Kaktusy 2006 Special 3 G.spegazzinii

lamas Kulhanek & Josef Odehnal

Tento special ma pfedstavit sirokou variabilitu taxonu tohoto druhu na jednotlivych lokalitach. Na zaklade pozorovanf fady populacf na jejich pfirozenych stanoviStfch Vom na snfmcfch pfedstavujeme jednotJive geograjicke oblasti vyskytu jednoho z nejkrasnejsfch gymnocalycif.

Na titulu: G. spegazzinii, EI (armen, Salta, 1930 m Na zadni strane: G. spegazzinii, (horrillos, Salta, 2020 m

HlXll. rocni~ ~ . . ~,

~ ~.~.

VydiJVa SPOLECNOST CESKYCH

A SLOVENSKYCH PESTITELU KAKTUSU

A SUKULENTU SE SiOLEM V BRNE

bankovni konto 1342337329/0800

Predseda: Ing. JOSEF OOEHNAL

Glocova 22, 620 00 Brno tel. : 545 219 179

Jednatel : Ing. IVAN BEtÄK

Pod lesem 27 14300 Praha 4-Komorany

tel. : 241 765942 mobil: 605 929 930

Hospodar: Ing. STANISLAV STUCHLiK

Jilova 23 63900 Brno

tel. : 543 241 245

Adresa reda kce: Nadrazni 284

28914 Poricany tel. : 32 1 695110

Redaktor & layout: JliH STEMBERA

ji [email protected]

Redakcni rada: Mgr. PETR PAVELKA jr.

Mg r. JAN GRATIAS JAN KLiKAR

Ing. LlBOR KUNTE JAN RiHA, prom. biolog

Ph Dr. RUOOLF SLABA Ing. STANISLAV STUCHLiK

JIRi STEMBERA MUDr. ViTEZSLAV VLK

Osvit & tisk: TlSKÄRNY MAESTRO S. f. O.

Branicka 57 14700 Praha 4-Bran ik

Vydavani povoleno pod c. MK CR E 14111 zr. 2003 .

Specialni eisiG 3/2006 vyslo v Praze 15. listopadu 2006 jako pnloha

4. cisla, naklad 3250 vYtisku.

ISSN 0862-4372 © SCSPKS

http://www.cs-kaktusy.cz

Podavani novinovYch zasilek povoleno. Ceska posta, s. p., Odstepnym zavodem Praha,

i'j. 5323/95 ze dne 14. 7. 1995.

