INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ
NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ
VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA
EKONOMIKA PODNIKU
Ing. Krčmarská Lucie, Ph.D.
2015
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.
Osnova předmětu 1. Základní pojmy. Podstata podniku a podnikání. Zakladatelský
rozpočet. Podnikatelský proces jako koloběh kapitálu.
2. Živnostenské podnikání. Právní formy podnikání. Život
podniku.
3. Majetková struktura podniku: dlouhodobý majetek.
4. Majetková struktura podniku: oběžný majetek.
5. Finanční struktura majetku: struktura vlastního kapitálu.
6. Finanční struktura majetku: struktura cizího kapitálu.
7. Rozvaha, vztah mezi strukturou majetku a kapitálem.
8. Pracovní síla podniku.
9. Náklady podniku.
10. Výnosy podniku, hospodářský výsledek, bod zvratu.
11. Finanční řízení podniku.
12. Investiční řízení podniku.
13. Výrobní, zásobovací, odbytová a personální činnost podniku.
Doporučená literatura
SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4.vyd.
Praha : Grada Publishing, 2007. 452 s.
ISBN 978-80-247-1992-4.
SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4.
přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 473 s.
ISBN 80-7179-892-4
VOZŇÁKOVÁ, I.; JANOVSKÁ, K; MYNÁŘ, M;
SIKOROVÁ, A. Ekonomika podniku. 1. vyd. Ostrava :
VŠB – TU Ostrava, 2011. 128 s. ISBN 978-80-248-1760-6
1. Základní pojmy. Podstata
podniku a podnikání.
Zakladatelský rozpočet.
Koloběh kapitálu
1.1 Základní pojmy
Obchodní právo: právní předpisy, které upravují vztahy mezi podnikateli a které vznikají při obchodní činnosti.
Obchodní činnost: jakákoliv činnost související s podnikáním.
Obchodní zákoník (513/1991 Sb.): rozsáhlý předpis, který upravuje: postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, některé jiné vztahy s podnikáním související, postavení jiných osob než podnikatelů pokud tak stanoví zákon. Nahrazen zákonem o obchodních korporacích.
Obchodně právní vztahy: vztahy mezi podnikateli, které upravují právní předpisy obchodního práva.
Obchodní majetek: majetek, který patří podnikateli a služí nebo je určen k podnikání.
1.1 Základní pojmy Obchodní firma: název, pod kterým je podnikatel
zapsán do obchodního rejstříku.
Obchodní rejstřík: veřejný seznam, do kterého se
zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.
Živnostenský zákon (455/1991 Sb.): upravuje
podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad
jejich dodržováním.
Zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.): upravuje
daně z příjmů fyzických i právnických osob.
Zákon o účetnictví (563/1991 Sb.): stanovuje
rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na
jeho průkaznost.
Zákoník práce (262/2006 Sb.): upravuje převážnou
část českého individuálního pracovního práva
(pracovněprávní vztahy).
1.2 Podstata podniku a
podnikání Podstata podnikání.
Dělba práce
Podnik
Činnosti související se založením podniku.
Základní problémy při zakládání podniku.
Okolí podniku.
Podstata podnikání Výroba hmotných statků a poskytování služeb.
Členění lidských potřeb: Vrozené (hlad, žízeň,…)
Získané (kultura, znalost jazyků,…)
Uspokojování lidských potřeb: Statky (spotřební, kapitálové, movité, nemovité)
Služby (věcné, osobní)
Volné (v přírodě – voda, vzduch,…)
Ekonomické – jsou vyprodukovány
Základní výrobní faktory: Půda
Práce
Kapitál
Dělba práce
Přirozená dělba práce: člověk spoléhá na přírodu - paleolit a mezolit
Společenská dělba práce: pastevci, zemědělci - neolit
Druhy dělby práce v hospodářském procesu:
profesní (tvorba profese, členění profese)
technická (rozdělení výroby, dělení na operace)
národohospodářská (prvovýroba, druhovýroba, obchod a služby)
mezinárodní (vývoz a dovoz zboží a služeb)
Důsledky dělby práce (směna produktů, vznik peněz).
Podnik
Podnik: základní jednotka, v níž je realizována výroba nebo poskytovány služby.
Definice podniku (dle Obchodního zákoníku: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku.
Členění podniku:
Podle předmětu činnosti (průmyslové, zemědělské, obchodní,….)
Podle velikosti (malé, střední, velké)
Podle právní formy (k.s., s.r.o., a.s.,…)
Činnosti související se
založením podniku Vymezení předmětu činnosti (okruh zákazníků,
jejich solventnost, konkurence, geografická poloha, lokalizace sídla,…).
Vyjasnění potřeby finančních a jiných prostředků (majetek podniku, zásoby, strategický plán).
Zvážení sociálně psychologických předpokladů (silná osobnost, rodinné zázemí,…).
Osvojení právních norem (ŽZ, Obchodní zákoník, Zákoník práce,….).
Základní problémy při
zakládání podniku Vliv právní formy na založení podniku:
Způsob a rozsah ručení (omezené – s.r.o.)
Oprávnění k řízení (dle zákona nebo rozhodnutí podniku)
Počet zakladatelů(i jednou osobou, max. 50 – s.r.o.)
Nároky na počáteční kapitál (např. s.r.o. 200 000 Kč)
Administrativní náročnost (nejnáročnější a.s. – ustavující valná hromada, zakládací listina – smlouva)
Účast na zisku (rovným dílem nebo dle zákona)
Finanční možnosti (přístup k cizímu kapitálu, emise dluhopisů)
Daňové zatížení (daně přímé, nepřímé)
Zveřejňovací povinnost (upravuje ObZ, zákon o účetnictví, o cenných papírech)
Postup založení podniku.
Zpracování zakladatelského rozpočtu.
Změna právní formy - transformace
Okolí podniku Vliv okolí na podnik – silný
Možnost podniku ovlivňovat okolí – omezená
Okolí se prolínají a ovlivňují
Prvky okolí podniku:
Geografické
Sociální
Politické a právní
Ekonomické
Ekologické
Technologické
Etické
Kulturně-historické
Příklady - daně
Přiřaďte k jednotlivým daním správný druh
(přímá, nepřímá):
Daň Druh daně
Daň z příjmu FO,
Daň z příjmu PO
Silniční daň
Daň z nemovitých věcí
Daň z nabytí nemovitých věcí
Spotřební daň
Daň z přidané hodnoty
Příklad – okolí podniku
Přiřaďte jednotlivé konkrétní složky podnikového okolí (geografické,
sociální, politické, právní, ekonomické, technologické, kulturně
historické, ekologické)
Složky podnik. okolí Podnikové
okolí
Složky podnik. okolí Podnikové
okolí
Ceny el. energie Rozvinutá infrastruktura
Povodňová oblast Investice státu do vědy
a výzkumu
Migrace za prací Dodržování
náboženských svátků
Vývoj technologií Hospodářský cyklus
Dostupnost lékařské
péče
Míra a úroveň vzdělání
Stabilita vládní koalice Zákon na ochranu
spotřebitele
Znečištěné ovzduší Míra zdanění příjmů
Příklad – okolí podniku
Definujte, který z podnikatelů zanedbal něco
ve zohlednění role okolí podniku ve svém
podnikání:
1. Rozhodl se proniknout na arabský trh jako
producent vepřových konzerv
2. Knihkupec Franta s.r.o. se rozhodl nepořizovat si
do firmy internet z důvodu zvýšení nákladů
3. Vybudoval železářskou huť u Českých Budějovic
1.3 Zakladatelský rozpočet
Podnikatelský plán
Struktura podnikatelského plánu
Zakladatelský rozpočet
Podnikatelský plán
Je výrazem podnikatelského záměru.
Business plan, obchodní plán.
Základní úlohy podnikatelského plánu:
Interní:
Dokument nezbytný pro řízení podniku
Nástroj plánování
Nástroj kontroly
Externí:
Dokument pro mimopodnikové účely
Nástroj komunikace s vnějším okolím
Potřeby cizího kapitálu, zvětšení vlastního kapitálu, noví investoři
Struktura podnikatelského
plánu Shrnutí: obor podnikání, konkurenční výhoda,
životní stádium podniku,….
Podnik a jeho výrobky: analýza trhu, předpokládaný objem produkce,…..
Plán marketingu: prodejní politika, cenová politika, distribuční a reklamní strategie,…
Plán vývoje, designu, výrobní plán: vývoj, náklady, požadavky na pracovní sílu, zásobovací politika,…
Management, organizace: organizační struktura, klíčové manažerské osobnosti,….
Finanční plán: projekce nákladů, CF, majetkové a finanční struktury,….
Zakladatelský rozpočet
Nejlépe ve třech variantách – pesimistická, optimistická a realistická
Předpokládaný rozsah výnosů, nákladů a zisku (východiskem je objem prodeje, úroveň cen).
Potřebný rozsah hmotného a nehmotného majetku a jednotlivých složek oběžného majetku včetně zdrojů krytí.
Propočet očekávané výnosnosti podniku, hodnocení investičních akcí (doba návratnosti, vnitřní výnosové procento, čistá současná hodnota).
Očekávané CF
1.4 Podnikatelský proces jako
koloběh kapitálu
Zjednodušený koloběh kapitálu
Peníze vstupy výroba výstupy peníze
Peníze: základní vstup nutný pro podnikání
Vstupy: stálá aktiva, oběžná aktiva, zaměstnanci
Výroba: zpracování vstupů na výstupy
Výstupy: hotové výrobky, polotovary,
Peníze: ve formě tržeb (pohledávka)
Reprodukční proces
v
ýr
o
b
a
Právní aspekty podnikání
Podnikání zasahuje do mnoha právních odvětví práva
soukromého (právo obchodní, občanské, pracovní,
mezinárodní, soukromé) i práva veřejného (právo
finanční, správní, trestní).
Změny zákonů a jejich novelizace: nutnost pracovat s
aktuálními právními normami.
Základní právní rámec podnikání upravuje Listina
základních práv a svobod.
Čl.26 Listiny základních práv a svobod:
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu
k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou
hospodářskou činnost.
Podnikání
Dle Obchodního zákoníku se podnikáním rozumí: „Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. NOZ definuje podnikatele.
Současný systém podnikání upravují především tyto zákony:
Zákon č. 89/2012, NOZ (do 31.12.2013)
Zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání.
Zákon č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích (1.1.2014)
Další zákony: Daňové zákony
Zákon o účetnictví
Zvláštní zákony upravující podnikání např. notářů, lékařů, auditorů,…
Zákon o obchodních korporacích
Zákon o obchodních korporacích je zkrácený
název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích). Jde o zákon, který zčásti nahradil
dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především
úpravě obchodních společností a družstev, obchodní
závazkové právo je obsaženo v novém občanském
zákoníku. Jeho hlavním autorem je Bohumil Havel.
Poslanecká sněmovna jej schválila 16. prosince 2011,
senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej
podepsal 20. února. Účinnost zákona je stejně jako u
nového občanského zákoníku stanovena na 1. leden
2014.
Podnikatel
Osoba, která vykonává podnikatelskou činnost.
Živnostenský zákona: fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem pro provozování živnostenského podnikání.
Zákon o obchodních korporacích: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a
odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo odborným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“ ( 420)
Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
NOZ - 421, 422
Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.
Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem, připojí-li k němu dodatky charakterizující jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé.
Fyzická osoba
FO: biologická bytost od narození až do smrti. Nabývá způsobilosti k právům a povinnostem (právní subjektivitu) dnem narození. Způsobilost k právním úkonům nabývá v plném rozsahu dosažením plnoletosti – 18 let.
Možnosti fyzické osoby:
Samostatně podnikat
Založit společnost (sdružení)
Založit korporaci (společnost.)
Sdružení (NOZ, 2716 – 2746):
Několik osob se může sdružit, aby společně dosáhly sjednaného účelu.
2716: zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.
Právnická osoba
118 - 418
Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským
právním jednáním, rozhodnutím orgánu veřejné
moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví
jiný právní předpis ( 122)
Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje
písemná forma
Právnická osoba vzniká dnem zápisu do
veřejného rejstříku ( 126)
Jménem právnické osoby je její název . Musí
odlišovat právnickou osobu od jiné osoby a musí
obsahovat označení právní formy( 132)
Právnická osoba
Právnickou osobu označuje NOZ jako
„organizovaný útvar, který má právní osobnost
(subjektivitu).
Majetek právnické soby nepatří (na rozdíl od
osob fyzických) jejím zřizovatelům, ani členům
kolektivních orgánů. Náleží přímo právnické
osobě.
Právnické osoby mohou sloužit soukromým
zájmům (obchodní banka) nebo zájmu veřejnému
(Česká národní banka).
Typy právnických osob
Podle NOZ rozlišujeme tři typy právnických osob:
korporace, fundace a ústavy
Korporace: základem je společenství lidí nebo
právnických osob, korporace bez společníků nemůže
existovat. V korporacích je vždy někdo, kdo o věcech
korporace rozhoduje (člen nebo společník) a současně má
podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku.
Mezi obchodní korporace patří: veřejná obchodní
společnost, komanditní společnost, společnost s ručením
omezeným, akciová společnost a družstvo včetně
družstva bytového a sociálního.
Primárním úkolem korporací je podnikání, tedy
dosahování zisku.
Fundace a ústavy
Fundace: jedná se zpravidla o nadace nebo
nadační fondy. Jejich základ (fundus) tvoří
majetek určený k určitému účelu.
Ústavy: zde je osobní i majetková složka
propojena. Ústav nemá členy stejně jako
korporace, ale zaměstnance. Majetek
ústavu není tak chráněn jako u fundací. V
současnosti se jedná především o obecně
prospěšné společnosti.
Rodinný závod
Závod (dříve podnik) je v novém pojetí stále
chápán jako věc, ale pro jeho vznik a vymezení
jeho obsahu je více zohledněna vůle jeho
vlastníka (podnikatele)
V rodinném závodě budou spolupracovat
manželé nebo ostatní příbuzní.
Rodinný závod: speciální typ obchodního závodu
Pracují zde manželé, jejich příbuzní až do třetího
stupně nebo osoby „sešvagřené“ až do druhého
stupně.
Může se jednat i o osoby, které trvale pracují pro
rodinu.
Živnostenský zákon - Zákon č. 455/1991
Sb. o živnostenském podnikání - 2, 3
2 Živnost
Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
3 živností není:
Provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi…..
Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob (např. lékařů, veterinárních lékařů, advokátů…..
Živností dále není: činnost bank, pořádání loterií, zemědělství, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem…..
Živnostenský zákon - 5
Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Státní povolení k provozování živnosti – koncese se vyžaduje jen v případech vymezených ŽZ.
Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území ČR – zahraniční osoba – může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Bydlištěm je trvalý pobyt.
U zahraniční osoby například je nutný překlad požadovaného dokladu do češtiny tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Nebo se jedná o udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo dlouhodobému pobytu.
Živnostenský zákon - 6, 7
Všeobecné podmínky provozování živnosti:
Dosažení věku 18 let
Způsobilost k právním úkonům
Bezúhonnost
Za bezúhonnou osobu se pro účely ŽZ nepovažuje
osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný
čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin
spáchán v souvislosti s podnikáním.
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence
Rejstříku trestů.
Zvláštní podmínky provozování živnosti:
odborná nebo jiná způsobilost
Živnostenský zákon - 8, 9, 10
Překážky provozování živnosti
Živnost nemůže provozovat osoba, na kterou byl vyhlášen
konkurz, dále podnikatel, kterému bylo zrušeno živnostenské
oprávnění podle 58 odst. 2-4.
Rozdělení živností
Ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí
být provozovány na základě ohlášení
Koncesované, které smějí být provozovány na základě
koncese
Živnostenské oprávnění
Živnostenské oprávnění vzniká právnickým osobám již
zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám,
které se do OR nezapisují a fyzickým osobám:
U ohlašovacích živností vzniká dnem ohlášení
u koncesovaných dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
udělení koncese.
Živnostenský zákon - 11
Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená
podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz
živnosti a za dodržování živnostenskoprávních
předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Může
být ustanoven maximálně pro 4 podnikatele.
Odpovědný zástupce Musí splňovat všeobecné i
zvláštní podmínky.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit:
Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje
zvláštní podmínky provozování živnosti.
Podnikatel, který je právnickou osobou, pro
živnost vyžadující splnění zvláštních podmínek.
Živnostenský zákon - 17
Provozovna je prostor, v němž je živnost
provozována. Za provozovnu se považuje i
automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji
zboží nebo poskytování služeb a mobilní
provozovna.
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně
označena obchodní firmou nebo názvem nebo
jménem a příjmením podnikatele a jeho
identifikačním číslem a identifikačním číslem
provozovny.
V případě prodeje zboží nebo poskytování služeb
musí být uvedena také provozní doba kategorie a
třída u ubytovacích zařízení.
Živnostenský zákon - 19
Ohlašovacími živnostmi jsou:
Živnosti řemeslné (podmínkou provozování je odborná způsobilost uvedená v 21 a 22.
Živnosti vázané (podmínkou je odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2.
Živnost volná, u které není jako podmínka odborná způsobilost stanovena.
Živnostenský zákon - 20, 21
Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č.
1 k tomuto zákonu.
