které se konalo dne 21. 6. 2007 v KrásetíněZastupitelstvo obce projednalo a schválilo:

- závěrečný účet Obce Holubov za rok 2006- zprávu hospodaření Obce Holubov za rok 2006- rozpočtovou změnu č. 1- příspěvek pro HBC Betonova Holubov- příspěvek pro SK Holubov

- Jaroslav Franěk, starosta obce -

ČÍSLO 7, ROČNÍK 13 Červenec 2007 ZDARMA

STRANA 1

Krásetínská vzpomínková slavnostJakkoliv se to zdá neuvěřitelné, letos uplynulo již 65 let od tragickéudálosti, která zasáhla v době heydrichiády naši vesničku Krásetín.Zhruba 80 občanů se sešlo 6. července 2007 na návsi, aby uctilipamátku krásetínských občanů popravených v době 2. světové války. Po projevu starosty obce pana Jaroslava Fraňka, který připomněl onusmutnou událost z roku 1942, bohoslužbě slova za popravené a ulo-žení věnců u pomníku na návsi se všichni účastníci slavnosti přesunuli dopivního stanu, vedle Penzionu U Lišků, kde probíhala volná zábava.

- MS -

STRANA 2

STRANA 3

STRANA 4

“Les ve škole - škola v lese”

Naše zahrada

Plejeme se školní družinou. S vel-kou chutí děti pracovaly na školnízahradě a učily se poznávat druhyplevelů.

Cesta do neznáma – 19. červnaPoslední školní cesta nás zavedla do lesa, kde jsme si zahráli různé hry.

Vyhodnocení soutěže ve školní družině

Poslední den ve škole

STRANA 5

Rok uběhl rychle jako voda a naši školuopět opouštějí ti nejstarší - páťáci.Ve školním roce 2006-2007 jich do našíškoly chodilo 7. A kam půjdou? Jednažákyně bude chodit do gymnázia v Čes-kých Budějovicích, dva žáci budou nav-štěvovat ZŠ Za Nádražím v Českém Krum-lově a čtyři žáci půjdou do ZŠ v Křem-ži. Přejeme, aby se jim v nových školáchlíbilo a aby se někdy vrátili do naší školypochlubit se svými úspěchy.

Na shledanou školo!!!Natálie Koflerová

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,už uteklo tolik let.

Pátou třídu brzo skončím,s touto školou se už loučím.

První třída nové tváře,sedím vedle slabikáře,

Televize srdíčko,venku svítí sluníčko.

Druhá třída zpamětipočítáme do pěti.

Na procházky chodíme,venku někdy zlobíme.

Třetí třída už je těžší,Tvrdé, měkké I mě děsí,

Neradi se učíme,Učitelky mučíme.

Čtvrtá třída, zas jsme větší,nikdo už nás neušetří.

Skoro pořád jenom dělíme,při projektových dnech se bavíme.

Pátá třída – přímá řeč,na učení líná veš.

Uteklo to jako voda,že už jdu pryč, to je škoda.

Čekají mě Křemežťáci,zase noví spolužáci,moc se mi tu líbilo,velmi mě to bavilo.

❀ ❀ ❀ ❀ ❀

Loučení s holubovskou školouJan Fučík

V první třídě nás paní ředitelka učí,ale učením nás vůbec nemučí.

Ve druhé třídě učení nepřibylo,pár dětí paní učitelku zlobilo.

Ve třetí třídě se s námi prvňáci učili,svými dotazy nás mučili.

Ve čtvrté třídě nám němčina, vlastivěda apřírodověda přibyla,

ale prvouka nám ubyla.

V páté třídě končím v Holubověa dál pokračuji v Krumlově.

Ročník, který končí v HolubověJan Fučík

V první třídě šest holek a dva kluci,kluci o přestávce řvou jak vlci.

Do druhé třídy nastupujeme ve složenístejném,

se třeťáky vycházíme v dobrém.

Ve třetí třídě se složení nemění,do indiánského totemu sypeme kamení.

Ve čtvrté třídě je pryč jeden kluk,všichni při hodině ani muk.

V Holubově končíme jako páťáci,občas jsme jako mantáci.

