Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. lAuthor(s): Dagmar igutovSource: Listy filologick / Folia philologica, Ro. 113, s. 3 (1990), pp. 213-221Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23465717 .Accessed: 16/06/2014 10:46

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23465717?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

6. Na autorovo nejnovj zpracovn princip tto koncepce povaujeme za vhodn

reagovat aspo v jednom bod (kjeho autorefertu z r. 1989, s. 6). Jde o poj et lexi klnho vznamu jako Jistho odrazu pedmtu, jevu nebo vztahu skutenosti ve

vdom mluvho". Na rozdl od esk lexikologie (Filipec, s. 240) toto pojet nepot s jazykovm konstituentem vznamu, s jazykovm ztvrnnm onoho odrazu, take

nepostihuje podstatn rozdl mezi lexiklnm vznamem a pojmem. Dsledkem toho je pak pehlen vztahu mezi smmovou strukturou lexiklnho vznamu a slovo

tvornou strukturou lexikln formy. Chceme-li osvtlit piny nepln ekvivalence

mezi lexiklnmi jednotkami rznch jazyk, nesta konstatovat, e nap. litevtina nevyjaduje jednou lexikln jednotkou sm (provzet danm djem jin dj), kter obsahuj rus. slovesa typu prigovariva, pripljasyva, je teba vidt, e ten rozdl je dn

existenc zvltnho lexiklnho subsystmu v rutin, toti slovotvornho typu, kter litevtina nem. To, co je zde nazvno mem" nebo komplexnm mem" (G. 1989, s. 16 a 7), je vlastn strukturn, slovotvorn vznam slov onoho typu (Filipec, s. 85). -

Jde tu ovem o rzn stanoviska tradin sovtsk a dnen esk koly lexikologick. 7. Pipomnky tohoto druhu nemohou pochopiteln snit hodnotu Gudavi

iusova dla. Splnilo pece cl, kter si autor kladl (G. 1989, s. 1): vytvoit koncepci konfrontan smaziologie na rovni soudobho lingvistickho poznn. Dosaen tto

rovn vidme nejen v uplatnn dnes akcentovanch pstup (zamen na komuni

kaci, na spojitelnost slov v kontextu, na vztah centra a periferie v systmu aj.), ale tak

v clevdomm pnosu ve prospch aplikovan lingvistiky (2,4) i discipln soumeznch s jazykovdou (1, 3).

Igor Nmec

LITERATURA

F i 1 i p e c J . : Lexikologie. In: J. Filipec a F. ermk, esk lexikologie, Praha 1985, s. 13-165. Gudaviius A.: Sopostavitetnaja semasiologija litovskogo i russkogo jazykov, Vilnius 1985. -

Zkracuji: G. 1985. Gudaviius A.: Principy postrojenija i soderanije sopostavitefnoj semasiologii (avtoreferat

dissertacii), Moskva 1989. - Zkracuji: G. 1989. Nmec I. : Syntagmatick pistup ke konfrontan smaziologii, Slovo a slovesnost 48, 1987, s.

42-45.

Toporov V. N . : Iz slavjanskoj jazyeskoj terminologii: indoevropejskije istoki i tendencii razvi

tija, Etimologija 1986-1987, Moskva 1989, s. 3-50.

Krize athnsk polis ve 4. stol. p. n.

Clem tto studie nen podat podrobn pehled vdeckho bdn o krizi eckch poleis ve 4. stol. p. n. 1. v uritm asovm obdob. Nejde mi ani o vyerpvajc vklad o vvoji a stavu zkoumn tto problematiky ve vd v t i on zemi. Mm zmrem

tak nen podpoit nkter ji existujc nzor na krizi polis ve 4. stol. p. n. 1. na zklad zkoumn novho pramennho materilu nebo vytvoit nov pojet krize. Chci se zde

pokusit o konfrontaci ty model, kter povauji ve vvoji nzor na krizi polis ve 4. stol. p. n. 1. za dleit. Pedmtem m pozornosti nen krize eckch poleis ve 4. stol. p. n. 1., ale pedevm krize athnsk polis, a to jej sociln ekonomick strnka.

Jak zdraznil J. P e r k a, kad, kdo se zabv tmatem krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1., mus dnes vychzet z monografie M o s s , Claude: La fin de la dmocratie

Athnienne. Aspects sociaux et politiques du dclin de la cit Grecque au IVe sicle av. J.

213

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

C., Paris 1962.1 Tato Perkova metodick rada byla napsna ped tincti lety. Mnoh

tvrzen francouzsk autorky byla ji pekonna. Moss oznaila sv zvry za proza tmn shrnut a pipout jejich pozdj revizi, kterou tak sama nakonec provedla.2 Proto by mohla vzniknout nmitka, e za dnenho stavu vdy nen nutn Perkova

pokynu dbt. Kniha Moss vak pedstavuje jedin monografick zpracovn tmatiky krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1. a shrnula a zakonila dleitou etapu bdn, a proto ji nelze pehldnout. Centrem pozornosti Moss je konec athnsk demokracie

a znik eckch mstskch stt. Moss v pedmluv zdraznila, e krize athnsk

demokracie nesm a neme bt objasovna jen jako politick krize nebo krize stavy, ale e je teba ji chpat jako nm velmi dobe znmou a v mnoha vztazch typickou