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o:
Řádném ukončení středního vzdělání s výučním
listem příslušného oboru vzdělání
Řádném ukončení středního vzdělání s maturitou
v příslušném oboru
Řádném ukončení vyššího odborného vzdělání
Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání
Uznání odborné kvalifikace
Ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace
na základě zákona o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání
Živnostenský zákon - 22
Doklady prokazující odbornou způsobilost mohou
být nahrazeny doklady o: řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem
v příbuzném oboru vzdělání a rok praxe v oboru
řádném ukončení středního vzdělání s maturitou v příbuzném
oboru vzdělání a rok praxe v oboru
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném
oboru vzdělání a rok praxe v oboru
Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné
příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů
Dále: Doklady o řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou
pracovní činnost
Potvrzením o vykonání šestileté praxe
Živnostenský zákon - 23, 24
Živnosti vázané jsou živnosti uvedené v příloze
č. 2 k tomuto zákonu.
Odborná způsobilost pro vázané živnosti je
stanovena přílohou č. 2 k tomuto zákonu nebo
je upravena zvláštními předpisy uvedenými v
této příloze.
Občan ČR nebo jiného členského státu EU
může prokázat odbornou způsobilost dokladem
o uznání odborné kvalifikace vydaným
uznávacím orgánem podle zákona o uznávání
odborné kvalifikace.
Živnostenský zákon - 25
Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností,
pro jejichž provozování není vyžadována odborná ani
jiná způsobilost. Musí být splněny pouze všeobecné
podmínky.
Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti
volné jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Příklady:
Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví,
rybníkářství, lesnictví a myslivost
Chov zvířat a jejich výcvik
Výroba strojů a zařízení…….
Živnostenský zákon - 26, 27
Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č.
3 k tomuto zákonu.
Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je
stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je
upravena zvláštními předpisy uvedenými v této příloze.
Občan ČR nebo jiného členského státu EU může
prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání
odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem
podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
ŽÚ stanoví nebo změní podnikateli podmínky
provozování živnosti na základě tohoto zákona anebo
na základě zvláštních právních předpisů.
Živnostenský zákon - 34
Podnikatel provozující živnost, která spočívá
v obchodní činnosti je oprávněn, zůstane-li zachována
povaha živnosti: také:
Pronajímat zboží
Zprostředkovávat koupi a prodej
Provádět na zboží drobné změny – na přání
zákazníka
Provádět montáž
Provádět výměnu vadných součástí
Dále je oprávněn provádět servis zboží – pomocí
odborně způsobilých osob.
Živnostenský zákon - 42
Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní
činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění
výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li
zachována povaha živnosti.
Dále má právo:
nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných
výrobců, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby,
vyrábět a potiskovat obaly a etikety a jiné pomocné prostředky
umožňující prodej výrobků, které vyrábí,
pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců
stejného druhu, jakož i příslušenství,
provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.
Živnostenský zákon - 45, 45a, 46, 47
45 uvádí, co musí fyzická osoba a právnická osoba uvést
v ohlášení.
45a: Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti
Podat přihlášku k daňové registraci
Oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti
Podat přihlášku k důchodovému pojištění
Podat přihlášku k nemocenskému pojištění
Oznámit vznik nového pracovního místa nebo jeho obsazení
Podat oznámení o veřejném zdravotním pojištění
Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na
tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.
46 uvádí, co připojí k ohlášení fyzická a právnická osoba.
47: Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem,
provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5
dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.
Živnostenský zákon - 50, 51, 54
50: Náležitosti žádosti o koncesi.
51: Zjistí-li ŽÚ, že nejsou splněny náležitosti
žádosti o koncesi, vyzve žadatele k odstranění
závad. Odstraní-li žadatel závady, zahájí ŽÚ
projednání žádosti, jinak řízení zastaví.
54: Živnostenský úřad do 5 dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o udělení
koncese provede zápis do živnostenského
rejstříku a podnikateli vydá výpis.
Živnostenský zákon - 57
Živnostenské oprávnění zaniká:
Smrtí podnikatele
Zánikem právnické osoby
Uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou
Výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v OR nebo jejího předmětu podnikání z OR
Stanoví-li tak zvláštní předpis
Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění
Živnostenský zákon - 58
Živnostenský úřad zruší živnostenské
oprávnění, jestliže:
Podnikatel již nesplňuje podmínky podle 6
Nastanou překážky podle 8
Podnikatel o to požádá
Zápis do živnostenského rejstříku na základě
ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem
Živnostenský zákon - 60 Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné
správy, jehož správcem je Živnostenský úřad ČR a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady.
Rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. m a rodných čísel, která živnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními předpisy.
Na požádání ŽÚ z rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě:
Podnikateli výpis podle 47 odst. 2 nebo 3
Úplný výpis s výjimkou uvedenou výše
Částečný výpis – požadované údaje s výjimkou
Potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zápis není.
Živnostenský zákon - 60a, 60b,
60c, 60d
60a: Živnostenskou kontrolu provádějí živnostenské
úřady, které sledují, zda jsou plněny podmínky stanovené
ŽZ. Při kontrole může živnostenský úřad vyžadovat od
podnikatele doklady o splnění těchto povinností
60b: Kontrolní činnost vykonávají zaměstnanci ŽÚ, mohou
pořizovat zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou
být přizvání zástupci dalších orgánů a osob určených
zvláštními předpisy.
60c: Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím
zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není
důvodem k přerušení kontroly.
60d: ŽÚ může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění
nedostatků. V tomto rozhodnutí se stanoví přiměřená lhůta
k odstranění. Proti rozhodnutí je možno podat do 15 dnů
odvolání.
Živnostenský zákon - 61
61 uvádí, jakých přestupků se může dopustit
fyzická osoba (neustanoví odpovědného
zástupce, předloží nepravdivé čestné
prohlášení o bezúhonnosti, provozuje činnost
na kterou nemá oprávnění).
Za přestupek lze uložit pokutu od 10 000 do
1 000 000. V blokovém řízení lze uložit pokutu
do 5 000.
Správní delikt: pokuty za správní delikt u
právnické osoby: 500 000 – 1 000 000
Živnostenský zákon - 63
Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je:
živností volnou,
předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo
předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění.
Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
Jednotný registrační formulář
(JRF) Ohlášení se provádí na jednotném registračním
formuláři (JRF),který nahrazuje různé typy formulářů
pro podání.
Ve formuláři je zapotřebí uvést:
Obchodní firmu nebo název, sídlo
U odpovědného zástupce identifikační údaje
Předmět podnikání
Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude
provozování živnosti zahájeno bezprostředně po
vzniku živnostenského oprávnění
Datum zahájení provozování živnosti
Datum ukončení provozování živnosti, pokud se
bude provozovat živnost na dobu určitou
Jednotný registrační formulář
(JRF)
Pomocí JRF je možné dále učinit ty
registrace, které podnikatel musel učinit
před vstupem do podnikání, ale i během
podnikání, a to na:
živnostenském úřadě,
finančním úřadě,
příslušné správě sociálního zabezpečení,
zdravotní pojišťovně,
úřadu práce.
JRF ve vztahu k finančnímu úřadu
Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby
Přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob
Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty
Přihláška k dani z nemovitosti
Přihláška k dani silniční
Přihláška k registraci pro plátcovy
Přihláška k registraci – stálá provozovna
Přihláška k dani z příjmů jako plátci
- Daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou
- Zajišťující daň z příjmů
JRF ve vztahu k ČSSZ, ZP a ÚP
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:
Oznámení o zahájení (ukončení) samostatné
výdělečné činnosti
Přihláška k důchodovému a nemocenskému
pojištění OSVČ
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:
Oznámení pojištěnce (fyzické osoby) o zahájení
(ukončení) samostatně výdělečné činnosti
Ve vztahu k úřadu práce:
Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho
obsazení (týká se fyzických i právnických osob)
3. Majetková struktura podniku:
dlouhodobý majetek
3.1 Základní pojmy
Základní schéma rozvahy
Základní pojmy
Členění majetku v praxi
Význam členění
Základní schéma rozvahy Aktiva Pasiva
Pohledávky za upsaný vlastní
kapitál
Stálá aktiva
•Dlouhodobý hmotný majetek
•Dlouhodobý nehmotný majetek
•Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
•Zásoby
•Pohledávky
•Krátkodobý finanční majetek
Ostatní aktiva
•Časové rozlišení
Vlastní kapitál
•Základní kapitál
•Kapitálové fondy
•Fondy ze zisku
•Nerozdělený zisk minulých let
•Hospodářský výsledek běžného
roku
Cizí kapitál
•Dlouhodobé závazky a úvěry
•Krátkodobé závazky a úvěry
•Rezervy
Ostatní pasiva
•Časové rozlišení
Základní pojmy
Majetek: souhrn všech věcí, peněz, pohledávek
a jiných majetkových hodnot, které patří
podnikateli a slouží k jeho podnikání.
Dlouhodobý majetek
Oběžný majetek
Likvidnost: schopnost jednotlivých aktiv přeměnit
se rychle a bez větších ztrát na peněžní
prostředky.
Likvidita: schopnost uhradit závazky.
Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku
(odvětví, typ, finanční politika)
Členění majetku v praxi – podle
různých kritérií
Členění podle charakteru účasti ve
výrobním procesu (výrobní, nevýrobní).
Členění podle technologické funkce ve
výrobním procesu (aktivní, pasivní).
Členění podle charakteru použití (v
použití, v rezervě, v pronájmu, v opravě,
nevyužitý)
Členění podle stáří a ekonomické
životnosti
Movitý, nemovitý
Význam členění
Analýza majetku z hlediska objemu a
struktury majetku, který se podílí na
výrobě přímo (nepřímo)
Analýza toho, zda majetek odpovídá
požadavkům výrobní činnosti.
Analýza z časového hlediska.
Analýza pro účely odpisování.
Určení stupně opotřebení.
3.2 Charakteristika a členění
dlouhodobého majetku
Členění:
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Členění dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek (podobně jako ostatní majetkové
složky) se zahrnuje do aktiv účetní jednotky a eviduje se v účtové třídě 0.
Dlouhodobý majetek zahrnuje:
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Podstatným rysem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je umožňovat nebo rozšiřovat existující podnikatelskou činnost. Za normálních podmínek tedy není určen k prodeji (k získání dodatečných peněžních prostředků), ale k dlouhodobému užívání v podniku.
Naproti tomu dlouhodobý finanční majetek nepořizuje podnik s cílem používat ho ke své činnosti, ale má ho ve své držbě proto, aby z něho dosáhl prospěchu v podobě určitých výnosů (např. přijaté dividendy) nebo v podobě jiného kapitálového zhodnocení (zejména v důsledku růstu tržních cen).
Dlouhodobý hmotný majetek
(účtová skupina 02 a 03)
U této skupiny majetku se obvykle uvádějí tyto charakteristické rysy:
fyzická podstata
dlouhodobost používání přesahující dobu jednoho roku
dosažení určité výše ocenění, kterou stanoví sama účetní jednotka s přihlédnutím zejména k principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení
K tomu, aby byl určitý majetek zahrnut do dlouhodobého hmotného majetku, nemusí vždy vyhovovat všem uvedeným znakům. Například do DHM se zahrnují vždy (bez ohledu na výši svého ocenění či na dobu použitelnosti) nemovitosti, tj. pozemky, budovy, stavby.
Dlouhodobý hmotný majetek
Mezi dlouhodobý hmotný majetek patří zejména:
pozemky, a to bez ohledu na výši ocenění
stavby, bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti (zachycují se zde všechny budovy, haly a stavby, a to bez ohledu na to, jakou mají trvanlivost či cenu, patří sem také byty a nebytové prostory, pokud jsou vymezené jako samostatné jednotky)
samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením v ocenění stanoveném účetní jednotkou a s dobou použitelnosti delší než jeden rok (patří sem stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky, inventář …)
Poznámka:
V zákoně o daních z příjmů je pro začlenění do dlouhodobého hmotného majetku stanovena hranice 40 000 Kč, řada účetních jednotek proto používá toto ocenění i v účetnictví.
Dlouhodobý hmotný majetek
pěstitelské celky trvalých porostů
(například chmelnice a vinice)
dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda,
hejna) s dobou použitelnosti nad jeden
rok a od výše ocenění určené účetní
jednotkou
jiný dlouhodobý hmotný majetek – bez
ohledu na výši ocenění. Patří sem
například umělecká díla (pokud nejsou
součástí stavby), movité kulturní
památky.
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek se účtuje na
příslušný účet účtové skupiny 02 (pokud
se odpisuje), popř. 03 (jestliže se
neodpisuje).
Odpisovaný majetek se opotřebovává
postupně a toto opotřebení se vyjadřuje
prostřednictvím odpisů (oprávek).
Odpisy jsou většinou fixní náklady,
majetek by měl být dostatečně využíván.
Dlouhodobý nehmotný majetek
(účtová skupina 01)
Tato skupina majetku má následující
znaky:
je nehmotné povahy
doba používání je delší než jeden rok (touto
dobou se rozumí doba, po kterou je majetek
využitelný pro současnou činnost)
dosahuje výše ocenění, kterou stanoví sama
účetní jednotka
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill.
Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se zřízením (založením) nového podniku. Jedná se například o soudní a notářské poplatky a jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za zprostředkování, nájemné případně další výdaje spojené se zahájením podnikání.
Software (programové vybavení) za předpokladu, že není součástí nabytého hardware a jeho ocenění.
Ocenitelná práva – jedná se zejména o výrobně technické poznatky (know-how), licence.
Poznámka:
V zákoně o daních z příjmů je uvedena hranice pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku 60 000 Kč, proto i v tomto případě řada účetních jednotek používá toto ocenění také v účetnictví.
Dlouhodobý finanční majetek
(účtová skupina 06)
Tento majetek zahrnuje aktiva, která podnik
nakupuje, vlastní, případně půjčuje s cílem
dlouhodobě (po dobu delší než 1 rok) investovat
volné peněžní prostředky takovým způsobem,
který mu přinese očekávaný výnos charakteru
dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu
tržních cen držených aktiv apod.
Tato aktiva tedy nejsou určena k užívání při
běžné provozní činnosti podniku.
Různé druhy dlouhodobého finančního majetku
umožňují podniku pořídit si vhodné „portfolio“,
tzn. umístit peněžní prostředky tak, aby mu
přinesly co nejvyšší výnos.
Dlouhodobý finanční majetek
(účtová skupina 06)
Mezi dlouhodobý finanční majetek patří zejména: majetkové podíly (účasti) v jiném podniku, které zakládají
podstatný nebo rozhodující vliv (umožňující spolupodílet se na provozní a finanční politice podniku, do něhož bylo investováno, či tyto podniky ovládat s cílem dosahovat tím určitého prospěchu, ale i podíly (účasti) menšinové, spojené s právem na dividendy nebo podíly na zisku,
jiné cenné papíry majetkové povahy, které podnik dluží po dobu delší než 1 rok a z nichž mu plynou nároky na určité výnosy, či které drží se záměrem kapitálově je zhodnotit,
dlužné cenné papíry, tj. cenné papíry úvěrového charakteru (např. nakoupené dluhopisy) s dobou splatnosti přesahující 1 rok, které přinášejí výnosy zejména v podobě úroků a které podnik drží do jejich splatnosti nebo je drží jako realizovatelné (hodlá je později prodat),
půjčky poskytnuté jiným subjektům, a to s dobou splatnosti delší než 1 rok (např. vklad podniku jako tichého společníka do jiného podniku),
dlouhodobé termínované vklady peněžních prostředků (nesoucí výnosový úrok) apod.
Poznámka: V případě, že podnik hodlá finanční majetek držet po dobu kratší než 1 rok, bude začleněno do kategorie krátkodobého finančního majetku (účtová skupina 25).
3.3 Oceňování dlouhodobého
majetku
Pořizovací cena
Vlastní náklady
Reprodukční pořizovací cena
Další možnosti ocenění
Pořizovací cena
Touto cenou se oceňuje dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný i finanční) pořízený za úplatu.
Do této ceny patří nejen tzv. cena pořízení, ale i náklady s jeho pořízením související.
Cena pořízení je cena nákupní (tj. zaplacená nebo dohodnutá s dodavateli majetku), bez vedlejších pořizovacích výdajů.
Pomůckou pro určení, zda musí podnikatel zahrnout výdaje do pořizovací ceny, je kritérium, zda bez výše uvedené částky by mohl pořídit hmotný majetek.
Pořizovací cena
Mezi vedlejší pořizovací náklady patří například:
doprava (i vnitropodniková), montáž, clo
průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (včetně variantních řešení), které tvoří součást stavebních objektů
náklady související s uvedením předmětu do užívání
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby
úroky zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne (týká se úroků vyúčtovaných do doby zařazení majetku do užívání)
Pořizovací cena
Do pořizovací ceny DHM a DNM nelze zahrnout
výdaje na opravy a údržbu, kurzové rozdíly, výdaje
na vybavení pořizované investice zásobami apod.
U cenných papírů a podílů jsou součástí
pořizovací ceny také přímé náklady s pořízením
související, jako jsou poplatky makléřům,
poradcům, burzám apod.
Souhrn cen pořízení a vedlejších pořizovacích
nákladů je tedy rozhodující (u plátců DPH po
odpočtu DPH) pro to, zda je splněn hodnotový limit
pro vznik dlouhodobého majetku.