kaktusy XXXXIII • Special 2006 • 3

Gymnocalycium spegazzinii bylo popsano Spegazzinim v roce 1905 v Cactacearum platensium tentamen jako Echinocactusloricatus. Poselger jiz v roce 1853 oznacil stejnym nazvem jiny druh a vzhledem k duplicite tohoto jmena Briton a Rose (1922) v publikaci The Cactaceae pfekombinovali tento taxon na Gymnocalycium spegazzinii. Typova populace byla objevena v provincii Salta v oblasti osady La Vina. Rostliny z pfedhuff Cumbre dei Obispo nabfzel A. V. Fric jako G. horizontalonium, ktere zminuje Kreunzinger ve sve revizi v roce 1935. Backeberg a Knuth (1935) oznacujf rostliny z oblasti kolem Cachi provizornfm jmenem G. spegazzinii var. cachense, kterou orok pozdeji prvnf z autoru popsal jako varietu maior v Blätter für Kakteenforschung (1936), jejfz latinskou diagn6zu pfedstavil az v americkem casopisu Cactus and Succulent Journal (1951). F. Ritter v roce 1953 pfivezl ze sve cesty po Bolfvii nove svetle otrnene rostliny, ktere sbfral v blfzkosti osady Carrizal, dep. Tarija. H. Winter, sestra F. Rittera, nabfzela jejich semena pod oznacenfm G. cardenasii n. n. FR 88. Vzhledem k tomu, ze je profesor Cardenas nesbfral sam, Ritter (1964) jim dal jmeno G. cardenasianum a podrobny popis uvedl az v roce 1980 ve sve knize Kakteen in Südamerika. Soucasne s tfm uvadf i popis G. armatum z oblasti EI Paicho, dep. Tarija. Japonec Ito (1981) popsal G. spegazzinii vaUortispinum v publikaci The Cactaceae, neuklildil vsak typ a pfilozeny obrazek je v rozporu s uvadenymi znaky a dokumentuje spEie pozdeji popsanou var. punillense. H. Till a W. Till (1994) popisujf v casopisu rakouske pracovnf skupiny Gymnocalycium novou varietu punillense, jejfz typova lokalita se nachazf v provincii Salta v oblasti La Punilla na okraji Quebrada dei Rfo de Las Conchas. Kiesling a Metzing (1996) vytvofili novou kombinaci G. spegazzinii subsp. cardenasianum, charakterizujf subspecie, arealy rozsffenf a typy obou taxonu. Hunt (1999) synonymizuje G. armatum s G. cardenasianum. H. Til! a H. Amerhauser (1999) fadi G. armatum jako formu ke G. cardenasianum na zaklade pfedpokladu, ze se G. armatum nachazf promfsene v populaci s G. cardenasianum. Domnfvali se, ze F. Ritter tyto rostliny zamenil s Weingartia cargliana, ktera v teto oblasti roste. Joachim Noak (2002) pfi sve ceste v roce 2001 objevuje v oblasti Pachu Sud rostliny odpovfdajfcf Ritterovu popisu G. armatum. Halda a Sorma (2002) na zaklade odlisnosti tvaru semene, barvy testya velikosti kvetu vytvofili novou kombinaci G. spegazzinii subsp. armatum. Druhy z autoru v roee 2004 od tohoto popisu odstupuje a spolecne s R. Slabou (2004) pfekombinovali tento taxon na G. spegazzini subsp. cardenasianum var. armatum, a to na zaklade mensfho a plossfho stonku, silnejsfch odstavajfcfch trnu hnedocerne barvy a mensfch semen. R. Slaba üdajne nachazf rostlinu v Quebrada dei Toro vyznacujicf se krMkymi drapovitymi trny. Tyto rostliny jsou znamy jiz fadu let z kultury a pravdepodobne pochazeji z pestfrny pana Fleischera. Tuto krasnou kulturnf formu popisuje v roce 2005 jako var. spegazzinii f. unguispinum. Tato kombinace je doposud poslednL

Gymnocalycium spegazzinii BRITION ET ROSE, Cactaceae 3: 155, 1922

subsp. spegazzinii var. spegazzinii

syn .: Echinocactus loricatus SPEGAZZINI, Caet. Plant. Tent., p. 502,

1905, nom. illeg., non Poselger 1853

Gymnocalycium loricatum (SPEG.) SPEG., Anales Soc. Sei .

Argent., 99 : 140, 1925, nom. illeg.

var. spegazzinii f. unguispinum SLABA

Kaktusy, 41 (2): 38-41, 2005

var. major BACKEBERG

CSJ (US), 23 (3): 86-88, 1951

syn .: Gymnocalycium spegazzinii BRITION ET ROSE

var. cachense BACKEBERG ET KNuTH, Kaktus ABC, p. 296, 1935, nom.

inval.

var. punillense H. TILL ET W. TILL

Gymnocalycium, 7 (1): 119, 1994

subsp. cardenasianum (RITTER) R. KIESLING ET METZING

Darwiniana, 34: 404, 1996

var. cardenasianum syn .: Gymnocalycium cardenasianum RITTER, Taxon, 13 (4): 144, 1964

var. armatum (RITTER) SLABA ET SORMA

Kaktusy, 40 (3): 69, 2004

syn .: Gymnocalycium armatum RITTER, Kakteen in Südamerika 2: 662,

1980

Gymnocalycium spegazzinii subsp. cardenasianum f. armatum (RITTER) AMERHAUSER ET H. TILL, Gymnocalycium,