❀ ❀ ❀ ❀ ❀

Moje škola holubovskáZuzana Churanová

Ze začátku učení lehké bylo,velmi mě to překvapilo.Pak je těžší čím dál víca neumím skoro nic.

Čeština mi dává zabrat,s matikou si můžu pohrát.

Vyprávění paní Křížový,hodiny mi osvěží.

Němčina se lépe učí,když paní Blažková nám kartičky půjčí.

S paní Gajdošovou, pravítkem a kružítkem,geometrií proběhnem.

S kým projdeme třídu pátou?S paní ředitelkou Bodlákovou.

A už končí naše školatřída pátá hurá volá.

❀ ❀ ❀ ❀ ❀

LoučeníAnežka Kodatová

Včera jsem do školy vstoupila,

která v Holubově stojí,se svou třídou jsem se loučila

a s učitelkou mojí.

Do této budovy jsem dnes vstoupilanaposled,

do holubovské školy,kde už jsem strávila mnoho let.

Bude těžké rozloučit se,když jsem mnoho zažila,

no, to se vám lehko řekne,v učení se snažila.

Někdy špatná známka byla,ale to byl větší klid,

než tento den výjimečný,kdy se musím rozloučit.

Vyjdu na chodbu,v ruce mám vysvědčení,

otevřu dveřea příjemné to zrovna není.

Potom jeden krůček malýrozhodne o mém osudu,už nikdy se v této škole

učit nebudu.

❀ ❀ ❀ ❀ ❀

ŠkolaEliška Ondráková

První třída rybička,učí se tam slovíčka.

Druhá třída jak růžička,je tu i Monička.

Třetí třída je už velkáa malá zas školka.

Čtvrtá třída medvědi,ti, co nic nevědí.

Pátá třída siláci,co dovedou všechnu práci.

Loučení se školou

Občan a politikaMéně než polovinaobčanů se zajímáo politiku. Asi 5% obča-

nů se o politiku zajímá intensivně. Ale jenasi třetina se částečně v politice orientu-je a řádnou orientaci lze očekávat jenu 4% občanů.A tak by nám svědčila trocha pokory, aby-chom se nenechávali politiky zneužívat!Referendum je lidové hlasování. Ale jetřeba vědět, že dvě třetiny občanů se roz-hoduje bez znalosti věci, tedy podle sílypokřiku ideologických leaderů. Všelidové

referendum je tedy nezodpovědnérozhodování národa místo zodpovědnéhorozhodnutí námi placenými politiky veSněmovně, kteří mají za zákonnoupovinnost sehnat si všechny dostupnéi tajné dokumenty a rozhodnout fundova-ně v prospěch celé naší společnosti.

- MUDr. Bohumír Šimek -

Člověk a zákonStále více z nás již ví, že náš současnýsocialistický model zdravotnictví je sicepro pacienta prakticky zadarmo, ale veskutečnosti jde o systém pro pacientai lékaře velmi zrůdný. Na lékaře nezbývajípeníze, lékař je ve své péči o klienty pojiš-ťoven omezován, že pacient nemůže býtřádně vyšetřován ani řádně léčen a musíse léčby lege artis domáhat protekcí nebokorupcí.To je způsobeno totálním vyřazením paci-enta z možnosti ovlivnění systému,naprostou podřízeností všech subjektů vezdravotnictví ministerstvu zdravotnictví doposledního detailu a naprostým odejmu-tím svobodné volby všem subjektůma odejmutím jejich odpovědnosti.Skutečná reforma zdravotnictví má za cílzdravého pacienta a spokojeného lékaře.Nezbytnou podmínkou je obnova přiroze-

ných vztahů mezi jednotlivými subjektya navrácení jim tvůrčí svobody a odpověd-nosti. Většina z nás již dnes ví, že tohotomůže dosáhnout jedině otočením tokupeněz ve zdravotnictví. Dnes to nebuduvíce rozvádět, protože to není podstatoutohoto sdělení. Jen dodám, že jiná cestak obnově vztahů ve zdravotnictví není.O částečné naplnění této ideje se možnápokouší Tomáš Julínek. Často je však sly-šet posměšky, že z důvodů naší podivněprovázané legislativy tyto změny nejsoumožné.Shrnuto a podtrženo: Pacient musí zůstatvytlačen ze systému a nemůže se státpartnerem svého ošetřujícího lékaře, abyspolurozhodoval o svém optimálnímvyšetřování a optimální léčbě, protože muto naše zákony znemožňují.A hle! Nemám právnické vzdělání, abychmohl pravdivost těchto slov potvrdit, alemoje všeobecné vzdělání mne nutí k his-

