17 idle gril

18 notebook idle

19 gril notebook

20 dlaba sunar

Ppravkynahubnut kupuje

17%echaSlovkLid, kte nakupuj voln prodej-

n podprn ppravky na hubnut, je vesk republice i na Slovensku 17%. Nejvy preferenci maj ppravky na odbourvn a rychlej spalovn tuk, ppravky na oitn organismu (oistn kry) a lky na sniovn chuti kjdlu.

Dleitm kritriem pi vbru p-pravk na hubnut je cena, avak zkaz-nci u tchto produkt vykazuj vyso-kou mru loajality k osvden znace.

Krom lkren jsou vznamnmi prodejnmi kanly i supermarkety/ hy-permarkety, specializovan prodejny, drogerie a internet. Vyplv to z pr-zkumu spolenosti GfK, kter se rea-lizoval v srpnu 2012 na vzorku 2000 respondent v esk republice ana Slo-vensku.

Pramen: GfK Czech

http://www.interspar.cz

12/201312

Rozhovor

Budoucnost obchodu pat technologim

Budoucnost obchodu, to jsou technologie, kter nabzej rychl a sprvn informace na sprvnm mst, jednodue iteln pro pracovnky i zkaznky, jednoduch a pjemn nkupn pro-ces, k Stanislav Zrcek, jednatel a obchodn editel spolenosti Wincor Nixdorf v esk republice, v rozhovoru pro Retail Info Plus.

Obchod pat k technologicky se nej-rychleji rozvjejcm odvtvm. Jak byste charakterizoval budoucnost obchodu prv z pohledu technologi?

V horizontu zhruba osmi let meme hovoit o tech hlavnch trendech. Prvn se tk samotnho nkupnho procesu. Vob-chod, jak ho dnes znme, mme monost zaplatit u standardn nebo samoobslun pokladny. V budoucnu bude mt zkaznk monost mnohem vce. Hovome o tzv. multichannel retailingu. Roz se pprava

nkupu z domova prostednictvm nkte-rho z prohle, vytven elektronickho nkupnho seznamu apod. Na to nave nkupn proces v obchod. Vybran zbo u bude pedpipraveno nebo ho obchod-nk doveze dom i bude mt zkaznk n-kup ve svm mobilu a v obchod si jen naskenuje poloky, kter si doma pipravil.

Souasn se bude prohlubovat snaha zapojit zkaznka do loajalitnho systmu, tak aby obchodnk zkaznka dokonale po-znal a vdl, co bude chtt ztra.

Vechny etzce se u nyn sna o tzv. Operational Excellence, o zlepen efek-tivity na rovni obchod, placen, prce se skladem a vyuit zamstnanc. Tento trend smuje k tomu, aby procesy a infor-mace byly jednodu a rychlej.

Dalm trendem je zelen pstup. Op-timalizace uhlkov stopy. V t souvislosti se bavme o tzv. udritelnosti. K tomu pat iposkytovn produkt od dvryhodnch fi rem, ale tak nkup od loklnch dodava-tel, kter vede ke sniovn zte ivot-nho prosted.

V neposledn ad trend, kter pozo-rujeme, je globln expanze. Mezinrodn etzce expanduj na velk rozvjejc se trhy. S tm souvis tak to, e budou glo-bln nakupovat nejen produkty, ale tak IT sluby.

Aktulnm tmatem je motivace z-kaznka, zpsob, jak ho pesvdit k n-kupu. V t souvislosti se hovo o nkup-nm dobrodrustv, o zitcch. Jakou roli mohou sehrt modern technologie?

Jsme v obdob zmny od standardnho nkupnho procesu k procesu vyuvajc-mu modern technologie. Tmi myslme jak mdia, kter obchodnci vyuvaj, aby zkaznky pilkali do etzce, tak zazen jako je chytr telefon a zazen, kter se stvaj soust vybaven prodejny.

Uitenou novinkou je interaktivn n-kupn terminl, kter provd zkaznka obchodem, umouje mu, aby si nkup sm naskenoval, poskytuje mu v online re-imu informace, za kolik u nakoupil, co mu jet z nkupnho seznamu zbv, kolik u nasbral loajalitnch bod, upozoruje ho na aktuln akce v prodejn apod.

Neopomj se ani aspekt bezpenos-ti. Zkaznk tak me bt kdykoli bhem nkupu vyzvn k peskenovn vybranch artikl. Bezpenostn riziko vak samo o sob sniuje fakt, e samoobslun n-kup s vyuitm nkupnho terminlu me vyut jen zkaznk, kter je vprodejn za-registrovn.

K eenm, kter meme vsouasnosti vidt na eskm trhu, pat samoobslun pokladny, kter na vybranch prodejnch pouv nap. Tesco, Ahold, Globus, Kauf-land a Ikea. Vechna tato een jsou tzv. scan and bag. Jinmi slovy jsou to een pro mal nkupy do 15 poloek.

V souasn dob se sname nabdnout inovaci samoobslunch pokladen pro mal prodejny. Jednm z een jsou ty-

Pjemn nkup prozkaznka, zven efektivity pro obchodnka

Foto

: W

inco

r Nix

dorf

1312/2013

Rozhovor

i samoobslun pokladny vmstnan na 1m2, kde je monost bezhotovostn platby.

Pro typick supermarkety, kter maj cca 1000 m2, je ureno een s nkupnm terminlem a chytrm mobilem. V esk republice zanou toto zazen v letonm roce pouvat dva obchodn etzce.

Oekvme tak dal rozvoj samoob-slunch pokladen u obchodnk provo-zujcch velk formty prodejen.

plnou novinkou pedstavenou na ve-letrhu Wincor World 2012, je automatick skenovn, kdy jedna pokladn obsluhuje dva psy, kter um a 60 sken za minutu. Zkaznk vylo zbo na ps, 360 stupo-v skener ve tvaru rmu ho automaticky naskenuje a zkaznk zaplat. Je to zsadn zrychlen odbaven zkaznka prostednic-tvm automatickho nkupnho psu. Za-tm existuj v rmci pilotnch projekt jen ti implementace v Evrop.

A jak jsou na nov technologie pi-praveni zkaznci? Ne kad, kdo m chytr mobil je ochoten nebo schopen jeho monosti opravdu vyuvat.

esk zkaznk nen pli konzerva-tivn, pokud dostv nov monosti, tak je rd vyuv. Dlali jsme workshopy, kde jsme zjiovali, kdo ji vyuil nkte-r z alternativnch zpsob nkup. Vy-lo nm, e ve vku do 30 let to je vtina lid, ve vku nad 45 let pouitelnost tchto modernch technologi kles a nech se v obchod radji obslouit u standardn pokladny.

Z hlediska vyuit smarthphone jsme na zatku. Rozvoj je vak dramatick. Kad druh mobil prodan v esk republice m inteligentn operan systm.

V souvislosti s mobilnm marketin-gem se v nsledujcm horizontu bavme o mobilnm nakupovn, resp. nakupov-n prostednictvm mobilnho telefonu, a po mobiln rozenou realitu. Vezmete si smartphone nebo tablet a ten doke roz-poznat prosted, ve kterm se nachz, informuje o danm produktu, obchod aaknch nabdkch v nm To je hori-zont nsledujcch nkolika let.

Mobiln technologie tak umouj poskytnout zkaznkovi aktuln nabdku slevovch kupon nebo vyut telefon jako dal zdroj informac nap. naskenovnm QR kd.

Zatm se sice bavme o vyuitelnosti v du jednotek procent, ale jde o trend, kter nelze podcenit.

Kdybychom se podvali na nov tech-nologie jako na faktor podporujc kon-kurenceschopnost. Co byste zdraznil?

Nedoku striktn ct, e ten kdo je inovativn, je tak spnj. Na pkla-du jednoho etzce mohu uvst, e od implementace samoobslunch pokladen bhem msce a pl byla vytenost tch-to zazen pes 10 % a v dlouhodobjm horizontu, eknme nkolika msc, je to v uritch asech 4045 %. Pedevm v dob mimo piku me etzec ote-vt teba jen jednu pokladnu s obsluhou, dalch 45 samoobslunch pokladen je kdispozici stle.

Pouitelnost tohoto een roste s tm, jak si na nj zkaznci zvykaj. etzec dky tomu zskv loajlnj zkaznky. Ten, kdo je zvykl nakupovat tmto zpsobem si pak pi vbru mezi nkolika formty, vybere ten, kde tuto monost m.

Dal z kl, jak zkaznka pivst do obchodu a udret si ho, jsou vrnostn systmy. Obchodnkm, kte implemen-tovali inteligentn loajalitn systmy, poet zkaznk nekles, jsou s nimi dlouhodob spn a sna se systm dle rozit.

Aktuln loajalitn systmy, kter existu-j, jsou asto spe o velkm mnostv dat, ale budoucnost tchto systm znamen tmto datm rozumt a umt z nich vy-st, jak jsou nkupn zvyklosti zkaznk a jak tchto informac vyut k rozen obchodu. Takov een poskytujeme rov-n. Je nutn podotknout, e kad klient m poadavky specifi ck a prostednic-tvm naich profesionlnch konzultant k tmto poadavkm vdy pistupujeme individuln.

Jak by tedy mla vypadat modern prodejna souasnosti, co by v n nemlo chybt?

Moje pedstava je nsledujc: V okami-ku, kdy vstoupm do obchodu, bych ml mt na vbr, jestli si vezmu kok nebo vo-zk apjdu ke standardn pokladn, nebo vyuiji automatick personal shopping system.

Chtl bych mt jasnou a pehlednou in-formaci o cen zbo. V t souvislosti se bavme o elektronickch etiketch, kter jsou spojeny s pokladnm systmem, tak-e se neme stt, e by na regle byla jin cena, ne bych pak ml na tu.