12 (4): 305-312, 1999

Gymnocalycium spegazzinii subsp. armatum (RITTER) HALDA ET

SORMA, Acta Mus: Richnov., sect. nat., 9 (1): 65, 2002

subsp. bayrianum (H. TILL) HALDA

Cactaceae etc., 9 (3): 84, 1999

syn.: Gymnocalycium bayrianum H. TILL, Kakteen Sukk.,

38 (8): 191, 1987


Areal vyskytu je znacne rozsahly, pfedstavuje sucha lidoli vychodnich And, izolovaneho severniho vybezku oblasti Monte s rocnim lihrnem srazek 100- 350 mm (Metzing 1995) a zasahuje do tff argentinskych provincii: Catamarca, Tucuman a Salta. Nejjiznejsi vyskyt spada do oblasti nahorni plosiny u osady Capillitas v nadmofske vysce 2700 m. Tato nahorni plosina se pozvolna snizuje do lidoli Valle de Calchaquies lemovaneho na zapade pohoffm Sierra Chango Real a Sierra de Quilmes, na vychode Sierra dei Aconquija a Cumbres Calchaquies, kudy proteka feka Rio Santa Maria a severozapadne od Cafayate pak Rio Calchaqui, severovychodne od Cafayate je areal G. spegazzinii ohranicen lidolim Quebrada dei Rio de Las Conchas, nad nimz se zveda Sierra de Carahuasi na vychode a Sierra dei Leon Muerto na zapade. Vyskyt pokracuje pres nahorni plosinya lidolf lemujicf Cumbres dei Obispo, severne od Cachi na La Poma a severozapadnim smerem od Rosario de Lerma lidolfm Quebrada dei Toro k nejsevernejsimu vyskytu u osad Las Cuevas a Encrucijada v nadmorske vysce 3400 m. Nejnize polozene misto vyskytu je vychodnim smerem od Cafayate v Quebrada dei Rio de Las Conchas v nadmorske vysce 1500 m. Vzdalenost podle satelitnich map predstavuje od nejjiznejsiho k nejsevernejsimu vyskytu priblizne 325 km a v nejsirsim miste asi 70 km.

Prvnf nami predstavovanou oblastf je jiznf cast vyskytu od osady Capillitas po Tolomb6n, charakterizovana glacialnfmi sterkovito-pfsCitymi naplaveninami. Pri prechodu z Cuesta Capillitas na nahornf plosinu Campo Arenal se na svazfch jeste vyskytuji Denmoza rhodacantha a Soehrensia jormosa var. grandis. Doprovodnou vegataci tVOri drevinne porosty Larrea sp. a z kaktusovitych Trichocereus terscheckii (pasacana). Par kilometru severne u EI Arenal je mozne nalezt take Pterocactus spec. se stejne otrnenymi rostlinami G. spegazzinii jako u Capillitas. Nfzeji (2040 m) u osady EI Desmonte se vyskytuji vetSf a spfse svetleji otrnene rostliny, nektere az 0 prumeru 30 cm, s doprovodnou vegetacf Echinopsis leucantha, Opuntia sulphurea, Jatropha sp. a Acacia sp. Za osadou Santa Maria pri prechodu do provincie Tucuman u EI Cardonal se spolecne s G. spegazzinii objevuji prvnf Acanthocalycium thionanthum, ktere doprovazejf Tephrocactus weberi a E. leucantha .



Na strane 6: Lokalita nejjiznejsiho yYskytu G. spegazzinii u Capillitas, Catamarca, 2700 m

Mapa jizni oblasti yYskytu

G. spegazzinii, Capillitas

Substrat je pfsCito-hlinity, mfsty s vetSfm podflem sterku. Kefovity porost je mfsty husteji zastoupen nez na pfedchozfch stanovistfch. V departamentu Tafi dei Valle v okolf historickeho a turisticky velmi vyhledavaneho mestecka Amaicha dei Valle se vyskytuji populace shodne s rostlinami u Santa Maria a EI Cardonal. V oblasti byvaleho velkeho indianskeho sfdliste, dnes Ruinas indfgenas de Quilmes, ve kterem püvodnf obyvatele odolavali po 120 rokü najezdüm spanelskych dobyvatelü, se nachazf populace G. spegazzini morfologicky odpovfdajfcf rostlinam z pfedchozfch lokalit, ale vzhledem k vetSfmu podflu sterkovite a kamenite frakce jsou

rostliny mensfho vzrustu, ktery si udrzujf i v kulture. Sfdliste zasahuje hluboko do pohoff Sierra de Quilmes. Z doprovodne vegetace se zde vyskytujf Prosopis alba a Cercidium australe, jejichz plody slouzily jako hlavnf zdroj obzivy indianu. Ze svahu sem zahujf i G. saglionis s E. leucantha a v udolf

Trichocereus pasacana (terscheckii), ktery je dominantnf rostlinou teto oblasti . Raz krajiny az k mestu Cafayate se rok od roku vyrazne menf, zejmena v rovinach kolem osady Tomb6n jsou rozsahle vysadby vinic, vyt€snujfcf puvodnf populace G. spegazzinii. Mohli jsme je pozorovat na lidskou cinnostf