torické komparaci a konstatování, že tímtose naše společnost dostává do situace,kterou před dvěma tisíci lety kritizovalJežíš z Nazareta. Ježíš přinesl vykoupeníčlověka v nadřazení správných, dobrýchmezilidských vztahů nad zákony nesmysl-ně komplikujícími život. Snad bychomdnes mohli parafrázovat, že selský rozumje víc než špatný zákon.Pokud tedy naše legislativa skutečněbrání normálním, aktivizujícím, přirozenýmvztahům ve zdravotnictví, nemůžemenadále setrvávat v neplodných vztazícha musíme změnit legislativu. A jestližefalešné, nepřirozené vztahy jsou zakotve-ny v Ústavě, musíme přece změniti Ústavu. Zákon musí sloužit člověku a neaby se člověk křivil podle zákona. Pakmůže mít i lékař křivou tvář. A to nech-ceme.

- MUDr. Bohumír Šimek, Křemže -

STRANA 6

Školní léta v holubovské školeLenka Pavlišová

Prvňáčci jsme byli malí,všeho jsme se ve škole báli.

A teď už jsme páťáci,na učení jsme jak draci.

Letos ale končíme,s naší školou se loučíme.

I když se jinam dostanem,

našim srdcem tady zůstanem.

❀ ❀ ❀ ❀ ❀

Pět let v holubovské školeMonika Bočáková

První třída – lehká byla,hodně se nám líbila.

Druhá třída už je těžší,pro někoho někdy lehčí.

Třetí třída – vyjmenovaná slova,komu by se nelíbila.

Ve čtvrté třídě přibyde učení,doma nastane mučení.

A teď už jsme páťáci,Loučíme se s vámi,

před námi jsou prázdninya 5. třída za námi.

All inclusiveTak jsme si konečně letos dopřáli dovole-nou v Chorvatsku all inclusive. Pro tystejně zaostalé, jako jsem já, člověk mámožnost od rána do večera jíst a pít, cohrdlo ráčí. Úplně zdarma. Pokud si tozaplatil předem.Trochu mi to připomíná české zdravotnic-tví. Jen je v tom malý rozdíl. Čeští lékaři,snad pro nedostatek peněz ve VZP, musísvým pacientům doplácet na vyšetření,ošetření a léčbu.Zkusil jsem si představit situaci all inclusi-ve, pokud by zaměstnanci byli donuceniplatit svému hotelu na obsluhu ubytova-

ných. Čím více odpracuješ, tím vícezaplatíš svým hostům. Nepochybuji, ženejpozději po první výplatě by bylo nádo-bí na jídlo špinavé, jídelní stoly by bylyplné odpadků a nejspíše i obsluha by sez hotelu vytratila.Na rozdíl od této představy to v našemzdravotnictví dosud funguje. Neznámjinou profesi, kde by se tak dlouho necha-li opíjet rohlíkem o svojí morálce, solidari-tě, výlučnosti, poslání… Nejhalasněji takslyším řečnit učitele medicínské etiky a jáse nemohu ubránit dojmu, že z nichmluví transformovaná závist. Jsou na tomještě o poznání hůř. Poněkud však nechá-pu, když podobně slyším řečnit naše poli-

tiky. Mají se o poznání lépe. Nesrovnatel-ně lépe.Ředitelství hotelu all inclusive se staráo své zaměstnance zjevně dobře. Kdyse začnou starat naši politici o naše zdra-votnictví?A ještě jeden zorný úhel pohledu na allinclusive. Vše je zadarmo, vše jsi zaplatilpředem. A hosté se chovají podle toho.Nandají si plný talíř masa, ochutnají anechají odnést. Vyzkouší druhou mísu,třetí mísu… Nikomu ta nehospodárnostnevadí, hosté si to zaplatili předem.Stejně se chováme i v našem zdravotnic-kém systému. A marně poukazuji nato, žetakto nehospodárně nastavený systém je