V prbhu nkupnho procesu bych chtl bt konfrontovn s aknmi nabdka-mi bu budu nakupovat prostednictvm

digitlnho asistenta, kter mi je poskyt-ne, nebo je nkde musm najt v obchod. I v tomto smru jde vvoj k digitalizaci a nabdku najdu na velkch multimedil-nch obrazovkch, jejich obsah je zen centrln.

Pokud si nejsem jist, jak je aktul-n cena, ml bych v obchod najt njak multimediln kiosek verifi ktor ceny, kter mi krom ceny sdl o vrobku i dal informace.

Tak bych chtl, aby personl v prodej-n byl kompetentn, dokzal mi poradit aaby ho tam byl dostatek.

patn ppad vidm v moment, kdy manaer prodejny sed cel den v kance-li u potae, ve kterm m informace. Pro je nem na tabletu nebo jinm mo-bilnm zazen, aby se mohl pohybovat po prodejn? Je dokzno, e kdy je vedouc v obchod, je efektivita a snaha zamst-nanc vy.

Kdy pjdu platit, chtl bych mt mo-nost vybrat si zpsob placen, obslunou nebo samoobslunou pokladnu, hotovost-n nebo kartou, bezkontaktn kartou nebo mobilem.

U pokladny bych taky ml rd monost doeit i njak dal zleitosti, zaplatit sloenku, koupit drkovou kartu, dobt mobiln telefon, vsadit si loterii apod.

Samozejmost je automat na vkup lah-v a pepravek.

Jako zkaznk bych tak chtl, aby mi obchodnk pro mj chytr telefon poskytl bezplatnou wi-fi .

Jako obchodnk bych chtl vdt, jakm zpsobem co nejefektivnji naplnovat skladbu sortimentu, abych ml co nejm-n vzan kapitl, minimum stock-out a souasn optimln mnostv zbo na prodejn. I v tomto ppad mohu vyut vyspl inteligentn nstroje pro pedpo-v promoc a poptvky a s tm souvisejc automatick proces objednvek.

U naich zkaznk implementujeme een pro predikci vvoje promonho a popromonho prodeje, kter pome obchodnkm pedpovdat poptvku ve standardnm i promonm reimu. Vsled-kem je maximalizace vnos z akc amini-malizace ztrt vyplvajc ze patnho od-hadu velikosti objednvek pro jednotliv obchody.

Eva Klnov

Pokraovn rozhovoru

prilohy/13_pokracovani_rozhovoru.pdf|Pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD%20rozhovoru

12/201314

TOP tma

Hlavn blok prvnho dne konference Retail Summit 2013 se za-mil na budoucnost trnho prosted. ast v diskusnm Top to Top panelu: Jak vrtit obchodovn relnou hodnotu? pijali vznamn zstupci obchodu a dodavatel.

Do redakn ankety Retail Info Plus na dan tma z astnk diskus-nho panelu svmi odpovmi pi-spli Zdenk Juraka, prezident SOCR R a pedseda pedstavenstva COOP; Jan Hanu, generln editel, Kostelec-k uzeniny / Agrofert Holding; Jan van Dam, CEO a pedseda pedstavenstva, Ahold CR aPeter Mller, generln edi-tel Kraft Foods CR.

Jak vrtit obchodu respekt?Z. Juraka: Respekt by ml budit zejm-

na fakt, e obchod m druh nejvy- podl na tvorb HDP a je druhm nejvtm zamstnavatelem v R. Re-spekt by mla dle znamenat skute-nost, e esk velko- a maloobchod pat k naprost evropsk pice. Re-spekt mus budit rozshl sortiment zbo a slueb, kter je dennodenn nabzen spotebitelm.

Respekt k naemu odvtv nem pedevm stt a jeho instituce, kdy ho v podstat neberou na vdom a vyznvaj fi losofi i, e si m v p-padnch problmech pomoci sm. Mimo jin tak pehl, e 97% sub-jekt vobchodu je MSP. Pokud se da obchodu, pomh to cel ekonomice i sttnmu rozpotu, do nho ob-chodnci odvd kad rok destky miliard korun na danch astamiliardy ostatnch odvod.

Zcela zarejc je skutenost, e vlda si vimla klesajc spoteby do-mcnost, kter je vude ve svt stan-dardn hldna pro svj vznamn

pnos k tvorb HDP, teprve v posledn dob, kdy dky recesi a absentujc hospo-dsk strategii, hled vechny prostedky, jak situaci pomoci. Zvyovn DPH (zejm. snen sazby) tomu zcela jist neprospv. Na tento stav vldu dlouhodob upozor-ujeme a zde je tedy i msto, kde by se re-spekt ml zat prvotn zvyovat.

Na nutnost podpory rstu i alespo udrovn domc spoteby upozorujeme vldu, Ministerstvo prmyslu a obchodu, tripartitu v podstat neustle. Jde tedy o vytvoen pirozenho respektu sttu

k vznamnmu odvtv, ale tak o kon-krtn signl pro veejnost.

Stejn tak by mla esk ofi ciln msta silnji refl ektovat rozvoj evropskho spo-lenho trhu, kde vznam peshranin-ho obchodovn neustle vzrst, co je pirozen i jeho smysl. V neposledn ad by stt neml regulativn pispvat k rs-tu administrativnch barir v obchodnm podnikn, v. omezovn. Zde nemm na mysli jen zkon o vznamn trn sle, kter je typickm mementem pro vnm-n obchodu, kdy opaten bylo pijato bez vnjho zkoumn jeho dopadu a to nejen na podnikn, ale ve svm dsledku ina spotebitele.

Samostatnou otzkou pak zstv srov-nn podmnek pro obchodn podnikn mezi jednotlivmi podnikatelskmi sku-pinami subjekt (dan, etn evidence, kontroly).

Sami jsme si ovem vdomi toho, e mnoh vci i procesy musme vylepovat sami a mohu ujistit, e se o to v rmci Sva-zu obchodu a cestovnho ruchu R velmi sname a budeme i nadle snait.

J. Hanu: Upmn, tko ct, zda je ztrta respektu aktuln njak havm tmatem. Osobn ten pocit nemm, mys-lm, e respekt je pedevm o lidech, kte byznys dlaj, a je pravdou, e na vysokch manaerskch pozicch je mnoho lid, kte

se v eskm retailu pohybuj ji velmi dlouho, respekt rozhodn maj a zro-ve jej iprojevuj.

Vc, kter vak me vztahy vtom-to smru ovlivnit, je dlouhodob neplnn slib a ji z jedn i druh strany. Mm za to, e snslednou ne-dvrou se respekt me velmi rychle vytratit. Proto dslednost ve smyslu stoprocentnho dostn svm zvaz-km a slibm beru jako podmnku nutnou pro zachovn, ppadn ob-noven vzjemnho respektu.

J. van Dam: Mezi vemi skupinami naich akcion je oblast maloobcho-du pln respektovna. Respekt je mo-n zvit jet vce, pokud budou ote-ven sdlena asdlovna reln fakta.

P. Mller: Zkaznci hledaj inova-ce, kter jsou smyslupln, maj reln pnos, jsou zaloeny na skutenm porozumn ivota a poteb spotebi-tel a pomohou lidem zvldnout stle sloitj, rychlej apromnlivj svt.

Top to Top panel: Jakvrtit obchodovn relnou hodnotu?

Zdenk Juraka Jan Hanu

Jan van Dam Peter Mller

Budoucnost obchodu

1512/2013

TOP tma

Ale pozor mus to bt takov inova-ce, kter pjdou do hloubky a budou umt spotebitele nadchnout.

Jak vrtit obchodu dvru zkaznk iobchodnch partner?

Z. Juraka: Samozejm e vme, e ze-jmna po nkterch poslednch kauzch a ponechme stranou, nakolik za n mohl obchod je teba reputaci obchodu vylep-ovat, co je ostatn stl kol i ve stan-dardn situaci.

Velmi se sname o zklidnn medil-nch ptek mezi dodavateli a obchodem, kde bohuel jde o mediln vdn tma, kter ale na druhou stranu nikomu (tedy ani spotebiteli) nepomh. Jet do ne-dvn doby mohl, alespo dle mdi a sti dodavatelskho etzce, za vechno (kvali-ta) obchod.

Po sputn portlu potraviny na pra-ni se ukzalo, e to tak ani zdaleka nen a samozejm souhlasme i s tm, aby se uvdlo, kdo za zjitn problm nese zod-povdnost. Cesta ke zlepen reputace by tedy mla vst pes zameten si ped vlast-nm prahem ke spoluprci s clem obou-strannho zkvalitnn prce.

Dvra zkaznk je pro obchodnky klov. Vt dvru veejnosti by si ml obchod zskat mj. i aktivnj komunikac, kde mus jet vce poukazovat na vznam obchodu pro spolenost a spotebitele ze-jmna. Obchody nabzej zkaznkm i-rokou nabdku tisce vrobk v rznch cenovch relacch kad zkaznk si podle svch fi nannch monost dopeje vechno, co chce.

Veejnost by si tak mohla vce uv-domovat, e obchody jsou lidem k dispo-zici 24 hodin denn, 7 dn v tdnu a jsou umstny v dostupn vzdlenosti. To je jen pr fakt, kter se berou jaksi automaticky ajsou pebjena nkolika mediln zajma-vjmi excesy.

Pitom ada publikovanch informac o obchodu je v lepm ppad pravdou jen zsti anebo je informac upravenou. Dobrm takovm pkladem jsou tzv. vy-sok mare v obchodu, co z obchodnk in rdoby lupie a z dodavatel, potamo i spotebitel obti. Analzu tto zcela (z-mrn) chybn informace jsme ji mnoho-krt dokldali, mla vak dl dementi.

