Krmarská Lucie, Ph.D. -...

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ

NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ

VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

EKONOMIKA PODNIKU

Ing. Krčmarská Lucie, Ph.D.

2015

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Osnova předmětu 1. Základní pojmy. Podstata podniku a podnikání. Zakladatelský

rozpočet. Podnikatelský proces jako koloběh kapitálu.

2. Živnostenské podnikání. Právní formy podnikání. Život

podniku.

3. Majetková struktura podniku: dlouhodobý majetek.

4. Majetková struktura podniku: oběžný majetek.

5. Finanční struktura majetku: struktura vlastního kapitálu.

6. Finanční struktura majetku: struktura cizího kapitálu.

7. Rozvaha, vztah mezi strukturou majetku a kapitálem.

8. Pracovní síla podniku.

9. Náklady podniku.

10. Výnosy podniku, hospodářský výsledek, bod zvratu.

11. Finanční řízení podniku.

12. Investiční řízení podniku.

13. Výrobní, zásobovací, odbytová a personální činnost podniku.

Doporučená literatura

SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4.vyd.

Praha : Grada Publishing, 2007. 452 s.

ISBN 978-80-247-1992-4.

SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4.

přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 473 s.

ISBN 80-7179-892-4

VOZŇÁKOVÁ, I.; JANOVSKÁ, K; MYNÁŘ, M;

SIKOROVÁ, A. Ekonomika podniku. 1. vyd. Ostrava :

VŠB – TU Ostrava, 2011. 128 s. ISBN 978-80-248-1760-6

1. Základní pojmy. Podstata

podniku a podnikání.

Zakladatelský rozpočet.

Koloběh kapitálu

1.1 Základní pojmy

Obchodní právo: právní předpisy, které upravují vztahy mezi podnikateli a které vznikají při obchodní činnosti.

Obchodní činnost: jakákoliv činnost související s podnikáním.

Obchodní zákoník (513/1991 Sb.): rozsáhlý předpis, který upravuje: postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, některé jiné vztahy s podnikáním související, postavení jiných osob než podnikatelů pokud tak stanoví zákon. Nahrazen zákonem o obchodních korporacích.

Obchodně právní vztahy: vztahy mezi podnikateli, které upravují právní předpisy obchodního práva.

Obchodní majetek: majetek, který patří podnikateli a služí nebo je určen k podnikání.

1.1 Základní pojmy Obchodní firma: název, pod kterým je podnikatel

zapsán do obchodního rejstříku.

Obchodní rejstřík: veřejný seznam, do kterého se

zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.

Živnostenský zákon (455/1991 Sb.): upravuje

podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad

jejich dodržováním.

Zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.): upravuje

daně z příjmů fyzických i právnických osob.

Zákon o účetnictví (563/1991 Sb.): stanovuje

rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na

jeho průkaznost.

Zákoník práce (262/2006 Sb.): upravuje převážnou

část českého individuálního pracovního práva

(pracovněprávní vztahy).

1.2 Podstata podniku a

podnikání Podstata podnikání.

Dělba práce

Podnik

Činnosti související se založením podniku.

Základní problémy při zakládání podniku.

Okolí podniku.

Podstata podnikání Výroba hmotných statků a poskytování služeb.

Členění lidských potřeb: Vrozené (hlad, žízeň,…)

Získané (kultura, znalost jazyků,…)

Uspokojování lidských potřeb: Statky (spotřební, kapitálové, movité, nemovité)

Služby (věcné, osobní)

Volné (v přírodě – voda, vzduch,…)

Ekonomické – jsou vyprodukovány

Základní výrobní faktory: Půda

Práce

Kapitál

Dělba práce

Přirozená dělba práce: člověk spoléhá na přírodu - paleolit a mezolit

Společenská dělba práce: pastevci, zemědělci - neolit

Druhy dělby práce v hospodářském procesu:

profesní (tvorba profese, členění profese)

technická (rozdělení výroby, dělení na operace)

národohospodářská (prvovýroba, druhovýroba, obchod a služby)

mezinárodní (vývoz a dovoz zboží a služeb)

Důsledky dělby práce (směna produktů, vznik peněz).

Podnik

Podnik: základní jednotka, v níž je realizována výroba nebo poskytovány služby.

Definice podniku (dle Obchodního zákoníku: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku.

Členění podniku:

Podle předmětu činnosti (průmyslové, zemědělské, obchodní,….)

Podle velikosti (malé, střední, velké)

Podle právní formy (k.s., s.r.o., a.s.,…)

Činnosti související se

založením podniku Vymezení předmětu činnosti (okruh zákazníků,

jejich solventnost, konkurence, geografická poloha, lokalizace sídla,…).

Vyjasnění potřeby finančních a jiných prostředků (majetek podniku, zásoby, strategický plán).

Zvážení sociálně psychologických předpokladů (silná osobnost, rodinné zázemí,…).

Osvojení právních norem (ŽZ, Obchodní zákoník, Zákoník práce,….).

Základní problémy při

zakládání podniku Vliv právní formy na založení podniku:

Způsob a rozsah ručení (omezené – s.r.o.)

Oprávnění k řízení (dle zákona nebo rozhodnutí podniku)

Počet zakladatelů(i jednou osobou, max. 50 – s.r.o.)

Nároky na počáteční kapitál (např. s.r.o. 200 000 Kč)

Administrativní náročnost (nejnáročnější a.s. – ustavující valná hromada, zakládací listina – smlouva)

Účast na zisku (rovným dílem nebo dle zákona)

Finanční možnosti (přístup k cizímu kapitálu, emise dluhopisů)

Daňové zatížení (daně přímé, nepřímé)

Zveřejňovací povinnost (upravuje ObZ, zákon o účetnictví, o cenných papírech)

Postup založení podniku.

Zpracování zakladatelského rozpočtu.

Změna právní formy - transformace

Okolí podniku Vliv okolí na podnik – silný

Možnost podniku ovlivňovat okolí – omezená

Okolí se prolínají a ovlivňují

Prvky okolí podniku:

Geografické

Sociální

Politické a právní

Ekonomické

Ekologické

Technologické

Etické

Kulturně-historické

Příklady - daně

Přiřaďte k jednotlivým daním správný druh

(přímá, nepřímá):

Daň Druh daně

Daň z příjmu FO,

Daň z příjmu PO

Silniční daň

Daň z nemovitých věcí

Daň z nabytí nemovitých věcí

Spotřební daň

Daň z přidané hodnoty

Příklad – okolí podniku

Přiřaďte jednotlivé konkrétní složky podnikového okolí (geografické,

sociální, politické, právní, ekonomické, technologické, kulturně

historické, ekologické)

Složky podnik. okolí Podnikové

okolí

Složky podnik. okolí Podnikové

okolí

Ceny el. energie Rozvinutá infrastruktura

Povodňová oblast Investice státu do vědy

a výzkumu

Migrace za prací Dodržování

náboženských svátků

Vývoj technologií Hospodářský cyklus

Dostupnost lékařské

péče

Míra a úroveň vzdělání

Stabilita vládní koalice Zákon na ochranu

spotřebitele

Znečištěné ovzduší Míra zdanění příjmů

Příklad – okolí podniku

Definujte, který z podnikatelů zanedbal něco

ve zohlednění role okolí podniku ve svém

podnikání:

1. Rozhodl se proniknout na arabský trh jako

producent vepřových konzerv

2. Knihkupec Franta s.r.o. se rozhodl nepořizovat si

do firmy internet z důvodu zvýšení nákladů

3. Vybudoval železářskou huť u Českých Budějovic

1.3 Zakladatelský rozpočet

Podnikatelský plán

Struktura podnikatelského plánu

Zakladatelský rozpočet

Podnikatelský plán

Je výrazem podnikatelského záměru.

Business plan, obchodní plán.

Základní úlohy podnikatelského plánu:

Interní:

Dokument nezbytný pro řízení podniku

Nástroj plánování

Nástroj kontroly

Externí:

Dokument pro mimopodnikové účely

Nástroj komunikace s vnějším okolím

Potřeby cizího kapitálu, zvětšení vlastního kapitálu, noví investoři

Struktura podnikatelského

plánu Shrnutí: obor podnikání, konkurenční výhoda,

životní stádium podniku,….

Podnik a jeho výrobky: analýza trhu, předpokládaný objem produkce,…..

Plán marketingu: prodejní politika, cenová politika, distribuční a reklamní strategie,…

Plán vývoje, designu, výrobní plán: vývoj, náklady, požadavky na pracovní sílu, zásobovací politika,…

Management, organizace: organizační struktura, klíčové manažerské osobnosti,….

Finanční plán: projekce nákladů, CF, majetkové a finanční struktury,….

Zakladatelský rozpočet

Nejlépe ve třech variantách – pesimistická, optimistická a realistická

Předpokládaný rozsah výnosů, nákladů a zisku (východiskem je objem prodeje, úroveň cen).

Potřebný rozsah hmotného a nehmotného majetku a jednotlivých složek oběžného majetku včetně zdrojů krytí.

Propočet očekávané výnosnosti podniku, hodnocení investičních akcí (doba návratnosti, vnitřní výnosové procento, čistá současná hodnota).

Očekávané CF

1.4 Podnikatelský proces jako

koloběh kapitálu

Zjednodušený koloběh kapitálu

Peníze vstupy výroba výstupy peníze

Peníze: základní vstup nutný pro podnikání

Vstupy: stálá aktiva, oběžná aktiva, zaměstnanci

Výroba: zpracování vstupů na výstupy

Výstupy: hotové výrobky, polotovary,

Peníze: ve formě tržeb (pohledávka)

Reprodukční proces

v

ýr

o

b

a

Právní aspekty podnikání

Podnikání zasahuje do mnoha právních odvětví práva

soukromého (právo obchodní, občanské, pracovní,

mezinárodní, soukromé) i práva veřejného (právo

finanční, správní, trestní).

Změny zákonů a jejich novelizace: nutnost pracovat s

aktuálními právními normami.

Základní právní rámec podnikání upravuje Listina

základních práv a svobod.

Čl.26 Listiny základních práv a svobod:

(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu

k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou

hospodářskou činnost.

Podnikání

Dle Obchodního zákoníku se podnikáním rozumí: „Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. NOZ definuje podnikatele.

Současný systém podnikání upravují především tyto zákony:

Zákon č. 89/2012, NOZ (do 31.12.2013)

Zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání.

Zákon č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích (1.1.2014)

Další zákony: Daňové zákony

Zákon o účetnictví

Zvláštní zákony upravující podnikání např. notářů, lékařů, auditorů,…

Zákon o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích je zkrácený

název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních

společnostech a družstvech (zákon o obchodních

korporacích). Jde o zákon, který zčásti nahradil

dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především

úpravě obchodních společností a družstev, obchodní

závazkové právo je obsaženo v novém občanském

zákoníku. Jeho hlavním autorem je Bohumil Havel.

Poslanecká sněmovna jej schválila 16. prosince 2011,

senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej

podepsal 20. února. Účinnost zákona je stejně jako u

nového občanského zákoníku stanovena na 1. leden

2014.

Podnikatel

Osoba, která vykonává podnikatelskou činnost.

Živnostenský zákona: fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem pro provozování živnostenského podnikání.

Zákon o obchodních korporacích: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a

odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo odborným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“ ( 420)

Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

NOZ - 421, 422

Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem, připojí-li k němu dodatky charakterizující jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé.

Fyzická osoba

FO: biologická bytost od narození až do smrti. Nabývá způsobilosti k právům a povinnostem (právní subjektivitu) dnem narození. Způsobilost k právním úkonům nabývá v plném rozsahu dosažením plnoletosti – 18 let.

Možnosti fyzické osoby:

Samostatně podnikat

Založit společnost (sdružení)

Založit korporaci (společnost.)

Sdružení (NOZ, 2716 – 2746):

Několik osob se může sdružit, aby společně dosáhly sjednaného účelu.

2716: zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.

Právnická osoba

118 - 418

Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským

právním jednáním, rozhodnutím orgánu veřejné

moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví

jiný právní předpis ( 122)

Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje

písemná forma

Právnická osoba vzniká dnem zápisu do

veřejného rejstříku ( 126)

Jménem právnické osoby je její název . Musí

odlišovat právnickou osobu od jiné osoby a musí

obsahovat označení právní formy( 132)

Právnická osoba

Právnickou osobu označuje NOZ jako

„organizovaný útvar, který má právní osobnost

(subjektivitu).

Majetek právnické soby nepatří (na rozdíl od

osob fyzických) jejím zřizovatelům, ani členům

kolektivních orgánů. Náleží přímo právnické

osobě.

Právnické osoby mohou sloužit soukromým

zájmům (obchodní banka) nebo zájmu veřejnému

(Česká národní banka).

Typy právnických osob

Podle NOZ rozlišujeme tři typy právnických osob:

korporace, fundace a ústavy

Korporace: základem je společenství lidí nebo

právnických osob, korporace bez společníků nemůže

existovat. V korporacích je vždy někdo, kdo o věcech

korporace rozhoduje (člen nebo společník) a současně má

podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku.

Mezi obchodní korporace patří: veřejná obchodní

společnost, komanditní společnost, společnost s ručením

omezeným, akciová společnost a družstvo včetně

družstva bytového a sociálního.

Primárním úkolem korporací je podnikání, tedy

dosahování zisku.

Fundace a ústavy

Fundace: jedná se zpravidla o nadace nebo

nadační fondy. Jejich základ (fundus) tvoří

majetek určený k určitému účelu.

Ústavy: zde je osobní i majetková složka

propojena. Ústav nemá členy stejně jako

korporace, ale zaměstnance. Majetek

ústavu není tak chráněn jako u fundací. V

současnosti se jedná především o obecně

prospěšné společnosti.

Rodinný závod

Závod (dříve podnik) je v novém pojetí stále

chápán jako věc, ale pro jeho vznik a vymezení

jeho obsahu je více zohledněna vůle jeho

vlastníka (podnikatele)

V rodinném závodě budou spolupracovat

manželé nebo ostatní příbuzní.

Rodinný závod: speciální typ obchodního závodu

Pracují zde manželé, jejich příbuzní až do třetího

stupně nebo osoby „sešvagřené“ až do druhého

stupně.

Může se jednat i o osoby, které trvale pracují pro

rodinu.

Živnostenský zákon - Zákon č. 455/1991

Sb. o živnostenském podnikání - 2, 3

2 Živnost

Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

3 živností není:

Provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi…..

Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob (např. lékařů, veterinárních lékařů, advokátů…..

Živností dále není: činnost bank, pořádání loterií, zemědělství, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem…..

Živnostenský zákon - 5

Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Státní povolení k provozování živnosti – koncese se vyžaduje jen v případech vymezených ŽZ.

Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území ČR – zahraniční osoba – může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Bydlištěm je trvalý pobyt.

U zahraniční osoby například je nutný překlad požadovaného dokladu do češtiny tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Nebo se jedná o udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo dlouhodobému pobytu.

Živnostenský zákon - 6, 7

Všeobecné podmínky provozování živnosti:

Dosažení věku 18 let

Způsobilost k právním úkonům

Bezúhonnost

Za bezúhonnou osobu se pro účely ŽZ nepovažuje

osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný

čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin

spáchán v souvislosti s podnikáním.

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence

Rejstříku trestů.

Zvláštní podmínky provozování živnosti:

odborná nebo jiná způsobilost

Živnostenský zákon - 8, 9, 10

Překážky provozování živnosti

Živnost nemůže provozovat osoba, na kterou byl vyhlášen

konkurz, dále podnikatel, kterému bylo zrušeno živnostenské

oprávnění podle 58 odst. 2-4.

Rozdělení živností

Ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí

být provozovány na základě ohlášení

Koncesované, které smějí být provozovány na základě

koncese

Živnostenské oprávnění

Živnostenské oprávnění vzniká právnickým osobám již

zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám,

které se do OR nezapisují a fyzickým osobám:

U ohlašovacích živností vzniká dnem ohlášení

u koncesovaných dnem nabytí právní moci rozhodnutí o

udělení koncese.


Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená

podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz

živnosti a za dodržování živnostenskoprávních

předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Může

být ustanoven maximálně pro 4 podnikatele.

Odpovědný zástupce Musí splňovat všeobecné i

zvláštní podmínky.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit:

Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje

zvláštní podmínky provozování živnosti.

Podnikatel, který je právnickou osobou, pro

živnost vyžadující splnění zvláštních podmínek.


Provozovna je prostor, v němž je živnost

provozována. Za provozovnu se považuje i

automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji

zboží nebo poskytování služeb a mobilní

provozovna.

Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně

označena obchodní firmou nebo názvem nebo

jménem a příjmením podnikatele a jeho

identifikačním číslem a identifikačním číslem

provozovny.

V případě prodeje zboží nebo poskytování služeb

musí být uvedena také provozní doba kategorie a

třída u ubytovacích zařízení.


Ohlašovacími živnostmi jsou:

Živnosti řemeslné (podmínkou provozování je odborná způsobilost uvedená v 21 a 22.

Živnosti vázané (podmínkou je odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2.

Živnost volná, u které není jako podmínka odborná způsobilost stanovena.


Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č.

1 k tomuto zákonu.