STRANA 7

neopravitelný. Místo zefektivnění systémuvkládáním vratných garančních penězpacienta proplácením ambulantní zdravot-ní péče, naši politici včetně ředitele VZPPavla Horáka trvají na péči „all inclusive“.A de facto „zaměstnance“ zdravotníchpojišťoven „soukromé“ lékaře omezujítrvalým relativním snižováním odměna trvalým podfinancováváním našehozdravotnictví. Praktičtí lékaři dostávají

z pomyslného koláče na zdravotní péčistále menší klínek. Ten klínek odměn jeo více než o polovinu menší než v okol-ních státech, kde lékaři stávkují pro nedo-statečné financování a zbytečnou, narů-stající byrokracii. Někteří kolegové jiždelší čas píší, že se cítí být lékařskýmidobrovolníky, ochotníky, a že pracovat jimumožňuje jen jejich bohatý manžel. Něk-teré z nás sponzorují obce, pokud chtějí

zachovat zdravotní péči. Mnohde už ani tonestačí. Praktičtí lékaři nejsou a nebu-dou. Jsem upřímně zvědav, jak dopadnečeský zdravotnický „all inclusive“ bezvkládání garančních peněz pacientem,který jediný dokáže podstatně omezitztráty z našich zdravotních daní. Poplatkyani doplatky to nevyřeší!

- MUDr. Bohumír Šimek -

Výstava JIHOČESKÝ VESMÍRaneb planetky a komety z jihu ČechVesmír je nepředstavitelně obrovský.Jeho výzkum vyžaduje mezinárodní spolu-práci. Přesto má většina z nás bližší vztahk objevům učiněným “u nás doma” na jihuČech. Koneckonců ukazují jihočeskýpříspěvek ke světové astronomii či dokon-ce nesou jihočeská jména. Jihočeštíastronomové jsou známí zejména objevyplanetek a komet. Planetky a kometyjsou malá tělesa obíhající kolem Sluncesluneční soustavou, tedy nám nejbližšíoblastí vesmíru.Právě výzkumu planetek a komet z jihuČech je věnována nová výstava, kteroupřipravila Hvězdárna a planetárium Č.Budějovice ve svém jubilejním roce podnázvem Jihočeský vesmír aneb planet-ky a komety z jihu Čech. Objevy planetek a komet v JižníchČechách jsou spojeny se jménem Obser-vatoře Kleť. Observatoř Kleť se začalabudovat v roce 1957 jako pobočkačeskobudějovické hvězdárny. Pokud jdeo hledání dosud neznámých planetek, tozačalo v roce 1977 fotograficky. Význam-ným předělem v objevech planetek naKleti bylo teprve zavedení elektronickézáznamové techniky (CCD detektorů)v roce 1993 a vlastní výpočty drah. Odroku 2002 je hlavním dalekohledemObservatoře Kleť nový teleskop KLENOT,nejmodernější a druhý největší v Českérepublice, určený jak pro objevy, tak prodalší výzkum blízkozemních asteroidů,komet a transneptunických těles. Dnes je celosvětově očíslováno více než150.000 planetek. Z toho 861 planetekbylo objeveno na Kleti (k 2.květnu 2007)což představuje přední světové a natoževropské umístění. Většina z kleťskýchobjevů jsou tělesa hlavního pásu planetekmezi Marsem a Jupiterem, patří mezi něi blízkozemní planetky či tzv. Trojané.Nadto bylo na Kleti objeveno 5 těles nakometárních drahách. Výstava představí i Jižní Čechy ve ves-míru tedy družicovou mapu jihočeskýchmíst, jejichž jména nesou kleťské planet-ky, jihočeské osobnosti ve vesmíru(Hirzo, Emma Destinnová, Vojtěch

Lanna,....) či ohlasy z celého světa napojmenování kleťských planetek.K málo známým zajímavostem výstavybude patřit první známé pozorování pla-netky v Jižních Čechách, které je dílemčeskobudějovického milovníka astrono-mie Johanna J. Zinka z roku 1902. Mezijihočeskými osobnostmi, jejichž jménanesou kleťské planetky, lze na výstavěnajít též prvního známého astronomav historii Českých Budějovic, středově-kého učence jménem Wenceslaus Fabride Budweis.