Lokalita pred EI Desmonte. Catamarca, 2050 m

G. spegazzinii, EI Desmonte

kaktusy ><XXXIII • Special 2006 • 3

Variabilita G. spegozzinii u EI Desmonte

Pohled z lokality G. spegazzinii u EI Desmonte, v pozadi Sierra de Quilmes

nezasazenych ostruvcfch puvodnf vegetace. G. spegazzinii zde doprovazf Gymnocalycium saglionis, Echinopsis leucantha, Acanthocalycium thionanthum var. brevispinum, Parodia tolombona a Trichocereus pasacana (terscheckii) . Vsechny druhy jsou hojne zastoupenya podle velikosti muzeme usuzovat na jejich velke starr. Nektere E. leucantha dosahuji pfes % metru vysky. Rovnez G. spegazzinii dosahuje uctyhodnych rozmeru (30 cm).



Na strane 10: Tato rostlina G. spegazzinii na lokalite u EI Desmonte dosahuje v prumeru 30 cm

G spegazzinii u EI Cardonal, Tucuman, 2000 m. Populace s kratkymi tmy

·- -

. ",:

~-

..,;._-, . ,

Mesto Cafayate nachazejfci se 14 km severne od Tolomb6n je vyznaenym hospodarskym a kulturnfm centrem provincie Salta. Z Cafayate se muzeme na dalsf lokality vydat dvema smery, budlo severovychodne na La Vi na aRosario de Lerma po silnici e. 68, nebo severozapadne na San Carlos, Molinos a Cachi, silnice c. 40. Oblast Cafayate je nejnfze polozenou ve Valles Calchaqufes apopulace G. spegazzini vyskytujfci se severovychodne az k upatf Quebrada dei Rfo de Las Conchas a severozapadne az u La Merced muzeme priradit k dalsf odlisne skupine tohoto druhu. Tyto populace jsou charakterizovany varietou punillense s typovou lokalitou v okol[ La Punilla. Toto mfsto je charakteristicke nanosy jemneho pfsku s nizsfm podflem sterkovite frakce. Rostliny se vyznaeujf delsf kvetnf trubkou a ve vetSine pffpadu i nahnedlou epidermis, pektinMne usporadanymi trny v areoie, vyssfm poetem zeber apouze na lokalite u EI Obelisco jsou temer vsechny rostliny se svetlymi prilehlymi trny. V oblasti La Punilla az La Merced jsou populace zastoupeny jak tmavotrnymi, tak i svetle otrnenymi jedinci.

V prusmyku Rfo de Las Conchas jsme pozorovali poslednf populaci G. spegazzinii mezi Cerrro Campana (Santa Barbara) aMorales, ktera se lisr od rostlin


A P

~CHI 0 "" nNnttJ

~ SECL.ANTAs ' o

LA :JCOS,!(J~ 0 ' -

O ELCARMEN

ANr.,JrAC.~ 0"..-\ -_________ LA MERCED 0 '

"Raf.,J o MORAUS

.• c_ 0 CERRO CAMPANA ~RALITO

~·~ o

- '\. - ~ 1 _ O EL OBEUSCO

CAFAYATE 0 ' .- .


Na strane 12: lokalita G. speggazzinii var. punillense u EI Obelisco, Salta, 1550 m

Mapa

@ var. punilfense

® Rio de las Conchas

(1) var.major

® Pampa de Tintin prechod typ ----. major

® Quebrada dei Toro

(j) nami neprozkoumana oblast

G. spegazzinii var. punillense, EI Obelisco. Na lokalite se vyskytuji prakticky vsechny rostliny se svetlymi trny

var. punillense pfedevsfm fidsfm a vyrazne tmavym otrnenfm rüzne delky, nejvetSf r05tliny majf 25 cm V prümeru. Doprovodnou vegetaci tvori G. saglionis (az 60 cm V prümeru), G. delaetii, Echinopsis aurea var. callochrysea, Trichocereus huascha a Echinopsis leucantha.


