Index demokracieIndex demokracie

Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií:

• míra politické volby a pluralismu• občanská práva• funkčnost vlády• politická spoluúčast • politická kultura

http://en.wikipedia.org/wiki/Democracy_Index

(Economist Intelligence Unit)

40. Slovakia

…

44. Poland, Brazil

…

49. Hungary

50. Croatia

Index demokracie (2012)Index demokracie (2012)

1. Norway

2. Sweden

3. Iceland

4. Denmark

5. New Zealand

6. Australia

7. Switzerland

8. Canada

9. Finland

10. Netherlands

11. Luxembourg

12. Austria

13. Ireland

14. Germany

15. Malta

16. United Kingdom17. Czech Republic18. Uruguay, Mauritius20. South Korea21. United States of America22. Costa Rica23. Japan24. Belgium25. Spain…28.France, Slovenia…32. Italy33. Greece…38. India39. Jamaica

43. Slovakia

..

48. Poland

…

...

132. Rusko

167. North Korea

Index demokracie (2015)Index demokracie (2015)

1. Norway

2. Iceland

3. Sweden

4. New Zealand

5. Denmark

6. Switzerlan

7. Canada

8. Finland

9. Australia

10. Netherlands

11. Luxembourg

12. Ireland

13. Germany

14. Austria

15. Malta

16. United Kingdom17. Spain18. Mauritius19. Uruguay 20. USA21. Italy22. South Korea23. Japan, Costa Rica25. Czech Republic26. Belgium27. France28. Botswana29. Estonia…34. Israel35. India37. Slovenia

„Flawed democracies“již od 21. - Italy

42. Slovakia42. Slovakia

....

52. Poland52. Poland

……

......

134. Rusko134. Rusko

167. North Korea167. North Korea

Index demokracie (2016)Index demokracie (2016)

1. Norway

2. Iceland

3. Sweden

4. New Zealand

5. Denmark

6-7. Canada,Ireland

8. Switzerland

9. Finland

10. Australia

11. Luxembourg

12. Netherlands

13. Germany

14. Austria

15. Malta

16. United Kingdom17. Spain18. Mauritius19. UruguayFlawed: 20. Japan21-22. USA, Italy23. Cabo Verde24-25. France, South Korea26. Costa Rica27. Botswana28. Portugal29-30. Israel, Estonia31. Czech Republic32. India34. Chile35. Belgium37. Slovenia

„Flawed democracies“již od 20. - Japan

Index demokracie (2016)Index demokracie (2016)

Politické ideologiePolitické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Socialismus

Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova.

Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...

Svoboda, rovnost, spravedlnost

Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

Co je v politice prvořadé?

Prvořadý je boj o moc, ideologie jsou jen nástrojem k jejímu získání(Behaviorismus, marxismus, neomarxismus)Ideologie je pouhá pragmatická propaganda, případně pomýlené vidění světa, falešné vědomí, mystifikace ze strany vládnoucí třídy

X

Ideje jsou primárním hybatelem politikyJ. M. Keynes: „Lidé praxe, kteří si myslí, že je nikdo intelektuálně neovlivňuje, jsou zpravidla otroky některého z mrtvých ekonomů. Fanatikové autority, slyšící trávu růst, čerpají své šílenosti z děl nějakého akademického pisálka, který žil bůh ví kdy“Weaver (Ideas Have Consequences, 1948): Nominalismus v moderním myšlení převážil nad realismem, došlo k odříznutí od hodnot a pravdy

Povaha pojmu ideologiePovaha pojmu ideologie

Neutrální x normativní pojetí ideologie

Věda x ideologie „pravda“ x „nepravda“

Karl Mannheim Ideologie a utopie (1929)Ideologie – myšlenkové systémy sloužící k obhajobě společenského uspořádání, odráží zkušenost a vyjadřujíc zájmy určité skupiny

Utopie – idealizované obrazy budoucnosti, radikální proměna společnosti, „totální ideologie“

Karl Popper: Ideologie jako „uzavřené“ myšlenkové systémy nárokující si monopol na pravdu, „politická náboženství“X liberalismu jako otevřeného myšlenkového systému

Povaha pojmu ideologiePovaha pojmu ideologie

Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup stávající systém moci zachovat, pozměnit nebo svrhnout.

Všechny ideologie:- přicházejí s určitým hodnocením stávajícího uspořádání- předkládají model nějaké žádoucí budoucnosti, vizi „dobré společnosti“- objasňují, jak by se politická změna mohla a měla přivodit

Neutrální pojem ideologie, ideologie jsou „paradigmata“ – verze hledání základních hodnot a principů, představ o člověku a povaze společnosti, průnik s politickou filosofií

Politické ideologiePolitické ideologie

SVOBODASVOBODA

ROVNOSTROVNOST SPRAVEDLNOSTSPRAVEDLNOST

Politické ideologie svádí jakýsi bojo „legitimní význam termínů a pojmů“...

„sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici

PospolitostDemokracieSociální státBlahobyt

Politické ideologiePolitické ideologie

KonzervatismusKonzervatismus

klasickýklasický paleokonzervatismuspaleokonzervatismus neokonzervatismusneokonzervatismus

LiberalismusLiberalismus

klasickýklasický moderní moderní (sociální)(sociální)

neoliberalismusneoliberalismus libertarianismuslibertarianismus

Politické ideologiePolitické ideologie

SocialismusSocialismus

komunismuskomunismusdemokratický demokratický socialismussocialismus

New labourNew labour Nové formyNové formy

UltraleviceUltralevice

neostalinismusneostalinismus anarchismusanarchismus

UltrapraviceUltrapravice

neonacismusneonacismus neofašismusneofašismus nacionalismusnacionalismus

Politické ideologiePolitické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus

Konzervatismus Socialismus

RovnostRovnost

Italský politolog Norbert Bobbio (kniha Italský politolog Norbert Bobbio (kniha Pravice a Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény)levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény)

Za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence Za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.