Výstavu připravili pracovníci Hvězdárnya planetária České Budějovice s poboč-kou na Kleti. Materiály vztahující sek osobnosti W. Fabriho poskytla knihov-na Jihočeského muzea. Výstava budeotevřena pro veřejnost od úterý 26.červ-na a potrvá až do konce prosince 2007.Otevřena bude v otevírací době česko-budějovické hvězdárny a planetária v jejívýstavní hale. Na výstavu je vstup volný.Výstava probíhá pod záštitou hejtmanaJihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka.Další informace naleznete na našich Inter-netových stránkách:http://www.hvezdarnacb.cz/http://www.hvezdarnaCB.cz http://www.planetky.cz/ http://www.pla-netky.cz http://www.komety.cz/http://www.komety.cz

Hvězdárna a planetáriumČeské Budějovice s pobočkou na KletiZátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budě-jovice, tel. 386 352 044, 386 352 239,e-mail klet@klet.cz

Informační Bulletin č. 4/2007 - 1. čer-vence 2007

Z KLETI DO VESMÍRUHvězdárna stojí na Kleti už padesát let.Každou jasnou noc míří k hvězdnémunebi velké dalekohledy a sledují planetkya komety, známé i dosud neznámé. Kleť-ští astronomové si však své snímky nene-chávají pro sebe či pro specializovanéstránky odborných časopisů. Na letošníléto z nich připravili na Kleti výstavupod názvem „Z KLETI DO VESMÍRU“.

Výstava ukazuje zejména planetky

a komety, neopomíjí však ani vzdálenývesmír – mlhoviny, hvězdokupy a galaxie.Barevné i černobílé snímky byly pořízenyrůznými dalekohledy Observatoře Kleť- velkou fotografickou komorou, 0,57-mzrcadlovým dalekohledem či nejnovějimohutným teleskopem KLENOT o prů-měru hlavního zrcadla 1 metr, vybavenýmmoderní elektronickou kamerou. Astrono-mické fotografie jsou doplněny informa-cemi o jménech planetek objevených naKleti i nově vytvořenou družicovou mapoujižních Čech s vyznačenými místy, ponichž se kleťské planetky jmenují. Foto-grafickou galerii komet od komety Ben-nett ke kometě Hale-Bopp doplňují novéunikátní snímky štěpících se kometárníchjader komety Schwasmann-Wachmann 3a komety Van Ness i snímky nejjasnějšíchkomet posledních let. Vystavené snímky vsobě spojují vědeckou preciznost s krá-sou, poezií a tajemstvími vesmíru. V červenci a srpnu 2007 je na Hvěz-dárně na Kleti otevřeno pro veřejnostvždy od úterý do neděle, jednotlivé pro-hlídky začínají od 10:30, 11:30, 12:30,13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Výstavouvás na Kleti provede věci znalý průvodce,zahraniční návštěvníky i cizojazyčně, pří-padně s anglickým, německým a fran-couzským textem. V případě jasnéhopočasí můžete pozorovat Slunce seslunečními skvrnami velkým čočkovýmdalekohledem. Výstava byla připravena pod záštitou hejt-mana Jihočeského kraje RNDr. JanaZahradníka v rámci akcí pro veřejnostvěnovaných letošním jubileím Observato-ře Kleť - 105 let doložených pozorováníplanetek z Jižních Čech, 50 let od zahá-jení výstavby Observatoře Kleť, 15 letInternetu na Kleti a 5 let pozorování steleskopem KLENOT na Kleti.

Na Kleti 1.července 2007 Ing. Jana Tichá, ředitelka HaP

STRANA 8

Jáhly – loupané prosoJáhly jsou prastarou obilovinou, kteráse spolu s pohankou hodně používalai u nás. V některých zemích má dodnesmnohé využití. Je to nepostradatelná obi-lovina pro lidi s nemocnou slinivkou, tedyi pro diabetiky.Jáhly jsou bohaté na bílkoviny a tuky.Obsahují vitamíny skupiny B, pro-vitamín A, z minerálních látek železo,fosfor, fluor, kyselinu křemičitoua vlákninu. Dobře působí na kůži,vlasy a zuby. Jsou lehce stravitelnéa mají vysokou biologickou hodnotu.Jáhly jsou jediná obilovina, kteráv kombinaci s cukry a ovocem nekvasív trávicím traktu. Proto je sladký jáhelník(staročeské jidlo) dobře stravitelný prokaždého.