jevovou formu obecn sociln ekonomick krize eck polis ve 4. stol. p. n. I.3

C. Moss postavila cel len na dvou zkladnch aspektech krize - ekonomickm

a politickm. Sv pojednn zan popisnm, ale pehlednm zpracovnm ekonomic kho vvoje Athn ve 4. stol. p. n. 1. Jej zvry shrnul A. J. Goldstein takto: Moss

zjiuje, e zemdlstv, prmysl a obchod v Athnch a v ecku se nikdy nezotavily ze

zkzy zpsoben peloponnskou vlkou. Drobnm athnskm rolnkm se zdlo tk

zstat na svch zpustoench pozemcch. Tak po cel 4. stol. probhala postupn

koncentrace zemdlskho vlastnictv do rukou boh a novch boh a migrace bezzemk z venkova do mst. Athnsk prmysl byl pinejlepm na primitivn rovni

a nzk cena otrok zpsobovala, e i kdyby jakkoli vzkvtal, nemohl by absorbovat

vytlaen rolnky, i kdy hledali zamstnn. Athny a ecko byly zbaveny svch tri

v dsledku mstn produkce v neeckm svt. Prosperovat mohl pouze zbrojn a textiln prmysl... V obou prmyslovch odvtvch pedstavovali drtivou vtinu

otroci. Za takovch podmnek obchod upadal ... Dsledkem tohoto vvoje byl velk

poet nezamstnanch chudch oban, kte vidli sv vchodisko z nouze v podpoe

poskytovan mstem ... Athny zaily, podobn jako zbvajc ecko, narstajc

krut antagonismus mezi bohatmi a chudmi."4 Autorka nachz tyt projevy agrrn krize i v ostatnm ecku. Avak s daleko vt

intenzitou se projevovala koncentrace pdy v rukou boh, voln po zruen dluh

a perozdlovn pdy a konflikt mezi bohatmi a chudmi se vyhrocoval do oteve

nch krvavch stetnut. Z ekonomick situace a ze sociln nerovnosti vyvozuje C.

Moss protiklady mezi oligarchy a demokraty a politick aspekty krize.

C. Moss tedy povauje krizi za dsledek niiv peloponnsk vlky a spojuje ji se zmnami v agrrnch vztazch.

Tento strun vet nkterch hlavnch zvr z monografie La fin de la dmocratie

Athnienne jej obsah samozejm nevyerpv, ale pro m ely je dostaujc a odpo

vd mmu zmru: na tomto pojet krize ukzat zkladn prvky modelu, kter v litera

tue dlouhou dobu pevldal.

Kdy L. M. G1 u s k i n a hodnot monografii C. Moss, oceuje Jej prospnost jako sbrky materilu, kter pedkld tak adu dleitch problm krize, tebae je nee... Ale neodpustiteln nedostatek tto prce je v tm pln a od autorky z prin

cipu vyputnm epigrafickm materilu, kter je pro vzkum sociln ekonomickch djin ecka nesmrn dleit."s

D. K a g a n oznail zvry C. Moss za ortodoxn.6 C. Moss svm pehledem zakon

ila dleitou etapu bdn o krizi athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1., v n byly modely krize zaloeny na mylnch pedstavch svch pvodc a tvrc. Byla to etapa, ve kter

se nzory na krizi polis neopraly o dostaten zkoumn pramennho materilu a jeho zcela sprvnou interpretaci, mly spekulativn charakter nebo nevyuvaly veho,

pedevm epigrafickho materilu, a to i z toho prostho dvodu, e v dan dob nebyl

jet znm.

V tto souvislosti se asto hovo o standardnch pracch historik konce 19.

a potku 20. stolet E. Meyera, K. J.Blocha aR. Pohlmanna, a to pedevm

214

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

ve spojitosti s jejich modernizujcm pojetm antickch djin. Tebae nzory E. Meyera a K. J. Blocha jsou ponkud zdrenlivj ne nzory Pohlmannovy, v hlavnch bodech

schmatu modernizujcho eckou antickou spolenost se shodovaly.

R. Pdhlmann uv pi popisu antickch ekonomickch a spoleenskch proces a jev termny a kategorie z kapitalistick politick ekonomie, aplikuje procesy kapi talistick zbon vroby na antiku a dospv tak ke krajn modernizaci eckch hospo dskch djin. Zcela bn se setkvme v jeho Geschichte der sozialen Frage und des

Sozialismus in der antiken Wel s termny kapitl, eck kapitalismus, kapitalizovan pozemkov renta, produktivn kapitl, tda podnikatel a kapitalist, kter v eckm hospodstv nemaj adekvtn protjek.

Athny podle R. Pohlmanna provaly v 6.-4. stol. p. n. 1. v jistm smyslu kapitalis tickou evoluci charakterizovanou rozvojem zbon vroby, bojem za odbytit, indus trializac zemdlstv, komercializac zemdlstv, konkurenc velkovroby a malov

roby, zadluenost rolnk a neodvratnm padkem zbdaenho rolnictva v mstsk

a zemdlsk proletarit v dsledku hospodsk krize po zhoubn peloponnsk vlce, nahrazovnm svobodn prce v zemdlstv prac otrok, v sociln sfe

prohlubovnm propasti mezi luxusem a pauperismem atd.