Pořizovací cena
Pro oceňování dlouhodobého majetku platí dále tyto zásady:
pořizovací cena dlouhodobého majetku se snižuje o dotaci poskytnutou na pořízení tohoto majetku
PŘÍKLAD
Účetní jednotka zařazuje do užívání budovu, za kterou dodavatel vyúčtoval celkem 10 000 000 Kč.
Na postavení této budovy firma obdržela dotaci ve výši 2 500 000 Kč.
Řešení:
Pořizovací cena budovy činí 7 500 000 Kč.
Pořizovací cena
pořizovací cena dlouhodobého majetku se
zvyšuje o výdaje na dokončené technické
zhodnocení, a to vždy v roce dokončení a
převzetí těchto prací do užívání
PŘÍKLAD
Účetní jednotka pořídila v březnu 2012 autobus za
2 000 000 Kč. V červnu 2012 byla provedena
montáž klimatizace za 250 000 Kč.
Řešení:
Pořizovací cena autobusu je 2 250 000 Kč.
Pořizovací cena
do pořizovací ceny se zahrnou i náklady na vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby
PŘÍKLAD
Účetní jednotka si nechala stavební firmou postavit novou výrobní halu na místě, kde již předtím byl nevyužívaný objekt skladu. Jeho zůstatková cena činila 200 000 Kč. Náklady na likvidaci skladu činily 100 000 Kč. Náklady na pořízení nové budovy byly 2 500 000 Kč.
Řešení:
Pořizovací cena výrobní haly 2 800 000 Kč.
Vlastní náklady
Takto se ocení dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, který je vytvořen vlastní činností.
Do vlastních nákladů se zahrnují nejen veškeré přímé náklady, ale i nepřímé náklady bezprostředně související s vytvářeným dlouhodobým majetkem – tzv. výrobní režie (popř. i správní režie, pokud byl majetek zhotovován dlouhodobě – po dobu delší než jeden rok).
UPOZORNĚNÍ
Do vlastních nákladů se v žádném případě nesmí zahrnout zisk a u poplatníka – fyzické osoby ani hodnota vlastní práce.
Vlastní náklady
Příklad
Poplatník vyrobil ve vlastní režii stroj, který bude
používat při své podnikatelské činnosti.
Sledované náklady související s výrobou tohoto
stoje byly: spotřeba materiálu 20 000 Kč, mzdy
(včetně sociálního a zdravotního pojištění)
50 000 Kč, režijní výdaje 15 000 Kč.
Řešení
Stroj bude oceněn na úrovni vlastních nákladů
ve výši 85 000 Kč.
Reprodukční pořizovací cena
Stanovuje se na základě zákona o oceňování majetku, zejména u majetku:
Nabytého darováním nebo zděděním, je-li doba od nabytí delší než 1 rok
Nově zjištěného a nezachyceného v účetnictví (daňové evidenci) – inventarizační přebytek
Movitého, který fyzická osoba pořídila úplatně v době delší než 1 rok před jeho vložením do obchodního majetku
Nemovitého majetku, který fyzická osoba pořídila nebo vyrobila ve vlastní režii v rámci nepodnikatelské činnosti v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku
Reprodukční pořizovací cena
Příklad:
Pan Šťastný pořídil v rámci nepodnikatelské činnosti v roce
2002 nemovitost za 2 400 000 Kč a osobní automobil za
600 000 Kč. V roce 2006nemovitost i auto vložil do
obchodního majetku své firmy. Znalecké ocenění
nemovitosti je 2 500 000 Kč a na osobní automobil 220 000
Kč.
Řešení:
Nemovitost bude evidována v obchodním majetku za
skutečnou pořizovací cenu (2 400 000 Kč) – doba mezi
nabytím a vkladem je kratší než 5 let. Osobní automobil
bude vložen do obchodního majetku v reprodukční
pořizovací ceně 220 000 Kč – doba mezi nabytím a
vložením je delší než 1 rok.
Další možnosti ocenění
Zůstatková cena
Odráží dynamiku změn ve výši DM
Vypočítá se podle vzorce ZC = VC - oprávky
Likvidační cena
Cena v době likvidace. Likvidační cena se
může rovnat zůstatkové ceně. Pokud je
zůstatková cena rovna nule, je likvidační
cena rovna ceně šrotu.
3.4. Opotřebení majetku včetně
oprav a udržování
Opotřebení DM
Typy opotřebení
Ukazatele charakterizující stupeň
opotřebení
Opravy a udržování
Opotřebení DM
Probíhá průběžně
Dochází k postupnému znehodnocování
DM s nutností jeho náhrady
Vyjádření úbytku hodnoty DM pomocí
stupně opotřebení:
So = (PC – ZC )/ PC*100 =
(oprávky/PC)* 100
Typy opotřebení
Fyzické opotřebení – mění se fyzikálně-mechanické vlastnosti DHM a tím se omezuje možnost použití takovéhoto DHM. Průběh je ovlivněn těmito faktory: kvalitou vyrobeného (pořízeného) DHM, vhodností nasazení a použití DHM, odpovídající kvalifikací pracovníků, pravidelné provádění oprav, optimální využití.
Ekonomické opotřebení (morální) – tzn. že z ekonomického hlediska je daný DHM neefektivní k dalšímu používání. Důležitou otázkou je zde otázka inovací (mohl být vyvinut výkonnější stroj pro danou výrobu, než máme v podniku).
Ukazatele charakterizující stupeň
opotřebení
Stupeň opotřebení So = (PC – ZC )/ PC * 100 = (1 – ZC/PC) * 100. Max. hodnota So = 100 %. Různá velikost So je dána různou dobou odpisování. Vysoká hodnota So = vysoké opotřebení. Investujete-li = stupeň opotřebení se sníží.
pomocí časové normy:
So = S / N * 100 = relativní životnost / normovaná životnost * 100
vyjádření stupně opotřebení podle objemu výkonu práce
So = P / N = skutečný výkon / normovaný výkon
So = Ps / Pn * 100 = skutečná pracovní doba / normovaná pracovní doba * 100
So = P / N * (100 – L) , kde L = likvidační cena v %
Opravy a udržování
Opravy: odstranění fyzického opotřebení (poškození)
Na opravy si podnik může vytvářet rezervy, které mohou být daňově uznatelné (zákon o rezervách)
Udržování: pravidelná péče – zpomalení průběhu fyzického opotřebení. Odstranění drobných závad.
Strategie údržby
Údržba podmíněna vznikem poruchy
Plánovitá údržba
Údržba závislá na stavu (diagnostika)
Střídající se strategie
3.5 odpisy dlouhodobého majetku
Odpisy
Účetní
Daňové
Zákon o dani z příjmu
Účetní odpisy Podstata odepisování majetku: postupné přenášení ceny
majetku do nákladů
Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení
Časové odpisování: je postaveno na předpokladu snižování hodnoty majetku v závislosti na délce jeho používání. Podle typu majetku volíme rovnoměrné, zrychlené (degresivní) či zpomalené (progresivní) účetní odpisy. Př.: Nově zakoupený automobil budeme používat každý rok přibližně stejně a jeho hodna bude klesat stejnou rychlostí, použijeme rovnoměrné odpisování. Zrychlené odpisy jsou typické pro počítače, kdy k největšímu poklesu ceny dochází v prvních letech používání. Naopak budovy na ceně ztrácí až ke konci své životnosti.
Výkonové odpisování: používáme u majetku, jehož hodnota se snižuje mírou jeho skutečného využívání. Př.: výrobní zařízení, u kterého je životnost dána počtem zhotovených výrobků. Odpis v jednotlivých letech vypočítáme vynásobením odpisového koeficientu a např. počtem výrobků v daném roce. Odpisový koeficient je určen poměrem vstupní ceny majetku a přepokládaným počtem kusů výrobků, který za svou životnost může vyrobit.
Účetní odpisy
Zásady odpisování:
Právo na odpisování má vlastník
Odepisuje se činný i nečinný majetek
Odepisovat se začíná v měsíci
následujícím po měsíci zařazení
majetku
Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny
Odepisujeme maximálně do výše VC
(zvýšené VC)
Metody účetních odpisů
Daňové odpisy
Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
Odpisová skupina
Rovnoměrné odpisování Roční odpisová sazba
Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce
Zrychlené odpisování
Koeficienty pro zrychlené odpisování
Odpisy nehmotného majetku
Vzorečky pro výpočet daňových
odpisů
Rovnoměrné odpisy:
O = VC * Os
Při technickém zhodnocení O = ZVC *
Os
Zrychlené odpisy
1. rok = VC/K1
2. a další roky = 2*ZC/K-n
Při TZ: 2*ZCzv/Ktz
2*ZC/Ktz - ntz
Zákon o dani z příjmu
26 Zákona o daních z příjmů – hmotný majetek
27 Zákona o daních z příjmů – majetek vyloučený z odpisování
30 Zákona o daních z příjmů – zatřízení majetku do odpisové skupiny
31, 32 Zákona o daních z příjmů - odpisování
32a Zákona o daních z příjmů – nehmotný majetek
Hmotný majetek dle zákona o dani z
příjmu - 26 • Hmotným majetkem se rozumí (Zákon č.
586/1992 Sb.):
samostatné movité věci, či samostatné soubory movitých věcí, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok
budovy, domy a byty nebo nebytové prostory (vymezené zvláštním předpisem)
stavby – s výjimkou: provozních důlních děl
drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30m2 a výšku 5m
oplocení sloužící k zajištění lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou
Hmotný majetek dle zákona o dani z
příjmu - 26
pěstitelské celky trvalých porostů s
dobou plodnosti delší než tři roky
základní stádo a tažná zvířata
jiný majetek:
technické zhodnocení a výdaje na otvírky
nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud
nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu
hmotného majetku
technické rekultivace
výdaje hrazené nájemcem,
Majetek vyloučený z odpisování -
27 bezúplatně převedený majetek dle smlouvy o
finančním pronájmu (částka nižší než 40 000 Kč)
pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří
hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení
movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek
hmotný majetek darovaný, který byl předmětem daně darovací a byl od této daně osvobozen
inventarizační přebytky nezaúčtované ve prospěch výnosů
majetek převzatý povinně bezúplatně dle zvláštních předpisů
najatý hmotný majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí
Odpisové skupiny - 30
V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný
majetek do odpisových skupin dle Zákona o daních příjmu
Odpisová skupina Doba odpisu Příklady majetku
1. 3 roky ruční mechanizované nářadí a nástroje
2. 5 let motorová vozidla, většina strojního zařízení
3. 10 let trezory, kovové konstrukce, lokomotivy
4. 20 let budovy ze dřeva a plastů
5. 30 let budovy, dálnice, silnice, nádrže
6. 50 let budovy administrativní, obchodních domů,
muzea, komplexy budov
Rovnoměrné daňové odpisy - 31
Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým
skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby
a) roční odpisová sazba (%) pro hmotný majetek
neodpisovaný podle písmen b-d:
Odpisová
skupina
Odpisování
v 1. roce
Odpisování
v dalších
letech
Pro
zvýšenou
VC
1. 20 40 33,3
2. 11 22,25 20
3. 5,5 10,5 10
4. 2,15 5,15 5
5. 1,4 3,4 3,4
6. 1,02 2,02 2
Rovnoměrné daňové odpisy - 31
b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce
odpisování o 20 %
Může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní
výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro lesnictví a
zemědělství
Odpisová
skupina
Odpisování
v 1. roce
Odpisování
v dalších
letech
Pro
zvýšenou
VC
1. 40 30 33,3
2. 31 17,24 20
3. 24 8,4 10
Rovnoměrné daňové odpisy - 31
c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce
odpisování o 15 %
může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení
pro čištění a úpravu vod
Odpisová
skupina
Odpisování
v 1. roce
Odpisování
v dalších
letech
Pro
zvýšenou
VC
1. 35 32,5 33,3
2. 26 18,5 20
3. 19 9 10
Rovnoměrné daňové odpisy - 31
d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce
odpisování o 10 %
může použít poplatník, který je prvním vlastníkem
hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v
odpisových skupinách 1 až 3
Odpisová
skupina
Odpisování
v 1. roce
Odpisování
v dalších
letech
Pro
zvýšenou
VC
1. 30 35 33,3
2. 21 19,75 20
3. 15,4 9,4 10
Zrychlené odpisy - 32
Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou
odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro
zrychlené odpisování:
odpisová
skupina
v 1. roce
odpisování
v dalších
letech
odpisování
pro zvýšenou
zůstatkovou
cenu
1. 3 4 3
2. 5 6 5
3. 10 11 10
4. 20 21 20
5. 30 31 30
6. 50 51 50
Zrychlené odpisy - 32
platí, že poplatník, který je prvním vlastníkem, si může zvýšit v prvním roce odpisování odpis o: 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a
lesnictví
15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod
10 % vstupní ceny hmotného majetku dle Zákona o dani z příjmu v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v 31 odst. 5 Zákona o dani z příjmu (Zákon č. 586/1992 Sb.).
Technické zhodnocení
Technickým zhodnocením se rozumí vždy výdaje
na dokončení nástavby, přístavby a stavební
úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku
pokud převýší částku 40 000 Kč za dané období.
Za rekonstrukci je považován takový zásah do
majetku, který má za následek změnu jeho účelu
nebo technických parametrů.
Modernizace majetku je rozšíření vybavenosti
nebo použitelnosti majetku.
Dále se za technické zhodnocení považují výdaje
na dokončení
nástavby, přístavby a stavebních úprav,
rekonstrukce a modernizace, pokud je hradí
budoucí nájemce na cizím hmotném majetku a
vlastník je nezahrne do vstupní ceny
Odpisy nehmotného majetku - 32a
Doba odpisování dlouhodobého
nehmotného majetku:
Majetek Doba odpisování
Audiovizuální dílo 18 měsíců
Software a nehmotné
výsledky výzkumu a vývoje
36 měsíců
Zřizovací výdaje 60 měsíců
Ostatní nehmotný majetek 72 měsíců
3.6 Využití DHM
Fondová účinnost a fondová náročnost
Výrobní kapacita
Výkon výrobního zařízení a časový fond
Využití výrobní kapacity
Zvyšování využití výrobní kapacity
3.6 Využití DHM
Fondová účinnost Fú = Q/DHM (Kč produkce /jednotku DHM v Kč)
Velmi jednoduchý ukazatel
Problémy: typ ukazatele, cena, sortiment, organizační změny, problematika ocenění (při použití ZC ukazatel poroste, používají se PC – mění se v čase, podle dodavatele, způsobu pořízení – zkreslení ukazatele)
Fondová náročnost Fn = DHM/Q (Kč DHM/jednotka produkce)
Převrácená hodnota Fú
Udává, kolik DHM je vázáno na jednotku produkce
Výrobní kapacita
Výrobní kapacita – maximální možný objem produkce za časové období při plném využití výrobního zařízení a ploch Q = V*t
Výrobní kapacita je závislá na:
technická úroveň strojů a výrobního zařízení
doba činnosti
organizace práce a výroby
kvalifikace pracovních sil
použité suroviny
Vlivy jednotlivých činitelů se vzájemně překrývají a obtížně vyčíslují
Obecné vyjádření výrobní kapacity: výsledek výkonu výrobní jednotky a doby, po kterou je v činnosti
Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů
Výkon výrobního zařízení
Maximální množství produkce dosažené při plném
využití za jednotku časové doby, obvykle za 1
hodinu
Vychází se ze štítkového výkonu s přihlédnutím ke
konkrétním podmínkám
Výkon výrobního zařízení vyjadřujeme ve
výrobcích (stejně jako výrobní kapacita)
Doplňkově vyjadřujeme v technických jednotkách
(kW, kg,…)
Časový fond výrobního zařízení
Je to plánovaný počet dnů (hodin) jeho činnosti za rok.
Je závislý na zvláštnostech jednotlivých odvětví a oborů, přírodních podmínkách
Rozlišujeme tyto časové fondy:
Kalendářní časový fond Tk = 365 (366) dní, tj. 8760 (8784) hodin. Používá se při výpočtu výrobní kapacity v nepřetržitých výrobních procesech
Nominální časový fond Tn = kalendářní fond – nepracovní dny (soboty, neděle, svátky)
Využitelný (efektivní) časový fond Tp = nominální časový fond – plánované prostoje (plánované opravy, přemístění zařízení)
Využití výrobní kapacity
Zvyšování využití výrobní
kapacity Zvýšení časového (extenzivního) využití lze dosáhnout
Vyšší směnností (zvyšování počtu směn)
Zdokonalováním organizace práce (odstraňování prostojů, rychlé provádění oprav)
Lepší využívání pracovní doby (včasné příchody, dodržování přestávek)
Extenzivní využívání je omezeno: horní hranicí je kalendářní časový fond
Intenzivní využívání výrobní kapacity je dáno využitím technických parametrů strojů a zařízení
K růstu dochází:
Snižování pracnosti výrobků
Zkracování operačních časů
Zvyšování kvalifikace pracovníků
4. Majetková struktura podniku:
oběžný majetek
4.1 Charakteristika a struktura
oběžného majetku
Charakteristika oběžného majetku
Struktura oběžného majetku
Charakteristika oběžného
majetku
Má povahu krátkodobé spotřeby, jednorázově
se spotřebovává a tak plně přenáší svou
hodnotu do výrobku buď jako materiální
podstatu nebo součást.
