Jeřábkova 5, 602 00 Brnoo Koncepce rozvoje ovocnictví v Jihomoravském kraji; o Větrná eroze...

Jeřábkova 5, 602 00 Brno

ÚZEMNÍ PLÁN MALEŠOVICE

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ŘÍJEN 2012

ÚZEMNÍ PLÁN MALEŠOVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

www.ageris.cz 2

Objednatel: KNESL + KYNČL s.r.o. Šumavská 416/15 602 00 Brno

Zhotovitel: AGERIS s.r.o.

Jeřábkova 5 602 00 Brno

Zodpovědný projektant: Ing. Ladislav Vondráček

Držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., §19 a § 24 (osvědčení MŽP ČR o odborné způsobilosti k hodnocení vlivu staveb a činností na životní prostředí č.j. 8391/1317/OPV/93, prodloužené rozhodnutím MŽP ČR č.j. 49733/ENV/11 ze dne 20.7.2011 do 31.12 2016

Zpracoval: Ing. Pavel Koláček, Ph.D.

www.ageris.cz 3

OBSAH

ÚVOD

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ....................................................................................................................... 6

1.1. Výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatel ............... 6

1.2. Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí .................................................................................... 12

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM

VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚZEMNÍ PLÁN ........................................................................................... 14

2.1. Ovzduší a klima ................................................................................................................................................. 14

2.2. Voda .................................................................................................................................................................... 15

2.3. Půda a horninové prostředí .............................................................................................................................. 17

2.4. Biogeografické poměry .................................................................................................................................... 21

2.5. Krajina ................................................................................................................................................................ 23

2.6. Obyvatelstvo, veřejné zdraví ............................................................................................................................ 25

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU

VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .............................................................................................................................................. 28

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO

PLÁNU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ

SOUSTAVY NATURA 2000 ........................................................................................................................................... 29

4.1. Velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území ...................................................................................... 29

4.2. Území soustavy Natura 2000 ............................................................................................................................ 29

4.3. Přírodní parky .................................................................................................................................................... 29

4.4. Památné stromy ................................................................................................................................................ 30

4.5. Významné krajinné prvky ................................................................................................................................. 30

4.6. Územní systémy ekologické stability .............................................................................................................. 30

5. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE

JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ................................................................................... 33

5.1. Plochy smíšené obytné (B) .............................................................................................................................. 35

5.2. Plochy smíšené výrobní (V) ............................................................................................................................. 37

5.3. Plochy veřejné vybavenosti (O) ....................................................................................................................... 38

5.4. Plochy komerčního vybavení (K) ..................................................................................................................... 39

5.5. Plochy sportovního vybavení (S) ..................................................................................................................... 39

5.6. Plochy veřejné zeleně (S) ................................................................................................................................. 40

5.7. Plochy veřejných prostranství (U) ................................................................................................................... 40

5.8. Plochy dopravní infrastruktury (D) .................................................................................................................. 41

5.9. Plochy technické infrastruktury (T) ................................................................................................................. 42


www.ageris.cz 4

5.10. Plochy veřejné rekreace (R) ............................................................................................................................. 42

5.11. Plochy smíšené nezastavěného území (N) ..................................................................................................... 43

5.12. Plochy vodní a vodohospodářské (W) ........................................................................................................... 43

5.13. Plochy lesní (L) .................................................................................................................................................. 44

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE

JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ................................................................................... 46

6.1. Porovnání vlivů variant koncepce ................................................................................................................... 46

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH

NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ ................................... 47

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO

ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ........................................................ 48

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................. 52

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .............................................................................................. 54

11. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ............................................................................................................................... 56

12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA KE KONCEPCI .......................................................................... 59

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................................................ 60

PŘÍLOHY


www.ageris.cz 5

ÚVOD

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Malešovice“ na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je zpracováno podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. v platném znění, § 10i) a ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v rozsahu podle přílohy k tomuto zákonu.

Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je systematický proces hodnocení důsledků navrhovaných politik, plánů a programů na životní prostředí. Účelem procesu hodnocení SEA je zajistit, aby se strategické cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva staly součástí navrhovaného územního plánu a součástí přípravy a tvorby jeho koncepce.

Posouzení je zpracováno na základě koordinovaného stanoviska (MUPOS 10920/2011OÚPSÚ/BRP/17.03.2011) k návrhu zadání územního plánu Malešovice, ve kterém je z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Malešovice na životní prostředí.

Předmětné hodnocení se zaměřilo zejména na problematiku ochrany zemědělského půdního fondu a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související zejména s vlivem uvažované bioplynové stanice a hnojištěm, s vlivem dopravní zátěže a s budoucím využitím ploch výrobních.

Předkládaná dokumentace představuje hodnocení SEA, které je zpracováváno metodou interaktivního posouzení “ex-ante“, vytvářené souběžně s konceptem posuzovaného územního plánu.

Předmětem posouzení je návrh územního plánu obce Malešovice, který je dále v textu označován jako "posuzovaná koncepce", či „posuzovaný ÚP“. Územní plán obce Malešovice vymezený katastrálním územím. Toto území je dále v textu označováno jako "zájmové území".

Obec Malešovice leží, v jihovýchodní části České republiky, v Jihomoravském kraji. Obec leží v okrese Brno - venkov a spadá do správního obvodu (ORP) Pohořelice. Obec má rozlohu 920 ha a 343 obyvatel.


www.ageris.cz 6

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Kapitola zhodnocuje vztah územního plánu obce Malešovice k cílům ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva obsažených v národních, krajských, regionálních a komunálních koncepčních dokumentech. Kapitola obsahuje výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva. Z dílčích cílů těchto dokumentů byly zpracovatelem SEA sestaveny tzv. referenční cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Jedná se o cíle, které jsou ovlivnitelné předpokládaným uplatněním posuzovaného územního plánu, v rámci jeho prostorového a věcného řešení. Referenční cíle jsou definovány na základě vybraných cílů obsažených v relevantních strategických dokumentech a formulovány způsobem, který umožňuje zhodnotit jejich vztah k posuzovanému územnímu plánu (kap. 2) a zhodnotit způsob, jakým je daný referenční cíl v řešení územního plánu zohledněn (kap. 8).

1) cíle obsažené v různých dokumentech obdobné koncepční úrovně (krajské, národní…) obvykle vzájemně interferují. (např. požadavek na ochranu biodiverzity, ač je formulován různým způsobem, figuruje v cílech hned několika strategických dokumentací);

2) při výběru referenčních cílů byly zohledňovány charakteristiky zájmového území, především z pohledu jeho potenciálu pro naplňování obecně stanovovaných cílů;

3) cíle dokumentací vyšších koncepčních úrovní přebírány do úrovní nižších, přičemž jsou věcně zpřesňovány a účelně modifikovány právě v kontextu specifik konkrétních území.

1.1. Výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatel

Výčet vybraných koncepčních dokumentů (strategických dokumentací) je rozdělen do tří kapitol podle jejich koncepční úrovně:

o Národní: koncepční dokumenty České republiky

o Krajské: koncepční dokumenty Jihomoravského kraje

o Komunální: koncepční dokumenty obce, ORP Pohořelice

Národní koncepční dokumenty

o Akční plán České republiky pro zdraví a životní prostředí (NEHAP);

o Dlouhodobý program zdraví pro všechny (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století);

o Dopravní politika ČR 2005-2013;

o Integrovaný národní program snižování emisí ČR (+ Národní program zlepšování kvality ovzduší);

o Národní lesnický program 2008 - 2013;


www.ageris.cz 7

o Národní program reforem 2011;

o Národní program snižování emisí ČR;

o Národní rozvojový plán ČR 2007-2013;

o Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013;

o Národní strategický referenční rámec 2007-2013;

o Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti;

o Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR;

o Plán odpadového hospodářství ČR.

o Politika územního rozvoje ČR (PÚR);

o Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013;

o Státní energetická koncepce;

o Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010;

o Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny;

o Státní surovinová politika;

o Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013;

o Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-2013;

o Strategie udržitelného rozvoje ČR;

Krajské koncepční dokumenty

o Aktualizace Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje;

o Územní studie Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje, 2010;

o Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, 2003;

o Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 - 2013;

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 - 2016;

o Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2009 - 2013;

o Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl;

o Generel dopravy Jihomoravského kraje 2003 - 2030;

o Generel krajských silnic Jihomoravského kraje 2006 - 2030;

o Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje 2008 - 2028;

o Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2007 - 2013;

o Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Jihomoravského kraje;

o Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji;

o Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje 2004 - 2013;


www.ageris.cz 8

o Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2011 - 2020;

o Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje;

o Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje 2004 - 2014;

o Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje;

o Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje;

o Projekt Čisté povodí Svratky;

o Studie protipovodňových opatření;

o Koncepce rozvoje vinařství;

o Koncepce rozvoje ovocnictví v Jihomoravském kraji;

o Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení.

Popis vybraných strategických dokumentací a přehled jejich cílů

U vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva je stručně popsán jejich obsah a uveden výčet vybraných cílů.

Státní politika životního prostředí 2004 - 2010

Jeden ze základních strategických dokumentů, který zastřešuje všechny ostatní koncepční materiály v oblasti životního prostředí (např. politiky týkající se jednotlivých složek životního prostředí) a vymezuje základní rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky.

Cíle dokumentu jsou směřovány do konkrétních sektorů (prioritních oblastí) společenského a ekonomického života, pro které podrobně specifikuje své úkoly. Týká se to devíti sektorů: Energetika, Těžba nerostů, Průmysl, Obchod, Doprava, Zemědělství a lesnictví, Ochrana a užívání vod, Životní prostředí a zdraví a Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. V současnosti probíhá posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb. nově zpracované SPŽP 2011 - 2020.

Přehled vybraných cílů Státní politiky životního prostředí o Stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného

prostředí a prosadit je do nástrojů územního plánování; o Zvýšit efektivnost využití zastavěných území o Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná

území; o Dbát o udržitelné využívání mokřadů a vodních zdrojů v kontextu ekonomických tlaků a globálních

změn o Přijmout zásady udržitelného hospodaření v krajině v návaznosti na zásady správné zemědělské

praxe o V rámci stavebního řízení nepovolovat záměry, jejichž důsledkem by byly likvidace mokřadů o Zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činnosti v záplavových území s cílem předcházet

zbytečným škodám;


www.ageris.cz 9

o Zkvalitňovat územní systém ekologické stability a realizovat jeho chybějící prvky; o Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních

cestách organismů; o Chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích o Zkvalitnit péči a ochranu o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území o Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky jako jsou např. osamělé stromy, zelené pásy

podél silnic a cest, zdroje pitné vody, mokřady a drobné vodní nádrže a toky; o Podpořit investice pro využívání tepelné energie z obnovitelných zdrojů.

Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny

Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a dále, podrobněji, podle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Aktualizace Státního programu rozpracovává jednotlivé cíle Strategie biologické rozmanitosti ČR, schválené usnesením vlády č. 620/2005, jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v ČR naplňuje Úmluva o biologické rozmanitosti.

Přehled vybraných cílů státního programu ochrany přírody a krajiny o Zajistit efektivní uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako

koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání s cílem zachování nebo zlepšení jejích funkcí, zvýšení ekologické stability a životaschopnosti krajiny a zachování jejích ekologických a estetických hodnot s přihlédnutím k ostatním funkcím, které jsou v krajině nezbytné;

o Při vymezování ploch výroby a skladování v rámci funkčního využití území upřednostňovat v zastavěném a zastavitelném území nevyužívané nebo opuštěné plochy bývalých průmyslových aj. areálů (brownfields);

o Stanovit jako povinnost vymezovat záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní a zajistit jejich ochranu před změnou využití území v územně plánovacích dokumentacích;

o Vymezit záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní na celém území ČR; o V sídlech podporovat péči o plochy zeleně a prioritně zakládat nové parky; o Vymezit v rámci územního plánování dostatečné plochy pro zachování a zakládání přírodních a

přírodě blízkých prvků v sídlech, jejich propojování a návaznost na příměstskou krajinu, včetně jejich využití pro pěší a cyklisty.

Strategie udržitelného rozvoje České republiky

Strategie udržitelného rozvoje České republiky tvoří rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie pracuje se třemi hlavními pilíři - ekonomickým, environmentálním a sociálním. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle v rámci pěti prioritních os, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality


www.ageris.cz 10

života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. Horizont dokumentu je k roku 2030.

Přehled vybraných cílů Strategie udržitelného rozvoje České republiky o Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující

udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); o Rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat

konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; o Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních

vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost;

o Podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; o Podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; o Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a

kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; o V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního plánování podporovat rozvoj

přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území;

o Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); o V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního

horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely.

Politika územního rozvoje České republiky

Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území.