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o:

Řádném ukončení středního vzdělání s výučním

listem příslušného oboru vzdělání

Řádném ukončení středního vzdělání s maturitou

v příslušném oboru

Řádném ukončení vyššího odborného vzdělání

Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání

Uznání odborné kvalifikace

Ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace

na základě zákona o uznávání výsledků dalšího

vzdělávání


Doklady prokazující odbornou způsobilost mohou

být nahrazeny doklady o: řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem

v příbuzném oboru vzdělání a rok praxe v oboru

řádném ukončení středního vzdělání s maturitou v příbuzném

oboru vzdělání a rok praxe v oboru

řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném

oboru vzdělání a rok praxe v oboru

Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné

příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů

Dále: Doklady o řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou

pracovní činnost

Potvrzením o vykonání šestileté praxe


Živnosti vázané jsou živnosti uvedené v příloze

č. 2 k tomuto zákonu.

Odborná způsobilost pro vázané živnosti je

stanovena přílohou č. 2 k tomuto zákonu nebo

je upravena zvláštními předpisy uvedenými v

této příloze.

Občan ČR nebo jiného členského státu EU

může prokázat odbornou způsobilost dokladem

o uznání odborné kvalifikace vydaným

uznávacím orgánem podle zákona o uznávání

odborné kvalifikace.


Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností,

pro jejichž provozování není vyžadována odborná ani

jiná způsobilost. Musí být splněny pouze všeobecné

podmínky.

Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti

volné jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Příklady:

Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví,

rybníkářství, lesnictví a myslivost

Chov zvířat a jejich výcvik

Výroba strojů a zařízení…….


Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č.

3 k tomuto zákonu.

Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je

stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je

upravena zvláštními předpisy uvedenými v této příloze.

Občan ČR nebo jiného členského státu EU může

prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání

odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem

podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

ŽÚ stanoví nebo změní podnikateli podmínky

provozování živnosti na základě tohoto zákona anebo

na základě zvláštních právních předpisů.


Podnikatel provozující živnost, která spočívá

v obchodní činnosti je oprávněn, zůstane-li zachována

povaha živnosti: také:

Pronajímat zboží

Zprostředkovávat koupi a prodej

Provádět na zboží drobné změny – na přání

zákazníka

Provádět montáž

Provádět výměnu vadných součástí

Dále je oprávněn provádět servis zboží – pomocí

odborně způsobilých osob.


Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní

činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění

výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li

zachována povaha živnosti.

Dále má právo:

nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných

výrobců, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby,

vyrábět a potiskovat obaly a etikety a jiné pomocné prostředky

umožňující prodej výrobků, které vyrábí,

pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců

stejného druhu, jakož i příslušenství,

provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.

Živnostenský zákon - 45, 45a, 46, 47

45 uvádí, co musí fyzická osoba a právnická osoba uvést

v ohlášení.

45a: Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti

Podat přihlášku k daňové registraci

Oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti

Podat přihlášku k důchodovému pojištění

Podat přihlášku k nemocenskému pojištění

Oznámit vznik nového pracovního místa nebo jeho obsazení

Podat oznámení o veřejném zdravotním pojištění

Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na

tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.

46 uvádí, co připojí k ohlášení fyzická a právnická osoba.

47: Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem,

provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5

dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.

Živnostenský zákon - 50, 51, 54

50: Náležitosti žádosti o koncesi.

51: Zjistí-li ŽÚ, že nejsou splněny náležitosti

žádosti o koncesi, vyzve žadatele k odstranění

závad. Odstraní-li žadatel závady, zahájí ŽÚ

projednání žádosti, jinak řízení zastaví.

54: Živnostenský úřad do 5 dnů ode dne

nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

koncese provede zápis do živnostenského

rejstříku a podnikateli vydá výpis.


Živnostenské oprávnění zaniká:

Smrtí podnikatele

Zánikem právnické osoby

Uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou

Výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v OR nebo jejího předmětu podnikání z OR

Stanoví-li tak zvláštní předpis

Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění


Živnostenský úřad zruší živnostenské

oprávnění, jestliže:

Podnikatel již nesplňuje podmínky podle 6

Nastanou překážky podle 8

Podnikatel o to požádá

Zápis do živnostenského rejstříku na základě

ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem

Živnostenský zákon - 60 Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné

správy, jehož správcem je Živnostenský úřad ČR a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady.

Rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. m a rodných čísel, která živnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními předpisy.

Na požádání ŽÚ z rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě:

Podnikateli výpis podle 47 odst. 2 nebo 3

Úplný výpis s výjimkou uvedenou výše

Částečný výpis – požadované údaje s výjimkou

Potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zápis není.

Živnostenský zákon - 60a, 60b,

60c, 60d

60a: Živnostenskou kontrolu provádějí živnostenské

úřady, které sledují, zda jsou plněny podmínky stanovené

ŽZ. Při kontrole může živnostenský úřad vyžadovat od

podnikatele doklady o splnění těchto povinností

60b: Kontrolní činnost vykonávají zaměstnanci ŽÚ, mohou

pořizovat zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou

být přizvání zástupci dalších orgánů a osob určených

zvláštními předpisy.

60c: Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím

zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není

důvodem k přerušení kontroly.

60d: ŽÚ může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění

nedostatků. V tomto rozhodnutí se stanoví přiměřená lhůta

k odstranění. Proti rozhodnutí je možno podat do 15 dnů

odvolání.


61 uvádí, jakých přestupků se může dopustit

fyzická osoba (neustanoví odpovědného

zástupce, předloží nepravdivé čestné

prohlášení o bezúhonnosti, provozuje činnost

na kterou nemá oprávnění).

Za přestupek lze uložit pokutu od 10 000 do

1 000 000. V blokovém řízení lze uložit pokutu

do 5 000.

Správní delikt: pokuty za správní delikt u

právnické osoby: 500 000 – 1 000 000


Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je:

živností volnou,

předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo

předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění.

Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).

Jednotný registrační formulář

(JRF) Ohlášení se provádí na jednotném registračním

formuláři (JRF),který nahrazuje různé typy formulářů

pro podání.

Ve formuláři je zapotřebí uvést:

Obchodní firmu nebo název, sídlo

U odpovědného zástupce identifikační údaje

Předmět podnikání

Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude

provozování živnosti zahájeno bezprostředně po

vzniku živnostenského oprávnění

Datum zahájení provozování živnosti

Datum ukončení provozování živnosti, pokud se

bude provozovat živnost na dobu určitou

Jednotný registrační formulář

(JRF)

Pomocí JRF je možné dále učinit ty

registrace, které podnikatel musel učinit

před vstupem do podnikání, ale i během

podnikání, a to na:

živnostenském úřadě,

finančním úřadě,

příslušné správě sociálního zabezpečení,

zdravotní pojišťovně,

úřadu práce.

JRF ve vztahu k finančnímu úřadu

Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby

Přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob

Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty

Přihláška k dani z nemovitosti

Přihláška k dani silniční

Přihláška k registraci pro plátcovy

Přihláška k registraci – stálá provozovna

Přihláška k dani z příjmů jako plátci

- Daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků

- Daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou

- Zajišťující daň z příjmů

JRF ve vztahu k ČSSZ, ZP a ÚP

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:

Oznámení o zahájení (ukončení) samostatné

výdělečné činnosti

Přihláška k důchodovému a nemocenskému

pojištění OSVČ

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:

Oznámení pojištěnce (fyzické osoby) o zahájení

(ukončení) samostatně výdělečné činnosti

Ve vztahu k úřadu práce:

Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho

obsazení (týká se fyzických i právnických osob)

3. Majetková struktura podniku:

dlouhodobý majetek

3.1 Základní pojmy

Základní schéma rozvahy

Základní pojmy

Členění majetku v praxi

Význam členění

Základní schéma rozvahy Aktiva Pasiva

Pohledávky za upsaný vlastní

kapitál

Stálá aktiva

•Dlouhodobý hmotný majetek

•Dlouhodobý nehmotný majetek

•Dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva

•Zásoby

•Pohledávky

•Krátkodobý finanční majetek

Ostatní aktiva

•Časové rozlišení

Vlastní kapitál

•Základní kapitál

•Kapitálové fondy

•Fondy ze zisku

•Nerozdělený zisk minulých let

•Hospodářský výsledek běžného

roku

Cizí kapitál

•Dlouhodobé závazky a úvěry

•Krátkodobé závazky a úvěry

•Rezervy

Ostatní pasiva


Základní pojmy

Majetek: souhrn všech věcí, peněz, pohledávek

a jiných majetkových hodnot, které patří

podnikateli a slouží k jeho podnikání.

Dlouhodobý majetek

Oběžný majetek

Likvidnost: schopnost jednotlivých aktiv přeměnit

se rychle a bez větších ztrát na peněžní

prostředky.

Likvidita: schopnost uhradit závazky.

Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku

(odvětví, typ, finanční politika)

Členění majetku v praxi – podle

různých kritérií

Členění podle charakteru účasti ve

výrobním procesu (výrobní, nevýrobní).

Členění podle technologické funkce ve

výrobním procesu (aktivní, pasivní).

Členění podle charakteru použití (v

použití, v rezervě, v pronájmu, v opravě,

nevyužitý)

Členění podle stáří a ekonomické

životnosti

Movitý, nemovitý

Význam členění

Analýza majetku z hlediska objemu a

struktury majetku, který se podílí na

výrobě přímo (nepřímo)

Analýza toho, zda majetek odpovídá

požadavkům výrobní činnosti.

Analýza z časového hlediska.

Analýza pro účely odpisování.

Určení stupně opotřebení.

3.2 Charakteristika a členění

dlouhodobého majetku

Členění:

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek

Členění dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek (podobně jako ostatní majetkové

složky) se zahrnuje do aktiv účetní jednotky a eviduje se v účtové třídě 0.

Dlouhodobý majetek zahrnuje:




Podstatným rysem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je umožňovat nebo rozšiřovat existující podnikatelskou činnost. Za normálních podmínek tedy není určen k prodeji (k získání dodatečných peněžních prostředků), ale k dlouhodobému užívání v podniku.

Naproti tomu dlouhodobý finanční majetek nepořizuje podnik s cílem používat ho ke své činnosti, ale má ho ve své držbě proto, aby z něho dosáhl prospěchu v podobě určitých výnosů (např. přijaté dividendy) nebo v podobě jiného kapitálového zhodnocení (zejména v důsledku růstu tržních cen).


(účtová skupina 02 a 03)

U této skupiny majetku se obvykle uvádějí tyto charakteristické rysy:

fyzická podstata

dlouhodobost používání přesahující dobu jednoho roku

dosažení určité výše ocenění, kterou stanoví sama účetní jednotka s přihlédnutím zejména k principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení

K tomu, aby byl určitý majetek zahrnut do dlouhodobého hmotného majetku, nemusí vždy vyhovovat všem uvedeným znakům. Například do DHM se zahrnují vždy (bez ohledu na výši svého ocenění či na dobu použitelnosti) nemovitosti, tj. pozemky, budovy, stavby.


Mezi dlouhodobý hmotný majetek patří zejména:

pozemky, a to bez ohledu na výši ocenění

stavby, bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti (zachycují se zde všechny budovy, haly a stavby, a to bez ohledu na to, jakou mají trvanlivost či cenu, patří sem také byty a nebytové prostory, pokud jsou vymezené jako samostatné jednotky)

samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením v ocenění stanoveném účetní jednotkou a s dobou použitelnosti delší než jeden rok (patří sem stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky, inventář …)

Poznámka:

V zákoně o daních z příjmů je pro začlenění do dlouhodobého hmotného majetku stanovena hranice 40 000 Kč, řada účetních jednotek proto používá toto ocenění i v účetnictví.


pěstitelské celky trvalých porostů

(například chmelnice a vinice)

dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda,

hejna) s dobou použitelnosti nad jeden

rok a od výše ocenění určené účetní

jednotkou

jiný dlouhodobý hmotný majetek – bez

ohledu na výši ocenění. Patří sem

například umělecká díla (pokud nejsou

součástí stavby), movité kulturní

památky.


Dlouhodobý hmotný majetek se účtuje na

příslušný účet účtové skupiny 02 (pokud

se odpisuje), popř. 03 (jestliže se

neodpisuje).

Odpisovaný majetek se opotřebovává

postupně a toto opotřebení se vyjadřuje

prostřednictvím odpisů (oprávek).

Odpisy jsou většinou fixní náklady,

majetek by měl být dostatečně využíván.


(účtová skupina 01)

Tato skupina majetku má následující

znaky:

je nehmotné povahy

doba používání je delší než jeden rok (touto

dobou se rozumí doba, po kterou je majetek

využitelný pro současnou činnost)

dosahuje výše ocenění, kterou stanoví sama

účetní jednotka


Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill.

Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se zřízením (založením) nového podniku. Jedná se například o soudní a notářské poplatky a jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za zprostředkování, nájemné případně další výdaje spojené se zahájením podnikání.

Software (programové vybavení) za předpokladu, že není součástí nabytého hardware a jeho ocenění.

Ocenitelná práva – jedná se zejména o výrobně technické poznatky (know-how), licence.

Poznámka:

V zákoně o daních z příjmů je uvedena hranice pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku 60 000 Kč, proto i v tomto případě řada účetních jednotek používá toto ocenění také v účetnictví.



Tento majetek zahrnuje aktiva, která podnik

nakupuje, vlastní, případně půjčuje s cílem

dlouhodobě (po dobu delší než 1 rok) investovat

volné peněžní prostředky takovým způsobem,

který mu přinese očekávaný výnos charakteru

dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu

tržních cen držených aktiv apod.

Tato aktiva tedy nejsou určena k užívání při

běžné provozní činnosti podniku.

Různé druhy dlouhodobého finančního majetku

umožňují podniku pořídit si vhodné „portfolio“,

tzn. umístit peněžní prostředky tak, aby mu

přinesly co nejvyšší výnos.



Mezi dlouhodobý finanční majetek patří zejména: majetkové podíly (účasti) v jiném podniku, které zakládají

podstatný nebo rozhodující vliv (umožňující spolupodílet se na provozní a finanční politice podniku, do něhož bylo investováno, či tyto podniky ovládat s cílem dosahovat tím určitého prospěchu, ale i podíly (účasti) menšinové, spojené s právem na dividendy nebo podíly na zisku,

jiné cenné papíry majetkové povahy, které podnik dluží po dobu delší než 1 rok a z nichž mu plynou nároky na určité výnosy, či které drží se záměrem kapitálově je zhodnotit,

dlužné cenné papíry, tj. cenné papíry úvěrového charakteru (např. nakoupené dluhopisy) s dobou splatnosti přesahující 1 rok, které přinášejí výnosy zejména v podobě úroků a které podnik drží do jejich splatnosti nebo je drží jako realizovatelné (hodlá je později prodat),

půjčky poskytnuté jiným subjektům, a to s dobou splatnosti delší než 1 rok (např. vklad podniku jako tichého společníka do jiného podniku),

dlouhodobé termínované vklady peněžních prostředků (nesoucí výnosový úrok) apod.

Poznámka: V případě, že podnik hodlá finanční majetek držet po dobu kratší než 1 rok, bude začleněno do kategorie krátkodobého finančního majetku (účtová skupina 25).

3.3 Oceňování dlouhodobého

majetku

Pořizovací cena

Vlastní náklady

Reprodukční pořizovací cena

Další možnosti ocenění

Pořizovací cena

Touto cenou se oceňuje dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný i finanční) pořízený za úplatu.

Do této ceny patří nejen tzv. cena pořízení, ale i náklady s jeho pořízením související.

Cena pořízení je cena nákupní (tj. zaplacená nebo dohodnutá s dodavateli majetku), bez vedlejších pořizovacích výdajů.

Pomůckou pro určení, zda musí podnikatel zahrnout výdaje do pořizovací ceny, je kritérium, zda bez výše uvedené částky by mohl pořídit hmotný majetek.

Pořizovací cena

Mezi vedlejší pořizovací náklady patří například:

doprava (i vnitropodniková), montáž, clo

průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (včetně variantních řešení), které tvoří součást stavebních objektů

náklady související s uvedením předmětu do užívání

vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby

úroky zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne (týká se úroků vyúčtovaných do doby zařazení majetku do užívání)

Pořizovací cena

Do pořizovací ceny DHM a DNM nelze zahrnout

výdaje na opravy a údržbu, kurzové rozdíly, výdaje

na vybavení pořizované investice zásobami apod.

U cenných papírů a podílů jsou součástí

pořizovací ceny také přímé náklady s pořízením

související, jako jsou poplatky makléřům,

poradcům, burzám apod.

Souhrn cen pořízení a vedlejších pořizovacích

nákladů je tedy rozhodující (u plátců DPH po

odpočtu DPH) pro to, zda je splněn hodnotový limit

pro vznik dlouhodobého majetku.

Pořizovací cena

Pro oceňování dlouhodobého majetku platí dále tyto zásady:

pořizovací cena dlouhodobého majetku se snižuje o dotaci poskytnutou na pořízení tohoto majetku

PŘÍKLAD

Účetní jednotka zařazuje do užívání budovu, za kterou dodavatel vyúčtoval celkem 10 000 000 Kč.