Jáhly se dají používat místo rýže, neboi v kombinaci s rýží. Můžete vyzkoušetnastavenou bramborovou kaši s jáhla-mi. Na 1 kg brambor přidáme 0,25 kgjáhel. Uvařené brambory se špetkou soličástečně slijeme, přidáme mléko a roz-šleháme. Přidáme jáhly uvařené v pomě-ru 1 díl jáhel na 3 díly vody. Pokud je kašehustá, zředíme ji mlékem nebo teplouvodou. Sladký jáhelníkProprané jáhly v horké troubě uvařímes vodou, mlékem a špetkou soli. Do hor-kých jáhel vmícháme rozinky, skořici,cukr, máslo. Na vymaštěný plech dámevrstvu jáhel, na ni poklademe ovoce(sušené švestky, jablka, meruňky) a drce-né pražené mandle. Navrch dáme dalšívrstvu jáhel. Zapékáme asi 20 minut.

Jáhly na slano- jáhly uvařené dle návodu na balení

- na cibulce osmaženou kořenovou zele-ninu- zelené natě – petržel, pažitka, celer všesmícháme dohromady a máme základ protři pokrmy:

1. Ke směsi přidáme hrašku, která směszahustí a zpevní a tvarujeme karbanátky,které smažíme nebo narovnáme na plecha upečeme.2. Ke směsi přidáme letní zeleninu – raj-čata, papriku, cuketu, opečené tofua zapečeme.3. Ke směsi přidáme uvařenou červenoučočku, smaženou papriku a zapečeme.

Možnosti, jak používat jáhly jsou neome-zené. Do uvedených receptů je možnépoužít obilné nebo sojové mléko. Hraškaje k dostání ve zdravé výživě.

Přeji Vám dobrou chuť - gaudi -

POZNÁMKY Z DĚJIN SVĚTAFéničané – Afrika (1200 – 500 př.n.l.)Je zajímavé, že v tomto období Féničanéz východního pobřeží Středozemníhomoře zakládali kolonie na pobřeží severníAfriky. Snažili se zvýšit své obchodnípostavení. Obchod jim měl zaručit pro-speritu a dostatek potravin, neboť jejichvlastní území nebylo nijak velké a úrodné.Mezi nejvýznamnější kolonii patřilo Kartá-go. Město se rychle rozrostlo a stalo sevýznamným obchodním střediskem seve-

roafrického pobřeží. Obchod probíhalmezi africkým vnitrozemím a celým Stře-domořím. Toto město se za nějaký časstalo nezávislým a zbavilo se kolem roku600 př. n. l. fénické nadvlády. Kartágincivlastnili velké loďstvo a mohli tak podnikatsvé výpravy.Kromě Kartága založili Féničané koloniiUtica, Leptis Magna a Mogadur, které senacházely také na pobřeží severní Afriky.Velké obchodování a cestování vedlov mnoha případech ke konfliktům s Řekya Římany.

Féničané byli i výborní skláři a dokázalizhotovit krásné předměty ze skla.

- Mgr.Drahomíra Bodláková -

Potraviny pro zdraví

Hrad na KletiDávno před tím, než vystavil Josef zeSchwarzenbergu na Kleti věž po němnazývanou, stával na samém vrcholkumohutný hrad. Obýval ho vlídný vladykaHrozen se svou jedinou dcerou. Ženajeho při porodu zemřela, vladyka sezařekl, že jinou ženu již nechce, byť podědici mužském toužil velice.Vladyka byl tak laskavý, že ho navštěvo-vali besedou sousedé z podlesí, ale izvířátka roztomilá – laně, jeleni, syslovéa zajíčci, ale ani medvědy a vlky nevy-hnal. Pohostil je, jakoby to byli nejlepšípřátelé.Jakmile dcera dosáhla věku deseti jar,rozhodl otec, že je třeba, aby dosáhla vklášteře vychování a upevnila zbožnostsvou. Rozhodl tak, přec věděl, že se mubude po nejdražší bytosti stýskat a nahorském vrcholku bude opuštěn. Alešest let uběhlo jako voda a dívka se vrá-tila do rodného domu. Vyrostla do krásy,že široko daleko nebylo dívky tak sličné