Nzory R. Pohlmanna na athnskou demokracii a ekonomikujsou zaloeny na pece ovn mylenek spis athnskch teoretik 4. stol. p. n. 1. (Aristotela, Platna a sokrata) a na penen prvk kapitalistick ekonomiky, socilnch a politickch po mr konce 19. a potku 20. stolet do antiky. Na Pohlmannov pojet eck klasick spo lenosti jsem se pokusila ukzat jeden hlavn pramen prvk pro model krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1., kter je v odborn literatue asto oznaovn za ortodoxn",8

poppad tradin",9 a m povahu teoretick konstrukce, zaloen nikoli na poctivm rozboru antickch pramen, ale spe na modernm vidn antick skutenosti.

Dalm zdrojem pro model krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1., kter je velmi vznamn a kter si badatel mon mlo uvdomuj, protoe je vzat z antiky",10 je krize

msk republiky. Na Athny 4. stol. jsou peneny takov znaky charakteristick pro mskou republiku (z 2. stol. p. n. 1.) jako masov vyvlastovn rolnk, koncentrace

pdy, vytlaovn svobodn prce prac otrockou, rst lumpenproletaritu a jeho sousteovn ve mst, rozklad polisn demokracie."11 Tedy vtinou tyt jevy, o kterch jsme hovoili ve. L. M. Gluskina podrobila jednotliv prvky tto teorie detailnmu a kritickmu rozboru a uvedla adu dkaz pro jej neopodstatnn. K analo

gim mezi eckou polis a mskou civitas vedly takov znaky, kter jsou obecn - antick

forma vlastnictv pdy, vykoisovn otrock prce, specifick organizace obanskho

kolektivu. L. M. Gluskina upozoruje na nutnost podrobn analzy jednotlivch struktur a svm badatelskm postupem ukazuje sprvn smr bdn: nezstat na

povrchu zkoumn, jt do hloubky, odhalit specifiku eckho a mskho vvoje a z n

pramenc rozdly mezi eckou polis a mskou civitas.

Tak se pod vlivem nmeck historick vdy konce 19. a potku 20. stolet a analogi mezi eckou polis a mskou civitas formovalo i pojet krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. 1., jeho typick znaky shrnula C. Moss v La fin de la dmocratie Athnienne a se ktermi se setkvme u cel ady dalch autor, nap. S.I.Kovaleva, O. V. Kudr

j ave e va nebo V. S. Sergej e va. Hlavn pile tohoto modelu krize, pedevm teorie o koncentraci pdy a padku drobnch rolnk,12 ale i teze o konkurenci otrock

prce prci svobodnch v zemdlstv,13 byly podrobeny hlubokmu zkoumn

pedevm na zklad epigrafickho materilu, kter vedlo k oslaben a odmtnut tto teorie.

Rostovcevv model krize, pestoe je star ne monografie C. Moss, jsem zaa

dila a za pojet athnskho vvoje ve 4. stol. p. n. 1., kter C. Moss zveejnila v roce 1962. Nkter prvky ortodoxnho" modelu byly toti pedmtem Rostovcevovch

pochybnost a jeho kritiky.14

215

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

M. Rostovcev uznv, e ecko ve 4. stol. prodlvalo hospodskou a sociln krizi, kter se asem zostovala ... V hospodskm a spoleenskm ivot pevldaly dva

rysy: masov proletarizace obyvatelstva a s n zce souvisejc vzestup nezamstnanosti

a nedostatek potravin, kter nabval v tto dob akutnch a katastroflnch forem."15

Oba jevy povauje Rostovcev za dostaten znm a dosvden v literrnch prame nech a nedostatek potravin i v epigrafice. I kdy, jak pe, o proletarizaci a nezamstna

nosti bylo napsno mnoho," odmt jako jejich piny, a to je pro ns v tto chvli dle it, zruinovn drobnch zemdlskch vlastnk vlkou a zpustoenm, plivem

obyvatelstva do mst, hromadnm bohatstv v rukou malho potu boh, rstem

velkho pozemkovho vlastnictv, konkurenc otrock prce prci svobodnch a rostoucm potem otrok zamstnanch v zemdlstv a prmyslu." Velice citliv, ale

oprvnn podotk, e svdectv pro existenci takovch vztah jsou skromn

a zobecnn jsou nebezpen."16 Rostovcevovy formulace o zchudnut drobnch rolnk a koncentraci pdy jsou opatrn a stanovisko k nim zdrenliv. Jejich existenci Rostovcev pouze pipout a povauje za pravdpodobn, e byly charakteristickm

znakem eckho hospodstv ve 4. stol. p. n. 1. a e pispvaly k proletarizaci i k prou dn proletaritu do mst,17 nikoli e byly jejich pinou. Tu hled M. Rostovcev ve sfe trnho mechanismu, ve zmnnch podmnkch pro eck vrobky na zahrani

nch trzch ve srovnn s 6. a 5. stol. p. n. 1., v krizi zahraninho obchodu, kter spolu s politickmi pomry vyvolala onu tkou hospodskou situaci, ve kter se ecko

ocitlo ke konci 4. stol."18 Podle M. Rostovceva se prmysl vyvjel na kapitalistickch

zkladech, pevldaly vt specializovan dlny podobajc se malm tovrnm, kter

vyrbly pro eck lokln nebo mezinrodn trh, nkter stty se specializovaly na

urit druh zbo, v zemdlstv pevldaly vt zemdlsk podniky, kter vyrbly na kapitalistickm zklad ne pro vlastn spotebu vrobce, ale za elem prodeje, a tm

dochzelo ke vzniku odpovdajc organizace obchodu pedevm s eckmi koloniemi, hlavn vvozn artikl - olivov olej, vno a keramika

