KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

KŘESŤANSKÉ CÍRKVEV OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

Michael MartinekJabok2010

2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

Baptisté odmítli restituční stamiliony od státu. Chtějí být soběstační

Na finanční odškodnění od státu má nárok 17 církví. Baptisté jsou zatím jediní, kdo peníze odmítl. Církev měla dostat 227 862 069 korun.

Finanční odškodnění za křivdy v době komunismu dostanou od státu i církve, které o žádný majetek před rokem 1989 nepřišly. Vděčí za to vstřícnosti katolické církve, která jim přenechá přes 10 miliard. Chce jim ulehčit následující roky, kdy se příspěvek od státu bude zmenšovat, až nakonec zmizí úplně.

Apoštolská církev by měla v příštích 30 letech dostat od státu v rámci odškodnění přes miliardu korun, Slezské církvi evangelické augsburského vyznání zřejmě přijde na účet zhruba 650 milionů. Ani jedné z těchto církví přitom komunisté majetek nezkonfiskovali.

Stejně je na tom i dalších pět z celkem 17 církví, kterým stát zaplatí odškodnění 59 miliard. Katolická církev se totiž s ostatními dohodla, že si z této sumy ponechá jen 80 procent (47,2 miliard).

Největší církvi v Česku by měl přitom náležet téměř celý balík. Podle ministerstva kultury totiž vlastnila zhruba 98 procent všeho církevního majetku, který komunisté zabrali v letech 1948 až 1989.

2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek. 2010

3

Konfesní a kanonické právo Konfesní právo je součástí právního řádu

každého moderního státu. Vymezuje vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Zákonodárcem je tedy v tomto případě stát, návrhy zákonů jsou však konzultovány s představiteli institucí, kterých se přímo dotýkají – církví a náboženských společností.

Kanonické právo: vnitřní právní normy některých církví (v našem prostředí nejčastěji církve katolické).

Konfesně právní modely: popisují různé možnosti právního nastavení vztahu mezi státem a církvemi.

1. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

4


5

Historické modely vztahu mezi státem a církví: starověk

Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi.

Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí.

Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů.

Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím.

Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím.


6

Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a

politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až 1500.

Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví:• Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do

mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc.

• Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti.

• Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata.

Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil.


7

Reformace Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v

Evropě. Hlavní myšlenky:• Svobodné kázání Božího slova• Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu• Příjímání pod obojí

Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio).

Švýcarská reformace: významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících.

Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský.

S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě.

1. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2010

8

Rekatolizace

1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska)

Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala

Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád)

Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní

sbory, překládání a četba Bible


9

Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica

circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích).

Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku)

Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace)

Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací

Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům

Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem)

Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou).

1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné,

1912 pro příslušníky islámu


10

Odluka církve od státu Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres

nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství.

Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření.

Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem).

K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce.


11

Komunismus 1948 - 1989 Ateistický ideologický stát = konfesijní stát

s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově

demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního

úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury

Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem

Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci

Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků

Zákon 231/1948 Sb

§ 1 Velezrada: • Kdo se pokusí c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo

společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doživotí.

§ 3 Pobuřování proti republice:• (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti republice, proti

její samostatnosti, ústavní jednotnosti, její územní celistvosti nebo proti jejímu lidově demokratickému zřízení, její společenské nebo hospodářské soustavě nebo její národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

§ 28 Zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce:• Kdo zneužije výkonu svého úřadu duchovního nebo podobné své náboženské

funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.


12


13

Konfesně-právní modely Konfesijní stát – identifikuje se

s určitým náboženstvím či konfesí:• Netoleranční – výlučný: jiné

konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy).

• Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r. 2000 Švédsko)

• á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci.

Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné:• Svoboda volby vyznání nebo stavu

bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby.

• Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů

• Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti.

Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu

Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje.