a krásné, svého jména hodné. Neslatotiž jméno Krasava. Navíc byla velmivzdělaná a v příčinách světských znalá.Zpráva o její kráse i moudrosti rozneslase brzy do širých krajů. Na vrcholŠenýglu začali vystupovat prosebníci,kteří o radu žádali. Krasava je vždy vlíd-ně přijala, pohostila, radu dala, rozvadě-ným dala i spravedlivé rozřešení. Neby-lo divu, že její krása lákala na hradnápadníky přesličné, aby o srdce Krasa-vy usilovali. Krasava sice mile, ale rázněkaždého odmítala. S velkou lítostíodcházeli mladíci, neb takovou krásuženskou již v životě nenaleznou. Jed-nou zaklepal na bránu hradní nápadníktuze krásný. Nedá se říci, že by Krasavuneočaroval. Pohled jeho černých očíprobodával krásnou dívku jako kopím.Když pak předložil k jejím nohám dary,látky cizokrajné a drahé kamení, zdálose, že tento bude tím pravým. Večer přiohni na loutnu dovedně zahrál a k tomuzpíval písně o lásce. Krasava usnouti nemohla. Stále ji zněl

v uších živě ten nádherný zpěv. S tako-vým mužem se bude mít jako v ráji.Bude jí zpívat a loutnu rozezvučí, dary akrásnými slovy zahrnovat. S takovýmimyšlenkami usnula až k ránu, ale brzo jíprobudil hrozný sen. Viděla hrad v pla-menech, viděla otce svého v krvi ležeti,viděla nad troskami snášeti havrany hro-zivě krákorající. Jeden z nich usedl naokno, jímž se už jen vítr proháněl, křídlyzamával třikrát a v krásného cizince,jenž jí tak srdce zmámil, se proměnil.Ráno předstoupil před Krasavu nápad-ník, aby její rozhodnutí vyslyšel.„Ne pane spanilý, ani vás si vybrat zamuže nemohu!“ odpověděla rázně.Nápadník vztekle skřípal zuby, když sebrána za ním uzavírala. Otočil se a hněvv něm vzkypěl dvojnásob. „Nechť tvoukrásu zasypou zdi toho pyšného hradu!“Rozpoutal pak velikou bouři. Už nebylopochyb: byl to sám Belzebub. Hrozivéblesky protínaly oblohu sem a tam.Jeden z nich zasáhl střechu obydlí,jež rychle vzplála a ozářila celou krajinu.

STRANA 9

Kočka je vzhledem ke svýmvlastnostem a svým chovánímdaleko přírodnější nežli jinézdomácnělé druhy zvířat,které jsou chovány jako maz-líčci. Je soběstačná, nezávis-lá, a proto je nejméně pocho-peným domácím zvířetem.

Způsob, jak kočka myslí, je zcela odlišnýod našeho myšlení, také od myšlení psů,a proto je některým lidem velmi těžké jimporozumět. V první řadě je kočka lovec a musí lovit zakaždou cenu, protože je to její přirozenosta má to ve svých genech. Mnoho koček,které nemají domov a musí se o sebepostarat a případně i o své potomstvo,proto musí mít svou techniku lovu doko-nale propracovanou. Kočky, které majídoma plnou misku, loví jen pro svou zába-vu i když si přece jen nějakou tu mladoumyš smlsnou, se vlastně lovem baví a uží-vají si hraní si s kořistí, které vypadá jakosadismus. Před ulovením kořisti musíkočka nashromáždit mnoho energie, abylov byl úspěšný a její hra si s kořistí jevlastně uvolněním energie, kterou užnepotřebovala. Musí ji nějak vyventilovat.

Někdy kočka doslova tančí, vyhazuje sisvůj úlovek, pinká si ho jako míček.Pokud si kočka loví pro svoji obživu, musík tomu mít dost velké teritorum, které sichrání před ostatními kočkami. Tam, kdeje potravy dostatek, může žít v souladuvelmi mnoho koček a vzájemně se nevy-hánějí.

