16
Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094
Komunitní školy v České republice
Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít
Marek Lauermann
Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094
Jak školy chápou pojem komunitní školymá společný základ sdílených hodnotvyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a
týmovou pracímá rozvinutou efektivní vnitřní
komunikaciusnadňuje lidem účast na veřejných
záležitostechutváří si vlastní identituje otevřená do budoucnosti
Komunity ve vazbě na školuŠkolní komunita Místní komunitaKomunita státu, v němž škola existuje Evropská a globální komunitaNavíc může škola cíleně vytvářet a
formovat další komunity
3 typy komunitních školŠkoly, které oddělují koncept komunitní
školy od běžných školních funkcí a činností (např. komunitní škola, ale ne pro děti)
Multikulturní školy, pro které pojem komunitních škol je existenciální záležitost, protože pokud chtějí vychovávat děti, musí nejprve (anebo současně) vzdělávat rodiče a širší příbuzenstvo
Školy pojímající koncept komunitních škol jako společenství lidí, spojených se školou. Tyto školy nejsou primárně zaměřeny na komunitu mimo školu (geograficky definovanou komunitu), ale snaží se pořádat a implementovat do své činnosti pravidelné akce pro veřejnost.
Proč jsou školy tím správným místem pro zajišťování potřeb komunity? Dostupnost – školy se nacházejí v téměř každé
obci a byly budovány obvykle tak, aby byly snadno dosažitelné pro každé dítě ze spádové lokality. To samé platí i pro dospělé, kteří mají do školy fyzicky mnohem blížeji než k prvnímu profesionálnímu školícímu nebo kulturnímu středisku.
Přirozenost – příslušníci komunity navštěvovali základní školu ve svém dětství. Později do té samé instituce docházely jejich vlastní děti. Škola je tedy přirozeně organizací, s kterou mají zkušenost široké zástupy lidí a vnímají ji jako základ vlastního vzdělání.
Neformální vztah – kroužky a kurzy probíhají spíše v neformálním duchu a věnují se často nejen předmětu kurzu, ale reflektují i další pozitivní aspekty rozvoje lidského společenství – demokratické principy, sdružování, motivace ke zvyšování vzdělání apod.
Cena – nespornou výhodou zabezpečení kurzů a jiných aktivit svépomocí jsou nízké náklady. Školy využívají disponibilních zdrojů a motivují schopné jedince k dobrovolnému lektorování kurzů pro své spoluobčany. Jedná se o vzájemnou výpomoc, která na rozdíl od komerční firmy vyjde na zlomek ceny.
Aktuální témata, které KŠ napomáhají řešit:
• integrace přistěhovaleckých komunit;• Škola hraje vedoucí roli v demokratizaci vzdělávání;• Práce s rodinami s cílem zlepšit zdraví dětí;• Pomoc komunitě vyrovnat úspěšně se vyrovnat s důsledky ekonomické transformace;• Informovat o aktuálních otázkách, jako je udržitelný rozvoj apod.
Mezinárodní standardy kvality KŠLeadership PartnerstvíSociální inkluzeSlužbyDobrovolnictvíCeloživotní vzděláváníRozvoj komunityZapojení rodičů Kultura školy
Výzkumy zaměřené na koncept KŠMezinárodní projekt Ověření standardů kvality KŠ,
2009 – 2011, mezinárodní konsorcium NNO pod vedením ContinYOU a Step by step Ukraine
Průzkum komunitních škol ve světě, 2011 Ch. S. Mott foundation, Flint, USA
Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol, MŠMT, 2008
Komunitní školy v ČRPrvní stopy už v Příhodovské reformě -
důraz na žákovskou samosprávu, společná shromáždění řešící problémy školy, třídní schůzky, školní časopisy, exkurze – vliv myšlenek Ch. S. Motta, zakladatele hnutí KŠ v USA
Podpora rozvoje KŠ od Nadace OSF Praha – po roce 1992
Podpůrné organizace od r. 1992Nová škola, o.p.sMezinárodní projekt Ověření standardů
kvality KŠLiga komunitních školNSVKŠCentrum komunitní práce Ústí n L.Moravskoslezský krajČlověk v tísni, British council
Počty KŠ v ČRCca 100 škol, které mají tento pojem
obsažen v některém z oficiálních dokumentů školy
Detailněji zkoumáno 40 školVětšinou se takto samy identifikujíNejsou jasná pravidla pro určení toho, zda
je škola skutečně komunitní – terminologická neujasněnost
Základní použitá literaturaHendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace.
Praha: Portál, 2005.Janík, T. Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky
strukturování konceptů. Pedagogická revue, 2005, roč. 57, č. 5. s. 477–496.
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
Walterová, E. Fungování základní školy: pilotní případová studie. In Spilková, V., Vašutová, J. (eds). Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu. II. díl, Metody a výsledky empirických výzkumů. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002, s. 9–23.
Yin, R. K. Case study research. Design and methods. Thousand Oaks: Sage Publications, 2009.