V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití (MŽP 2008).


www.ageris.cz 11

Politika územního rozvoje mimo zájmové oblasti stanovuje republikové priority (cíle) územního plánování stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

Širší území, kam spadá hodnocený ÚP, leží mimo rozvojové osy celorepublikového významu vymezené PÚR.

Přehled vybraných cílů Politiky územního rozvoje České republiky o Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně

urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; o Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny,

které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice; o Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného

území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areál a ploch; o Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a

přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Akční plán zdraví a životní prostředí ČR

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP).

Přehled vybraných cílů Akčního plánu pro zdraví a životní prostředí ČR o ochrana biologické a krajinné rozmanitosti; o postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi; o zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude

podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti);

o chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 - 2013

Program rozvoje Jihomoravského kraje konkretizuje vize a strategické cíle (cíle, priority a rozvojové aktivity) v kraji přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje. Je hlavním nástrojem řízení a koordinace a rozvoje kraje, navrhuje způsob a pravidla financování a implementaci. Je zpracováván na období čtyř let, 2010 až 2013. Těžištěm dokumentu jsou priority, v rámci nich opatření a rozvojové


www.ageris.cz 12

aktivity. Ve vztahu k životnímu prostředí je klíčová priorita - E - kvalitní prostředí krajiny a v rámci ní tyto rozvojové aktivity:

o Koordinace projektu Čisté povodí Svratky; o Podpora opatření pro snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku, těkavých organických

látek z primárních zdrojů a další znečišťujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK;

o Podpora ekologizace energetických zdrojů a tepelně energetická sanace budov; o Podpora revitalizace vodních toků a zprůchodňování vodních překážek; o Podpora staveb protipovodňové ochrany s důrazem na ochranu sídel a zadržení vody v krajině; o Důsledné využívání všech možností koncepčního usměrňování urbanizačních aktivit, usměrňování

stavebních a jiných činností v území včetně prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s důrazem na omezování negativních dopadů suburbanizace;

Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje 2008 - 2028

Územně energetická koncepce (ÚEK) představuje základní dokument kraje, stanovující cíle a principy řešení energetického hospodářství na území Jihomoravského kraje. ÚEK vychází ze státní energetické koncepce. Nastiňuje podmínky řešení takového nakládání s energií, které bude hospodárné a v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji. Dokument postihuje pravděpodobný vývoj poptávky, vývoj disponibility zdrojů a způsobu výroby, rozvodu a spotřeby energií. Nastiňuje přechod k postupné využitelnosti obnovitelných zdrojů energie a hodnocení možných úspor z hospodárnějšího využívání. Koncepce je zpracována jako střednědobý dokument pro období 20-ti let. o Územně energetická koncepce konstatuje, že v rámci Jihomoravského kraje se jeví jako

nejperspektivnější energetické využití biomasy k výrobě tepla v bioplynových stanicích a to díky vysokému potenciálu ve využití biomasy.

1.2. Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí

Tab.: Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí

Složky ŽP Referenční cíle ochrany životního prostředí

1. Ovzduší a klima 1.1 Snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do ovzduší (především z dopravy)

2. Voda

2.1 Zvýšení retence a prodloužení odtoku vody z povodí; 2.2 Podpora staveb protipovodňové ochrany s důrazem na ochranu sídel a

zadržení vody v krajině; 2.3 Zlepšování stavu a ekologické funkce vodních útvarů

3. Půda a horninové prostředí

3.1 Omezovat větrnou a vodní erozi 3.2 Omezování nových záborů ZPF

4. Biodiverzita 4.1 Posilování ekologické stability krajiny, udržení a rozvoj biodiverzity


www.ageris.cz 13

4.2 Omezovat fragmentaci krajiny

5. Krajinný ráz, kulturní dědictví

5.1 Ochrana specifických krajinných prvků a krajinné struktury utvářející místně typický krajinný ráz

5.2 Udržovat a rozvíjet kulturní dědictví venkovských lokalit (respektování kulturních dominant, údržba či obnova drobné sakrální architektury apod.)

5.3 U venkovských sídel respektovat venkovský charakter zástavby (nenarušovat zachovaná jádra obcí novodobou zástavbou, zvl. tam, kde se historický charakter zástavby dosud uchoval)

6. Sídla, urbanizace 6.1 Rozvoj sídel směřovat do zastavitelného území obce, příp. do prostorů

v jeho přímé návaznosti 6.2 Nezvyšovat dopravní zátěž v sídlech

7. Obyvatelstvo, veřejné zdraví

7.1 Zlepšit kvalitu života obyvatel venkovských sídel vytvářením kvalitního urbánního prostředí a jeho napojení na přírodní zázemí obce

7.2 Snižování hlukové zátěže obyvatelstva v zastavěném území


www.ageris.cz 14

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚZEMNÍ PLÁN

Předmětem kapitoly je výčet údajů o jednotlivých složkách životního prostředí, který je dále doplněn o popis jejich předpokládaného vývoje v případě neuplatnění posuzované koncepce.

2.1. Ovzduší a klima

Klimatické charakteristiky

Dle geoportálu CENIA leží zájmové území při okraji výběžku velmi teplé klimatické oblasti (VT), přičemž západní část k.ú již spadá do klimatické oblasti teplé (T). Z pohledu srážkových charakteristik spadá východní zájmové území do srážkově chudé oblasti.

Dle Quitta (1974) leží hodnocené území v klimatické oblasti teplé (T4). Oblast T4 je charakteristická velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Bližší charakteristika klimatické oblasti T4 (teploty v °C, srážky v mm):

Počet letních dnů 60 až 70

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více 170 až 180

Počet mrazových dnů 100 až 110

Počet ledových dnů 30 až 40

Průměrná teplota v lednu -2 až -3

Průměrná teplota v červenci 19 až 20

Průměrná teplota v dubnu 9 až 10

Průměrná teplota v říjnu 9 až 10

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 80 až 90

Srážkový úhrn ve vegetačním období 300 až 350

Srážkový úhrn v zimním období 200 až 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50

Počet dnů zamračených 110 až 120

Počet dnů jasných 50 až 60

Kvalita ovzduší Podle aktuálního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR (Věstník MŽP, únor 2009) je správní území ORP Pohořelice zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve


www.ageris.cz 15

znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Důvodem je překročení hodnoty 24-hodinového imisního limitu (d IL) PM10 na 3,1% území v působnosti stavebního úřadu Pohořelice.

Obec je zcela plynofikována od roku 1996. Zdrojem je RS VTL/STL 1200 na jižním okraji katastru a s přípojkou VTL DN 100. Rozvody v obci jsou STL DN 63-90 (160 vývod z RS) a s odbočkou do Loděnice a Odrovice. Současná spotřeba je průměrně 170 m3/hod u maloodběratelů a 200 m3/hod u velkoodběratelů a při využití všech rozvojových ploch se může zvýšit na průměrných 350 m3/hod u maloodběratelů a na 400 m3/hod u velkoodběratelů.

Kvalitu ovzduší v širším okolí zájmového území lokálně ovlivňují emise z dopravy a z místních topenišť. Emisní zatížení z dopravy je vázáno především na komunikaci I/52, procházející cca 3 km východně od zastavěného území obce.

Přes skutečnost, že je obec dlouhodobě plynofikována, je kvalita ovzduší místně ovlivňována i emisemi z lokálních topenišť na pevná paliva, která v případě rodinných domků občas nahrazují zdražující se plyn.

Velký význam pro kvalitu ovzduší v obci má ovšem provětrávání území, ovlivňující rozptyl emisí z místních zdrojů. Zastavěné území Malešovic sice má s ohledem na „otevřenou polohu“ relativně dobré podmínky pro rozptyl, nicméně leží v mírné, na jihovýchod ukloněné terénní depresi vázané na širokou plochou nivu řeky Jihlavy. Vzduchové masy tak mohou stékat od severovýchodu nivou po směru toku řeky a z pravobřežních, byť nevýrazných svahů teras, tj. od obcí Němčiček a Medlova.

Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší

Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) slouží k evidenci zdrojů látek znečišťujících ovzduší v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. Tyto zdroje rozděluje na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu.

Na území obce Malešovice je evidován jediný stacionární zdroj znečištění, a to společnost Sušárna Pohořelice, s.r.o. - provozovna Drůbežárna Malešovice, specifikovaný jako živočišná výroba (chov drůbeže). Zdroj má evidované emise amoniaku ve výši 12,4 t (rok 2008) ( http://geoportal.gov.cz).

2.2. Voda

Povrchové vody

Zájmové území je součástí úmoří Černého moře, v povodí Moravy. Dle vyhlášky č. 393/2010 Sb. o oblastech povodí je řešené území součástí mezinárodní oblasti povodí Dunaje, dílčího povodí IX. - Dyje, povodí 3. řádu 4-16-04 - Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí. Povodí je součástí hydrogeologického rajónu 1644 Kvartér Jihlavy. Katastr obce Malešovice leží v povodí 4. řádu 4-16-04-006 /1 - Potůček. Plocha povodí činí 32,858 km2. Velmi okrajově, od severovýchodu a východu, do katastru zasahuje povodí 4-16-04-005/0 - Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí.

Zájmové území je odvodňováno drobným tokem Potůček a jeho čtyřmi drobnými přítoky, který se severně od Pohořelic vlévá do Jihlavy. Je to původně jedno z ramen řeky Jihlavy, které je nyní napájeno z řeky od jezu u Medlova (max. 0,53 m3/s) a z místních zdrojů (vrt u hřiště, meliorace (3+5 l/s). Potůček má meandrovitý charakter a leží na něm menší vodní plochy (Dolní jezero, Husinec, Horní jezero, Jezírka, koupaliště). V letech 1991 - 2001 proběhla revitalizace toku.


www.ageris.cz 16

Část zastavěného území obce leží záplavové území (stanovené pro Q100), a zasahuje do východní a severní část zastavěného území. Návrh protipovodňových opatření (tj. realizace hrází) by v budoucnu měl rozliv do zastavěného území i proponovaných rozvojových ploch severně od stávající zástavby eliminovat.

Podzemní vody

Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 1644 Kvartér Jihlavy.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Jsou oblasti, ve kterých existuje omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů. Zájmové území leží mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

Vodní zdroje

V zájmovém území není registrováno ochranné pásmo vodního zdroje. Severně od zastavěného území obce se nachází vrt, který je zdrojem artézské vody. Tento zdroj nemá vlastní ochranné pásmo a je využit pro drůbeží farmu.

Zranitelné oblasti

Zemědělské hospodaření se výrazně dotýká kvality vod. Směrnice Rady Evropy 91/676/EHS0 (nitrátová směrnice) má za cíl snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělství a zajistit tak dostatek pitné vody. Pro uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR bylo požadavkem vymezit na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a podzemních vod zranitelné oblasti, což bylo provedeno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: o povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž

koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout; o povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází

nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Zájmové území je dle revidovaného vymezení zranitelných oblastí (podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.) v platném znění součástí zranitelných oblastí.

Vodovody a kanalizace

Obec je od r. 2003 napojena na skupinový vodovod Pohořelice s řídícím vodojemem VDJ Smolín (kapacita 2x1000 m3 - 222,0/217,0 m n. m.). Vodním zdrojem je jímací území Cvrčovice. Z vodojemu je voda čerpána potrubím DN 200+300 do vodojemu Smolín. V době mimo čerpání je zpětně využíváno gravitačního principu. Obec Malešice je napojena na rozvody vody v Cvrčovicích vodovodním řadem DN 15, který je veden přes Odrovice. Vodovod je v majetku obce a ve správě MIS Všechovice.


www.ageris.cz 17

V obci je od roku 2004 vybudovaná splašková kanalizace včetně ČOV s kapacitou 600 EO (Qp = 51 m3/s) s rezervou pro obec Odrovice. Je v majetku obce a ve správě MIS Všechovice. Vzhledem k nárůstu počtu obyvatel je uvažováno s rozšířením stávající ČOV. Kanalizace je navržena jako tlaková v profilech DH 50-150. Srážkové vody ze zástavby jsou odváděny povrchově do místních vodotečí většinou podél komunikací.

2.3. Půda a horninové prostředí

Geomorfologie

Dle DEMKA (1997) spadá hodnocené území do geomorfologického celku Dyjsko-svratecký úval, který je součástí Západokarpatské provincie. Větší část katastru obce leží v podcelku Drnholecká pahorkatina, v okrsku Olbramovická pahorkatina. Východní a severní část katastru tvořená nivou Potůčku, je již součástí podcelku Dyjsko-svratecká niva.