14

SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVESYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE

SYSTÉM KONFESIJNÍSYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ(SEKULÁRNÍ)

SYSTÉM SVĚTSKÝ(SEKULÁRNÍ)

výlučnývýlučný tolerančnítoleranční odlukovýodlukový kooperačníkooperační

s odlukoupřátelskou

s odlukoupřátelskou

s odlukounepřátelskou

s odlukounepřátelskou


15

Listina základních práv a svobod Článek 15

(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.(2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.(3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.

Článek 16(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.


16

Církve a stát po roce 1989

Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva• Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu

duchovenské činnosti• Od 1. 1. 1991 jsou dotace na platy duchovních

poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949.

• 298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony• 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení

náboženských společností, platil až do roku 2002.• Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a

postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.


17

ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVAZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA

1848 - 19181848 - 1918

1918 - 19491918 - 1949

1949 - 20011949 - 2001

Mezikonfesnízákony

Mezikonfesnízákony 49/1868 ř.z.;

49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n.

96/1925 Sb. z. a n.

Uznání církví(registrace)

Uznání církví(registrace)

Postaveníkatol. církve

Postaveníkatol. církve

68/1874 ř.z.68/1874 ř.z.

(1949 – 1991 neupraveno);308/1991 Sb. a 161/1992 Sb.

(1949 – 1991 neupraveno);308/1991 Sb. a 161/1992 Sb.

195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z.

195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z.

218/1949 Sb.vl.n. 219/1949 Sb.

218/1949 Sb.vl.n. 219/1949 Sb.

Postavení evangelických

církví

Postavení evangelických

církví41/1861 ř.z.

41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb

218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb

Postavenížidovských

obcí

Postavenížidovských

obcí57/1890 ř.z.

57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb.

218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb.

Financování církví

zemské nábo-ženské fondy

kongrua a dotace


zemské nábo-ženské fondy

kongrua a dotace

51/1874 ř.z. 51/1874 ř.z.

katolická církev• 47/1885 ř.z.• 176/1898 ř.z.

pravosl. církev• 142/1887 ř.z.• 177/1898 ř.z.

katolická církev• 47/1885 ř.z.• 176/1898 ř.z.

pravosl. církev• 142/1887 ř.z.• 177/1898 ř.z.

122/1926 Sb. z.a n.vl. n. 124/1928

Sb. z a n.

122/1926 Sb. z.a n.vl. n. 124/1928

Sb. z a n.

218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb.vl. n. 86/1993 Sb.

218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb.vl. n. 86/1993 Sb.

nadále neupraveno

2002 - ...2002 - ...

3/2002 Sb.(úč. 7.1.2002)

3/2002 Sb.(úč. 7.1.2002)


18

Současný model vztahu státu a církví v ČR

Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát:

• Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby,• Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud

neodporuje zákonu • Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která

nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost

tradiční součástí učení církve nejméně 50 let

Důvody pro uznání zvláštních práv1. Historická role i současný přínos církví naší kultuře, vzdělání, zdravotnictví a

sociální práci:• boj se zločinností a narkomanií a prevence proti nim;• specifický způsob poskytování sociálních služeb;• péče o seniory, osoby s handicapem, nemocné a umírající, která je poskytována v náboženském

duchu, tedy s důrazem na existenciální otázky člověka a na jeho spirituální dimenzi;• posilování stability manželství a rodiny;• výchova a vzdělávání dětí a mládeže směřující k podpoře kvality jejich života ve všech dimenzích;• prosazování etických hodnot významných pro celou společnost (ochrana života, obhajoba lidských

práv);• posilování psychické odolnosti občanů v krizových situacích (vězení, armáda, hromadná neštěstí);• spoluvytváření národní kultury;• prevence proti škodlivému vlivu některých extrémistických náboženských skupin;• účinná podpora cestovního ruchu (návštěvnost církevních historických památek, poutě).