Většinou nezachovává v procesu svou
naturální podobu, ale mění ji.
Doba obratu je 1 rok (1 výrobní cyklus)
Koloběh OA:
Peníze materiál polotovary nedok.výroba
Hotový výrobek pohledávka peníze
Struktura oběžného majetku
Do oběžného majetku řadíme:
Zásoby
Pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
4.2 Zásoby
Členění zásob
Skladovaný materiál
Zboží
Výrobky a rozpracovaná výroba
Členění zásob
Členění zásob:
Nakupované od dodavatelů (skladovaný materiál a zboží)
Vyrobené vlastní hospodářskou činností (výrobky, rozpracovaná výroba-polotovary, nedokončená výroba)
Zvířata - jsou specifickým druhem zásob typickým pro zemědělskou výrobu. Patří sem například mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobné zvířectvo, ne však základní stádo.
Skladovaný materiál
Suroviny (základní materiál)
Pomocné látky (přecházejí přímo do výrobku, ale netvoří jeho podstatu)
Provozovací látky (palivo, mazadla,….)
Náhradní díly (slouží k uvedení majetku do původního stavu)
Drobný hmotný majetek (účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem)
Movité věci (doba použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na PC)
Zboží
Patří zde vše, co podnik nakupuje za účelem
prodeje.
Zbožím jsou také vlastní výrobky, které byly
aktivovány a předány do vlastních prodejen
Pozemky, budovy a stavby, které podnik
pořizuje za účelem prodeje v nezměněné
podobě a sám je nepoužívá, nepronajímá a
neprovádí na nich technické zhodnocení.
Výrobky a rozpracovaná výroba
Výrobky jsou předměty vlastní výroby
určené k prodeji
Rozpracovaná výroba:
Nedokončená výroba: produkty, které již
prošly jedním nebo několika výrobními stupni
a nejsou již materiálem, ale také ne ještě
hotovým výrobkem
Polotovary vlastní výroby: obsahují
produkci určenou nejen k dohotovení do
podoby výrobků, ale i k samostatnému
prodeji (náhradní díly)
4.3 Pohledávky a krátkodobý
finanční majetek
Pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Cenné papíry
Pohledávky
Představují dluh vůči podniku vzniklý nezaplacením dodaných výrobků, prací a služeb.
V podniku vznikají především pohledávky:
z obchodních styků (z dodávek výrobků, zboží, prováděných výkonů, prací a služeb)
z investování kapitálu do finančních investic
z dalších důvodů (za zaměstnanci, nároky na vrácení daní…)
Pohledávky dle splatnosti:
Dlouhodobé (splatnost ve lhůtě delší než 1 rok)
Krátkodobé (splatné do 1 roku)
Krátkodobý finanční majetek
Vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost a předpokládaná držba (splatnost) do jednoho roku
Mezi KFM patří:
Hotovost (peníze, šeky, poukázky k zúčtování)
Ceniny (poštovní známky, kolky, telefonní a ostatní karty, stravenky)
Vkladové účty (běžný, vkladový, devizový)
Majetkové cenné papíry (podílové listy, akcie)
Dlužné cenné papíry (směnky, dluhopisy,…)
Cenné papíry
Členění z několika hledisek:
Podle převoditelnosti (na doručitele-
majitele, na řád, na jméno)
Podle charakteru důchodů plynoucího z
cenných papírů (cenné papíry přinášející
stálý důchod, proměnlivý důchod, neúročené
cenné papíry)
Z hlediska emise (hromadně vydávané,
individuálně vydávané
Základní druhy cenných papírů
Obligace – dlouhodobý úvěrový cenný
papír, jehož splatnost je většinou pevně
stanovena.
Zástavní list – úvěrový cenný papír,
který emituje peněžní ústav pro dlužníka,
který si chce od peněžního ústavu opatřit
půjčku. Půjčka je zajištěna zástavou.
Komunální list – úvěrový cenný papír,
který emituje peněžní ústav pro
veřejnoprávní instituce a orgány
Cenné papíry - pokračování
Investiční certifikáty – listiny zaručující podíl na investičním fondu a jeho výnosech
Podílové listy – pomocí nich lze zvyšovat vlastní kapitál
Opční obligace – dlužní úpisy
Státní pokladniční poukázky – cenné papíry, které slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu
Depozitní certifikáty – krátkodobé obchodovatelné a zúročitelné cenné papíry
Směnky – cenné papíry, ze kterých vyplývají písemné dlužnické závazky poskytující majitelům směnek právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek. Směnka vlastní, cizí, k inkasu, k úhradě)
Cenné papíry - akcie Akcie – cenný papír, který emituje akciová
společnost. Představuje část základního kapitálu akciové společnosti. Zní na určitou pevnou částku, tj. jmenovitou (nominální) hodnotu.
Skládá se ze dvou částí: pláště (vlastní akcie) a kupónového archu (slouží k vyplacení podílu) s talonem (průkaz na nový kuponový arch).
Členění: Kmenové: nejběžnější s právem na dividendu, účast na
valné hromadě, právo na podíl na likvidačním zůstatku
Prioritní: s přednostním právem na výplatu dividendy, privilegovaný podíl na likvidačním zůstatku, omezené hlasovací právo
Na majitele: držitel je anonymní, vždy volně převoditelné,
Na jméno: na určitou osobu, obtížnější prodejnost, lepší ochrana proti odcizení, v listinné podobě se převádí tzv. rubopisem (indosament – písemný projev vůle převést cenný papír na jiné jméno)
4.4 Oceňování oběžného
majetku
Oceňování oběžného majetku podle
způsobu nabytí
Metody oceňování skladových zásob při
jejich vyskladnění
Oceňování oběžného majetku
podle způsobu nabytí
Nakupované zásoby oceňuje podnik v
PC, tj. včetně vedlejších pořizovacích
nákladů,které s pořízením souvisejí.
PC zásob je vhodné rozdělit na cenu
zásob a náklady související s pořízením.
Zásoby pořízené bezplatně oceňujeme
reprodukční PC
Vlastními náklady u zásob vytvořených
vlastní činností.
Metody ocenění skladových
zásob při jejich spotřebě
Metoda průměrného ocenění: zásoby se ocení průměrnými PC všech dodávek příslušného druhu.
Metoda „first in – first out“ – FIFO: vychází z předpokladu, že zásoby nejdřív dodané na sklad se nejdříve spotřebují.
Metoda „last in – last out“ – LIFO: nejdříve se spotřebuje poslední dodávka a na skladě zůstanou dříve nakoupené zásoby. V ČR se nepoužívá.
4.5 Základní charakteristika
řízení OA
Základní charakteristika
Činitelé ovlivňující potřebu OA
Rychlost obratu OA
Ukazatel počtu obrátek
Ukazatel doby obratu
Základní charakteristika řízení
oběžného majetku
Způsob řízení oběžného majetku
ovlivňuje výši finančních prostředků v
podnicích
Řízení oběžného majetku (řízení
pracovního kapitálu) určuje potřebné
množství peněžních prostředků v
podniku
Čím úspěšněji, efektivněji bude podnik
řídit oběžný majetek, tím menší objem
peněžních prostředků bude potřebovat
Činitelé ovlivňující potřebu OA
Typ výroby (nejnižší v hromadné výrobě, nejvyšší v kusové výrobě; nižší v těžebním průmyslu, vysoká ve zpracovatelském průmyslu)
Objem výroby (vyšší objem – vyšší potřeba)
Struktura vyráběné produkce a šíře sortimentu(čím rozsáhlejší sortiment tím rozsáhlejší prostředky vázané v zásobách)
Délka výrobního cyklu (čím kratší, tím méně zásob)
Vlastní náklady výroby a oběhu a ceny vyráběné produkce
Úroveň společenské dělby práce (specializace, kooperace)
Technický rozvoj výroby (snížení spotřeby paliva, surovin, růst účinnosti pracovní síly – snížení vázanosti zásob)
Dodavatelsko-odběratelské vztahy
Většina faktorů je operativně ovlivnitelná
Rychlost obratu oběžných aktiv
Čím kratší dobu setrvávají OA v jedné z
forem, tím menší finanční prostředky v nich
budou vázány.
Rychlost obratu charakterizuje míru jejich
využití
Základní ukazatele míry využití OA:
Počet obrátek za určité období (zpravidla 1 rok)
Doba obratu oběžných aktiv
Ukazatel počtu obrátek
Je vyjadřován podílem celkového objemu realizované produkce za rok a průměrného stavu OA v dané roce
Převrácena hodnota je koeficient rychlosti obratu oběžných aktiv a udává, kolik Kč OA váže podnik na 1 Kč realizované produkce
Ukazatel počtu obrátek: n = O/S
n = počet obrátek OA za sledované období (1 rok)
O= hodnota realizované produkce za sledované období (Kč)
S= průměrný stav OA za sledované období (Kč)
Průměrný stav oběžných aktiv=( OAp + OAk) / 2
Ukazatel doby obratu
Lze jej vypočítat podle vzorce:
t = T/n
kde: t = je doba obratu OA (dny)
T = je délka období, za které je počítán počet obrátek, obvykle 1 rok, pro propočty je uvažováno 356 dní
n = je počet obrátek oběžných aktiv za uvažované období
Zrychlování doby obratu OA je možné ve všech sférách jejich koloběhu, rozhodující je ale snižování stavu zásob.
4.6 Řízení zásob
Význam zásob
Normativ výrobních zásob
Klasifikace zásob
Náklady spojené se zásobami
Stanovení optimální velikosti dodávky
Metody řízení zásob
Význam zásob
Ve struktuře oběžného majetku mají zásoby zpravidla nejvýznamnější podíl.
Funkčně se zásoby projevují:
Negativně: neproduktivně vážou část hodnot při současné spotřebě nákladů (skladování, ztráty)
Pozitivně: zabezpečují a umožňují plynulý průběh dílčích výrobních procesů, dovolují řešit časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou i kapacitní nesoulad navazujících výrobních a dopravních systémů.
Normativ výrobních zásob
Stanovení potřebného množství
peněžních prostředků vázaných v
zásobách je prováděno normováním
Normativ výrobních zásob je množství
peněžních prostředků trvale vázaných ve
výrobních zásobách podniku
Stanoví se pomocí časové normy a
průměrné denní spotřeby
Výpočet normativu zásob
Časová norma: Č = c/2 + p + t (dny),
Kde: c=dodávkový cyklus (c/2 = minimální zásoba), p=doba na kterou je dimenzována pojistná zásoba a t=doba nutná pro technické (technologické) zpracování
Normativ výrobních zásob pak lze určit:
N = Č x s …………………normativ zásob,
N ….. normativ výrobních zásob v korunách
Č ….. časová norma výrobních zásob ve dnech
s …… průměrná denní spotřeba výrobních zásob v korunách
Pro operativní řízení zásob lze vycházet i z tzv. zásobovací rovnice podle vzorce:
KZ = PZ + N – S
Klasifikace zásob podle stupně
zpracování
Výrobní zásoby (zejména suroviny, základní,
pomocné a režijní materiály, polotovary a
nakupované díly spotřebované při výrobě,
náhradní díly, nástroje, obalové materiály)
Zásoby rozpracovaných výrobků (polotovary
vlastní výroby, nedokončené výrobky)
Zásoby hotových výrobků
Zásoby zboží (výrobky nakoupené za účelem
jejich prodeje)
Klasifikace z hlediska účelu
zásob
Maximální zásoba: nejvyšší stav zásob, kterého je dosaženo v okamžiku dodávky
Minimální zásoba: nejnižší stav zásob, jehož je dosaženo v okamžiku před přijetím nové dodávky, pokud byla vyčerpána běžná zásoba
Běžná zásoba: část zásob, která zabezpečuje spotřebu daných prvků mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami
Pojistná zásoba: slouží ke krytí běžných odchylek
Technologická zásoba: materiály a výrobky, které potřebují před dalším zpracování jistou dobu skladování
Okamžitá zásoby (při potvrzování objednávek zákazníků):
Fyzická – skutečná zásoby ve skladu
dispoziční = fyzická – uplatněné a nesplněné požadavky na výdej + velikost umístěných dosud nevyřízených objednávek
Náklady spojené se zásobami
Objednací náklady: jsou spojeny s administrativou:
Při externím nákupu (dopravní, na kontrolu)
Při výrobě (příjem do skladu)
Náklady na udržování zásob:
Náklady vázanosti prostředků v zásobách (úroky z úvěrů)
Náklady na skladování a správu zásob, provoz skladu, evidence odpisů, ostraha, pojištění)
Náklady z rizika (vyřazení nepotřebných zásob, slevy)
Náklady z nedostatku (deficit: ztráta zákazníka, konkurenční pozice, prostoje)
Stanovení průměrné výše kapitálové
potřeby vázané ve výrobních zásobách Výrobní zásoby jsou v podniku vázány od jejich přijetí na
sklad do okamžiku jejich postupného předávání do výroby:
KPvz = s * Dvz
s = S / d
Dvz = Zb / 2 + Zp +Zt
KPvz = průměrná výše kapitálové potřeby vázané v zásobách
s = průměrná denní spotřeba výrobních zásob (Kč)
Dvz = průměrná doba vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách (dny)
d = počet dní ve sledovaném období
S = spotřeba výrobních zásob za sledované období (Kč)
Zb = zásoba běžná, Zp = zásoba pojistná, Zt = zásoba technologická
Výpočet velikosti zásob
Stanovení optimální velikosti
dodávky
Cílem je minimalizace součtu nákladů na udržování zásob a objednacích nákladů.
Model „Ekonomického objednacího množství“ EOM: koncepce, která určuje optimální objednací množství na základě nákladů na objednávku a nákladů na skladování (udržování) zásob.
Náklady na skladování a objednací náklady se vyvíjejí v závislosti na velikosti dodávky protichůdně.
Q je považována za proměnnou a hledá se její optimální hodnota Qopt, při níž celkové náklady Nc budou minimální
Výpočet optimální výše zásob
s
p
optN
SNQ
**2
Výpočet optimální výše zásob
Metody řízení zásob
Metoda ABC
Metoda JIT
Quick Responce (QR – rychlá
reakce)
Efficient Consumer Response (ECR
– výkonná reakce spotřebitelů)
Metoda ABC
Vznik 80. léta 20 století
Jedná se o diferencované řízení zásob
(není účelné se věnovat všem druhům
stejně)
Základem metody je tzv. Paretovo
pravidlo (ve většině případů pouze 20%
všech možných příčin vyvolává 80%
důsledků)
Východiskem metody je rozčlenění
materiálových druhů na 3 (i více) skupin
podle podílu na celkové spotřebě
Metoda ABC - kritéria pro
zařazení položek
Typické kritérium pro seřazení položek do skupin:
Skupina A: 5 % – 15 % druhů představuje 60 % – 80 % podílu na celkové spotřebě
Skupina B: 15 % – 25 % druhů představuje 15 % – 25 % podílu na celkové spotřebě
Skupina C: 60 % – 80 % druhů představuje 5 % – 15 % podílu na celkové spotřebě
Metoda JIT
Nejznámější logistická technologie – počátek 80. let v USA a Japonsku, později rozšíření do Evropy
Uspokojování potřeby po určitém materiálu (hotovém výrobku) právě včas (v přesně dohodnutých termínech)
Dodávají se malá množství, dodávky jsou časté v co nejpozdějším okamžiku
Minimální pojistná zásoba (jen na několik hodin, minut)
Metoda JIT – úspěšné uplatnění
Změny ve vztazích dodavatele k odběrateli:
Odběratel je dominující článek
Dodavatel se musí přizpůsobit synchronizací své činnosti s potřebami odběratele
Dodavatel garantuje požadovanou kvalitu dodávaného materiálu
Dodavatel poskytuje veškeré informace potřebné pro plánování a operativní řízení
Přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci:
Spolehlivost a přesnost dopravy je ceněna více než samotná rychlost
Quick Responce (QR – rychlá reakce)
Jedná se o technologii pro řetězce spotřebního
zboží, které vedou přes velkoobchod do maloobchodní sítě
Počátky využití metody v 80. letech v USA (textilní zboží), později rozšíření do Evropy i na další sortiment
Metoda zahrnuje všechny články od výrobce až po prodejny maloobchodu (rozdíl od JIT: dodavatel – odběratel
Předpoklady pro QR:
Zavedení automatické identifikace na bázi čárových kódů
Elektronická výměna dat (EDI) mezi články řetězce
Efficient Consumer Response (ECR
– výkonná reakce spotřebitelů)
Vznik v USA
Metoda původně určena pro potravinářské zboží (čerstvé i mražené)
Spojení výrobních závodů potravinářského průmyslu s jejich dodavateli a s velkoobchodem až po maloobchod
Podstatou je intenzivní spolupráce mezi obchodem a průmyslem s cílem splnit přání konečných zákazníků rychleji, lépe a s příznivými logistickými náklady
Předpoklady ECR:
Plné uplatnění automatické identifikace (čárové kódy)
Elektronická výměna dat
Elektronický převod peněz, bankovních dat,…
4.7 Řízení pohledávek a
krátkodobého finančního majetku
Základní charakteristika řízení pohledávek
Zdroje informací o pohledávkách
Preventivní zajištění pohledávek
Nedobytné pohledávky
Systém řízení pohledávek
Řízení krátkodobého finančního majetku
Řízení pohledávek
Nejdůležitější součástí pohledávek jsou
pohledávky z obchodního styku
Vztah věřitele a dlužníka oboustranně
ovlivňuje majetkovou resp. kapitálovou
strukturu podniku, jeho likviditu, náklady i
výnosy.