Ci naplavenem kfemicitem pisku

Tephrocactus weberi doprovazi G. spegazzinii na mnoha lokalitach vcetne EI Olelisco


Dalsi rostliny var. puniflense ze stejne populace u Corralito, charakterizujici jejich promenlivost

Vpravo dole: var. punillense od San Felipe, 1720 m

(Foto Martin Tvrdik)


lzolovana populace G. spegozzinii z prusmyku Rio de Las Conchas, Salta, 1500 m, odlisna od rostIin oznacovanych jako var. punil/ense


Lokalita G. spegazzinii (var major) U osady EI Carmen, La Cabaiia, • Salta, 1930 m

G. spegazzinii (var. major) u EI Carmen. Rostliny na teto lokalite se lisi velikosti i barvou trnu

Dals! skupina rostlin, ktera plynu le navazuje na popu lace punjllense, se rozprostfra severne od La Merced (1750 m) smerem na Cachi (2400 m), v oblasti lemovane pohoffmi Nevados de Calchaqui . Gymnocalycium spegazzinii se jeste vyskytuje v tomto udoli severne od osady La Poma (3150 m podle Papsche) . Charakterem otrnen! majf tyto popu lace blfzko k typu punillense, rostliny jsou vsak vetSinou hrubeji otrnene, nektere stare rostliny se sloupovitym rustem jsou oznacovane jako var. major. Kaktusova vegetace je tvorena tfmto druhem a dale Trichocereus pasacana (terscheckii), Tephrocactus molinensis, T weberi,

Cy/indroopuntia verschaffe/tii, Acanthoca/ycium thionanthum var. chionanthum, na skalnfch utvarech Parodia rauschii, Parodia horrido var. ki/iana, P. aureicentra, P. cachiana, Lobivia haematantha var. e/ongata, O. soehrensii f. erectoclada a b. su/phurea.


G. spegazzinii (var. majar) u EI (armen. Vzrust charakteristicky pro starsi rostliny v populacich, ktere se v teto oblasti nachazeji


G. spegazzinii (var. major) veetne lokality vychodne od Seclantas, . Salta, 2380 m. Rostliny na teto lokalite se lisi vzrustem a rada z nich pripomina var. punillense

Na strane 20 nahore: Var. major nebo var. punillense??? Rozmanitost rostlin u osady Seclantas se blili promenlivosti var. punillense ze severni oblasti vyskytu u La Merced

Dalsi 3 snimky (1 str. 20 a 2 str. 21) vystihuji variabilitu na telo lokalite



Dalsi charakteristickou oblast vyskytu pfedstavuje nahorni plosina Pampa de Tintin, kterou ze severovychodu ohranicuje pohofi Cumbre dei Obispo a z jizni strany Sierra EI Zapallar. Na vychode tato oblast konCi u osady Cachipampa, kde se krajina vyrazne meni diky prusmykum Obispo a Escoipe,


tvoficim barieru pro dalsi rozsifeni timto smerem. Gymnocalycium spegazzinii zde roste v rozpadave bfidlici na temef holych skalaeh, vystavenych plnemu slunci; rostliny jsou vzhledem k pude mensi a plossi s maximalnim prumerem 12 cm se zelenohnedou epidermis a jsou na

G. spegazzinii rostouci v bridlicovite rozpadave hornine v oblasti Pampa de Tintin, Salta, 2760 m

kaktusy ><XXXIII • Special 2006 • 3

G. spegazzinii v oblasti Pampa de Tintin, stejne rostliny zapadne od , osady Cachipampa

Krajina v okoli Cachipampa

nich znat tvrde podmfnky zdejsfho podnebf. Z ostatnfeh kaktusovityeh zde rostou Lobivia haematantha var. kuehnrichii, Rebutia einsteinii, Cy/indroopuntia verschaffe/tii, Microopuntia sp., (lpomeaceae, Asteraceoe, Oxa/ys sp., /ridaceae) . Smerem k Chicoana aRosario de Lerma jsme nemohli pozorovat zadnou dalsf populaei G. spegazzinii z duvodu strmyeh a vlhkyeh svahu jmenovanyeh prusmyku, ktere osfd lujf zastupei rodu Rebutia (R, nigricans, R. seni/is), Echinopsis sp., Opuntia sp ., Trichocereus smrzianus, Soehrensia formosa var. wa/teri a dale rody z celedf Brome/iaceae, Begoniaceae,

Amaryllidaceae, Come/inaceae a kapradiny.

Velmi charakteristicke a morfologicky navzajem si podobne populace osidluji rozsahle udoli Quebrada dei Toro sahajici na jihu od Rosario de Lerma, Campo Quijano az na sever k Encrucijada (2160-3400 m). Prvni populaci G. spegazzinii v Quebrada dei Toro jsme pozorovali severneji od Campo Quiano pfed osadou Chorrilos, kde se tyto rostliny nejvice blizi typu sbiranemu Spegazzinim u male osady La Vina (asi 6 km jizne od R. de Lerma), vzdalene od tohoto mista 40 km po mistnich komunikacich. Tato oblast se nachazi v nadmofske vysce 2020 m. Nedaleko u EI Alisal rostou i Echinopsis ancistrophora a Trichocereus sp.