2. Potřeba vytvoření právního rámce pro realizaci individuální náboženské svobody, kterou zaručuje ústava.:

• Má-li být naplněno právo občana na společné projevování víry např. formou účasti na náboženských obřadech nebo osobní komunikací s duchovním, musí být duchovnímu umožněn přístup i do zařízení, do nichž je přístup veřejnosti omezen – do věznic, zařízení pro ochranné léčení a ochr. výchovu.

• Má-li být naplněno právo rodičů na náboženskou výchovu svých dětí, musí mít možnost přihlásit je do vzdělávacího zařízení zřizovaného vlastní církví, nebo alespoň do výuky náboženství

• Potřebuje-li významná část populace ke svobodnému projevu své víry chrámy a profesionální duchovní, a nebyl-li církvi vrácen majetek, který komunistický režim protiprávně zestátnil, musí na sebe stát vzít závazek, že bude tyto služby finančně podporovat.


19


20

Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických

osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument.

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi 10.000)

Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor + 300 podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, 10.000 podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky.

MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na www.mkcr.cz. Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT.

Právo konat církevní svatby platné před státem

Právo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, bylo respektováno i v době komunismu, tyto obřady však byly platné pouze před církví, nikoli před státem. Současná právní úprava dává možnost, aby byl svatební obřad vykonaný před duchovním příslušné církve zapsán i do státní matriky, a novomanželé už tedy nemusí svůj sňatek opakovat před státním úředníkem. Podmínky pro tuto spolupráci jsou zákonem stanoveny takto:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost od 1.1.2014:

• § 657: (1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek.

• (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek.

• § 658: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví.

• § 663: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve.

• § 666: (1) Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců.

• (2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu.


21

Školství Náš právní řád poskytuje církvím s druhou registrací dvě zvláštní práva týkající se působení ve školství:

právo zřizovat vlastní školy (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1e) a právo vyučovat náboženství na školách zřizovaných státem, kraji či obcemi (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1a). Školy zřizované církvemi a splňující zákonné požadavky přitom mají nárok na státní dotaci podle stejného normativu jako ostatní školy, nedostávají však (na rozdíl od státních škol) dotaci na „pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku“ (zák. 561/2005 Sb. §160 odst. 1a,b). Každá církevní škola má právní subjektivitu, většina z nich využila nabídky nového školského zákona (561/2005 Sb.) a nechala se zaregistrovat jako školská právnická osoba.

Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství

mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody.

(2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.

(3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.

Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném

magisterském studijním programu a) v oblasti teologických věd, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo v oblasti pedagogických nebo

společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství.


22

Legislativní rámec pastorační činnosti církví ve věznicích ČR

Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., § 7 odst. 1 písm. b): zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovat osoby k výkonu duchovenské činnosti v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., § 20 – možnosti působení církví a náboženských společností: „Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména

• a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,• b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu

k náboženským úkonům,• c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,• d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,• e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních

skupin a jednotlivců,• f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění,• g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu.“

Podobně Zákon č. 293/1993 o výkonu vazby, § 15


23

Dohoda o duchovní službě Na základě Dohody o duchovní službě ze dne 18. 8.

2008 mezi Vězeňskou službou České republiky, Ekumenickou radou církví České republiky a Českou biskupskou konferencí vykonávají pastorační službu ve věznicích pověření duchovní všech zúčastěných církví.

Podmínky:• Bezúhonnost• Pověření ze strany odpovědného orgánu církve• Doporučení výkonným výborem o.s. Vězeňská duchovenská

péče Formy:

• Pracovní poměr v dané věznici• Dobrovolné poskytování duchovenské služby – alespoň 2x

měsíčně Organizace:

• Hlavní kaplan• Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech:

řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek Členové: zástupce České biskupské konference, zástupce Ekumenické rady

církví, vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan.

12 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

24

Práva pověřených osob (čl. 6, odst. 2)

a) vstupovat do věznice, v níž konají duchovní a pastorační činnost, a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,

b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti, c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které

brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti, d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a

chovanců, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost , e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, jimž poskytují duchovní a

pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí, f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační

činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné organizační jednotky. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl.