Nebezpečí vzniku problémových
pohledávek (polhůtních a nedobytných)
lze snížit zajišťovacími instrumenty.
Zdroje informací o pohledávkách
Vnější informace: Kancelářské (administrativní,
identifikační) informace (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík),
Kreditní informace (slouží k analýze solventnosti obchodního partnera),
Bankovní informace (specifický druh informací)
Vnitřní zdroje:
Poznatky o dosavadní platební morálce odběratele
Preventivní zajištění pohledávek –
zajišťovací instrumenty Smlouva:
důležitý je obsah smlouvy, dodací a platební podmínky
volba jednoznačných výrazů.
změna a odchylky se řeší dodatkem a souhlase všech účastníků.
Jasný obsah závazku, kdo a kdy je závazek povinen plnit, výše úplaty
Záloha:
touto formou bývá placena část nebo i celá hodnota smluvené ceny
výše zálohy není dána žádným předpisem
závisí čistě na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem
Pojištění pohledávek:
pojištění zejména pohledávek ze zahraničního obchodu (spousta rizik – politické události – válka, revoluce, stávky, přírodní katastrofy)
Posouzení bonity odběratele
Zástavní právo: řídí se Občanským zákoníkem
účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (zástavce – osoba, která zastavila věc k zajištění dlužníkova závazku
Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení k věci zastavěné
Zajišťovací instrumenty
Ručení:
zajišťovací vztah, který vzniká mezi věřitelem a třetí osobou odlišnou od dlužníka
věřitel může uspokojení své pohledávky dosáhnout z majetku třetí osoby - ručitele
Bankovní záruka:
specifický druh ručení
zajišťuje platební i neplatební závazky
je definována v Obchodním zákoníku
prohlášení o banková záruce by mělo být přílohou kupní smlouvy
plnění poskytuje banka vždy v peněžní formě
Dokumentární akreditiv:
písemný závazek banky, která se podmíněně zavazuje na základě žádosti klienta (kupujícího-příkazce)a na jeho účet zaplatit oprávněné osobě (prodávajícímu – dodavateli – beneficientovi), jestliže tato osoba splní stanovené podmínky
mezi podmínky patří předání stanovených dokumentů (proto dokumentární akreditiv – certifikát o jakosti, předávací dokumenty, faktury)
Zajišťovací instrumenty
Dokumentární inkaso:
především v zahraničním obchodě
vydání dokumentů odběrateli je podmíněno zaplacením
Smluvní pokuta:
jedná se v podstatě o náhradu škody při porušení povinnosti, kterou si strany sjednaly
smluvní pokuta musí být uhrazena při porušení sjednané povinnosti bez ohledu na to, zda škoda skutečně vznikla či nikoli
musí být uzavřena písemně
podstatou je určení výše smluvní pokuty nebo alespoň způsobu, kterým má být určena
Směnky:
směnka jako zajišťovací institut je pouze jedním z jejího praktického využití (úvěrový a platební prostředek)
písemná forma (psána rukou, psacím strojem, předtištěná)
slouží k zajištění nedobytných pohledávek v případě, že je vystavena po splatnosti pohledávky
Faktoring:
Spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti
Odkup provádí
Forfaiting
Kapitalizace pohledávek
Zajišťovací instrumenty
Faktoring:
spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti
odkup provádí specializovaná faktoringová společnost (pohledávky, které nejsou zajištěny jiným instrumentem)
písemná smlouva o postoupení pohledávky
Forfaiting:
obdoba faktoringu
rozdíly: odkup pohledávek se splatností minimálně 90 dní, odkupy i s několikaletou splatností, pohledávky musí být jištěny
Využívá se především při dodávkách investičních celků do zahraničí
Kapitalizace pohledávek:
u druhotné platební neschopnosti
základem je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, že věřiteli nebudou závazky splaceny peněžně, ale věřitel získá majetkovou účast v dlužnické společnosti
Nedobytné pohledávky
Pohledávka se může stát nedobytnou, protože
právnická osoba byla vymazána z OR, dlužník
zemřel a nemá právního zástupce, nebo může
být pohledávka za neexistujícím dlužníkem,
došlo-li k odběru zboží na zfalšované doklady.
Pokud není možné dosáhnout splnění
pohledávek podle stanovené dohody, je věřitel
nucen použít některý z dalších zajišťovacích
nástrojů: zápočet pohledávek, postoupení
pohledávek, odpis pohledávek a opravné
položky k pohledávkám, upomínka, platební
rozkaz, notářský zápis, soudní řízení, směnečný
platební rozkaz, rozhodčí řízení, konkurz atd.
Systém řízení pohledávek
Podniky by si měly pro efektivní řízení
pohledávek vytvořit přehledný systém, jak s nimi
nakládat.
Před uzavřením kupní smlouvy by měl každý
obchod zhodnocen z hlediska rizika a navrhnout
platební podmínky pro konkrétního odběratele.
Je vhodné rozdělit odběratele do několika skupin
(podle dosavadní platební disciplíny, velikosti a
opakovatelnosti dodávek) a přiřadit platební
podmínky
Řízení krátkodobého finančního
majetku
Krátkodobý finanční majetek je tvořen dvěma skupinami:
Peněžní prostředky v hotovosti nebo na vkladových účtech a ceniny
Krátkodobé cenné papíry
Řízení KFM by mělo být realizováno z pohledu likvidity a výnosnosti:
Dostatek peněžních prostředků v hotovosti nebo na účtech pro zajištění likvidity a solventnosti podniku. Tyto prostředky jsou málo výnosné.
Zbytek prostředků by měl být umístěn do vybraných krátkodobých cenných papírů, které mají vyšší výnosnost a jsou vysoce likvidní)
Základní nástroje likvidity
Plánování příjmů a výdajů
Bilance pohybů včetně pracovního kapitálu a jeho hodnocení
Cash-flow
5. Finanční struktura majetku:
struktura vlastního kapitálu
5.1 Vlastní kapitál podniku
Kapitálová struktura
Vlastní kapitál podniku
Kapitálová struktura podniku
Struktura zdrojů, z nichž majetek vznikl
Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech:
Velikosti podniku. Obecně platí: čím větší podnik, tím větší kapitál se vyžaduje. Samotná velikost podniku by měla být optimální.
Stupni mechanizace, automatizace, robotizace. Čím vyšší použití techniky, tím větší kapitál
Rychlosti obratu kapitálu. Čím rychlejší obrat, tím menší kapitál.
Organizaci odbytu. Podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál než prodej přes obchodní podniky.
Vlastní kapitál podniku
Je to kapitál, který patří majiteli. Je hlavním nositelem podnikatelského rizika (u obchodních společností výhradním nositelem, u podniku jednotlivce spolu s jeho osobním majetkem). Jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) podniku.
Mění se podle HV
Struktura vlastního kapitálu:
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
Výsledek hospodaření z minulých let a z běžného období
5.2 Struktura vlastního kapitálu
Základní kapitál
Kapitálové fondy, fondy ze zisku
Výsledek hospodaření z minulých let a z
běžného období
Základní kapitál
Základní (kmenový) kapitál: peněžní i nepeněžní vklady společníků do společnosti.
V a.s. základní kapitál vzniká vydáním (emisí) akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Obvykle v 1. fázi dojde k upsání akcií, ve 2. fázi ke splacení upsaného kapitálu
Základní kapitál obchodní společnosti se zvyšuje novými peněžními nebo nepeněžními vklady, v akciové společnosti obvykle vydáním nových akcií nebo zvýšením nominální hodnoty dříve vydaných akcií, nebo příděly z nerozděleného zisku
Základní kapitál se snižuje v případě, že se snižují aktiva společnosti nebo došlo-li k takové ztrátě, kterou nelze uhradit z rezervního fondu nebo ji nelze převést do dalšího roku. (V a.s. - snížení nominální hodnoty akcií výměnou za nové nebo vyznačením nižší nominální hodnoty nebo vyjmutí určitého počtu akcií z oběhu)
Kapitálové fondy, fondy ze zisku
Hlavní část kapitálových fondů tvoří emisní ážio. Do kapitálových fondů dále patří ostatní kapitálové fondy peněžní i nepeněžní, které při tvorbě nezvyšují základní kapitál, patří sem rovněž přijaté dary a dotace.
Fondy ze zisku: Vytváří se přímo ze zákona, nebo je jejich tvorba
předepsaná stanovami společnosti. Jsou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání. Slouží ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti (u s.r.o. a a.s. – rezervní fond, družstvo – nedělitelný fond)
Výsledek hospodaření z minulých
let a z běžného období
Nerozdělený hospodářský výsledek (zisk nebo
ztráta) = část zisku po odvodu daní, která se
nerozděluje mezi majitele, ale slouží k dalšímu
podnikání.
Přiděluje se různým rezervním fondům.
V rozvaze se tato souhrnná položka neuvádí –
zisk je kumulován v různých fondech
Růst vlastního kapitálu
V průběhu života dobře fungujícího podniku dochází k růstu vlastního kapitálu. Rozlišují se dva způsoby zvýšení základního kapitálu:
Efektivní - vklady nových společníků, zvýšení stávajících vkladů)
Deklaratorní (přesun z již existujících položek – nerozdělený zisk
Vlastní kapitál na druhé straně snižuje ztráta běžného účetního období i neuhrazená ztráta z minulých let
6. Finanční struktura majetku:
struktura cizího kapitálu
6.1 Cizí kapitál podniku
Krátkodobý cizí kapitál
Dlouhodobý cizí kapitál
Cizí kapitál podniku
Je dluhem podniku, který musí podnik v určité době splatit
Krátkodobý cizí kapitál (poskytován na dobu jednoho roku)
Dlouhodobý cizí kapitál (poskytován na dobu delší než jeden rok
Základní struktura cizího kapitálu:
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Dlouhodobé bankovní úvěry
Krátkodobé bankovní úvěry
Rezervy – jsou vytvářeny na vrub nákladů, tím se liší od
rezervních fondů, které jsou tvořeny ze zisku. Zvyšují hodnotu
závazků.
Dohadné účty - Dohadné účty vytvářejí prostor pro účtování
dohadných položek (aktivní – pohledávky za poskytnuté výkony
chybí doklad a není známa přesná výše a pasivní - vstupují
závazky za přijaté výkony, u kterých není známá přesná výše
částky nebo také prozatím chybí doklad.
Krátkodobý cizí kapitál
Zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během jednoho roku
Patří zde:
Krátkodobé bankovní úvěry (eskontní – poskytován bankou komitentovi při eskontu=odkup směnky , lombardní – poskytován krátkodobě na zástavu movitých snadno prodejných statků, kontokorentní – poskytován v rámci kontokorentního účtu, jestliže má záporný zůstatek)
Dodavatelské úvěry (závazky z obchodního styku)
Zálohy přijaté od odběratelů
Půjčky
Částky dosud nevyplacených mezd a platů (závazky vůči zaměstnancům)
Nezaplacené daně
Výdaje příštích období (náklady, které budou zaplaceny v budoucnu)
Dlouhodobý cizí kapitál
Mezi dlouhodobý cizí kapitál patří:
Dlouhodobé bankoví úvěry (hypotekární úvěry)
Termínované půjčky
Vydané podnikové obligace a dlužní úpisy
Leasingové dluhy (pronájem) – finanční (dlouhodobý pronájem, pokrývá značnou životnost, končí převodem do vlastnictví nájemce), operativní (pronájem na kratší dobu než je životnost, po ukončení zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti – ta dále pronajímá)
Cizí kapitál samozřejmě není poskytován zadarmo. Nákladem za používání cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (bankovní a jiné poplatky, provize). Přesto je cizí kapitál obvykle levnější než kapitál vlastní.
6.2 Používání cizího kapitálu
Důvody pro používání CK
Důvody proti používání CK
Příklad na použití CK
Důvody používání cizího kapitálu
Podnikatel nedisponuje dostatečně velkým
kapitálem nezbytným k založení podniku
Podnikatel přechodně nedisponuje potřebným
kapitálem v době, kdy jej potřebuje
Použitím cizího kapitálu nevznikají jeho
poskytovateli žádná práva v přímém řízení
podniku, zatímco přibírání nových společníků
rozřeďuje vlastní kapitál a tím i řídící pravomoci
Cizí kapitál je většinou levnější než kapitál
vlastní a jeho použití tedy zvyšuje rentabilitu
podniku
Důvody proti použití CK
Cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím
snižuje jeho finanční stabilitu, při velkém
rozsahu roste nebezpečí bankrotu
Každý další dluh je dražší a je obtížnější jej
získat, protože potenciální věřitelé se obávají o
svůj kapitál v případě likvidace vysoce
zadluženého podniku
Vysoký podíl omezuje jednání managementu,
které musí být přizpůsobeno věřitelům.
Příklad použití cizího kapitálu
Podnik A je podnik pracující bez cizího kapitálu,
podnik B používá 50 % cizího kapitálu. Zisk obou
podniků je stejný (400). Doplňte chybějící údaje v
tabulce:
Podnik K VK CK EBIT Ú 8% EBT EBT/VK D 19% EAT ROE
A 2000 2000 - 400 - 400 20% 76 324 16,2%
B 2000 1000 1000 400 80 320 32% 60,8 259,2 25,92%
Vyjádření forem zisku
EBIT = zisk před zdaněním a úroky
EBT = zisk před zdaněním (hrubý zisk)
EAT = zisk po zdanění (čistý zisk): EBT - daně
6.3 Poměr VK a CK
Poměr mezi VK a CK
Optimální kapitálová struktura
Řešený příklad
Poměr mezi VK a CK
Tento poměr se u různých podniků různí a závisí na:
Odvětví (průmysl – vlastní, obchodní 50:50, peněžní – cizí)
Struktuře majetku
Subjektivním postoji podnikatele (manažerů)
Úrokové míře bank
Výnosnosti podniku (vládní politika)
Stabilitě tržeb a zisku
Schopnost podniku platit úvěry se měří ukazatelem „krytí úroků“
Použití cizího kapitálu působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu, tím však současně zvyšuje i jeho rizikovost (finanční páka).
Optimální kapitálová struktura
Lze ji stanovit jako minimum celkových
nákladů na podnikový kapitál (Weighted
Average Cost of Capital – WACC)
Celkové náklady na kapitál se vypočtou
podle vzorce:
V
Sk
V
B*T)kWACC ei *1(*
7. Rozvaha. Vztah mezi strukturou
majetku a kapitálem
7.1 Rozvaha
Základní schéma rozvahy
Druhy rozvahy
Rozvahové stavy majetku
Co je to rozvaha
Rozvaha: Písemný přehled, na jehož levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku – tedy všechna aktiva, a na pravé (kreditní) straně všechny kapitálové zdroje, tj. pasiva (bilance podniku)
Formy: Ve tvaru písmene T (levá strana AKTIVA,
pravá strana PASIVA)
Vertikální forma (položky jsou uspořádány do sloupce)
Základní schéma rozvahy Aktiva Pasiva
Pohledávky za upsaný vlastní
kapitál
Stálá aktiva
•Dlouhodobý hmotný majetek
•Dlouhodobý nehmotný
majetek
•Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
•Zásoby
•Pohledávky
•Krátkodobý finanční majetek
Ostatní aktiva
•Časové rozlišení
Vlastní kapitál
•Základní kapitál
•Kapitálové fondy
•Fondy ze zisku
•Nerozdělený zisk minulých let
•Hospodářský výsledek běžného roku
Cizí kapitál
•Dlouhodobé závazky a úvěry
•Krátkodobé závazky a úvěry
•Rezervy
Ostatní pasiva
•Časové rozlišení
Druhy rozvahy
Počáteční rozvaha: při založení podniku
Řádná rozvaha: pravidelně na konci
účetního období
Konečná (výroční) rozvaha: u nás k
31.12.
Mimořádné rozvahy: fúze, rozdělení
podniku, likvidace
Konsolidovaná účetní závěrka:
sestavují podniky s majetkovou účastí v
jiných podnicích
7.2 Příklad
Rozdělte následující položky na aktiva
(dlouhodobá, oběžná) a pasiva (vlastní,
cizí):
Položka Aktiva Pasiva
dlouhodobá oběžná vlastní cizí
Nákladní automobil
Základní kapitál
Závazky vůči
dodavatelům
Pohledávky za
odběrateli
Zboží ve skladech
Běžný účet
Bankovní úvěr
Budova
Zisk běžného roku
Materiál na skladě
Eskontní úvěry
Kapitálový fond
Stroje a zařízení
7.3 Vztah mezi strukturou
majetku a kapitálem
Vztah mezi strukturou majetku a
kapitálem
Pracovní kapitál
Daňový štít
Vztah mezi strukturou majetku a
kapitálem
Majetková a kapitálová struktura spolu úzce souvisejí.
Pro sestavení optimální majetkové a kapitálové struktury existují teoretická pravidla.
Podnik má mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje.
