Katolická mravouka. Díl I. Povšechný

7/23/2019 Katolick mravouka. Dl I. Povechn

1/300

K A T O L IC K M R A V O U K A .

NAPSAL

DR. ANTONN VEL,

C. K. . PROFESSOR MRAVOUKY PI ESK UNIVERSIT V PRAZE A KANOVNKKRL. KOLLEG. KAPITOLY U VECH SVATCH.

DL I. POVECHN.

PODL (1.) NA ROK 1909. SLO XLIX.

V PRAZE 1909.TISKEM CYRILLO-METHODJSK KNIHTISKRNY V. KOTRBY.

NKLADEM DDICTV SV. PROKOPA.


2/300

Imprimatur.

Z kn. arcib. Ordinaritu v Praze, dne 12. prosince r. 1906 s. 15.302.

L e o kardinl Skrbensk.


3/300

PEDMLUVA.

Odevzdvm veejnosti prvn svazek Katolick mravouky. Druh svazek, ponkud objemnj, vyjde, d-li PnBh, za .dv lta. Budi vak mi dovoleno, abych ji nyn nastnil zsady, kter mne pi tto m mnoholet prci vedly.

myslem mm bylo, sepsati strunou eskou morlku.Chtl jsem mladm spoluknm usnadniti studium mravouky;

myslm pak, e hlavn dv vci to jsou, kter ono studiumstuj: odborn dla mravoun jsou latinsk, a jsou pliobjemn.

Odborn dla mravoun jsou sepsna po latinsku. Jsemdalek toho, poprati vznam latiny jakoto universln eidorozumvac. Ale pece dluno pomnti, e knz, uv-li svchvdomost mravounch, nemluv po latinsku, nbr po esku;

esky ke, katechisuje, zpovd, a zajist milej mu je,me-li se pipravovati z knihy esk. A nm chyb eskuebnice mravoun, nebo dobr jinak Mravovda Strkovanesta ji na dob. Proto psal jsem uebnici eskou.

Odborn dla mravoun jsou pli objemn, a proto proprvn zkladn studium se nehod. Tim nedotkm se nikterak vdeck ceny jejich a dobe vm, jak nm slou,hledme-li v nkter specieln otzce podrobnj a dkladnj pouen; avak poten studium podle nich provstilze jen s nmahou a znanou ztrtou asu, jeho mlad eskduchovn nemv nazbyt. Proto chtl jsem sepsati strunoumorlku, kter by jednak obsahovala ve to, eho knz u vykonvn vzneenho svho kolu v kostele i ve kole (a to

i ve kole stedn) potebuje, ale jinak by diskussm pli dopodrobnost zabhajcm nebo sporm bezvznamnm jen tolikpozornosti vnovala, kolik vyloen toho kterho pedmtu


4/300

I I

nezbytn prv vyaduje. Kdo potom mn prohloubiti svmravoun vdomosti, nepestane arci na m Mravouce",nbr shne po dlech jinch, ne po jedn, nbr po etnch

knihch odbornch.Pi skldn sv prce ml jsem stle na pamti, e pi

pro knze esk. Proto bedliv si vmm pomr eskch,

a vude, kde toho teba, pihlm k zkonodrstv rakouskmu. Proto tak velmi asto nahlel jsem do naeho katechismu a pizpsoboval jsem se mu, kde to vbec bylo mono,uvaje jeho nzvoslov, vmr, rozvrh; a jen tam jsem se

od nho odchlil, kde vda nezbytn tak velela. Snad tentoohled bude mnohmu mladmu knzi vtn; vm z vlastnzkuenosti, jak nepjemno to jest, jsme li nuceni, jinak stu

dovati pro vdeck vzdln sv a jinak se pipravovati naprce svho povoln.

Ltku, kterou ve spise svm podvm, erpal jsem z nej

lepch dl, kterch jsem se mohl dopditi. Nepodvm jichseznamu (a vm, e nkte spisovatel tak in); odbornkpodobnho seznamu nepotebuje, jeliko pi etb snadno pozn,odkud asi jsem co vzal, a nejsou-li to vci, kter najdemev kad morlce; a neodbornku jest to zajist zcela lhostejno,kterch spis jsem pouil. Proto tak jen tu a onde jsemcitoval, ml-li jsem k tomu zvltn pinu, chtje n. p uvstidoklad vnj dvodnosti nebo tene na nkter spis upozorniti a p.

V pedmluv nelze mi jinak, ne zmniti se o iboletumoralist. Zpravidla odbornk, dostav nov mravoun dlo

do rukou, nejprve vyhled si sta o dvodnosti (probabilit),aby seznal, do kterho dvodnostnho tbora autor se hls;

je-li autor aequiprobabilistou, upad v nemilost probabilist,a je-li probabilistou, krn bv od aequiprobabilist. Jak semn povede ? Obvm se, e vzbudm nevoli obou stran, jelikoani jedn ani druh soustavy vlun nehjm, nbr snamse ukzati, e rozdl mezi obma soustavami nen tak znan,

jak se obyejn vykld, a e propast mezi obma tbory

snadno by se dala peklenouti, kdyby na obou stranch bylojen trochu dobr vle. Nezamlouv-li se nhled mj, prosmtene, aby, prve ne mne odsoud, alespo sine ira et studiovklad mj si peetl.


5/300

I I I

Zbv mi jet mil povinnost, podkovati vem tm,kdo pi m prci jakmkoliv zpsobem mi pispli. V prvad nle dk Svato-Prokopskmu Ddictvi, kter ochotn ve

vydn m morlky se uvzalo. Dle srden dkuji: vsdp.Msgru Dru Josefu Tumpachovi, papeskmu preltu, metropolitnmu kanovnku, pedsedovi tho Ddictv, kter prci mouk tisku upravil, cennmi dodatky obohatil a posledn korrekturu obstarval; vsdp. Msgru Dru Eduardu Knoblochovi, papeskmu komomu, hlavnmu fari Tnskmu, kter prcimou ped tiskem protal a rznmi radami mi pomhal; vdp.

Josefu Vajsovi, spisovateli, kaplanu Tnskmu, kter prvnkartovou korrekturu m prce obstarval; vdp. censoru ordi

naritnmu (mn osobn neznmmu), kter v posudku svmna nkter men nedopaten m prce upozornil; a vbecvem, kte radou neb skutkem mi pomhali.

V PRAZE, v lednu 1909.

Dr. Antonn Vefl.


6/300


7/300

vod.

1. Katolick mravouka.

Pomr mezi Bohem Stvoitelem a lovkem, tvorem rozumnm, nutn toho vyaduje, aby lovk ivot svj mravnuspodal dle du Bohem mu stanovenho. Neme lovk

jinak cle svho (blaenosti sv) dosci, le plnnm povinnostmu uloench, a to povinnost k Bohu, k sob, k blinmu

Vklad o tchto povinnostech lidskch nazvme mravoukoupo ppad mravovdou ili ethikou.*) Mravouka jest tedy podstatnou st naeho (a kadho) nboenstv.**)

Dvoj cestou poznv lovk pomr svj k Bohu a povinnosti z nho vyplvajc, cestou pirozenou a nadpirozenou.

Pirozenou cestou, veden zdravm rozumem svm, lovkdospv (aneb alespo me dospti) k poznn mnohch pravdo Bohu a naem k Nmu pomru. kolem tm zan se filosofie, a st jej jest ethika filosofick, je na zklad rozumovho badn vykld, jak m lovk povinnosti k Bohu,k sob, k blinmu.

Ne poznn pouze pirozen jest nedokonal a nepln,a to nejen proto, e pirozenost lidsk hchem jest poruena,

*) eck slovo ethika zna tot co esk mravouka1 a mravo-vda; stejnm prvem lze tedy mluviti na pkl. o mravouce filosofickaneb o ethice katolick; avak dosti rozen jest ji obyej, reservovatinzev ethika pro ethiku filosofickou, a uvati nzvu mravouka nebmravovda, mluvme-li o vd na. Mravouka a mravovda jsouve vznamu totony; novj dobou nkte et moralist volili jmnodruh, tak na p. oba Prochzkov, Jani, Strek. Pokldal jsem za z

hodno, zstati pi slov prvm, ji k vli obdobnosti (vrouka mravouka), a z jinch jet dvod.**) Kadevek, Obrana zklad vry katolick, Praha 1899, svazek I.

str. 320. 324.


8/300

4 vod.

ale i proto, e z nesmrn dobrotivosti Bo povolni jsmek cli nadpirozenmu, jeho nelze jinak dosci le prostedkynadpirozenmi, a e nsledkem toho pomr n k Bohu jest

nadpirozen, jej nelze jinak poznati le nadpirozenm zjevenm. Jest tedy nadpirozen zjeven naprosto nutn, *) a totm spe, jeliko pece jen na Bohu samm zle, za jakchpodmnek nadpirozenho cle (blaenosti nadpirozen) dojitismme. pln bezpenou cestu k cli naemu me nm tedyukzati jen ona mravouka, kter na zklad nadpirozenhozjeven zbudovna jest.

Nadpirozen zjeven, ist a nezkalen, pln a nezkrcen, uloeno jest v katolick crkvi. Chtce tedy dojiti nadpirozenho cle, musme se diti uenm tto katolick crkve,a jen ona mravouka povede ns cestou bezpenou, kter oprse o neomyln uen crkve katolick; jen ona vystihne vechnymravn povinnosti pln, jen ona jest si jista, e pi badnsvm nesejde na scest blud. Mravouka, zbudovan na uencrkve katolick,**) nazv se mravoukou katolickou.

Mravouka katolick jest soustavnm na ueni katolick crkvezaloen vklad onch pravidel, ktermi mravn ivot svj diti mme, abychom vcn blaenosti doshli.

Takto vymena, jest katolick mravouka st katolickbohovdy (theologie), nlec s pastskm bohoslovm a cr

kevnm prvem k bohovd praktick. ***) Sama pak dl se nadva dly, z nich prvn, dl povechn, vykld povechn iliobecn zsady mravnho ivota, druh pak, dl podrobnm vykld dopodrobna jednotliv povinnosti.

2. Pedmt a pramen katolick mravouky.

kolem katolick mravouky jest, vykldatipravidla mravnho ivota i krtce eeno pravid la mravn. Jsou pak pravidla mravn v mravouce vykldan dvojho rzu: zsadn aprvoplatn.

*) Kadevek, 1. c. I. str. 370.* ) To jedin dvod, pro nae vda nazv se mravoukou kato

lickou; nesm se tedy nzev ten tak vykldati, jako by to byla mravouka

katolk, t. j. od katolk vynalezen (nebo znan jej st jest pvodu

boskho), anebo mravouka pro katolky, t. j. jen pro katolky zvazn(vdy nejen katolci, nbr vichni lid k vn blaenosti povolni jsou).

***) Kadevek, 1. c. I. str. 16.


9/300

Pedmt a pramen katolick mravouky. 5

1. Pravid la zsadnili zsady mrav (principia morum)nebo i lnky mravoun (dogmata morum) jsou pravdy, kterpronikaj vekeren mravn ivot; zakldaj se pmo na mrav

nm du a jsou tud nezmniteln, jako i mravn d sm.Z sti je poznvme (alespo poznati meme) prostm rozumem jakoto zkon pirozen, pln vak a nezkalen sezn vme je z nadpirozenho zjeven. *)

2. Pravidla prvoplatn, jsou zkony a rozkazy, kter nmdny jsou i od Boha i od lid k tomu oprvnnch na proveden du mravnho; zakldaj se na mravnm du jen nepmo, a proto mohou od pslun vrchnosti dle poteby mnna bti. Zkony Bo seznvme ze zjeven, zkony lidskseznvme z rznch zkonk.

Pramen, z nho mravouka erp, jest (jako u dogmatiky)dvoj: formln a materiln. V prvn ad hledme pramenformln (principium formale), t. j. iv uen neomyln crkve

katolick (infallibile magisterium); kde pak tento pramen nesta, pihlme ku prameni materilnmu, jm jest Psmosvat (obojho zkona) a tradice. V pin t mravouka stejnsi pon jako vrouka; jenom tradice uvaj ob vdy zpsobem ponkud rznm. Vykldajce toti zsadn pravidlamrav anebo zkony Bo, rdi pihlme (jako i dogmatikain) k starm pamtkm tradice, chtce tm dokzati, e tu

jde o pravidla nemniteln a nemnn, ji v prvnch dobchcrkve za prav uznan. Vykldajce vak vci rzu promnlivho, spe disciplinrnho, kter popedn na zkonodrstvlidskm zvis (na p. o postu a pod.), nehledme pamtekstarch (leda snad jen z djepisn zajmavosti), nbr hledmesi radji spis novjch, abychom seznali zkony v ptomn

dob platn,

3. Pomr mravouky k ostatnm vdm theologickm.

Mezi vdami theologickmi jsou zvlt ti, kter navd stoj nejble: vrouka, pastsk bohoslov a crkevnprvo.

1. Vrouka. Vrouka a mravouka jsou vdy sesterskter asi a do 17. stolet v jednu vdu jakoto bohoslov

*) Nadpirozen zjeven obsahuje lnky vry a mrav ili lnky

vroun a mravoun (dogmata fdei et morum).


10/300

6 vod.

ili vda posvtn (theologia seu scientia sacra) spojenybyly. Vskutku tak pedmtem obou jest zjeven Bo, oberpaj z tho pramene formlnho i materilnho, a v praxi(pi kznch a katech ech) nelze je od sebe odlouiti. Pi vdeckm vkladu vak doporuuje se, oddliti je, jednak proznan objem ltkov, jednak i pro rzn obsah; nebo vrouka vykld, emu viti, mravouka, co initi mme, abychomspaseni byli. Poj pak se k sob ob vdy pomrem tmto:Vrouka jest mravouce zkladem, mravouka vrouce nutnmdoplkem; a tento pomr jest toho rzu, e jen prav a prav

div vrouka zklad stav prav a pravdiv mravouce, a navzjem prav a pravdiv mravouka jen na prav a pravdivvrouce spoinout! me. Bludy vroun nezbytn plod i bludymravoun.