25

Zpovědní tajemství v trestně-právních záležitostech

Zákon č. 3/2002 Sb. (Zákon o církvích) § 7: Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností• f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního

tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem (§ 167 trestního zákona).

Právní řád ČR výslovně zbavuje kněze zákonné povinnosti oznámit závažný trestní čin, o němž se dověděl v rámci zpovědi (§ 368 trestního zákoníku), a zároveň ho zbavuje povinnosti svědčit o takovém trestném činu (§ 99 trestního řádu), nezbavuje ho však povinnosti překazit trestný čin, pokud o jeho přípravě ví předem.

Zákon č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) § 368: Neoznámení trestného činu• (3) … Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské

společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství.

Zákon č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) § 99: Zákaz výslechu• (2) … Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil

státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.


26

Dohoda o spolupráci mezi MO, ERC a ČBK o duchovní službě v rezortu MO

Duchovní služba má za úkol zejména• podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru

života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance (dále jen pracovníků rezortu Ministerstva obrany);

• nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků rezortu Ministerstva obrany;

• přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v rezortu Ministerstva obrany;

• vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností.

Partnerem ministra obrany ČR pro koncepční otázky a zásadní jednání, která se týkají problematiky spojené s duchovní službou v rezortu Ministerstva obrany, je Rada pro duchovní službu, ve které jsou zastoupeni:

• hlavní kaplan Armády České republiky (AČR);• jeden duchovní z církví, které se účastní této dohody, který působí jako poradce ministra obrany pro

duchovní službu a kterého jmenuje ministr obrany ČR na základě doporučení těchto církví;• zástupce Ekumenické rady církví;• zástupce České biskupské konference;• zástupce AČR, kterého určí náčelník Generálního štábu AČR;• zástupce Civilní ochrany, kterého určí velitel Civilní ochrany České republiky.


27

Funkční náplň vojenského kaplana Je přímo podřízen veliteli útvaru, u kterého vykonává svou službu. Zodpovídá za naplňování a dodržování pokynů hlavního kaplana ve své podřízenosti. Je poradcem velitele v oblasti duchovní služby, etických a morálních hodnot,

náboženských otázek. Podporuje velitele velitelství a velitele všech podřízených stupňů v jejich odpovědnosti za

naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance.

Zodpovídá za vytváření podmínek pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky dané součásti ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností.

Poskytuje pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků velitelství a přímo podřízených součástí.

Zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti etiky a religionistiky formou přednášek, seminářů či besed.

Vykonává nebo zabezpečuje duchovní službu pro příslušníky velitelství i přímo podřízených stupňů a jejich rodiny včetně bohoslužeb pro všechny církevní denominace sdružené v rámci České biskupské konference a v Ekumenické radě církví.

Spolupracuje s duchovními církví a náboženských společností civilního sektoru, není-li činnost těchto duchovních v rozporu s posláním a působností rezortu Ministerstva obrany.

Spolupracuje s duchovními jiných armád v rámci mezinárodních vojenských aktivit. Spolupracuje s vojenskými lékaři, psychology a dalšími pracovníky, kteří zabezpečují

sociální politiku na úrovni velitelství.