Systemizace politických ideologiíSystemizace politických ideologií

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

levice x pravicelevice x pravicerovnost a revoluce x hierarchie a reakce rovnost a revoluce x hierarchie a reakce

pokrokáři x konzervativcipokrokáři x konzervativciliknavci x mravokárciliknavci x mravokárciextremisté x umírněníextremisté x umírnění

budoucnost x minulostbudoucnost x minulostateismus x náboženská inspiraceateismus x náboženská inspirace

inovace x tradiceinovace x tradicerovnost x hierarchierovnost x hierarchie

Paroubkova rovnostParoubkova rovnost

Jdou Topolánek s Paroubkem po silnici a najednou jim cestu zkříží had. Topolánek hned přiskočí a hada zabije.

Paroubek na to : "Co jsi to udělal? Nemůžeš zničit každého, kdo se nám postaví do cesty. Je demokracie a každý má právo jít svojí vlastní cestou.„

Jdou dál a najednou začne před nimi poskakovat žába. Paroubek zrychlí a jediným šlápnutím ji rozmáčkne na kaši.

Topolánek nechápavě kroutí hlavou: "Ale před chvílí jsi povídal, že každý může jít svou vlastní cestou, ne...?„

Paroubek: " To ano, ale mají se plazit a ne si vyskakovat!!!"

Systemizace politických ideologiíSystemizace politických ideologií

Teorie konfliktních linií (cleavages)

Teritoriální dimenze

Funkcionální dimenze

Národní revoluce konfliktní linie centrum-periferie

konfliktní linie stát-církev

Průmyslová revoluce konfliktní linie město-venkov

konfliktní linie vlastníci-pracující

„rozmrznutí“ (unfreezing) stranických systémůArend Lijphart (1990) identifikuje 7 hlavních ideologických dimenzí

- socioekonomická- náboženská- kulturně-etnická- urbánně-rurální

- postmaterialismus (materiální nebo nemateriální hodnoty – životní potřeby x seberealizace)- podpora režimu (obhajoba nebo systémová reforma)- zahraniční politika (spor o prohlubování a charakter evropské integrace, atlantismus x euroasijství)

Dvourozměrné spektrumDvourozměrné spektrumHans Eysenck (Smysl a nesmysl v psychologii, 1964)Hans Eysenck (Smysl a nesmysl v psychologii, 1964)

Systemizace politických ideologiíSystemizace politických ideologií

Liberalismus

Konzervatismus Socialismus

Komunitarismus

Neo

liber

alis

mus

Neo

konz

erva

tism

us

New

Rig

htM

oderní socialismus

Neom

arxismus, N

ew Left

New

Labour

klas

ický

moderní

Socialismus – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především spravedlností sociální

Liberalismus – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální nerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověka

Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a tradicí

Příklady z naší realityPříklady z naší realityk úvaze a debatěk úvaze a debatě

ANO – Moderní liberalismus, populismus, centrismus

ČSSD – Socialismus silně ovlivněný moderním liberalismem, inspirace New Labour

ODS – Neoliberalismus s konzervativními prvky, inspirace Novou pravicí

TOP 09 – Klasický liberalismus s konzervativními prvky, europeismus

KDU-ČSL – Mix prvků moderního a klasického liberalismu, „křesťanská demokracie“

SZ – Moderní liberalismus s prvky anarchismu, socialismu a ekologismu

Piráti – Moderní liberalismus s prvky anarchismu

SSO – Libertarianismus

SPD – populismus, nacionalismus, antieuropeismus

Politické ideologiePolitické ideologie

LiberalismusLiberalismus

klasickýklasický moderní moderní (sociální)(sociální)

neoliberalismusneoliberalismus libertarianismuslibertarianismus

Eugene Delacroix: Svoboda vede lid na barikády

LiberalismusLiberalismus

Liberalismus je jakási „metaideologie“ v tom nejširším slova smyslu, ve všech svých variacích formující Západní civilizaci…

Všechny současné hlavní ideologické proudy přijaly v jisté formě dědictví liberalismu (svoboda, lidská práva, ústavní demokracie, vláda práva)

Liberalismus - jako politická doktrína - jako ekonomická doktrína

Konec dějin? (Fukuyama)Konec dějin? (Fukuyama)

Podle Fukuyamy (Konec dějin a poslední člověk, 1993) znamenal zánik komunismu definitivní vítězství osvícensko-liberálního projektu společnosti založené na trhu, lidských právech a zastupitelské demokracii.„...jsme svědky konce historie jako takové: tj. konce ideologického vývoje lidstva a univerzalizace západní liberální demokracie jako definitivní formy politického uspořádání“.„Konec historie pak neznamená konec světových událostí, ale konec vývoje lidského myšlení o těchto prvních principech“.

POPPER, K. R.Otevřená společnost a její nepřátelé

- Tíha modernity- Tíha svobody- Tíha odpovědnosti

- Neodbytný sentiment po kmenové uzavřené společnosti, která skrývala individuum pod křídla kolektivismu- Odvěký útok na svobodu a rozum, vzpoura proti civilizaci

Hodnoty liberalismuHodnoty liberalismu

individualismus (primát jednotlivce před společností) svoboda (co nejširší svoboda sladitelná se svobodou druhých) rovnoprávnost (nikoli rovnost) rozum (vychází z osvícenství, proti „předsudkům“) spravedlnost (rovnost příležitostí, meritokracie) tolerance a rozmanitost (pluralita)