Překapitalizovaný podnik – narušení hospodárného využití kapitálu.
Podkapitalizace – podniky rozšiřují svá aktiva, která nejsou dostatečně kryta (krátkodobé cizí zdroje kryjí dlouhodobá aktiva).
Zlaté bilanční pravidlo: stálá aktiva a část oběžných aktiv krýt vlastním kapitálem a dlouhodobými závazky.
Pracovní kapitál
Použitý kapitál by měl odpovídat stupni likvidity
jednotlivých forem majetku: dlouhodobá aktiva by
měla být financována dlouhodobým kapitálem.
Část dlouhodobého kapitálu, který kryje trvalou
část oběžného majetku se ve finanční analýze
nazývá čistý pracovní kapitál (kladný pracovní
kapitál).
Udržitelná situace může být ještě v podnicích,
kde dlouhodobý kapitál pokrývá jen stálá aktiva
(nulový pracovní kapitál)
kladný pracovní kapitál
Kladný pracovní kapitál = dlouhodobý
kapitál – stálá aktiva > 0
Stálá
aktiva
Oběžná
aktiva
PK
Dlouhodobý
kapitál
Krátkodobý
kapitál
Nulový pracovní kapitál
Nulový pracovní kapitál = dlouhodobý
kapitál – stálá aktiva = 0
Stálá
aktiva
Oběžná
aktiva
Krátkodobý
kapitál
Dlouhodobý
kapitál
Záporný pracovní kapitál
Záporný pracovní kapitál = dlouhodobý
kapitál – stálá aktiva < 0
Stálá
aktiva
Oběžná
aktiva
Záporný
PK
Dlouhodobý
kapitál
Krátkodobý
kapitál
Daňový štít
Dluhové financování má v systému daní z příjmu výhodu – nákladové úroky jsou odpočitatelné ze základu daně podniku a zdanitelný základ je vlivem nákladových úroků nižší.
Cizí kapitál přináší výhodu tzv. daňového štítu
Daňový štít závisí na daňové sazbě a na schopnosti podniku dostatečně a včas krýt nákladové úroky z půjčky.
Platí pravidlo, že podnik si půjčuje pouze tolik, aby mohl daňového štítu využít.
PRACOVNÍ SÍLA PODNIKU
Pracovníci podnikatelského
subjektu
Počet pracovníků
Členění pracovníků podle činnosti
Další možnosti členění pracovníků
Odchody a příchody pracovníků
Ukazatel počtu odpracovaných směn
Počet pracovníků
Pracovníci podnikatelského subjektu - jeden ze
základních potenciálů pro realizaci podnikatelské
činnosti, je nutné provádět analýzu v oblasti
pracovních sil za účelem stanovení potřeby
pracovníků a zjištění jejich využití.
Počet pracovníků:
Evidenční počet pracovníků – stálí i dočasní
pracovníci bez ohledu na to, zda jsou přítomni na
pracovišti
Průměrný evidenční počet pracovníků – součet počtu
fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce včetně
dnů pracovního klidu / počet kalendářních dnů
Přepočtený průměrný počet pracovníků – přepočet na
plně zaměstnané
Členění pracovníků podle
činnosti
Pracovníci hlavní (průmyslové) činnosti – charakter práce odpovídá účelu podniku
Pracovníci ostatního hospodářství – nevážou se na výrobu (stravování, bytové hospodářství)
Podle kategorií dělíme pracovníky hlavní činnosti báňského podniku báňského podniku na: Dělníky (na výkon, mimo výkon)
Ostatní pracovníky řídí podnik po stránce technické, hospodářské a administrativní
Provozní a obsluhující pracovníky – hasiči, hlídač,…
Další možnosti členění
pracovníků
Členění podle pohlaví (muži, ženy)
Členění podle věku
Členění podle kvalifikace
Členění podle doby zaměstnání v podniku
Členění podle vzdělání
Členění podle trvalého bydliště (dojížďky za prací)
Metody analýzy pracovníků (tabulky, grafy)
Odchody a příchody pracovníků
Počty pracovníků na konci sledovaného období jsou ovlivněny pohybem pracovních sil, tedy celkovými příchody a odchody
Členění vnějšího pohybu pracovníků:
Přirozený (přirozené odchody a příchody)
Mechanický (mechanické odchody a příchody)
Dočasný odchod (uvolnění pro výkon funkce, mateřská dovolená…)
Trvalý odchod (dle ZP, přirozený úbytek, zdravotní důvody, ukončení smluv)
Ukazatel počtu odpracovaných směn
Ukazatel průměrného evidenčního počtu pracovníků charakterizuje spotřebu práce v daném období.
Pro měření spotřeby práce se používá i ukazatel počtu odpracovaných směn.
Mezi odpracovanými směnami a průměrným počtem pracovníků existuje vazba daná následujícím vztahem:
s = d * a * k
Počet povinných dnů za období získáme snížením kalendářního fondu o veškeré nepracovní dny, tedy soboty, neděle a státní svátky. Odečteme-li dále počet dnů absence a přičteme-li přesčasy, získáme celkový počet odpracovaných dnů.
Využití pracovního času se promítá i do ukazatele produktivity práce.
s = počet směn odpracovaných za určité období
d = průměrný evidenční počet pracovníků
a = počet pracovních (povinných) dnů za období
k = koeficient využití povinných dnů (podíl odpracovaných dnů a povinných dnů)
8.2 Produktivita práce
Charakteristika produktivity práce
Vliv změny produktivity práce na počet
pracovníků
Faktory ovlivňující produktivitu práce
Další možnosti výpočtu produktivity práce
Důvody pro zvyšování produktivity práce
Produktivita práce
Vliv změny produktivity práce na
počet pracovníků
Změna produktivity práce vede k relativní
změně počtu pracovníků.
Δtrel = t1 - tpřep
tpřep = Q1/P0 = t0 * Q1/Q0
Rozdíl mezi stavem pracovníků v období (1)
a stavem přepočteným může být:
Záporný: podnik zajistil produkci s menším
počtem pracovníků (relativní úspora)
Kladný: překročení počtu pracovníků
Faktory ovlivňující produktivitu
práce
přírodní podmínky (např. důlně-geologické podmínky v hornictví)
technika – mechanizace, automatizace procesu, zlepšování technické úrovně výrobních prostředků
technologie – zdokonalování technologických procesů a postupů
koncentrace, organizace a řízení – zvyšování úrovně koncentrace, organizace a řízení výroby a ostatních procesů v podniku, využívání pracovní doby, zlepšení rytmičnosti práce, apod.
úroveň pracovníků –růst kvalifikace, rozmisťování ve výrobě, optimální využití pracovních sil
úroveň motivace
Důvody pro zvyšování
produktivity práce
sníží se cena výrobků a služeb pro zákazníky, protože jsou v rámci aktivit zvyšování produktivity práce redukovány náklady
zefektivní se využívání zdrojů tak, ze je možno při stejné spotřebě produkovat více výrobků či poskytovat více služeb
dochází k posilování podniku díky odstraňování interních problémů
zvyšuje se zisk díky snižujícím se nákladům
naskýtá se možnost poskytnout vyšší mzdy pracovníkům a zvýšit tak jejich spokojenost a životní úroveň
9. NÁKLADY PODNIKU
9.1 Základní charakteristika
Náklady podniku
Účetní pojetí nákladů
Manažerské pojetí nákladů
Základní pojmy
Náklady podniku
Náklady podniku jsou definovány jako peněžně oceněná spotřeba výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která vyvolává tvorbu podnikových výnosů.
Náklady jsou vedle HV nejsouhrnnějším ukazatelem hospodaření výrobní jednotky, odráží se v nich výrobní, zásobovací, odbytová činnost podniku a jeho ekonomická, technická a organizační úroveň.
Máme dvojí pojetí nákladů:
Ve finančním účetnictví, které je určeno pro externí uživatele
Ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, které využívají manažeři v řízení
Účetní pojetí nákladů
Účetními náklady je spotřeba hodnot (snížení hodnot) v daném období zachycené ve finančním účetnictví. Toto odpovídá definici nákladů.
Náklady je nutné odlišovat od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku (stavu hotovostí, peněz na účtech v bance).
Například nákup stroje je peněžním výdajem, ale není nákladem, náklady jsou až odpisy, kterými cenu stroje převádíme do nákladů. Odpisy však nejsou peněžním výdajem, tím byl nákup stroje.
Náklady, které jsou evidovány a vykazovány v účetnictví a účetních výkazech, označujeme jako účetní náklady.
Manažerské pojetí nákladů
Pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady, které oproti nákladům uváděným v účetnictví zahrnují i tzv. oportunitní (alternativní) náklady.
Při každém rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady, to je ty náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny. Zbývající náklady považuje za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené náklady (ang. Sunk cost)
Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj. Krátkodobých nákladních funkcí používají manažeři v běžném operativním řízení, dlouhodobých nákladových funkcí v dlouhodobém nebo strategickém plánování.
Základní pojmy
Oportunitní (alternativní) náklady: částka peněz (ušlý výnos), která je ztracena. Když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu.
Explicitní náklady: náklady, které podnik platí (mají formu peněžních výdajů) za nakoupené výrobní zdroje, nájemné, použití cizího kapitálu atd.
Implicitní náklady: nemají formu peněžních výdajů a jsou tudíž obtížně vyčíslitelné. K jejich měření proto používáme oportunitních nákladů. Například implicitními náklady je mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání, úroky, které by získal investováním svého kapitálu do jiné akce apod.
Relevantní náklady: náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní, ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní.
9.2 Druhové a kalkulační třídění
nákladů
Základní charakteristika druhového
členění nákladů
Struktura druhového členění
Kalkulační třídění nákladů
Typový kalkulační vzorec
Využití kalkulačních nákladů
Členění kalkulací
Druhové členění nákladů -
základní charakteristika
Jde o soustřeďování nákladů do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů.
Toto třídění odpovídá na otázku co bylo spotřebováno.
Zachycuje v podstatě náklady externí (vznikají spotřebou prostředků a práce, které podnik zajišťuje nákupem).
Náklady mají charakter nákladů jednoduchých (v rámci daného nákladového druhu je v podniku nejde dále rozdělit)
Slouží k zachycování nákladů podniku jako celku nebo jeho částí.
Základní struktura druhového
členění nákladů
Spotřeba materiálu a energie
Služby nakoupené od externích dodavatelů (energie, opravy, reklama, nájemné)
Odpisy dlouhodobého majetku
Osobní náklady (mzdové, sociální)
Daně a poplatky a ostatní provozní náklady (pokuty, penále, úroky z prodlení)
Finanční náklady
Tvorba rezerv a opravných položek k provozním a finančním nákladům
Mimořádné náklady (manka a škody)
Kalkulační třídění nákladů
Cílem je zjistit výši nákladů, připadající na určitý výkon (výrobek, službu), a to na jejich kalkulační jednici (náklady na jednici produkce).
Členění nákladů: Přímé: takové náklady, u nichž lze určit jejich
přímý vztah ke kalkulační jednici příslušných výkonů (jednicové)
Nepřímé: takové náklady, které nelze přímo zjistit na kalkulační jednici. Nazýváme je také režiemi. Tyto náklady se proto rozpočtují (rozvrhují) na jednotlivé výkony podle určitých zvolených rozvrhových základen
Typový kalkulační vzorec Typový kalkulační vzorec
1. Přímý materiál: suroviny, zákl. materiál, polotovary, pomocný a
ostatní materiál
2. Přímé mzdy: lze stanovit na výkonovou jednici (výrobní dělníci),
příplatky, odměny,..
3. Ostatní přímé náklady: pojistné, zdravotní. a sociální pojištění k
přímým mzdám
4. Výrobní režie: náklady související s řízením a obsluhou výr.
procesu, které nelze přímo stanovit na kalkulační jednotku (palivo,
energie, režijní mzdy, pojistné)
1. - 4. Vlastní náklady výroby (provozu)
5. Správní režie: řízení + správa podniku
1. – 5. Vlastní náklady výkonu
6. Odbytové náklady: prodej + expedice výrobků
1. – 6. Úplné vlastní náklady výkonu
7. Zisk (ztráta)
1. – 7. Cena výkonu (základní)
Možné využití kalkulací nákladů
Podklady pro stanovení cen výrobků, prací a služeb
Sestavení rozpočtů nákladů hospodářských středisek
Kontrola a rozbor hospodárnosti výroby
Porovnání a zhodnocení vývoje nákladů v časové řadě
Sestavení a kontrola rentability jednotlivých výrobků, prací a služeb
Podklady pro optimalizační úlohy
Členění kalkulací
Podle toho, zda náklady plánujeme nebo
zjišťujeme na kalkulační jednici, tj. z
hlediska času, rozlišujeme kalkulace:
Předběžné (před provedením výkonu)
Výsledné (po provedení výkonu)
Z metodického hlediska:
Kalkulace postupné (pro
vnitropodnikovou kontrolu)
Kalkulace předběžné (pro podnikovou
kontrolu)
9.3 Členění nákladů v závislosti
na objemu produkce
Fixní náklady
Variabilní náklady
Členění nákladů v závislosti na
objemu výroby
Důležitým hlediskem členění nákladů je posuzování dynamiky vývoje nákladů podle toho, jak se mění jejich celková výše v závislosti na změnách v objemu výkonů. Náklady tedy členíme na:
Fixní (stálé) – jejich celková výše se nemění při změnách v objemu výkonu v rámci dané kapacity (ekonomické zdroje se do daného procesu vkládají jednorázově s určitou potenciální schopností, která umožňuje uskutečnit určitý objem výkonů v rámci dané kapacity). Příklad: instalace strojů, zařízení.
Variabilní (proměnlivé) – jejich celková výše se mění při změnách v objemu výkonů (ekonomické zdroje, které se plně spotřebují určitou jednotkou výkonu a při uskutečňování další jednotky musí být opakovaně vynaloženy). Příklad: spotřeba materiálu.
Smíšené
Nákladová funkce je funkcí charakterizující závislost mezi náklady a nezávisle proměnnou (zpravidla objemem produkce). Nejčastěji se předpokládá lineární vazba ve tvaru:
N = a + b x Q
N = FN + VN
Fixní náklady
Absolutní fixní náklady
Absolutně fixní náklady
0
20
40
60
80
100
120
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Objem produkce
FN
, P
FN
FN
PFN
Relativně fixní náklady
Relativně fixní náklady
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
0 25 50 75 100 125 150 175 200 225 250 275 300 325 350
Objem produkce
FN
FN
Variabilní náklady
Variabilní náklady jsou charakteristické tím, že
musí být opakovaně vynakládány na každou
další jednotku objemu výkonů. Při změně
výkonů se mění celkový výše VN. Podle výše
změny VN v závislosti na změně výkonů
rozlišujeme tyto typy VN:
Proporcionální
Neproporcionální
progresivní
degresivní
Proporcionální náklady
Proporcionální náklady
Proporcionální náklady
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11Objem produkce
VN
, P
VN
VN
PVN
Podproporciální náklady
Podproporcionální náklady
Podproporcionální náklady
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
14,00
16,00
18,00
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Objem produkce
VN
, P
VN
VN
PVN
Nadproporcionální náklady
Nadproporcionální náklady
Nadproporcionální náklady
0,00
100,00
200,00
300,00
400,00
500,00
600,00
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Objem produkce
VN
, P
VN
VN
PVN
Důležité pojmy
Vztah mezi jednotlivými
kategoriemi nákladů
Objem
výroby ks
Celkové
náklady Kč
Fixní
náklady Kč
Variabilní
náklady Kč
Průměrné N
na 1 kus Kč
Marginální
náklady Kč
0 200 200 - - -
1 209 200 9 209,00 9
2 217 200 17 108,50 8
3 224 200 24 74,70 7
4 230 200 30 57,50 6
5 238 200 38 47,60 8
6 248 200 48 41,33 10
10. Výnosy podniku. Hospodářský
výsledek. Bod zvratu.
10.1 Výnosy podniku
Charakteristika
Tržby
Výnosy podniku - charakteristika
Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal ze svých veškerých činností za určité účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Je nutné rozlišovat mezi příjmy a výnosy a mezi náklady a výdaji.
Výnosy podniku tvoří
Provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej)
Finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vklad a účastí
Mimořádné provozní výnosy získané mimořádně, například prodejem odepsaných strojů
Tržby Hlavní složkou většiny podniků jsou tržby, především u
podniků průmyslových, zemědělských, dopravních a obchodních.
Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a služeb v daném účetním období (měsíci, roku).
Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, výplatě dividend a jeho rozšířené reprodukci.
Rozhodující jsou tržby za výrobky resp. poskytnuté služby
Zvyšování tržeb: zvýšení prodeje, zvýšení ceny
Tržby tvoří:
Tržby z prodeje výrobků a služeb.
Tržby z prodeje nakupovaného zboží.
Tržby za prodané zásoby materiálu, nepotřebné stroje a jiné zařízení.
tržby za prodané patenty, licence.
10.2 Hospodářský výsledek
podniku
Charakteristika
Zisk
Hospodářský výsledek
Je to rozdíl mezi celkovými náklady a celkovými
výnosy. Převýší-li výnosy náklady, vzniká zisk,
v opačném případě ztráta.