Geologie

Hodnocené území a celé rozsáhlé okolí je budováno čtvrtohorními říčními sedimenty, transportovanými z horních částí povodí řekou Jihlavou. Jedná se převážně o štěrkopísky o mocnosti cca 8 m, na kterých jsou uloženy povodňové hlíny o mocnost 2 - 4 m. Tyto vrstvy jsou uloženy na mohutných miocénních jílových sedimentech čelní karpatské předhlubně. Ve větší hloubce (100 a více m) se nachází zvodnělé štěrkopísky, které jsou zdrojem artézské vody (např. vrt severně u Malešovic).

Radonové pozadí

Radon (Rn) je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu a patří do skupiny vzácných plynů. Je přirozenou složkou přírodního prostředí, kde je produktem radioaktivního rozpadu radia a uranu obsažených v geologickém podloží.

Zvýšený výskyt radonu způsobuje nebezpečí vzniku rakoviny plic. Přirozeně zvýšený výskyt je především na granitických podložích (žuly, granity), kde je třeba obytné domy proti pronikání radonu z podloží technicky izolovat.

Zvýšený výskyt radonu je vázaný na specifické typy hornin a je tedy na základě jejich výskytu predikovatelný. K tomuto účelu slouží mapy radonového indexu, které diferencují území do pěti kategorií podloží (0-4), kde index 4 znamená nejvýznamnější výskyt radonu.

Dle mapy radonového indexu je zájmové území součástí širší oblasti s nízkým radonovým rizikem (1). V Malešovicích (p.č. měření 3886) se průměrná hodnota radonu pohybuje okolo 8,7 kBq.m-3 (zdroj, ČGS).

Půdní prostředí

Širší oblast je budována říčními sedimenty, na kterých jsou uloženy povodňové hlíny o mocnosti 2-4 m. Ve vlastní nivě Jihlavy a Potůčku se nacházejí nivní půdy - fluvizemě, mimo nivu na mírně ukloněné plošině pak černozemě, které jsou dominantním půdním typem v hodnoceném území.


www.ageris.cz 18

Hlavní půdní jednotky zastoupené v hodnoceném území

01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Tyto půdy v území zcela dominují a jsou zastoupeny v rozsáhlých a souvislých segmentech. Prakticky pokrývají celý prostor katastru západně od obce.

03 - Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. Tyto půdy v území jsou zastoupeny v jednom rozsáhlejším segmentu v severovýchodní části katastru.

55 - Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. Tyto půdy v území jsou zastoupeny v jednom rozsáhlejším segmentu v severovýchodní části katastru, vklíněné mezi bonitně kvalitnější půdy.

56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Tyto půdy v území prakticky pokrývají celou východní, zejména pak jihovýchodní část katastru a jsou rozmístěny od severu k jihu v mnoha různě velkých segmetech od drobných až po plošně po velmi rozsáhlé.

Ochrana půd dle BPEJ

Produkční schopnost zemědělské půdy a z ní odvozená ekonomická hodnota je charakterizována tzv. bonitovanými půdně ekologickými jednotkami dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. (v platném znění vyhláška 546/2002 Sb).

Na základě kódu je pak k jednotlivým BPEJ přiřazována I. - V. třída ochrany zemědělské půdy (dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.). Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání.

I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy jsou přibližně rovnoměrně rozmístněny v centrální a severní části orných půd zájmového území.

II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy jsou situovány především v centrální a severní části orných půd zájmového území.


www.ageris.cz 19

III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít eventuelně pro výstavbu. Tyto půdy mají charakteristicky ostrůvkovitý výskyt přibližně rovnoměrně rozložený po celé ploše orných půd zájmového území

IV. a V. třída: půdy využitelné bez výraznějších omezení (daných jejich bonitou). Tyto půdy mají z plochy orných půd zájmového území plošně nevýznamné ostrůvkovité zastoupení.

Obr.: Struktura zemědělského půdního fondu. Červeně - půdy v I. třídě ochrany, světle zelená - IV. třída ochrany, tmavě zelená - lesní půda, šedá - ostatní:

BPEJ v I. třídě ochrany: 0.01.00, 0.03.00, 0.56.00 BPEJ ve IV. třídě ochrany: 0.55.00

Tab.: Zastoupení plošně nejvýznamnějších hlavních půdních jednotek dle BPEJ (zdroj. VÚMOP):

Kód BPEJ Označení Plocha (ha) Plocha (%)* Tř. ochrany

0.01.00 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši... 603,22 65,6 I.

0.03.00 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších... 26,77 2,9 I.

0.55.00 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické... 50,99 5,5 IV.

0.56.00 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální... 211,25 23,0 I.

* Podíl z celkové výměry katastru obce


www.ageris.cz 20

Půdy zařazené do I. třídy ochrany, 90%) v katastru absolutně převažují a zabírají 91,4 % z jeho celkové výměry. Pokrývají prakticky celý katastr mimo zastavěné území a pozemky v severovýchodní části k.ú, vázané na nivu Potůčku.

ÚP pro návrhové plochy kvantifikuje celkový zábor zemědělských půd v rozsahu 71,50 ha. Navržený zábor je nutno hodnotit jako významný, což je dáno tím, že prakticky celé katastrální území leží na chráněných třídách půd, a ty se souvisle nachází podél celého obvodu zastavěného území a případný rozvoj zástavby tedy není možné situovat zcela mimo chráněné třídy půd. Z toho je zřejmé, že striktní respektování chráněných půd by vedlo k zablokování rozvoje obce. Ke způsobu vyhodnocení záborů půdního fondu je také nutné poznamenat, že významná část rozvojový ploch především v nezastavěném území vychází z návrhu komplexní pozemkové úpravy (15,36 ha) a z nově připravované katastrální mapy. U záborů pro bydlení bude faktický zábor menší, neboť část pozemků bude sloužit jako zahrady a jako takové nebudou ze ZPF vyjmuty. Rozsah záborů snižuje i to, že plochy vymezené pro ÚSES v rámci ploch smíšených nezastavěného území (6,54 ha) není nutno dle metodických doporučení MMR a MŽP do záborů zahrnovat.

Vyhodnocení záboru ZPF je součástí detailního hodnocení všech návrhových lokalit v jejich hodnocení v kap. 5.

Tab.: Přehled záborů ploch, který byl převzat z platné ÚPD nebo z KPÚ:

Rozvojové plochy schválené v platné ÚPD nebo převzaté z KPÚ Malešovice

Předp. zábor ZPF [ha]

Poznámka schválený v platné UPD

[ha

převzatý z KPÚ [ha]

B plochy smíšené obytné 1,15 0,16 bydlení v lokalitě k Odrovicím

K plochy komerčního vybavení 0,20 plochy v lokalitě u ČOV, v ÚPD navrženy jako smíšené pro bydlení a drobnou komerci

D plochy dopravní infrastruktury 0,34 komunikace do Medlova

U plochy veřejných prostranství 0,40 3,06 v ÚPD se jedná o plochy v lokalitě K Odrovicím, v KPÚ jde o účelové komunikace pro zpřístupnění krajiny

R plochy veřejné rekreace 0,68 plocha východně od zástavby obce, částečně byla v ÚPD navržena pro rybník

N plochy smíšené nezastavěného území 3,67 jedná se o založení prvků ÚSES

L plochy lesní 4,43 jedná se o větrolamy (v KPÚ navrženy jako IP ÚSES)

W plochy vodní a vodohospodářské 0,55 3,61

v ÚPD – návrh mokřadu a rozšíření rybníka, v KPÚ – přesné vymezení ploch pro protipovodňové hráze, pro mokřad i pro rozšíření vodních ploch.

Celkem 2,98 15,11

Investice do půdy

V zájmovém území se nenacházejí zemědělské pozemky s provedenou investicí (odvodnění či systém závlah).


www.ageris.cz 21

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řešeném území se nachází jen několik málo pozemků určených k plnění funkce lesa. V území zcela převažuje orná půda, lesy zde tvoří jen několik drobných či středně velkých segmentů vázaných na terénní hrany nad nivou Potůčku severovýchodně od obce, případně zde PUPFL tvoří liniové struktury větrolamů.

V území převažují listnaté porosty a to převážně lužního charakteru. Kvalitní jsou pak doprovodné břehové porosty podél Potůčku a menších vodních ploch (olše, jasan, dub, vrby, javor apod.).

Dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb. jsou v řešeném území vedle hospodářských lesů zastoupeny i lesy zvláštního určení. Tvoří je liniové větrolamy.

ÚP svými do ploch PUPFL zasahuje jen několika svými návrhovými plochami, a to v rámci vymezení plochy pro realizaci nátoku z řeky Jihlavy do vodní plochy v severozápadní části k.ú. (0,08 ha), dále pak v rámci vymezení ploch dopravní infrastruktury (0,02 ha), v rámci navržených úprav ploch veřejných prostranství (0,07 ha). Celkový navržený zábor není významný, činí 0,17 ha.

Těžba nerostných surovin

V zájmovém území se dle ÚAP ORP Pohořelice nenachází ložiska nerostných surovin dle § 6 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění, ani dobývací prostory dle § 24-28 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění. Rovněž zde nejsou evidována poddolovaná území.

V zájmovém území nejsou evidována žádná stará důlní díla dle § 35 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění.

Staré ekologické zátěže

V zájmovém území se dle ÚAP ORP Pohořelice nachází jedna plocha se starou ekologickou zátěží. Jedná se o bývalou skládku západně od zastavěného území obce.

2.4. Biogeografické poměry

Biogeografická příslušnost území

Z hlediska biogeografického (Culek a kol. 1996) je řešené území součástí dvou bioregionů. Větší část k.ú, ležící mimo nivu Jihlavy, je součástí Lechovického bioregionu (4.1a). Východní - nivní část území katastru již spadá do bioregionu Dyjsko-moravského (4.5), který sem od jihu zasahuje výběžkem, který doznívá u Kupařovic. Toto rozhraní je relativně zřetelnější pouze ve východní - levobřežní části, kde nivu Jihlavy vymezují říční terasy.

Lechovický bioregion

Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval, ale bez širokých niv a bez území východně od Židlochovic a Dunajovických vrchů. Podstatnou rozlohou zasahuje do Rakouska. Je tvořen dvěma částmi, oddělených nivami.


www.ageris.cz 22

Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu - jíly, písky, štěrky, místy i pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však převážně překryty pod pleistocenními terasovými štěrkopísky. Obě horninové složky jsou pak převážně kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží krystalynika vystupuje jen ojediněle jako drobné ostrůvky.

Bioegion leží v termofytiku ve východní části fytogeografického okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina (zájmové území) a v severozápadním cípu fytogeografického podokresu 20b. Hustopečská pahorkatina.

Pro potenciální vegetaci jsou určující dubohabřiny, zejména panonské dubohabřiny. Flóra je dána plohou bioregionu při kontaktu panonské a středoevropské oblasti. Fauna bioregionu je součástí panonské části Moravy s dozníváním pontomediterránního prvku směrem k východním svahům České vysočiny.

Dyjsko-moravský bioregion

Zabírá široké nivy geomorfologických celků Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a přesahuje do Rakouska a na Slovensko.

Bioregion je tvořen širokými říčními nivami, náležejícími do 1. vegetačního stupně s jasným vztahem k panonské provincii. Podkladem jsou převážně písky a štěrkopísky nejnižší terasy, povrch pak tvoří 2 - 5 m mocné nivní hlíny. Pro jižní část bioregionu jsou typické tzv. hrúdy, které z hlín vystupují. Často jsou ovšem překryté přesypy vátých písků.

Bioegion leží v termofytiku ve fytogeografickém okresu 18. Jihomoravský úval s výjimkou některých výběžků a oblastí písků na Bzenecku a Valticku.

V potenciální vegetaci zcela dominují lužní lesy. Flóru reprezentují zástupci Panonie vázaní na aluvia dolních toků řek, kontinentálního (ponticko-jihosibiřského) charakteru, často charakteru mezních prvků.. Fauna bioregionu je součástí severopanonské podprovincie, v jejím rámci se však liší převahou lužních typů. Moravy s dozníváním pontomediterránního prvku směrem k východním svahům České vysočiny.

Biochory v řešeném území

Dle typologických jednotek biogeografického členění krajiny je území chudé. Zastoupeny jsou zde pouze dva typy biochor:

1Lh - Širší hlinité nivy bez hrúdů, 1. v.s. 1RE - Plošiny na spraších 1. v.s.


www.ageris.cz 23

2.5. Krajina

Současný stav krajiny

Řešené území zahrnuje dva krajinné mezotypy. Větší část katastru spadá do mezotypu CZ 17.2.1 - pravěké sídelní krajiny panonika - polní krajiny, menší východní část je součástí mezotypu CZ 17.2.9 - pravěké sídelní krajiny panonika - krajiny říčních niv.