- byly kompenzac za doven

obil, stavebn devo, suroviny a ryby.19

Piny krize se sna Rostovcev vysvtlit poklesem zjmu o eck vrobky v oblas

tech severnho ernomo, Thrkie, Itlie a Skthie v dsledku domc zemdlsk

a emesln produkce, poppad konkurenc italskho a sicilskho zbo, nap. v Illyrii nebo v Pannonii, co mlo za nsledek pokles vroby v ecku. Nachz pro to nepopira teln svdectv jak v archeologickch vykopvkch antickch lokalit, tak v psemnch

pramenech, nap. u Theopompa. Tento padek nenastal narz, ale byl postupn. Krize

na konci 4. stol. p. n. 1. je vyvozovna z obecnho smru hospodskho vvoje ve

starovku. Zd se mi," pe Rostovcev, e v 5. stol. byla mezi vrobou a poptvkou

jist pevn rovnovha, e obchodn vztahy byly zdrav a ecko bylo schopn postarat se

o sv rostouc obyvatelstvo. Ve 4. stol. u tomu tak nebylo, nebo rovnovha byla poru ena a vroba a poptvka spolu pestaly dret krok."20

I. M. Rostovcev chpe pod pojmem krize krizi hospodskou ve smyslu padku s jejmi vemi socilnmi a politickmi dsledky. Rostovcevv model je zaloen na peceovn lohy zahraninho obchodu. Vysvtlovn krize kriz v zahraninm

obchod je jednostrann. Rostovcevova orientace na zskvn fakt z pramen mu

vak nedovolila, aby automaticky pejal do svho pojet krize prvky ortodoxnho modelu.

Dva nsledujc modely spojuj krizi athnsk polis nikoli s ekonomickm padkem nebo stagnac, ale s ekonomickm rozvojem, kter hranice polis pekonal.

J. Perka stav svj model na tyech pedpokladech. 1. Odmt prvky ortodoxnho" modelu krize, kter nemaj svj pvod v Athnch 4. stol. p. n. I.21 2. Odmt nzor, e

Athny prodlvaly ve 4. stol. p. n. 1. ekonomickou krizi v modernm smyslu, krizi,

projevujc se poklesem vroby a oslabenm odbytu, s pslunmi socilnmi a politic

kmi dsledky.22 3. Opr se o nkter zjitn fakta. 4. Nehovo o krizi polis, ale m na

216

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

mysli konkrtn athnskou polis, jej vvoj povauje za zcela vjimen - vetn vvoje athnsk demokracie" - v dsledku existence athnsk nmon e, kter

determinovala vvoj Athn zcela jinm smrem, ne se ubraly ostatn poleis.23 J.

Perka zmrn a obezetn akcentoval prv pvlastek krize athnsk polis, nebo

vjimen vvoj Athn nen povaovn vdy za samozejm. J. Perka navazuje naAdkinsv popis situace v poslednch letech peloponnsk

vlky v oblasti ideologie: Nelze mluvit o tom, e by se ekov byli vzdali tradinch hodnot, k nim by mohli bt vrceni pomoc morlnho pesvdovn a rtoriky; jde naopak o to, e podreli sv tradin hodnoty v situaci, kter se diametrln liila od t, v n se tyto hodnoty vyvinuly a pro ni se hodily."24 J. Perka se domnv, e pesn

stejn situace nastala i v jinch sfrch, nejen v ideologii. Ekonomick a politick vvoj athnsk spolenosti perostl rmec dan strukturou polis (v um slova smyslu), rmec jejch ekonomickch a politickch zklad, rmec jej sociln struktury, zdd nch morlnch hodnot a politickch postoj."25 J. Perka pedpokld, e ve 4. stol. p. n. 1. existoval konflikt mezi tradin strukturou polis a jejm ekonomickm vvojem, kter polis perstal."26 Potky tohoto konfliktu a tedy celho vvoje athnsk polis ve