Stejn tak zprva Eurostatu, e potra-viny na eskm trhu jsou pt nejlevnj

vEvrop. To je snad a pli pozitivn infor-mace na to, aby byla registrovna lpe se pe o tom, jak ei jezd nakupovat k sousedm. Obrcen o tom, e obchod udruje koncov ceny zbo na nosn mezi pro zkaznky, se mnoho nemluv. Mnohdy dokzal (tato elasticita vak nyn zan bt nenosnou) efektivn reagovat na DPH, na zdraovn vstupnch nklad atp. dky siln konku-renci, kter tak udruje infl aci na uzd.

J. Hanu: Tk tma. Dvru lze ztratit velmi rychle, ale vrtit ji zptky je cesta vel-mi dlouh a obtn. esk obchod proel mnoha kotrmelci pedevm ve vnmn kvality potravin a starosti o n. Byli jsme svdky nkolika medilnch kauz, kdy se na pultech nalo prol, falovan i jinak nevyhovujc zbo.

Vrobci a profesn svazy a asociace se sna komunikovat a vysvtlovat spotebi-telm rozdly v kvalit, upozoruj na co se pi nkupu soustedit a jak zbo posu-zovat. Obchodnci jsou z mho pohledu v zvsu a stle jsou zameni ve spirle

mailto:u-sluno@u-sluno.cz

12/201316

TOP tma

cenovho boje a let-kovch akc, ze kterho zatm, vcemn nep-li spn, hledaj ces-tu ven. Nekonen tlak

na cenu ovem logicky ohrouje kvalitu ansledn spokojenost a dvru spotebi-tel. Tudy cesta nevede.

J. van Dam: My jsme pln dvryhodn partner. Nai dodavatel to dokazuj tm, e nm dodvaj sv zbo a miliony z-kaznk nm projevuj svou dvru tm, e uns denn nakupuj.

P. Mller: Je teba, aby se opt souste-dili na znaky. spch znaek tkv vtom, e bud dvru, to je dvod, pro lid znakm v. Zkladem tto dvry je zsadovost. A prv dvra a vra je to, co mnohm lidem v nejistot dnenho svta schz. Znaka tyto hodnoty me pinet tm, e bude poskytovat oekvan vsled-ky a kvalitu.

Vude jsou slyet jen sam negativ-n zprvy. Potebujeme vce optimismu. Smdii, ekonomy a politiky bychom mli hovoit o vcech, kter jsou pozitivn. Skle-nika by pro ns mla bt z poloviny pln,

ne z poloviny przdn. Musme vit. Mu-sme se umt radovat ze ivota. Musme bt astnj. Budeme-li vit, budeme-li it optimismus, lid se budou ctit lpe abudou sami optimistitj.

Jak vrtit hodnotu obchodovn azvit vru v prodvan vrobky a po-skytovan sluby?

Z. Juraka: Zkaznci velmi siln vn-maj problmy, kter mohou vznikat s kva-litou pi nkupu zbo i s poskytovanmi slubami. K tomu by jist nemlo dochzet, ale je teba si uvdomit, e obchod denn nabz sortiment v du destek tisc kus, take nedostatky se prost stvaly, stvaj a stvat budou, Nesm vak k tomu dojt mysln a vdy je teba vzniklou stnost okamit eit.

O problematice obchodnch vztah sdodavateli jsem se ji sten zmnil. Na druhou stranu rd konstatuji, a tato ces-ta by mla tmto smrem pokraovat, e vzjemn spoluprce ji existuje a my k n inadle vyzvme. e to jde, se potvrdilo pi vzniku a prbhu kauzy metanol, kdy vechny zastnn strany dodavatelskho etzce jednaly a konaly spolen, v zjmu ochrany lidskch ivot. Domnvm se, e

tento fakt nebyl vyhodnocen dostatenm zpsobem. Stejn zkuenost je i se spole-nou reakc na zmr ke zven DPH u po-travin i v konsensu na podporu prodeje eskch potravin.

Je teba si tak uvdomit, e na obcho-du se podl ada domcch subdodavatel a vrobc, kte maj dky obchodu prci, a je zajitn odbyt jejich zbo. Jde tedy ovznamnou podporu mstnch, loklnch a regionlnch vrobc a jejich produkt.

Stejn postup by ml bt i ke stlmu zlepovn kvality prodeje potravin, kde by mlo jt o spolenou kontrolu a vyhod-nocovn proces v celm dodavatelskm etzci, urovn vinka a zajitn, v zjmu vech, rychl npravy zjitnho problmu.

Jednou z cest, by jist velmi trnitou ana prvn pohled nepopulrn, ke zlepen vn-mn obchodu, by mohlo bt urit zmr-nn, podotkm, e zcela dobrovoln, voblasti masovch slevovch akc, kter se nebezpen rozrstaj a dostvaj podnik-n v obchodu do spirly smrti. Vznik tak dojem, e obchod snad nezn standardn cenu a e m takov podmnky, kdy ceny me stle sniovat. To samozejm prav-da nen, naopak motorem jsou konkurence

Trh si d kvalituMarek ha se nedvno, po letech zkuenost v plzeskm Stocku, rozhodl vymnit obor. Tedy ne pln obor, ale sp komoditu, se kterou obchoduje alkoholick npoje vymnil za kvu. Zeptali jsme se ho, jak rozdly pozoruje vtchto odvtvch a jak hodnot trh s kvou z pozice Sales managera spolenosti J.J.Darboven.

Marku, je vt tlak na cenu v alkoho-lickm, nebo kvovm segmentu trhu?

Ob dv oblasti jsou si velmi podobn. Souasn situace na trhu vytv piroze-n tlak na cenu. Vhodu nm pin nae prmiovost. Kvalita a uniktn benefi ty na kvy odvdj pozornost jinm smrem, ne je cena. Ne e by nebyla dleit, ale nen na prvnm mst a to ani v och spotebitel, ani v och etzc.

Znamen to, e se ei u pt dobrou kvu?

Zd se, e ano. Pomh nm rst trendu domc ppravy kvy. ei si kupuj m dl vce kvovar, a kdy u ho maj, dopej si obvykle i dobrou kvu. Uniktem naeho trhu v porovnn s ostatnmi evropskmi ze-mmi je enormn vysok spoteba instantn

kvy. V echch byl po dlouh lta draze budovn mtus o tom, e instantn kva na-bz tu nejlep chu. Je to bh na dlouhou tra, ale vme, e se lid postupn zanou k mlet a zrnkov kv vracet.

V Itlii, Skandinvii nebo napklad vNmecku je spoteba zrnkov a mlet kvy nkolikansobn vy ne kvy instantn.

Jak bojujete s turkem, jednm z nrod-nch npoj ech?

Nebojujeme, je to jedna z eskch tra-dic. Turek ale strne a jeho milovnci tak. Kvalitu si dopvaj i mlad lid a jen velmi mlo z nich pije turka.

Pokud jde o cenov citlivj zkaznky, tak tm jsme pipravili v portfoliu zajmav produkty se skvlm pomrem ceny a kva-lity.

Jak je tedy vae produktov portfolio postaveno?

Na vlajkovou lod je kva pod legen-drn vcarskou znakou Mvenpick. Nae prarna je jedin na svt, kter je dovole-no tuto kvu prait podle originln vcar-sk receptury.

Mte nco spolenho s ostatnmi pro-dukty tto znaky?

Ne. vcarsk spolenost Mvenpick Fine Foods udluje prva na pouvn tto zna-ky mimodn kvalitnm produktm zrz-nch oblast. Spolenost J.J.Darboven si svou kvalitou a pstupem ke kv zaslouila ex-kluzivn prva na znaku Mvenpick v seg-mentu kvy a j mm to tst, e mohu pi-vst tuto znaku na retailov trh v echch.

Jak na ni zkaznci reaguj?Nesmrn vhoda je znalost znaky a jej

asociace s kvalitou. To ohromn pomh. Mme dobr odezvy z trhu i z ad zkazn-k. Napklad pi facebookovch aktivitch jsme si ovili, e lid znaku opravdu znaj. Je malm luxusem vednho dne.

Pokraovn rozhovoru

iframe:prilohy/16_pokracovani.jpg?type=image&title=Pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD%20rozhovoru|Pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD%20rozhovoru

akupn sla. Tento do-jem vak vznik a jist nevede k seriznmu vjemu.

Je teba i podotk-nout, e dobr jmno obchodnk asto pokozuj nepoctiv soukromnci, kte se na zkazncch sna za kadou cenu vyd-lat. Nabz proto nekvalitn zbo i sluby, vyhbaj se pltcovstv dan a lid dky nim pen svou negativn zkuenost na cel obchod. I zde je nutn hledat cestu k n-prav.

Je cel ada dalch podnt ke zlepen image obchodu, teba od srovnn pod-mnek k podnikn a po zlepen vnj komunikace. To jsou ryze odborn zlei-tosti, kterm se Svaz obchodu a cestovnho ruchu R vnuje.

J. Hanu: Jak vrtit hodnotu obcho-dovn a zvit vru v prodvan vrobky a poskytovan sluby? Vrobci u dvno pochopili, e nelze donekonena jen navy-ovat obrat cestou drahch letkovch akc a promoc a intenzivn se sna inovace smrovat k poslen kvality vrobk. Poma-lu dochz na stejn pochopen i ze strany obchodnk, i kdy jen nkterch. Je dle-it, aby se v tomto pohledu ale ukonkrt-nho projektu vdy ob strany pochopily a podporovaly, jinak pijde veker snaha

vnive. Sami komunikujeme co nejtranspa-rentnji sloen a vhody jednotlivch v-robk. Dkazem je nejnovj ada inovac, kterou uvdme v tchto dnech na regly Poctiv ada z Kostelce, kde jsme vsadi-li na stoprocentn autenticitu a na obalech je uveden dokonce pmo mistr, kter stoj za kontrolou kvality tchto uzenin, a velmi vraznm zpsobem tak komunikujeme sloen vetn obsahu masa, kter je ve vech ppadech pes 90 %. Toto je podle m cesta do budoucna dn triky, sto-procentn otevenost, zkaznci to ocen.

