Date post: | 03-Jan-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | harper-johnston |
View: | 24 times |
Download: | 0 times |
Krajinná sféra
1. Stavba a složení Země:
Země je složena z několika koncentrických vrstev (geosfér), které se liší složením, hustotou, tlakem a teplotou.
1) Jádro (6378km až 2900km):31% hmoty Země, Fe+Ni, vnitřní jádro je pevné, vnější polotekuté ->Země se chová jako pernamentní magnet(magnetické pole - princip dynama)
2) Zemský plášť (2900km až 35km): 67,5% hm.Země, Fe+Mg, za vysokých teplot a tlaku zde dochází k tavení hmoty, k jejímu rozrůzňování a přemísťování(přitažlivost a rotace Země)
1) Zemská kůra (tloušťka Ø 35km): 1,5% hm.Země. Typy z.k.:
a) pevninský – tvoří kontinenty a přilehlé části moří, mocnost 35 – 75
km
b) oceánský – mladší a menší mocnosti (5-7 km)
c) přechodný – kombinace a/b
1.2 LitosféraLitosféra zemská kůra a nejsvrchnější vrstva
zems.pláště (tzv. astenosféra). Je rozčleněna na obrovské bloky – desky, které se pohybují po plastické vrstvě zems.pláště. Rozlišujeme tři druhy geologických procesů probíhajících v zems.kůře:
Mocnost zemské kůry v km
a) pevninotvorné pohyby (pomalé,kolísavé, vertikální pohyby) – změny obrysů kontinentů
b) horotvorné pohyby – pohyby způsobující deformaci vrstev (zlomy, vrásy, příkrovy) a tím vznikají pohoří:
1) vrásová pohoří : vznikají zprohýbáním lit.desek do vln (vrás)2) kerná pohoří: podél puklin vznikají
zlomy – některé kry(bloky) jsou zdvyhány, jiné klesají
3) příkrovová pohoří: vznikají odtržením zvrásněných souvrství a nasunutím (přesunem) na horniny ve vzdáleném okolí
Magmatizmus: doprovodný proces při pohybech zems.kůry, při němž vzniká tavenina zems.kůry (magma). Podle místa, kde magma tuhlo rozlišujeme
a) hlubinný (plutonismus): magma tuhne pod povrchem
b) povrchový (vulkanismus): vznikají výlevná tělesa. Vulkanická činnost pokračuje v některých mladých ( I. a II.-horních) pásemných pohořích a riftových zónách dodnes.
Řez alpskou soustavou
Počet sopek činných v historické době se odhaduje na 430 (275 na sev. polok.), 80 sopek je podmořských. 62% sopek je soustředěno v tzv. Tichoocenském kruhu ohně.
Od roku 1500 do 1914 zahynulo podle odhadů při sopeč.činnosti 190 tis. osob (př. města Herculanum, Pompeje, Stabie pod Vesuvem r. 73).
Zěmětřesení: je průvodním jevem pohybů zems.k. a sopeč.činnosti. Jsou to náhlé a krátké otřesy zems.kůry. Podle příčin rozlišujeme z.:
a) tektonická: 90% všech z. Místo, kde se uvolňuje energie vyvolávající zemětřesení = ohnisko (hypocentrum), odkud se šíří zemětřes.vlny všemi směry. Místo na zems.povrchu nad ohniskem je epicentrum, kde bývají projevy nejsilnější.
b) vulkanická: 7% všech z., způsobena tlakem vystupujícího magmatu a plynů před sopeč.výbuchem
c) závalová: asi 3%všech z., * zřícením stropů podzemních dutin, sesuvem kamenů atd.
Metamorfizmus: přeměna hornin působením tlaku a teploty.
Ohniska zemětřesení jsou rozptýleny téměř po celé Zemi, větším dílem se soustřeďují do cirkupacifického a středomořského pásma mladých pásemných pohoří a do riftových zón pevnin.
Nejohroženější země:
Chile – 1000x ročně
Japonsko – 400x ročně
Turecko – 100x ročně
Na celou planetu připadá za rok průměrně 9000 silnějších,
7000 středně silných a
20 velmi silných zemětř.
(v Evropě dochází 1,4x, v Asii 30x ročně k silnějším z.).
Intenzita se uvádí nejčastěji v jednotkách zv.magnitudo (značíme M) charakterizující energii zemětř.
Richterova stupnice
Magnitudo
Následky
1, 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji
3Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná;
bez poškození
4 Slabé zemětřesení
5 Slabé poškození budov blízko epicentra
6Vážné poškození špatně postavených
budov
7 Velké poškození budov
8 Téměř úplné zničení
sopka LAKI, Island
popel ze sopky LAKI, Island
vulkán Katla, Island
sopečný prach nad Islandem, vulkán Eyjafjöll
sopečný pás, Indonézie
Vesuv, Sicílie
Krakatoa, Indonésie
Krakatoa
Popokatepetl, Mexiko