4. stol. p. n. 1. hled ji ve druh polovin 5. stolet, kdy se dky athnsk nmon i v Athnch zvil vznam a velikost obchodu a pennictv, tedy tch prvk ekono

miky, kter spadaj do rmce zbon-pennch vztah, a s tm i vznam vech sloek

obyvatelstva, kter byly v tchto ekonomickch oblastech inn, tzn. pevn tch

skupin, kter stly vn obanskho kolektivu. Oban mli tendenci zabvat se tmi druhy ekonomick innosti, kter byly spjaty s jejich obanskm statusem, a ostatn ekonomickou innost penechvali slokm, kter na tento status vzny nebyly. Vedle

otrok byli vznamnou a neodmyslitelnou slokou v ekonomice Athn metoikov, lid osobn svobodn, nebyli vak vlastnky pozemk, nebyli ani plnoprvnmi oban) Poet metoik vznamn rostl, jak se rozvjelo emeslo, obchod a pennictv, ted> zamstnn nedstojn plnoprvnho athnskho obana, pro kterho pedstavoval idel autarkie a plnou svobodu pouze ivot z vlastn pdy. Tento proces nemohl mt

vnj nsledky v tch sttech (nebo v t dob), kde nov ekonomick prvky hrly

podrunou lohu. Avak Athny se staly dky sv i ve 2. polovin 5. stol. obchodnm

centrem vchodnho Stedomo, athnsk penze jeho nejdleitj mnou. A pitom tato expanze Athn za hranice polis, politicky i ekonomicky, nevedla k uvolnn spole enstv oban" (a tedy jeho stupnice hodnot): Naopak, vzhledem k vhodm, kter

athnskm obanm z athnsk e plynuly, se spoleenstv oban" uzavelo jet vce (viz Periklev zkon o obanstv) a upevnilo sv monopoln postaven... Vznam innost a povoln spojench s obchodem tak rostl a obohacoval ty, kte se jimi zab vali."27 Rozpor mezi rostoucm vznamem bohatch metoik v athnskm hospo dstv a jejich politickm statusem vystoupil zeteln najevo v Athnch ve 4. stol. p. n. 1.

J. Perka dochz k zvru, e s rozvojem a rstem vznamu novch ekonomickch

prvk, patcch do oblasti zbon-pennch vztah, a s tm i novch forem vlastnictv

(pennho vlastnictv a otrok), je nebylo vzno na status jako vlastnictv pozemk, vznikla nov ekonomick struktura. Ta psobila rozkladn na sociln strukturu

athnsk polis. Ekonomick vvoj, pedevm vvoj pennho hospodstv v dsledku rozkvtu athnsk polis v 2. polovin 5. stolet, za kter Athan vdili existenci athnsk e, zaal vytvet novou sociln strukturu zaloenou na ekono

mickm vlastnictv nevzanm na status, na vlastnictv nedbajcm na monopoln

postaven athnskch oban, strukturu kc se s dlenm obyvatelstva polis na

skupiny podle jednotlivch status."28

O krizi hovo J. Perka jen v pesn vymezenm smyslu: Hovo o krizi spole enstv oban', tedy o krizi polis v um slova smyslu, jej sociln a institucionln

struktura i ideologie byly vvojem pekonny ... V dnm ppad vak nelze ci, e

217

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

pvod tto ,krize spoleenstv oban' lze nalzt ve 4. stol. Jej koeny jdou zpt a

k athnsk i v 5. stol., jej existence mla rozhodujc vliv na utven specifickho charakteru athnskch djin."29

Perkova orientace na metoiky pedstavuje jen jednu rovinu zkoumn. To si tak J.

Perka uvdomuje a jak sm podotk, za svj model athnskho vvoje ve 4. stol.

pebr zodpovdnost jen on sm.30

Vznam Perkova modelu spov v tom, e zodpovdn uv pojmu krize v pesn

vymezenm smyslu, hovo o krizi konkrtnho mstskho sttu a nesna se model

athnskho vvoje aplikovat na eck systm polis obecn.

Problematice krize polis ve 4. stol. p. n. 1. se intenzvn vnovala sovtsk badatelka

L. M. Gluskina. Na rozdl od Perky L. M. Gluskina hovo o krizi klasick eck polis ve 4. stol. p. n. I."31 Pro ni Perkv konen zvr o vjimenosti Athn neru otzku

o projevech krize v jinch eckch sttech."32 V tomto hledisku se zsadn li od J.

Perky. I kdy se opr i o prameny z jinch poleis, vzkumy athnskch materil

zobecuje a povauje za platn i pro ostatn eck mstsk stty. Ve svm modelu L. M.

Gluskina chpe krizi polis jako st krize eckho systmu polis. L. M. Gluskina si klade za cl prozkoumat zmny ivota polis, kter se dotkly tch

znak polis, kter charakterizuj jej podstatu - vlun prvo oban na vlastnictv

pdy a tsn spojen obana s polis, tj. ztotonn spolench zjm polis se soukro

mmi zjmy jednotlivch oban. Zmizen nebo oslaben tchto zkladnch princip je bezesporu svdectvm nemoci nebo krize klasick struktury polis."33

V zemdlstv 4. stol. p. n. 1. nala L. M. Gluskina nov jevy, kter nasvduj tomu,

e materiln zkladna struktury polis - vazba obana na vlastnictv pdy - byla osla

bena. Krizov jevy spatuje L. M. Gluskina v mobilnosti pozemkovho vlastnictv,

v pronikn neoban - metoik a proputnc - do attickho zemdlstv prosted

nictvm pronjmu pdy a udlenm prva enktese metoikm. Podle nzoru L. M.