28


29

Církve a náboženské společnosti

nábož. na státních školách

služba duchovních v armádě

služba duchovních ve věznicích

financování státem

platnost církevních sňatků

zřizování církevních škol

zpovědní tajemství

Apoštolská církev A A A A A A A

Bratrská jednota baptistů ne A A A A A A

Církev adventistů sedmého dne A A A A A A A

Církev bratrská ne A A A A A A

Církev československá husitská A A A A A A A

Církev J.K.Svatých posledních dnů ne ne ne ne A ne A

Církev řeckokatolická ne A A A A ne A

Církev římskokatolická A A A A A A A

Českobratrská církev evangelická A A A A A A A

Evangelická církev AV v ČR ne A A A A ne A

Evangelická církev metodistická ne A A A A ne A

Federace židovských obcí v ČR ne ne ne A A A ne

Jednota bratrská ne A A A A A A

Křesťanské sbory A ne A ne A ne A

Luterská evang. církev AV v ČR A ne ne A A ne A

Náb. společnost českých unitářů ne ne ne A A ne A

Náb.společnost Svědkové Jehovovi A ne A ne A ne ne

Novoapoštolská církev v ČR ne ne ne ne A ne A

Pravoslavná církev v českých zemích ne A A A A ne A

Slezská církev evangelická AV A A A A A A A

Starokatolická církev v ČR A A A A A ne A


30


Modely financování církví v Evropě:• Státní dotace: Belgie, Řecko• Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko,

Švédsko • Církevní příspěvky: Rakousko• Daňové asignace: Itálie, Španělsko,

v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva

• Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku

• Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí


31

FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍFINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ

z výnosů aktuálníhovlastníhomajetku

z výnosů aktuálníhovlastníhomajetku

z výnosůpůvodně

církevníhomajetku

z výnosůpůvodně

církevníhomajetku

z náhrady za sekularizovaný

církevnímajetek

z náhrady za sekularizovaný

církevnímajetek

ze soukromýchprostředků

ze soukromýchprostředků

z veřejnýchprostředků

z veřejnýchprostředků

fabriční a kostelní jmění

(záduší /fara/, kostel)

fabriční a kostelní jmění

(záduší /fara/, kostel)

benefiční jmění(obročí), též

prebenda (Pfründe)

benefiční jmění(obročí), též

prebenda (Pfründe)

jiné fundace(nadace ve smyslucírkevního práva)

jiné fundace(nadace ve smyslucírkevního práva)

nájemné z nemovitostí

nájemné z nemovitostí

jiný majetek CNSjiný majetek CNS

náboženské fondy(matice)

náboženské fondy(matice)

kongrua / částečnědotace

(do r. 1949)

kongrua / částečnědotace

(do r. 1949)

služné, nákladycírkevních ústředí 1.11.1949 -31.12.1990

služné, nákladycírkevních ústředí 1.11.1949 -31.12.1990

dotace (od 1.1.1991)

dotace (od 1.1.1991)

příspěvkypříspěvky

darydary

sbírkysbírky

účelové sbírky(např. sbírka na

Jeronýmovu jednotu)

účelové sbírky(např. sbírka na

Jeronýmovu jednotu)

poplatkypoplatky

dědictví(odkazy)

dědictví(odkazy)

1

2

3

4

5


32

Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90

Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci.

Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy).

Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK).

Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence.

Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny).


33

Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou

financovány tyto CNS:• Apoštolská církev• Bratrská jednota baptistů• Církev adventistů sedmého dne• Církev bratrská• Církev československá husitská• Církev řeckokatolická• Církev římskokatolická• Českobratrská církev evangelická• Evangelická církev augsburského

vyznání v České republice• Evangelická církev metodistická• Federace židovských obcí v České

republice• Jednota bratrská• Luterská evangelická církev a.v. v

České republice• Náboženská společnost českých

unitářů• Pravoslavná církev v českých

zemích• Slezská církev evangelická

augsburského vyznání• Starokatolická církev v ČR

Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS:• Církev Ježíše Krista Svatých

posledních dnů• Křesťanské sbory• Náboženská společnost Svědkové

Jehovovi• Novoapoštolská církev v ČR

Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích :1. platy duchovních2. pojistné k platům duchovních3. platy církevní administrativy4. pojistné církevní administrativy5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví)6. údržba církevního majetku


34

Počet duchovních v letech 2000 - 2007 Název 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Církev římskokatolická celkem 2 462,10 2 428,00 2 542,36 2 591,55 2 619,24 2 753,68 2 829,95 2 899,49

Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 228,62 244,39 231,79

Církev československá husitská 252,20 253,00 280,16 321,68 374,53 388,84 407,19 410,84

Slezská církev evangelická AV 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 87,00 84,75 89,75

Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 155,24 167,15 171,59

Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 156,17 162,30 171,12

Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 90,62 97,11 102,40

Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 36,91 36,61 39,55

Evangelická církev AV v ČR 8,00 8,00 8,00 8,73 10,54 11,09 12,28 14,49

Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 45,38 47,37 48,04

Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 73,25 80,38 87,56

Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 11,00 13,20 12,82 12,50 13,50 13,50 11,90

Starokatolická církev v ČR 28,00 32,00 32,00 33,00 34,00 35,00 38,00 41,26

Federace židovských obcí v České republice 26,90 27,00 31,00 33,00 36,51 36,59 33,69 35,37

Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 3,00 3,00 3,58 3,65

Bratrská jednota baptistů - - - - - 21,70 26,40 30,50

CELKEM 3 500,28 3 480,00 3 651,28 3 822,15 3 939,44 4 136,59 4 284,65 4 389,30


35

Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech 2000 - 2007 (v tis. Kč)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet duchovních 3 501 3 480 3 651 3 824 3 941 4 137 4 285 4 389

Platy duchovních 422 537 462 197 537 282 605 896 639 994 675 963 746 185 873 333

Pojistné duchovních 146 336 159 486 185 635 209 577 222 736 236 517 261 086 305 667

Platy administrativy 31 798 33 240 32 986 34 000 34 000 34 000 34 000 34 000

Pojistné administrativy 11 004 11 434 11 433 11 776 11 866 11 890 11 887 11 900

Platy celkem včetně pojistného 611 675 666 357 767 336 861 249 908 596 958 370 1 053 158 1 224 900

Prostředky na věcné náklady CNS 38 833 40 700 40 117 39 700 37 000 33 509 37 000 37 000

Prostředky na údržbu církevního majetku 12 030 24 745 25 300 25 300 23 058 26 491 23 740 23 740

CELKEM 662 538 731 802 832 753 926 249 968 654 1 018 370 2 171 341 1 285 640

Souhrnný přehled o finančních prostředcích poskytovaných církvím a náboženským společnostem z rozpočtu Ministerstva kultury a z Fondu solidarity Evropské unie v letech 2000 – 2007 (v tis. Kč)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Program kulturních aktivit 1 014 3 101 1 547 2 321 2 276 2 293 2 276 3 200

Prostředky na odstranění následků povodní - - - 5 501 - - - -

CELKEM 1 014 3 101 1 547 7 822 2 276 2 293 2 276 3 200


36

Základní platy duchovníchPlatový stupeň

Počet let praxe

Platové třídy

1 2 3 4 5 6

1 do 1 roku 9 340 10 270 11 290 12 410 13 640 14 990

2 do 2 let 9 710 10 670 11 730 12 890 14 170 15 570

3 do 4 let 10 100 11 100 12 200 13 410 14 740 16 200

4 do 6 let 10 490 11 530 12 670 13 920 15 300 16 810

5 do 9 let 10 910 11 990 13 180 14 480 15 910 17 480

6 do 12 let 11 340 12 460 13 690 15 040 16 530 18 560

7 do 15 let 11 780 12 950 14 230 15 640 17 190 18 890

8 do 19 let 12 250 13 460 14 790 16 250 17 860 19 630

9 do 23 let 12 730 13 990 15 370 16 890 18 560 20 390

10 do 27 let 13 230 14 540 15 980 17 560 19 300 21 210

11 do 32 let 13 750 15 110 16 600 18 240 20 040 22 020

12 nad 32 let 14 300 15 710 17 260 18 970 20 840 22 900 .