HV = Výnosy – náklady
Důležití funkce zisku:
Kriteriální: základní otázky ekonomiky
(objem výrobků, nové výrobky, investice)
Rozvojová: tvorba finančních zdrojů pro
další rozvoj podniku
Rozdělovací: rozdělení důchodů mezi
podnik a stát
Motivační: hmotná zainteresovanost
pracovníků
Hospodářský výsledek
Zisk je důležitou součástí poměrových
ukazatelů (finanční analýza):
Nákladová rentabilita (zisk/náklady)
rentabilita výnosů, tržeb (zisk/výnosy,
zisk/tržby)
rentabilita vlastního kapitálu (zisk/vlastní
kapitál)
rentabilita podniku (zisk/veškerý kapitál)
HV podniku - Zisk podniku Protože hospodářský výsledek je rozdílem mezi
výnosy a náklady, jsou dva způsoby jeho zvyšování. Snížení nákladů nebo zvyšování výnosů.
Zisk vykázaný v účetních výkazech (účetní zisk) je nutné odlišovat od daňového zisku, který je určován daňovými zákony, které například stanoví příjmy osvobozené od daně, odpočitatelné nákladové položky aj.
Od účetního a daňového zisku musíme odlišovat ekonomický zisk. Tento zjistíme odečtením implicitních nákladů od účetního zisku, tento zisk by měl být základem pro různá podnikatelská rozhodnutí.
Hospodářský výsledek zjišťujeme z výkazu zisků a ztráty.
10.3 Vztah mezi výnosy, náklady a
hospodářským výsledkem podniku
Charakteristika
Schéma
Vztah mezi výnosy, náklady a
hospodářským výsledkem
Výnosy:
Provozní
Finanční
Mimořádné
Náklady:
Běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady)
Odpisy hmotného majetku
Ostatní provozní náklady
Finanční náklady (úroky a jiné)
Mimořádné náklady (dary, mimořádné odměny)
Vztah mezi výnosy, náklady a
hospodářským výsledkem Provozní náklady jsou vynaloženy na získání
provozních výnosů
Rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady tvoří provozní hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta).
Rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady je označován jako finanční hospodářský výsledek.
Rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady (manka a škody) tvoří mimořádný hospodářský výsledek.
Odečteme–li od celkového hospodářského výsledku (zisk před zdaněním) daně z příjmů, dostaneme hospodářský výsledek (roční zisk, ztráta) po zdanění.
Ten po úpravě o částky čerpání z rezervních fondů a částky jejich tvorby a částku zisku nebo ztráty z minulého období dá bilanční zisk nebo bilanční ztrátu.
Schematické znázornění vztahů
mezi náklady, výnosy a HV Provozní výnosy - provozní náklady = provozní výsledek
+ + +
Finanční výnosy - finanční náklady = finanční výsledek
+ + +
Mimořádné výnosy - mimořádné náklady = mimořádný výsledek
____________________________________________________________________________________________
Výnosy - náklady = hospodářský výsledek před zd.
- daně
__________________________
hospodářský výsledek po zdaň.
+ čerpání z rezervních fondů
- příděly rezervním fondům
+ hosp.výsl.minulých let ____________________________________
Bilanční zisk (+), bilanční ztráta (-)
10.4 Bod zvratu
Charakteristika
Výpočet
Bod zvratu a minimální zisk
Bod zvratu při měnící se ceně a nelineárními
náklady
Analýza bodu zvratu pomocí peněžních toků
Vztah mezi ziskem, objemem výroby,
cenou a náklady – bod zvratu
Mezi základní ekonomické veličiny průmyslového podniku patří zisk, náklady, objem výroby, ceny produkce a tržby.
Objem výroby (tržeb), při kterém se tržby rovnají nákladům a ještě není dosahováno zisku, se nazývá bod zvratu (kritický bod rentability, mrtvý bod).
Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři podniku řeší: jaké je minimální množství výroby, které zabezpečí
rentabilní výrobu
jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová
jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový
při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku
Výpočet bodu zvratu
Vycházíme z těchto veličin: počet výrobků q, ceny výrobku p, variabilní náklady výrobku b a fixní náklady FN.
Bod zvratu při neměnné ceně a lineárním vývoji nákladů:
Při neměnné ceně se tržby vyvíjejí podle vztahu
T = p * q
Náklady při lineárním vývoji se vyvíjejí podle vztahu
N = FN + b * q
Dále platí, že zisk je rozdíl mezi tržbami a náklady:
Z = T – N
Výpočet bodu zvratu – pokrač.
0
Celkové náklady
Tržby
Fixní náklady
Kč
Objem produkce
Zisk
Bod zvratu při lineárním průběhu nákladů
BZ
Bod zvratu – příklad č. 1
Bod zvratu a minimální zisk
Bod zvratu – příklad č. 2
Bod zvratu při měnící se ceně a
nelineárních nákladech
Složitější úlohou je analýza bodu zvratu při
měnící se ceně a nelineárních nákladech.
V tomto případě vyvstává i úloha stanovení
bodu maximálního zisku.
Maximálního zisku je dosaženo tehdy, když se
marginální tržby rovnají marginálním nákladům.
0
Celkové náklady
Tržby
Fixní náklady
Kč
Objem produkce
BZ1
Zisk QZ max
BZ2
Bod zvratu při nelineárním průběhu nákladů
Analýza bodu zvratu pomocí
peněžních toků
Analýzu bodu zvratu je možné provést pomocí nákladů a výnosů, ale také pomocí příjmů a výdajů, tedy peněžních toků.
Bod zvratu pomocí peněžních toků (Cash flow) se posune více k počátku, neboť všechny fixní náklady nejsou výdaji (většinu fixních nákladů tvoří odpisy, které nejsou peněžními výdaji)
Podnik může přežívat i v období ztráty, pokud operuje nad peněžním bodem zvratu
Podnik, který operuje nad peněžním bodem zvratu není ohrožen platební neschopností.
K praktické aplikaci tohoto problému je nutný peněžní rozpočet
11. Finanční řízení podniku.
11.1 Finanční analýza
Charakteristika
Absolutní ukazatelé
Analýza poměrových ukazatelů
Ostatní finanční a ekonomické analýzy
Finanční činnost podniku
Veškeré finanční řízení je ovlivněno 2 faktory:
Čas: dnešní rozhodnutí ovlivňuje budoucí tok peněz
Riziko: větší riziko = větší zisk (ztráta)
Finanční řízení podniku má čtyři hlavní úkoly:
získávat kapitál pro běžné i budoucí potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře (vydat akcie, obligace, získat úvěr)
rozhodovat o umístění kapitálu (financování běžné činnosti, vývoj nových výrobků, vrácení půjčeného kapitálu, investovat volný kapitál)
rozhodovat o rozdělení zisku (znovu investovat, vyplatit)
prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku.
Existují tři způsoby financování podniku
Vlastní
Cizí
Samofinancování (zisk, odpisy)
Finanční analýza
Současná podoba vznikla v USA
Finanční analýza nepodléhá normám a standardům (na rozdíl od účetnictví). Proto nejednotnost při definování základních pojmů
Fundamentální analýza:
Základní metodou je odhad založený na znalostech analytika.
Technická finanční analýza
Posuzování ekonomických jevů prostřednictvím algoritmizovaných metod.
Technická finanční analýza
V praxi se používá výraz „finanční analýza“
Mnohdy je omezena na výpočet poměrových ukazatelů
Technická finanční analýza se většinou člení na:
Analýzu absolutních ukazatelů (analýza trendů a procentní analýza)
Analýzu fondů finančních prostředků
Analýzu poměrových ukazatelů
Absolutní ukazatelé
Horizontální analýza (analýza trendů): zabývá se
porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v
časové posloupnosti (dostatečně dlouhá časová řada).
Vertikální analýza (procentní analýza, strukturální):
spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních
výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základní
položce (100%, většinou tržby). Používá se pro srovnání
s jinými firmami nebo oborovými průměry.
Ukazatelé „fondů“ finančních
prostředků
Fondy = ukazatelé, které lze vyčíst jako rozdíly mezi
určitými položkami aktiv a pasiv.
Čistý pracovní kapitál: lze vyčíslit jako rozdíl mezi
oběžnými aktivy a krátkodobými závazky nebo rozdíl
mezi dlouhodobými zdroji krytí a stálými aktivy.
Vypovídá o vztazích mezi majetkovou a kapitálovou
strukturou firmy.
Velikost čistého kapitálu je důležitá pro stanovení
platební schopnosti podniku.
Čisté pohotové prostředky: výpočet vede k
vyjádření nejvyššího stupně likvidity. Vypočítá se
jako rozdíl mezi pohotovými finančními prostředka a
okamžitě splatnými závazky.
Analýza poměrových ukazatelů
Analýza ukazatelů likvidity
Analýza ukazatelů finanční stability
Analýza ukazatelů aktivity
Analýza ukazatelů rentability
U akciových společností bývá prováděna
analýza kapitálového trhu.
Někdy bývají zmiňovány i ukazatelé produktivity
a ukazatelé výrobní, marketingové a inovačního
rozvoje
Ukazatelé likvidity
Likvidita = schopnost podniku splácet své
závazky v dané výši a v daném čase.
Solventnost = připravenost hradit své závazky
v okamžiku jejich splatnosti.
Ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno
platit v čitateli s tím, co je nutno zaplatit ve
jmenovateli. Jsou statickými ukazateli – jsou
vyčísleny k bilančnímu dni (31.12). Proto slouží
jako orientační charakteristika.
Ukazatelé likvidity – pokrač.
Čím jsou ukazatelé likvidity vyšší, tím je situace
podniku z hlediska jeho platební schopnosti lepší.
Příliš vysoké ukazatele likvidity nemusejí být
příznivé, protože znamenají vysoké hodnoty
oběžných aktiv (položek, například zásob).
Snížení zásob (pohledávek) snižuje náklady s
nimi spojené, ale především umožní snížení
kapitálu vázaného v oběžných prostředcích a
jeho efektivnější využití.
Likvidita 1. stupně
Likvidita 2. stupně
Likvidita 3. stupně
Ukazatelé finanční stability
Vypovídají o skladbě kapitálu a míře zadluženosti
podniků.
Stálá aktiva by měla být kryta dlouhodobými
zdroji (ne krátkodobými) – zlaté bilanční pravidlo.
Pro hodnocení krytí stálých aktiv používáme tyto
ukazatele (čím jsou hodnoty vyšší, tím je lepší
finanční stabilita podniku):
Stupeň krytí stálých aktiv I = Vlastní kapitál / stálá
aktiva
Stupeň krytí stálých aktiv II = Dlouhodobý kapitál /
stálá aktiva
Další ukazatelé finanční stability
– ukazatelé zadluženosti
Ukazatelé zadluženosti informují o struktuře zdrojů
používaných k financování
Celková zadluženost = cizí zdroje / aktiva (hodnota 0,5)
Podíl vlastního kapitálu = vlastní kapitál / aktiva (podíl
vlastního kapitálu + celková zadluženost = 1)
Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva
Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky /
aktiva
Ukazatelé aktivity
Vyjadřují využití majetku, liší se podle odvětví.
Obecně platí: čím vyšší je hodnota ukazatele, tím
lépe (nebo v čase – čím méně dní, tím lépe).
Obrat celkových aktiv = výnosy/celková aktiva
Doba obratu celkových aktiv = 365/obrat celkových
aktiv (pozitivní je růst)
Ukazatelé obratu oběžného
majetku
Obrátka zásob = udává počet obrátek za určité období
Obrat zásob = tržby / zásoby
Doba obratu celkových zásob = 365 / obrat zásob
Obrat zásob materiálu = spotřeba materiálu / zásoby
materiálu
Doba obratu zásob materiálu = 365 / obrat zásob
materiálu
Zrychlování obratu zásob (zvyšování počtu obrátek, resp.
zkracování doby obratu) je příznivé
Obrat pohledávek = tržby / krátkodobé pohledávky
Doba obratu krátkodobých pohledávek = 365 /
krátkodobé pohledávky
U pohledávek vede zrychlování obratu ke krácení
průměrné doby splatnosti
Ukazatelé rentability
Ukazatelé rentability jsou ukazatelé, kde se v
čitateli vyskytuje ukazatel odpovídající výsledku
hospodaření a ve jmenovateli kapitál, resp. tržby.
Ukazatelé rentability mají mít obecně rostoucí
tendenci.
Velikost a růst závisí na odvětví
Ukazatel rentability celkových
aktiv
Zkratka ROA (Return on Assets).
Poměřuje zisk k celkovým aktivům
investovaným do podnikání, bez ohledu na to, z
jakých zdrojů byly financovány.
EBIT: zisk před zdaněním a zaplacením úroků
Rentabilita celkového kapitálu = EBIT / aktiva
Ukazatel rentability vlastního
kapitálu
Označovaný jako ROE (Return on Equity)
Zjišťuje vlastníkům míru ziskovosti vlastního kapitálu
(zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos)
Tento ukazatel sledují především investoři.
Rentabilita vlastního kapitálu = zisk / vlastní kapitál
Ukazatel rentability tržeb
Označovaný jako ROS (Return on Sales)
Ukazatel říká, jaký podíl z tržeb zaujímá zisk
Rentabilita tržeb = zisk / tržby
Pozitivní je růst ukazatele.
Ukazatel rentability tržeb doplňuje ukazatel
nákladovosti (1-ROS)
Nákladovost = náklady / tržby
Další ukazatelé finanční analýzy
Ukazatel tržní hodnoty akcie k zisku = tržní hodnota
akcie/čistý zisk připadající na 1 akcii
Produktivita aktiv=výkony celkem/aktiva
Produktivita výkonů=výkony celkem/osobní náklady
Produktivita práce=přidaná hodnota/počet pracovníků
Plnění norem=odvedené normohodiny/skutečně
odpracované normohodiny
Využití strojů=počet hodin v provozu/použitelný fond
pracovních hodin
Relativní podíl na trhu=podíl na trhu/podíl na trhu
nejsilnějšího konkurenta
Ukazatel budoucích tržeb=tržby z nových výrobků/tržby
Investiční rozvoj=investice do výzkumu/EBIT
Ostatní možnosti finanční a
ekonomické analýzy – pyramidové
soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů: postihují
souvislosti mezi ukazateli
Mohou sloužit k odhalení slabých stránek ve
finančním hospodaření firmy a určení oblastí,
kterým je třeba věnovat prioritní pozornost.
Použití pyramidové soustavy ukazatelů nemusí
být zárukou kvalitní finanční analýzy
Ostatní možnosti finanční a
ekonomické analýzy
Systémy včasného varování: pro snadné
zjištění aktuálního stavu podniku. Využívají se
pouze některé vybrané ukazatelé. Rychlý test
(Quicktest) autora Kralicka
Bonitní a bankrotní indexy: Altmanův index, IN
index, Index bonity prof. Grünwalda)
Měření celkové výkonnosti podniku (EVA –
ekonomická přidaná hodnota)
11.2 Peněžní toky – Cash flow
Charakteristika
Metody zjišťování CF
Cash flow
Pohyb peněžních prostředků (přírůstek,
úbytek) za určité období.
CF je důležitým elementem finančního řízení
a finanční analýzy podniku.
Bezprostředně souvisí se zajišťováním
likvidity.
CF rozlišujeme: Z provozní činnosti
Z investiční činnosti
Z finanční činnosti
Celkové CF
Metody zjišťování CF
Přímá metoda: pomocí sledování příjmů a výdajů za
dané období
Nepřímá metoda: pomocí transformace zisku do
pohybu peněžních prostředků a následnými
úpravami o další pohyby peněžních prostředků v
souvislosti se změnami majetku a kapitálu. Nepřímý
způsob výpočtu CF vychází ze zisku, který se
upravuje o položky nevyvolávající pohyb peněz.
Nepřímý způsob výpočtu CF
+ zisk (po zdanění)
+ odpisy (jsou součástí nákladů, ale nejsou peněžním výdajem
+ úbytek pohledávek
- přírůstek pohledávek
+ úbytek zásob
- přírůstek zásob
+ úbytek nakoupených cenných papírů
- přírůstek nakoupených cenných papírů
+ úbytek DHM
- přírůstek DHM
- úbytek dluhů
+ přírůstek dluhů
- výplata podílů na zisku (dividend)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cash flow
12. Investiční řízení podniku
12.1 Investiční činnost podniku
Charakteristika
Metody hodnocení
Investiční činnost podniku
Rozlišujeme tři základní skupiny investic:
finanční investice, jako nákup cenných papírů, obligací, akcií, uložení peněz za účelem získání úroků, dividend nebo zisku
kapitálové investice vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku
nehmotné investice jako nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdělávání, sociální rozvoj
Postup při hodnocení investic sestává z několika kroků:
Investiční činnost podniku –
postup hodnocení investic
Postup při hodnocení investic sestává
z několika kroků:
určení jednorázových nákladů na investici
odhadnutí budoucích výnosů, které investice
přinese, popř. rizika
výpočet současné hodnoty očekávaných
výnosů
Metody hodnocení investic
metoda výnosnosti investic rI = Zr/IN, kde Zr je průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice Měla by vyjít např. vyšší než je úrok z úvěru.
metoda doby splacení DS = náklady na investici / roční cash-flow (v případě, že předpokládáme stejné CF), čím delší je DS, tím je investice rizikovější. V případě, že je CF různé, pak použijeme tento postup:
sestavit tabulku kumulativních peněžních toků
určit rok, který odpovídá poslednímu zápornému kumulativnímu cash-flow. Pokud následující hodnota není rovna nule, ale je kladná, je nutné dopočítat desetinnou část roku
desetinnou část roku spočítáme jako podíl absolutní hodnoty posledního záporného kumulativního cash-flow ke kladnému CF v následujícím roce.