Gluskiny rozen operac s nemovitm vlastnictvm svd o hlubokch zmnch

v ekonomice a v sociln psychologii ... Rozen prva enktese cizincm naruuje vlun postaven oban ve vztahu k pozemkovmu vlastnictv a bylo rovn neroz

lun spjato se zcizitelnost pdy."34 Pronjem pdy byl pro vlastnky prostedkem

osvobozen od zemdlskch starost, pro metoiky a proputnce to byla forma jejich vtaen do sfry samostatn vrobn innosti v oblasti zemdlstv. Oba aspekty

pronjmu jsou dkazem krize systmu polis. Pronjem pdy osobm bez obanskch

prv bez zasahovn vlastnka nebo jm poven osoby do zemdlskho procesu

znamenal oslaben sept obana s pdou. Sociln postaven njemce obdlvajcho samostatn nebo s pomoc otrok pozemek ho sbliovalo se zemdlci

- obany pracu

jcmi v sousedstv. Hradba, kter je oddlovala, jet stla, ale byly v n ji znan

trhliny."35

Tedy opt ono pronikn metoik do athnskho hospodstv, ale tentokrt do sfry,

kter byla privilegiem oban. L. M. Gluskina ukazuje i druhou strnku problmu. Upozoruje, e udlen prva enktese nebylo jevem samozejmm a astm, ale vji

menm, jak to vidme i v Perkovch zvrech,36 a rozpor mezi nepostradatelnost

metoik pro ekonomiku Athn a jejich nzkm statusem vystupoval jako vznamn

krizov faktor. Omezen innosti metoik a neoban ve vztahu k vrovm operacm

tm, e nemli monost dt do zstavy nemovitosti, ukazuje vzhledem k loze, kterou

tato vrstva obyvatelstva hrla v rozvoji zbon-pennch vztah, slabou strnku vlu nho principu polis. Byl tm brzdn dal rozvoj ekonomiky . . ,37 Pro existenci zbon

pennch vztah na vysokm stupni a pro rozvoj mezinrodnch ekonomickch vztah

se stal princip uzavenosti a otevenosti polis vnm brzdcm faktorem."38

L. M. Gluskina zdrazuje dialektick vztah mezi materiln technickou zkladnou

polis a vztahem obana k samotn polis. Se slbnutm vazby obana k pd se oslabo

vala i jeho soudrnost s obanskm kolektivem. Ken zjm soukromch se zjmy

218

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

polis demonstruje L. M. Gluskina na postoji oban k plnn obanskch povinnost, pedevm poskytovn finann vpomoci pro stt a vykonvn vojensk sluby v old

nskm vojsku. Soudrnost obanskho kolektivu se oslabovala tm, e se oban

snaili vyhnout svm obanskm povinnostem a zvazkm (leitrgim a eisfoe), nebo je plnili neradi. To se projevovalo jednak v chronickm nedostatku sttnch financ, jednak v hromadn bohatstv v rukou jednotlivc. Podobn proces oslabovn pout obana s polis pozoruje L. M. Gluskina na pomru oban k vojensk slub ve vojsku za old a oldnstv povauje za znak krize polis.39

Zkladem modelu krize eckho systmu polis je u L. M. Gluskiny oslabovn zkladnch princip polis - prva a privilegia oban vlastnit pdu a vztahu mezi obanem a sttem - v dsledku zbon-pennch vztah. Rzn formy projevu krize

eck polis, v t i on form vlastn celmu eckmu svtu, nebyly spojeny ani s ekono

mickm padkem ani s nebezpem rozen otrock prce pro svobodn obyvatelstvo.

Ponaje zmnami ve vztazch v zemdlstv, kter jsou v polis zkladn, jsou naproti tomu krizov jevy tsn svzny s rstem zbon-pennch vztah, rozvojem ekono

mickch vztah mezi poleis, zvyujc se lohou chrematistiky jako prostedku zskn dchod a bohatstv. Prv tyto procesy napomhaly oslaben tsnch pout, kter

spojovala obana s jeho polis, a vytvely pedpoklady pro protiklady mezi soukrommi a sttnmi zjmy, pro stetnut rznch socilnch skupin uvnit obanskho kolektivu.

Paraleln s tm a v tsn souvislosti se zmnami v ekonomice se zvyuje role svobod

nho neobanskho obyvatelstva v hospodskm a socilnm ivot polis."40 L. M. Gluskina povauje krizi polis za veobecn jev. Zskan daje pedevm

z athnskch pramen zasazuje do modelu krize klasick eck polis ve 4. stol. p. n. 1. L. M. Gluskina k: Nemn dleitm aspektem krize polis je evoluce vznamu metoik a proputnc v jejm ekonomickm ivot."41 Platnost tohoto zvru pro klasickou eckou polis ve 4. stol. p. n. 1. by vak bylo tebajet dkladnji prozkoumat v pramenech, kter nepochzej z Athn.42

V chpn krize athnsk polis se tedy rsuj dv linie. Prvn linie povauje vvoj Athn ve 4. stol. p. n. 1. za padkov a spojuje ho s jevy, kter nemaj svj pvod v Ath nch 4. stol. p. n. 1., nebo s peceovnm krize v zahraninm obchod. Druh linie

spojuje krizi s rozvojem zbon-pennch vztah, s ekonomickm rozvojem, kter perostl hranice polis a polis naruuje. Nelze tedy hovoit o jednotnosti v nzorech na

tuto problematiku. Za dosud oteven lze povaovat i problm, zda termn krize" je adekvtn dan historick skutenosti. Jestlie obecn termn krize oznauje rozhodnou chvli, vyvrcholen a zlom v procesu, v djch, v innostech, vztazch atd., nabz se stle otzka: byly zmny, ke kterm dochzelo v Athnch 4. stol. p. n. 1., takovho charakteru, e se tkaly zkladn struktury a zkladnch princip polis, byla situace v Athnch 4. stol. p. n. 1. skuten tak nesnadn, obtn a vvoj tak nebez

pen, e bychom mohli hovoit o krizi? Otzku, zda hovoit o krizi pouze v nkter

oblasti ivota nebo oznaovat celkov vvoj v Athnch ve 4. stol. p. n. 1. za krizi i ne,

povauji stle za nezodpovzenou.