37

Křesťanské církve v ČR (2012)A B C D E F G H I J K

1 Církev římskokatolická 1 083 899 A A Př 3180 254 3 191,05 951 466 47 200 0002 Českobratrská církev evangelická 51 936 A A A 263 256,71 82 957 2 266 593

3 Církev československá husitská 39 276 A A A 299 382,59 114 472 3 085 3124 Pravoslavná církev v českých zemích 20 628 A A A 97 9 169,22 44 996 1 146 5115 Církev bratrská 10 872 A A A 77 110,91 32 335 761 051

6 Církev řeckokatolická 9 927 A A 27 3 44,60 12 641 298 933

7 Církev Křesťanská společenství 9 387 29 25

8 Slezská církev evangelická a. v. 8 162 A A A 22 1 102,00 29 676 654 093

9 Církev adventistů sedmého dne 7 394 A A Po 142 93,33 31 000 520 82810 Evangelická církev a. v. v ČR 6 645 A A A 5 18,32 5 574 118 50611 Ruská pravoslavná církev v ČR 5 844

12 Apoštolská církev 4 934 A A A 45 2 183,57 48 529 1 056 336

13 Křesťanské sbory 3 458 A

14 Bratrská jednota baptistů 3 208 A A A 42 48,66 14 081 227 862

15 Luterská evangelická církev a. v. v ČR 2 591 A A 5 10,90 3 725 113 828

16 Jednota bratrská 2 156 A A A 29 112,26 31 316 601 707

17 Evangelická církev metodistická 1 952 A A A 16 1 51,53 15 760 367 634

18 Starokatolická církev v ČR 1 736 A A A 21 46,99 12 738 272 740

19 Církev J. Krista Svatých posl. dnů v ČR 926 A

20 Obec křesťanů v ČR 884 21 Církev Slovo života 857 22 Církev Nová naděje 430 9

23 Církev živého Boha 371 9

24 Novoapoštolská církev v ČR 98 A

25 Církev víry (registrace 22.5.2012)

Anglikánská církev (neregistrována) 115 Celkem 1 277 686 4317 295 4 822,64 1 431 266 58 691 934 katolická víra 71 138 protestantská/evangelická víra 8 211 křesťanství 13 034 CELKEM 1 370 069

Majetkové vyrovnání Církve obdrží za svůj majetek zabavený komunistickým režimem �

po 25. únoru 1945 naturální restituce v hodnotě 75 miliard korun; za další nevrácený majetek jim bude vyplacena celková částka 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách, přičemž dosud nesplacená částka bude valorizována dle inflace.

Přechodné období bude 17 let (3 roky budou církve odstávat �konstantní příspěvek na úrovni roku 2011, tj. cca 1,4 mld. Kč ročně, dalších 14 let se bude částka vždy o pět procent snižovat).

Dosavadní finanční podpora těch činností církví, které jsou ve �veřejném zájmu (církevní školství, zdravotnictví, sociální služby, správa historických a kulturních památek) zůstane ze strany státu zachována.


38

Vracení majetku odňatého v revizi první pozemkové reformy

Návrh zákona předpokládá navracení majetku, který byl církvím odebrán v rámci revize první pozemkové reformy podle zákona č. 142/1947 Sb.

Není pravda, že zařazení majetku, který podléhal revizi 1. pozemkové reformy, prolamuje hranice 25. února 1948. Pro vrácení takového majetku platí dvě věci:

• a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, a• b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada.

Zákon o revizi první pozemkové reformy byl přijat 11. července 1947, byl však realizován až po 25. únoru 1948.

Za vyvlastněný majetek dále podle zákona měla být vyplacena náhrada. Komunisté však zákon už nerespektovali a protiprávně konfiskovali majetek bez náhrady. Při šetření v Národním archivu nebyly dohledány žádné doklady o tom, že by stát vyplatil náhrady za pozemky vyvlastněné při revizi první pozemkové reformy. Naopak u první pozemkové reformy prováděné za 1. republiky takové doklady v Národních archivu nalezeny byly.


39

Date post:	15-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	ronni
View:	33 times
Download:	0 times

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

Documents