2. Bohoslov pastsk. Jest to vda ve vci a v podstatsice star, jako samo psoben crkve, ale v novj sv formjet mlad,*) nebo teprve na konci stolet 18. zizovaly sejej stolice; a do t doby byla pstovna jakoto st navdy, a jet doposud nkte moralist roziuj obsah vdyna, pojmajce do n nkter sti, kter nle do bohoslovpastskho, zvlt do zpovdnice. Nelze toho schvalovati,naopak dluno uznati, e morlka a pastorlka jsou vdyrozlin, samostatn, a souvisl. Mravouka mluv ke lovku

vbec, vykldajc mu, kterak by svj ivot mravn uvedlv souhlas s dem mravnm, tedy co initi m, aby k blaenostivn doel; pastsk bohoslov vak pouuje knze, duchovnho sprvce, kterak by due sob sven ke spse vsti ml.

Pastsk bohoslov pedpokld mravouku (i vrouku) jakotovdy ji znm, a vykld, kterak jich pro spsu du uiti lze.

3. Crkevn prvo. Prvo crkevn ili kanonick vykldcrkevn zkony, jimi vnj d crkevn se upravuje. Z toho

ji vysvt zsadn rozdl mezi mravoukou a prvem crkev

nm, jeliko mravouka pihl k ivotu vnitnmu, pro soudvnitn (ped Bohem), kdeto crkevn prvo pihl ke spoleenskmu du crkevnmu, tedy k ivotu vnjmu, pro soudvnj (ped lidmi), majc po tto strnce podobnost s prvem

svtskm, je upravuje spoleensk d obansk.

*) Skodofole, Bohoslov pastsk, II. vyd. Praha 1890. (NklademDdictv sv. Prokopa.) Svazek I. str. 13.


11/300

Pomr katolick mravouky k ethice filosofick. 7

P o z n . Ve sv theoretick sti, tedy tam, kde jdeq nezmniteln mravn zsady, pibliuje se mravouka k vrouce a jest pirozenm jejm doplkem; avak v jinch stech, kde si pon zpsobem spe praktickm, bl se mravouka mnohem vce k ostatnm dvma praktickm vdm,k pastskmu bohoslov a kanonickmu prvu, ba jsou nkter pedmty, o kter se mravouka s obma praktickmidrukami sdl. Celkem mono ci, e tyto ti praktick vdynavzjem se propltaj a dopluj, a e kad z nich, osamlbez druhch, byla by kusou.

4. Pomr katolick mravouky k ethice filosofick.

Velmi dleito jest, sprvn poznati a posouditi pomrobou tchto vd. Ob vdy, i ethika filosofick i mravouka,sna se vyloiti lovku, jak povinnosti jemu, rozumnmutvoru, uloeny jsou, ob chtj lovka zdokonaliti a jej k cli

jeho vsti; to obma spoleno. Rzn vak jest d, ku kte

rmu kad z nich hled, a rzn i prostedky, ktermi kadz nich pracuje; nebo ethika filosofick, hledc jedin k dupirozenmu, pracuje jen prostedky pirozenmi, kdeto katolick mravouka, hledc k du nadpirozenmu, pracujeprostedky nejen pirozenmi, ale i nadpirozenmi. Z tchtodvod nabv katolick mravouka jaksi pevahy nad ethikou

filosofickou, kterto dala by se asi tmito slovy nastniti:1. Ethika filosofick erp pravdy sv z rozumovho badn *) a jm je t dokazuje. Kadodenn zkuenost vak nso tom pouuje, e rozum, ddinm hchem zatemnn, snadnoschz na scest, ani by toho pozoroval. Naproti tomu mravouka katolick opr se, alespo ve velik sti obsahu svho,o neomyln uen katolick crkve, a pracuje takoka pod do

hledem te uitelky pravdy. Tim je omyl alespo ve valnsti jej vylouen, a to prv v t sti, jej znmost k ivotu vnmu jest potebna a uiten. Tim vynik mravoukakatolick nad ethiku filosofickou zvltn bezpenost a jistotou.

2. Ethika filosofick obsahuje pravdy du pirozenho,mravouka katolick vak obsahuje pravdy du obojho. Tim

pak vynik mravouka nad filosofickou ethiku svou plnost,

*) Slova ta nesmj bti vykldna, jako by rozum byl pramenemzkon pirozench, nbr jedin ve smysl ten, e rozum poznv svm

vlastnm badnm zkony pirozen.


12/300

vod.

jeliko ve to, co filosofick ethika pravho poskytnouti me,skt tak mravouka katolick, nikoliv vak obrcen.

3. Ethika filosofick mohla by vsti jen k dosaen cle

pirozenho, kdeto mravouka katolick vsti m k dosaencle nadpirozenho. Jeliko pak lovk nen povoln k bia-enosti pouze pirozen, nbr i k blaenosti nadpirozen, neme pouh ethika filosofick lovku staiti, kdeto mravouka poadavkm jeho pln vyhovuje. Ethika filosofick jestsi vdoma nkterch povinnost, ani by mohla udati cestu,

jak jim zadost uiniti; mravouka katolick vak nejen povin

nosti ukld, nbr hned i cestu udv, jak jim mono vyhovti. Tak n. p. i ethika filosofick poznv, e hch vzdaluje lovka od cle a e teba poknm jej smazati; neumvak udati, jak a v jak me by se toto pokn dti mlo,aby dostailo. Mravouka katolick ukld povinnost pokn,avak zrove (na zklad nadpirozenho zjeven) udv, jakkonno bti m. Vynik tedy mravouka katolick nad ethikufilosofickou elnost svou.

4. Ethika filosofick pedpokld rozumov filosofickbadn, jest tedy jen nepatrnmu dlu lovenstva pstupna;naproti tomu mravouka katolick nevyaduje vce ne vru adobrou vli, jest tedy pstupna vem lidem bez rozdlu (jakoi tak vichni lid k spasen povolni jsou); vynik tedy mra

vouka katolick nad filosofickou ethiku svou obecnou pstupnosti. A v pravd, jestif mravouka katolick pstupna prvtak dtem jako starcm, uencm jako neuencm, zkrtkavem. Bez ethiky filosofick me lovk dojiti cle, bezmravouky katolick nikoliv.

Avak pes to pese vechno nepozbv ethika filosoficksvho vpznamu\ velice by se mlil, kdo by se dal unsti

k sudku, e by snad z toho dvodu, e mme mravouku katolickou, ethika filosofick byla neprospn a zbyten I Naopak, jestit ona prv tak potebn a uiten, jako i filosofie potebn a uiten jest. Lze sice populrn pstovatimravouku bez ethiky, avak vdeck pstovni mravouky ka

tolick bez ethiky filosofick je s t pmo nemon. Ten pomr,

kter jest mezi dem pirozenm , a nadpirozenm vbec,mus bti zajist i mezi ethikou filosofickou a mravoukoukatolickou. d nadpirozen nep se pirozenmu a neni ho, nbr naopak jej pedpokld a zdokonaluje. Po


13/300

Pomr katolick mravouky k ethice filosofick. 9

dobn jest pomr obou vd. Prv ethika filosofick to jest,kter umouje, aby mravouka katolick vdeckm zpsobem byla pstovna, ana (toti ethika) pipravuje vmry a

rozvrhy, pod uivo, vyvozuje dsledky atd. Nad to ethikafilosofick pmo i podporuje mravouku katolickou, dosvdujc, e zsady mravouky katolick nikterak se nep rozumu, byt i nkde nad rozum byly.

Jsou mnoz, kte si zvykli za to mti, e ethika filosofick a mravouka katolick jsou dv vdy, kter jsou si ve-spolek ne-li snad pmo neptelsk, tedy pece alespo ne

pzniv, dodlvajce se rhznch vsledk. Tomu nen tak;vsledky obou vd se nikdy nerzn a rzniti nemohou. A jestlie pece na njak rozpory se poukazuje, jsou tyto rozporyzajist jen zdnliv a povstvaj bud tm, e v plin horlivosti sv nkter moralista vyhlauje za postult mravoukykatolick, co jest jen jeho osobnm nzorem, anebo e prohlauje se za vdecky dokzan postult ethiky filosofick,co jest jen nedokzanou hypothesou. Avak pracuj-li ob

vdy pesn tak, jak pracovati maj, nikdy neme bti mezinimi rozporu; prv tak neme bti rozporu mezi zjevenma pravm rozumovm badnm, vdy! i rozumov poznnjest jaksi zjeven Bo, arci jen du pirozenho, a nikdy

neme jedno zjeven Bo s jinm bti v rozporu.

Nebude tedy zajist nikomu divno, tvrdme-li, e nejlepppravou na studium mravouky a nejlep pi nm podporou

jest studium ethiky filosofick, ale arci ethiky, kter nespov na mylnch hypothesch, nbr na zdravch a pravdivch filosofickch nzorech. Jest ostatn samozejmo, e aniethika filosofick neme vymknouti se dozoru crkve katolick. Je-li pravdivou, neteba j bti se uitelky pravdy; sejde-li

na scest, me j jen prospti, upozorn-li ji crkev katolickna jej blud.

Dodatkem jet budi uvedeno, e filosofick systmy,kter popraj nkterou z onch zsadnch pravd, na kterchethika spov, n. p. jsoucnost Bo, nesmrtelnost due, svobodu lidskou, posledn vci lovka a p., jalov a marn mluv

o ethice, jeliko za tchto podmnek dn ethiky mti nemohou.*) Ty a podobn soustavy smj mluviti nejv snad jen

*) Nen kolem mravouky katolick, vypotvati ony bludy, kternjakou zsadu mravoun popraj, a registrovat! jmna jejich zastnc;


14/300

10 vod.

o njak elnosti in lidskch, nikoli vak o jejich mrav

nosti.

5. Mravouka jinovrc.

Velmi asto se tvrdv, e rozdl mezi jednotlivmi nboenskmi vyznnmi jev se jen v dogmatice, nikoli vakv mravouce; proto tak mnoz indifferentist rad,'aby zvltstudium mravouky v rznch nboenskch vyznnch se pstovalo, jeliko zde pr skt se pole neutrln, na ktermvechna vyznn dovedou se shodnouti; tak pr se mysli uti,

protivy se vyrovnaj a vechna nboensk vyznn, alespokesansk se sbl. By i nebylo pro ten as mono, sestrojit! kesanskou vrouku", zajist pr mono jest, sestrojitikesanskou mravouku", t. j. mravouku, ve kter se vichnikesan, nejen katolci, ale i nekatolci, shoduj.

Nelze nm pisvditi k mnn tomu, a to z rznchdvod.

1. Vrouka a mravouka zce souvis ( 3.) a bludy vrounnemohou na mravouku zstati bez vlivu.**) Zvlt pak to plato nkterch bludech, je vekerou mravouku pmo znemouj,n. p. e lovk nen svoboden v rozhodnutch svch, e nkte lid pedem ji od Boha k vnmu zavren jsou pedureni atd. Jin pak, by i neniily pmo veker mravouky,

pece alespo nkter jej sti na scest svdj. Na trn nikdynerostou fky. Jednota v mravouce d se tedy jedin jednotouve vrouce zabezpeiti. Vdy zjeven skld se ze lnk

jet mn teba nm vyvraceti je, jeliko samy s dstatek se vyvracej odporem svm proti naemu formlnmu pramenu, jeho pravost(v jinch theologickch vdch) jasn dokzna jest. Kdo by se jimi obirati chtl, nalezne je na p. u M llera, Theol. mor. I. Inrod. 8., anebo

u Cathreina, Moralphilosophie, I. str. 184. Nesmme vak pehldnouti, e

vechny tyto seznamy jsou pln a hotovy prv jen v ten den, kdy byly

dopsny, ale ji druh den na to mohou bti neplnmi, jeliko skorem

kadodenn nov a nov bludy v tom a jinm smru vyrstaj, starpak historii propadaj, a tak vdy po njakm ase teba zapocti prci

znova.*) A nic nedme o tch bludech dogmatickch, kter jen proto

vynalezeny jsou, aby lovk snze mohl hovti nezzenm choutkmsvm, kde tedy vrouka jen ad hc byla opravena, aby z n nov, volnj mravouka vyla. Mlo jest lid, kte bludy vrounmi vedeni bylike patnm mravm, ale mnoho jest tch, kte, aby mohli vsti ivot

volnj, nechtj viti.


15/300

Mravouka jinovrc. l

vry a mrav; kdo nepijm prvho, zda bude chtti pijmoutidruh ?

2. Kdo uznv, e pravm jest onen znm princip o s

bodnm a na crkvi nezvislm badn nejen ve vcech vry,ale i ve vcech mrav, vzdej se tak nadje, e by pi jednot zstati mohlo. Zkuenost kadodenn ns o tom pouuje,e kolik hlav tolik smysl; i kdyby badatel na poli mravounm z tho principu vychzeli, za nedlouho ji budou serozchzeli: ten v rozumy pli psn, onen v mnn plivoln. Jen tenkrte dr se potebn jednota, jestlie vichni

pracovnci ochotn se podrob dozoru a po ppad i opravkatolick crkve; ale prv od t se akatolci odtpili, a nikterak

ji nechtj uznati za uitelku pravdy; tuf tak dvod, e nelzemluviti o mravouce nekatolick, nbr jedin jen o mravoukchnekatolk.

