Je třicet moc?

Velikost školní třídy očima výzkumu

Petr NajvarIVŠV PdF MU

Kulatý stůl SKAV a EDUin, 31. 10. 2013

Blatchford, P. (2003). The Class Size Debate: is smaller better? Philadelphia: Open University Press.

Mortimore, P., and Blatchford, P. (1993). The issue of class size. In National Commission on Education 1993. Briefings. London: Heinemann.

Hanushek, E. A. (1999). The evidence on class size. In Mayer and Peterson, Earning and Learning: How Schools Matter. Washington.

Blatchford et al. (2009). Teaching in Large and Small Classes. In L. J. Saha, A.G. Dworkin (eds.), International Handbook of Research on Teachers and Teaching, (a. 779–790). Springer Science + Business Media LLC.

Bennet, N. (1996). Class size in primary schools: perceptions of head teachers, ahcirs of governors, teachers and parents. British educational research journal.

Hattie, J. (2005). The paradox of reducing class size and improving learning outcomes. International Journal of Educational Research, 43, 387-425.

www.classsizeresearch.org.uk +

Debata mezi příznivci (menšího počtu žáků ve třídách,

snižování počtu žáků ve třídách) a skeptiky:

"Neexistují výzkumné nálezy, z nichž by vyplývalo, že... "

"Menší počet žáků ve třídě vede k lepšímu vyučování a efektivnějšímu učení."

1 zastánce většího počtu žáků ve třídě

Ujišťuji nejenom, že to může být, aby jeden učitel řídil několik set žáků, nýbrž tvrdím, že to má být, poněvadž je to daleko nejvýhodnější pro učitele i pro žáky. Učitel bude konat svou práci bez pochyby s tím větší chutí, čím větší dav uvidí před sebou (vždyť i kovkopům plesají ruce v bohaté štole)... Zároveň i žákům samým bude větší počet též k větší radosti ... i k většímu užitku, když se budou navzájem podněcovat a podporovat... Jako pekař jedním zhnětením těsta a jedním vytopením pece upeče mnoho chlebů, ... právě tak učitel může posloužit týmž cvičením velkému množství žáků současně...

90. léta a vzdělávací politika v Anglii

„I do not believe there is any proven connection between class size and quality of education.“Eric Forth, ministr školství v „The Independent“ (1993) OFSTED (1995) analyzoval 200,000 vyučovacích hodin a došel k závěru, že neexistuje jasná spojitost mezi velikostí třídy a kvalitou vyučování učení, které se v nich odehrává. - vyučovací metody a organizační formy mají větší dopad na učení žáků než velikost třídy - využívání asistentů učitele má důležitý vliv na kvalitu vyučování a učení, zvláště ve velkých třídách - vedení škol mohou využít finanční prostředky lépe než snižováním počtu žáků ve třídách (mohou najmout asistenty nebo snížit úvazky učitelům) Rozdílné operacionalizace:počet žáků na učitele v daném školním okrsku/okrese (pupil-teacher ratio in a school district)počet žáků ve třídě (class size)

Porovnání třídy o patnácti žácích s velkou třídou (komparativní případová studie) Atmosféra: povídání o věcech nesouvisejících s učivem, více osobního stylu komunikace, ne na úkor práce.Pozornost žáků: udržet žáky „on-task“ stojí méně energie: povaha pozornosti je taková, že ve skupině, kde s ochabující pozorností bojuje jeden nebo dva, je snazší je udržet, než ve větší skupině, kde se žáci s ochabující pozorností navzájem podporují, efekt se sčítá. Učitel pak musí být přísný a žáci jsou „poraženi“.Komunikace učitel-žák: učitel má (matematicky) více času na interakci s jedním individuálním žákem, v malé třídě může být interakční vzorec zahájen, udržován, rozvíjen. Ve velké musí být strohý.Výhoda podrobnějšího poznání žáků (poznání se utváří ve třídě a ve třídě z něj lze těžit). Ve velké třídě jej nejen nejde využít, ale ani se nevytvoří.Specifika raného věku: "individuální čtení´. Snadno se podlehne zjednodušenému zobecnění, že „méně“ je „lépe“.

Mortimore, P., and Blatchford, P. (1993). The issue of class size. In National Commission on Education 1993. Briefings. London: Heinemann.

Blatchford et al. (2009). Teaching in Large and Small Classes. In L. J. Saha, A.G. Dworkin (eds.), International Handbook of Research on Teachers and Teaching, (s. 779–790). Springer Science + Business Media LLC.

Procesy, na něž mají vliv rozdíly ve velikosti tříd

Učitel Individuální pozornost (individualizace)VyučováníŘízení třídyČas na známkování, hodnocení a plánováníStres učitele a kompenzační strategieVztah se žáky a znalost žákůFlexibilita a "dobrodružnost" vyučování

Žák Žákovská pozornost (vyrušování)Aktivní bytí s učitelemVztahy mezi žáky

Velikost a počet žákovských skupin

V menších třídách mají žáci vyšší pravděpodobnost delší

individuální interakce s učitelem.

Menší třídy přinášejí personalizované kurikulum pro

jednotlivé žáky.

Mezi učiteli převažuje názor, že menší třídy slouží potřebám žáků lépe. Ve výzkumech pak učitelé

uvádějí, že to, že musí působit ve větších třídách, u nich vede ke

stresu, protože i zde se neustále snaží vycházet vstříc

individuálním potřebám žáků.