Řešené území leží v Dyjsko-svrateckém úvalu a přimyká se k okraji nivy řeky Jihlavy. Východní část katastru má tedy výrazně nivní charakter, zatímco zastavěné území a celá západní část řešeného území je již součástí mírně ukloněné plošiny, reprezentující typický segment polní, intenzivně zemědělsky obdělávané krajiny. V nivní části území se výrazněji uplatňují struktury fluviálních aktivit řeky Jihlavy, reprezentované zbytkem větvícího se meandru bývalého koryta Jihlavy (dnešní tok Potůček) s bohatými doprovodnými břehovými porosty a několika drobnými tůněmi. Traťová plužina v nivě (východně od zastavěného území) je členěna na drobnější bloky. Její prostor je převážně zorněn, přesto se pomístně vyskytují i drobné travnaté segmenty. Díky větvení Potůčku je členěn na menší celky. Prostor nivy dál na východ je až k toku Jihlavy tvořen rozsáhlými plochami bloků orné půdy. Území západně a severozápadně od zastavěného území obce tvoří monotónní, zcela zorněné plošiny, členěné a oživené jen liniemi vícedruhových větrolamů, které zde byly obdobně jako na Znojemsku zakládány v průběhu 50. let.

Krajinná mozaika je tedy převážně monotónní, hrubozrnná, jemnější členění tvoří výše popsané struktury východně od obce. Krajinná zeleň ve formě několika remízků a linií podél vodotečí se tak soustřeďuje do východní a severovýchodní části katastru, kde krajinu dále obohacuje několik drobnějších rybníčků, namnoze doplněných doprovodnou vegetací břehů. Jinde v řešeném území zeleň prakticky chybí úplně a omezuje se jen na nečetné linie větrolamů.

Zástavba obce má v severní části kompaktní charakter, její původní jádro je v půdorysu zřetelně odlišitelné svým obloukovitým půdorysem a původní, kompaktní řadovou zástavbou. V jižní části se ovšem již uplatňuje novodobá, víceméně rastrová zástavba s převahou samostatně stojících rodinných domů. V celkovém obrazu sídla se výrazněji uplatňuje zemědělský areál v jižní části zastavěného území a také objekt drůbežárny při severozápadním okraji obce.

Tab.:Zastoupení jednotlivých druhů pozemků a jejich podíl z celkové výměry (stav z roku 2010, zdroj:ČSÚ):

Druh pozemku Výměra (ha) % podíl zemědělské % z celkové výmkěry

Orná půda 824 99,0 89,6

Zahrady 8 1,0 0,9 Zemědělská půda celkem 832 100,0 90,4 Lesy 26 - 2,8 Vodní plochy 11 - 1,2 Zastavěné plochy 13 - 1,4 Ostatní plochy 38 - 4,1 Celková výměra 920 - 100,0


www.ageris.cz 24

Obr.:Aktuální využití pozemkové držby v řešeném území(Land Use):

Krajinný ráz

Krajinný ráz je zákonem obecně definovaný a chráněný soubor vlastností a hodnot krajiny, které se podílí na tvorbě osobitého charakteru území.

Krajinný ráz vytváří synergické působení krajinných složek, procesů a také jejich vzájemných vztahů. Obecně je krajinný ráz popisován ve dvou základních úrovních. První úroveň, označovaná jako tzv. primární krajinná struktura (Löw, Míchal 2003), zahrnuje „přírodní danosti“ území, mezi které náleží například reliéf, jako jedna z jeho nejvýznamnějších vlastností. Druhá úroveň, tzv. sekundární krajinná struktura, zahrnuje současný stav kultivace a urbanizace území. Vypovídá o kulturních vlastnostech krajiny, které do značné míry vychází z vlastností přírodního prostředí.

Z pohledu ovlivnění krajinného rázu jsou posouzeny všechny návrhové plochy a míra jeho ovlivnění je jedním z významných aspektů, na základě kterých je možné posuzované lokality označit jako akceptovatelné či neakceptovatelné.

Zájmové území je součástí typicky otevřených, prakticky bezlesých polních krajin v úvalech velkých řek v panonské části Jižní Moravy, tedy venkovských oblastí, pro něž je charakteristická nízká až střední intenzita socioekonomického rozvoje a dominantní zastoupení zemědělské prvovýroby.


www.ageris.cz 25

Území obce má běžné uspořádání, kdy zastavěné území je situováno přibližně v centrální části, navazuje na ně zemědělsky obhospodařované území, přičemž okraje katastrů jsou v tomto krajinném typu většinou v terénu zcela nepostižitelné, max. je vytváří polní cesta či hranice pozemkových bloků.

Podle členění krajin náleží zájmové území do megatypu otevřených zemědělských krajin, mezotyp pravěké sídelní krajiny Panonika. Z hlediska podrobnějšího členění řešené území zahrnuje dva krajinné mezotypy. Větší část katastru spadá do mezotypu CZ 17.2.1 - pravěké sídelní krajiny Panonika - polní krajiny, menší východní část je součástí mezotypu CZ 17.2.9 - pravěké sídelní krajiny Panonika - krajiny říčních niv.

Kulturní dědictví

Nemovité kulturní památky

V obci, resp. v katastru obce se nachází několik objektů, které jsou zapsané na seznamu nemovitých památek:

Reg. č. MonumNet Reg. č NPÚ_B Název památky p.č. 38209 / 7-803 7-0803 farní kostel sv. Štěpána - zůstává KP 1 31354 / 7-804 7-0804 socha sv. Floriána - u školy -zůstává KP 8/1 25611 / 7-805 7-0805 socha sv. Jana Nepomuckého - u silnice do Pravlova – zůstává KP 8/1 41472 / 7-806 7-0806 boží muka - u cesty do Medlova -zůstává KP 1062/1 7-0807 kříž z r. 1771 - u kostelní věže -zůstává KP 8/1

Archeologické památky

Území ORP Pohořelice je možné v celém jeho rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy. Dle Národního památkového ústavu jsou na území k.ú Malešovice evidovány následující archeologické lokality:

Kód ZUJ Č. Poř. Č. SAS Typ Název lokality

58332 94 2 95 34-12-03/1 1 kulturní dům a jádro obce Malešovice

Návrhové plochy respektují všechny nemovité objekty evidované na seznamu nemovitých památek.

2.6. Obyvatelstvo, veřejné zdraví

Hluk, vibrace

Hluk je definován v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jako: „každý zvuk, který může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak nebezpečný“.

Nařízení vlády č. 148 / 2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací upravuje hygienické limity pro níže uvedené chráněné prostory:

Chráněnými venkovními prostory se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť.


www.ageris.cz 26

Chráněnými venkovními prostory staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, RD, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb.

Chráněnými vnitřními prostory staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 (Sbírka zákonů č. 148/2006) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jsou stanoveny následující přípustné hladiny hluku:

o Základní hladina hluku ve venkovním prostoru 50 dB (A) o Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drah + 5 dB (A) o Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je

převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy + 10 dB (A)

o Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy + 20 dB (A) o Korekce na denní dobu pro den (silnice, drážní doprava) ± 0 dB (A), noc (silnice) - 10 dB (A), noc

(drážní doprava) - 5 dB (A) o Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél veřejných komunikací a denní dobu 55

dB (A) o Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní

dobu 60 dB (A) o Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde působí stará zátěž z

pozemní dopravy a denní dobu 70 dB (A) o Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél veřejných pozemních komunikací a noční dobu

45 dB (A) o Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro noční dobu 50

dB (A) o Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu 65 dB (A) o Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél trati ČD a noční dobu 55 dB (A)

Provozně zatížené komunikace bývají nejvýznamnějšími hlukovými zdroji. Tyto hlukové zdroje mají liniový charakter a emitují hlukovou zátěž, kterou je možné charakterizovat jako ustálenou až proměnlivou v závislosti na jejich dopravním zatížení. Hluková zátěž těchto komunikací je nejvýznamnější v místech, kde prochází zastavěným obytným územím. Z hlediska hluku je v rámci k.ú. Malešovice nejvýznamnější provoz ze silnice II/395. Dle údajů ÚAP Pohořelice týkajících se problematiky hluku lze konstatovat, že pro obytnou zástavbu v obci stojící v těsném kontaktu se silnicí je úroveň hlukové zátěže hodnocena jako nadměrná.

Posuzovaný návrh ÚP Malešovice počítá s tím, že výstavba rodinných domů v zastavitelných plochách smíšených obytných podél silnic II. a III. třídy bude podmíněna zpracováním hlukové studie, která prokáže nepřekročení limitních hladin hluku pro chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví (viz výroková část, kap. 3.2. Koncepce rozvoje území obce, bod 3.2.5. odstavec f).


www.ageris.cz 27

Obr.: Intenzity dopravy na silniční síti (nahoře - rok 2008, dole rok 2030) dle dopravního modelu JMK. Rychlostní silnice (zeleně), silnice II. třídy (modře), silnice III. třídy (žlutě) Intenzity dopravy jsou uvedené v tisících za 24 hod. průměry. Popis úseku komunikace: první číslice (= pořadové číslo úseku), číslice před lomítkem (= intenzita osobních automobilů), číslice za lomítkem (= intenzita nákladní dopravy)


www.ageris.cz 28

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Kapitola obsahuje výčet charakteristik životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny. Potenciálně ovlivnitelné charakteristiky jsou vybrány se zřetelem na referenční cíle životního prostředí (viz kapitola 1.). Pro příslušnou složku životního prostředí představují základní soubor charakteristik, pro které je posuzováno jejich ovlivnění možnou změnou využití při uplatnění posuzovaného ÚP (kapitola 5).

Tab.: Potenciálně ovlivnitelné charakteristiky životního prostředí

Složky životního prostředí Potenciálně ovlivnitelné charakteristiky životního prostředí

1. Ovzduší a klima Znečištění ovzduší prachovými částicemi

Znečištění ovzduší plynnými exhalacemi (především z lokálních topenišť)

2. Voda Míra znečištění tekoucích a stojatých vod


Plocha záborů ZPF a PUPFL

4. Biodiverzita

Ekologická stabilita krajiny

Kvalita přírodních či přírodně blízkých biotopů

Míra fragmentace krajiny


Zastoupení specifických krajinných prvků

Zastoupení krajinné struktury utvářející místně typický krajinný ráz

Respektování kulturních památek a zájmových prvků ochrany přírody a krajiny

6. Sídla, urbanizace

Množství projíždějících osobních a nákladních automobilů, (doba průjezdu urbanizovaným územím)


Respektování záplavových území

Kvalita obytného prostředí

Snížení hlukové zátěže a exhalací ze silniční dopravy


www.ageris.cz 29

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ SOUSTAVY NATURA 2000

Kapitola obsahuje vyhodnocení současných problémů a jevů životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny. Detailně je vyhodnocen vliv na zvláště chráněná území - přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná dle § 14 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

4.1. Velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území

Koncept ÚP (vzhledem k absenci výskytu maloplošně chráněných území) nezasahuje do prostorů, jež jsou pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dle ÚSOP AOPK do řešeného území nezasahují a ani se v přilehlém okolí nevyskytují maloplošná chráněná území či CHKO.

4.2. Území soustavy Natura 2000

V řešeném území ani přilehlém okolí se nevyskytují území zařazené do soustavy NATURA 2000.

Orgán OŽP v koordinovaném stanovisku k návrhu zadání ÚP Malešovice ze dne 7.4. 2011, v rámci bodu 4. (z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000 vyloučil.

4.3. Přírodní parky

Do východní části katastru zasahuje přírodní park Niva Jihlavy. Má celkovou rozlohu 11 km2. Přírodního park byl vyhlášen z důvodů ochrany krajinného rázu, kterým je charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. V rámci okresu Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku.

Hranici přírodního parku tvoří silnice II/395. Součástí přírodního parku je východní část katastru včetně části zastavěného území obce východně od komunikace.

V rámci této části zastavěného území obce ÚP navrhuje plochy komerčního vybavení (K) a v její návaznosti plochu veřejné zeleně (P). V aktuálním stavu je prostor využit jako na orná půda. Severně,


www.ageris.cz 30

mimo rámec současného zastavěného území, avšak v jeho přímé návaznosti, předmětný ÚP navrhuje rozvojové plochy pro bydlení (B) a plochu veřejné zeleně (P). V aktuální stavu je prostor využit jako na orná půda. Dále navrhuje plochu pro veřejnou rekreaci (R) v prostoru zorněné nivy, vymezené od východu tokem Potůčku. Z projektu komplexních pozemkových úprav (KPÚ) byly převzaty návrhové plochy vodní a vodohospodářské (W). Jsou určeny pro realizaci protipovodňových opatření a pro rozšíření vodních ploch. ÚP nad rámec ploch převzatých z KPÚ nově navrhuje vodní plochu (W) v prostoru starého nevyužívaného hřiště. To již bylo v minulosti vyňato ze ZPF. Smyslem těchto opatření je vedle protipovodňové ochrany zastavěného území obce, dále zlepšit celkový vodní režim v nivě Potůčku. Z dalších ploch návrhu jsou v tomto prostoru vymezeny skladebné části lokálního ÚSES. Využívají tok potůčku s břehovými porosty a přilehlé remízky. ÚP zde dále navrhuje soustavu stromořadí, která rozčlení rozsáhlé zorněné území na menší celky. Jejich vymezení rovněž vychází z KPÚ. Jiné návrhové plochy ÚP do prostoru, jenž je součástí přírodního parku nenavrhuje.