Ne pes to pese vechno jest nm vydati pravd svdectv, e mnoz nekatolit moralist v mnohch kusech mravouce katolick dosti se bl. Jest to, af tak dm, astn nedslednost. zpsoben jednak snad vdomm tch bdnch nsledk, do kterch by houevnatm setrvnm na bludnmstanovisku svm dojiti musili, jednak snad i tak staletmzvykem (a se to rdo popr), kter do ivota nrod kesanskch se vil. To plat zvlt o spisech protestant pra-

vovrnch, kte jet v v bostv Jee Krista, v nesmrtelnost due, vnou odmnu a vn trest, kte uznvajalespo jet Psmo svat za pramen zjeven a jm se takd. Mravouka jejich by i byla celkem nedokonal a v nkterch vcech nesprvn, pece alespo jest nboensk, aalespo to jest v n sprvn, co se sprvn opr o boskzjeven a zdrav rozumov badn.

6 Prospch a dleitost mravouky katolick.

V katolick theologii maj vechny vdy vznamn msto;kad z nich jest podstatnou st ladnho celku, kad z nich

jest prospn dle svho rzu. Snadno d se mysliti, e mravouka nen mezi nimi v ad posledn. Vdy pece s vro

ukou tvo sted celho bohoslov, a ob tyto sestersk vdyukazuj nm cestu k vnmu spasen. Ale jak bylo by mono,

nastoupit! tuto cestu, kdy bychom j neznali? A pece kadlovk povoln jest k blaenosti vn, a kad si peje, aby


16/300

12 vod,

j doel. Ji z toho vidno, e kadmu lovku potebna jestalespo jaksi znmost obou tchto vd (vrouky a mravouky),teba jen dosti strun, asi v tom rozsahu, v jakm nm ji

sktaj nae katechismy. Vak tak proto jest povinnost kadho lovka, aby si potebnch vdomost vrounch i mravounch zskal, po ppad by o to dbal, aby jin, jeho pisven, tto znmosti doli. Tce se proheuje, kdo zanedbv pleitosti, zskati si alespo tolik mravounch vdomost, aby vem povinnostem svm mohl vyhovti; tce he,kdo neinn pihl, vid-li, e osoby jeho pi sven ve

vcech vrounch a mravounch nevdom jsou, Samozejmojest, e strun obsah katechismu vypotn jest pro nejnirove vzdln. Komu pedbn studia a ivotn postavendovoluj dkladnji a podrobnji ve vcech nboenskch,

najm vrounch a mravounch, se vzdlvati, zajist i k tomujest povinen.

Zvltn vak mrou povinen jest knz snaiti se, abyv mravouce dobe se vyznal. Povrchn jen znmost nikterakmu nesta, ba namnoze spe kod. Jsou mnoh a mnohdvody, kter knze k dkladnmu studiu mravouky pmonut. Uvedeme jen nkter.

1. Postaven knzovo jest jinak, ne postaven laikovo.Na knzi d se vt svatost ne na la iku; vdy kado

denn pistupuje ke stolu Pn, astokrte udluje svat svtosti, vcm m bti vzorem svatho ivota. Naproti tomuvt jsou mu uloeny povinnosti, ne laikm; jestit k mnohmu pod tkm hchem zavzn, k emu laik dn z

vaznosti nem. Pidejme k tomu jet, e pokuen kn jsoumnohem etnj ne pokuen la ik; v zajist dbel, e uvdje knze ve hch, tm tak sven jemu stdce uvd v z

hubu. *) Za tchto okolnost teba knzi, aby celou mravouku,zvlt pak povinnosti sv dobe znal. Co zbytench tkch

hch ji povstalo jen z nevdomosti a pochybnosti, jich byse knz pi dkladnj znmosti mravoun snadno byl vysthal. **)

2. Knz jest vdcem du sob svench. Ye zpovdnici

*) Ve vlce stl neptel nejradji po dstojncch, dobe vda, e

pd dstojnkv mnohem vce ukod, ne pd prostho vojna.**) Nevyzu-li se knz v mravouce, jest to nevdomost ruiv, pe

konateln, zavinn.


17/300

Prospch a dleitost mravouky katolick. 13.

i mimo ni d svdom svenc svch; spravedlnost mu ke,aby tuto vldu co nejlpe vykonval, vzdlen plin mrnosti,,ale i v plin psnosti. Jsa pli mrnm, dovoluje sv

encm svm leccos, co jim dovoliti nem, svd je na scestzlehuje a podkopvaje jich mravn cit, v zhubu uvd due,kter by byl spasiti mohl. Jsa pli psnm, ukld vcmpovinnosti, je ukldati nem prva, nechv je stnatipod bemenem nepslunm a nespravedlivm nepomhaje

jim, uvd je ve zkzonosn blud, jeliko slabost puzenipece jen nemn diti se slovem jeho; domnvajce se, e

he, skuten he (formln). Proto bedliv dbti musknz, aby obou vstednost se vysthal. Na nm spovvelik zodpovdnost, kter asto jet tm se zvtuje, e (atve zpovdnici, at mimo ni) mlenm vzn s nikm poraditise neme. Nezbv mu le spolhati na vlastn mravounvdomosti, a nikdy nezanedbvati studia mravounho.

3. Knz jest uitelem lidu svho; pi katechesi a v kzn m pouovati lid svj, jen rd slova jeho sly, jim v,dle nich se d (alespo za pomr normlnch). K tomu arcifteba, aby knz ve vrouce i mravouce dkladn se vyznal.Lid to oekv, pedpokld; proto ta dvra.lidu ke knzi,ta cta k nmu. Avak oboj, i dvra i cta, rychle miz, po-zoruje-li lid nevdomost vdce svho. Knz jest do jist mry

pedstavenm stdce svho. Znmo pak jest, e nehodnost aneschopnost odvrac pedstavenmu srdce poddanch. Ale taktznmo jest, e poddan spe jet odpout nehodnost pedstavenho jinak schopnho, ne neschopnost pedstavenhoteba i jinak hodnho. Nehodnost pot se za vc jaksi soukromou, neschopnost vak za vec vejnou. A podobn djese i u knze. Pouujf ns o tom djiny: nevdom a ne

schopn klerus nikdy a nikde neudrel autority sv. Proto nak prorok starozkonn Malachi (2, 7.) takto: Labia enimsacerdotis custodient scientiam, et legem requirent ex ore ejus;quia angelus Domini exercituum est. Yos autem recessistis devia et scandalisastis plurimos in lege : irritum fecistis pactumLevi, dicit Dominus exercituum. Propter quod et Ego dedi vos

contemptibiles, et humiles omnibus populis etc. Proto t napomn ns provinciln snm prask z r. 1860 (str. 10.):

Anxius nullo non tempore dolor erat piae Matri Ecclesiae,inscium vidisse presbyterum, cui congruit universum erudire


18/300

14 vod.

populum, et ad se confluentibus monita propinare salutis. Sacerdos enim, qui legem Dei nesciendo delinquit, suis etiampopulum peccatis involvit, et quos doctus relevare potuerat,

secum simul per imperitiam gravat. A tamt str. 145 teme:Vix plures necesse erit afferre rationes, ut confessariis persuadeamus, quomodo eos oporteat indefesso praesertim positivaetheologiae moralis studio scientiae suae copiam continuo locupletare, ne gravissimo pariter ae periculoso muneri, quo ceudoctores, judices et medici animarum funguntur, ulla ex partedesint.

7. Kasuistika.

vod do mravouky katolick nebyl by pln, kdybychomv nm nemluvili o kasuistice.

Kasuistika (casuistica) nen dn samostatn vda nebnauka, nbr jen zvltn zpsob, jakm se nkter pravidlamravoun na ppadnch pkladech vykldaj; je tedy kasuistika jen jakmsi doplkem i ethiky i mravouky. Pstujepak se kasuistika tm, e se pedlo njak ppad (casus), ato bud skuten (casus factus) anebo smylen (casus fictus),kter se potom dle rznch monch hledisek mravounchprobr. Pihlme, kter mravoun pravidla zde pichzejk platnosti a do jak mry tak se dje; zvltn pak pozornost

vnujeme otzce viny, abychom seznali, zda zde sprvn inesprvn jednno, zda heeno tce i lehce, a vbec ve,co na tomto ppad ve svtle mravouky pozoruhodnho nmse jev.

el takovho probrn me bti dvoj: ivotn nebkolsk; a dle toho tak kasuistika dl se jaksi na dv: nakasuistiku ivotn a na kasuistiku kolskou.

Kasuistika ivotn probr a e ppravy ivotn, tedyskuten, a slou k upraven svdom, i vlastnho i cizho ;vlastnmi svmi iny zabvme se pi zpytovn svdom, cizmi iny zabv se zpovdnk a duchovn vdce.

Kasuistika kolsk probr a e ppady kolsk a slouk vcviku. Za ppady kolsk nejlpe hod se ony, na kterchto neb ono pravidlo lze dobe vyloiti; pibraj se ppadyi skuten i smylen; oboj slou stejn; jen na to tebadbti, aby pi ppadech skutench eteno bylo zpovdnhoanebo jakhokoliv jinho povinnho tajemstv. Poad, jakm


19/300

Kasuistika. 15

se ppady kolsk e, me zase bti dvoj, bud nahodilnebo soustavn. Nahodile e se ppady kolsk na konferencch*) k tomu elu konanch, soustavn obyejn

v knihch.Z toho tedy jasno, e kasuistika nen nic jinho, ne rozen ku pkladu mravouky. Jsou zajist nkter vdy,zvlt pak ony, jich prakticky uiti lze, kter se bez astho

ku pkladu neobejdou: mluvnice (gramatika i syntaxe), vyuovn eem, vyuovn slohu, potstv (ni i vy), rznvdy prodn a lkask, prvnick atd., ba mnohm vdm

ume se skoro jen pomoc pklad, jako i mnohm umnma tm vem emeslm jen vcvikem piuiti se lze. Jenompojmenovn bv jin, n. p. praktick kursy, vdeck semine a p.

Proto ve vci kasuistika jest tak star, jako mravoukasama; arci jmno vyskytuje se mnohem pozdji. Ji svat

apotol Pavel pojednv kasuisticky o nkterch otzkch a spisysvatch Otc obsahuj mnoh kasuistick pojednn (modernbychom ekli: monografie). V potku dob kesanskch nebylokasuistiky pli mnoho zapoteb, ale pozdji, kdy mravykesan tratily na sv prostot a ivotn pomry kesan stvaly se spletitj, rostla poteba kasuistiky; z n zajist vyvinuly se rzn ony libri poenitentiales, seznamy to, je ud

vaj, jak pokn za jednotliv hchy maj bti ukldna;vyskytuj se ji ve 4. stolet a thnou se pes cel vky a

asi do 13. stolet. Vkm tm byly tyto libri poenitentialestot, co pozdjm vkm byla dla kasuistick, ba nebylibychom ani dalec pravdy, kdy bychom tvrdili, e z nich sepozdj kasuistika vyvinula; arci pi tom vydatn pispvaloCorpus juris canonici, zvlt Decreti Gratiani pars secunda(v nm juridistick vraz causa zna tot co n casus).

Ve vku 14. zdomcnlo i pojmenovn casus, a dostiznan jest ada kasuistickch dl, obyejn s titulem: Summa

c a s u u m Pozoruhodno vak jest, e a do stolet 16. mravoun vda a kasuistika se nespojovaly; scholastikov vbecneliili mravouku a vrouku, nbr znali jen theologii; v n

mravoun pravidla (i spe ctnosti jednotliv) prost vykldali a dokazovali, nepoutjce se v podrobnosti, m arci

*) Takovto konference pedepsny jsou v nkterch dech.


20/300

16 vod.

vda sama na upotebitelnosti sv mnoho ztratila.*) Jejich vdabyla veskrze spekulativn.

A teprve v 16. stolet theologit spisovatel mravouku

a kasuistiku eji spojovali; zrove vak jim ltka pod rukama vzrostla tou mrou, e nutno bylo, vdu a posud jedinou(theologii) rozdliti na dv vdy, vrouku a mravouku. Od tdoby pak vichni moralist vce mn pstovali i kasuistiku,chtce zvlt zpovdnkm pracemi svmi poslouiti. A jestto nepopirateln, dnen dobou ode vech ptel naich uznanpravda, e vda nae jen tenkrte elu svmu vyhovuje, jestlie

spekulativn mravouka a kasuistika v ladn celek se poj.

Jako ve dobr, m i kasuistika **) neptele sv, kte jin rzn vtky. Zhodno jest, slyeti je a vyvrtiti.

1. Kasuistika pr jest zbyten, pln pr sta, zntiobecn pravidla, jeliko pece ji sm zdrav rozum jest s to,aby tato pravidla na zvltn ppady applikoval. Odpov

dme: Netvrdme sice, e by kasuistika byla nezbytn; vaktak v prvnch dobch musili si i vc i kn pomhati bezkasuistiky; ale proto pece nelze mluviti o jej zbytenosti, poppad neprospnosti a bezelnost; prospv! nm kasuistikav mravouce prv tak, jako sbrka pkladv anebo praktickkurs v nkterch vdch profnnch, a znmo zajist vem onopoekadlo: 8Longa et ardua via per praecepta,brevis et efficax

per exempla.2. Kasuistika pr jest zhubn a nebezpen, nebo v n

mlad duchovn, kter se na knstv pipravuje, aneboi mlad knz nalz pr mnoho choulostivch ppad, zvltcontra sextum, pi em jeho nevinnost snadno se kaz. Odpovdme: Jsou mnoh jin vdy, zvlt lkask a prv

nick, kter jsou mladkm prv tak a snad i vce nebezpeny, a pece o mlad mediky a juristy nikdo se neboj;pro o mlad theology a knze? Odkud tato lskyplnpe ? Budme vak bez starosti, kasuistika nen nauka prodti, ba ani pro vc vbec, nbr pro knze anebo kandi

*) Snad scholastikov zmysln podrobnosti penechvali knihm

poenitencilnm a kasuistm.**) Posmn ji mnoz nazvaj jesuitskou morlkou : prav piny,

pro kter na ni nevraz, jsou tyt, pro kter nemohou probabilismu pijti na jmno. A zcela pirozen; vdy probabilismus a vbec kad pro-babilistick systm povstal jen z kasuistiky.