Na postavení této budovy firma obdržela dotaci ve výši 2 500 000 Kč.

Řešení:

Pořizovací cena budovy činí 7 500 000 Kč.

Pořizovací cena

pořizovací cena dlouhodobého majetku se

zvyšuje o výdaje na dokončené technické

zhodnocení, a to vždy v roce dokončení a

převzetí těchto prací do užívání

PŘÍKLAD

Účetní jednotka pořídila v březnu 2012 autobus za

2 000 000 Kč. V červnu 2012 byla provedena

montáž klimatizace za 250 000 Kč.

Řešení:

Pořizovací cena autobusu je 2 250 000 Kč.

Pořizovací cena

do pořizovací ceny se zahrnou i náklady na vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby

PŘÍKLAD

Účetní jednotka si nechala stavební firmou postavit novou výrobní halu na místě, kde již předtím byl nevyužívaný objekt skladu. Jeho zůstatková cena činila 200 000 Kč. Náklady na likvidaci skladu činily 100 000 Kč. Náklady na pořízení nové budovy byly 2 500 000 Kč.

Řešení:

Pořizovací cena výrobní haly 2 800 000 Kč.

Vlastní náklady

Takto se ocení dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, který je vytvořen vlastní činností.

Do vlastních nákladů se zahrnují nejen veškeré přímé náklady, ale i nepřímé náklady bezprostředně související s vytvářeným dlouhodobým majetkem – tzv. výrobní režie (popř. i správní režie, pokud byl majetek zhotovován dlouhodobě – po dobu delší než jeden rok).

UPOZORNĚNÍ

Do vlastních nákladů se v žádném případě nesmí zahrnout zisk a u poplatníka – fyzické osoby ani hodnota vlastní práce.

Vlastní náklady

Příklad

Poplatník vyrobil ve vlastní režii stroj, který bude

používat při své podnikatelské činnosti.

Sledované náklady související s výrobou tohoto

stoje byly: spotřeba materiálu 20 000 Kč, mzdy

(včetně sociálního a zdravotního pojištění)

50 000 Kč, režijní výdaje 15 000 Kč.

Řešení

Stroj bude oceněn na úrovni vlastních nákladů

ve výši 85 000 Kč.


Stanovuje se na základě zákona o oceňování majetku, zejména u majetku:

Nabytého darováním nebo zděděním, je-li doba od nabytí delší než 1 rok

Nově zjištěného a nezachyceného v účetnictví (daňové evidenci) – inventarizační přebytek

Movitého, který fyzická osoba pořídila úplatně v době delší než 1 rok před jeho vložením do obchodního majetku

Nemovitého majetku, který fyzická osoba pořídila nebo vyrobila ve vlastní režii v rámci nepodnikatelské činnosti v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku


Příklad:

Pan Šťastný pořídil v rámci nepodnikatelské činnosti v roce

2002 nemovitost za 2 400 000 Kč a osobní automobil za

600 000 Kč. V roce 2006nemovitost i auto vložil do

obchodního majetku své firmy. Znalecké ocenění

nemovitosti je 2 500 000 Kč a na osobní automobil 220 000

Kč.

Řešení:

Nemovitost bude evidována v obchodním majetku za

skutečnou pořizovací cenu (2 400 000 Kč) – doba mezi

nabytím a vkladem je kratší než 5 let. Osobní automobil

bude vložen do obchodního majetku v reprodukční

pořizovací ceně 220 000 Kč – doba mezi nabytím a

vložením je delší než 1 rok.

Další možnosti ocenění

Zůstatková cena

Odráží dynamiku změn ve výši DM

Vypočítá se podle vzorce ZC = VC - oprávky

Likvidační cena

Cena v době likvidace. Likvidační cena se

může rovnat zůstatkové ceně. Pokud je

zůstatková cena rovna nule, je likvidační

cena rovna ceně šrotu.

3.4. Opotřebení majetku včetně

oprav a udržování

Opotřebení DM

Typy opotřebení

Ukazatele charakterizující stupeň

opotřebení

Opravy a udržování

Opotřebení DM

Probíhá průběžně

Dochází k postupnému znehodnocování

DM s nutností jeho náhrady

Vyjádření úbytku hodnoty DM pomocí

stupně opotřebení:

So = (PC – ZC )/ PC*100 =

(oprávky/PC)* 100

Typy opotřebení

Fyzické opotřebení – mění se fyzikálně-mechanické vlastnosti DHM a tím se omezuje možnost použití takovéhoto DHM. Průběh je ovlivněn těmito faktory: kvalitou vyrobeného (pořízeného) DHM, vhodností nasazení a použití DHM, odpovídající kvalifikací pracovníků, pravidelné provádění oprav, optimální využití.

Ekonomické opotřebení (morální) – tzn. že z ekonomického hlediska je daný DHM neefektivní k dalšímu používání. Důležitou otázkou je zde otázka inovací (mohl být vyvinut výkonnější stroj pro danou výrobu, než máme v podniku).

Ukazatele charakterizující stupeň

opotřebení

Stupeň opotřebení So = (PC – ZC )/ PC * 100 = (1 – ZC/PC) * 100. Max. hodnota So = 100 %. Různá velikost So je dána různou dobou odpisování. Vysoká hodnota So = vysoké opotřebení. Investujete-li = stupeň opotřebení se sníží.

pomocí časové normy:

So = S / N * 100 = relativní životnost / normovaná životnost * 100

vyjádření stupně opotřebení podle objemu výkonu práce

So = P / N = skutečný výkon / normovaný výkon

So = Ps / Pn * 100 = skutečná pracovní doba / normovaná pracovní doba * 100

So = P / N * (100 – L) , kde L = likvidační cena v %

Opravy a udržování

Opravy: odstranění fyzického opotřebení (poškození)

Na opravy si podnik může vytvářet rezervy, které mohou být daňově uznatelné (zákon o rezervách)

Udržování: pravidelná péče – zpomalení průběhu fyzického opotřebení. Odstranění drobných závad.

Strategie údržby

Údržba podmíněna vznikem poruchy

Plánovitá údržba

Údržba závislá na stavu (diagnostika)

Střídající se strategie

3.5 odpisy dlouhodobého majetku

Odpisy

Účetní

Daňové

Zákon o dani z příjmu

Účetní odpisy Podstata odepisování majetku: postupné přenášení ceny

majetku do nákladů

Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení

Časové odpisování: je postaveno na předpokladu snižování hodnoty majetku v závislosti na délce jeho používání. Podle typu majetku volíme rovnoměrné, zrychlené (degresivní) či zpomalené (progresivní) účetní odpisy. Př.: Nově zakoupený automobil budeme používat každý rok přibližně stejně a jeho hodna bude klesat stejnou rychlostí, použijeme rovnoměrné odpisování. Zrychlené odpisy jsou typické pro počítače, kdy k největšímu poklesu ceny dochází v prvních letech používání. Naopak budovy na ceně ztrácí až ke konci své životnosti.

Výkonové odpisování: používáme u majetku, jehož hodnota se snižuje mírou jeho skutečného využívání. Př.: výrobní zařízení, u kterého je životnost dána počtem zhotovených výrobků. Odpis v jednotlivých letech vypočítáme vynásobením odpisového koeficientu a např. počtem výrobků v daném roce. Odpisový koeficient je určen poměrem vstupní ceny majetku a přepokládaným počtem kusů výrobků, který za svou životnost může vyrobit.

Účetní odpisy

Zásady odpisování:

Právo na odpisování má vlastník

Odepisuje se činný i nečinný majetek

Odepisovat se začíná v měsíci

následujícím po měsíci zařazení

majetku

Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny

Odepisujeme maximálně do výše VC

(zvýšené VC)

Metody účetních odpisů

Daňové odpisy

Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy

Odpisová skupina

Rovnoměrné odpisování Roční odpisová sazba

Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce

Zrychlené odpisování

Koeficienty pro zrychlené odpisování

Odpisy nehmotného majetku

Vzorečky pro výpočet daňových

odpisů

Rovnoměrné odpisy:

O = VC * Os

Při technickém zhodnocení O = ZVC *

Os

Zrychlené odpisy

1. rok = VC/K1

2. a další roky = 2*ZC/K-n

Při TZ: 2*ZCzv/Ktz

2*ZC/Ktz - ntz

Zákon o dani z příjmu

26 Zákona o daních z příjmů – hmotný majetek

27 Zákona o daních z příjmů – majetek vyloučený z odpisování

30 Zákona o daních z příjmů – zatřízení majetku do odpisové skupiny

31, 32 Zákona o daních z příjmů - odpisování

32a Zákona o daních z příjmů – nehmotný majetek

Hmotný majetek dle zákona o dani z

příjmu - 26 • Hmotným majetkem se rozumí (Zákon č.

586/1992 Sb.):

samostatné movité věci, či samostatné soubory movitých věcí, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok

budovy, domy a byty nebo nebytové prostory (vymezené zvláštním předpisem)

stavby – s výjimkou: provozních důlních děl

drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30m2 a výšku 5m

oplocení sloužící k zajištění lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou

Hmotný majetek dle zákona o dani z

příjmu - 26

pěstitelské celky trvalých porostů s

dobou plodnosti delší než tři roky

základní stádo a tažná zvířata

jiný majetek:

technické zhodnocení a výdaje na otvírky

nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud

nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu

hmotného majetku

technické rekultivace

výdaje hrazené nájemcem,

Majetek vyloučený z odpisování -

27 bezúplatně převedený majetek dle smlouvy o

finančním pronájmu (částka nižší než 40 000 Kč)

pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří

hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení

movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek

hmotný majetek darovaný, který byl předmětem daně darovací a byl od této daně osvobozen

inventarizační přebytky nezaúčtované ve prospěch výnosů

majetek převzatý povinně bezúplatně dle zvláštních předpisů

najatý hmotný majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí

Odpisové skupiny - 30

V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný

majetek do odpisových skupin dle Zákona o daních příjmu

Odpisová skupina Doba odpisu Příklady majetku

1. 3 roky ruční mechanizované nářadí a nástroje

2. 5 let motorová vozidla, většina strojního zařízení

3. 10 let trezory, kovové konstrukce, lokomotivy

4. 20 let budovy ze dřeva a plastů

5. 30 let budovy, dálnice, silnice, nádrže

6. 50 let budovy administrativní, obchodních domů,

muzea, komplexy budov

Rovnoměrné daňové odpisy - 31

Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým

skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby

a) roční odpisová sazba (%) pro hmotný majetek

neodpisovaný podle písmen b-d:

Odpisová

skupina

Odpisování

v 1. roce

Odpisování

v dalších

letech

Pro

zvýšenou

VC

1. 20 40 33,3

2. 11 22,25 20

3. 5,5 10,5 10

4. 2,15 5,15 5

5. 1,4 3,4 3,4

6. 1,02 2,02 2


b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce

odpisování o 20 %

Může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní

výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro lesnictví a

zemědělství

Odpisová

skupina

Odpisování

v 1. roce

Odpisování

v dalších

letech

Pro

zvýšenou

VC

1. 40 30 33,3

2. 31 17,24 20

3. 24 8,4 10


c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce

odpisování o 15 %

může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení

pro čištění a úpravu vod

Odpisová

skupina

Odpisování

v 1. roce

Odpisování

v dalších

letech

Pro

zvýšenou

VC

1. 35 32,5 33,3

2. 26 18,5 20

3. 19 9 10


d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce

odpisování o 10 %

může použít poplatník, který je prvním vlastníkem

hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v

odpisových skupinách 1 až 3

Odpisová

skupina

Odpisování

v 1. roce

Odpisování

v dalších

letech

Pro

zvýšenou

VC

1. 30 35 33,3

2. 21 19,75 20

3. 15,4 9,4 10

Zrychlené odpisy - 32

Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou

odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro

zrychlené odpisování:

odpisová

skupina

v 1. roce

odpisování

v dalších

letech

odpisování

pro zvýšenou

zůstatkovou

cenu

1. 3 4 3

2. 5 6 5

3. 10 11 10

4. 20 21 20

5. 30 31 30

6. 50 51 50

Zrychlené odpisy - 32

platí, že poplatník, který je prvním vlastníkem, si může zvýšit v prvním roce odpisování odpis o: 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a

lesnictví

15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod

10 % vstupní ceny hmotného majetku dle Zákona o dani z příjmu v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v 31 odst. 5 Zákona o dani z příjmu (Zákon č. 586/1992 Sb.).

Technické zhodnocení

Technickým zhodnocením se rozumí vždy výdaje

na dokončení nástavby, přístavby a stavební

úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku

pokud převýší částku 40 000 Kč za dané období.

Za rekonstrukci je považován takový zásah do

majetku, který má za následek změnu jeho účelu

nebo technických parametrů.

Modernizace majetku je rozšíření vybavenosti

nebo použitelnosti majetku.

Dále se za technické zhodnocení považují výdaje

na dokončení

nástavby, přístavby a stavebních úprav,

rekonstrukce a modernizace, pokud je hradí

budoucí nájemce na cizím hmotném majetku a

vlastník je nezahrne do vstupní ceny

Odpisy nehmotného majetku - 32a

Doba odpisování dlouhodobého

nehmotného majetku:

Majetek Doba odpisování

Audiovizuální dílo 18 měsíců

Software a nehmotné

výsledky výzkumu a vývoje

36 měsíců

Zřizovací výdaje 60 měsíců

Ostatní nehmotný majetek 72 měsíců

3.6 Využití DHM

Fondová účinnost a fondová náročnost

Výrobní kapacita

Výkon výrobního zařízení a časový fond

Využití výrobní kapacity

Zvyšování využití výrobní kapacity

3.6 Využití DHM

Fondová účinnost Fú = Q/DHM (Kč produkce /jednotku DHM v Kč)

Velmi jednoduchý ukazatel

Problémy: typ ukazatele, cena, sortiment, organizační změny, problematika ocenění (při použití ZC ukazatel poroste, používají se PC – mění se v čase, podle dodavatele, způsobu pořízení – zkreslení ukazatele)

Fondová náročnost Fn = DHM/Q (Kč DHM/jednotka produkce)

Převrácená hodnota Fú

Udává, kolik DHM je vázáno na jednotku produkce

Výrobní kapacita

Výrobní kapacita – maximální možný objem produkce za časové období při plném využití výrobního zařízení a ploch Q = V*t

Výrobní kapacita je závislá na:

technická úroveň strojů a výrobního zařízení

doba činnosti

organizace práce a výroby

kvalifikace pracovních sil

použité suroviny

Vlivy jednotlivých činitelů se vzájemně překrývají a obtížně vyčíslují

Obecné vyjádření výrobní kapacity: výsledek výkonu výrobní jednotky a doby, po kterou je v činnosti

Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů

Výkon výrobního zařízení

Maximální množství produkce dosažené při plném

využití za jednotku časové doby, obvykle za 1

hodinu

Vychází se ze štítkového výkonu s přihlédnutím ke

konkrétním podmínkám

Výkon výrobního zařízení vyjadřujeme ve

výrobcích (stejně jako výrobní kapacita)

Doplňkově vyjadřujeme v technických jednotkách

(kW, kg,…)

Časový fond výrobního zařízení

Je to plánovaný počet dnů (hodin) jeho činnosti za rok.

Je závislý na zvláštnostech jednotlivých odvětví a oborů, přírodních podmínkách

Rozlišujeme tyto časové fondy:

Kalendářní časový fond Tk = 365 (366) dní, tj. 8760 (8784) hodin. Používá se při výpočtu výrobní kapacity v nepřetržitých výrobních procesech

Nominální časový fond Tn = kalendářní fond – nepracovní dny (soboty, neděle, svátky)

Využitelný (efektivní) časový fond Tp = nominální časový fond – plánované prostoje (plánované opravy, přemístění zařízení)

Využití výrobní kapacity

Zvyšování využití výrobní

kapacity Zvýšení časového (extenzivního) využití lze dosáhnout

Vyšší směnností (zvyšování počtu směn)

Zdokonalováním organizace práce (odstraňování prostojů, rychlé provádění oprav)

Lepší využívání pracovní doby (včasné příchody, dodržování přestávek)

Extenzivní využívání je omezeno: horní hranicí je kalendářní časový fond

Intenzivní využívání výrobní kapacity je dáno využitím technických parametrů strojů a zařízení

K růstu dochází:

Snižování pracnosti výrobků

Zkracování operačních časů

Zvyšování kvalifikace pracovníků

4. Majetková struktura podniku:

oběžný majetek

4.1 Charakteristika a struktura

oběžného majetku

Charakteristika oběžného majetku

Struktura oběžného majetku

Charakteristika oběžného

majetku

Má povahu krátkodobé spotřeby, jednorázově

se spotřebovává a tak plně přenáší svou

hodnotu do výrobku buď jako materiální

podstatu nebo součást.

Většinou nezachovává v procesu svou

naturální podobu, ale mění ji.