Metody hodnocení investic metoda čisté současné hodnoty ČSHI = SHCF –
IN, tato metoda bývá doplněna indexem současné hodnoty (index výnosnosti IV = SHCF / IN). Je-li ČSHI kladná, je zbytečné index používat, v opačném případě je investice přijatelná, je-li IV větší než 1. Postup: Najdeme současnou hodnotu každého peněžního toku
při odpovídající diskontní míře:
Sečteme diskontované peněžní toky, tento součet je definován jako ČSH projektu.
Jestliže je čistá současná hodnota projektu kladná, projekt by měl být přijat, je-li záporná, měl by být odmítnut. Při rozhodování o více projektech vybereme ten, jehož ČSH je nejvyšší.
Metoda vnitřního výnosového procenta spočívá v nalezení diskontní míry, při které současná hodnota očekávaných výnosů z investice (CF) se rovná hodnotě výdajů z investice SHCF = IN, postupujeme metodou pokusů a omylů
12.2 Jednoduché a složené
úrokování
Charakteristika
Budoucí a současná hodnota
Další metody složeného úrokování
Jednoduché a složené úrokování
Základními metodami, které slouží ve finančním
rozhodování pro vyjádření faktoru času jsou
metody jednoduchého a složeného úrokování.
Jednoduché úrokování: Úroky se po připsání k
jistině vyberou, nepřipočítávají se k původnímu
kapitálu a nezvyšují tak jistinu jako základnu pro
další úročení.
Velikost úroku za úročené období:
U = SH * i * n = SH * p/100 * k/100
Složené úrokování
Při složeném úrokování se úroky nevybírají a zvyšují tak základnu (jistinu) pro další úrokové období. Úrok se k výchozí veličině připočítává na konci období úročení (zpravidla kalendářní rok).
Nejvýznamnější metody složeného úrokování:
Budoucí hodnota jednorázového vkladu
Současná hodnota peněz
Budoucí hodnota anuity
Anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty
Kapitálová obnova (anuitní splátka kapitálu)
Současná hodnota anuity
Budoucí hodnota jednorázového
vkladu Při složeném úrokování se stanoví pomocí
úročitele.
BH = SH * (1 + i)n
i = úroková míra
n = počet let, za které se úrok počítá
Příklad: Jakou částku vybereme za 4 roky z banky, pokud do ní vložíte 600 000 Kč při úrokové sazbě 4 % p.a. A úroky jsou vám připisovány k jistině?
BH = 600 000 * (1 + 0,04)4
BH = 701 915 Kč
Po čtyřech letech si z banky vyberu peněžní částku, která bude mít hodnotu 701 915 Kč.
Současná hodnota peněz
Tato diskontovaná hodnota je určována
pomocí odúročitele
SH = BH / 1 + i)n
Odúročitele používáme tehdy, pokud
chceme budoucí příjem nebo výnos
převést na současnou hodnotu.
Příklad - SH
Stavební podnik se dohodl se zahraničním
odběratelem, že mu dodá technologickou linku za 1
000 000,- Kč na tříletý úvěr. Odběratel zaplatil
směnkou, kterou dodavatel okamžitě eskontuje u
banky. Banka však požaduje při okamžitém eskontu
úrok ve výši 10%. Kolik zaplatí banka stavebnímu
podniku za směnku při okamžitém eskontu směnky?
Kolik by zaplatila banka za směnku, když ji stavební
podnik bude eskontovat až za rok?
Okamžitý eskont: SH = 1000000 / (1 + 0,1)3 = 751 315,- Kč
Eskont za rok: SH = 1000000 / (1 + 0,1)2 =826 447,- Kč
Další metody složeného
úrokování
Budoucí hodnota anuita: je určována pomocí střadatele.
Anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty je určována
pomocí fondovatele.
Kapitálová obnova (anuitní splácení úvěru a placení
úrokových plateb) se dá určit pomocí umořovatele.
Současná hodnota anuity (současná hodnota pravidelných
budoucích výnosů) je určována pomocí zásobitele.
13. Výrobní, zásobovací, odbytová a
personální činnost podniku.
13.1 Výrobní činnost podniku
Pojetí výrobní činnosti
Struktura výroby
Ukazatele výroby
Výrobní proces
Pojetí výrobní činnosti
V rozhodující míře ovlivňuje efektivnost
podniku a konkurenční schopnost jeho
výrobků.
Hlavní konkurenční výhody:
Snižování výrobních nákladů
Zkracování dodacích lhůt
Zvyšování užitečnosti výrobků
Šíře sortimentu (typy a varianty nových
výrobků)
Výrobní činností rozumíme přeměnu
výrobních faktorů ve výrobky a služby.
Výrobu je nutné vždy řádně připravit
Obecný model výroby
VSTUPY VÝSTUPY
Výrobní faktory:
Výkonná práce
Budovy, stroje, zařízení
Půda
Materiál
Řídící práce
(management)
Výroba
Kombinace výrobních
faktorů (přeměna
vstupů ve výstupy)
Statky (výrobky, služby)
Příprava výroby
V některých průmyslových odvětvích
samotné výrobě předchází předvýrobní
etapa (vývoj, konstrukční a technologická
příprava, zajištění materiálu,…)
Přeměna ve výrobky probíhá jako výrobní
proces tvořený celou řadou procesů:
Pracovních (přímá účast člověka)
Automatických (bez přímé účasti člověka)
Přírodních (působí přírodní síly, pro něž
člověk připravil podmínky – kvašení, zrání)
Výrobní procesy podle použité
technologie a vyráběných druhů
Výrobní procesy mechanicko-fyzikální (látková podstata suroviny zůstává stejná – např. soustružení, šití, zdění)
Výrobní procesy chemické (mění se látková podstata – zpracování ropy)
Výrobní procesy biologické (surovina mění své vlastnosti – např. výroba vína, piva, penicilinu)
Podle počtu vyráběných druhů: Kusová výroba
Sériová výroba
Hromadná výroba
Výrobní činnost podniku –
struktura výroby
Struktura výroby
hlavní výroba: její výrobky tvoří hlavní náplň
výroby podniku
vedlejší výroba: výroba polotovarů,
náhradních dílů
doplňková výroba: využití a zpracování
odpadu z hlavní a vedlejší výroby, využití
volné kapacity
přidruženou výroba: obvykle se od
předcházejících liší charakterem výroby
pomocné procesy: údržba strojů a budov
obslužné procesy: skladování, doprava,
balení, kontrola
Ukazatele výroby
Naturální ukazatele objemu produkce:
Objem produkce se vyjadřuje množstvím
vyrobených výrobků v naturálních (fyzických)
jednotkách. Toto vyjádření dobře vystihuje
množství užitných hodnot, ale jejich použití
závisí na stejnorodosti produkce a ve většině
případů nepostihuje otázku kvality a užitečnosti.
Hodnotové ukazatele:
Hrubá výroba
Čistá výroba
Hrubá a čistá výroba
• Hrubá výroba – je ukazatel celkového výsledku
podnikové činnosti. Zahrnuje v sobě hodnotu realizované
produkce, k níž se připočítává přírůstek nebo z níž se
odpočítává úbytek zásob hotových výrobků a
nedokončené výroby, který nastal během vykazovaného
období. Dále se do tohoto ukazatele započítává DHM
vyrobený v podniku a určený pro vlastní potřebu
(aktivace).
Čistá výroba - ukazatel vlastní zásluhy podniku při
vytváření nových hodnot. Při stanovení čisté výroby
podniku jde v podstatě o to, očistit celkový výsledek
podnikové činnosti od všeho, čím k němu přispěli zvenku
dodavatelé surovin, energie a různých služeb. Ve výkazu
zisku a ztrát (výsledovce) najdeme čistou výrobu pod
názvem přidaná hodnota.
Výrobní proces
Přeměna výrobních faktorů ve výrobky
probíhá jako výrobní proces. Je to souhrn
pracovních, technologických a přírodních
procesů. Druhy výrobních procesů jsou:
Těžební proces
Stavební proces
Tovární výrobní proces
Pěstitelský (chovatelský) proces
Dopravní proces
Výrobní proces obvykle probíhá v etapách.
Například předvýrobní etapa, výrobní etapa
a odbytová etapa.
13.2 Zásobovací a odbytová činnost
Zásobovací činnost
Odbytová činnost
Zásobovací činnost podniku Patří mezi nejdůležitější podnikové činnosti
Nositelem funkce nákupu je obvykle útvar nákupu
Důležitým rozhodováním je volba optimálního dodavatele a řízení zásob, jehož úkolem je zabezpečit optimální stav výše a sortimentní strukturu zásob.
Řízení zásob - ABC, JUST IN TIME
Základní úkolu útvaru zásobování:
Plánování materiálových zásob
Výběr vhodného dodavatele a právní zajištění dodávek
Nákupní činnost
Skladování materiálu
Výdej zásob ze skladu do výroby
Zásady zásobovací činnosti
Nakupovat pouze to, co podnik opravdu
potřebuje
Nakupovat jen v takovém množství, jaké
podnik potřebuje
Určit kdy nakoupit a kolik nakoupit
Výběr vhodného dodavatele
Cílem je zajistit co nejlepší dodací podmínky
Výběr vhodného dodavatele je především záležitostí
nákupního oddělení
odběratel zajišťuje spolehlivost a solidnost dodavatele,
kvalitu jeho výrobků, cenu, plnění smluvních podmínek,
vzdálenost, možnost množstevních slev, možnost
prodloužení doby splatnosti faktur, dopravu zboží se
slevou nebo zdarma a řadu faktorů
Právní stránka obchodních vztahů mezi dodavatelem a
odběratelem je upravena obchodním zákoníkem.
Nákupní činnost
Jedná se o praktické provádění činností, které
vyplývají z kupní smlouvy
Způsoby objednávání jsou následující:
písemně
prostřednictvím zástupců firem
na základě vlastního výběru ve skladě
telefonicky, faxem, e-mailem
ústní ( lze použít u denně se opakujících
dodávek – upřesní se každý den podle
potřeby)
Skladovací činnost
Skladové hospodářství můžeme rozložit
do několika fází:
převzetí materiálu na sklad
uložení materiálu a jeho vlastní skladování
výdej materiálu
Převzetí materiálu na sklad
dodavatel zasílá zboží vlastní dopravou,
prostřednictvím veřejného přepravce, popř. si
pro zboží dojede odběratel
odběratel má za povinnost při přejímání
zkontrolovat, zda přebírané zboží odpovídá
smlouvě
při převzetí u výrobce tedy řidič provede pouze
rámcovou kontrolu počtu nakládaných jednotek,
zkontroluje neporušenost obalů, pak převezme
dodávku a řádná fyzická přejímka se provede až
ve skladě firmy objednavatele
příjem materiálu se děje na základě dodacího
listu dodavatele
Kontrola při fyzické přejímce
nakoupených zásob
kvantitativní (spočítáme, změříme, zvážíme, či
jinak kvantitativně ohodnotíme dodané množství a
zkontrolujeme s původními doklady, především s
dodacím listem)
kvalitativní (kontrolujeme, zda dodávka odpovídá
dohodnuté jakosti, chuť, vůni, konzistenci, barvu )
Reklamace
Zjištěné vady musí být reklamovány ihned po
jejich zjištění bez zbytečného odkladu
Je třeba provádět písemně
Reklamace musí obsahovat sjednané nebo
stanovené následující náležitosti:
označení zboží, číselný kód a název
vymezení vad
způsob, jakým se vady projevují
nárok, který uplatňujeme
Reklamaci lze doložit vzorky či rozbory. Pokud
projednáme reklamaci osobně nebo telefonicky,
musí se písemně potvrdit.
Uložení materiálu na sklad
Ke skladování jsou nutné prostory, zařízení pro
ukládání zásob a jejich skladování (palety,
kontejnery, paletizační a vysokozdvižné vozíky,
regály, mrazící a chladící boxy …)
Zásoby se měly skladovat tak, aby nedošlo k
jejich poškození nebo znehodnocení, je nutné
zachovat jejich původní vlastnosti (velikost,
konzistenci, barvu, chuť…)
V průběhu skladování se provádí kontrola:
dodržování skladovacích podmínek (teplota, prašnost,
vlhkost…)
toho, zda skutečné množství zásob na skladě
odpovídá stavu zásob podle dokladů.
Tato kontrola se nazývá inventarizace.
Inventarizace
Inventarizace je metoda zjišťování skutečného stavu
zásob na skladě a porovnání se stavem účetním.
Inventarizace zahrnuje:
provedením fyzické inventury – měřením, vážením,
počítáním
porovnání výsledku fyzické inventury se stavem účetním
vyčíslení rozdílů, objasnění příčin a vypořádáním rozdílů
Výsledkem může být:
manko
přebytek
rovnost
Výdej zásob ze skladu
Zásoby se vydávají do spotřeby podle
požadavků výrobních útvarů – provozů.
Pracovník ve skladě a pracovník, který zásoby
ze skladu přebírá, má povinnost při výdeji
zásoby kontrolovat, přepočítat, převážit apod.
Přehled dokladů
Dodací list – vystavuje dodavatel při expedici pro
kontrolu, jaké zboží zasílá. Je průvodním dokladem
materiálu a zboží a zároveň dokladem o fyzickém
převzetí
Faktura – daňový doklad – je dokladem, který
vyjadřuje splnění dodávek a slouží pro
zanesení do účetnictví
pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty
vznik a uhrazení závazku
Přejímka – doklad vystavený ve skladu odběratele a
spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke
skladovému hospodářství
Přehled dokladů
Skladní karta (skladová karta) – doklad
vystavený ve skladu, který slouží pro evidenci
pohybu zásob určitého druhu v čase.
skladní karta uvádí aktuální přehled o stavu zásob
určitého druhu na skladě
Výdejka – slouží k výdeji ze skladu do výroby
zároveň se při výdeji provede odepsání vydaného
množství ze skladní karty
Převodka – používá se při převodu zásob ze
skladu do skladu v rámci jednoho podniku
Kniha došlých faktur – evidence sloužící v účtárně
k přehledu o vzniklých závazcích firmy a o datu a
způsobu uhrazování těchto faktur. Kniha je potřebná
jak při běžné práci, tak při inventurách.
Dělení dokladů
Doklady spojené se zásobovací činností lze rozdělit
podle toho, kdo je vystavil na:
a) vystavené dodavatelem:
faktura
dodací list
b) vystavené odběratelem:
příjemka
skladní karta
výdejka
Odbytová činnost podniku
(prodej)
Odbytovou činností podniku rozumíme prodej
zboží a služeb a soubor činností a opatření
s odbytem souvisejících.
Prodej je aktem směny, k níž dochází na trhu
Odbyt zahrnuje veškeré činnosti související
s přesunem hotových výrobků a služeb od
výrobce ke spotřebiteli
Organizace prodeje v podniku je velmi
rozmanitá, většinou je prodej začleněn do
obchodního úseku
Cesty prodeje
PŘÍMÝ PRODEJ:
výrobce – spotřebitel (konečný spotřebitel,
výrobce, ...). Je obvyklý u výrobků na zakázku
(nábytek na míru, strojní zařízení, ...)
výrobce – maloobchod – spotřebitel. Je obvyklý
u výrobků podléhajících rychlé zkáze (např.
mléčné výrobky, maso, uzeniny, zelenina, ...)
NEPŘÍMÝ PRODEJ:
– výrobce – velkoobchod – maloobchod –
spotřebitel. Je obvyklý u ostatních výrobků
(drogerie, textil, domácí potřeby, potraviny, ...)
Struktura prodejních činností
Podle velikosti podniku a předmětu jeho činnosti
probíhají v rámci prodeje různorodé činnosti –
PRODEJNÍ ČINNOSTI – činnost při prodeji:
plánování prodeje
personální zajištění prodeje
získávání odběratelů a jednání s nimi, uzavírání kupních
smluv
vyřizování reklamací
skladování výrobků
expedice
fakturace
evidence a hodnocení prodeje
obchodně technické služby
podnikové prodejny
propagace
13.3 Personální činnost
Hlavní úkoly
Dílčí činnosti
Hlavní úkoly
Mezi hlavní úkoly personálního řízení podniku
patří:
vybrat správného člověka na správné místo
optimálně využívat pracovní sílu (časový fond
pracovní doby a kvalifikace pracovníků)
budovat zdravé mezilidské vztahy, formovat
pracovní týmy
plánovat personální a sociální rozvoj
pracovníků
dodržovat legislativu v oblasti pracovních
vztahů
Dílčí činnosti
Všechny personální úkoly se plní v rámci
jednotlivých činností personálního řízení:
personální plánování,
analýza pracovních míst,
získávání, výběr pracovníků,
rozmisťování pracovníků,
hodnocení a odměňování pracovníků,
péče o pracovníky, pracovní vztahy.
Pro podnik je důležité sledovat kvantitativní a
kvalitativní indikátory a ukazatele stavu