21/300

Mystika a asketika. 1 7

dty stavu knskho, kte podobn ppady, jak kasuistikal, asto ve zpovdnici sly neb slyeti budou; a kdy takovto ppady skuten se dj, nen dvodu, pro by v kasui

stice o nich nebylo ei. Ne my nad to jet tvrdme, e kasuistika nejen nen nebezpenou, nbr nebezpe spe odstrauje, psobc jako njak profylaktick, immunisujc prostedek. Nebo choulostiv ony ppady v kasuistice e se akademicky, a kandidtu jest velmi snadno vyhnouti se pitomvemu nebezpe, nebo alespo nekodnm je uiniti; tmpak pro budoucnost se kandidt otuuje a m pi nejmenm

tu vhodu, e pozdji ve zpovdnici podobn choulostiv ppady alespo mu nejsou nov a nezvykl, m jejich nebezpe bezmla miz.

3. Kasuistika pr nen vdou. Tato nmitka zajist jsprvn, ale nieho nedokazuje; nebo kdybychom chtli veodstraniti, co nen vdou, zajist se zlou bychom se potzali.Ostatn nezapomeme, e kasuistika nen samostatnou naukou,

nbr spe jen st mravouky a jen tenkrte m vznam,pstuj e-li se v zkm spojen s mravoukou, tedy s vdou, apak zajist i ona stv se ne-li vdou, tedy pece alespo vdeckou.

Neuznvme nmitek proti kasuistice od neptel innch. Ale proto pece zase nechceme uzavrati zrak svch

pravd; i zde se osvduje: Omne nimium vertitur in vitium,a jin poekadlo: Aurea mediocritas. Naprosto pochybenojest chtti pstovati mravouku bez kasuistiky. Ale rovn takpochybeno jest: pstovn kasuistiky a do nekonena rozio-vati, a vymleti ppady teba i nemon, alespo v praxi senevyskytujc, jen aby na nich eitel dvtip svj prokzatimohl. Zvlt varujme se toho, kad lidsk in rozsekvatia roztrhvati tak, a se nm poda nalzti nco nepstojnho, hnho. Takov zvyk rd se mst, plod bud zkostlivost anebo i lhostejnost ve vcech mravnch.

8. Mystika a asketika.

Velmi asto lze v uebnicch mravounch sti, e vdanae rznmi methodami me bti pstovna; i uvd se methoda positivn, scholastick, kasuistick, mystick. Teba


22/300

18 vod.

bychom i chtli uznati prvn ti zpsoby jakoto rzn monzpsoby vklad mravounch, pece se tvrtm nelze nmse srovnati, nebo mystick theologie nen dn zpsob vkladu, nbr jest to samostatn nauka, po ppad vda, ud

vajc nadpirozen a mimodn cesty, ktermi Bh vedezbon due, aby se s Nm zce a dokonale spojily. astovak vykld se mystika ve smyslu ponkud irm, zahrnujcv sobe celou askes*) a asketiku. Askese pak jest innsnaha, dospti k dokonalosti kesansk; kterak se to mestti, vykld asketika, ana uvd prostedky, jimi lze dojiti

kesansk dokonalosti.Pomr mravouky a asketiky d se asi tmito slovy vyjditi: Mravouka vykld, kter jsou pravidla mrav, kterjsou ctnosti a jim se pc nepravosti, jak jsou povinnostinae k Bohu, k sob, k blinmu, co jest pikzno, co zakzno, co jest hchem tkm, co hchem lehkm. Asketikabuduje dle na tomto zklad; pedpokldajc znalost mravo

uky (bez n by asketika nebyla mon), vykld ohavnost astran nsledky hchu, vyzv k oitn due, pouuje, jakv budoucnosti lze vydatn bojovati proti rznm pokuenm aznenhla osvojiti si ctnosti, jak nastoupiti cestu vedouc k dokonalosti a jak na n pokraovati. Smr obou nuk dal by sesnad nejlpe oznaiti dvma hesly; mravouka d: Si vis ad

vitam ingredi, serva mandata; asketika d: Si vis perfectusesse, sequere Me.Z tohoto vkladu jest tedy patrno, e mravouka a aske

tika jsou nauky rozlin, ale prv pro svj rz pece jenzce spznn; dobe spojeny snadno srstaj v ladn celek.Akademicky mohou bti oddleny, v praktickm ivote vakkodilo by oddlovati je. Proto nelze schvalovati snahu tch,

kte z mravouky vekeru asketiku vymtiti chtj. Nesmmezapomenouti, e pouhou uenost a suchoprnou vdou nezachrnme ani vlastn due sv ani du jinch. Nezbv, neaby moralista do vkladu svho pibral elementy asketick.A s druh strany nelze bez pokrn ponechati, jestlie vespisech asketickch mravouky pli mlo se db, jestlie napklad stejn hrozn l se nsledky hch lehkch jakohch tkch, jestlie se vbec mezi zvazkem sub gravi

*) M iil le r, Theol. mor. I. Introd. 7.


23/300

Djiny katolick mravouky. 19

a sub lev nein rozdlu, jestlie se stejnou neprosnost se d,aby adept vyhovl pouhm radm a pokynm prv tak jakodanm zkonm; tm zajist ukld se dui nesnesiteln jho,

a co by slouiti mlo ke spse, snadno slouv k zhub. Kupatnm to vede koncm, jestlie moralista na asketiku pohl s pohrdnm, asketa pak na morlku s nedvrou; naproti tomu velik a vydatn jest uitek, uv-li se obhodobe a v prav as.

Prav morlka a prav asketika nemohou bti v rozporu,a nejsou. Nejlpe nm to dosvduj sami velikni na vdy,

kte vesms vydatn pstovali asketiku a askes; dokazujnm to i tak slavn asketit spisovatel, kte vesms dkladnmi vdeckmi vdomostmi se honosili.

9. Djiny katolick mravouky.*)

Djiny mravouky v prvnch dobch nelze oddliti od djin

vrouky, jeliko pstovaly se ob tyto vdy spolen podejmnem theologie (kterto jmno vak samo tak teprve pozdjise ustlilo). Nechceme zde podvati podrobn vpis cel mravoun literatury,**) nbr jen v hlavnch obrysechnaznaiti, jakmasi zpsobem studium mravoun v rznch dobch bylo pstovno. Za pinou snazho pehledu stanovme pt obdob:

1. od potku crkve katolick a na dobu scholastickou;2. od potku scholastiky a na reformaci protestantskou;3. od reformace a k dobm sv. Alfonsa;4. sv. Alfons a5. doba nsledn.I. Odpotku crkve katolick a na doby scholastick theologieSpisy prvnch svatch Otc a spisovatel crkevnch pi

rozenm zpsobem poj se k Psmu svatmu a jsou ponejvce

*) Velmi dkladn o tomto pedmtu vykld/clav Zikmund, pro

fessor na c. k. aka. gymnasiu v Praze ( 1873), v asopise katol. duchovenstva, 1874, str. 259. nn. a 345. nu. v pohrobnm lnku: O psemnictva djinch mravouky bohovdeck.

**) Zvlt snan prosme, aby ten neekal, e v tomto a nsledujcm paragrafu nalezne vypotena jm na vech sp isovate l na vdy.

Nelzef toho provsti v zkch tchto mezch, a v novjch stoletch jest

to i nemono (alespo jednotlivci). Kdo by vak v tom smru podrobnji

pouiti se chtl, tomu pln vyhov: H . H urter S. J., Nomenclator literariu-

lheologiae catholicae.


24/300

20 vod.

spisy pleitostnmi (jako i Psmo svat samo). Bylyf jejichVodtkem poteby crkve a vcch, elem bylo prospti vrstevnkm a pouovati je. Y prvnch dobch crkevnch bylo tebamti zen i k vcm i k nevcm. Vc musili ve svchstrastech bti potovni, ke ctnostem, zvlt k trplivosti napomnni a ke statenmu setrvn ve ve povzbuzovni. Nevc musili o pravm nboenstv bti pouovni, jejich vdecktoky a nmitky musily bti odreny. A nelze uvsti z dobyt spis, kter by o mravouce systematicky pojednvaly, peceji tehd mnoho mravoun ltky probrno, zpsobem arci

vce positivnm, prost vykldajcm. Jmenovni budte: Hermas(I. stol., Pastor), sv. Justin Mu. ( 163), Athenagoras(II. sto!.),sv. Klement Alexandrijsk( 217), Tertullin( 240; na sklonkuivota peel k montanistm a nkter jejich mravoun bludyvloudily se i do jeho spis; zd se, e ped smrt zase pravo-vrnm se stal), sv. Cyprin ( 258), Origenes ( 254) a j.

Kdy ve tvrtm stolet pestalo krut pronsledovn

kesan, mohli se crkevn spisovatel s vt pl vnovativdm kesanskm. Ale zvlt moralistm nastaly v t dobnov koly. Za dob pronsledovn nesktalo vyznn kesanskdnch asnch vhod, a proto kesan tehdejch dob bylikesany z pesvden, ivot jejich byl (a na neetn snadvjimky) vskutku kesansk. Avak ji za Konstantina mnoz

pijmali kesanstv z ohled vce svtskch; zmnive vakvyznn sv, nezmnili mrav svch. Proto sna se sv. Otcova crkevn spisovatel t doby eliti zkaenosti mrav svmispisy mravounmi. Jmenovni budte mezi spisovateli crkvevchodn: sv. Basil ( 379), sv. Efrem Syrsk( 379), sv. ehoNasiansk ( 389), sv. eho Nyssensk( 396), sv. Jan Zlatost ( 407) a j., a mezi spisovateli crkve zpadn: sv. Ambro

( 397), sv. Jeronym ( 420), sv. Augustin ( 430), bl. Kassin( 433) a j.

Asi potkem estho stolet poalo kesansk psemnictv klesati, oho dvodem byly rozhran a nepokojntehdej pomry. Vak ani tato doba nebyla pln neplodn;psal tehd sv. eho Velik ( 604), a krsn sbrky z dlstarch spisovatel podili sv. Isidor Sevillsk ( 636), sv. BdaCtihodn ( 735), sv. Jan Damascensk ( 754) a j. Tak zvltv te dob byly etn ony libri poenitentiales, o kterch jiv 7. byla e.


25/300

Djiny katolick mravouky. 2 1

II. Od potku scholastick theologie a na dobu reformtoru.Asi v 11. stolet zaboila theologie na novou, ne zcela

neznmou, avak pece posud neobvyklou drhu; vnovno jtak mnohem vce ple ne dve. Zvlt horliv ueno j vekolch, odkud pochz jmno jej s c h o la s t i c a pstitel pakjej, t. j. uitel*) tchto kol, sluli scholastici. Pijmajcezjeven pravdy od crkve, podali je u vdeckou soustavu apodjali se kolu, jednotliv vty filosoficky dokazovati a protinjezdm odprcv obhajovati. Ukazovali, kterak jedna pravdavyplv z jin, dokzanou pak pravdu uinili zkladem dalch

vah a dsledk. Pi spekulaci sv scholastikov piln uvalifilosofie, pi kter jim hlavn po form vdcem byl Aristoteles.V na vd zpsobila scholastika hotov obrat; smle smmetvrditi, e teprve za doby scholastick nalzme v uenchknihch celou mravouku systematicky uspodanou; byla sicev zkm spojen s dogmatikou, avak ji tak uspodna, enebylo tko oddliti ji od celku. Pro lep pochopen mravo

uky pozorovali scholastikov rzn hnut mysli a vn, zkoumali jednotliv trval stavy duevn, vykldali o ctnostech anepravostech, hledajce jejich pvod a souvislost. Pstovalipopedn strnku spekulativn, ponechvajce strnku kasui-stickou i nadle osvdenm ji knihm poenitentilnm. Budte

jmenovni; sv.Anselm (otec scholastiky, arcibiskup Canterbur-

sk, 1100), Petrus Lombardus O. s. Fr. ( 1245), Alexanderde HalesO. s. Fr. ( 1245), Albertus Mgnus(hrab z Bollstaedtu,zvolen biskup ezensk, 1280), sv. Tom Akvinsk(Summatheologica, pars secunda, 1274), sv.Bonaventura (1274) DunsScotus O. s. Fr. ( 1308), k nim jakoto vten kasuistapojse sv. Raymund de Pennaforte ( 1275).

Na kodu vdy netrval vkvt scholastiky pli dlouho;

t nepokraovala a tm prv upadvala. Po smrti velikchdvou scholastik, sv. Tome Akvinskho a Duns Scota, rozdlila se kola na dva tbory, Thomist, a Scotist, kte v mnohch otzkch si odprali, To samo sebou by bylo arci vd

jen prosplo a ji od stagnace uchrnilo. Avak pozvolna vkrdalse nov duch do kol; mnoz uenci si navykali hledati ne

snad pravdu, nbr prostedky, jimi by sv mnn a uensv koly obhjili, z eho arci vd mal jen kynul prospch.

*) Nikoli vak ci; ti sluli scholares ,


26/300

22 vod.

ba snad dn. Pozoruhodno tak jest, e spisy scholastickve stol. 14. a 15. valn dly, za to pak vydatnji pstovnamystika.