Dagmar Sigutova

219

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

1 J.Perka: The crisis of the Athenian polis in fourth century B. C. In Eirene 14, 1976, s. 8n.

2 C. M o s s : La vie conomique d'Athnes au IV sicle: Crise ou renouveau?, Praelectiones

Patavianae, Rome 1972, s. 135-144; Le statut des paysans en Attique au IV sicle. In: Problmes de

la terre en Grce ancienne, Paris - La Haye 1973, s. 179-186. 3 C. M o s s : La fin ..., s. 23 nn. 4

J. A. G o 1 d s t e i n (ree.): Claude M o s s : La fin... In: AJPh LXXXVI, 1965, 3, s. 287.

5L. M.Gluskina: Studien zu den sozial-konomischen Verhaltnissen inAttika im 4. Jh. v.u.Z.:

Eirene 14, 1974, s. 114. 6 D. Kag a n (ree.): Claude M o s s : La fin ... In: Cl. Phil., 15, 1964, s. 191.

7R. Phlmann: Geschichte der sozialen Frage und des Sozialismus in derantiken Welt. Band

I. 3. vyd. Mnchen 1925. 8 D. K a g a n : o.c. s. 191. 9V. N. Andreev: Agrarnvje otnoeniia v Attike v V.-IV. v. do n.e. In: Antinaja Grecija I,

Moskva 1983, s. 247-326. 10

J. P e r k a : The crisis ..., s. 12. " L. M. G 1 u s k i n a : O specifikegreeskogo klasieskogopolisav svjazisjego krizisom. In: VDI,

1973, . 2, s. 27. 12 M. I. F i n 1 e y : Studien in Land and Credit in Ancient Athens, 500-200 B. C., New Brunswick

1951. V. N. Andreev: Some aspects ofAgrarian Conditions in Attica in theFifth to Third Centuries B.

C. In: Eirene 12, 1974, s. 5-46.

V. N. Andreev: Agrarnyje otnoenija . . .

G. A u d r i n g : Uber Grundeigentum und Landwirtschaft in der Krise der athenischen Polis. In:

Hellenische Poleis I, Berlin 1974, s. 198-131.

C. M o s s : La vie...

C. M o s s : Le status ... 13 I. Biezuriska-Malowist: Formen der Sklavenarbeit in der Krisenperiode Athens. In:

Hell. Poi...., s. 27-45.

L. M. G 1 u s k i n a : Problmy krizisa polisa. In: Antinaja ..., s. 5-42. 14 M. Rostovtzeff: Gesellschafts- und Wirtschaftsgeschichte der hellenischen Welt. Band I.

Darmstadt 1955. 15 M. Rostovtzeff: Gesellschaft. .., s. 73 n. 16

Tamt, s. 75. 17

Tamt, s. 75. 18

Tamt, s. 97. 19

Tamt, s. 79. 20

Tamt, s. 78. 21 J. P e r k a : The crisis ..., s. 18. 22

Tamt, s. 19. 23

Tamt, s. 6 n. 24 A. W. A d k i n s : Moral Values and Politicai Behaviour in Ancient Greece from Homer to the

End of the Fifth Century, Londn 1972, s. 146. 25 J. P e r k a : The crisis ..., s. 19. 26

Tamt, s. 20. 27

Tamt, s. 24 n. 28

Tamt, s. 28. 29 Ke shodnm zvrm o rozkladnm inku novch ekonomickch element na sociln

strukturu athnsk polis dospla i C. Moss nap. v knize Athens in Decline (404-86 B. C.).

Londn-Boston 1973. 30 J. P e r k a : The crisis .. ., s. 5. 31 L. M. Gluskina: Problmy..., s. 8. 32

Tamt, s. 7. 33

Tamt, s. 12. 34

Tamt, s. 18 nn. 35

Tamt, s. 24 n. 36 J. P e r k a : The Formula for the Grant of Enktesis in Attic Inscriptions. In: AUC, Philosop

hica et Historica, Monographia XV 1966 (tabulka 152-158). 37 L. M. Gluskina: Studien ..., s. 127.

220

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

ZPRVY

38 Tamt, s. 137.

39 Podrobnji k tto problematice L. P. Marinovi: Greeskoje najomniestvo IV. v. do n. e.

i krizis polisa, Moskva 1975. 40 L. M. G1 u s k i n a : Problmy ..s. 38. 41

Tamt, s. 42. 42 Jsem si vdoma toho, e tmito tymi uvedenmi pstupy k vvoji athnsk polis ve 4. stol.

p. n. 1. se literatura o krizi athnsk polis nevyerpv. Pojednn o tomto problmu bv zale nno do irho kontextu eckch, ppadn starovkch djin, nebo je pedmtem studi se

speciln tmatikou. Jmenuji alespo dv sbornkov prce: Hellenische Poleis. I-IV. Berlin 1974; Antinaja Grecija. II. Moskva 1983.