Dalsi populace zasahuji do bocnich udoli Quebrada dei Toro, jako napf. Quebrada de Carachi, kde rostou ve spolecenstvi s Lobivia chrysantha, Parodia stuemeri, Puna (Tephrocactus) mandragora, Pyrrhocactus umadeave, Cumuloopuntia boliviano a Trichocereus pasacana ve vysce 2600 m a jedna se zde 0 nejjiznejsi a nejnize nami sledovanou populaci P. umadeave.

G. spegazzinii vyskytujici se jizne od Chorrillos, Salta, 2020 m. Tato populace je predstavovana mensimi rostIinami, bliiicimi se popsane typove rostline


G. spegazzinii, Quebrada de Carachi, Salta, 2600 m. Rostl iny jil svym habitem charakterizuji severni oblast vyskytu v Quebrada dei Toro


V severni casti Quebrada dei Toro doprovazi G. spegazzinii take P umadeave


Quebrada de Carachi. Rostlina s atypicky "yrazne sytou barvou kvetu pro tuto oblast

G. spegozzinii u EI Alfarcito v Quebrada dei Taro, Salta, 3050 m

Severneji, asi 200-450 m vyse V okolf Alfarcito, se nachazejf krasne otrnene G. spegazzinii a jsou morfologicky naprosto shodne se severneji se vyskytujfdmi populacemi. Z ostatnfch kaktusovitych rostlin se zde vyskytujf P jaustiana, Lobivia chrysantha, Parodia sp., Trichocereus sp. a z jinych Echeveria peruviana. Dalsf rostliny byly pozorovany ve vysce 3240 m u Esquina Negra a u Las Cuevas i Encrucijada odalsfeh 160 m vyse. V teto oblasti tvorr doprovodnou vegetaei Lobivia chrysantha, Lobivia chrysantha vaL hypocyrta, L. jerox, P umadeave a Cumuloopuntia boliviana.

Variabilita populad Gymnocalycium spegazzinii vyskytujfdeh se v severozadnf easti Argentiny je podstatne vetSf, nez jsou stanoveny diagn6zy druhu a va riet. Severnejsfmu rozsffenf subsp. spegazzinii branf soustava pohorr Sierra de Chani na severovyehode, na zapade pak Sierra de Pastos Grandes a severne Sierra Dei Cobre. Mezi touto oblast! a jiznfmi populacemi subsp. cardenasianum v Bolfvii nebyla dosud pozorovana zadna dalsf populaee tohoto druhu. Vzdalenost mezi temito oblastmi je pomerne znaena a einf 95 km.


Kamenita puda a narocne klimatieke podminky eharkterizuji populaei v oblasti EI Alfareito

SEZNAM LlTERATURY: Backeberg, C. (1936):

Gymnocalycium spegazzinii Br. et R. v. mayor n.v.- Blätter für Kkteenforschung 1936-4: 74.10.

Backeberg, C. (1951): Cactus and Succulent Journal (U.S.) 88

Backeberg, c.; Knuth, F. M. (1935): Kaktus ABC. Kobenhavn: Nordisk Forlag

Backert, K. (2005): Gymnocalycium armatum Ritter - 2001 wiederentdeckt.

Britton, N.L.; Rose, J.N. (1922): The Cactaceae 111. - Washington: The Carnegie Institution of Washington

Halda, J. J. (1999): Gymnocalycium spegazzinii Britton et Rose subsp. bayrianum (H Till) Halda. Cactaceae ete. 9 (3): 84

Halda, J. J.; Sorma, v. (2002): Gymnocalycium spegazzinii subsp armatum (Ritter) J. J. Halda et V. Sorma comb et stat. nov., Nove popisy a kombinace in: Acta musei Richnoviensis, Sect natur. 9 (1): 65-66

Hunt, D. (1999): ClTES Cactaceae checklist. Ed. 2. Royal Botanic Gardens, Kew & 105.