III. Od doby reformtor, protestantskch a na doby svatAlfonsa.

Nboensk bludy na potku stolet estnctho, pipravovan ji ve stoletch dvjch, rozeily vlny vekerhotehdejho ivota a nezstaly bez vlivu na vdu theologickou.Pochopitelno, e veker tm prce obracela se k dogmaticea polemice, kdeto nae vda zstvala prozatm spe v stran;

arci jen prozatm, nebo pro zkou souvislost s dogmatikounebylo mono vyhnouti se j ; nad to pak jednalo se o zsady,kter o byt a nebyt mravouky rozhodovaly. Nen arci namkolem, abychom sledovali vvoj mravouky u protestant;obmezme se nyn ji jen na tbor katolick; a tu prv pozorujeme v tchto dobch u moralist nov obrat k lepmu.

Ji sv. AntoninusOrd. Praed. (arcibiskup Florenck, 1459)

vzdal se formy scholastick (nikoli vak scholastick uenosti)a pibral do prce sv kasuistiku. Mnoz uenci sledovali hona tto cest, a zanechave tkopdnho slohu scholastik,snaili se i tak po ei dla sv uiniti pstupnjmi; zvltvak kasuistiku piln pstovali a vykzali j dvno ji zaslouen msto pi vdeck prci. Bylo to na prospch i mravouce

i kasuistice: mravouce, ponvad se stvala pro praktick ivotuitenj; kasuistice, ponvad dostvalo se j roucha vdeckho. Ltka mravouky tm arci velice vzrostla, e bylo

napotom zapoteb, pstovati ji jakoto vdu zvltn, od vrouky oddlenou.

Ale zdlo se, jakoby tento prospch draze ml bti zaplacen, a neschzelo mnoho, e by prv toto slouen mravo

uky a kasuistiky bylo se stalo pinou novho (nikoliv povznesen, nbr) padku mravouky. Moralist dvjch dob,zstvajce pi obecnch a obecnjch zsadch, snadno seshodli; jednak vykldali jen uen crkevn, jednak odvozovaliz nho jen nejbli dsledky. Nyn vak moralist, pibrajcekasuistiku do oboru svho, vce se blili ivotu a jednotlivm

jeho ppadm; nejednalo se ji jen o mravn pravidla, nbro applikaci jejich na ppady asto velmi sloit; bylo jimrozhodovati, kterch pravidel, jak a v jak me jich uiti sem; zkrtka eeno, dostali se na pole, kde rozum lidsk


27/300


odkzn jest na svou nejvlastnj prci. Snadno pochopme,e v mnohch tchto novch otzkch poali se moralistrozchzeti; jednno o principieln zsad, a pokud lze nadr

ovat! volnosti oproti vzanosti, a tak vznikly spory probabili-stick.*) Spisy mravoun v asn me se mnoily, a av nich rzn zavldly smry, pece je smme rozaditi do dvouskupin, tajce k jedn skupin autory mrnj, ke druh pakautory psnj. Jest arci naprosto nemono vypotvati jevechny; sta z kad skupiny uvsti jen nkolik jmen. K mr

njm autorm nle: Bartholomaeus d i Medina Ord. Praed.

(probabilismi parens, 1581), Toletus S. J. ( 1596), SaS. J.,( 1596), Reginaldus S. J. ( 1623), Azor S. J. ( 1603), SuarezS. J. ( 1617), LessiusS. J. ( 1623), Sanckez ( 1610),LaymannS. J. ( 1635), Bonacina ( 1631), Lugo S. J., kardinl ( 1660),Salmanticenses ili bos karmelitni v Salamance (16451770),

Busenbaum **) S. J. (Medulla theologiae moralis, 1668), SporerO. s. Fr. ( 1683), Lacroix S. J. ( 1714), Elbel O. s. Fr. ( asi1760) a m. j. K psnjm autorm nle: Fagnani ( 1678),Gonzalez S. J. gener. ( 1705), Gonet ( 1681), Habert( 1718),Concina ( 1756), Tournelly ( 1729), pokraovatel jeho Collet

( 1770) a m. j.Ji z tohoto (velmi neplnho) vpotu autor lze seznati,

jak mnoho (ba a pemnoho) tehd na poli mravounm bylo

pracovno. A prv to mlo sv kodliv nsledky. Bylo totinaprosto nemono, aby mlad duchovn teba jen piblins celou tou literaturou se obeznmil, nebo dla autor uvedenchnebyla nepatrn, byly to folianty znanho rozsahu; kdo tedyse chtl vnovati studiu mravouky, byl bud vydn nhod,anebo byl zvislm na svm uiteli. Dle toho, zda uitel jeho(po ppad zvolen autor) nleel smru mrnjmu neb ps

njmu, a dle toho, v jak me tomu smru hovl, dil sei k, ba skorem ani nemohl jine, jeliko mu chybl potebn rozhled. Apotolsk Stolice sice nad tm bdla, abyalespo neoprvnn vstelky s obou stran byly censurovny;tm vak nebyly odstranny obte, se studiem mravouky spo

jen. Ne neblah ty nsledky nezstaly jen pi studiu, nbr

penely se i na pole eminentn praktick, na zpovdnici.*) Viz ne III, 76 89. msk slice znamen knihu tohoto spisu,

arabsk slice pak znamen pokrajn slo odstavc.*) Tak Busembaum.


28/300

24 vod.

Kn, nevdouce, kterho autora bezpen by se pidretimohli, stle vzeli v nebezpe, e jednajce s kajcnky, jsoutu pli mrn, tu zase pli psn.

Na tst stav ten netrval dlouho; ji ve stolet XVIII.elil mu mu, jak zdka se rod, svtec i uenec, stejn obeznmen i s vdou i s praktickm ivotem, mu vznamupmo providencielnho; byl to svat Alfons Maria de Liguori.

IV. Sv. Alfons Maria de Liguori, * 27. z 1696, zemel1. srpna 1787.

Rodem nlee k nejvy lecht neapolsko, vynikal

obzvltn bystrost ducha. Po pn rodi vnoval se s potku studiu prvnickmu, a byv roku 1713 poven na doktoraprv, pracoval po nkolik let jakoto advokt. Seznav vaknebezpe tohoto stavu, umnil si svat jinoch zasvtiti sly svslub Bo, a zvoliv si stav duchovn, vnoval nkolik letpedbnm studim theologickm, nae roku 1726 na knze

posvcen. S nevedn horlivost vnoval se missionsk sprv

duchovn; ale poznvaje, e sly jednotlivcovy jsou pli slabna takovto kol, zaloil roku 1732 kongregaci NejsvtjhoVykupitele (Congregatio Sanctissimi Redemptoris); a kdy tatodola svho potvrzen (1749), stal se n svtec prvnm jejmpedstavenm. Akoliv hodnostem zkostliv se vyhbal, pece

jim neuel, nebot roku 1762 byl jmenovn biskupem v S. Agata

dei Goti (v Neapolsku), v kterto hodnosti musil setrvati pesprosby sv a pes bolestnou pakostnici (v pozdjch dobchnemohl ani hlavy pozvednouti) a do roku 1775; teprve tohotoroku sml se vrtiti k mil kongregaci sv, v n pak, horliv

jsa innm i skutkem i prem, skonil blahodrn ivot svjroku 1787. Ji roku 1796 vyznamenn Alfons titulem venera

bilis, roku 1816 prohlen za blahoslavenho, roku 1839 za

svatho, a roku 1871 prohlen Uitelem crkevnm (DoctorEcclesiae).

Svtovho vznamu nabyl sv. Alfons svmi spisy a jejichapprobac. Pomjejce mlenm jeho dla dogmatick a asketick, obmezujeme se pouze na jeho dla mravoun, mezi

nimi zase na prvnm mst stoj dv: 1. Theologia moralis a2. Homo apostolicus.

Studia sv theologick konal sv. Alfons na kolch, kdevldl probabiliorismus, a tak i svtec n zcela pirozen, napotku svho knskho ivota dil se systmem tm, uvaje


29/300

nhledv a zsad psnjch. Avak za nedlouho seznal, ezpsobem tm nelze mnoho prospnho psobiti, ba e naopakmnohem vce du zsk se blu ne Pnu Bohu; dobe postehl v psnjm onom smru tajn vliv jansenismu. Nes druh strany zase nezamlouval se mu neobmezen probabi-lismus, jakmu tehd namnoze se uilo, ponvad pi neopatrnm jeho uvn snadno bylo zabsti do plin volnosti.Mli v myslu kreti zlatou cestou stedn, a tm smremnesou se spisy jeho. Prostudovav tm vechny znanj moralisty, kte ped nm psali, sbr jako piln velka to nej

lep a v ladn poj celek. Nejprve vydal roku 1748 Busen-baumovu Medullu s poznmkami,*) pak roku 1753 dlo to pepracoval a vydal pod titulem Theologia moralis; zde ponechv podek Meduliy, a pokud mono, dr se i jejho textu,ale mnohem vce pidv z vlastnho, hled vdy spe k potebm praktickm ne k vdeckmu lesku. Dlo sv vnovalautor tehdejmu papei Benediktu XIV., kter je velmi blaho

sklonn pijal a za velmi uiten prohlsil. Svtec vakse svou prac nikterak nebyl pln spokojen. Hledaje pravdua ne snad vlastn slvu, nevhal odvolati, jakmile seznal, eby jeho dosavadn nhled nebyl bezvadn, a tak s lskouku pravd, ale i s pokorou pravho svtce hodnou bhem assestavil t. zv. Retractationes (potem 99 + XXVI.). Jsou to

kasuistick rozhodnut, je sv. Alfons, veden rznmi autoritami, v prvnm vydn uinil ve smyslu namnoze pli volnm,v pozdjch pak vydnch ve smyslu ponkud psnjmopravil.**) Zvltn pozornosti zasluhuje est vydni z r. 1767.Kdeto v dvjch vydnch jen rozhodn proti probabiliorismuse stavl, ale o probabilismu jen zdreliv promlouval, nemaje

jet pln ustlenho nzoru, jest tomu v tomto estm vy

dn***) ji jinak; nebof zde) ji vystupuje sv. Alfons s ho

*) Skldaje dlo sv ml sv. Alfons na mysli v prvn ad mlad

leny sv kongregace; chtl jim opatiti krtkou, dobe uspodanou,

praktickou uebnici.**) ten nalezne tyto retractationes tm v kadm pozdjm

vydn dl svtcovch, n. p. u H aringera (ezno-Manz), Werke des hl.Alphons Maria von Liguori; Theologia moralis (vyd. z r. 187981), sv.

Vl. pag. 299; Homo apostolicus (vyd. z r. 1862), sv. IV. pag 261.***) Za ivota svtcova doila se Theologia moralis devtho vydn.) Mluvm jen o rznch vydnch svtcova veledla; na vee-

nost vak vystoupil se svm systmem sv. Alfons ji r. 1762, nebof v tqrnto



30/300

2 6 lvod.

tovm systmem, jej pmo nazv systmem svm, jenbhem asu nazvn probabilismus moderatus anebo aequi-probabilismus. Ne byli bychom na omylu, kdybychom se

chtli domnvati, e sv. Alfons pednel tu nco novho, dosud nebvalho. Nikoliv; s pelivou pl a asto vzvaje PnaBoha o pomoc, snail se vzdalovati se vstelk s obou stran,vniknouti v ducha vhlasnch autor a to, co od pedchdcspe jen tueno, ale ne vdy zcela sprvn proneseno bylo,v pevn systm uvsti, a to dvojm smrem, jednak v trakttude conscientia theoreticky, jednak po celou podrobnou st

prakticky.Dobe vda, e obrn jeho Theologia moralis prv

touto obrnost by mnohm pro nedostatek snad asu neprospla, sm z dla tohoto upravil krtk vtah, nejprve r. 1757v ei italsk, a pak roku 1759 v jazyku latinskm pod titulem: Homo apostolicus. I toto dlo bylo vude vldn pijato,a asto vydvno. Tak jeho pozdj vydn byla svtcemzdokonalovna a opravovna, jako dlo hlavn.*)

Mimo dla jmenovan sepsal svtec i jin jet dla mravoun, je sten hj jeho systm, sten vnovna jsoupraktickm potebm zpovdnk a katechet. A hojn ena,pece nedola t znmosti, jako ob hlavn dla.

Dvoj tedy jest vsledek prce svtcovy:

1. V sti povechn: Na rozdl od obou a posud nejrozenjch systm, probabiliorismu a probabilismu, vypracoval systm nov, probabilismus moderatus nebo aequi-probabilismus.

2. V sti podrobn: V jednotlivch kasuistickch rozhodnutch zkoum nhledy vech jemu pstupnch moralist,i psnj i mrnj, vykld je i s dvody jejich, a rozhoduje se konen pro ten neb onen, uvdje zase dvody rozhodnut svho.

Sv. Alfons nabyl v mravouce katolick vznamu, jm

roce vydal znm svj spis: Breve dissertazione dell uso moderato delopinione probabile.

*) P. Leonard Gaud C. Ss. R. poal r. 1905 v m vydvati Opera

moralia s, Alphonsi Mariae de Ligorio, z nich prvnm dlem jest Theologia moralis. Vydavatel peliv upravuje text, pihl, kde toho teba,

k rozhodnutm poalfonsianskm a v pipojench poznmkch zvltcitty podrobuje nestrann kritice.


31/300


zajist vem ped nm ijcm moralistm se vyrovn a mnohped. Smle smme tvrditi: svat Tom Akvinsk na politheoreickm, svat Alfons z Liguori na poli praktickm, to

jsou ob vd hvzdy mravouky katolick.Vak tak crkevn autorita uznala velik svtcv vznam

svmi znmmi approbacemi. Nemono je vechny zde vy-psti;*) pro nae ely pln sta, uvedeme-li jen nkter.