Doba obratu je 1 rok (1 výrobní cyklus)

Koloběh OA:

Peníze materiál polotovary nedok.výroba

Hotový výrobek pohledávka peníze

Struktura oběžného majetku

Do oběžného majetku řadíme:

Zásoby

Pohledávky

Krátkodobý finanční majetek

4.2 Zásoby

Členění zásob

Skladovaný materiál

Zboží

Výrobky a rozpracovaná výroba

Členění zásob

Členění zásob:

Nakupované od dodavatelů (skladovaný materiál a zboží)

Vyrobené vlastní hospodářskou činností (výrobky, rozpracovaná výroba-polotovary, nedokončená výroba)

Zvířata - jsou specifickým druhem zásob typickým pro zemědělskou výrobu. Patří sem například mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobné zvířectvo, ne však základní stádo.

Skladovaný materiál

Suroviny (základní materiál)

Pomocné látky (přecházejí přímo do výrobku, ale netvoří jeho podstatu)

Provozovací látky (palivo, mazadla,….)

Náhradní díly (slouží k uvedení majetku do původního stavu)

Drobný hmotný majetek (účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem)

Movité věci (doba použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na PC)

Zboží

Patří zde vše, co podnik nakupuje za účelem

prodeje.

Zbožím jsou také vlastní výrobky, které byly

aktivovány a předány do vlastních prodejen

Pozemky, budovy a stavby, které podnik

pořizuje za účelem prodeje v nezměněné

podobě a sám je nepoužívá, nepronajímá a

neprovádí na nich technické zhodnocení.

Výrobky a rozpracovaná výroba

Výrobky jsou předměty vlastní výroby

určené k prodeji

Rozpracovaná výroba:

Nedokončená výroba: produkty, které již

prošly jedním nebo několika výrobními stupni

a nejsou již materiálem, ale také ne ještě

hotovým výrobkem

Polotovary vlastní výroby: obsahují

produkci určenou nejen k dohotovení do

podoby výrobků, ale i k samostatnému

prodeji (náhradní díly)

4.3 Pohledávky a krátkodobý

finanční majetek

Pohledávky


Cenné papíry

Pohledávky

Představují dluh vůči podniku vzniklý nezaplacením dodaných výrobků, prací a služeb.

V podniku vznikají především pohledávky:

z obchodních styků (z dodávek výrobků, zboží, prováděných výkonů, prací a služeb)

z investování kapitálu do finančních investic

z dalších důvodů (za zaměstnanci, nároky na vrácení daní…)

Pohledávky dle splatnosti:

Dlouhodobé (splatnost ve lhůtě delší než 1 rok)

Krátkodobé (splatné do 1 roku)


Vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost a předpokládaná držba (splatnost) do jednoho roku

Mezi KFM patří:

Hotovost (peníze, šeky, poukázky k zúčtování)

Ceniny (poštovní známky, kolky, telefonní a ostatní karty, stravenky)

Vkladové účty (běžný, vkladový, devizový)

Majetkové cenné papíry (podílové listy, akcie)

Dlužné cenné papíry (směnky, dluhopisy,…)

Cenné papíry

Členění z několika hledisek:

Podle převoditelnosti (na doručitele-

majitele, na řád, na jméno)

Podle charakteru důchodů plynoucího z

cenných papírů (cenné papíry přinášející

stálý důchod, proměnlivý důchod, neúročené

cenné papíry)

Z hlediska emise (hromadně vydávané,

individuálně vydávané

Základní druhy cenných papírů

Obligace – dlouhodobý úvěrový cenný

papír, jehož splatnost je většinou pevně

stanovena.

Zástavní list – úvěrový cenný papír,

který emituje peněžní ústav pro dlužníka,

který si chce od peněžního ústavu opatřit

půjčku. Půjčka je zajištěna zástavou.

Komunální list – úvěrový cenný papír,

který emituje peněžní ústav pro

veřejnoprávní instituce a orgány

Cenné papíry - pokračování

Investiční certifikáty – listiny zaručující podíl na investičním fondu a jeho výnosech

Podílové listy – pomocí nich lze zvyšovat vlastní kapitál

Opční obligace – dlužní úpisy

Státní pokladniční poukázky – cenné papíry, které slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu

Depozitní certifikáty – krátkodobé obchodovatelné a zúročitelné cenné papíry

Směnky – cenné papíry, ze kterých vyplývají písemné dlužnické závazky poskytující majitelům směnek právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek. Směnka vlastní, cizí, k inkasu, k úhradě)

Cenné papíry - akcie Akcie – cenný papír, který emituje akciová

společnost. Představuje část základního kapitálu akciové společnosti. Zní na určitou pevnou částku, tj. jmenovitou (nominální) hodnotu.

Skládá se ze dvou částí: pláště (vlastní akcie) a kupónového archu (slouží k vyplacení podílu) s talonem (průkaz na nový kuponový arch).

Členění: Kmenové: nejběžnější s právem na dividendu, účast na

valné hromadě, právo na podíl na likvidačním zůstatku

Prioritní: s přednostním právem na výplatu dividendy, privilegovaný podíl na likvidačním zůstatku, omezené hlasovací právo

Na majitele: držitel je anonymní, vždy volně převoditelné,

Na jméno: na určitou osobu, obtížnější prodejnost, lepší ochrana proti odcizení, v listinné podobě se převádí tzv. rubopisem (indosament – písemný projev vůle převést cenný papír na jiné jméno)

4.4 Oceňování oběžného

majetku

Oceňování oběžného majetku podle

způsobu nabytí

Metody oceňování skladových zásob při

jejich vyskladnění

Oceňování oběžného majetku

podle způsobu nabytí

Nakupované zásoby oceňuje podnik v

PC, tj. včetně vedlejších pořizovacích

nákladů,které s pořízením souvisejí.

PC zásob je vhodné rozdělit na cenu

zásob a náklady související s pořízením.

Zásoby pořízené bezplatně oceňujeme

reprodukční PC

Vlastními náklady u zásob vytvořených

vlastní činností.

Metody ocenění skladových

zásob při jejich spotřebě

Metoda průměrného ocenění: zásoby se ocení průměrnými PC všech dodávek příslušného druhu.

Metoda „first in – first out“ – FIFO: vychází z předpokladu, že zásoby nejdřív dodané na sklad se nejdříve spotřebují.

Metoda „last in – last out“ – LIFO: nejdříve se spotřebuje poslední dodávka a na skladě zůstanou dříve nakoupené zásoby. V ČR se nepoužívá.

4.5 Základní charakteristika

řízení OA

Základní charakteristika

Činitelé ovlivňující potřebu OA

Rychlost obratu OA

Ukazatel počtu obrátek

Ukazatel doby obratu

Základní charakteristika řízení

oběžného majetku

Způsob řízení oběžného majetku

ovlivňuje výši finančních prostředků v

podnicích

Řízení oběžného majetku (řízení

pracovního kapitálu) určuje potřebné

množství peněžních prostředků v

podniku

Čím úspěšněji, efektivněji bude podnik

řídit oběžný majetek, tím menší objem

peněžních prostředků bude potřebovat

Činitelé ovlivňující potřebu OA

Typ výroby (nejnižší v hromadné výrobě, nejvyšší v kusové výrobě; nižší v těžebním průmyslu, vysoká ve zpracovatelském průmyslu)

Objem výroby (vyšší objem – vyšší potřeba)

Struktura vyráběné produkce a šíře sortimentu(čím rozsáhlejší sortiment tím rozsáhlejší prostředky vázané v zásobách)

Délka výrobního cyklu (čím kratší, tím méně zásob)

Vlastní náklady výroby a oběhu a ceny vyráběné produkce

Úroveň společenské dělby práce (specializace, kooperace)

Technický rozvoj výroby (snížení spotřeby paliva, surovin, růst účinnosti pracovní síly – snížení vázanosti zásob)

Dodavatelsko-odběratelské vztahy

Většina faktorů je operativně ovlivnitelná

Rychlost obratu oběžných aktiv

Čím kratší dobu setrvávají OA v jedné z

forem, tím menší finanční prostředky v nich

budou vázány.

Rychlost obratu charakterizuje míru jejich

využití

Základní ukazatele míry využití OA:

Počet obrátek za určité období (zpravidla 1 rok)

Doba obratu oběžných aktiv

Ukazatel počtu obrátek

Je vyjadřován podílem celkového objemu realizované produkce za rok a průměrného stavu OA v dané roce

Převrácena hodnota je koeficient rychlosti obratu oběžných aktiv a udává, kolik Kč OA váže podnik na 1 Kč realizované produkce

Ukazatel počtu obrátek: n = O/S

n = počet obrátek OA za sledované období (1 rok)

O= hodnota realizované produkce za sledované období (Kč)

S= průměrný stav OA za sledované období (Kč)

Průměrný stav oběžných aktiv=( OAp + OAk) / 2

Ukazatel doby obratu

Lze jej vypočítat podle vzorce:

t = T/n

kde: t = je doba obratu OA (dny)

T = je délka období, za které je počítán počet obrátek, obvykle 1 rok, pro propočty je uvažováno 356 dní

n = je počet obrátek oběžných aktiv za uvažované období

Zrychlování doby obratu OA je možné ve všech sférách jejich koloběhu, rozhodující je ale snižování stavu zásob.

4.6 Řízení zásob

Význam zásob

Normativ výrobních zásob

Klasifikace zásob

Náklady spojené se zásobami

Stanovení optimální velikosti dodávky

Metody řízení zásob

Význam zásob

Ve struktuře oběžného majetku mají zásoby zpravidla nejvýznamnější podíl.

Funkčně se zásoby projevují:

Negativně: neproduktivně vážou část hodnot při současné spotřebě nákladů (skladování, ztráty)

Pozitivně: zabezpečují a umožňují plynulý průběh dílčích výrobních procesů, dovolují řešit časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou i kapacitní nesoulad navazujících výrobních a dopravních systémů.

Normativ výrobních zásob

Stanovení potřebného množství

peněžních prostředků vázaných v

zásobách je prováděno normováním

Normativ výrobních zásob je množství

peněžních prostředků trvale vázaných ve

výrobních zásobách podniku

Stanoví se pomocí časové normy a

průměrné denní spotřeby

Výpočet normativu zásob

Časová norma: Č = c/2 + p + t (dny),

Kde: c=dodávkový cyklus (c/2 = minimální zásoba), p=doba na kterou je dimenzována pojistná zásoba a t=doba nutná pro technické (technologické) zpracování

Normativ výrobních zásob pak lze určit:

N = Č x s …………………normativ zásob,

N ….. normativ výrobních zásob v korunách

Č ….. časová norma výrobních zásob ve dnech

s …… průměrná denní spotřeba výrobních zásob v korunách

Pro operativní řízení zásob lze vycházet i z tzv. zásobovací rovnice podle vzorce:

KZ = PZ + N – S

Klasifikace zásob podle stupně

zpracování

Výrobní zásoby (zejména suroviny, základní,

pomocné a režijní materiály, polotovary a

nakupované díly spotřebované při výrobě,

náhradní díly, nástroje, obalové materiály)

Zásoby rozpracovaných výrobků (polotovary

vlastní výroby, nedokončené výrobky)

Zásoby hotových výrobků

Zásoby zboží (výrobky nakoupené za účelem

jejich prodeje)

Klasifikace z hlediska účelu

zásob

Maximální zásoba: nejvyšší stav zásob, kterého je dosaženo v okamžiku dodávky

Minimální zásoba: nejnižší stav zásob, jehož je dosaženo v okamžiku před přijetím nové dodávky, pokud byla vyčerpána běžná zásoba

Běžná zásoba: část zásob, která zabezpečuje spotřebu daných prvků mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami

Pojistná zásoba: slouží ke krytí běžných odchylek

Technologická zásoba: materiály a výrobky, které potřebují před dalším zpracování jistou dobu skladování

Okamžitá zásoby (při potvrzování objednávek zákazníků):

Fyzická – skutečná zásoby ve skladu

dispoziční = fyzická – uplatněné a nesplněné požadavky na výdej + velikost umístěných dosud nevyřízených objednávek

Náklady spojené se zásobami

Objednací náklady: jsou spojeny s administrativou:

Při externím nákupu (dopravní, na kontrolu)

Při výrobě (příjem do skladu)

Náklady na udržování zásob:

Náklady vázanosti prostředků v zásobách (úroky z úvěrů)

Náklady na skladování a správu zásob, provoz skladu, evidence odpisů, ostraha, pojištění)

Náklady z rizika (vyřazení nepotřebných zásob, slevy)

Náklady z nedostatku (deficit: ztráta zákazníka, konkurenční pozice, prostoje)

Stanovení průměrné výše kapitálové

potřeby vázané ve výrobních zásobách Výrobní zásoby jsou v podniku vázány od jejich přijetí na

sklad do okamžiku jejich postupného předávání do výroby:

KPvz = s * Dvz

s = S / d

Dvz = Zb / 2 + Zp +Zt

KPvz = průměrná výše kapitálové potřeby vázané v zásobách

s = průměrná denní spotřeba výrobních zásob (Kč)

Dvz = průměrná doba vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách (dny)

d = počet dní ve sledovaném období

S = spotřeba výrobních zásob za sledované období (Kč)

Zb = zásoba běžná, Zp = zásoba pojistná, Zt = zásoba technologická

Výpočet velikosti zásob

Stanovení optimální velikosti

dodávky

Cílem je minimalizace součtu nákladů na udržování zásob a objednacích nákladů.

Model „Ekonomického objednacího množství“ EOM: koncepce, která určuje optimální objednací množství na základě nákladů na objednávku a nákladů na skladování (udržování) zásob.

Náklady na skladování a objednací náklady se vyvíjejí v závislosti na velikosti dodávky protichůdně.

Q je považována za proměnnou a hledá se její optimální hodnota Qopt, při níž celkové náklady Nc budou minimální

Výpočet optimální výše zásob

s

p

optN

SNQ

**2

Výpočet optimální výše zásob

Metody řízení zásob

Metoda ABC

Metoda JIT

Quick Responce (QR – rychlá

reakce)

Efficient Consumer Response (ECR

– výkonná reakce spotřebitelů)

Metoda ABC

Vznik 80. léta 20 století

Jedná se o diferencované řízení zásob

(není účelné se věnovat všem druhům

stejně)

Základem metody je tzv. Paretovo

pravidlo (ve většině případů pouze 20%

všech možných příčin vyvolává 80%

důsledků)

Východiskem metody je rozčlenění

materiálových druhů na 3 (i více) skupin

podle podílu na celkové spotřebě

Metoda ABC - kritéria pro

zařazení položek

Typické kritérium pro seřazení položek do skupin:

Skupina A: 5 % – 15 % druhů představuje 60 % – 80 % podílu na celkové spotřebě

Skupina B: 15 % – 25 % druhů představuje 15 % – 25 % podílu na celkové spotřebě

Skupina C: 60 % – 80 % druhů představuje 5 % – 15 % podílu na celkové spotřebě

Metoda JIT

Nejznámější logistická technologie – počátek 80. let v USA a Japonsku, později rozšíření do Evropy

Uspokojování potřeby po určitém materiálu (hotovém výrobku) právě včas (v přesně dohodnutých termínech)

Dodávají se malá množství, dodávky jsou časté v co nejpozdějším okamžiku

Minimální pojistná zásoba (jen na několik hodin, minut)

Metoda JIT – úspěšné uplatnění

Změny ve vztazích dodavatele k odběrateli:

Odběratel je dominující článek

Dodavatel se musí přizpůsobit synchronizací své činnosti s potřebami odběratele

Dodavatel garantuje požadovanou kvalitu dodávaného materiálu

Dodavatel poskytuje veškeré informace potřebné pro plánování a operativní řízení

Přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci:

Spolehlivost a přesnost dopravy je ceněna více než samotná rychlost

Quick Responce (QR – rychlá reakce)

Jedná se o technologii pro řetězce spotřebního

zboží, které vedou přes velkoobchod do maloobchodní sítě

Počátky využití metody v 80. letech v USA (textilní zboží), později rozšíření do Evropy i na další sortiment

Metoda zahrnuje všechny články od výrobce až po prodejny maloobchodu (rozdíl od JIT: dodavatel – odběratel

Předpoklady pro QR:

Zavedení automatické identifikace na bázi čárových kódů

Elektronická výměna dat (EDI) mezi články řetězce

Efficient Consumer Response (ECR

– výkonná reakce spotřebitelů)

Vznik v USA

Metoda původně určena pro potravinářské zboží (čerstvé i mražené)

Spojení výrobních závodů potravinářského průmyslu s jejich dodavateli a s velkoobchodem až po maloobchod

Podstatou je intenzivní spolupráce mezi obchodem a průmyslem s cílem splnit přání konečných zákazníků rychleji, lépe a s příznivými logistickými náklady

Předpoklady ECR:

Plné uplatnění automatické identifikace (čárové kódy)

Elektronická výměna dat

Elektronický převod peněz, bankovních dat,…

4.7 Řízení pohledávek a

krátkodobého finančního majetku

Základní charakteristika řízení pohledávek

Zdroje informací o pohledávkách

Preventivní zajištění pohledávek

Nedobytné pohledávky

Systém řízení pohledávek

Řízení krátkodobého finančního majetku

Řízení pohledávek

Nejdůležitější součástí pohledávek jsou

pohledávky z obchodního styku

Vztah věřitele a dlužníka oboustranně

ovlivňuje majetkovou resp. kapitálovou

strukturu podniku, jeho likviditu, náklady i

výnosy.