Dvě opracionalizace pasivity žáka

1)pasivita jako "jen poslouchání„

2) pasivita jako "nebýt vnímán učitelem" jako jednotlivec (např. ve

skupinové práci - bytí součástí davu)

Blatchford et al. (2009). Teaching in Large and Small Classes. In L. J. Saha, A.G. Dworkin (eds.), International Handbook of Research on Teachers and Teaching, (s. 779–790). Springer Science + Business Media LLC.

Výzkumy navíc ukazují, že:•ve velkých třídách se přirozeně uplatňují jiné vyučovací styly, organizační formy apod.,•nejvíce z malých skupin profitují nejmenší děti (není však jasné, zda jde o závislost efektů na věku dětí, či o tzv. „start-up effect“),•z menších tříd více profitují děti s horšími akademickými výsledky,•velikost třídy má různé (nejen různě velké) dopady v různých školních předmětech,•je třeba brát v potaz i velikost školy (různé strategie, různý ethos…)

Hanushek, E. A. (1999). The evidence on class size. In Mayer and Peterson, Earning and Learning: How Schools Matter. Washington.

Snižování počtu žáků ve třídě je snadným oblíbeným "politickým" řešením.Efekty ale nejsou výzkumně podloženy (kromě dramatického nárůstu nákladů). Metodologická výtka zastáncům: Výzkumníci naklonění ideím snižování počtu žáků ve třídě pracují výběrově se studiemi, které naznačují pozitivní dopady. Rozsáhlá statistická (mezinárodně komparativní) šetření: Počet žáků na učitele za posledních třicet let dramaticky poklesl, výsledky žáků však zůstaly nezměněny. Více případově orietnované, kvalitativní a experimentální studie:Naznačují pozitivní efekty, téměř výhradně v pre-primárním vzdělávání.

Hanushek, E. A. (1999). The evidence on class size. In Mayer and Peterson, Earning and Learning: How Schools Matter. Washington. Závěr: V určitých situacích a kontextech mohou v menší třídě probíhat procesy vyučování a učení lépe než ve třídě velké.

V mnoha jiných situacích a kontextech rozdíly nejsou. Dražší jsou ale malé třídy vždy. Příklad: pokles počtu žáků v konkrétní třídě z 26 na 23 -> více než 10% nárůst nákladů, změnu v přístupu učitele však nelze očekávat.

Realita:

Situace se mění (často pod tlakem učitelů a rodičů) ve prospěch malých tříd.

1998 – 2000 USA investovaly více než 1 mil. ročně s cílem snížit průměrný počet žáků ve třídách na 1. stupni na 18 (bylo přijato 29 000 nových učitelů)California Class Size Reduction Program ovlivnil na 2 miliony dětí (MŠ – 3.r)

Další země: Nizozemí, Nový Zéland, Taiwan

• Indiana‘s Prime Time project: výzkum 24 tříd v primární škole se 14 žáky• Tennessee STAR project: v menší třídě dosahují žáci lepších výsledků

(nejsou ale informace o tom, proč)

Hattie, J. (2005). The paradox of reducing class size and improving learning outcomes. International Journal of Educational Research, 43, 387-425.

Hattie (na základě přehledu metaanalytických studií) obhajuje následující teze:

•Výzkumy poukazují na systematicky malé, leč nenulové, efekty snižování počtu žáků ve třídách•Je nesnadné tyto výsledky sladit s pozitivní rétorikou podporovatelů této ideje•Pozitivní efekty se pravděpodobně více na edukační podmínky než na akademické výsledky žáků•Pokud se nám nedaří zastavit lavinu lobování za menší třídy, je důležité alespoň analyzovat a poukazovat na efektivitu intervencí jiného typu

Shrnutí

Jaké efekty očekáváme?Jsme připraveni nést ekonomické náklady?

Eric Hanushek (1999, in Rivkin et al., 2000): Efekty snižování počtu žáků ve třídě nejsou prokázány, peníze je třeba investovat lépe (např. do učitelské přípravy).

Hattie (2005): Efekty snižování počtu žáků ve třídách na výsledky žáků jsou nenulové, avšak velmi malé. Efektům na podmínky ve třídách se věnuje méně výzkumů, efekty se ale zdají být větší.

Buckingham (2003, in Hattie, 2005) spočítal náklady na snížení počtu žáků ve třídě o jednoho (na 18,4 na PrimL, na 14,5 na SeconL) vyšly Nový Zéland na 113 mil. NZ$ ročně.

Blatchford et al. (2009): Není překvapivé, že pouhé snížení počtu žáků ve třídě nepřinese automaticky zlepšení akademických výsledků žáků. 1) je třeba pracovat na kvalitě edukačních procesů i dalšími způsoby, 2) jde nám „jen“ o akademické výsledky žáků?

Děkuji za pozornost.

Petr NajvarInstitut výzkumu školního vzdělávání

Pedagogická fakultaMasarykova univerzita

Linková in Průcha: 21,3 1. stupeň ZŠ23,3 2. stupeň ZŠ

EURYDICE: Key Data on Education in Europe 2012

EURYDICE: Key Data on Education in Europe 2012

EURYDICE: Key Data on Education in Europe 2012