Pius VII. in decreto super revisione et approbatione operum ven. Alphonsi: Nihil in iis censura dignum repertum fuit.Die 18. Maji 1803.

Gregorius XVI. in bulla canonizationis de die 26. Maji1839: Illud vro imprimis notatu dignum est, quod, licet copiosissime scripserit, ejusdem tamen opera inoffenso prorsus pedepercurri a fidelibus posse, post diligens institutum examen

perspectum fuerit.Responsum s. Poenitentiariae de die 5. Julii 1831. Pro

posita dubia: 1. Utrum sacrae theologiae professor opiniones,

quas in sua Theologia morali profitetur beatus Alphonsus aLigorio, sequi tuto possit ae profiteri? 2. An sit inquietandusConfessarius, qui omnes beati Alphonsi a Ligorio sequitur opi

niones in praxi etc.? Responsa: Ad lHg: Affirmative, quintamen inde reprehendendi censeantur, qui opiniones ab aliisprobatis auctoribus traditas sequuntur. Ad 2nm; Negative etc.

Pius IX. in decreto Urbi et Orbi de die 7. Julii 1871:...inter implexas theologorum sive laxiores sive rigidiores senten

tias tutam stravit viam etc.Vhlas svatho Alfonsa uznvaj crkevn orgny i tm,

e na uinn dotazy nkdy odpovdaj: Consulat probatos

auctores, inter quos s. Alphonsum.

K vrokm tm pipojiti meme hlas naeho provinci

lnho snmu Praskho z r. 1860, jen (pag. 12) duchovenstvuv oboru mravouky zvl doporuuje svtcovo dlo Homo

apostolicus.Abychom vak vznamu tch a podobnch approbac ne

pecenili, nepehldnme svrchu uvedenho pdavku: quintamen inde reprehendendi etc., jen nejen ve svrchu uveden

odpovdi sv. Poenitentiarie, nbr i jindy a jinde, nkdy trochu

*) ten je nalezne v P. Clem. Mare C. Ss. R.: Institutiones mo

rales Aiphonsianae, na potku dla.


32/300

28 vod.

jinmi slovy, uinn byl. Sv. kongregace rit (S. C. R. 21. Junii1871) vslovn prohlsila, e approbace dl sv. Alfonsa nevztahuje se nikterak na jednotliv systemata moralia, tedy

probabiliorismus, aequiprobabilismus, probabilismus. Vbecnejsou tyto approbace dny ve smyslu definitivnm, jakobyjedin nhledy sv. Alfonsa byly sprvn a vechny ostatn nhledy s nm se nesrovnvajc tm ji nesprvn. Tak jako ctak sv. Tomi Akvinskmu nm nevad uchliti se od jehouen, kde myslme, e pro to mme dvody,*) tak ctak sv. Alfonsu Liguori nm nevad uchliti se od jeho kasui-

stickch rozhodnut, a jev-li se nm tato odchylka dvodnou,zvlt jestlie bhem as zmnn okolnosti zmnily i ppad,o kter se jedn.**)

V. Doba po sv. Alfonsu.Jest zajist podivno, e uen sv. Alfonsa neopanovalo

hned mahem cel vdeck pole, e naopak to dosti dlouhotrvalo, ne si vydobylo zaslouenho uznn. Studiu vbec va

dily nepokojn vlen asy, ale i kdyby jich nebylo, vadilymnoh jin piny; doba nebyla nikterak pzniv njakmuuen, kter, oprajc se o autoritu crkve katolick, neprosna nenavn odmtalo ony rzn, tehd modern bludy. Psalose sice i tenkrt mnoho, avak theologie doby tehdej nebyla proniknuta duchem crkevnm, katolickm; spe naopak,

vykldno za pednost spisu, dovedl-li se z vlivu crkevnhovymaniti. I literatura mravoun byla v jakmsi padu; co sepsalo, to nebyla namnoze katolick mravouka, to byla spe

jaksi filosofick ethika, asto trochu pochybnho rzu, nejvsnad nkterm cittem z Psma svatho okrlen.

A teprve skorem v polovici 19. stolet nastal zase novobrat k lepmu, i zd se, jakoby na poli naem zase vrtiti

se mly star ony zlat doby, kdy vda nae stla v nej versmsvm rozkvtu. Arci e (a to ji od 18. stolet) nen latina panu

jcm jazykem v mravouce, m mnoh dlo obmezeno jest nau okres, za to vak stv se vda nae i ve vdeckmroue svm pstupnou mnohm, jim by jinak pstupnou nebyla.

*) Sm sv. Alfons tak jednal, an pi een nkterch praktickch

ppad nepidrel se mnn sv. Tome, nbr za sv pijal nzory

jinch uench mu.

**) Approbac nen snad neomylnost sv. Alfonsa prohlena a neme prohlena bti.


33/300

Mravoun literatura esk.

Jedin jen mrek zkalil v posledn dob jas vdy na;byly to spory mezi aequiprobabilisty a probabilisty, vzniklv letech asi sedmdestch; ne dluno uznati, e spory ty

s obou stran vedeny v mezch vdcm pslunch, a memezajist doufati, e nen daleka doba, kdy i ony se vyrovnaj.Vak beztoho v praktickch otzkch jsou ob strany namnozesvorn.

Jet dluno pidati, e v poslednch dobch kol katolick mravouky valn se rozil. Nastala nm cel ada otzeksocilnch; a otzky ty nebyly pedchdcm naim zcela ne

znmy, pece na n nedolhaly tou silou, jako za dob naich,ba mnoh z nich teprve nyn na povrch se vynoily. Jest totk, ale estn kol mravouky katolick, vyloiti, jak vechnytyto otzky daj se uspokojiv rozeiti: teba jen piloitii k nim star, nezmniteln, osvden zsady mravn.

10. Mravoun literatura esk.*)

A v dobch starch spisy vdeck vbec a theologickzvl z pravidla jen po latinsku se skldaly, pece smme sedomleti, e v echch bohoslov (a s nm i mravouka) tpo esku pstovno bylo. Jako vude jinde, i v echch musily pravdy vroun a mravoun v kznch lidu se hlsati,

a to bylo jen v lidov ei mono. Ale nad to jet teba uviti, e kesansk nboenstv na Moravu a do ech pinesenovrozvsty jazyka slovanskho znalmi, a e zde bohoslubaalespo po njak as domcm jazykem konna; a vme tak,e na Szav kvetl klter slovansk, a teba bychom nemlio tom doklad, d se pece mysliti, e tam i bohoslov bylo

pstovno, to pak se jist nedlo jinak, ne jazykem eskm.e pes to tak mlo pamtek o tom svdcch se nm zachovalo, dluno asi pipsati na vrub pozdjch neblahch djinnch udlost. Ale jedno nm pese vechno zbylo, m jinnrodov se tak snadno honositi nemohou: pvodn esk nboensk nzvoslov.

*) Jose f Jungmann, Historie literatury esk, 1. vydn 1825. K arelTieftrunk, Historie literatury esk, 3. vyd. 1885. D r. Vclav Flajhans,

Psemnictv esk, 1901. Jaroslav Vlek, Djiny esk literatury, 1897,

Srv. mou, pi rektorsk installaci (1905) proslovenou e: Nejstarmravoun literatura esk a po dobu Tmy ze ttnho.


34/300

30 vod.

kolem tto stati jest, stopovali esk psemnictv mravoun, pi em hned pedem budi vytknuto, e chceme sepesn obmeziti na tento kol, a e nikterak nemnme vykldati o psemnictv jinch obor spznnch, ba tebai s nam zce souvislch, jako jsou psemnictv mravokrn,kazatelsk, asketick. Akoliv po esku psan dla tchtosmr jsou velmi etn, mnohem etnj ne dla pesn mravoun, pece nemaj pro ns vznamu, le jen potud, pokudobsahem svm do naeho pedmtu vydatn zasahuj aneboalespo pro nzvoslov nae dleit jsou.

Nejstar esk pamtka mravoun jest Mal desatero,bsnika o 34 verch, patrn sdlan jakoto versus memoriales k snadnjmu si zapamatovn dekalogu. Pochz asiz konce stolet 13. a nalz se v Rukopise Hradeckm.*)Mnohem objemnj jest Velk desatero, tajc 1162 ver; zdse, e jest mlad, ne Desatero mal, ale jist ne o mnoho,nejpozdji pochz z potku 14. stolet, a obsaeno jest

takt v Rukopise Hradeckm. Skladatel v nm nejprveudv biblick pvod desatera; pak probr jednotliv pikzn po sob; pi kadm udv krtce jeho obsah, na to vypotv nkter hchy, tomuto pikzn se pc; tu aonde pidv na zpsob pklad nkter pbh, pi em nezapr svj zdrav, trochu drsn humor, jak ve stedovkuoblben byl. Zajmavo jest, e i Mal i Velk desatero uvd9. a 10. pikzn v obrcenm podku.

Zd se, e tmu autoru dluno pipisovati i Satiry o emeslncch, v nich vtipn a sarkasticky hchy jednotlivchemesel se l.

Jin verovan pojednn mravoun obsahuje Svatovtskrukopis,**) pochzejc z druh polovice 14. stolet. Prvn z nich

nadepsno jest: O sedmymezcsyetma blznyech*, v nm skladatel kr rzn poetilosti lidsk a pipojuje nkter prpovdi mravn (uvd vak blzn tch pouze dvacet est). Druh

*) Rukopis Hradeck, chovan v knihovn kn. Loblcowiczksekundogenitury. Tiskem vydn roku 1881 pod titulem: Pamtky star

literatury esk, slo 8. Pod npisem: Desatero kazanye bozye obsahuje

nejprve Velk, potom Mal desatero.**) Svatovtsk rukopis, chovan v archivu metropolitn kapitoly

Svatovtsk v Praze, tiskem vydan pod titulem Pamtky star literatury esk, s. 9.


35/300

Mravoun literatura esk 31

pojednn mluv O pyety studnyczyech (roz. hch), je jsou:czloweczye srdcze, bohaczstwye, chudoba, towarzyssvvo neczne,obyczyeyg.

V prose nepsno mnoho pvodnch spis mravounhoobsahu. Jmenujeme z roku 1383 Traktt asketick o velikchctnostech atd. (Jungmann, III, 92), jen se vyznauje zvltn,jet nepropracovanou e, a Knyhy o cztyrzech cztnostechzkladnch tocziz o Opatrnosti, o Skrownosti, o Syle a o Spra-wedlnosti (Jungmann, III, 51), kterto spis velk oblib setil a pozdji asto tiskem vydvn byl. Za to vak piln

pekldno z jinch e, najm z latiny a i z nminy. Takji tehd znmm byl Alberta Velikho R j due (pozdjiasto tiskem vydvan), k nmu obyejn pidvn sv. Bonaventury Por lsky a rzn nbon rozjmn. Avak v tedob ji tak pekldny spisy hovc mystice neprav a spisypovren, na p. List s nebe", sltanina, libujc si v apo-kryfickch obrazech, ba i jaksi Sn (Jungmann III, 107,108, 109).

To arci nebyl pli slibn zatek; a pece ji se bliladoba nejskvlej ve starm bohosloveckm psemnictv eskm.Dla posud jmenovan byla spe spisy lidovmi; avak jiil mu, kter vdu ml odti rouchem eskm, Tom ze ttnho (*1330, 1401). Bylo mu arci mnoh obte pekonati;

jemu nikdo cesty nerazil, naopak, on sm razil ji jinm; babylo mu i bojovati s pedsudkem tch, kte se domnvali, evdu jen po latinsku pstovati lze. Avak Tom, vychzejez t zsady, e teba iti dobr spisy mezi lid, aby z nichkad pouen erpati mohl, a e teba tak initi v ei lidu,ustanovil se na tom, psti po esku, jazykem lidovm, kterarci teprve zdokonaliti a uzpsobit! musil, asto hledaje nov

slova pro nov pojmy theologick a filosofick.*) A laik, bylpece ttn vtenm znalcem scholastick filosofie a theologie. Poukazujce na uebnice eskho psemnictv (na p.Flajhans, str. 129144) uvdme jen, e ttn pracoval samostatn; a i kde uval spis cizojazynch, nepekldal je,nbr spracovval. Nejdleitj jsou Knky ester o obec

nch vcech kesanskch z r. 1376, ei besedn z r. 1380,*) Zajmav doklady podv Fr. Ekert v asopise katol. duch.

1893 str. 1. a nn. v lnku Staroesk terminologie a fraseologie boho-

vdeck. Ze spis Tome ze ttnho.


36/300

32 vod.

ei nedln a svten z r. 1392, a mnoh jin. Ostatnttn rd na svch spisech a do smrti piloval, je dle poteby zkracoval a rozioval, vbec zdokonaloval a (teba pod

jinm titulem) znovu vydval. Ye sv zstal ttn vren,bedlivou o to maje pi, aby ve svch spisech nikdy se jnepil; kostelu (crkvi) a kole Prask rd se poddvk opraven. koda, e ttn u svch nstupc tak rychlepiel v zapomenut. Zd se, e ani Hus jeho spis neznal ;teprv nynj doba objevuje pomalu krok za krokem dla aprce tohoto upmnho echa, dobrho lovka a milujcho

kesana (Flajhans, str. 144). Tim lze vysvtliti, e nadjnz, vznikl spisy ttnho, tak brzo zase uhasla a temnotustoupila.