Nebezpečí vzniku problémových

pohledávek (polhůtních a nedobytných)

lze snížit zajišťovacími instrumenty.

Zdroje informací o pohledávkách

Vnější informace: Kancelářské (administrativní,

identifikační) informace (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík),

Kreditní informace (slouží k analýze solventnosti obchodního partnera),

Bankovní informace (specifický druh informací)

Vnitřní zdroje:

Poznatky o dosavadní platební morálce odběratele

Preventivní zajištění pohledávek –

zajišťovací instrumenty Smlouva:

důležitý je obsah smlouvy, dodací a platební podmínky

volba jednoznačných výrazů.

změna a odchylky se řeší dodatkem a souhlase všech účastníků.

Jasný obsah závazku, kdo a kdy je závazek povinen plnit, výše úplaty

Záloha:

touto formou bývá placena část nebo i celá hodnota smluvené ceny

výše zálohy není dána žádným předpisem

závisí čistě na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem

Pojištění pohledávek:

pojištění zejména pohledávek ze zahraničního obchodu (spousta rizik – politické události – válka, revoluce, stávky, přírodní katastrofy)

Posouzení bonity odběratele

Zástavní právo: řídí se Občanským zákoníkem

účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (zástavce – osoba, která zastavila věc k zajištění dlužníkova závazku

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení k věci zastavěné

Zajišťovací instrumenty

Ručení:

zajišťovací vztah, který vzniká mezi věřitelem a třetí osobou odlišnou od dlužníka

věřitel může uspokojení své pohledávky dosáhnout z majetku třetí osoby - ručitele

Bankovní záruka:

specifický druh ručení

zajišťuje platební i neplatební závazky

je definována v Obchodním zákoníku

prohlášení o banková záruce by mělo být přílohou kupní smlouvy

plnění poskytuje banka vždy v peněžní formě

Dokumentární akreditiv:

písemný závazek banky, která se podmíněně zavazuje na základě žádosti klienta (kupujícího-příkazce)a na jeho účet zaplatit oprávněné osobě (prodávajícímu – dodavateli – beneficientovi), jestliže tato osoba splní stanovené podmínky

mezi podmínky patří předání stanovených dokumentů (proto dokumentární akreditiv – certifikát o jakosti, předávací dokumenty, faktury)


Dokumentární inkaso:

především v zahraničním obchodě

vydání dokumentů odběrateli je podmíněno zaplacením

Smluvní pokuta:

jedná se v podstatě o náhradu škody při porušení povinnosti, kterou si strany sjednaly

smluvní pokuta musí být uhrazena při porušení sjednané povinnosti bez ohledu na to, zda škoda skutečně vznikla či nikoli

musí být uzavřena písemně

podstatou je určení výše smluvní pokuty nebo alespoň způsobu, kterým má být určena

Směnky:

směnka jako zajišťovací institut je pouze jedním z jejího praktického využití (úvěrový a platební prostředek)

písemná forma (psána rukou, psacím strojem, předtištěná)

slouží k zajištění nedobytných pohledávek v případě, že je vystavena po splatnosti pohledávky

Faktoring:

Spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti

Odkup provádí

Forfaiting

Kapitalizace pohledávek


Faktoring:

spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti

odkup provádí specializovaná faktoringová společnost (pohledávky, které nejsou zajištěny jiným instrumentem)

písemná smlouva o postoupení pohledávky

Forfaiting:

obdoba faktoringu

rozdíly: odkup pohledávek se splatností minimálně 90 dní, odkupy i s několikaletou splatností, pohledávky musí být jištěny

Využívá se především při dodávkách investičních celků do zahraničí

Kapitalizace pohledávek:

u druhotné platební neschopnosti

základem je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, že věřiteli nebudou závazky splaceny peněžně, ale věřitel získá majetkovou účast v dlužnické společnosti

Nedobytné pohledávky

Pohledávka se může stát nedobytnou, protože

právnická osoba byla vymazána z OR, dlužník

zemřel a nemá právního zástupce, nebo může

být pohledávka za neexistujícím dlužníkem,

došlo-li k odběru zboží na zfalšované doklady.

Pokud není možné dosáhnout splnění

pohledávek podle stanovené dohody, je věřitel

nucen použít některý z dalších zajišťovacích

nástrojů: zápočet pohledávek, postoupení

pohledávek, odpis pohledávek a opravné

položky k pohledávkám, upomínka, platební

rozkaz, notářský zápis, soudní řízení, směnečný

platební rozkaz, rozhodčí řízení, konkurz atd.

Systém řízení pohledávek

Podniky by si měly pro efektivní řízení

pohledávek vytvořit přehledný systém, jak s nimi

nakládat.

Před uzavřením kupní smlouvy by měl každý

obchod zhodnocen z hlediska rizika a navrhnout

platební podmínky pro konkrétního odběratele.

Je vhodné rozdělit odběratele do několika skupin

(podle dosavadní platební disciplíny, velikosti a

opakovatelnosti dodávek) a přiřadit platební

podmínky

Řízení krátkodobého finančního

majetku

Krátkodobý finanční majetek je tvořen dvěma skupinami:

Peněžní prostředky v hotovosti nebo na vkladových účtech a ceniny

Krátkodobé cenné papíry

Řízení KFM by mělo být realizováno z pohledu likvidity a výnosnosti:

Dostatek peněžních prostředků v hotovosti nebo na účtech pro zajištění likvidity a solventnosti podniku. Tyto prostředky jsou málo výnosné.

Zbytek prostředků by měl být umístěn do vybraných krátkodobých cenných papírů, které mají vyšší výnosnost a jsou vysoce likvidní)

Základní nástroje likvidity

Plánování příjmů a výdajů

Bilance pohybů včetně pracovního kapitálu a jeho hodnocení

Cash-flow

5. Finanční struktura majetku:

struktura vlastního kapitálu

5.1 Vlastní kapitál podniku

Kapitálová struktura

Vlastní kapitál podniku

Kapitálová struktura podniku

Struktura zdrojů, z nichž majetek vznikl

Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech:

Velikosti podniku. Obecně platí: čím větší podnik, tím větší kapitál se vyžaduje. Samotná velikost podniku by měla být optimální.

Stupni mechanizace, automatizace, robotizace. Čím vyšší použití techniky, tím větší kapitál

Rychlosti obratu kapitálu. Čím rychlejší obrat, tím menší kapitál.

Organizaci odbytu. Podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál než prodej přes obchodní podniky.

Vlastní kapitál podniku

Je to kapitál, který patří majiteli. Je hlavním nositelem podnikatelského rizika (u obchodních společností výhradním nositelem, u podniku jednotlivce spolu s jeho osobním majetkem). Jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) podniku.

Mění se podle HV

Struktura vlastního kapitálu:

Základní kapitál

Kapitálové fondy

Fondy ze zisku

Výsledek hospodaření z minulých let a z běžného období

5.2 Struktura vlastního kapitálu

Základní kapitál

Kapitálové fondy, fondy ze zisku

Výsledek hospodaření z minulých let a z

běžného období

Základní kapitál

Základní (kmenový) kapitál: peněžní i nepeněžní vklady společníků do společnosti.

V a.s. základní kapitál vzniká vydáním (emisí) akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Obvykle v 1. fázi dojde k upsání akcií, ve 2. fázi ke splacení upsaného kapitálu

Základní kapitál obchodní společnosti se zvyšuje novými peněžními nebo nepeněžními vklady, v akciové společnosti obvykle vydáním nových akcií nebo zvýšením nominální hodnoty dříve vydaných akcií, nebo příděly z nerozděleného zisku

Základní kapitál se snižuje v případě, že se snižují aktiva společnosti nebo došlo-li k takové ztrátě, kterou nelze uhradit z rezervního fondu nebo ji nelze převést do dalšího roku. (V a.s. - snížení nominální hodnoty akcií výměnou za nové nebo vyznačením nižší nominální hodnoty nebo vyjmutí určitého počtu akcií z oběhu)

Kapitálové fondy, fondy ze zisku

Hlavní část kapitálových fondů tvoří emisní ážio. Do kapitálových fondů dále patří ostatní kapitálové fondy peněžní i nepeněžní, které při tvorbě nezvyšují základní kapitál, patří sem rovněž přijaté dary a dotace.

Fondy ze zisku: Vytváří se přímo ze zákona, nebo je jejich tvorba

předepsaná stanovami společnosti. Jsou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání. Slouží ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti (u s.r.o. a a.s. – rezervní fond, družstvo – nedělitelný fond)

Výsledek hospodaření z minulých

let a z běžného období

Nerozdělený hospodářský výsledek (zisk nebo

ztráta) = část zisku po odvodu daní, která se

nerozděluje mezi majitele, ale slouží k dalšímu

podnikání.

Přiděluje se různým rezervním fondům.

V rozvaze se tato souhrnná položka neuvádí –

zisk je kumulován v různých fondech

Růst vlastního kapitálu

V průběhu života dobře fungujícího podniku dochází k růstu vlastního kapitálu. Rozlišují se dva způsoby zvýšení základního kapitálu:

Efektivní - vklady nových společníků, zvýšení stávajících vkladů)

Deklaratorní (přesun z již existujících položek – nerozdělený zisk

Vlastní kapitál na druhé straně snižuje ztráta běžného účetního období i neuhrazená ztráta z minulých let

6. Finanční struktura majetku:

struktura cizího kapitálu

6.1 Cizí kapitál podniku

Krátkodobý cizí kapitál

Dlouhodobý cizí kapitál

Cizí kapitál podniku

Je dluhem podniku, který musí podnik v určité době splatit

Krátkodobý cizí kapitál (poskytován na dobu jednoho roku)

Dlouhodobý cizí kapitál (poskytován na dobu delší než jeden rok

Základní struktura cizího kapitálu:

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Dlouhodobé bankovní úvěry

Krátkodobé bankovní úvěry

Rezervy – jsou vytvářeny na vrub nákladů, tím se liší od

rezervních fondů, které jsou tvořeny ze zisku. Zvyšují hodnotu

závazků.

Dohadné účty - Dohadné účty vytvářejí prostor pro účtování

dohadných položek (aktivní – pohledávky za poskytnuté výkony

chybí doklad a není známa přesná výše a pasivní - vstupují

závazky za přijaté výkony, u kterých není známá přesná výše

částky nebo také prozatím chybí doklad.

Krátkodobý cizí kapitál

Zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během jednoho roku

Patří zde:

Krátkodobé bankovní úvěry (eskontní – poskytován bankou komitentovi při eskontu=odkup směnky , lombardní – poskytován krátkodobě na zástavu movitých snadno prodejných statků, kontokorentní – poskytován v rámci kontokorentního účtu, jestliže má záporný zůstatek)

Dodavatelské úvěry (závazky z obchodního styku)

Zálohy přijaté od odběratelů

Půjčky

Částky dosud nevyplacených mezd a platů (závazky vůči zaměstnancům)

Nezaplacené daně

Výdaje příštích období (náklady, které budou zaplaceny v budoucnu)

Dlouhodobý cizí kapitál

Mezi dlouhodobý cizí kapitál patří:

Dlouhodobé bankoví úvěry (hypotekární úvěry)

Termínované půjčky

Vydané podnikové obligace a dlužní úpisy

Leasingové dluhy (pronájem) – finanční (dlouhodobý pronájem, pokrývá značnou životnost, končí převodem do vlastnictví nájemce), operativní (pronájem na kratší dobu než je životnost, po ukončení zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti – ta dále pronajímá)

Cizí kapitál samozřejmě není poskytován zadarmo. Nákladem za používání cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (bankovní a jiné poplatky, provize). Přesto je cizí kapitál obvykle levnější než kapitál vlastní.

6.2 Používání cizího kapitálu

Důvody pro používání CK

Důvody proti používání CK

Příklad na použití CK

Důvody používání cizího kapitálu

Podnikatel nedisponuje dostatečně velkým

kapitálem nezbytným k založení podniku

Podnikatel přechodně nedisponuje potřebným

kapitálem v době, kdy jej potřebuje

Použitím cizího kapitálu nevznikají jeho

poskytovateli žádná práva v přímém řízení

podniku, zatímco přibírání nových společníků

rozřeďuje vlastní kapitál a tím i řídící pravomoci

Cizí kapitál je většinou levnější než kapitál

vlastní a jeho použití tedy zvyšuje rentabilitu

podniku

Důvody proti použití CK

Cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím

snižuje jeho finanční stabilitu, při velkém

rozsahu roste nebezpečí bankrotu

Každý další dluh je dražší a je obtížnější jej

získat, protože potenciální věřitelé se obávají o

svůj kapitál v případě likvidace vysoce

zadluženého podniku

Vysoký podíl omezuje jednání managementu,

které musí být přizpůsobeno věřitelům.

Příklad použití cizího kapitálu

Podnik A je podnik pracující bez cizího kapitálu,

podnik B používá 50 % cizího kapitálu. Zisk obou

podniků je stejný (400). Doplňte chybějící údaje v

tabulce:

Podnik K VK CK EBIT Ú 8% EBT EBT/VK D 19% EAT ROE

A 2000 2000 - 400 - 400 20% 76 324 16,2%

B 2000 1000 1000 400 80 320 32% 60,8 259,2 25,92%

Vyjádření forem zisku

EBIT = zisk před zdaněním a úroky

EBT = zisk před zdaněním (hrubý zisk)

EAT = zisk po zdanění (čistý zisk): EBT - daně

6.3 Poměr VK a CK

Poměr mezi VK a CK

Optimální kapitálová struktura

Řešený příklad

Poměr mezi VK a CK

Tento poměr se u různých podniků různí a závisí na:

Odvětví (průmysl – vlastní, obchodní 50:50, peněžní – cizí)

Struktuře majetku

Subjektivním postoji podnikatele (manažerů)

Úrokové míře bank

Výnosnosti podniku (vládní politika)

Stabilitě tržeb a zisku

Schopnost podniku platit úvěry se měří ukazatelem „krytí úroků“

Použití cizího kapitálu působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu, tím však současně zvyšuje i jeho rizikovost (finanční páka).

Optimální kapitálová struktura

Lze ji stanovit jako minimum celkových

nákladů na podnikový kapitál (Weighted

Average Cost of Capital – WACC)

Celkové náklady na kapitál se vypočtou

podle vzorce:

V

Sk

V

B*T)kWACC ei *1(*

7. Rozvaha. Vztah mezi strukturou

majetku a kapitálem

7.1 Rozvaha

Základní schéma rozvahy

Druhy rozvahy

Rozvahové stavy majetku

Co je to rozvaha

Rozvaha: Písemný přehled, na jehož levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku – tedy všechna aktiva, a na pravé (kreditní) straně všechny kapitálové zdroje, tj. pasiva (bilance podniku)

Formy: Ve tvaru písmene T (levá strana AKTIVA,

pravá strana PASIVA)

Vertikální forma (položky jsou uspořádány do sloupce)

Základní schéma rozvahy Aktiva Pasiva

Pohledávky za upsaný vlastní

kapitál

Stálá aktiva

•Dlouhodobý hmotný majetek

•Dlouhodobý nehmotný

majetek

•Dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva

•Zásoby

•Pohledávky

•Krátkodobý finanční majetek

Ostatní aktiva


Vlastní kapitál

•Základní kapitál

•Kapitálové fondy

•Fondy ze zisku

•Nerozdělený zisk minulých let

•Hospodářský výsledek běžného roku

Cizí kapitál

•Dlouhodobé závazky a úvěry

•Krátkodobé závazky a úvěry

•Rezervy

Ostatní pasiva


Druhy rozvahy

Počáteční rozvaha: při založení podniku

Řádná rozvaha: pravidelně na konci

účetního období

Konečná (výroční) rozvaha: u nás k

31.12.

Mimořádné rozvahy: fúze, rozdělení

podniku, likvidace

Konsolidovaná účetní závěrka:

sestavují podniky s majetkovou účastí v

jiných podnicích

7.2 Příklad

Rozdělte následující položky na aktiva

(dlouhodobá, oběžná) a pasiva (vlastní,

cizí):

Položka Aktiva Pasiva

dlouhodobá oběžná vlastní cizí

Nákladní automobil

Základní kapitál

Závazky vůči

dodavatelům

Pohledávky za

odběrateli

Zboží ve skladech

Běžný účet

Bankovní úvěr

Budova

Zisk běžného roku

Materiál na skladě

Eskontní úvěry

Kapitálový fond

Stroje a zařízení

7.3 Vztah mezi strukturou

majetku a kapitálem

Vztah mezi strukturou majetku a

kapitálem

Pracovní kapitál

Daňový štít

Vztah mezi strukturou majetku a

kapitálem

Majetková a kapitálová struktura spolu úzce souvisejí.

Pro sestavení optimální majetkové a kapitálové struktury existují teoretická pravidla.

Podnik má mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje.

Překapitalizovaný podnik – narušení hospodárného využití kapitálu.

Podkapitalizace – podniky rozšiřují svá aktiva, která nejsou dostatečně kryta (krátkodobé cizí zdroje kryjí dlouhodobá aktiva).