J. van Dam: Nen pochyb o tom, e retail byznys na eskm trhu m vysokou hodnotu. Vru a dvru v prodvan v-robky a poskytovan sluby lze zvyovat kadodenn snahou nabzet zkaznkm to nejlep.

P. Mller: Na tuto otzku neexistuje univerzln odpov. een budou muset spolen nalzt obchodn partnei formou aktivn spoluprce, sdlen mylenek a spo-len prci na vvoji. Vichni mus bt ochotni myslet jinak a dt prostor k hled-n a experimentm tak na stran prodej-nch mst. Oteven partnerstv mezi v-robci a obchodnky postaven na dve, upmnosti a spolehlivosti doke stimulo-vat rst a povede ke spolenmu spchu.

Eva Klnov

S dobrou povstOtzka image obchodu nen jen tma-

tem pro esk trh. V sousednm Nmec-ku napklad 80 % dotzanch obchod-nk povauje podle EHI image obchodu za hor ne jeho skuten vkony!

Faktory ovlivujc dobrou povst ne-jsou snadno uchopiteln jsou vak ple-itost pro pracovn skupinu Public Rela-tions institutu EHI, zabvat se podrobnji tmatem reputace, protoe je evident-n souvislost mezi komunikac a image. S podporou agentury Weber Shandwick byly identifi kovny a vyhodnoceny nej-dleitj hnac sly.

Podpora dobr povsti namnoha rovnch

Co zpsobuje dobrou povst? Podle nzoru dotzanch zejmna:nabdka vrobk a servis (98 %);chovn podniku, tj. jeho dvryhod-nost (96 %);

dobr veden a dobr management (93%);transparentnost (89 %).Piblin 45 % astnk studie se do-

mnv, e spotebitel dobr povsti pod-niku teoreticky sice pikldaj vznam, ale vpraxi se pi svch nkupnch rozhodo-vnch podle toho nechovaj.

Vtina dotzanch vak nepochybuje ozjmu zkaznk, kter prodejn projevu-j nezjem spotebitel pedpokld nece-l desetina odpovdnch pracovnk PR.

Vce ne polovina vedoucch pracov-nk PR se domnv, e se zkaznci ori-entuj zejmna podle geografi ck blzkosti obchod a podle ceny.

Emoce ovlivuj faktaTm vichni astnci studie (96 %)

jsou pesvdeni, e dobr povst je zalo-ena na znalosti fakt ze strany spotebi-tel, stle vce je vak urovna emocio-nlnmi aspekty.

Pramen: EHI

mal luxus vednho dneKva Mvenpick of Switzerland se dky svmu exkluzivnmu pvodu a kvalit ad u vce ne 20 let mezi velk prmiov kvy. Spolenost J.J.Darboven nyn uvd tuto znaku na retailov trh v echch a na Slovensku.

www.darboven.cz/movenpick

http://www.darboven.cz/movenpick

12/201318

Obchod

Vvoj pjde od masov spoteby k hodnotov spolenosti. Z-kaznk radji uet na vcech, kter jeho kvalitu ivota nezvyuj, a naopak si bude ochoten piplatit za nco jinho, uvedl v rozho-voru pro Retail Info Plus Zdenk Skla, Research Director Retail &Shopper, INCOMA GfK.

Jak lze charakterizovat zkaznka budoucnosti a jak se budou vyvjet jeho priority?

Ekonomick krize je jako laborato, resp. urychlova, kter nm umouje vi-dt ve velk rychlosti zmny, kter by prav-dpodobn probhly stejn, ale pomaleji.

Souasn vvoj bych shrnul do dvou hlavnch trend. Prvn lze v nejirm slo-va smyslu nazvat jako pragmatismus nebo racionalitu nakupovn, spoteby.

Miz impulzn styl nkupu bn jet ped nkolika lety, kter do jist mry do-minoval celmu povlenmu evropskmu vvoji. Sice hovome o esk republice, ale podobn trend lze pozorovat i jinde v Evrop nebo v USA. Nememe proto doufat, e jde o vkyv, kter se vrt po krizi zpt. Jde o nco, co krize odkryla, ale nezpsobila.

Souvis to se zpsobem vvoje mylen lid. Od pstupu, e zbo koupm a pak teprve pemlm, co s nm, se posouv-me k tomu, e pemlm, co chci nebo nechci.

Krize vede lidi k opatrnosti, vce spo, mn pltvaj potravinami, dlaj men nkupn koe atd. Na druh stran to nen zpsobeno jenom ekonomickmi tlaky.

Vznamn vliv m pouvn internetu, kter mn mylen lid. Internet je mdi-um, kde u muste mt pedem rozmyle-no, co chcete. Na rozdl od televizn rekla-my, kter podporuje impulzn nkup.

Meme ci, e se posouvme na kle od convenience ke controll, k tomu, e zkaznk je ten, kdo rozhoduje. A nezm-n se to. Nen to toti jen zleitost retai-lu aesk republiky, ale vrazn kulturn posun.

Zmnu, o kter hovote, ale nelze hodnotit jen negativn.

Ano, nejde jen o negativn vvoj. Ur-it dojde k tomu, e se omez impulzn nkupy, co me retail vrazn pokodit. Me jt a o destky procent v rmci pr-mrnho nkupnho koe, o kter by mohl obchod pijt.

Na druhou stranu je tu prostor oslo-vit zkaznka nm, co pro nj m smysl, aznovu tak nastartovat pmou vazbu mezi tm, co lid potebuj a co nakupuj. Pak-lie dojde k navzn na hodnotu, pak se vytv monost pevnjho vztahu mezi obchodem a nakupujcm, mezi vrobcem a spotebitelem.

A jsme u druhho trendu. Jde o orientaci na hodnotu, na kvalitu. Napklad rostouc frekvence nkup je zpsoben mimo jin tm, e lid chtj stle vce erstv potra-

viny, radji si pro n dojdou astji do bli prodejny, aby je mli opravdu kvalitn.

Velkm trendem je nkup v promocch. Nen zde ale ochota koupit levn nekvalitn zbo, ale znakov zbo za ni cenu. Na to lid reaguj. Na-opak nereaguj na nabdky, kter jsou pouze o cen (hovome tu samozejm o vvoji proti dob ped kriz lid, kterm sta jen levn nekvalitn zbo, tu byli a budou, jde oto, e se jejich podl nezvyuje).

To me psobit siln negativn, proto-e sleva drt retailov trh. Negativn zpr-va je, e akce a slevy rozkvvaj cenovou politiku. Mnohdy nen jasn, co vlastn je reln cena. Urit to povede k pehodno-cen cenov politiky jako takov. Zrove to ukazuje na pozitivn fakt, e zkazn-km o hodnotu opravdu jde. Je tady proto monost v budoucnu roziovat sortiment.

Krize pomine, resp. pominou obavy zbudoucnosti, kter ns motivuj k tvrd spornosti. Lid budou opt ochotni naku-povat, budou mt penze a hledat, za co je vydat. Zkaznci se vak u nevrt ktomu, o em se pesvdili, e pro n nem hod-notu. Zbyde jim tak urit fi nann objem, kter budou smovat jinam.

A jak prostor to bude znamenat pro obchodnky?

Je tady monost roziovn sortimen-tu o znaky, kter na naem trhu dosud nebyly. Bude mon jt do cenov vych segment. I v krizi roste zjem o luxusn zbo. V Praze pibvaj rzn specilky, drah cukrovinky apod. A nezd se, e by krachovaly.

V hrnu tak meme ci, e souas-n trend urit nen jev pouze negativn, ikdy hlavn objem bude vdy tvoit zbo slun kvalita za slunou cenu.

Paradoxn krize tm, e startuje uvao-vn o tom, co je hodnota, vytv potenci-l, aby v pokrizovm obdob zskaly zkaz-nky hodnotn zbo a sluby.

V em se budou projevovat nejvt- rozdly mezi souasnm zkaznkem, azkaznkem eknme za 510 let?

Nov generace vyrstaj v interneto-vm prosted a jsou zvykl uvaovat jinak. Budou mt patrn i jin pstup k rozho-dovacmu procesu. Mylenka aktivnho vyadovn a sledovn uritch informac bude na poadu dne.

Krize urychlila zmny v chovn zkaznka

Jak ovlivn obchod internetov generace?

Zdenk Skla

1912/2013

Obchod

Vyvstane vak jin barira. lovk bude schopen konzumovat podobn mnostv informac jako dnes. Informac pi tom explozivn pibv. To znamen, e bu-doucnost bude siln modelovna tm, kdo doke relevantn komunikovat.

Komunikace bude muset bt velice jed-noduch a pmoar. Bude stran tk dostat se s njakou informac k zkazn-kovi. Tak, jak je v souasnosti tk zbo prodat, se v budoucnosti stane stejn sil-nm tmatem skutenost, zda dokeme zkaznkovi dt do hlavy nai informaci.

Kdy to vyhrotm do extrmu, tak poa-davek roku 2020 bude vtlit svou informaci do jednoho slova.

Take vtzem bude nejlep mani-pultor?

Internet m zrove tu vlastnost, e od-daluje lidi v jejich fyzickm kontaktu. Na internetu je proto mnohem snaz manipu-lovat ne bylo dve, kdy byl svt a obchod postaven na tom, e jste nkomu stla tv v tv.

Anonymita digitlnho svta je nev-hodn v tom, e se v nm stran snadno klame. Je pln informac ale asto ne-sprvnch, zkreslench, nerelevantnch.