Po smrti ttnho vystupuje v poped M. Jan Hus (* 1369? 1415). Nen kolem nam podrobn liti innost tohotomue, chcemet stopo vti jen jeho vznam na poli mravounm. Bludy Husovy zstvaly celkem na poli dogmatickm;a jsou mezi nimi nkter, kter by, dsledn provedeny, mohlyexistenci mravouky vbec znemoniti, kter tedy nepmomravouky se dotkaj, pece jen nutno uznati, e pmo Husmravouce kesansk neodporoval. Ostatn i Hus psval nkdypodle vzor cizch, kter bud prost peloil, neb spracoval,a nkdy bv i dosti nesnadno uznati, co jest ciz a co jeho

vlastn. Nejprve napsal nkolik mench traktt (Flajhans,str. 156158); nejvt a nej dkladnj jeho esk spis, pochzejc z r. 1412, jest: Vklad viery, desatera Boieho pi-kzanie a ptee (Flajhans, str. 172); k dlu tomu sm pidv zpravidlo neb ukazadlo ili rejstk. Z te asi dobypochz Dcerka, vybzejc dvky a eny k ivotu zbonmu.Nsleduj pak opt nkter men mravoun traktty, naevznikla r. 1413 (na Kozm Hrdku) Postilla. Tak ostatn

jeho spisy jsou tu a onde mravounmi vklady protkny.Doby nsledujc byly doby boj; pro vdeck prce ne

zbvalo mnoho asu, a pokud se na poli bohoslovnm pracovalo, byly to hlavn jen peklady svatho Psma a polemikydogmatick. Ns zajmaj z t doby skladatel postili: Petr

Chelick (napsal postillu po r. 1434) a Jan z Rokycan (* 1397, 1471). Mravounch spis jev se nedostatek; mravokrnchbylo dosti, mnoh z nich bohat satyrou a sarkasmem, ale vdaz nich nemla prospchu dnho, a mravn ivot asi tak ne.


37/300

Mravoun literatura esk. 3 3

V jakousi nhradu tohoto nedostatku piln pekldnyspisy svatch Otc a crkevnch spisovatel, a to nejen starch,nbr i novjch (Jungmann, IV. 582601); i jest to pozoruhodnm kazem, e v druh polovici stolet patnctho, tedy

jet za ivota blahoslavenho Tome Kempenskho ( 1471),peloeno jeho dlo O nsledovn Krista Pna, s potkurukopisem, pozdji tiskem (po prv v Plzni 1498) hojn roziovan. I jin etn asketick spisy pekldny.

Boje nboensk, Husem a jeho stoupenci v echchvznikl, nebyly jet pln dobojovny, a ji se vtraly do

ech nov nboensk spory, pil z Nmecka a zavinnprotestanty. Polemick spisy mnoily se mrou asnou, emunapomhal tisk nedvno ped tm vynalezen. Ne literaturatm nezkvtala, naopak, a seln rostla, cenou valn klesala.Prvem stuje si Sixt z Ottersdorfu (Jungmann, str. 162), ekad tlaiti dv, co mu do hlavy pijde, bud to sebe chatrnj. Pro mravouku nezbvalo asu, a a se to zd ve ne

podobno, pece jest to pravda, e bychom mohli smle celounsledujc dobu a do potku 19. stolet peskoit! bez obavy,e bychom pehldli njak zvanj esk dlo mravoun.Psny jen men traktty, ustanoven na pouen prostho lidu;

jsou to traktty rznho obsahu, o nkterch ctnostech, hch, nepravostech, o psaze, o stavu svobodnm, manelskm,

vdovskm (nejastji se psalo o stavu manelskm) a p.Z tto snahy, pouovati lid, vyvinulo se tak vydvnkatechism,. Prvn katechismus vydal r. 1505 (a potom jetnkolikrt) bratr Luk pod titulem Otzky dtinsk, a brzyna to vydvny i katechismy katolick; z nich mlokterzskal si tolik obliby, jako znm katechismus blah. Petra Ca-

nisia, esky po prv vydan v Prask kolleji jesuit r. 1559

a potom jet velmi asto.Tho rzu jako 16. stolet jest i stolet 17. V popedkatolickch spisovatel stoj jesuit. Vdu pstovali po latinsku, ale pi tom nezapomnali na nboensk vzdlvn lidu,

je arci musilo se dti po esku. A byli k tomu pmo nucenipracemi jinovrc, kte pes politick porky sv pece jenneustvali ve snahch svch. Pedevm bylo nutno etn je

jich polemick traktty odreti stejnou zbran; a je-li poetspis polemickch ji v 16. vku velik, mnohem vt jet

jest (a tm nesetnm se stv) v 17. stolet. Dle bylo za


38/300

84 vod.

poteb eliti mnohm tm blouznivm pojednnm obsahu po-vrenho a snlkovho ; msto tto nezdrav etby bylo tebadti lidu do rukou dobr, zdrav knihy rozjmav a modlitebn,

ili pstovati t. zv. nbonou literaturu. Znan jej poetns pmo zar; jen mimochodem uvdme, e r. 1637 vydalJi Plach (bratranec stejnojmennho vdce student) znmsvj Zlat nebekl, kter napotom velmi asto byl vydvn a jet ped nedvnm oblib naich babiek se til.A konen, kdy jinovrci rdi vydvali tiskem kzn sv,bylo nezbytno, aby i se strany katolk tot se dlo; vyd

vna tedy i katolick kzn, a to bud porznu anebo ve sbrkch a postillch.*)

Ale na pouhm lidovm vzdln uepestyali katolci,postoupili o krok dle. Zaslouil jesuita Vclav teyera jeho matka Marie zaloili dne 19. ervna 1669 v PrazeDdictv sv. Vclava? na vydvn katolickch knih, jazykem

eskm sepsanch.**) Dleitj dla jm vydan jsou: BibleSvatovclavsk (16771715), esk Kancionl (1683), Katolick Postilla (1691) a j.

Byly-li. pomry eskho psemnictv za vku 17. neuteny, za stolet 18. byly pmo smutn. Jazyk esk vdy vca vce ustupoval do pozad a na jeho msto nastupoval jazyknmeck, zvlt mezi vzdlanci. Zkza etiny pak jev se

nejen v psemnictv, ale i v mluvnici a slovnku: v druh polovice 18. stolet nebylo ji ani lze etin se nauiti. (Flajhans, str. 479.) Vskutku uvali etiny skoro ji jen lidselt a niho stavu. Tu nedivno, e pestaly se vydvatiknihy vdeck (a to nejen v bohoslov, nbr i v jinch vdch), a e vydvny jen knihy potebm lidu obecnhouren. Vak i mezi tmi jet pevldaly peklady. Slovoesk bylo by onmlo, kdyby ho nebyla zachovala literaturanboensk, nebo nejvt dl psemnictv eskho z doby tvyplnn jest knihami modlitebnmi a rozjmavmi, steni kznmi. Arci e i dla ta namnoze byla sepsna v ei tua tam vadn.

*) Kzn z tohoto a nsledujcho stolet jsou namnoze psna

v duchu doby, slohem jadrnm, ale nkdy a pespli jadrnm, ba i nedstojnm.

**) innost jeho zastavena r. 1773 a jistina pozdjm sttnm padkem

se ztenila; teprve r. 1859 obnoveno.


39/300

Mravoun literatura esk. 36

A kdo byli ti, kte etli v tchto eskch knihch ? Bylato jen misera plebs. Svt vzdlanj, veden duchem asovm, nedbal o pobonost; myln osvta a svobodn zkoumn ani vdeckou theologii nechtly pijmouti na milost, odkazujce ji do e vmysl; tm mn zliby mohly mti naknihch pobonch.

Na sklonku stolet 18. a potkem stolet 19. nastala dobavzken ei esk; slovo esk hlsilo se opt k svmuprvu a byt i pomalu jen, krok za krokem dobvalo sobvznamu. Uenci vhlasnho jmna obrali se jazykem a po

sud zanedbanm, skorem zapomenutm, a povzneli jej poznovu k star jeho slv, ukazujce, e jest schopen, aby se hoi pi vdeckm zkoumn uvalo. Novm vydnm bibleesk, je obstaral Faustin Prochzka (r. 1780 s Durychem,r. 1804 sm), dna duchovenstvu eskmu do rukou bible nejens katolickho stanoviska nezvadn, ale i vzornou etinou vynikajc. Jadrn e biblick stala se odtud novou ozdobouu kazatel eskch (Tieftrunk, str. 97), co arci na ostatnpsemnictv nemohlo zstati bez vlivu. Vzkvtala literaturakrasoumn, vzkvtala i literatura vdeck.

S potku literatura bohosloveck zstvala ponkud zaostatnmi.

Sprvn vysvtluje zjev ten Tieftrunk (str. 185), an d:

Kterto zjev tm vyloiti teba, e vlasteneck knstvonae, ujavi se horlivji ne kterkoli jin stav vzdlvnpsemnictv nrodnho vbec, alespo v prvn polovici naehovku pstovalo tm vecky obory literatury esk. Prospvajc takto platn celku, nemohlo staiti t odvtv vhradnbohosloveckmu, zvlt kdy jazyk esk i z stav theologickch vylouen byl. Ani prvn, ani druh poznmka Tief-

trunkova nen bezpodkladn. e v prvn vci m pravdu,o tom se snadno pesvdme, pehlejce jmna slavnchkn buditel eskch; e i po druh strnce sprvn soud,neteba eji dokldati. Sta jen uvsti, e Dr. Frantiek Pol-lek, potkem 19. stolet professor bohoslov v Olomouci,sepsal nkolik eskch knih obsahu biblickho, kazatelskho,

vzdlavatelskho, nboenskho (Jungmann, VII. 936, 1062,1251, 1261, 1338, 1350), ale morlku svou vydal r. 1803 podtitulem Moralis Christiana jazykem latinskm; podobnDr. tpn Teplotz, professor mravouky na vysokch kolch


40/300

3 6 vod.

Praskch, rodem Chorvt, vydal r. 1831 jazykem latinskmdlo sv (nepln) pod titulem Ethica Christiana.

A jet jedna obt byla, kter alespo ponkud vadila,

e nebylo plin chuti pstovati vdy theologick vbec amravouku zvlt po esku: byl to nedostatek eskho nzvoslov; nebo ppadn nzvy, jak je vytvoili ttn a nstupcov jeho, pily v zapomenut (jako i spisy jejich), a kdypak i theologick literatura ponala se probouzeti ze spnkusvho, mono i o n ci, co Jungmann (str. 491) kr na jinch, k a : Nle to mezi vady literatury na, e pli

mnoho a to tm ze sam nminy pekldme, ve ktermimo to vychovni jsouce, mysliti jsme navykli. Vak mmei v mravouce a v nzvoslov jejm dosud jet mnohou zvltnnestvru, kter porozumme jen, jestlie ji zpt pelome donminy, z n vzata jest.*)

Uten obrat k lepmu nastal, kdy r. 1828 poal vy

chzetiasopis pro katolick duchovenstvo

*, po dlouh as na-potom jedin pstitel vdeck literatury bohosloveck, jenvak hned s potku dstojn se adil po bok cizojazynmpublikacm stejnho rzu. V prvnch svazcch pibral dosloupc svch tak kzn a bsn, ale zhy omezil se pouzena vdu; koncem r. 1852 zanikl, ale r. 1860 znovu vzken(p kanovnka Vinaickho) pode jmnem asopis katoli

ckho duchovenstva*, a jako takov doposud vychz. Netme-likrtk peruen 7 let, jest to po Musejnku (o rok dve zaloenm) nejstar nyn jet vychzejc esk asopis. Protheologickou literaturu m vznam velik; nebo v nm ukldali theologit spisovatel prce sv, kter by byli jinak nemohli vydvati, leda jen se znanm nkladem; jm byli novpracovnci k dlu vybzeni a zskni; jm konen bylo duchovenstvo esk se vemi znamenitjmi zjevy na poli theologickm seznamovno. Hned ji v prvnch roncch uveejnnylnky z oboru mravouky, a jest jich od t doby znan poet.Jenerln rejstk za dobu 18281878, tedy vlast za dobu43 let, udv jich 88, k nim vak od r. 1879 a na dnendobu zase znan ada pibyla. A nejsou to snad lnky leda

byl; mnoh, pemnoh z nich pochzej od uenc vhlasnch*) Na pr. probabilis wahrscheinlich pravdpodobn, msto sta

rho dvodn a m. j.


41/300


a maj cenu trvalou. Velmi mnoho tak prospl asopis tenvd na pstovnm kasuistiky, obyejn v podob dotaz aodpovd k nim.

Jet jeden popud dn ku pstovn mravouky jazykemeskm, kdy na stednch kolch naich poalo se uiti poesku. Uebnice, jich a posud se uvalo, byly sepsny ponmeku; i byli tud katecheti stednch kol nuceni staratise o to, aby km do rukou dostaly se uebnice esk. S potku pomhali si peklady, pozdji tyto peklady spracovnya naim pomrm pizpsobovny, konen pak i samostatnprce sdlvny. A tak konen v druh polovici stolet devatenctho uvefejniny souborn esk uebnice katolick mravouky,kterch ped tm v na ei nebvalo.

Mimo to pak vyla od uenc naich mnoh cenn monografie, ne ji toho rzu, jako v pedelch stoletch rzn tytraktty, nbr spisy to vdecky propracovan, je literatue

na jen k okrase slou. Nkter z nich jsou otisky prac pedtm ji v nkterm vdeckm asopise uveejnnch, nebo jipo del dobu nen asopis katolickho duchovenstva jedinmpstitelem bohosloveck literatury, nbr k nmu dru se celada jinch dobrch vdeckch asopis. V nich jsou mnohlnky, thnouc se po nkolik sel, je sebrny by tvoilyzdail monografie; koda, e nezavldl obyej vydvati je vezvltnch otiscch; ne i bez toho pece jen jsou uloenyV naich asopisech, a teba tak i unikaly velik veejnosti,pece jen znalcm dobe jsou znmy, a kdykoliv doucno,mono je nalzti a upotebit! jich.