Zlaté bilanční pravidlo: stálá aktiva a část oběžných aktiv krýt vlastním kapitálem a dlouhodobými závazky.

Pracovní kapitál

Použitý kapitál by měl odpovídat stupni likvidity

jednotlivých forem majetku: dlouhodobá aktiva by

měla být financována dlouhodobým kapitálem.

Část dlouhodobého kapitálu, který kryje trvalou

část oběžného majetku se ve finanční analýze

nazývá čistý pracovní kapitál (kladný pracovní

kapitál).

Udržitelná situace může být ještě v podnicích,

kde dlouhodobý kapitál pokrývá jen stálá aktiva

(nulový pracovní kapitál)

kladný pracovní kapitál

Kladný pracovní kapitál = dlouhodobý

kapitál – stálá aktiva > 0

Stálá

aktiva

Oběžná

aktiva

PK

Dlouhodobý

kapitál

Krátkodobý

kapitál

Nulový pracovní kapitál

Nulový pracovní kapitál = dlouhodobý

kapitál – stálá aktiva = 0

Stálá

aktiva

Oběžná

aktiva

Krátkodobý

kapitál

Dlouhodobý

kapitál

Záporný pracovní kapitál

Záporný pracovní kapitál = dlouhodobý

kapitál – stálá aktiva < 0

Stálá

aktiva

Oběžná

aktiva

Záporný

PK

Dlouhodobý

kapitál

Krátkodobý

kapitál

Daňový štít

Dluhové financování má v systému daní z příjmu výhodu – nákladové úroky jsou odpočitatelné ze základu daně podniku a zdanitelný základ je vlivem nákladových úroků nižší.

Cizí kapitál přináší výhodu tzv. daňového štítu

Daňový štít závisí na daňové sazbě a na schopnosti podniku dostatečně a včas krýt nákladové úroky z půjčky.

Platí pravidlo, že podnik si půjčuje pouze tolik, aby mohl daňového štítu využít.

PRACOVNÍ SÍLA PODNIKU

Pracovníci podnikatelského

subjektu

Počet pracovníků

Členění pracovníků podle činnosti

Další možnosti členění pracovníků

Odchody a příchody pracovníků

Ukazatel počtu odpracovaných směn

Počet pracovníků

Pracovníci podnikatelského subjektu - jeden ze

základních potenciálů pro realizaci podnikatelské

činnosti, je nutné provádět analýzu v oblasti

pracovních sil za účelem stanovení potřeby

pracovníků a zjištění jejich využití.

Počet pracovníků:

Evidenční počet pracovníků – stálí i dočasní

pracovníci bez ohledu na to, zda jsou přítomni na

pracovišti

Průměrný evidenční počet pracovníků – součet počtu

fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce včetně

dnů pracovního klidu / počet kalendářních dnů

Přepočtený průměrný počet pracovníků – přepočet na

plně zaměstnané

Členění pracovníků podle

činnosti

Pracovníci hlavní (průmyslové) činnosti – charakter práce odpovídá účelu podniku

Pracovníci ostatního hospodářství – nevážou se na výrobu (stravování, bytové hospodářství)

Podle kategorií dělíme pracovníky hlavní činnosti báňského podniku báňského podniku na: Dělníky (na výkon, mimo výkon)

Ostatní pracovníky řídí podnik po stránce technické, hospodářské a administrativní

Provozní a obsluhující pracovníky – hasiči, hlídač,…

Další možnosti členění

pracovníků

Členění podle pohlaví (muži, ženy)

Členění podle věku

Členění podle kvalifikace

Členění podle doby zaměstnání v podniku

Členění podle vzdělání

Členění podle trvalého bydliště (dojížďky za prací)

Metody analýzy pracovníků (tabulky, grafy)

Odchody a příchody pracovníků

Počty pracovníků na konci sledovaného období jsou ovlivněny pohybem pracovních sil, tedy celkovými příchody a odchody

Členění vnějšího pohybu pracovníků:

Přirozený (přirozené odchody a příchody)

Mechanický (mechanické odchody a příchody)

Dočasný odchod (uvolnění pro výkon funkce, mateřská dovolená…)

Trvalý odchod (dle ZP, přirozený úbytek, zdravotní důvody, ukončení smluv)

Ukazatel počtu odpracovaných směn

Ukazatel průměrného evidenčního počtu pracovníků charakterizuje spotřebu práce v daném období.

Pro měření spotřeby práce se používá i ukazatel počtu odpracovaných směn.

Mezi odpracovanými směnami a průměrným počtem pracovníků existuje vazba daná následujícím vztahem:

s = d * a * k

Počet povinných dnů za období získáme snížením kalendářního fondu o veškeré nepracovní dny, tedy soboty, neděle a státní svátky. Odečteme-li dále počet dnů absence a přičteme-li přesčasy, získáme celkový počet odpracovaných dnů.

Využití pracovního času se promítá i do ukazatele produktivity práce.

s = počet směn odpracovaných za určité období

d = průměrný evidenční počet pracovníků

a = počet pracovních (povinných) dnů za období

k = koeficient využití povinných dnů (podíl odpracovaných dnů a povinných dnů)

8.2 Produktivita práce

Charakteristika produktivity práce

Vliv změny produktivity práce na počet

pracovníků

Faktory ovlivňující produktivitu práce

Další možnosti výpočtu produktivity práce

Důvody pro zvyšování produktivity práce

Produktivita práce

Vliv změny produktivity práce na

počet pracovníků

Změna produktivity práce vede k relativní

změně počtu pracovníků.

Δtrel = t1 - tpřep

tpřep = Q1/P0 = t0 * Q1/Q0

Rozdíl mezi stavem pracovníků v období (1)

a stavem přepočteným může být:

Záporný: podnik zajistil produkci s menším

počtem pracovníků (relativní úspora)

Kladný: překročení počtu pracovníků

Faktory ovlivňující produktivitu

práce

přírodní podmínky (např. důlně-geologické podmínky v hornictví)

technika – mechanizace, automatizace procesu, zlepšování technické úrovně výrobních prostředků

technologie – zdokonalování technologických procesů a postupů

koncentrace, organizace a řízení – zvyšování úrovně koncentrace, organizace a řízení výroby a ostatních procesů v podniku, využívání pracovní doby, zlepšení rytmičnosti práce, apod.

úroveň pracovníků –růst kvalifikace, rozmisťování ve výrobě, optimální využití pracovních sil

úroveň motivace

Důvody pro zvyšování

produktivity práce

sníží se cena výrobků a služeb pro zákazníky, protože jsou v rámci aktivit zvyšování produktivity práce redukovány náklady

zefektivní se využívání zdrojů tak, ze je možno při stejné spotřebě produkovat více výrobků či poskytovat více služeb

dochází k posilování podniku díky odstraňování interních problémů

zvyšuje se zisk díky snižujícím se nákladům

naskýtá se možnost poskytnout vyšší mzdy pracovníkům a zvýšit tak jejich spokojenost a životní úroveň

9. NÁKLADY PODNIKU

9.1 Základní charakteristika

Náklady podniku

Účetní pojetí nákladů

Manažerské pojetí nákladů

Základní pojmy

Náklady podniku

Náklady podniku jsou definovány jako peněžně oceněná spotřeba výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která vyvolává tvorbu podnikových výnosů.

Náklady jsou vedle HV nejsouhrnnějším ukazatelem hospodaření výrobní jednotky, odráží se v nich výrobní, zásobovací, odbytová činnost podniku a jeho ekonomická, technická a organizační úroveň.

Máme dvojí pojetí nákladů:

Ve finančním účetnictví, které je určeno pro externí uživatele

Ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, které využívají manažeři v řízení

Účetní pojetí nákladů

Účetními náklady je spotřeba hodnot (snížení hodnot) v daném období zachycené ve finančním účetnictví. Toto odpovídá definici nákladů.

Náklady je nutné odlišovat od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku (stavu hotovostí, peněz na účtech v bance).

Například nákup stroje je peněžním výdajem, ale není nákladem, náklady jsou až odpisy, kterými cenu stroje převádíme do nákladů. Odpisy však nejsou peněžním výdajem, tím byl nákup stroje.

Náklady, které jsou evidovány a vykazovány v účetnictví a účetních výkazech, označujeme jako účetní náklady.

Manažerské pojetí nákladů

Pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady, které oproti nákladům uváděným v účetnictví zahrnují i tzv. oportunitní (alternativní) náklady.

Při každém rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady, to je ty náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny. Zbývající náklady považuje za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené náklady (ang. Sunk cost)

Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj. Krátkodobých nákladních funkcí používají manažeři v běžném operativním řízení, dlouhodobých nákladových funkcí v dlouhodobém nebo strategickém plánování.

Základní pojmy

Oportunitní (alternativní) náklady: částka peněz (ušlý výnos), která je ztracena. Když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu.

Explicitní náklady: náklady, které podnik platí (mají formu peněžních výdajů) za nakoupené výrobní zdroje, nájemné, použití cizího kapitálu atd.

Implicitní náklady: nemají formu peněžních výdajů a jsou tudíž obtížně vyčíslitelné. K jejich měření proto používáme oportunitních nákladů. Například implicitními náklady je mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání, úroky, které by získal investováním svého kapitálu do jiné akce apod.

Relevantní náklady: náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní, ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní.

9.2 Druhové a kalkulační třídění

nákladů

Základní charakteristika druhového

členění nákladů

Struktura druhového členění

Kalkulační třídění nákladů

Typový kalkulační vzorec

Využití kalkulačních nákladů

Členění kalkulací

Druhové členění nákladů -

základní charakteristika

Jde o soustřeďování nákladů do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů.

Toto třídění odpovídá na otázku co bylo spotřebováno.

Zachycuje v podstatě náklady externí (vznikají spotřebou prostředků a práce, které podnik zajišťuje nákupem).

Náklady mají charakter nákladů jednoduchých (v rámci daného nákladového druhu je v podniku nejde dále rozdělit)

Slouží k zachycování nákladů podniku jako celku nebo jeho částí.

Základní struktura druhového

členění nákladů

Spotřeba materiálu a energie

Služby nakoupené od externích dodavatelů (energie, opravy, reklama, nájemné)

Odpisy dlouhodobého majetku

Osobní náklady (mzdové, sociální)

Daně a poplatky a ostatní provozní náklady (pokuty, penále, úroky z prodlení)

Finanční náklady

Tvorba rezerv a opravných položek k provozním a finančním nákladům

Mimořádné náklady (manka a škody)

Kalkulační třídění nákladů

Cílem je zjistit výši nákladů, připadající na určitý výkon (výrobek, službu), a to na jejich kalkulační jednici (náklady na jednici produkce).

Členění nákladů: Přímé: takové náklady, u nichž lze určit jejich

přímý vztah ke kalkulační jednici příslušných výkonů (jednicové)

Nepřímé: takové náklady, které nelze přímo zjistit na kalkulační jednici. Nazýváme je také režiemi. Tyto náklady se proto rozpočtují (rozvrhují) na jednotlivé výkony podle určitých zvolených rozvrhových základen

Typový kalkulační vzorec Typový kalkulační vzorec

1. Přímý materiál: suroviny, zákl. materiál, polotovary, pomocný a

ostatní materiál

2. Přímé mzdy: lze stanovit na výkonovou jednici (výrobní dělníci),

příplatky, odměny,..

3. Ostatní přímé náklady: pojistné, zdravotní. a sociální pojištění k

přímým mzdám

4. Výrobní režie: náklady související s řízením a obsluhou výr.

procesu, které nelze přímo stanovit na kalkulační jednotku (palivo,

energie, režijní mzdy, pojistné)

1. - 4. Vlastní náklady výroby (provozu)

5. Správní režie: řízení + správa podniku

1. – 5. Vlastní náklady výkonu

6. Odbytové náklady: prodej + expedice výrobků

1. – 6. Úplné vlastní náklady výkonu

7. Zisk (ztráta)

1. – 7. Cena výkonu (základní)

Možné využití kalkulací nákladů

Podklady pro stanovení cen výrobků, prací a služeb

Sestavení rozpočtů nákladů hospodářských středisek

Kontrola a rozbor hospodárnosti výroby

Porovnání a zhodnocení vývoje nákladů v časové řadě

Sestavení a kontrola rentability jednotlivých výrobků, prací a služeb

Podklady pro optimalizační úlohy

Členění kalkulací

Podle toho, zda náklady plánujeme nebo

zjišťujeme na kalkulační jednici, tj. z

hlediska času, rozlišujeme kalkulace:

Předběžné (před provedením výkonu)

Výsledné (po provedení výkonu)

Z metodického hlediska:

Kalkulace postupné (pro

vnitropodnikovou kontrolu)

Kalkulace předběžné (pro podnikovou

kontrolu)

9.3 Členění nákladů v závislosti

na objemu produkce

Fixní náklady

Variabilní náklady

Členění nákladů v závislosti na

objemu výroby

Důležitým hlediskem členění nákladů je posuzování dynamiky vývoje nákladů podle toho, jak se mění jejich celková výše v závislosti na změnách v objemu výkonů. Náklady tedy členíme na:

Fixní (stálé) – jejich celková výše se nemění při změnách v objemu výkonu v rámci dané kapacity (ekonomické zdroje se do daného procesu vkládají jednorázově s určitou potenciální schopností, která umožňuje uskutečnit určitý objem výkonů v rámci dané kapacity). Příklad: instalace strojů, zařízení.

Variabilní (proměnlivé) – jejich celková výše se mění při změnách v objemu výkonů (ekonomické zdroje, které se plně spotřebují určitou jednotkou výkonu a při uskutečňování další jednotky musí být opakovaně vynaloženy). Příklad: spotřeba materiálu.

Smíšené

Nákladová funkce je funkcí charakterizující závislost mezi náklady a nezávisle proměnnou (zpravidla objemem produkce). Nejčastěji se předpokládá lineární vazba ve tvaru:

N = a + b x Q

N = FN + VN

Fixní náklady

Absolutní fixní náklady

Absolutně fixní náklady

0

20

40

60

80

100

120

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Objem produkce

FN

, P

FN

FN

PFN

Relativně fixní náklady

Relativně fixní náklady

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

0 25 50 75 100 125 150 175 200 225 250 275 300 325 350

Objem produkce

FN

FN

Variabilní náklady

Variabilní náklady jsou charakteristické tím, že

musí být opakovaně vynakládány na každou

další jednotku objemu výkonů. Při změně

výkonů se mění celkový výše VN. Podle výše

změny VN v závislosti na změně výkonů

rozlišujeme tyto typy VN:

Proporcionální

Neproporcionální

progresivní

degresivní

Proporcionální náklady



0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11Objem produkce

VN

, P

VN

VN

PVN

Podproporciální náklady

Podproporcionální náklady

Podproporcionální náklady

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

14,00

16,00

18,00

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Objem produkce

VN

, P

VN

VN

PVN

Nadproporcionální náklady



0,00

100,00

200,00

300,00

400,00

500,00

600,00

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Objem produkce

VN

, P

VN

VN

PVN

Důležité pojmy

Vztah mezi jednotlivými

kategoriemi nákladů

Objem

výroby ks

Celkové

náklady Kč

Fixní

náklady Kč

Variabilní

náklady Kč

Průměrné N

na 1 kus Kč

Marginální

náklady Kč

0 200 200 - - -

1 209 200 9 209,00 9

2 217 200 17 108,50 8

3 224 200 24 74,70 7

4 230 200 30 57,50 6

5 238 200 38 47,60 8

6 248 200 48 41,33 10

10. Výnosy podniku. Hospodářský

výsledek. Bod zvratu.

10.1 Výnosy podniku

Charakteristika

Tržby

Výnosy podniku - charakteristika

Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal ze svých veškerých činností za určité účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Je nutné rozlišovat mezi příjmy a výnosy a mezi náklady a výdaji.

Výnosy podniku tvoří

Provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej)

Finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vklad a účastí

Mimořádné provozní výnosy získané mimořádně, například prodejem odepsaných strojů

Tržby Hlavní složkou většiny podniků jsou tržby, především u

podniků průmyslových, zemědělských, dopravních a obchodních.

Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním období (měsíci, roku).

Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, výplatě dividend a jeho rozšířené reprodukci.

Rozhodující jsou tržby za výrobky resp. poskytnuté služby

Zvyšování tržeb: zvýšení prodeje, zvýšení ceny

Tržby tvoří:

Tržby z prodeje výrobků a služeb.

Tržby z prodeje nakupovaného zboží.

Tržby za prodané zásoby materiálu, nepotřebné stroje a jiné zařízení.

tržby za prodané patenty, licence.

10.2 Hospodářský výsledek

podniku

Charakteristika

Zisk

Hospodářský výsledek

Je to rozdíl mezi celkovými náklady a celkovými

výnosy. Převýší-li výnosy náklady, vzniká zisk,

v opačném případě ztráta.