Ito, Y. (1981): Gymnocalycium spegazzinii Briton et Rose var. tortispinum Y. Ito - The Cactaceae: 391

Kiesling, R.; Metzing, D. (1996): A new combination in Gymnocalycium (Cactaceae). Darwiniana 34 (1 - 4): 402-404

Rovnei na lokalite Esquina Negra, Salta, 3240 m, se püdni a klimaticke podminky podepisuji na vzhledu rastlin


G. spegazzinii na lokalite Esquina Negra, Salta, 3240 m

Kreuzinger, K. (1935): Verzeichnis amerikanischer und anderer Sukkulenten mit Revision der Systematik der Kakteen. Eger: Eigenverlag

Metzing, D. (1995): Verbreitung der Gattung Gymnocalycium Pfeiffer ex Mittler. - Gymnos 23:

Noack, J. (2002): Auf der Suche nach Gymnocalycium armatum. Kakteen und anderen Sukkulenten 53 (8): 211-213

Ritter, F. (1964): Gymnocalycium cardenasianum. Taxon 13:144

Ritter, F. (1980): Kakteen in Südamerika 2 - Spangenberg: 661-663

Schaedlich, V. (rok neuveden) The Genus Gymnocalycium - Gymnocalycium in habitat: Gymnocalycium cardenasianum F. Ritter, http://www.richtstatt. de/gymnos/ejndex. htm

Slaba, R. (2005): Gymnocalycium spegazzinii Br. et R. subsp. spegazzinii var. spegazzinii f. unguispinum Slaba forma nova. Kaktusy 41 (2): 38-41

Slaba, R.; Sorma, v. (2004): Gymnocalycium cardenasianum Ritter v novem svetle. Kaktusy 40 (3) 66- 70

Spegazzini, C (1925): Nuevas notas cactol6gicas. Anal. Soc. ci. Arg. 99 85-160

Spegazzini, C. (1905): Cactacearum platensium tentamen. Anal. Mus. nac. Buenos Aires 11: 477-521

Till, H. (1987): Gymnocalycium bayrianum H. Till. Kakteen Sukk. 38 (8): 191

Till, H.; Till, W (1994): Neues und Bemerkenswertes zu Gymnocalycium spegazzinii. Gymnocalycium 7 (1): 113-120


Nejsevernejii populace G. spegazzinii u Las Cuevas sahajici az ke Cachinal, Salta, 3400m


Areal rozsireni subsp. cardenasianum neni tak rozsahly jako v pfipade G. spegazzinii, je pomerne ohranicenya nachazi se v oblasti soutoku Rio San Juan dei Oro a Rio Sococha na jihu (2730 m) a EI Puente na severu 5 typovou lokalitou u Carrizal v nadmorske vysce 2550 m. Oblast vyskytu je charakterizovana vegetacnim typem monte s porosty Larrea divaricata a Caesalpinia sp. (Kiesling, Metzing 1996). Dalsi lokality jsou udavany u San Luis de Palqui (2350 m), Villa Pacheco (2500 m), Chayasa (2395 m) a Animas (2425 m). (Schaedlich, www.gymnos.de) Rostliny rostou ve svetle rozpadave zule ve spolecenstvi Trichocereus tarijensis, Echinopsis leucantha, Lobivia lateritia a Opuntia sulphurea.


Na strane31: Mapa vyskytu subsp. cardenasianum

Lokalita nejjiinejiiho vyskytu var. cardenasianum na soutoku Rio San Juan dei Oro a Rio Sococha, 2730 m

(Foto Vaclav Seda)

Toto specialni eisiG pripravili po textove i obrazove strance

panove TOMÄS KULHÄNEK

& JOSEF ODEHNAL

VyborSCSPKS jim timto dekuje

Na stranach 32 a 33: Variabilita populace var. cardenasianum z okoli (arrizal, 2400- 2550 m

Na strane 33 dole: G. spegazzinii subsp. cardenasianum z nejjiinejsi oblasti vyskytu na soutoku rek Rio San Juan dei Oro a Rio Sococha, 2733 m

(Foto Vladimir Sorma)


Varieta armatum se vyskytuje v pohoff severovychodne od siln ice spojujid Tarija a Sucre ve vysce 2620 m. Je znamo nekolik oblasti vyskytu s typovou loka litou v udoli Rio Pa ichu pobl iz Paicho (entro severozapadne od Tarija (Noack 2002), Tomayapo a Parokia v udoli Rio Torajo Puno (Slaba, Sorma 2004) a vzdalenem vzdusnou carou asi 50 km. Doprovodnou vegetaci na stanovistich predstavuji Parodia maxima s cervenavymi trny, Opuntia sulphurea, Lobivia lateritia a Lobivia jerox a Jatropha sp.