Koncepce ÚP respektuje dané prostorové uspořádání mezi urbánní částí a nivní krajinou východně od obce a respektuje krajinářské a přírodní hodnoty části k.ú., jež je součástí přírodního parku. Návrhové rozvojové plochy typu bydlení a komerční vybavenosti se tak soustřeďují do přímé návaznosti na stávající zastavěné území obce, zatímco vymezením rozsáhlé plochy pro rekreaci zhodnocuje prostor zorněné nivy.

4.4. Památné stromy

Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlášené dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy.

Dle ÚSOP AOPK nejsou v řešeném území vyhlášeny žádné památné stromy.

4.5. Významné krajinné prvky

V řešeném území se nenachází registrovaný významný krajinný prvek. Významný krajinný prvek ze zákona představují niva a tok Potůčku, drobné vodní plochy - rybníčky Dolní jezero, Husinec, Horní jezero a Jezírka a lesní porosty.

ÚPO některými návrhovými plochami zasahuje do VKP ze zákona. Jedná se především o vymezení návrhových ploch vodních a vodohospodářských (W) v prostoru nivy Potůčku, které byly převzaty z KPÚ. Jsou určeny pro realizaci protipovodňových opatření a pro rozšíření vodních ploch.

4.6. Územní systémy ekologické stability

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v § 3 odst. (1) písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory.


www.ageris.cz 31

Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních typů ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem ÚSES je zejména:

o vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních segmentů ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu

o zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny

o zachování či podpoření rozmanitosti původních druhů a jejich společenstev

Obr.: Řešení ÚSES v zájmovém území:

Koncept ÚP řeší způsob vymezení skladebných částí ÚSES, zapracování prvků R-ÚSES a jejich zpřesnění či dílčí úpravy. Řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES v Územním plánu vychází z Koncepčního vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability. Bylo zapracováno do podrobnějšího měřítka v podobě, jak byl vymezen v rámci aktuálně dokončovaných Komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Nadmístní systém ÚSES je doplněn o lokální úroveň ÚSES. Pro řešení místní úrovně ÚSES jsou pak výchozími podklady rovněž KPÚ, dále pak stávající ÚPO Malešovice i ÚAP ORP Pohořelice. Tyto materiály obsahují řešení místního ÚSES, která jsou částečně ve vzájemné shodě a částečně v rozporu. Navrhované řešení lokálního ÚSES ve východní části katastru (vázané na odvodňovací kanály s doprovodnou vegetací a fragmenty lužních lesů) vychází z komplexních pozemkových úprav. Jinak je tomu v západní a jihozápadní části k.ú., kde ÚP váže navržené prvky ÚSES na již existující větrolamy. Návrh místního ÚSES je zde řešen ve vazbě na dno plochého údolí někdejší Jezeřanské strouhy (dlouhodobě zatrubněné), začleněné do souvislých bloků orné půdy. Zde byl ÚSES doplněn o vymezení sítě interakčních prvků, jen zčásti ve shodě s řešením


www.ageris.cz 32

KPÚ. Důležitým faktorem ovlivňujícím zejména vymezení vložených biocenter je také zohlednění navazujícího řešení ÚSES v ÚP Němčičky. Problém chybějících návazností na ÚSES v sousedním k.ú. Loděnice pak vyplývá z poněkud zastaralého řešení ÚSES v rámci ÚPD obce Loděnice a bude nutné je odstranit při zpracování nového ÚP této obce.

Ve všech výše zmíněných dokumentacích procházejí katastrem Malešovice dvě větve místního ÚSES - jedna jeho východní, nivní částí, druhá jeho jihozápadní až jižní částí po zorněné plošině. Tuto koncepci ÚP převzal.

V rámci řešeného území jsou zastoupeny prvky, regionálního i lokálního územního systému ekologické stability. Nadregionální ÚSES v řešeném území není vymezen.

Regionální ÚSES

Řešení regionální úrovně ÚSES je koncepčně převzato z Koncepčního vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability. Nadmístní systém ÚSES je pak doplněn o lokální úroveň ÚSES.

Je reprezentován regionálním biokoridorem RBK 140 (v rámci ÚP jako segmenty RBK 140/BC 1, RBK 140/BC 2 a RBK 140/BK 1), který je vymezen tokem řeky Jihlavy, včetně přilehlých doprovodných porostů a remízků. Jako součást regionálního biokoridoru RBK 140 je do něj vloženo lokální biocentrum BC 1. Do hodnoceného území biokoridor okrajově zasahuje v severovýchodní části katastru. Směřuje do regionální biocentra RBC 139 Medlovský rybník (mimo řešené území).

Lokální ÚSES

Lokální ÚSES v v řešeném území tvoří lokální biocentra a biokoridory. Jsou jednak vymezeny na již existujících strukturách - na toku Potůčku vč. jeho břehových porostů, drobných vodních plochách funkčně s tokem souvisejících, či na remízcích (LBC 1 a LBC 2, LBK 1, LBK 2 a LBK 3. K vymezení lokálního ÚSES byly využity i existující liniové struktury větrolamů (LBK 4 a část LBK 5). ÚP dále vymezuje dosud neexistující prvky ÚSES na orné půdě (LBC 3, LBC 4 a část LBK 5).

Lze konstatovat, že vymezené prvky ÚSES nejsou v prostorovém či funkčním konfliktu s dalšími návrhovými rozvojovými plochami.


www.ageris.cz 33

5. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

Obsahem kapitoly je porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jejich variant a jejich zhodnocení. Hodnoceny jsou vlivy sekundární, synergické, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, trvalé a přechodné, kladné a záporné; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického, a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi jednotlivými oblastmi vyhodnocení.

Návrh ÚP je řešen invariantně.

Kapitola obsahuje vyhodnocené návrhové plochy z pohledu potenciálního ovlivnění charakteristik životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Potenciální ovlivnění je uvažováno jako hypotetický stav, který by nastal při realizaci změn umožněných regulativy příslušné plochy s rozdílným způsobem využití.

Hodnocené charakteristiky životního prostředí jsou reprezentovány tzv. soubornými skupinami charakteristik: ovzduší a klima, voda, půda a horninové prostředí, biodiverzita, krajinný ráz a kulturní dědictví, sídla a urbanizace, obyvatelstvo a veřejné zdraví. Souborné skupiny charakteristik reprezentují ty charakteristiky, které jsou cílem vybraných referenčních cílů (viz kapitola 1.) V souborné skupině biodiverzita je tak např. hodnocen dopad na fragmentaci krajiny, vliv na ekologickou stabilitu krajiny spolu s vlivem na udržení a rozvoj biodiverzity.

Tab.: Hodnoticí stupnice

Hodnotící symbol Míra ovlivnění

2 Potenciální pozitivní vliv

1 Potenciální mírně pozitivní vliv

0 Potenciální indiferentní vliv*

- 1 Potenciální mírně negativní vliv

-2 Potenciální negativní vliv

* Hodnocené změny nemají na dílčí charakteristiky, vliv případně je celkový projev možných změn neutrální

Míry ovlivnění různých skupin charakteristik nejsou vzájemně souměřitelné, slouží především ke zdůvodnění odborného rozhodnutí pro udělení výroku, zda je možné navrhovanou plochou s rozdílným způsobem využití v územním plánu připustit či zamítnout.

Lokality vyhodnocené záporně mají v kapitole 7. definována opatření směřující k odstranění nebo snížení identifikovaných negativních vlivů. Tyto opatření se zaměřují na navržení změny funkčního typu plochy případně její velikosti nebo polohy v území. Po zapracování opatření do posuzované koncepce je možné považovat plochy za přípustné.


www.ageris.cz 34

Obr.: Srovnání uspořádání návrhových ploch v původní ÚPD (nahoře) a ÚPD aktuálně hodnocené (dole):


www.ageris.cz 35

5.1. Plochy smíšené obytné (B)

Plochy smíšené obytné, které jsou primárně určeny pro bydlení, tvoří největší část současně zastavěného území obce Malešovice a také mají jeden z největších podílů na rozvojových plochách vymezených v ÚP. Tato skutečnost vyplývá z velikosti obce a z jejího situování v rámci sídelní struktury s dobrou dostupností k významným regionálním centrům (Brnu a Pohořelicím). Bydlení jako jedna ze základních funkcí je dále doplněno souvisejícím zázemím pro obyvatele (veřejné vybavení, veřejná prostranství, veřejná zeleň atd.).

Rozvojové plochy pro bydlení se soustřeďují do severní a jižní části obce, v návaznosti na stávající obytnou zástavbu. Jsou situovány do nezastavěných prostorů tak, že přispívají k doplnění kompaktního charakteru zástavby sídla.

Lokalita "K Odrovicím - východ"

Lokalita se nachází při jižním okraji obce, vyplňuje prostor východně, mezi silnicí II/395, Potůčkem, stávajícím zastavěným územím a hranicí katastru. Tyto rozvojové plochy jsou již součástí stávající platné ÚPD. Pro bydlení byly schváleny ve změně č. 3 ÚPO Malešovice (2009). Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena max. výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ

plochy Označení Plocha

ha Ovzduší a klima Voda

Půda a horninové prostředí

Biodiverzita

Krajinný ráz,

kulturní dědictví

Sídla, urbanizace

Obyvatelstvo, veřejné zdraví

B 038 0,36 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 -1 B 039 0,14 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 -1

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy hodnoceny jako přípustné.

Lokalita "K Odrovicím - západ"

Lokalita se nachází při jižním okraji obce, plocha navazuje na již zastavěnou novou obytnou zónu rodinných domů dalším pásmem pozemků tak, aby výsledná struktura navazovala na okolí svými veřejnými prostranstvími a odpovídala velikostem vhodným pro zástavbu rodinnými domy. Lokalita vyplňuje prostor západně, mezi silnicí II/395, ochranným pásmem tranzitního plynovodu, stávajícím zastavěným územím a hranicí katastru. Rozvojová plocha č. 045 je součástí platné ÚPD. Pro bydlení byla schválena ve změnách č. 2 a č. 3 ÚPO Malešovice (2004, 2009). Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena max. výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


B 042 0,34 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 B 043 0,74 0 0 - 1 0 +0,5 +1 0 B 044 0,88 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 B 045 0,90 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 B 047 0,41 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0


www.ageris.cz 36

Rozvojová lokalita je vymezena s ohledem na zachování kompaktní podoby sídelního útvaru. Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně rozsáhlejší zábor půd v I. třídě ochrany (3,27 ha) hodnoceny jako přípustné.

Lokalita "Ke Kupařovicím"

Lokalita se nachází při severním okraji zástavby obce. Jedná se o nejvýznamnější rozvojovou lokalitu pro bydlení v obci. Plochy vyplňují prostor mezi stávající zástavbou a navrženým protipovodňovým opatřením; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice. Ve středu lokality je vymezena plocha veřejné zeleně pro rekreaci obyvatel. Lokalita leží v současné době v záplavovém území, a proto je její rozvoj podmíněn výstavbou protipovodňových opatření (etapizace). Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena max. výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


B 010 0,79 0 0 -1 - 0,5 -1 - 1 0 B 011 0,39 0 0 - 0,5 0 -1 - 1 0 B 108 0,36 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 B 109 1,04 0 0 -1 0 - 0,5 +1 0 B 110 1,15 0 0 -1 0 - 0,5 +1 0 B 200 0,35 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0

Rozvojová lokalita je vymezena s ohledem na zachování kompaktní podoby sídelního útvaru. Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně rozsáhlý zábor půd v I. třídě ochrany (7,47 ha) hodnoceny jako přípustné.