Na co se tedy m pipravit obchod-nk?

Jedna vc je generan rozdl mezi mladmi a starmi lidmi, kte budou vdy opatrnj, konzervativnj. To bude konstanta, se kterou mohou obchodnci pracovat navky.

Druh vc je, e se v souasn dob vrmci generac mn pohled na svt. A dnenm mladm bude edest, stle bu-dou bez problm ovldat internet.

Jak byste shrnul zkladn rozdl mezi generac na a ge-nerac narozenou po roce 1989?

Nov generace bude velmi organizova-n, aktivn ve vztahu s obchodnkem.

Bude velmi nutn dobe vyhmatvat co chtj. Soust bude prv on-line ko-munikace. Zrove bude tk je oslovit.

Te se velmi tko hovo otom, jak to vlastn bude vypadat. Jde sp o zklad-n konstanty, kter se projev, ale nevme pesn, jak se projev. Bude zleet tak na tom, jak tuto situaci uchop jednotliv hri na trhu. Jak se zachov Google a dal.

Celkov vvoj nen ale jen o technickch inovacch, ale o tom, e lovk zkaznk je stle pohodlnj. Pokud bude vvoj spo-lenosti pokraovat jako dosud, lze ped-pokldat, e pohodlnost bude fungovat dl. Konec konc ikonick znaky jako nap. Apple jsou na n postaveny.

Jakkoli technologick inovace v obcho-d budou souviset s pohodlnost a jedno-duchost. Na druh stran budou i nadle velmi skuten produkty a lid se svmi potebami stravovat se, oblkat se atd. Jako bychom se tu dostvali k dalmu parado-xu: vyadovan bude jednoduchost a snad-nost, na druh stran se posune nkupn chovn od pasivity k aktivit, od pijmn k vyhledvn.

Eva KlnovPokraovn rozhovoruP

www.carla.czokoldky z ml n okoldy pro d ti

NOVINKA

http://www.carla.czprilohy/19_pokracovani_rozhovoru.pdf|Pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD%20rozhovoru

12/201320

Obchod

Logo esk vrobek meme vidt na vrobcch ji od roku 2006. Jak je pnos pro samotn vrobce?

V souasn dob logo pouv 38 potra-vinskch a nepotravinskch vrobc a meme se s nm setkat na 2028 vrob-cch. Logo esk vrobek zkaznci velmi vtaj a oceuj nejen nezamniteln vzhled, ale ipsn pravidla a kontrolu vmst vro-by. Zapojen vrobce je mon ovit nejen na webu www.czvyrobek.cz, ale i u takov autority jako je ad prmy-slovho vlastnictv.

Dovolte mi citovat zstup-ce vrobce uvajc logo es-k vrobek, Davida Marka, marketingovho editele fi r-my Nominal: Znaku esk vrobek pouvme od roku 2010. Logo jsme umstili na eln stranu vrobku v dosta-ten velikosti. Zohlas vme, e zkaznci vnmaj znaku esk vrobek velmi pozitiv-

n. Pestoe nememe pesn urit podl nrstu prodeje dky znace esk vrobek, prodeje naich vrobk narostly meziron o35%. Podle ns m sprvn uit loga es-k vrobek nezanedbateln vliv.

Efektivn umstn loga Zle zejmna na velikosti a umstn na

vrobku. Ideln je umst-n na eln stran vrobku a ve velikosti minimln 16 mm. Jen tak zarume, e zkaznk pi vbru logo zaregistruje. Zde plat m vt, tm lep.

Vvoj zkaznickch preferenc

Jsme rdi, e preference od roku 2006, odkdy je sle-dujeme, kontinuln ros-

tou. Vsouasn dob dv pednost eskm vrobkm 47,12 % populace. Przkumy provd spolenost Median MML TGI R na vzorku minimln 15 000 respondent ron. Stvajc trend potvrdil minul n-rst o2 %, to znamen, e v populaci pi-bylo 200 000 novch zkaznk, kte zaali dvat pednost eskm vrobkm.

Podpora eskho vrobkuMimo podpory v tisku a na internetu

vyuvme kadou monost komunikovat dleitost a prospnost nkupu eskch vrobk. Jsme hrdi, e kadoron meme oslavovat s naimi partnery Den eskch v-robk. Na podzim ns na oslavu Dne es-kch vrobk pila na Vclavsk nmst podpoit i pan Lvia Klausov. Vydvme vlastn kalend a v celosttn TV prezen-tujeme zapojen vrobce. Jsme nadeni ros-toucm zjmem o esk vrobky a na leton rok chystme dal novinky.

Ing. Leo Kolek, editel, esk vrobek s. r. o.

Logo esk vrobek Na velikosti zle

p

Spoluprce mezi bankami a jejich drobnmi klienty by mla do budoucna zahrnovat adu novch slueb, kter podpo model vzjemnho fungovn a budou se co nejvce snait usnadnit ob-chodnkm jejich innost.

VSOB se sname vychzet vstc poadavkm klient a realizovat s nimi rzn modely spoluprce. Nkter een jsou zatm ve fzi vvoje, jin vak chceme zavst u v nejbli dob.

Pestoe aktulnm trendem je rychl nrst bezhotovostnch platebnch trans-akc, zstv podl hotovosti v obchodnm styku doposud pomrn vysok a pin

obchodnkm i bankm jak pm nklady na zpracovn hotovosti, tak nklady nep-m, plynouc z rizik a dalch internch pro-ces spojench s hotovostnmi operacemi.

Nov sluba pro velk spolenosti

Jde o komplexn obsluhu s monost pipsn pennch prostedk v reimu

D+0 realizovan pro-stednictvm automa-tizovanho zazen pro sbr hotovosti, je je instalovan pmo v prostorch obchodnka. Tento systm budeme v brzk dob uvdt do provozu.

U drobn klientely a fi rem je trendem neustl roziovn st vkladovch ban-komat, kter klientm zjednoduuj vkla-dy a vbry hotovosti. Tyto bankomaty ji nabz ada bank, SOB jich m nyn vce ne 80.

Novinkou mezi produkty je vkladov karta uren pouze pro vkldn hotovosti. Ta je vhodn pro zamstnance podnikatel a fi rem, kte s n mohou vkldat trby na pedem stanoven et, ani by mli p-stup k informacm o jeho zstatku nebo mohli provdt transakce.

Nastupujcm trendem je vyuvn bezkontaktnch karet

V oblasti platebnch karet zaznamen-vme rst jak objemu, tak potu transakc

Model spoluprce retailu a banky pro 21. stolet

Obchodnci maj zjem okomfortn een it na mru

http://www.czvyrobek.cz

(v SOB o tm 15% ron). Nastupujcm trendem je vy-uvn bezkontaktnch karet, kterch je na trhu R ji pes 700 tisc a postupn budou na-hrazovat bn platebn karty.

Bezkontaktn karty pin jak obchodnkovi, tak klientovi zrychlen obsluhy, m bude do-chzet k rozen akceptace karet i na msta, kde prv z dvodu nutnosti rychlho odbaven a nz-kch stek nen zatm karta pre-ferovanm platebn nstrojem (tra-fi ky, fast foody, prodejn automaty, apod.).

Bezkontaktn kartou klienti plat tak, e ji jednodue pilo k terminlu, kter je oznaen logem pro bezkontaktn platby. Pi nkupech do 500 K nen nutno zad-vat PIN.

Mezi obchodnky, u kterch je ji mo-n v esk republice platit bezkontaktn, pat nap. Ahold, Interspar, McDonalds, Datart i esk drhy.

Platby prostednictvm mobilnch telefon

V souasnosti tak sledujeme velk n-rst zjmu o platby prostednictvm mo-bilnch telefon. Tento trend akceleroval zejmna s nstupem chytrch telefon umoujcch plnohodnotn nakupovn zbo a slueb pmo z prosted telefon nebo tablet (jen pes SOB a Era smart-banking byly v loskm roce uskutenny transakce pesahujc pt miliard korun).

Na eskm trhu se banky sna vyjt vstc tomuto trendu a pichz s rzn-mi eenmi. Mezi nejjednodu pat tzv. stickery zmenen typy asocianch ka-ret, kter sta nalepit na jakkoliv zazen (nap. mobiln telefon, penenka) a n-sledn je pout k bezkontaktnmu placen u obchodnk.

Vechna dal een vyaduj pouit chytrch telefon a rozliujeme je dle toho, kde je umstn tzv. Secure Element bu je pmo soust NFC mobilnho telefonu nebo je uloen na SIM kart nebo jinm mediu (nap. iCarte).

Vnmme velk potencil rozvo-je u NFC (Near Field Communication). Bezdrtov technologie pro penos dat na krtkou vzdlenost (max. 5 cm) umoujc bezkontaktn platby za zbo a sluby, a to pouhm piloenm telefonu k platebnmu terminlu. SOB plnuje pilot tto sluby na jae 2013.

V lednu tohoto roku uvdme slubu MasterCard Mobile. Jde o nativn aplika-ci umoujc bezpen platby za zbo a sluby koupen prostednictvm mobil-nho telefonu, internetu nebo pmo v re-lnm svt.

Zkaznci mohou dky tto aplikaci po-uvat svj mobiln telefon k placen t, platbm na internetu i v obchod, k pe-vodm penz z platebn karty dritele na kartu pjemce i k dobjen kreditu u mo-bilnho opertora.

Jak aplikace vlastn funguje? Zkaznk e-shopu po standardnm vytvoen nkupu zvol v platebn brn SOB i Ery plateb-n metodu MasterCard Mobile. Platebn

brna vygeneruje jedinen QR kd pro kadou jednotlivou platbu. Zkaznk tele-fonem nate (vyfot) zobrazen QR kd, vaplikaci MasterCard Mobile zad mPIN pro autorizaci platby a systm informuje eshop o probhl platb.