HV = Výnosy – náklady

Důležití funkce zisku:

Kriteriální: základní otázky ekonomiky

(objem výrobků, nové výrobky, investice)

Rozvojová: tvorba finančních zdrojů pro

další rozvoj podniku

Rozdělovací: rozdělení důchodů mezi

podnik a stát

Motivační: hmotná zainteresovanost

pracovníků

Hospodářský výsledek

Zisk je důležitou součástí poměrových

ukazatelů (finanční analýza):

Nákladová rentabilita (zisk/náklady)

rentabilita výnosů, tržeb (zisk/výnosy,

zisk/tržby)

rentabilita vlastního kapitálu (zisk/vlastní

kapitál)

rentabilita podniku (zisk/veškerý kapitál)

HV podniku - Zisk podniku Protože hospodářský výsledek je rozdílem mezi

výnosy a náklady, jsou dva způsoby jeho zvyšování. Snížení nákladů nebo zvyšování výnosů.

Zisk vykázaný v účetních výkazech (účetní zisk) je nutné odlišovat od daňového zisku, který je určován daňovými zákony, které například stanoví příjmy osvobozené od daně, odpočitatelné nákladové položky aj.

Od účetního a daňového zisku musíme odlišovat ekonomický zisk. Tento zjistíme odečtením implicitních nákladů od účetního zisku, tento zisk by měl být základem pro různá podnikatelská rozhodnutí.

Hospodářský výsledek zjišťujeme z výkazu zisků a ztráty.

10.3 Vztah mezi výnosy, náklady a

hospodářským výsledkem podniku

Charakteristika

Schéma

Vztah mezi výnosy, náklady a

hospodářským výsledkem

Výnosy:

Provozní

Finanční

Mimořádné

Náklady:

Běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady)

Odpisy hmotného majetku

Ostatní provozní náklady

Finanční náklady (úroky a jiné)

Mimořádné náklady (dary, mimořádné odměny)

Vztah mezi výnosy, náklady a

hospodářským výsledkem Provozní náklady jsou vynaloženy na získání

provozních výnosů

Rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady tvoří provozní hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta).

Rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady je označován jako finanční hospodářský výsledek.

Rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady (manka a škody) tvoří mimořádný hospodářský výsledek.

Odečteme–li od celkového hospodářského výsledku (zisk před zdaněním) daně z příjmů, dostaneme hospodářský výsledek (roční zisk, ztráta) po zdanění.

Ten po úpravě o částky čerpání z rezervních fondů a částky jejich tvorby a částku zisku nebo ztráty z minulého období dá bilanční zisk nebo bilanční ztrátu.

Schematické znázornění vztahů

mezi náklady, výnosy a HV Provozní výnosy - provozní náklady = provozní výsledek

+ + +

Finanční výnosy - finanční náklady = finanční výsledek

+ + +

Mimořádné výnosy - mimořádné náklady = mimořádný výsledek

____________________________________________________________________________________________

Výnosy - náklady = hospodářský výsledek před zd.

- daně

__________________________

hospodářský výsledek po zdaň.

+ čerpání z rezervních fondů

- příděly rezervním fondům

+ hosp.výsl.minulých let ____________________________________

Bilanční zisk (+), bilanční ztráta (-)

10.4 Bod zvratu

Charakteristika

Výpočet

Bod zvratu a minimální zisk

Bod zvratu při měnící se ceně a nelineárními

náklady

Analýza bodu zvratu pomocí peněžních toků

Vztah mezi ziskem, objemem výroby,

cenou a náklady – bod zvratu

Mezi základní ekonomické veličiny průmyslového podniku patří zisk, náklady, objem výroby, ceny produkce a tržby.

Objem výroby (tržeb), při kterém se tržby rovnají nákladům a ještě není dosahováno zisku, se nazývá bod zvratu (kritický bod rentability, mrtvý bod).

Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři podniku řeší: jaké je minimální množství výroby, které zabezpečí

rentabilní výrobu

jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová

jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový

při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku

Výpočet bodu zvratu

Vycházíme z těchto veličin: počet výrobků q, ceny výrobku p, variabilní náklady výrobku b a fixní náklady FN.

Bod zvratu při neměnné ceně a lineárním vývoji nákladů:

Při neměnné ceně se tržby vyvíjejí podle vztahu

T = p * q

Náklady při lineárním vývoji se vyvíjejí podle vztahu

N = FN + b * q

Dále platí, že zisk je rozdíl mezi tržbami a náklady:

Z = T – N

Výpočet bodu zvratu – pokrač.

0

Celkové náklady

Tržby

Fixní náklady

Kč

Objem produkce

Zisk

Bod zvratu při lineárním průběhu nákladů

BZ

Bod zvratu – příklad č. 1

Bod zvratu a minimální zisk

Bod zvratu – příklad č. 2

Bod zvratu při měnící se ceně a

nelineárních nákladech

Složitější úlohou je analýza bodu zvratu při

měnící se ceně a nelineárních nákladech.

V tomto případě vyvstává i úloha stanovení

bodu maximálního zisku.

Maximálního zisku je dosaženo tehdy, když se

marginální tržby rovnají marginálním nákladům.

0

Celkové náklady

Tržby

Fixní náklady

Kč

Objem produkce

BZ1

Zisk QZ max

BZ2

Bod zvratu při nelineárním průběhu nákladů

Analýza bodu zvratu pomocí

peněžních toků

Analýzu bodu zvratu je možné provést pomocí nákladů a výnosů, ale také pomocí příjmů a výdajů, tedy peněžních toků.

Bod zvratu pomocí peněžních toků (Cash flow) se posune více k počátku, neboť všechny fixní náklady nejsou výdaji (většinu fixních nákladů tvoří odpisy, které nejsou peněžními výdaji)

Podnik může přežívat i v období ztráty, pokud operuje nad peněžním bodem zvratu

Podnik, který operuje nad peněžním bodem zvratu není ohrožen platební neschopností.

K praktické aplikaci tohoto problému je nutný peněžní rozpočet

11. Finanční řízení podniku.

11.1 Finanční analýza

Charakteristika

Absolutní ukazatelé

Analýza poměrových ukazatelů

Ostatní finanční a ekonomické analýzy

Finanční činnost podniku

Veškeré finanční řízení je ovlivněno 2 faktory:

Čas: dnešní rozhodnutí ovlivňuje budoucí tok peněz

Riziko: větší riziko = větší zisk (ztráta)

Finanční řízení podniku má čtyři hlavní úkoly:

získávat kapitál pro běžné i budoucí potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře (vydat akcie, obligace, získat úvěr)

rozhodovat o umístění kapitálu (financování běžné činnosti, vývoj nových výrobků, vrácení půjčeného kapitálu, investovat volný kapitál)

rozhodovat o rozdělení zisku (znovu investovat, vyplatit)

prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku.

Existují tři způsoby financování podniku

Vlastní

Cizí

Samofinancování (zisk, odpisy)

Finanční analýza

Současná podoba vznikla v USA

Finanční analýza nepodléhá normám a standardům (na rozdíl od účetnictví). Proto nejednotnost při definování základních pojmů

Fundamentální analýza:

Základní metodou je odhad založený na znalostech analytika.

Technická finanční analýza

Posuzování ekonomických jevů prostřednictvím algoritmizovaných metod.

Technická finanční analýza

V praxi se používá výraz „finanční analýza“

Mnohdy je omezena na výpočet poměrových ukazatelů

Technická finanční analýza se většinou člení na:

Analýzu absolutních ukazatelů (analýza trendů a procentní analýza)

Analýzu fondů finančních prostředků

Analýzu poměrových ukazatelů

Absolutní ukazatelé

Horizontální analýza (analýza trendů): zabývá se

porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v

časové posloupnosti (dostatečně dlouhá časová řada).

Vertikální analýza (procentní analýza, strukturální):

spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních

výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základní

položce (100%, většinou tržby). Používá se pro srovnání

s jinými firmami nebo oborovými průměry.

Ukazatelé „fondů“ finančních

prostředků

Fondy = ukazatelé, které lze vyčíst jako rozdíly mezi

určitými položkami aktiv a pasiv.

Čistý pracovní kapitál: lze vyčíslit jako rozdíl mezi

oběžnými aktivy a krátkodobými závazky nebo rozdíl

mezi dlouhodobými zdroji krytí a stálými aktivy.

Vypovídá o vztazích mezi majetkovou a kapitálovou

strukturou firmy.

Velikost čistého kapitálu je důležitá pro stanovení

platební schopnosti podniku.

Čisté pohotové prostředky: výpočet vede k

vyjádření nejvyššího stupně likvidity. Vypočítá se

jako rozdíl mezi pohotovými finančními prostředka a

okamžitě splatnými závazky.

Analýza poměrových ukazatelů

Analýza ukazatelů likvidity

Analýza ukazatelů finanční stability

Analýza ukazatelů aktivity

Analýza ukazatelů rentability

U akciových společností bývá prováděna

analýza kapitálového trhu.

Někdy bývají zmiňovány i ukazatelé produktivity

a ukazatelé výrobní, marketingové a inovačního

rozvoje

Ukazatelé likvidity

Likvidita = schopnost podniku splácet své

závazky v dané výši a v daném čase.

Solventnost = připravenost hradit své závazky

v okamžiku jejich splatnosti.

Ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno

platit v čitateli s tím, co je nutno zaplatit ve

jmenovateli. Jsou statickými ukazateli – jsou

vyčísleny k bilančnímu dni (31.12). Proto slouží

jako orientační charakteristika.

Ukazatelé likvidity – pokrač.

Čím jsou ukazatelé likvidity vyšší, tím je situace

podniku z hlediska jeho platební schopnosti lepší.

Příliš vysoké ukazatele likvidity nemusejí být

příznivé, protože znamenají vysoké hodnoty

oběžných aktiv (položek, například zásob).

Snížení zásob (pohledávek) snižuje náklady s

nimi spojené, ale především umožní snížení

kapitálu vázaného v oběžných prostředcích a

jeho efektivnější využití.

Likvidita 1. stupně



Ukazatelé finanční stability

Vypovídají o skladbě kapitálu a míře zadluženosti

podniků.

Stálá aktiva by měla být kryta dlouhodobými

zdroji (ne krátkodobými) – zlaté bilanční pravidlo.

Pro hodnocení krytí stálých aktiv používáme tyto

ukazatele (čím jsou hodnoty vyšší, tím je lepší

finanční stabilita podniku):

Stupeň krytí stálých aktiv I = Vlastní kapitál / stálá

aktiva

Stupeň krytí stálých aktiv II = Dlouhodobý kapitál /

stálá aktiva

Další ukazatelé finanční stability

– ukazatelé zadluženosti

Ukazatelé zadluženosti informují o struktuře zdrojů

používaných k financování

Celková zadluženost = cizí zdroje / aktiva (hodnota 0,5)

Podíl vlastního kapitálu = vlastní kapitál / aktiva (podíl

vlastního kapitálu + celková zadluženost = 1)

Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva

Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky /

aktiva

Ukazatelé aktivity

Vyjadřují využití majetku, liší se podle odvětví.

Obecně platí: čím vyšší je hodnota ukazatele, tím

lépe (nebo v čase – čím méně dní, tím lépe).

Obrat celkových aktiv = výnosy/celková aktiva

Doba obratu celkových aktiv = 365/obrat celkových

aktiv (pozitivní je růst)

Ukazatelé obratu oběžného

majetku

Obrátka zásob = udává počet obrátek za určité období

Obrat zásob = tržby / zásoby

Doba obratu celkových zásob = 365 / obrat zásob

Obrat zásob materiálu = spotřeba materiálu / zásoby

materiálu

Doba obratu zásob materiálu = 365 / obrat zásob

materiálu

Zrychlování obratu zásob (zvyšování počtu obrátek, resp.

zkracování doby obratu) je příznivé

Obrat pohledávek = tržby / krátkodobé pohledávky

Doba obratu krátkodobých pohledávek = 365 /

krátkodobé pohledávky

U pohledávek vede zrychlování obratu ke krácení

průměrné doby splatnosti

Ukazatelé rentability

Ukazatelé rentability jsou ukazatelé, kde se v

čitateli vyskytuje ukazatel odpovídající výsledku

hospodaření a ve jmenovateli kapitál, resp. tržby.

Ukazatelé rentability mají mít obecně rostoucí

tendenci.

Velikost a růst závisí na odvětví

Ukazatel rentability celkových

aktiv

Zkratka ROA (Return on Assets).

Poměřuje zisk k celkovým aktivům

investovaným do podnikání, bez ohledu na to, z

jakých zdrojů byly financovány.

EBIT: zisk před zdaněním a zaplacením úroků

Rentabilita celkového kapitálu = EBIT / aktiva

Ukazatel rentability vlastního

kapitálu

Označovaný jako ROE (Return on Equity)

Zjišťuje vlastníkům míru ziskovosti vlastního kapitálu

(zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos)

Tento ukazatel sledují především investoři.

Rentabilita vlastního kapitálu = zisk / vlastní kapitál

Ukazatel rentability tržeb

Označovaný jako ROS (Return on Sales)

Ukazatel říká, jaký podíl z tržeb zaujímá zisk

Rentabilita tržeb = zisk / tržby

Pozitivní je růst ukazatele.

Ukazatel rentability tržeb doplňuje ukazatel

nákladovosti (1-ROS)

Nákladovost = náklady / tržby

Další ukazatelé finanční analýzy

Ukazatel tržní hodnoty akcie k zisku = tržní hodnota

akcie/čistý zisk připadající na 1 akcii

Produktivita aktiv=výkony celkem/aktiva

Produktivita výkonů=výkony celkem/osobní náklady

Produktivita práce=přidaná hodnota/počet pracovníků

Plnění norem=odvedené normohodiny/skutečně

odpracované normohodiny

Využití strojů=počet hodin v provozu/použitelný fond

pracovních hodin

Relativní podíl na trhu=podíl na trhu/podíl na trhu

nejsilnějšího konkurenta

Ukazatel budoucích tržeb=tržby z nových výrobků/tržby

Investiční rozvoj=investice do výzkumu/EBIT

Ostatní možnosti finanční a

ekonomické analýzy – pyramidové

soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů: postihují

souvislosti mezi ukazateli

Mohou sloužit k odhalení slabých stránek ve

finančním hospodaření firmy a určení oblastí,

kterým je třeba věnovat prioritní pozornost.

Použití pyramidové soustavy ukazatelů nemusí

být zárukou kvalitní finanční analýzy

Ostatní možnosti finanční a

ekonomické analýzy

Systémy včasného varování: pro snadné

zjištění aktuálního stavu podniku. Využívají se

pouze některé vybrané ukazatelé. Rychlý test

(Quicktest) autora Kralicka

Bonitní a bankrotní indexy: Altmanův index, IN

index, Index bonity prof. Grünwalda)

Měření celkové výkonnosti podniku (EVA –

ekonomická přidaná hodnota)

11.2 Peněžní toky – Cash flow

Charakteristika

Metody zjišťování CF

Cash flow

Pohyb peněžních prostředků (přírůstek,

úbytek) za určité období.

CF je důležitým elementem finančního řízení

a finanční analýzy podniku.

Bezprostředně souvisí se zajišťováním

likvidity.

CF rozlišujeme: Z provozní činnosti

Z investiční činnosti

Z finanční činnosti

Celkové CF

Metody zjišťování CF

Přímá metoda: pomocí sledování příjmů a výdajů za

dané období

Nepřímá metoda: pomocí transformace zisku do

pohybu peněžních prostředků a následnými

úpravami o další pohyby peněžních prostředků v

souvislosti se změnami majetku a kapitálu. Nepřímý

způsob výpočtu CF vychází ze zisku, který se

upravuje o položky nevyvolávající pohyb peněz.

Nepřímý způsob výpočtu CF

+ zisk (po zdanění)

+ odpisy (jsou součástí nákladů, ale nejsou peněžním výdajem

+ úbytek pohledávek

- přírůstek pohledávek

+ úbytek zásob

- přírůstek zásob

+ úbytek nakoupených cenných papírů

- přírůstek nakoupených cenných papírů

+ úbytek DHM

- přírůstek DHM

- úbytek dluhů

+ přírůstek dluhů

- výplata podílů na zisku (dividend)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Cash flow

12. Investiční řízení podniku

12.1 Investiční činnost podniku

Charakteristika

Metody hodnocení

Investiční činnost podniku

Rozlišujeme tři základní skupiny investic:

finanční investice, jako nákup cenných papírů, obligací, akcií, uložení peněz za účelem získání úroků, dividend nebo zisku

kapitálové investice vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku

nehmotné investice jako nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdělávání, sociální rozvoj

Postup při hodnocení investic sestává z několika kroků:

Investiční činnost podniku –

postup hodnocení investic

Postup při hodnocení investic sestává

z několika kroků:

určení jednorázových nákladů na investici

odhadnutí budoucích výnosů, které investice

přinese, popř. rizika

výpočet současné hodnoty očekávaných

výnosů

Metody hodnocení investic

metoda výnosnosti investic rI = Zr/IN, kde Zr je průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice Měla by vyjít např. vyšší než je úrok z úvěru.

metoda doby splacení DS = náklady na investici / roční cash-flow (v případě, že předpokládáme stejné CF), čím delší je DS, tím je investice rizikovější. V případě, že je CF různé, pak použijeme tento postup:

sestavit tabulku kumulativních peněžních toků

určit rok, který odpovídá poslednímu zápornému kumulativnímu cash-flow. Pokud následující hodnota není rovna nule, ale je kladná, je nutné dopočítat desetinnou část roku

desetinnou část roku spočítáme jako podíl absolutní hodnoty posledního záporného kumulativního cash-flow ke kladnému CF v následujícím roce.