Okruh rostlin patffcfch ke G. spegazzinii patff mezi snadno pestovateine. Vzhledem k tomu, ze se jedna 0 soliternf rostliny, mnozfme je predevsfm ze semen. Vysevame je klasickym zpüsobem do dobre tesnfcfch nadob rüzneho typu. Jako substrat se nam osvedCilci smes raseliny KTS 1 s propranym ffcnfm pfskem, perlitem, cihelnou drtf, prfpadne zeolitem. Na povrh substratu davame jemne presatou a propranou cihelnou drt, ktera branf tvorbe ras. Do zalivky pridavame vyzivu (KTS 1 obsahuje velmi malo zivin).


Dva snimky nahore: var. armatum z üdoli Rio Toraja Puno, 2800 m

Snimek vlevo: G. spegazzinii subsp. cardenasianum var. armatum severne od Paichu Centro, 2620 m

(Foto Vladimir Sorma)

Na strane 35: Na nekterYch lokalitach G. spegazzinii muzete videt take Trichocereus pasacana

Pfesazujeme do podobne smesi 5 KTS 2 (bohatSf na ziviny). Starsf rostliny sazfme do hrubsf dobfe propustne smesi sohledem na jejich vyskyt v pffrode (rostou pfevazne v pfsCito-hlinitem substratu, mfsty s vetSfm podflem sterku). Nejvhodnejsf pro umfstenf rostlin jsou pffstresky, pffpadne dobre vetratelna nadzemnf pareniste, ktera umoznujf regulovat zalivku.


Na zaklade studia rostlin G. spegazzinii na jejich pfirozenych stanovistfch jsme postupne dospeli k zaveru, ze rozdfly mezi jednotlivymi populacemi v ruznych oblastech jsou pomerne velmi male, nelze je pfesne ohranicit a prakticky temer na vetSine lokalit muzeme najft jedince charakterizujfcf jednotlive geograficke skupiny. Podstatna cast rostlin kazde predstavene skupiny vsak vykazuje podobne morfologicke znaky, odlisne od rostlin v jinych skupinach. Toto nas prave vedlo ke zhodnocenf geografickeho arealu rozsffenf.

Z naseho pozorovanf vyplyva, ze nejvetSf diverzita je v oblasti centralnfho vyskytu (Tolomb6n - Seclantas). Smerem od Tolomb6n na jih a Seclantas na sever se diverzita jednotlivych populacf snizuje a u obou geografickych skupin (sk 1 jiznf oblast vyskytu a sk. 6 Quebrada dei Toro) je mozne nalezt podobne morfologicke znaky, jako je postavenf trnu jejich cetnost, pocet zeber a velikost stonku. Nejmensf rostliny (az 12 cm) jsme pozorovali v oblasti Pampa de Tintin a v jiznf casti Quebrada dei Toro u Chorrillos. NejvetSf rostliny jsme hodnotili u EI Desmonte (30 cm). Rostliny s nejdelsf kvetnf trubkou se nachazf v centralnf oblasti vyskytu, v okolf Cafayate. V severnfch oblastech (Pampa de Tintin - La Encrucijada) rostliny vytvarf kratSf prisedlejsf kvety a delsf trny coz koresponduje s rostoucf nadmorskou vyskou.

Mensf rozdfly u subsp. cardenasianum jsou dany mene rozsahlym arealem vyskytu a jsou do znacne mfry ovlivneny pudnfmi a klimatickymi podmfnkami. übe variety se vyskytujf v nepfflis vzdalenych, izolovanych udolfch s odlisnym geologickym slozenim.

K taxonu subsp. bayrianum (Ti 11 1987, Halda 1999) se nemuzeme blfzeji vyjadrit, vzhledem k tomu, ze jsme nemeli moznost oblast vyskytu techto rostlin navstfvit a jednotlive populace na prirozenych stanovistich pozorovat. Podle literarnich zdroju se vyskytuje pfiblizne 50 km vychodne od arealu subsp. spegazzinii. Areal vyskytu je oddelen pohofim Cumbres de Calchaquies a zasahuje od osady EI Brete na hranici mezi provinciemi Tucuman a Salta do pohofi Sierra de Medina a Sierra de La Candelaria. Tento uzavreny areal umoznil samostatny vyvoj tohoto taxonu.

Date post:	13-Dec-2014
Category:	Documents
Upload:	szanda-robert
View:	264 times
Download:	48 times

Kaktusy 2006 Special 3 G.spegazzinii

Documents