K nejvtm vhodm MasterCard Mo-bile pat jednoduchost, pohodl, bezpe-nost a okamit garance platby. Obchodn-km pome rozit obchodn s azskat nov zkaznky, bezpen inkasovat platby (pohodln sledovat platbu s garanc, e dostal zaplaceno) a pomh zlepit jeho image.

Obchodnci maj zjem o komfortn een, kter by byla pro n it na mru. V tto oblasti vidme potencil v rozvoji samoobslunho prodeje zbo na dlku (nativn aplikace, internet) s garantovanou platbou bu v okamiku objednn, nebo pi doruen zbo i slueb.

Dalm monm eenm je sprva auloen dokument souvisejcch s nku-pem, kter by banky mohly nabzet ve spo-luprci s obchodnky. Podstatou by bylo uloen tchto dokument v elektronick podob a tm umonn snadn manipu-lace do budoucna (skladovn a schova tenek, zrunch list, monost dokou-pen prodlouen zruky, apod.).

Marek Ditz, len pedstavenstva SOB

Obchod

2112/2013

esk vrobek s. r.o.

Ing. Leo Kolek

737 233 330

www.czvyrobek.cz

info@ceskyvyrobek.eu

State se leny skupiny Retail Info Plus

nasociln sti LinkedIn . Komunikujte s tvrci asopisu, astnte se odbornch

diskuz asledujte aktuality vdy mezi prvnmi!

http://www.czvyrobek.czmailto:info@ceskyvyrobek.euhttp://www.linkedin.com/groups/Retail-Info-Plus-%C4%8Dasopis-o-2219042?itemaction=mclk&anetid=2219042&impid=&pgkey=anet_search_results&actpref=anetsrch_name&trk=anetsrch_name&goback=2Egdr_1332512452686_1|Spojte%20se%20s%20n%C3%A1mi%20na%20LinkedIn

12/201322

Obchod

Absolutnm vtzem ocenn MasterCard obchodnk roku 2012 se stala spolenost dm drogerie markt. Speciln ocenn Master-Card Obchodnk roku 2012 GE Money Bank Cena veejnosti zs-kala spolenost Lidl.

Generlnm partnerem ronku 2012 ocenn Obchodnk roku se sta-la spolenost MasterCard Europe, hlavnmi partnery jsou GE Money Bank a vrnostn program bene+. V rmci oce-nn byli vybrn vtzov v sedmi obo-rovch kategorich, ti zvltn ceny (GE Money Bank Cena veejnosti, MasterCard Osobnost obchodu a MasterCard inovace v obchod) a jeden Absolutn vtz.

Vsledky ocenn MasterCard Obchod-nk roku 2012 byly vyhleny 31. ledna 2013 v hotelu Boscolo v Praze. Jednalo se o jubilejn 10. ronk soute.

Absolutnm vtzem a dritelem titulu MasterCard Obchodnk roku 2012 se stala dm drogerie markt. Na zklad rozshlho zkaznickho vzkumu bylo udleno sedm ocenn oborovch kategori, ve kterch zvtzily Globus, Sportisimo, Alza.cz, dm drogerie markt, Datart, Neoluxor a OBI.

Vtze v kategorii GE Money Bank Cena veejnosti vybrali zkaznci hlasovnm na

internetu a pes SMS. Nejvc hlas zskala spolenost Lidl.

Absolutnm vtzem se stala dm drogerie markt

Absolutnm vtzem jubilejnho dest-ho ronku ocenn se stala spolenost dm drogerie markt. Vtz v tto kategorii byl uren na zklad vsledk vzkumu spo-lenosti INCOMA GfK. Lid nejvce oce-

ovali hlavn kvalitu zbo a skladbu sorti-mentu spolenosti. Prvenstv dm drogerie markt zaujala i dky irok sti poboek.

Na druhm mst se v kategorii Abso-lutn vtz prosadila tak drogistick spo-lenost Teta/Schlecker a na tetm mst se umstil Neoluxor.

Vtzov jednotlivch kategori

Vedle hlavn kategorie byli na zklad przkumu vybrni i vtzov sedmi oboro-vch kategori:

Cenu MasterCard Prodejce potravin roku 2012 (hypermarkety, supermarkety, potraviny) letos vyhrl Globus, na druhm mst se umstil Kaufl and a na tetm Tesco.

U Globusu lid uvdli nejvy loajalitu a doshl nejvyho kvalitativnho ohod-nocen celkov. Globus zskal tuto cenu poprv, v pechozch letech se o ni dlili Tesco, Albert, Kaufl and a Delvita.

GE Money Bank Prodejce odvn roku 2012 (obuv, obleen, sport) vyhrla spolenost Sportisimo, na druhm mst se umstil A3 sport a na tetm Marks&Spencer.

Sportisimo bodovalo zejmna skladbou sortimentu, kvalitou personlu a rozvtve-nou st poboek, dky kter se vybav re-spondentm jako prvn v tto sortimentn kategorii.

Cenu MasterCard Internetov prodej-ce roku 2012 zskal portl Alza.cz, na dru-hm mst se umstil server Aukro.cz a na tetm Mall.cz.

Alza.cz tak po tech letech sesadila Aukro.cz z prvn pky, mimo jin dky vborn hodnocen kvalit zbo, skladb

MasterCard Obchodnk roku 2012

Obchodnick trn obsadila dm drogerie markt

Foto

: dm

dro

gerie

mar

kt

Obchod

2312/2013

Pro spolenost STI esko, s. r. o., lena skupiny STI Group, kter nab-z inovativn een pro profesionln procesy v oblasti obal i npady pro dokonalou prezentaci vrobk v ms-tech prodeje, byl rok 2012 velmi sp-n. Ing. Ivan Skopal, obchodn editel STI esko, se s nmi podlil o dva p-klady, kter k tomuto spchu pisply.

Playboy, nebo adidas?Pro spolenost Coty esk republika

vyvinul vvojov tm STI esko efektiv-n prodejn stojan z vlnit lepenky. Modulrn koncept

perfektn spluje pn zkaznka vytvo-it standardn prodejn stojan, kter je mon pout pro vce znaek. Prodejn stojan lze velmi snadno sloit aobchodn zstupce me pmo na mst zvolit po-adovan branding. Za tento kreativn de-sign prodejnho stojanu s vysokou mrou fl exibility pro prezentaci vrobk zskala spolenost STI esko adu ocenn.

Kniha nemus bt jen ke tenDalm pkladem spnho roku

2012 je ocenn drkovho balen ve for-m knihy pro Dewar's 12 fi rmy Bacardi v esk nrodn souti Obal roku. Tu kadoron pod obalov institut Syba. Ocenn promon obal vytvoili desig-ni STI Group pro rusk trh, kde pod-poil impulsn nkup tto oblben znaky. Obal z potahovan kartone je dotaen k dokonalosti ulech-tilm designem, kter je orientovn hlavn

na znaku, akter vreglech s alkoholem zcela jist nepehldnete. Na tmavmod-rm podkladu je velmi dobe viditeln zlatoraba loga, hbet obalu je klenut, stejn jako u opravdov knihy a vko se

zavr pomoc magnet. Lhev a sklenice jsou umstny v po-tahovanm plastovm vlisku. Psmeno D z nzvu Dewars je velmi vkusn vytvoen v-sekem na vku obalu.

Kontakt: STI esko s. r. o., www.sti-group.cz,

ivan.skopal@sti-group.com

STI Group synonymum pro obaly a displeje

Dky oboustrannmu potisku postrannch dl ieln sti mohou bt stojany pouity pro ob skupiny vrobk. Vsezonnch pikch pispvaj bonice itoppery kpilkn zkaznk v mst prodeje.

zatPjs

Ivan Skopal, obchodn editel STI esko, pebral ocenn z rukou Veroniky Nolov, project managera obalovho institutu SYBA.

sortimentu a orientaci na webovch strn-kch.

Vtzem kategorie MasterCard Droge-rie a parfumerie roku 2012 se stala spo-lenost dm drogerie markt, druh msto pat Teta/Schlecker a tetm ocennm se stal Rossmann. dm drogerie markt je zro-ve celkovm vtzem soute.

MasterCard Prodejce elektrotechniky roku 2012 se stal Datart, na druhm ms-t skonil Electro World a na tetm Okay. Spolenost Datart lid nejastji hodnotili jako jedniku v pstupu personlu a vkva-lit zbo. Datart se tak poprv od roku 2003 vrac na prvn pku.

Cenu GE Money Bank Prodejce knih, CD a DVD roku 2012 obdrel Neoluxor, hned za nm zskaly ocenn Levn knihy aKnihy Dobrovsk.

Vtzem v kategorii MasterCard Pro-dejce pro dm a zahradu 2012 (hobby-markety, nbytek, zahradnictv, pet shopy) se stalo OBI, na druhm mst Ikea, na te-tm mst Hornbach.

OBI zvtzilo ve sv kategorii zatm pokad za dobu trvn soute a m tak na svm kont u deset prvenstv. Boduje

zejmna dky irok sti prodejen a irok sortimentn nabdce.

Cenu veejnosti zskal LidlZkaznci mli monost dt hlas svmu

nejoblbenjmu obchodnkovi v kategorii MasterCard Obchodnk roku 2012 GE Money Bank Cena veejnosti. Hlasovn probhalo prostednictvm internetovch strnek www.obchodnik-roku.cz a SMS zprv od 26. listopadu 2012 a do 27. ledna 2013.

Vtzem ceny veejnosti se stala spole-nost Lidl.

Vyhlen vtz specilnch kategori MasterCard Inovace v obchod a Master-Card Osobnost obchodu (vce se dotete na str. 2425) bylo naasovno na 5. nora na konferenci Retail Summit 2013.