Lokalita "U mateřské školy"

Lokalita se nachází v severozápadní části obce. Plochy byly vymezeny pro doplnění záhumenní strany starého bloku zástavby při severní straně silnice na Loděnice. Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


B 098 0,27 0 0 - 0,5 0 +1 +2 0 B 103 0,80 0 0 - 1 0 +1 +2 0


Celkové zhodnocení

Celkově lze zhodnotit vliv návrhu smíšených ploch obytných na ŽP a zdraví obyvatelstva jako potenciálně relativně významnější u charakteristiky Půda a horninové prostředí a to z hlediska rozsahu záboru ZPF bonitně nejcennějších půd v I. třídě ochrany. Ten činí 7,16 ha. Zábor je však rozdělen na 4 menší lokality. U ostatních charakteristik byl vliv v převážné většině případů vyhodnocen jako


www.ageris.cz 37

nevýznamný, či potenciálně pozitivní. Pouze v rámci lokality „Ke Kupařovicím“ byly potenciálně vyhodnocen ve dvou případech i mírně negativní vliv v charakteristikách Krajinný ráz, kulturní dědictví a Sídla, urbanizace, a to s ohledem na jejich blízký kontakt s krajinářsky hodnotným nivním prostorem Potůčku, v rámci přírodního parku Niva Jihlavy. Vliv je však možno považovat za akceptovatelný vzhledem k navrženým výsadbám krycí zeleně - stromořadí po obvodu rozvojových ploch.

Rozvojové plochy smíšených ploch obytných lze zhodnotit jako přípustné především z důvodu, že výskyt bonitně nejcennějších půd je v kú. Malešovice prakticky celoplošný a souvisle zasahuje i do stávajícího zastavěného území obce. Přitom hodnocený ÚP rozvojové plochy vymezuje s ohledem na maximální využití „zbytkových“ volných ploch vklíněných mezi stávající zástavbu. Vymezení dalších rozvojových ploch je navrženo po obvodu zastavěného území v přímé návaznosti na současnou zástavbu, tedy tak, aby byl udržen kompaktní obraz sídla, typický pro charakter sídel na jižní Moravě. Navíc je územní rozvoj obce možný pouze v severní a jihovýchodní části k.ú. Východním směrem mu brání vymezení přírodního parku Niva Jihlavy a ze západu pak přítomností ochranného pásma VVTL plynovodu. V tomto kontextu by tak striktní dodržení omezit zábor bonitně nejcennějších půd mohlo znamenat úplnou blokaci územního rozvoje obce.

5.2. Plochy smíšené výrobní (V)

Plochy smíšené výrobní se vymezují z důvodu zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Rozvojové plochy smíšené výrobní jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu potřebám obce. Jsou navrženy v území, které navazuje na stávající areál zemědělské výroby severozápadě od zastavěného území obce (drůbežárna Malešovice). Toto území je pro rozvoj podnikatelských aktivit vhodné zejména díky dobrému dopravnímu napojení na silnice II/395 a III/39525 a také kvůli problematickému využití pro jinou funkci (z důvodu zatížení území pachovými emisemi ze stávající drůbežárny). Návrh ploch pro podnikatelské aktivity zde tedy potvrzuje současný stav a dále jej rozvíjí tak, aby měly tyto aktivity ve struktuře obce své jasně definované místo. Jiné umístění takovýchto aktivit v rámci obce není vhodné ani prakticky možné, přičemž stávající platná ÚPD plochy určené pro rozvoj výroby dosud nevymezila.

Plocha vymezená západně a severozápadně od areálu drůbežárny (č. 081) je určena pro další rozvoj zemědělské výroby. Plochy východně od drůbežárny (č. 087, č. 088) jsou určeny pro další subjekty, mající zájem o rozvoj svého podnikání v obci. Využití plochy č. 087 je pak v rámci etapizace (bod 12. výrokové části Územního plánu) podmíněno částečnou (v rozsahu 60%) zastavěností plochy č. 088. Plocha č. 214 je určena pro umístění zdroje energie z obnovitelných zdrojů - bioplynové stanice. Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany, vyjma plochy č. 073, která neleží na ZPF.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


V 073 0,42 0 0 - 0,5 0 - 0,5 0 0 V 081 7,08 -1 -1 -2 0 -1 -1 0 V 087 2,69 -1 -1 -1,5 0 -1 -1 0 V 088 2,33 -1 -1 -1,5 0 -1 -1 0 V 214 0,95 -1 0 - 0,5 0 -1,5 -1 -1


www.ageris.cz 38

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je jako podmíněně přípustná hodnocena plocha č. 214 a to z důvodu návrhu umístění bioplynové stanice. Plocha č. 081 je přes značný zábor půd v I. třídě ochrany vyhodnocena jako přípustná, a to vzhledem k navrženému regulativu umožňujícímu pouze zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající areál drůbežárny. Plochy č. 087 a 088 jsou přes poměrně značný zábor půd v I. třídě ochrany také vyhodnoceny jako přípustné.


Celkově lze zhodnotit vliv návrhu smíšených ploch výrobních na ŽP a zdraví obyvatelstva jako potenciálně významný u charakteristiky Půda a horninové prostředí a to z hlediska rozsáhlého záboru ZPF bonitně nejcennějších půd v I. třídě ochrany. Ten činí 13,5 ha. Nejvíce se na záboru podílí plocha č. 081 (7,08 ha), kde je uvažována zemědělská výroba. Plocha č. 214 pak byla vyčleněna z důvodu umístění bioplynové stanice. Byl tedy především zvažován potenciálně negativní vlivy na charakteristiku Obyvatelstvo, veřejné zdraví, z hlediska možného narušení pohody obyvatelstva možným zvýšeným šířením zápachu do okolí. Na druhé straně je nutno říci, že tyto lokality jsou vhodně vymezeny s ohledem na delimitaci ploch výroby do území severozápadně od stávajícího zastavěného území obce, jež se přimykají k objektu drůbežárny (v blízkosti je rovněž umístěna tlaková stanice VVTL plynovodu). Z prostorově funkčního a zejména provozního hlediska má umístění uvažované bioplynové stanice v rámci plochy č. 214 v přímé návaznosti na areál drůbežárny svoji logiku. Navíc navrhované uspořádání cestní sítě by umožnilo v období kampaní minimalizaci či příp. úplné vyloučení průjezdů samotnou obcí. Opatření, podmiňující vymezení plochy č. 214 jsou rozvedeny v kapitole 7.

5.3. Plochy veřejné vybavenosti (O)

Plochy se nachází při severozápadním okraji zástavby obce, v záhumenní poloze zástavby přiléhající od severu k silnici III/ 39525 Malešovice - Loděnice. Plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající mateřskou školu a hřbitov. Jejich využití je uvažováno pro budoucí rozvoj školství či sociálních služeb, plocha severně od stávajícího hřbitova je určena pro jeho rozšíření (je převzata z platné ÚPD, kde je vymezena jako územní rezerva. Plocha č. 093 neleží na ZPF, ostatní jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena max. výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


O 091 0,29 0 0 - 0,5 +1 +0,5 +1 0 O 092 0,69 -1 0 0 +1 +1 O 093 0,11 0 0 - 0,5 0 0 +1 +1



Celkově lze zhodnotit vliv návrhu ploch veřejné vybavenosti na ŽP a zdraví obyvatelstva jako málo významný.


www.ageris.cz 39

5.4. Plochy komerčního vybavení (K)

Plochy jsou součástí rozvojového území v jihovýchodní části obce, které je ze tří stran ohraničeno zastavěným územím, východní stranu pak tvoří vodní tok Potůček. Je vymezeno zahradami rodinných domů, zemědělským areálem (sušička), komerční zástavbou a čistírnou odpadních vod. Je určeno pro umístění podnikatelských aktivit menšího rozsahu pro zajištění pracovních příležitostí v obci. Podmínkou využití území je jeho napojení ze silnice II/395 Malešovice - Odrovice přes stávající zemědělský areál. Rozvojové plochy jsou částečně vymezeny na základě platné ÚPD, pro garáže a smíšené využití byly schváleny původním ÚPO (2000) a ve změně č. 3 ÚPO (2009). Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativu je pro plochy stanovena max. výšková hladina zástavby do 8 m.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


K 028 0,28 0 0 - 0,5 0 -1 +1 0 K 029 0,47 0 0 - 0,5 0 -1 +1 0 K 031 0,55 0 0 -1 0 -1 +1 0 K 032 0,70 0 0 -1 0 -1 +1 0

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně rozsáhlejší zábor půd v I. třídě ochrany hodnoceny jako přípustné.


U charakteristik Krajinný ráz, kulturní dědictví a Půda a horninové prostředí byly vyhodnocen potenciálně mírně negativní vliv. Plochy komerčního vybavení jsou však vhodně navrženy do volné, zbytkové plochy obklopené zástavbou. Celkově tak lze zhodnotit vliv návrhu ploch komerčního vybavení na ŽP a zdraví obyvatelstva jako málo významný.

5.5. Plochy sportovního vybavení (S)

Lokalita se nachází v severozápadní okraji zastavěného území obce. Plocha je umístěná mezi navrženými plochami pro bydlení a pro podnikatelské aktivity. Zčásti využívá volnou plochu mezi stávající zástavbou při silnici II/395. Bude sloužit také pro oddělení těchto funkcí, zároveň vhodně navazuje na stávající areál mateřské školy. Je určena pro realizaci sportoviště a případně také malé tělocvičny, neboť tyto funkce v obci chybí. Plocha je situována na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


S 100 1,11 0 0 -1 0 +0,5 +1 +1

Plocha sportovního vybavení je vhodně navržena do polohy přiléhající k současné zástavbě obce. Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je plocha přes plošně rozsáhlejší zábor půd v I. třídě ochrany hodnocena jako přípustná.


www.ageris.cz 40


Celkově lze zhodnotit vliv návrhu plochy sportovního vybavení na ŽP a zdraví obyvatelstva jako málo významný.

5.6. Plochy veřejné zeleně (S)

Plochy veřejné zeleně jsou navrženy v 5 segmentech jako doplňkové mezi nově navržené plochy pro bydlení. Plochy zeleně přispějí ke zvýšení obytných kvalit prostorů v nově zastavovaných lokalitách. Také budou fungovat jako odclonění (např. plocha č. 040) pohledově odcloní obytnou zónu od regulační stanice plynu) či jako rekreační zázemí (plocha č. 113) v rámci návrhu nejrozsáhlejší lokality pro bydlení při severním okraji zastavěného území obce. Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


S 035 0,44 +0,5 +0,5 - 0,5 +0,5 +1 +2 +2 S 040 0,12 +0,5 +0,5 - 0,5 +0,5 +1 +2 +2 S 069 0,33 +0,5 +0,5 - 0,5 +0,5 +1 +2 +2 S 101 0,32 +0,5 +0,5 - 0,5 +0,5 +1 +2 +2 S 113 0,64 +1 +1 -1 +1 +1 +2 +2

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně rozsáhlejší zábor půd v I. třídě ochrany hodnoceny jako přípustné. Svojí funkcí tento zábor kompenzují.


U charakteristik Půda a horninové prostředí byly vyhodnocen potenciálně mírně negativní vliv. Celkově však ve vyhodnocení návrhu ploch veřejné zeleně na ŽP a zdraví obyvatelstva převažují potenciálně pozitivní vlivy a to ve většině souborů charakteristik.

5.7. Plochy veřejných prostranství (U)

Plochy veřejných prostranství jsou vymezovány jako plochy ulic, chodníků či cyklostezek. V rámci navržených rozvojových lokalit jsou vymezeny jako nová uliční síť vymezující blokovou obytnou zástavbu, dále jako nová obslužná napojení ploch podnikatelských aktivit a ploch výroby, nebo jako propojení a napojení nových rozvojových lokalit na stávající uliční síť. Některé navrhované plochy veřejných prostranství jsou součástí původní ÚPO, či dílčích změn ÚPO č. 2, 3 (plocha č. 030, č. 037, č. 048, č. 065 a č. 211) plochy mimo zastavěné území jako návrhy účelových cest pak byly převzaty z návrhu KPÚ (plocha č. 016, č. 072, č. 083, č. 085, č. 089, č. 099, č. 111, č. 147, č. 164 a č. 185). Větší část z těchto ploch jsou situována na půdách I. třídy ochrany, některé na zemědělské půdě neleží.


www.ageris.cz 41

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


U 016 0,89 +0,5 0 0 0 +1 +1 +0,5 U 026 0,06 0 0 0 0 +0,5 +1 0 U 030 0,65 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 U 036 0,19 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 037 0,08 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 048 0,73 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 U 050 0,09 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 065 0,47 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 070 0,13 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 072 0,44 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 075 0,08 0 0 0 0 +0,5 +1 0 U 083 0,62 +0,5 0 -1 0 +1 +1 +1 U 085 0,09 0 0 - 0,5 0 0 +1 0 U 089 1,12 +0,5 0 -1 0 +1 +1 +1 U 097 0,05 0 0 - 0,5 0 +0,5 +1 0 U 099 0,84 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 U 111 1,66 0 0 -1 0 +0,5 +1 0 U 147 0,40 0 0 - 0,5 -1 +0,5 0 +1 U 164 0,75 +0,5 0 -1 0 +1 +1 +1 U 185 0,84 0 0 -1 0 +1 0 +1 U 211 0,04 0 0 - 0,5 0 0 +1 0



U charakteristik Půda a horninové prostředí byly u některých ploch s plošně rozsáhlejším záborem půd vyhodnocen potenciálně mírně negativní vliv. Celkově však ve vyhodnocení návrhu ploch veřejných prostranství na ŽP a zdraví obyvatelstva převažují potenciálně pozitivní vlivy (např. k tomu přispívá využití některých prostranství pro cyklistickou dopravu), a to ve většině souborů charakteristik.