Zd se to snad pepiato, ale pece pravdou jest: Za necel posledn stolet (od roku 1 8 2 S) bylo pro eskou mravounou

literaturu vce vykonno, nez za vechny doby pedel.

O tom svd v prvn ad vet asopis vdeckch,kterobsahuj lnky z oboru mravouky; jsou to: asopis katolickho duchovenstva, Past duchovn, pozdji Rdce duchovn,Hldka literrn, pozdji Hldka, Vlast, Obzor, Aletheia, Museum, k nim jet nkter jin pidruiti lze. Smme tvrditi,

e vt st publikac mravounch dje se prv v asopisechvdeckch, zvlt monografie, jeliko nae pomry nejsou takpzniv, aby se smlo potati na zdar samostatnho jejichnkladu.


42/300

38 rod.

Svd o tom dle ada dl mravounch (bud o celku,bud monografie) pes mn pzniv pomry vydanch; vynasname se o jejich vet, pi em hned pedem podotkme,

e vet ten nikterak nen pln. Tak na p. dal by se doplniti jmny spisovatel sociologickch, kte ve svch pracchtak mravounmi otzkami se zabvaj. Ponvad vak novj dobou kesansk sociologie vyvinula se ve vdu zvltn,od katolick mravouky oddlenou,*) s literaturou ji dosti bohatou, nechceme ji zapltati do literatury na, ponechvajcekol ten jejm spism odbornm. Nsledujc vet uvd jen

dla z oboru mravouky.Zahradnk Vincenc a Jirsk Jan Valerin: O psaze.

Praha 1839. Nkladem Ddictv sv. Jana Nep.Klcel Frantiek Matou: Dobrovda. Praha 1849.Ctibor Josef: Katolick uen o ve a zkonech mrav.

V Psku 1863.

Hejbal J . : Katolick morlka pro lid. 1864.Hakl Boh.: Katolick mravouka. (Martinova uebnice provy tdy stednch kol.)

ProchzkaMatj (Brnnsk): Dr. Konrd Martin. Mravovdakatolick pro vy stavy rakousk. Praha 1864,1874 a 1882.

Krlovec Ad. a koda Jos.: Pehled kesansk mravouky. 1872.

Jani Frant., Dr.: O nhrad kody. Olomouc 1882.Jani Frant., Dr.: O svdom. Olomouc 1883,Strek Jan, Dr.: Katolick mravovda. Praha 1884. (N

kladem Ddictv sv. Prokopa.)

GuggenbergerV.: Katolick mravouka pro VII. tdu gymn.Praha 1884.

Prochzka Jan, Dr. (Mladoboleslavsk): Katolick mravovda. Praha 1885. Druh vydn upravil Dr. Ant. Podlaha. 1899.Jani Frant., Dr.: Katolick mravovda. Olomouc 1892.ehk Karel Lev, Dr.: Katolick mravouka. Praha 1893

(Nkladem Ddictv Svato-Janskho.)

Vel Ant., Dr.: Hypnotismus ve svtle mravouky katolick, Praha 1893.

*) Na mnohch fakultch a uilitch theologickch jest ji sociologie kesansk jakoto zvltn, od mravouky oddlen pedmt zave

dena ; na Prask c. k. esk theologick fakult stalo se tak r. 1897.


43/300


Vel Ant., Dr.: Lichva a rok ve svtle mravouky

katolick. Praha 1899. (Vzdlvac knihovny katolick svazek XIII.)

Dvok Xaver: Mravouka katolick (pro vy stavydv). V Praze.

Blina Jan: Spiritismus, Praha 1906. (Hlasy katol. spolkutiskovho, ro. XXXVII. . 3.)

Lkotsk Matj, ThC.: Uebnice katol. nbo. pro stavy

uitelsk. II. Mravouka. V Praze 1907.

KudrnovskAlois, Dr.: Spiritismus. Praha 1908. (Vzdlvacknihovny katolick svazek XLVI.)


44/300


45/300

KATOLICK MRAVOUKY

DL PRVN i l i POVECHN.


46/300


47/300

Pehled povechnho dlu katolick mravouky.

Dl povechn vykld obecn ili povechn zsady, dlenich mravn ivot uspodn bti m. Dvojmo pak jev semravn ivot: v jednotlivch inech lidskch a v trvalchmravnch stavech. Pihlejce nejprve k inm lidskm, vykldme pravdy zkladn, na nich veker nauka o mravnostispov; dje se tak v knize prvn (mravnost din lidskch).

Pak vykldme, kter jsou pravidla mrav, co pipad knizedruh (pikzni) a tet (svdom), iny lidsk bud s tmitopravidly se shoduj (a to jsou iny dobr), anebo se jim p(a to jsou hchy); ponvad vak o inech dobrch s dstatek

j promluveno i v dogmatice i v prvn knize tohoto dlu,zbv ji jen jednati o hch, co obsahem jest knihy tvrt

(hch).Zakonujeme pak knihou ptou, jejm pedmtem jsoutrval stavy mravn (ctnosti a nepravost).


48/300


49/300

KNIHA PRVN.

MRAVNOST IN LIDSKCH. 1. Pehled knihy prv.

1. kolem mravouky jest, tditi iny lidsk po jejich mravnosti, a usouditi pi jednotlivch, zda jsou mravn dobr imravn zl. Jest nm tedy nejprve seznati mravn dobro a

mravn zlo, o em jedn st prvn. Na to pihlme k samminm lidskm a teme se, kdy in njak lze konateli pitati ; odpovd! nm dv druh st, jednajc opiitce. Tetpak st pouuje ns, m in lidsk pod d mravn spad,vykldajc mravn sousti inu lidskho.

st I.Mravn dobro a mravn zlo.

2. Cl lovka.*)

ft. Bh stvoil svt 1. ke cti a slv sv, 2. ku blahu tvorsvch. **) Ml tedy Bh, tvoe svt, dvoj el:

1. zjeviti vn slvu svou, a to jest el hlavn, napro(finis primarius, absolutus);

*) Jest kolem vrouky, obrnji vykldati a dokazovati pravdy

o elu stvoen a o cli lovka, jako i o du; zde a v nsledujcm

3. uvdme jen prost vroun pravdy sem spadajc, budujce taktona zklad vrouky katolick mravouku katolickou.

**) Concil. Vatie. Sessio III., cap. 1.: Hic solus verus Deus . . . admanifestandam perfectionem Suam per bona, quae creaturis impertitur. . .

utramque de nihilo condidit creaturam. Can. 5.: Si quis . . . mundum ad

Dei gloriam conditum esse negaverit, anathema sit.


50/300

46 Katolick mravouka.

2. oblaiti tvory rozumn, andly a lidi, a to jest podrun, podmnn (finis secundarius, hypotheticus).

Prv el jest hlavn, druh vak vzhledem k nmu jen

podrun,*) nebo vce plat slva Bo ne blaenost kterhokoli tvora. Prv el jest naprost a uskuten se bujak bu; druh el jest jen podmnn a uskuten se jen zasvobodnho spolupsoben toho kterho rozumnho tvora(andla neb lovka).

el Stvoitelv ukld lovku (nebo jenom k nmupihl vda nae) jeho ivotn cl; jest tedy clem lovka,

aby pln v li Boi, vn blaenosti sv doshl, a tak ke cti aslv Boi pispval.

3. Akoliv mohl Bh oblaiti lovka blaenost pouze pirozenou, nechtl tak, nbr z nesmrn dobroty sv poloil muza cl blaenost nadpirozenou.**)

Blaenost pirozen (beatitdo naturalis) jest ona, kterpimena jsouc pirozenosti lidsk vyhovuje schopnostema potebm lovka a pouhmi lidskmi silami zskna btime. Spov v tom, e lovk pirozen (rozumem svm)poznvaje Boha jakoto Tvrce svho, jej pirozen milujea z toho se t. Vzhledem k blaenosti nadpirozen jest tatoblaenost nedokonal. S. Th. I. II. q. 5. a. 5.

Blaenost nadpirozen (beatitdo supernaturalis) pesahuje

pirozenost lidskou, pevyuje schopnosti a poteby lovka;lovk neme j dojiti svmi vlastnmi silami, nbr jen milost Bo a ctnostmi vlitmi, ba lovk bez zjeven Boho byani tuiti nemohl, e takovto blaenost vbec jest. Spovv tom, e lovk, doed cle svho, vid Pna Boha v podstat, jej dokonale miluje, a z obho nevslovn se raduje.Dojiti me lovk nadpirozen blaenosti pouze v onom i

vot; avak i v ivot pozemskm me mti jakousi potenou, a nedokonalou pedtuchu tto nadpirozen blaenosti;poskytuje mu ji vra, lska, nadje; odpovdat vra budoucmuvidn, vezdej lska lsce v nebesch, a nadje nevslovnradosti ivota vnho.

*) Ml se tedy Hermes a Gttnther, domnvajce se, e Bh v prvn

ad chtl blaenost tvor.**) Concil. Vatie. Sessio III., cap. 2.: Deus ex infinita bonitate Sua

ordinavit hominem ad finem supernaturalem etc. S. Th. I. q. 62. a 1. I. II.q. 62. a. 1.


51/300

Mravn d. 47

P o z n m . 1. Blaenost pirozen a nadpirozen se vespolek nevyluuj; naopak, blaenost nadpirozen obsahujev sob blaenost pirozenou, arci povznesenou a zdokonalenou.

Poznm. 2. Dle uen sv. Tome Akvinskho a jinchbohoslovc dochzej dti, je prve ne pily k uvn rozumu beze ktu zemely, pouze pirozen blaenosti. lovkdorostl (dospv k uvn rozumu) bud dochz vn blaenosti nadpirozen, anebo propad vnm mukm pekelnm.Blaenosti pouze pirozen, alespo po smrti, lovk dorostlnedochz (a nen vyloueno, e by za ivota j asten bti

mohl). Nebo i blaenost pouze pirozen vyaduje na lovku,aby vrn plnil zkon pirozen rozumem poznan, a vehotoho se vysthal, co pirozenm svtlem rozumu svho jakotozlo i hch poznv. Dostoj-li vak lovk tto pirozen povinnosti sv, pid mu Bh milosti dal a vede jej (nen-li

jin cesty, teba i zzran,) k poznn pravdy, aby i nadpirozen blaenosti dojiti mohl. dn lovk nezahyne bez vinysv; i divoch, nemajc dosud ani tuen o crkvi, povoln jest

ku blaenosti vn a me bti spasen; arci nikoliv taksnadno jako katolk, tc se z poklad crkve sv.

3. Mravn d.

4. K dosaen elu ustanovil Bh d (ordo), jm by setvorov dili. Ponvad pak dvoj jest tvorstvo, nerozumn arozumn, jest i dvoj d, hmotn a mravn.

d hmotn (ordo physicus) ili soubor vech zkon svtovch a prodnch jest d nutnosti, uloen tvorstvu nerozumnmu jakoto celku, je stvoeno jest v prvn ad ke ctia slv Bo, v druh ad vak t ke slub a spse lovka. d mravn (ordo moralis) ili Bohem ustanoven a

k dosaen cle vedouc pomr tvora rozumnho k Bohu, k soba jinm rozumnm spolutvorm, jest d svobody, uloen

jednotlivm tvorm rozumnm, ji povinni jsou (nikoliv vaknuceni) diti se jm, aby tak doshli dokonalosti a blaenostisv a tm slouili cti a slv Bo. lovk, skldaje se z duea z tla, podlh sice dm obma, ale tak, e mravn d

stoj v poped. Due podlh du mravnmu; tlo a konyjeho, pokud nedaj se rozumem a vl diti, podlhaj duhmotnmu; pokud vak daj se diti rozumem a vl, podlhaj i ony du mravnmu.


52/300

48 Katolick mravouka.

5 . d mravn vede lovka k blaenosti; ponvad pakdvoj jest blaenost, pirozen a nadpirozen, jest i dvojmravn d, pirozen a nadpirozen.

Mravn d pirozen (ordo moralis naturalis) zakld sena pirozenosti lovka jakoto rozumnho tvora, a vede

jej k dosaen pirozen blaenosti prostedky pirozenmi,jimi jsou pirozen mohutnosti lovka (rozum a svobodnvle) a pirozen, nabyt ctnosti. iny lidsk v d pirozenm vychzej z pohnutky pirozen a smuj ku piroze

nmu cli.Mravn d nadpirozen (ordo moralis supernaturalis) mpvod svj v neskonal dobrot a lsce Bo, jen lovkapijal za dtko sv; vede k dosaen nadpirozen blaenostiprostedky nadpirozenmi, jimi jsou zjeven nadpirozen,milost Bo a nadpirozen, vlit ctnosti. iny lidsk v dunadpirozenm vychzej z pohnutky nadpirozen a smuj

k nadpirozenmu cli, stvajce se zslunmi pro ivot vn.Tento nadpirozen d byl od Boba zrove se stvoenmprvnho lovka ustanoven, avak hchem prarodi poruen;ale v neskonalm milosrdenstv svm neopustil Bh lovka,nbr v plnosti as Je Kristus vykoupiv svt, d tenznovu ustavil.

. Tak jako blaenost nadpirozen blaenosti pirozen neni, nbr ji povzn a zdokonaluje, tak i d nadpirozennikterak neodpr du pirozenmu, a tak odprati neme,

jeliko oba dy pochzej od Boha samho. d pirozen pipravuje ns jaksi k du nadpirozenmu,

Date post:	13-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	peter-emanuel-butora
View:	236 times
Download:	0 times

Katolická mravouka. Díl I. Povšechný

Documents