Vce informac o souti naleznete na strnkch www.obchodnik-roku.cz.

ek/MasterCard Obchodnk roku 2012

Pram

en: M

aste

rCar

d O

bcho

dnk

roku

201

2

PEHLED VTZ OCENN MASTERCARD OBCHODNK ROKU 2012

Kategorie VtzAbsolutn vtz MasterCard Obchodnk roku 2012 dm drogerie markt

MasterCard Prodejce potravin roku 2012 (hypermarkety, supermarkety, potraviny)

Globus

GE Money Bank Prodejce odvn roku 2012 Sportisimo

MasterCard Internetov prodejce roku 2012 Alza.cz

MasterCard Drogerie a parfumerie roku 2012 dm drogerie markt

MasterCard Prodejce elektrotechniky roku 2012 Datart

GE Money Bank Prodejce knih, CD a DVD roku 2012 Neoluxor

MasterCard Prodejce pro dm a zahradu 2012 OBI

MasterCard Obchodnk roku 2012 GE Money Bank Cena veejnosti Lidl

http://www.obchodnik-roku.czhttp://www.obchodnik-roku.czhttp://www.sti-group.czmailto:ivan.skopal@sti-group.com

12/201324

Obchod

Novinkou letonho ronku ocenn MasterCard Obchodnk roku 2012 je kategorie MasterCard Inovace v obchod roku 2012. O v-tzi tto kategorie, stejn jako kategorie Osobnost obchodu, roz-hoduj na zklad nominac odborn poroty hlasovnm astn-ci Retail Summitu 2013.

Vnsledujcm textu pedstavujeme navren osobnosti a inovace, je-jich fi nln volba byla dna do ru-kou astnk konference Retail Summit 2013.

Vsledky najdete na strnkch www.ob-chodnik-roku.cz a www.retailinfo.cz.

OSOBOST OBCHODU 2012Ondej Fryc generln editel Mall.cz

Ondej Fryc je generlnm edi-telem Mall.cz a zrove generlnm editelem Netretail Holdingu ma-tesk spolenosti Mall.cz. Netretail m obchody rovn na Slovensku, vPolsku, Maarsku a Slovinsku.

Ondej Fryc byl nominovn za zrealizovn dosud nejvt trans-akce na eskm trhu a jednu z nej-vtch transakc v internetovm obchod celosvtov, a to prodej vt-inovho podlu Netretail Holding spolenosti MIH Allegro v lt 2012.

Porota ocenila pedevm ped-vdavost a inovativnost, kter se od-r na celm profi lu fi rmy. Mall.cz neustle roziuje sortiment o nov zbo a krom elektroniky, sportov-nch poteb nebo blho zbo nabz nap. znakovou mdu, designov bytov doplky nebo knihy. Porotci tak ohodnotili kvalitu doruovn zbo zkaznkm.

Zdenk Juraka pedseda Svazu eskch a moravskch spotebnch drustev, len skupiny COOP

Zdenk Juraka je pedseda Sva-zu eskch a moravskch spoteb-

nch drustev. Disponuje bohatmi zku-enostmi zskanmi bhem dlouholetho psoben v elnch pozicch Svazu obcho-du a cestovnho ruchu esk republiky avHospodsk komoe esk republiky.

Pi nominaci Zdeka Juraky porota uznala zejmna, e dky jeho spnmu veden skupina COOP upevnila sv pso-ben na eskm trhu a zaznamenala i v roce 2012 nrst maloobchodnho obratu.

Zdenk Juraka se v roce 2012 zaslouil o intenzivn budovn znaky COOP, inte-rirov a exterirov rebranding prodejen, clen na regionln vrobce a jejich pro-dukty a roziovn slueb na pokladnch.

Porota dle ocenila, e skupina COOP je druhm nejvtm zamstnavatelskm svazem v esk republice a stle roziuje svou prodejn s.

Pavel Slma vkonn editel Datart International

Pavel Slma je jednm ze zakladatel spolenosti Datart z poloviny roku 1990. Vkonnm editelem spolenosti se stal vroce 2000.

Nominac Pavla Slmy porota ohod-notila pedevm program 100 % spoko-jench zkaznk. Dky Pavlu Slmovi je pro zamstnance Datartu samozejmost poskytovat kvalitn a vysoce odborn slu-by. Porota kladn posoudila, e i pes sn-en cen na rove schopnou konkurovat internetovmu prodeji, se kvalita slueb

personlu nezmnila, naopak, ocho-ta a kvalifi kovanost prodejc stle stoup.

Porotci tak pihldli k pehled-n prezentaci vrobk v prodejnch Datart a k roziovn platebnch metod o bezkontaktn platby, kter pispvaj ke zjednoduen azrych-len placen a tm ke zkvalitnn slueb.

Porota dle ocenila kvalitu logis-tiky, kter zahrnuje dopravu zdarma a irok monosti pojitn vrobk.

Miloslav Hlavsa editel Konzumu st nad Orlic

Miloslav Hlavsa psob v Kon-zumu st nad Orlic od roku 1991. Od ervence 2009 je editelem dru-stva Konzum a lenem pedstaven-stva Svazu eskch a moravskch spotebnch drustev COOP. Pi nominaci Miloslava Hlavsy porotci ohodnotili zejmna etick podnikn drustva veker aktivity Konzumu stoj na podpoe komunity vlastnch len a regionu, kde psob. Konzum je leaderem v oblasti podpory apro-deje regionlnch potravin v esk republice.

MasterCard Obchodnk roku 2012

Inovace v obchod aOsobnost obchodu

Ondej Fryc Zdenk Juraka

Miloslav Hlavsa Pavel Slma

http://www.obchodnik-roku.czhttp://www.obchodnik-roku.czhttp://www.retailinfo.cz

Obchod

2512/2013

tvnk webu

I v roce 2013 pichz fi rma BIZERBA Vhy a Systmy s novinkami, kter posunuj svt retailu opt o kousek dl.

Modulrn systm obchodnch vah BIZERBA K-fl ex pichz na trh s umstnm obslunho a zkaznic-kho displeje pmo na chladc vitrnu a vnm mstkem zabudovanm do pultu vitrny. Toto e-en odstrauje problmy s pstupem k vystave-nmu zbo ve vitrnch umstnmu za pultovou vhou. Cel plocha chladc vitrny je pstupn pro obsluhu. Ve je samozejm oeteno i po strnce hygieny a snadnho itn. Tiskrna je umstna na pedn stran pultu ve svisl poloze, nebo na pdavnm rameni vedle displej. Ve je propojeno s dc jednotkou, kter me bt umstna kdeko-liv, teba v zzem prodejny.

Obrate se na ns, pipravme Vm een pesn dle Vaich poadavk.

Bizerba Vhy a Systmy s. r. o., Kamenick 5, 170 00 Praha 7, Tel.: 233 379 697, Fax.: 233 381 573obchod@bizerba.cz, www.bizerba.cz

Porota dle ocenila zcela uniktn zp-sob vstavby prodejen potravin modulrn technologi v mench obcch, kter Kon-zum jako prvn pinesl do esk republiky. Porota pihldla i ke konceptu COOP 24 prvn nzkonkladov samoobslun erpac stanici v esk republice. Konzum tak v roce 2012 zahjil spoluprci s es-kou potou v oblasti provozu potovnch slueb v prodejnch potravin s clem zajis-tit udritelnost dstojnho ivota v malch obcch. V souasn dob provozuje tyi poty a mnoho dalch pipravuje.

INOVACE V OBCHOD 2012Spar Pionr v akceptaci bezkontaktnch plateb

Spolenost Spar OS byla nominovan za spn zaveden bezkontaktn plateb-n technologie ve vech hypermarketech Interspar a supermarketech Spar. Porota pedevm ocenila, e spolenost Spar jako prvn mezi obchodnky zavedla ve svch etzcch akceptaci platebn technologie PayPass a stala se tak prkopnkem tto technologie na eskm trhu.

Dky placen PayPassem je zkaznkm umonno rychlej odbaven u pokladen.

Za bezkontaktn platby se stejn jako za stvajc platby kartou zkaznkm nic ne-tuje a sv transakce si mohou zkaznci kontrolovat na vpisu z tu.

Pi nominaci porota ohodnotila, e byl Spar nejen prkopnkem v zaveden tto technologie do obchodnch etzc, ale ito, e dky zaveden tto technologie spo-lenost Spar se placen PayPassem stalo inspirac i pro dal etzce a obchodnky.

Tesco Online prodej a doruen zbo dom

Porota nominovala spolenost Tesco, protoe v roce 2012 jako prvn vznamn maloobchodn etzec v esk republice nabdla svm zkaznkm monost nku-pu potravin pes internet. Sluba Potraviny on-line nabz obyvatelm Prahy a Ste-doeskho kraje kompletn sortiment vce ne 20 tisc poloek. Porotci kladn ohod-notili nejen slubu jako takovou, ale i jej kvalitu. Zkaznci si chvl jak rozsah sor-timentu, tak erstvost doruovanho zbo-. Tato sluba poskytuje akce a slevy na potraviny stejn jako v obchod, zkaznci navc stejn jako pi nkupu v kamennm obchod sbraj body na zkaznickou kartu Clubcard.

Porota ocenila kreativitu a ambice spo-lenosti Tesco, kter v roce 2013 roz slubu Potraviny on-line i do Brna a okol.

Electro World Inovace konceptu prodejen

Electro World byl porotou jmenovn, protoe jako jeden z pednch eskch prodejc elektroniky v roce 2012 zsadn zmnil design a vzhled svch obchod.