5.8. Plochy dopravní infrastruktury (D)

Plochy dopravní infrastruktury jsou vymezovány jako plochy přestavby v rámci zastavěného území, optimalizace propojení návrhových ploch, zlepšení dopravního propojení mezi Malešovicemi a Medlovem, nebo představují doplnění dopravních objektů (zpomalovací ostrůvky, doplnění točny pro autobusy apod.). V rámci navržených rozvojových lokalit některé návrhové plochy byly převzaty z KPÚ (ploch a č. 114, č. 143). Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


D 041 0,14 - 0,5 0 - 0,5 0 0 +2 - 0,5 D 106 0,09 - 0,5 0 - 0,5 0 0 +1 - 0,5 D 114 0,35 -0,5 0 - 0,5 -1 -1 +1 0 D 143 1,33 0 0 - 1 -1 -1 0 0 D 201 0,08 0 0 - 0,5 0 0 +1 +1 D 210 0,46 0 0 - 0,5 0 0 + 0,5 0


www.ageris.cz 42



U charakteristik Biodiverzita a Krajinný ráz, kulturní dědictví byly u některých ploch vyhodnocen potenciálně mírně negativní vliv. Celkově však lze vyhodnotit vliv návrhu ploch dopravní infrastruktury na ŽP a zdraví obyvatelstva jako málo významný.

5.9. Plochy technické infrastruktury (T)

ÚP vymezuje nově plochu technické infrastruktury pro rozšíření stávající ČOV (plocha č. 034), příp. jako plochu přestavby v zastavěném území (plocha č. 074). Plocha rozšíření ČOV je situována na půdách I. třídy ochrany. Plocha přestavby leží mimo ZPF.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


T 034 0,05 0 +2 - 0,5 +1 -0,5 +1 +2 T 074 0,17 0 0 0 0 -0,5 0 +0,5



Celkově lze vyhodnotit vliv návrhu ploch technické infrastruktury na ŽP a zdraví obyvatelstva jako málo významný. U plochy č. 034 pro rozšíření ČOV pak ve vyhodnocení celkově převažují potenciálně pozitivní vlivy a to ve většině souborů charakteristik.

5.10. Plochy veřejné rekreace (R)

Plochy veřejné rekreace jsou navrženy ve dvou segmentech (plochy č. 017 a č. 071) v návaznosti na nově zastavované obytné lokality ve východní a západní části obce. Ve výsledné podobě mají mít všechny plochy charakter lesoparku (louky,vzrostlá zeleň) doplněné sportovišti. Plocha pro veřejnou rekreaci východně od obce pak má sloužit jako jistý přechod mezi zastavěným územím obce a územím přírodního parku Niva Jihlavy. Podrobnější využití v případě plochy č. 017 bude stanoveno v rámci zpracování územní studie. Malá část plochy je již navržena k záboru dle platné ÚPD (Změna č. 3 ÚPO) pro rozšíření stávajícího rybníka. Plochy veřejné rekreace zásadně přispějí ke zvýšení obytných kvalit obce jako celku. Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


R 017 2,51 +1 +1 -1,5 +1 +1 +1 +2 R 071 2,06 +1 +1 -1,5 +1 +1 +2 +2


www.ageris.cz 43

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně relativně větší zábor půd v I. třídě ochrany hodnoceny jako přípustné. Svojí funkcí tento zábor výrazně kompenzují.


S výjimkou charakteristiky Půda a horninové prostředí lze celkově vyhodnotit vliv návrhu ploch veřejné rekreace na ŽP a zdraví obyvatelstva jako výrazně pozitivní a to ve většině souborů charakteristik. Míra potenciálně pozitivního vlivu na ŽP je natolik významná, že rozsah záborů výrazně kompenzuje.

5.11. Plochy smíšené nezastavěného území (N)

ÚP vymezuje plochy smíšené nezastavěného území jako plochy pro účely vymezení prvků ÚSES (plochy č. 132, č. 167, č. 168 a č. 169) a také jako plochu zpětné rekultivace (zrušení) fotovoltaické elektrárny za účelem návratu půd do zemědělského využívání (plocha č. 177). Většina ploch vymezených pro prvky ÚSES vychází z návrhu KPÚ. Plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


N 132 0,26 +1 +2 - 0,5 +2 +1 0 +1 N 167 2,67 +1 +1 -1,5 +2 +2 0 +1 N 168 2,87 +1 +1 -1,5 +2 +2 0 +1 N 169 0,75 +1 +1 -1 +2 +2 0 +1 N 177 11,39 0 +1 - 2 0 +1 0 0

Z pohledu vlivu navrhovaných ploch na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou plochy přes plošně rozsáhlejší zábor půd v I. třídě ochrany hodnoceny jako přípustné. Svojí funkcí tento zábor výrazně kompenzují.


S výjimkou charakteristiky Půda a horninové prostředí lze celkově vyhodnotit vliv návrhu smíšených nezastavěného území na ŽP a zdraví obyvatelstva jako výrazně pozitivní a to ve většině souborů charakteristiky. Míra potenciálně pozitivního vlivu na ŽP je natolik významná, že rozsah záborů výrazně kompenzuje.

5.12. Plochy vodní a vodohospodářské (W)

ÚP vymezuje plochy vodní a vodohospodářské pro účely vymezení prvků protipovodňové ochrany (hráze - plocha č. 116, č. 119, č. 146 a č. 150), pro plochu mokřadu (plocha č. 117), pro účely realizace rybníků (plocha č. 120), pro rozšíření vodních toků či břehových porostů (plocha č. 146) a pro účely dočasných zemníků k výstavbě hrází, kde po vytěžení vzniknou nové vodní plochy (plocha č. 151 a č. 155). Část byla převzata ze změny č. 3 ÚPO, část z návrhu KPÚ. Cílem je zlepšit hydrologické poměry


www.ageris.cz 44

a podpořit rozvoj mokřadních a lužních biotopů. Některé plochy jsou situovány na půdách I. třídy ochrany.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


116 W 0,41 0 0 - 0,5 0 0 +1 +2 117 W 0,73 0 +1 - 1 +1 +1 +1 0 119 W 0,46 0 +1/-1 - 0,5 -1 -1 +1 +2 120 W 1,61 +1 +2 0 -1/+2 1/+1 0 0 131 W 0,19 0 +2 - 0,5 -1/+2 0 0 0 146 W 0,24 0 +1 - 0,5 +2 +1 0 0 150 W 1,73 0 +1/-1 -1 -1 -1 +1 +2 151 W 0,97 0 +2 -1 -1/+1 -1/+2 0 0 155 W 1,01 +1 +2 -1 -1/+2 -1/+2 +1 +1



Vymezení vodních a vodohospodářských ploch lze hodnotit z více pohledů. Z hlediska deklarovaných cílů a funkcí jako vodní plochy, či plochy obnovy mokřadu převažuje mírně pozitivní či pozitivní vliv na většinu souborů charakteristik, zejména u Biodiverzita a Krajinný ráz, kulturní dědictví. Ve fázi zemních prací však lze uvažovat i s potenciálně negativními jevy. Ty však budou rázu přechodného. S ohledem na cíle zlepšit hydrologické poměry a podpořit rozvoj mokřadních a lužních biotopů lze přepokládat převažující potenciálně působení pozitivních vlivů na ŽP v dlouhodobějším časovém horizontu. Ve vztahu k cílům protipovodňové ochrany pak lze očekávat potenciálně pozitivní vliv i na charakteristiku Obyvatelstvo, veřejné zdraví.

5.13. Plochy lesní (L)

ÚP vymezuje plochy lesní pro účely vymezení větrolamů jako interakčních prvků ÚSES. Vymezení ploch je převzato z návrhu KPÚ.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


L 202 1,12 +1 +1 -1 +1 +2 0 +1 L 203 1,49 +1 +1 -1 +1 +2 0 +1 L 204 1,02 +1 +1 -1 +1 +2 0 +1 L 206 0,67 +1 +1 -1 +1 +2 0 +1 L 207 0,13 +1 +1 - 0,5 +1 +2 0 +1



www.ageris.cz 45


S výjimkou charakteristiky Půda a horninové prostředí (především u plochy č. 203) lze celkově vyhodnotit vliv návrhu ploch lesních na ŽP a zdraví obyvatelstva jako pozitivní a to ve většině souborů charakteristik. Míra potenciálně pozitivního vlivu na ŽP je natolik významná, že rozsah záborů výrazně kompenzuje.


www.ageris.cz 46

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

6.1. Porovnání vlivů variant koncepce

Navržené řešení vychází z návrhu zadání ÚPO Malešovice obce definovaných v návrhu ÚPO Malešovice, a požadavků vyplynuvších z veřejného projednání. Variantní řešení v Zadání ÚP nebylo požadováno.


www.ageris.cz 47

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ

Kapitola obsahuje výčet návrhových ploch, ve kterých byly v kap. 5 identifikovány vlivy na posuzované charakteristiky životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Jedná se o plochu návrhu smíšených ploch výrobních V - č. 214, která byla vyhodnocena jako podmínečně přípustná pro zapracování do územního plánu. Součástí kapitoly je doplnění popisu této plochy o navržená opatření. Cílem opatření je odstranění nebo snížení potenciálního rizika negativního vlivu. Po akceptování navržených opatření je možné považovat plochy za přípustné pro zapracování do územního plánu.

Funkční typ




Biodiverzita

Krajinný ráz,


Sídla, urbanizace


V 214 0,95 -1 0 - 0,5 0 -1,5 -1 -1

U plochy č. 214 vyvstala nutnost doplnění opatření z důvodu nutnosti bližší specifikace podmínek využití území pro bioplynovou stanici. Její ponechání mezi návrhovými plochami je možné za následujících podmínek, kdy společenské přínosy vyváží potenciálně významná negativa (potenciální snížení pohody obyvatel apod.):

o v další fázi územního řízení bude zvoleno takové technologické řešení bioplynové stanice, které zajistí účinnou eliminaci šíření pachových látek do okolí v období jejího provozu, přičemž bude navržen takový provozní řád, který zajistí co nejefektivnější nakládání s materiálem tak, aby bylo dosaženo maximálně účinného omezení šíření pachů do okolí.


www.ageris.cz 48

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Kapitola obsahuje vyhodnocení referenčních cílů ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva stanovených v úvodní kapitole (kapitola 1). Referenční cíle jsou utříděny podle příslušných strategických studií.

Hodnotící stupnice

Hodnotící symbol Míra zhodnocení způsobu zapracování

2 Řešení územního plánu přispívá v dostatečné míře k naplnění relevantního cíle

1 Řešení územního plánu mírně přispívá k naplnění relevantního cíle

0 Řešení územního plánu nemá na daný relevantní cíl vliv, případně je řešení nositelem jak mírně kladných, tak mírně záporných vlivů

- 1 Řešení územního plánu je v mírné kolizi s relevantním cílem

-2 Řešení územního plánu je s relevantním cílem v kolizi

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky


Vybrané relevantní cíle Zhodnocení

o Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost;

1

o Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného;

1

o V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely;

1

o Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu);

1


www.ageris.cz 49



o V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území.

2

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí ze Státního programu ochrany přírody a krajiny:

Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny


o Zajistit efektivní uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání s cílem zachování nebo zlepšení jejích funkcí, zvýšení ekologické stability a životaschopnosti krajiny a zachování jejích ekologických a estetických hodnot s přihlédnutím k ostatním funkcím, které jsou v krajině nezbytné;

2

o Při vymezování ploch výroby a skladování v rámci funkčního využití území upřednostňovat v zastavěném a zastavitelném území nevyužívané nebo opuštěné plochy bývalých průmyslových aj. areálů (brownfields).

1

o V sídlech podporovat péči o plochy zeleně a prioritně zakládat nové parky; 2

o Vymezit v rámci územního plánování dostatečné plochy pro zachování a zakládání přírodních a přírodě blízkých prvků v sídlech, jejich propojování a návaznost na příměstskou krajinu, včetně jejich využití pro pěší a cyklisty.