Catilinae coniuratio v Kalivodov pekladu

Nov esk verze historickch monografi Gaia Sallustia Crispa Catilinae coniuratio a Bellm Iugurthinum (Spiknut Catilinovo, Vlka s Jugurtou), kter vyla jako nepro dejn prmie nakladatelstv Nae vojsko na rok 1988, pedstavuje po zdailm pekladu Caesarovch Commentarii de bello Gallico (ree. LF 112 (1989), 45) druh peklada telsk pokus Jana Kalivody. Dluno podotknout, e tentokrt zvolil autor

pedlohu po stylistick i tektonick strnce podstatn diferencovanj, a tm i peklada telsky nronj.

U ve sv dob, kdy literrn pole ovldaj plynn, bohat rozvinut ciceronsk

periody, psob Sallustiv abruptum sermonis genus"1 (trhav styl) znan neob

vyklm dojmem a nesetkv se vdy s pznivou odezvou. Teprve Tacitus projevuje pro Sallustiovo osobit jazykov umn vce pochopen a archaistick manrismus 2. stolet

n. 1. ho povyuje na svj vzor. V em je vak skryta vjimenost Sallustiova zpsobu

vyjadovn? Stejn jako Caesar i on vychz z aticistickch rtorickch proud, po stylov a kompozin strnce jde vak o dva odlin literrn typy. Zatmco Caesarovy commentarii", geneticky navazujc na pragmatick nr ednch zznam, se odv

jej rovnomrnm narativnm tokem podle chronologick osnovy analistickho raen

a velk draz je kladen na souvislost vrazu, pipomn Sallustiv neklidn sloh spe

pohyb kyvadla oscilujcho mezi dvma krajnmi polohami. Jeho nejvraznjm znakem je antitetick organizace jazykovch prostedk jak na mikrostylistick, tak na makrostylistick rovni.

Vraz fatlnho neklidu, kter rezonuje ve vech stech struktury Sallustiovch dl, a adekvtnost jeho penesen do jinho jazykovho systmu se staly vchodiskem naeho hodnocen pekladov realizace Jana Kalivody. Na zklad specifickch zvlt

nost stylizace originlu (to znamen, e se pohybujeme v nich vrstvch literrn

struktury, kde se transformace mezi jazykovmi systmy pevn odehrv) hodno

tme funknost jejich pekladatelskho een a sname se stanovit zvltnosti pekla datelsk poetiky. Pi tom se oprme o konfrontan analzu reprezentativn sti textu

(25 kapitol ze spiknut Catilinova, co pedstavuje piblin 30 % rozsahu) a jej vsledky se sname zobecnit.

Posuzujeme-li na exaktn rovni Sallustiovu vtnou stavbu, zjistme, e verbum

ustupuje do pozad a pln asto funkci neplnoprvnho pechodnho lenu, kter jako svornk zprostedkovv vztah mezi nominlnmi stmi vyjden. Jdro vpovdi se

tak pesouv do jej statick polosfry, piem jako hybn impuls psob polarizace a dualizace vrazu. Bn je rozklad jednolennho vrazu na diadickou konstrukci,

221

This content downloaded from 185.2.32.46 on Mon, 16 Jun 2014 10:46:46 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

Article Contentsp. 213p. 214p. 215p. 216p. 217p. 218p. 219p. 220p. 221

Issue Table of ContentsListy filologick / Folia philologica, Ro. 113, s. 3 (1990), pp. 177-256Front MatterCo vme o zhadnch npisech z ostrova Lmnu? [pp. 177-187]Latinsk peklady Husovy esk Postilly v rukopise Mk 91 a Mk 56 a vztah k jejich pedlohm [pp. 188-199]Kompozice Komenskho psn ve vech svch divn nm skutcch, Boe [pp. 200-203]K slovm pejatm z latiny v eskm jazyce J. A. Komenskho [pp. 204-205]Stand und Aufgaben der Humanismusforschung in den Bhmischen Lndern [pp. 206-211]ZPRVYKonfrontan smaziologie a jej ir vdeck pnos [pp. 212-213]Krize athnsk polis ve 4. stol. p. n. l [pp. 213-221]Catilinae coniuratio v Kalivodov pekladu [pp. 221-225]Recepce byzantskch literrnch pamtek v evropsk pekladov literatue [pp. 225-230]Bohemica, Silesiaca a Slovenica v rukopisnm sbornku Codex carminum Nicolai Olahi... [pp. 231-235]Florianus Franta a jeho bsnick dlo [pp. 235-237]De studiis Guelferbytanis librorum Bohemicorum investigandorum causa susceptis [pp. 238-250]

RECENZEReview: untitled [pp. 251-252]Review: untitled [pp. 252-253]Review: untitled [pp. 253-254]Review: untitled [pp. 254-254]Review: untitled [pp. 255-255]

Back Matter