Porota pedevm ohodnotila, e pro z-kaznky je po zmn designu nakupovn vElectro Worldu pohodlnj, pehlednj a v obchodech se lpe orientuj. Prodejny jsou po remodellingu interaktivnj a zbo- je zde prezentovno jedinenou formou. Zkaznci si toti mohou elektroniku jet ped zakoupenm v Electro Worldu vy-zkouet a pmo na prodejn tak porovnat parametry jednotlivch vrobk.

Pi nominaci porota ocenila pehled-nost a interaktivitu novch prodejen Electro Worldu, kter maj zsadn vliv na spokojenost nakupujcch a na zven tr-eb etzce. Dky projektu remodelling se Electro World stal jednm z nejlepch n-kupnch prosted v segmentu elektroniky.

ek/MasterCard Obchodnk roku 2012

mailto:obchod@bizerba.czhttp://www.bizerba.cz

12/201326

Obchod

Hospodsk recese provzen rostouc nezamstnanost a osla-bujc spotebitelskou dvrou, je znt i na dynamice vr pro segment domcnost. Doba, kdy se ei a bezhlav zadluovali, je pry. Zeteln to vyplv ze statistik esk nrodn banky.

Domcnosti pily vrm na chu ve druh polovin 90. let, kdy se ves-k spolenosti zaala prosazovat vrazn orientace na spotebu a zrove se projevila velk touha po vlastnm bydlen. Trend k silnmu zadluovn podpoily iobchodn banky a spolenosti spltkov-ho prodeje nabdkou novch produkt, na kter se zamila drav reklama.

Hlavn boom po vstupu doEU

Hlavn st vrovho boomu se ode-hrla v obdob 2004 2007. Tehdy dluhy domcnost rostly kad rok skoro o teti-nu. V obdob 2005 2012 vzrostl celkov objem poskytnutch vr (na spotebu, bydlen a ostatnch) z 523 mld. na vce ne 1,2 bilionu korun (koncem loskho listo-padu), tedy asi 2,3krt.

Vysoce nadprmrnm tempem rostly vry na bydlen (hypotky, vry ze sta-vebnho spoen). Od konce roku 2005 do konce loskho listopadu stouply zhruba tikrt na 824 mld. korun.

vry na bydlen koncem roku 2005 (283 mld. K) pedstavovaly nco pes polovinu celkovho zadluen domcnos-t (54 %). Koncem minulho roku (824 mld.K) u vce ne dv tetiny (67 %).

Dynamika zadluovn se v obdob 2005 2012 vrazn zmnila. Napklad v roce 2006 stouply celkov dluhy (vi bankm, zlonm a dalm fi nannm institucm) o tvrtinu (na 655,5 mld. K). Vroce 2007 bylo tempo dokonce tetinov. Zadluenost domcnost si zachovala svi-nou dynamiku jet v roce 2008 (o18%), kdy celkov suma zvazk poprv peshla bilion korun.

Men rst v letech 20112012

V nsledujcch letech se lid zaa-li zadluovat mnohem obezetnji. Plat to i pro rok 2011, kdy hospodstv jet vzrostlo o 1,7 %. Celkov suma zadlue-nosti domcnost tehdy meziron stoup-la o 5,6%, loni (leden listopad), ale dy-namika celkovho zadluen zvolnila na

2,8%. Domcnosti koncem listopadu 2012 celkem dluily tm 1233 mld. korun, z toho na spotebitelsk vry pipadalo zhruba 266 mld. K, tedy vce ne ptina (21,5 %) celkovch zvazk.

Zdej domcnosti splcely sv zvaz-ky bhem loskho prvnho a tetho tvrtlet ukznn, konstatuje ve zprv ovvoji ekonomiky za toto obdob esk statistick ad. Hodnota nesplcench spotebitelskch vr poskytnutch ban-kami (vr v selhn) se od pedloskho podzimu sniuje. Ale objem pjek na by-dlen v selhn se naopak zvyuje.

Tempo zadluovn domcnost bhem uplynulho roku zpomalilo a na 3 4 %

Domcnosti v esku se zadluuj mrnjm tempem

Vce ne ptina vr jde na spotebu

Celkov objem vr poskytnutch domcnostem dosahuje zhruba 1,2 bilionu korun, co v pomru k HDP pedstavuje zhruba tetinu. Hypotku v esku erp zhruba 15% domcnost, spotebitelsk vry asi tvrtina.Rychl tempo zadluovn skonilo nkdy v roce 2008. Domcnosti nyn vnmaj svoji vy ekonomickou zranitelnost.Za pedluen se povauj domcnosti, jejich nklady na obsluhu dluhu (spltky jistiny a spltky rok) pevyuj polovinu istho pjmu.

CELKOV ZADLUEN DOMCNOST

Foto

: Shu

tter

stoc

k.co

m /

Robe

rt K

nesc

hke

TABULKA

iframe:prilohy/26_tabulka_1.jpg?type=image&title=Celkov%C3%A9%20zadlu%C5%BEen%C3%AD%20dom%C3%A1cnost%C3%AD|Zobrazit%20tabulku

27

vjeho zvru. Pitom celkov suma, kterou domcnosti dlu na spotebitelskch v-rech, dokonce mrn klesla.

Pro se domcnosti chovaj ve vztahu k zadluovn obezetnji? Podle esk nrodn banky pravdpodobn v dsled-ku vnmn sv vy zranitelnosti v ppa-d budoucch ok. Domcnosti ve svm souhrnu tak v poslednch letech vce vr splcely, ne pijmaly. U vysokopjmo-vch domcnost tomu ale je opan st-le vce vr pijmaj, ne splcej, uvd NB. Pod pojmem budouc oky, je te-ba chpat pedevm zhorujc se situaci na trhu prce.

Podl spotebnch vr kles

Dlouhodob plat, e lid si ochotnji pjuj na bydlen ne nap. na novou te-levizi i dovolenou. Ve statistikch se to odr ve sniujcm se podlu spotebitel-skch vr. Koncem roku 2005, kdy do-sahovaly 182 mld. K, pedstavovaly tm 35 % celkovch zvazk domcnost vi bankm, zlonm a dalm fi nannm in-stitucm.

Spotebitelsk vry v krizovm roce 2009, kdy klesly o 3,4 %, tvoily necelch 27 % zvazk domcnost, koncem mi-nulho roku pak 21,5 %, vyplv z daj NB.

V obdob 2005 2007 byl pomr mezi spotebitelskmi vry poskytovanmi pennmi stavy a vry spltkovch i leasingovch spolenost vcemn vyrov-nan. Zlom nastal v roce 2008, kdy pjky od bank (170,4 mld. K) byly skoro otvr-tinu vy ne pjky od ostatnch fi nan-nch instituc. A v letech 2010 2012 ban-ky pjovaly zhruba tikrt tolik ne jejich ostatn konkurenti na trhu spotebitelsk-ho fi nancovn.

V prvn polovin minul dekdy se ro-en spotebitelskch vr snilo z pr-mrnch 14,8 % v prvnm tvrtlet 2004 na 12,3 % ve stejnm obdob roku 2007. Pak ale nastal optovn vzestup rokovch sa-zeb a na 14,65 % v prvnch tech mscch roku 2010. Koncem roku 2012 se roen spotebitelskch vr pohybovalo kolem 14,4 %, vyplv z asovch ad esk n-rodn banky.

Jak to vid sdruen SolusPlatebn morlku domcnost i pod-

nik sleduje spolenost Solus, zjmov sdruen prvnickch osob, jeho clem je mj. v rmci tzv. odpovdnho vrovn pispvat k prevenci pedluovn, a tm ikomezovn ztrt vitel.

Z jeho posledn zprvy vyplv, e po-dl dlunk (fyzickch osob) se zvazkem po splatnosti, kter Solus eviduje ve svm negativnm registru, na celkovm potu obyvatel R starch 18 let v prbhu te-tho tvrtlet loskho roku mrn vzrostl. Sdruen k 30. 9.2012 evidovalo zvazky po splatnosti u 7,93 % vech dosplch obyvatel.

Pes mrn zven potu osob v pro-dlen hodnotme dosavadn vvoj jako pozitivn. Nrsty potu novch dlunk v prodlen jsou vznamn ni ne vmi-nulosti, uvd na webovch strnkch sdruen (podle stavu k 30. 9. 2012) jeho tajemnk Jan Stopka. Jako negativn hod-not situaci v krajch, kter vykazuj zhor-en nkolik tvrtlet po sob nap. v Kar-lovarskm, Olomouckm nebo steckm kraji.

Co asi bude dl?esk ekonomika loni meziron kles-

la zhruba o 1 % a situace na trhu prce se bhem druhho pololet zhorila. Vyhldky na leton rok jsou z pohledu domcnost (trh prce, disponibiln pjmy) nevaln, aproto lze oekvat, e si budou dle mn pjovat na spotebu.

i

Metodologick poznmka:Zachytit pesn, jak se dlouhodob vyv-

jela zadluenost domcnost, nen mon. Poskytovateli vr se krom obchodnch bank postupem asu stvali nov fi nann zprostedkovatel, nap. leasingov spole-nosti, uvd v jedn ze svch zprv esk statistick ad.

Do asovch ad esk nrodn banky vpolovin minulho desetilet zashlo pije-t metodiky Evropsk centrln banky. Vje-jm dsledku od roku 2006 ve statistikch fi guruj i tzv. ostatn vry. Tato kategorie zahrnuje hlavn vry segmentu domc-nosti-ivnosti a tak vry neziskovm in-stitucm sloucm domcnostem.

JAK SE DL TRH SPOTEBITELSKCH VR

TABULKA

iframe:prilohy/27_tabulka_2.jpg?type=image&title=Jak%20se%20d%C4%9Bl%C3%AD%20trh%20spot%C5%99ebitelsk%C3%BDch%20%C3%BAv%C4%9Br%C5%AF|Zobrazit%20tabulkuhttp://www.gs1cz.org

12/201