Metody hodnocení investic metoda čisté současné hodnoty ČSHI = SHCF –

IN, tato metoda bývá doplněna indexem současné hodnoty (index výnosnosti IV = SHCF / IN). Je-li ČSHI kladná, je zbytečné index používat, v opačném případě je investice přijatelná, je-li IV větší než 1. Postup: Najdeme současnou hodnotu každého peněžního toku

při odpovídající diskontní míře:

Sečteme diskontované peněžní toky, tento součet je definován jako ČSH projektu.

Jestliže je čistá současná hodnota projektu kladná, projekt by měl být přijat, je-li záporná, měl by být odmítnut. Při rozhodování o více projektech vybereme ten, jehož ČSH je nejvyšší.

Metoda vnitřního výnosového procenta spočívá v nalezení diskontní míry, při které současná hodnota očekávaných výnosů z investice (CF) se rovná hodnotě výdajů z investice SHCF = IN, postupujeme metodou pokusů a omylů

12.2 Jednoduché a složené

úrokování

Charakteristika

Budoucí a současná hodnota

Další metody složeného úrokování

Jednoduché a složené úrokování

Základními metodami, které slouží ve finančním

rozhodování pro vyjádření faktoru času jsou

metody jednoduchého a složeného úrokování.

Jednoduché úrokování: Úroky se po připsání k

jistině vyberou, nepřipočítávají se k původnímu

kapitálu a nezvyšují tak jistinu jako základnu pro

další úročení.

Velikost úroku za úročené období:

U = SH * i * n = SH * p/100 * k/100

Složené úrokování

Při složeném úrokování se úroky nevybírají a zvyšují tak základnu (jistinu) pro další úrokové období. Úrok se k výchozí veličině připočítává na konci období úročení (zpravidla kalendářní rok).

Nejvýznamnější metody složeného úrokování:

Budoucí hodnota jednorázového vkladu

Současná hodnota peněz

Budoucí hodnota anuity

Anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty

Kapitálová obnova (anuitní splátka kapitálu)

Současná hodnota anuity

Budoucí hodnota jednorázového

vkladu Při složeném úrokování se stanoví pomocí

úročitele.

BH = SH * (1 + i)n

i = úroková míra

n = počet let, za které se úrok počítá

Příklad: Jakou částku vybereme za 4 roky z banky, pokud do ní vložíte 600 000 Kč při úrokové sazbě 4 % p.a. A úroky jsou vám připisovány k jistině?

BH = 600 000 * (1 + 0,04)4

BH = 701 915 Kč

Po čtyřech letech si z banky vyberu peněžní částku, která bude mít hodnotu 701 915 Kč.

Současná hodnota peněz

Tato diskontovaná hodnota je určována

pomocí odúročitele

SH = BH / 1 + i)n

Odúročitele používáme tehdy, pokud

chceme budoucí příjem nebo výnos

převést na současnou hodnotu.

Příklad - SH

Stavební podnik se dohodl se zahraničním

odběratelem, že mu dodá technologickou linku za 1

000 000,- Kč na tříletý úvěr. Odběratel zaplatil

směnkou, kterou dodavatel okamžitě eskontuje u

banky. Banka však požaduje při okamžitém eskontu

úrok ve výši 10%. Kolik zaplatí banka stavebnímu

podniku za směnku při okamžitém eskontu směnky?

Kolik by zaplatila banka za směnku, když ji stavební

podnik bude eskontovat až za rok?

Okamžitý eskont: SH = 1000000 / (1 + 0,1)3 = 751 315,- Kč

Eskont za rok: SH = 1000000 / (1 + 0,1)2 =826 447,- Kč

Další metody složeného

úrokování

Budoucí hodnota anuita: je určována pomocí střadatele.

Anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty je určována

pomocí fondovatele.

Kapitálová obnova (anuitní splácení úvěru a placení

úrokových plateb) se dá určit pomocí umořovatele.

Současná hodnota anuity (současná hodnota pravidelných

budoucích výnosů) je určována pomocí zásobitele.

13. Výrobní, zásobovací, odbytová a

personální činnost podniku.

13.1 Výrobní činnost podniku

Pojetí výrobní činnosti

Struktura výroby

Ukazatele výroby

Výrobní proces

Pojetí výrobní činnosti

V rozhodující míře ovlivňuje efektivnost

podniku a konkurenční schopnost jeho

výrobků.

Hlavní konkurenční výhody:

Snižování výrobních nákladů

Zkracování dodacích lhůt

Zvyšování užitečnosti výrobků

Šíře sortimentu (typy a varianty nových

výrobků)

Výrobní činností rozumíme přeměnu

výrobních faktorů ve výrobky a služby.

Výrobu je nutné vždy řádně připravit

Obecný model výroby

VSTUPY VÝSTUPY

Výrobní faktory:

Výkonná práce

Budovy, stroje, zařízení

Půda

Materiál

Řídící práce

(management)

Výroba

Kombinace výrobních

faktorů (přeměna

vstupů ve výstupy)

Statky (výrobky, služby)

Příprava výroby

V některých průmyslových odvětvích

samotné výrobě předchází předvýrobní

etapa (vývoj, konstrukční a technologická

příprava, zajištění materiálu,…)

Přeměna ve výrobky probíhá jako výrobní

proces tvořený celou řadou procesů:

Pracovních (přímá účast člověka)

Automatických (bez přímé účasti člověka)

Přírodních (působí přírodní síly, pro něž

člověk připravil podmínky – kvašení, zrání)

Výrobní procesy podle použité

technologie a vyráběných druhů

Výrobní procesy mechanicko-fyzikální (látková podstata suroviny zůstává stejná – např. soustružení, šití, zdění)

Výrobní procesy chemické (mění se látková podstata – zpracování ropy)

Výrobní procesy biologické (surovina mění své vlastnosti – např. výroba vína, piva, penicilinu)

Podle počtu vyráběných druhů: Kusová výroba

Sériová výroba

Hromadná výroba

Výrobní činnost podniku –

struktura výroby

Struktura výroby

hlavní výroba: její výrobky tvoří hlavní náplň

výroby podniku

vedlejší výroba: výroba polotovarů,

náhradních dílů

doplňková výroba: využití a zpracování

odpadu z hlavní a vedlejší výroby, využití

volné kapacity

přidruženou výroba: obvykle se od

předcházejících liší charakterem výroby

pomocné procesy: údržba strojů a budov

obslužné procesy: skladování, doprava,

balení, kontrola

Ukazatele výroby

Naturální ukazatele objemu produkce:

Objem produkce se vyjadřuje množstvím

vyrobených výrobků v naturálních (fyzických)

jednotkách. Toto vyjádření dobře vystihuje

množství užitných hodnot, ale jejich použití

závisí na stejnorodosti produkce a ve většině

případů nepostihuje otázku kvality a užitečnosti.

Hodnotové ukazatele:

Hrubá výroba

Čistá výroba

Hrubá a čistá výroba

• Hrubá výroba – je ukazatel celkového výsledku

podnikové činnosti. Zahrnuje v sobě hodnotu realizované

produkce, k níž se připočítává přírůstek nebo z níž se

odpočítává úbytek zásob hotových výrobků a

nedokončené výroby, který nastal během vykazovaného

období. Dále se do tohoto ukazatele započítává DHM

vyrobený v podniku a určený pro vlastní potřebu

(aktivace).

Čistá výroba - ukazatel vlastní zásluhy podniku při

vytváření nových hodnot. Při stanovení čisté výroby

podniku jde v podstatě o to, očistit celkový výsledek

podnikové činnosti od všeho, čím k němu přispěli zvenku

dodavatelé surovin, energie a různých služeb. Ve výkazu

zisku a ztrát (výsledovce) najdeme čistou výrobu pod

názvem přidaná hodnota.

Výrobní proces

Přeměna výrobních faktorů ve výrobky

probíhá jako výrobní proces. Je to souhrn

pracovních, technologických a přírodních

procesů. Druhy výrobních procesů jsou:

Těžební proces

Stavební proces

Tovární výrobní proces

Pěstitelský (chovatelský) proces

Dopravní proces

Výrobní proces obvykle probíhá v etapách.

Například předvýrobní etapa, výrobní etapa

a odbytová etapa.

13.2 Zásobovací a odbytová činnost

Zásobovací činnost

Odbytová činnost

Zásobovací činnost podniku Patří mezi nejdůležitější podnikové činnosti

Nositelem funkce nákupu je obvykle útvar nákupu

Důležitým rozhodováním je volba optimálního dodavatele a řízení zásob, jehož úkolem je zabezpečit optimální stav výše a sortimentní strukturu zásob.

Řízení zásob - ABC, JUST IN TIME

Základní úkolu útvaru zásobování:

Plánování materiálových zásob

Výběr vhodného dodavatele a právní zajištění dodávek

Nákupní činnost

Skladování materiálu

Výdej zásob ze skladu do výroby

Zásady zásobovací činnosti

Nakupovat pouze to, co podnik opravdu

potřebuje

Nakupovat jen v takovém množství, jaké

podnik potřebuje

Určit kdy nakoupit a kolik nakoupit

Výběr vhodného dodavatele

Cílem je zajistit co nejlepší dodací podmínky

Výběr vhodného dodavatele je především záležitostí

nákupního oddělení

odběratel zajišťuje spolehlivost a solidnost dodavatele,

kvalitu jeho výrobků, cenu, plnění smluvních podmínek,

vzdálenost, možnost množstevních slev, možnost

prodloužení doby splatnosti faktur, dopravu zboží se

slevou nebo zdarma a řadu faktorů

Právní stránka obchodních vztahů mezi dodavatelem a

odběratelem je upravena obchodním zákoníkem.

Nákupní činnost

Jedná se o praktické provádění činností, které

vyplývají z kupní smlouvy

Způsoby objednávání jsou následující:

písemně

prostřednictvím zástupců firem

na základě vlastního výběru ve skladě

telefonicky, faxem, e-mailem

ústní ( lze použít u denně se opakujících

dodávek – upřesní se každý den podle

potřeby)

Skladovací činnost

Skladové hospodářství můžeme rozložit

do několika fází:

převzetí materiálu na sklad

uložení materiálu a jeho vlastní skladování

výdej materiálu

Převzetí materiálu na sklad

dodavatel zasílá zboží vlastní dopravou,

prostřednictvím veřejného přepravce, popř. si

pro zboží dojede odběratel

odběratel má za povinnost při přejímání

zkontrolovat, zda přebírané zboží odpovídá

smlouvě

při převzetí u výrobce tedy řidič provede pouze

rámcovou kontrolu počtu nakládaných jednotek,

zkontroluje neporušenost obalů, pak převezme

dodávku a řádná fyzická přejímka se provede až

ve skladě firmy objednavatele

příjem materiálu se děje na základě dodacího

listu dodavatele

Kontrola při fyzické přejímce

nakoupených zásob

kvantitativní (spočítáme, změříme, zvážíme, či

jinak kvantitativně ohodnotíme dodané množství a

zkontrolujeme s původními doklady, především s

dodacím listem)

kvalitativní (kontrolujeme, zda dodávka odpovídá

dohodnuté jakosti, chuť, vůni, konzistenci, barvu )

Reklamace

Zjištěné vady musí být reklamovány ihned po

jejich zjištění bez zbytečného odkladu

Je třeba provádět písemně

Reklamace musí obsahovat sjednané nebo

stanovené následující náležitosti:

označení zboží, číselný kód a název

vymezení vad

způsob, jakým se vady projevují

nárok, který uplatňujeme

Reklamaci lze doložit vzorky či rozbory. Pokud

projednáme reklamaci osobně nebo telefonicky,

musí se písemně potvrdit.

Uložení materiálu na sklad

Ke skladování jsou nutné prostory, zařízení pro

ukládání zásob a jejich skladování (palety,

kontejnery, paletizační a vysokozdvižné vozíky,

regály, mrazící a chladící boxy …)

Zásoby se měly skladovat tak, aby nedošlo k

jejich poškození nebo znehodnocení, je nutné

zachovat jejich původní vlastnosti (velikost,

konzistenci, barvu, chuť…)

V průběhu skladování se provádí kontrola:

dodržování skladovacích podmínek (teplota, prašnost,

vlhkost…)

toho, zda skutečné množství zásob na skladě

odpovídá stavu zásob podle dokladů.

Tato kontrola se nazývá inventarizace.

Inventarizace

Inventarizace je metoda zjišťování skutečného stavu

zásob na skladě a porovnání se stavem účetním.

Inventarizace zahrnuje:

provedením fyzické inventury – měřením, vážením,

počítáním

porovnání výsledku fyzické inventury se stavem účetním

vyčíslení rozdílů, objasnění příčin a vypořádáním rozdílů

Výsledkem může být:

manko

přebytek

rovnost

Výdej zásob ze skladu

Zásoby se vydávají do spotřeby podle

požadavků výrobních útvarů – provozů.

Pracovník ve skladě a pracovník, který zásoby

ze skladu přebírá, má povinnost při výdeji

zásoby kontrolovat, přepočítat, převážit apod.

Přehled dokladů

Dodací list – vystavuje dodavatel při expedici pro

kontrolu, jaké zboží zasílá. Je průvodním dokladem

materiálu a zboží a zároveň dokladem o fyzickém

převzetí

Faktura – daňový doklad – je dokladem, který

vyjadřuje splnění dodávek a slouží pro

zanesení do účetnictví

pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty

vznik a uhrazení závazku

Přejímka – doklad vystavený ve skladu odběratele a

spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke

skladovému hospodářství

Přehled dokladů

Skladní karta (skladová karta) – doklad

vystavený ve skladu, který slouží pro evidenci

pohybu zásob určitého druhu v čase.

skladní karta uvádí aktuální přehled o stavu zásob

určitého druhu na skladě

Výdejka – slouží k výdeji ze skladu do výroby

zároveň se při výdeji provede odepsání vydaného

množství ze skladní karty

Převodka – používá se při převodu zásob ze

skladu do skladu v rámci jednoho podniku

Kniha došlých faktur – evidence sloužící v účtárně

k přehledu o vzniklých závazcích firmy a o datu a

způsobu uhrazování těchto faktur. Kniha je potřebná

jak při běžné práci, tak při inventurách.

Dělení dokladů

Doklady spojené se zásobovací činností lze rozdělit

podle toho, kdo je vystavil na:

a) vystavené dodavatelem:

faktura

dodací list

b) vystavené odběratelem:

příjemka

skladní karta

výdejka

Odbytová činnost podniku

(prodej)

Odbytovou činností podniku rozumíme prodej

zboží a služeb a soubor činností a opatření

s odbytem souvisejících.

Prodej je aktem směny, k níž dochází na trhu

Odbyt zahrnuje veškeré činnosti související

s přesunem hotových výrobků a služeb od

výrobce ke spotřebiteli

Organizace prodeje v podniku je velmi

rozmanitá, většinou je prodej začleněn do

obchodního úseku

Cesty prodeje

PŘÍMÝ PRODEJ:

výrobce – spotřebitel (konečný spotřebitel,

výrobce, ...). Je obvyklý u výrobků na zakázku

(nábytek na míru, strojní zařízení, ...)

výrobce – maloobchod – spotřebitel. Je obvyklý

u výrobků podléhajících rychlé zkáze (např.

mléčné výrobky, maso, uzeniny, zelenina, ...)

NEPŘÍMÝ PRODEJ:

– výrobce – velkoobchod – maloobchod –

spotřebitel. Je obvyklý u ostatních výrobků

(drogerie, textil, domácí potřeby, potraviny, ...)

Struktura prodejních činností

Podle velikosti podniku a předmětu jeho činnosti

probíhají v rámci prodeje různorodé činnosti –

PRODEJNÍ ČINNOSTI – činnost při prodeji:

plánování prodeje

personální zajištění prodeje

získávání odběratelů a jednání s nimi, uzavírání kupních

smluv

vyřizování reklamací

skladování výrobků

expedice

fakturace

evidence a hodnocení prodeje

obchodně technické služby

podnikové prodejny

propagace

13.3 Personální činnost

Hlavní úkoly

Dílčí činnosti

Hlavní úkoly

Mezi hlavní úkoly personálního řízení podniku

patří:

vybrat správného člověka na správné místo

optimálně využívat pracovní sílu (časový fond

pracovní doby a kvalifikace pracovníků)

budovat zdravé mezilidské vztahy, formovat

pracovní týmy

plánovat personální a sociální rozvoj

pracovníků

dodržovat legislativu v oblasti pracovních

vztahů

Dílčí činnosti

Všechny personální úkoly se plní v rámci

jednotlivých činností personálního řízení:

personální plánování,

analýza pracovních míst,

získávání, výběr pracovníků,

rozmisťování pracovníků,

hodnocení a odměňování pracovníků,

péče o pracovníky, pracovní vztahy.

Pro podnik je důležité sledovat kvantitativní a

kvalitativní indikátory a ukazatele stavu

Date post:	07-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Krmarská Lucie, Ph.D. -...

Documents