Konkurenceschopnost regionů v EU :

Případové studie nejlepších a nejhorších regionů

RNDr. Jana Kouřilová, PhD. Ing. Nikola Krejčová

Úvod• Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II

• Index konkurenceschopnosti• Žebříček všech regionů členských zemí EU podle

indexu konkurenceschopnosti

• 30 regionů na začátku pořadí• 30 regionů na konci pořadí

• Faktory konkurenceschopnosti

„nejlepší“ regiony

1 Inner London 62,07% 11 Noord-Holland 53,62% 21 Övre Norrland 50,25%2 Luxembourg 61,64% 12 Västsverige 52,03% 22 Provincia Autonoma

Trento 50,10%3 Stockholm 59,72% 13 Sydsverige 51,75% 23 Oberbayern 49,90%4 Utrecht 57,88% 14 Småland med öarna 51,53% 24 Emilia-Romagna 49,77%

5 North Eastern Scotland 57,50%

15Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire 51,48%

25Mellersta Norrland 49,53%

6 Salzburg 56,96% 16 Noord-Brabant 51,43% 26 Midtjylland 49,14%

7Tirol 56,51%

17Oberösterreich 50,85%

27Gloucestershire, Wiltshire and Bristol/Bath area 49,10%

8 Zeeland 54,84% 18 Gelderland 50,49% 28 Surrey, East and West Sussex 49,07%

9 Provincia Autonoma Bolzano/Bozen 54,83%

19Hovedstaden 50,47%

29Östra Mellansverige 48,99%

10 Åland 53,90% 20 Praha 50,45% 30 North Yorkshire 48,97%

„nejhorší“ regiony238 Slaskie 23,96% 248 Sud-Vest Oltenia 22,24% 258 Kujawsko-Pomorskie 20,61%

239 Wielkopolskie 23,72% 249 Dolnoslaskie 22,20% 259 Yugoiztochen 20,47%

240 Stredné Slovensko 23,62% 250 Észak-Magyarország 21,95% 260 Warminsko-Mazurskie 20,47%

241 Moravskoslezsko 23,23% 251 Podlaskie 21,94% 261 Podkarpackie 20,36%

242 Lódzkie 22,96% 252 Lubuskie 21,52% 262 Swietokrzyskie 20,15%

243 Malopolskie 22,86% 253 Zachodniopomorskie 21,21% 263 Yuzhen tsentralen 20,07%

244 Nord-Est 22,75% 254 Sud-Est 21,18% 264 Lubelskie 19,98%

245 Severozápad 22,70% 255 Opolskie 21,06% 265 Severoiztochen 18,63%

246 Észak-Alföld 22,64% 256 Sud - Muntenia 20,95% 266 Severen tsentralen 18,24%

247 Východné Slovensko 22,32% 257 Centru 20,81% 267 Severozapaden 17,35%

Faktory RKUniverzální: obecně platné, jejich význam vyplynul jak

ze studia úspěšných, tak i v konkurenceschopnosti zaostávajících regionů

• Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice

• Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu)• Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu

(klastry, trojitá šroubovice, znalostní ekonomika)• Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla• Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a

diverzifikace ekonomické struktury

Faktory RKSpecifické:

jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti mohou sehrávat velmi významnou roli

• Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu• Surovinové zdroje• Technická infrastruktura a specifické

podmínky kvality životního prostředí

„nejlepší“ regiony – příklad

Inner London ( UK)• 1. místo• 62,07%

Emilia Romagna (Itálie)• 24. místo• 49,77%

Inner LondonInner London- East; Inner London West

Počet obyvatel: 3 003 000Hustota zalidnění: 9 404 obyv./km2

Rozloha: 319,3 km2

Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region

Inner London• Nejlepší region Velké Británie i EU• 343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008)• Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU• Rostoucí ekonomika i v období 2004-2008• Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu• Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby

(bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst• Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví

Inner London- univerzální faktory konkurenceschopnosti

• Význam regionálního centra: metropolitní region

• Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění regionu.• Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek• Autobusy, automobily• Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill.• Propojení s Outer London : National Rail

• Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D• Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP• Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 % • Zaměstnanost v HighTech: cca 5%• 22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě. • Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů)

• Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva• Vysoký podíl etnických a národnostních menšin• Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010)

• Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury• nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí

Inner London – specifické faktory konkurenceschopnosti

• Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu

• Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010)• Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic• Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika• 2012 – Olympijské hry

• Surovinové zdroje – není klíčový faktor

• Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací

• Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení

Emilia-Romagna• Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii

(za PA Bolzano, PA Trento)• 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008)• V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství,

s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde v Itálii.

• Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k 1.1.2011), z toho 11,3 % cizinců

• Ekonomika: velké množství středních a také středních/velkých firem s významným potenciálem pro inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni - strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství - region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v Itálii. Cestovní ruch.

Emilia-RomagnaVýznam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum regionu – BolognaDopravní infrastruktura: • Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i

východ-západ. Letiště (zejm. Bologna) Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu:• velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát

průměr EU). • absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 %

výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových patentů.

• velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 % (2006).

• počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca 8 000 • Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23

výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky, v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.

Emilia-RomagnaAdaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla:

Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %).• Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010)• Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem

(lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy.• Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé

nezaměstnanosti.  • V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další

VŠ jsou v Modeně, Reggio Emilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze (pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně).

• Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů. • Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti

ve službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce.

• Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.

Emilia-RomagnaInstitucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace

ekonomické struktury• Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a

stavebnictví. • Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké

společnosti, a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev - spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí.

• Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský komplex, móda.

• Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle absolutní hodnoty vývozu.

Emilia-RomagnaCestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r. 2007 kapacita 385.000 lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní aktivity, kultura

Životní prostředíChráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha). Poměrně vysoké množství emisí CO2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU). Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní tendence. Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele.

„nejhorší “ regiony – příklad

Nort – Est (Rumunsko)• 244. místo• 22,75 %

Severozapaden (Bulharsko)• 267.místo (poslední)• 17, 35%

„nejhorší“ regionySpolečné rysy:• Nedostatečná dopravní dostupnost

• Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu)

• Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly

• Nízká investiční atraktivnost

• Technická infrastruktura

• Stav životního prostředí

Nort—Est Počet obyvatel: 3,7 mil.

Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2Rozloha: 36 850 km

Nort-Est • Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska• HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008)• 56% obyvatelstva žije na venkově,• Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří

subkarpatský reliéf a 40% roviny• 60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. léta-

postupná deindustrializace, restrukturalizace• Východní část – tradičně zaostalá• Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země• Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%)• Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou

Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti

• Význam regionálního centra: není zcela jasné, které to je (Bacau nebo Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického růstu v regionu

• Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a Bukurešť- Iasi

• Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic• 3 letiště ve špatném stavu• Silnice evropského významu: E85, E576, E574• Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale

pouze asi 25%, • Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující

118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón• Bacau, Iasi a Suecava – univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami;

Iasi – nejvíce VŠ institucí• Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv

Nort-Est – univerzální faktory konkurenceschopnosti

• Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury:

• Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce;• Výrazné disparity v rámci regionu• Bacau, Iasi – koncentrace aktivit• Botosani a Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní

podniky• relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani

(53%) a Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v  průmyslu, například Botosani (15%) a Suceava (17%).

• Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky

Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti

• Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu• Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy• Kraje Suecava, Neamt a Bacau hornaté oblasti a starobylé kláštery

15. a 16. století chráněné UNESCO. • Tradiční vesnice• Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau)• SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na

horském kole nebo jízdu na koni.• Nedostatečná propagace regionu• Fauna, flóra, rybníky a jezera• Značné znečištění ŽP

Zdroj: ADR Nord-Vest, http://www.adrnordest.ro/index.php?page=DISCOVER_TOURISM

Nort-Est - specifické faktory konkurenceschopnosti

• Surovinové zdroje• Dřevo, solné doly, minerály• Technická infrastruktura a specifické podmínky

kvality životního prostředí• Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek

čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP• Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky

všude• Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického

povědomí většiny obyvatel

Severozapaden

• Podle IRK 267. (poslední) region EU• HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008)• 957 947 obyv. (r. 2005). • Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při

státní hranici se Srbskem (Vidin, Montana)• Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie

(poslední dle HDP/obyv.)

SeverozapadenVýznam regionálního centra Centrum není jednoznačně dáno, asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.).Dopravní infrastruktura: • Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na

sousední státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní cestou je řeka Dunaj.

• železniční trať Vidin – Sofia• 7 km dálnic ( r. 2006). • S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po

silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia,

• Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.

SeverozapadenÚroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: • Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do

VaV do hlavního města). • Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita

v Plevenu (jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974).Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: • Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva

Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %), výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana 52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %).

• Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel.• Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva

(časté nedokončení základní školní docházky), negramotnost.

SeverozapadenAdaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, v roce 2010 13,1 %, celostátní hodnota dosáhla 9,5 %.

Míra nezaměstnanosti (2010) odlišná: Montana 15,4 %, Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %, Lovech 12,7 % a nejnižší v Plevenu 11,3 %.

Distrikty Vidin, Montana a Vratsa se - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry of Labour and Social Policy. Operational

Programme “Human Resources Development” 2007-2013, CCI: 2007BG051PO001, 2007

Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %). Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.

SeverozapadenInstitucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury: • Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských

produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku). • Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba

autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní průmysl, farmaceutický a chemický průmysl.

• Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu (Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu (Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko), elektrotechnika ve Vidinu (Německo).

• Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a velké firmy.

SeverozapadenTechnická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí• Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na

kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5 obyvatelstva.

• Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu Pleven.

Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu• Přírodní zajímavosti, Dunaj• Historické památky

 

Zdroj: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRY2BuVH6q2BW9r11xSSNyVAjvT2piJI1WsHsq858BrOP_2q7y6bg, 28.2.2012

Děkujeme za pozornost