2

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí z Politiky územního rozvoje České republiky



o Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví;

1

o Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice;

1

o Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit 1


www.ageris.cz 50



ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areál a ploch;

o Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

2

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí z Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR


o ochrana biologické a krajinné rozmanitosti; 1

o postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi;

1

o zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti);

1

o chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

1


www.ageris.cz 51

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí z Programu rozvoje Jihomoravského kraje:

Program rozvoje Jihomoravského kraje


o Podpora ekologizace energetických zdrojů a tepelně energetická sanace budov;

2

o Podpora revitalizace vodních toků a zprůchodňování vodních překážek; 2

o Podpora staveb protipovodňové ochrany s důrazem na ochranu sídel a zadržení vody v krajině.

2

Vyhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí z Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje 2008 - 2028:

Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje 2008 - 2028


o Územně energetická koncepce konstatuje, že v rámci Jihomoravského kraje se jeví jako nejperspektivnější energetické využití biomasy k výrobě tepla v bioplynových stanicích a to díky vysokému potenciálu ve využití biomasy.

2


www.ageris.cz 52

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kapitola obsahuje návrh ukazatelů, které umožní sledovat vliv změn vlastností území vyvolaných naplňováním územního plánu. Ukazatele jsou stanoveny ve vztahu k naplňování vybraných referenčních cílů.

Ukazatele pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí:

Složka životního prostředí

Referenční cíl ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel

Ukazatele sledování vlivu územního plánu na ŽP

1. Ovzduší, klima

1.1 Snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do ovzduší (především z lokálních topenišť)

- množství NOx,, CO, benzo(a)pyrenů;

2. Voda 2.1 Zvýšení retence a prodloužení odtoku vody z povodí

- vývoj míry retence území (hodnocený metodou čísel odtokových křivek).

2.3 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů

- délka vodotečí s kvalitním vegetačním doprovodem (Km);

2.4 Zlepšovat kvalitu povrchových vod - úroveň BSK v povrchových vodách

2.5 zlepšení kvality životního prostředí vodních organizmů v povrchových vodách

- monitoring citlivých druhů (např. rak říční)


3.1 Omezovat nové zábory ZPF a PUPFL

- plošné vyjádření záborů ZPF a PUPFL (ha);

3.2 Zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního prostředí

- měření úrovně nitrátů a dalších látek v půdě

3.3 zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi

- hodnocení erozního smyvu;

- protierozní opatření v území;

4. Biodiverzita 4.1 Posilování ekologické stability krajiny, udržení a rozvoj biodiverzity

- změna koeficientu ekologické stability (změna poměru zastoupení intenzivně a extenzivně využívaných ploch);

- podíl krajinné zeleně v krajině;

- přítomnost nově vznikajících přírodně blízkých biotopů;

- provedené revitalizace


5.1 Ochrana specifických krajinných prvků a krajinné struktury utvářející místně typický krajinný ráz

- množství negativních zásahů do krajinného rázu (staveb, opatření, zásahů do území);


www.ageris.cz 53

Složka životního prostředí

Referenční cíl ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel

Ukazatele sledování vlivu územního plánu na ŽP

6. Sídla, urbanizace

6.2 Sanace a revitalizace objektů a ploch brownfields - sanované a rekultivované plochy (ha);


7.1 Zlepšit kvalitu života obyvatel sídel vytvářením kvalitního urbánního prostředí a jeho napojení na přírodní zázemí města

- investice do veřejných prostranství (Kč);

7.2. Snížení hlukové zátěže - dodržení hlukových limitů


www.ageris.cz 54

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Závěrečná kapitola shrnuje metodický postup a výsledky jednotlivých dílčích kroků hodnocení SEA, které předkládá v přehledné a stručné formě. Detailní informace jsou obsaženy v příslušných kapitolách hodnocení.

Vyhodnocení vlivu územního plánu obce Malešovic na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je zpracováno na základě přílohy č.7 k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Požadavek na zpracování hodnocení SEA vyplývá ze Zadání ÚPO Malešovice v souvislosti s možným ovlivněním kvality ovzduší z ploch výroby. Souvisí to zejména s uvažovaným umístěním plochy pro bioplynovou stanici

V 1. kapitole byl sestaven výčet vybraných relevantních koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí. Z dílčích cílů těchto dokumentů byly zpracovatelem SEA sestaveny tzv. referenční cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva, které jsou ovlivnitelné předpokládaným uplatněním posuzovaného územního plánu, v rámci jeho prostorového a věcného řešení.

Předmětem 2. kapitoly je kontrola a zhodnocení informací o jednotlivých složkách životního prostředí, které jsou součástí analytické části územního plánu (Průzkumů a rozborů). Zhodnocení informací je dále doplněno o popis jejich předpokládaného vývoje v případě neuplatnění posuzované koncepce Z pohledu popsaného stavu složek životního prostředí v území byla pozornost při hodnocení SEA věnována zvýšená pozornost problematice dopadů ÚP na zemědělského půdní fond a problematiku hluku, zejména hluku z dopravy.

Kapitola 3. obsahuje výčet charakteristik životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny. Potenciálně ovlivnitelné charakteristiky jsou vybrány se zřetelem na zvolené referenční cíle životního prostředí a roztříděny podle hodnocených složek životního prostředí.

Kapitola 4. obsahuje vyhodnocení současných problémů a jevů životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu významně ovlivněny. Detailně je vyhodnocen vliv územního plánu na zejména na zemědělský půdní fond a vlivy na hygienické aspekty území v návaznosti na soubory typů nově navrhovaných ploch, které jsou potenciálně významné pro zvyšování negativní zátěže životního prostředí.

Kapitola 5. se věnuje detailnímu posouzení návrhové lokality územního plánu. Je posuzován vliv změny způsobů jejího využití (při možném uplatnění změn umožněném regulativy dané plochy) na základní složky životního prostředí (ovzduší a klima, voda, půda a horninové prostředí, biodiverzita, krajinný ráz, kulturní dědictví, sídla a urbanizace, obyvatelstvo a veřejné zdraví). Souborné skupiny charakteristik reprezentují ty charakteristiky, které jsou obsahem vybraných referenčních cílů určených v první kapitole. Z návrhových lokalit nebyly žádné vyhodnoceny jako jednoznačně nevyhovující nebo ve zásadním rozporu s cíli relevantních podkladových dokumentací.


www.ageris.cz 55

Kapitola 6. konstatuje, že územní plán obce Malešovice je řešen invariantně. Variantní řešení ÚPO nebylo požadováno.

Kapitola 7. obsahuje výčet návrhových ploch, u kterých byly v kapitole 5. identifikovány významnější vlivy na posuzované charakteristiky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a plochy byly zhodnoceny jako pouze podmíněně přípustné pro zapracování do územního plánu. Součástí kapitoly je doplnění popisu těchto ploch o navržená opatření. U jedné návrhové plochy bylo doporučeno podmínečné akceptování, ve kterém je podmínkou bližší definování konkrétních charakteristik těchto lokalit s cílem minimalizovat její negativní vliv. Cílem těchto opatření je odstranění nebo snížení negativního vlivu. Po akceptování navržených opatření (podmínek) je možné považovat plochy za přípustné pro zapracování do územního plánu.

8. kapitola obsahuje vyhodnocení referenčních cílů ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva stanovených v úvodní kapitole. Referenční cíle jsou utříděny podle příslušných strategických studií. Koncept územního plánu není v kolizi s žádným z referenčních cílů. Územní plán vytváří dostatečné předpoklady pro naplnění většiny vybraných referenčních cílů.

9. kapitola obsahuje návrh ukazatelů, které umožní sledovat vliv změn vlastností území vyvolaných naplňováním územního plánu. Ukazatele jsou opět stanoveny ve vztahu k naplňování vybraných referenčních cílů.


www.ageris.cz 56

11. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

K návrhu „Zadání Územního plánu Malešovice“ byla pořizovateli ÚP, kterým je Městský úřad Pohořelice, doručena následující vyjádření dotčených orgánů státní správy:

3.1. Přehled vyjádření dotčených orgánů:

3.1.1. MÚ Pohořelice - Odbor dopravy a silničního hospodářství, Vídeňská 699, Pohořelice

- nemá námitek

- 1 připomínka

3.1.2. MÚ Pohořelice – Odbor kultury a památkové péče, Vídeňská 699, Pohořelice

- 2 připomínky

3.1.3. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

A) stanovisko odboru životního prostředí (OŽP)

1. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon):

- 1 připomínka

2. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- 2 připomínky

3. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů:

- 3 připomínky

4. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- 4 připomínky

5. Z hlediska zákona č.86/2002 S., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů:

- 1 připomínka

6. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů:

- 1 připomínka


www.ageris.cz 57

B) stanovisko odboru dopravy

- 4 připomínky

C) stanovisko odboru kultury a památkové péče

- 1 připomínka

3.1.4. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, Jeřábkova 4, 602 00 Brno

- neuplatňuje požadavky.

3.1.5. Obvodní báňský úřad v Brně, Cejl 13, 601 42 Brno

- nemá připomínek

3.1.6. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1


3.1.7. Ministerstvo obrany ČR, VUSS Brno, Svatoplukova 2687/84, 615 00 Brno

- 1 připomínka

3.1.8. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor investičního rozvoje, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2


3.1.9. Ministerstvo zdravotnictví, odbor Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2


3.1.10. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2


3.1.11. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1


3.1.13. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov


3.1.14. HZS Jihomoravského kraje, Zubatého 1, 614 00 Brno

- vydává souhlasné koordinované stanovisko za splnění 2 podmínek


www.ageris.cz 58

3.1.15. Státní energetická inspekce, územní inspektorát Brno, Opuštěná 4, 602 00 Brno

- vydává souhlasné stanovisko

- 1 připomínka

3.1.16. Ministerstvo zemědělství ČR - Pozemkový úřad nám. T.G.M. 976/13 Břeclav


3.1.17. Úřad pro civilní letectví, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6


3.2. Přehled vyjádření subjektů a organizací přítomných v daném území

3.2.1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Šumavská 33, 612 54 Brno


3.2.2. Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, 636 00 Brno


3.3. Vyjádření dotčených obcí

3.3.1. Obec Malešovice, Malešovice 50, 664 65

- 10 připomínek

3.4. Připomínky veřejnosti

- v průběhu projednávání nebyly uplatněny připomínky veřejnosti.

Výše uvedené připomínky byly následně projednány na veřejném projednání a zapracovány do zadání ÚP a následně zpracovatelem zohledněny. Vzhledem k tomu, že nebylo požadováno zpracování variant řešení ÚP, ani zpracování konceptu ÚP, byl v dalším stupni zpracován přímo Návrh územního plánu Malešovice. Ten ještě nebyl veřejně projednán.


www.ageris.cz 59

12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA KE KONCEPCI

Zpracovatel vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)

„ÚZEMNÍ PLÁN MALEŠOVICE“

na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci.

Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty.

Návrhové lokality územního plánu lze považovat z hlediska životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví za akceptovatelné. U rozvojové plochy č. 214 je však třeba zohlednit opatření k odstranění nebo snížení identifikovaných negativních vlivů jako podmiňující navrhované využití.

V Brně, dne 8..10.2012.

………………………………………………….

Ing. Ladislav Vondráček Držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., §19 (osvědčení MŽP ČR o odborné způsobilosti k hodnocení vlivu staveb a činností na životní prostředí č.j. 8391/1317/OPV/93, prodloužené rozhodnutím MŽP ČR č.j. 49733/ENV/11 ze dne 20.7.2011 do 31.12 2016


www.ageris.cz 60

SEZNAM ZKRATEK

ČOV čistírna odpadních vod

ČR Česká republika

EVL, PO Evropsky významná lokalita, ptačí oblast (součásti soustavy NATURA 2000)

KPÚ komplexní pozemkové úpravy

LBC lokální biocentrum (prvek ÚSES)

LBK lokální biokoridor (prvek ÚSES)

MŽP Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEHAP ČR Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky

RBC regionální biocentrum (prvek ÚSES)

RBK regionální biokoridor (prvek ÚSES)

NRBK nadregionální biokoridor (prvek ÚSES)

PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR Politika územního rozvoje České republiky

SEA posouzení koncepcí z hlediska vlivu na životní prostředí

SPŽP Státní politika životního prostředí České republiky

ÚP územní plán

ÚPO územní plán obce

ÚPD Územně plánovací dokumentace

ÚSES územní systém ekologické stability

VKP významný krajinný prvek

VVTL velmi vysokotlaký (plynovod)

ZCHÚ zvláště chráněné území (dle zákona č. 114/1992 Sb.)

ZPF zemědělský půdní fond


www.ageris.cz 61

PŘÍLOHY

Příloha 1 Autorizační osvědčení zpracovatele

www.ageris.cz 62

www.ageris.cz 63

Date post:	04-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Jeřábkova 5, 602 00 Brnoo Koncepce rozvoje ovocnictví v Jihomoravském kraji; o Větrná eroze...

Documents