Kočičí společnost je silně matriarchální.Zdivočelé kočky, které žijí v tzv. koloniích,se skládají ze tří nebo více generacípokrevně spřízněných samic.Když dospějí kocouři, jejich hravé chová-ní se mezi čtvrtým až šestým měsícemstává drsnější a tak je jejich matky vyže-nou z kolonie. Tito kocouři se sdružujís jinými vyhnanými kocoury a vytvářejí takvolné společenství - říká se tomu kocouříbratrstvo. Pokud je dostatek potravy, takmezi sebou nebojují, ale nedovolí dojejich kocouří kolonie proniknout dalšímudospělému samci.V domácnostech, kde je více kočeka mají zde zajištěný "kočičí servis" je hie-rarchie kolonie ustálená a neshody jsoucelkem vzácné.Kočky se velmi dobře dorozumívají s jiný-mi kočkami. Vyměňují si informace pro-střednictvím hlasových projevů, pachů,dotyků, značek.

Kočičí zvuky se dají dělit do tří kategorií:Mručení - k těmto zvukům patří předení,je-li kočka spokojená, ale pozor - kočkapřede i když může mít bolesti, že je třebazraněná, nebo jinak postižená. Některáplemena předou více a silněji - např.mainská mývalí kočka přede jakomotorka.Mňoukavé zvuky - klasické mňau semění podle okolností. Kočka vlastněmňoukáním mluví. Nejhlučnější kočkoujsou siamky, které dokáží mňoukat nejenhlučně, ale i vytrvale.Kočka někdy vyluzuje zvuky, kterým říká-me cvrčení - což je vlastně její pozdrav

- zní to třeba jako brrrrm.Jak vlastně vzniká kočičí předení? - Je tostále neprozkoumané a nejde s určitostíříci, jak vzniká. Existují různé teorie, aležádná není věrohodná.Kočka dokáže hodně mluvit tělem, naježitse, postoj, který naznačuje útok, prská,syčí, mluví i očima, uši stáhne dozadu,vysune drápy, dovede vypadat hrozivě. Značková teritoria provádí kočky močí, aletaké drápy, kdy škrábou vyvýšená místa.Nechávají jako značku svůj trus a neza-hrabávají jej. Na své vlastní zahradě tonedělají, ale na cizí ano. Kočičí moč mápronikavý pach a hned tak nevyvětrá. Na

tlapkách má kočka potní žlázy, kterézanechávají také pach. Další žlázy má nabradě, kolem pysků a na základně uší a tyvšechny používá ke značkování. Hlazení kočkám připomíná olizovánímatky. Přináší jim pocit bezpečí a pohod-lí. Kočka je dost velký spáč. Dokážeprospat i l8 hodin.Koťata musí hodně spát, protože jediněve spánku se uvolňuje růstový hormon.Kočka má sny, které jí umožňují doplnit sirůzné informace.Největší aktivitu majíkočky za svítání a soumraku. Nejospalejšíje v poledne a o půlnoci.Pokud je o kočku dobře postaráno , doží-vá se vcelku vysokého věku - rozhodněvíce nežli kočky, které jsou divoké.Musí-me však dbát na to, aby byla pravidelněodčervovaná, proočkovaná a měla dobrékrmení od svého mládí a samozřejměpotřebné pohodlí.

- Květa Pavčíková -

V té záři bylo spatřiti, jak se hradbymohutné bortí. Celá zem se třásla.Nevím, jak by skončilo to hrozné čině-ní,kdyby se na cestě neobjevil žebravýmnich, který se vypravil na vrchol k dob-rému vladykovi, který mu nikdy neode-přel. Mnich vyňal ze své torny kříža vztyčil ho před Belzebubem. Ten jakoraněný upadl na zem, svíjel se, než zmi-zel v hlubinách země.

Krasava se vyhrabala z trosek a spolus mnichem pak svého otce hledala.Nalezli ho v rozvalinách v kaluži krve.Mrtev však nebyl. Nikoli nadarmo seKrasava v býlí vyznala. Ihned věděla, cootci pomůže.Z rozvalin již hrad nebylo možno vysta-viti. Vydal se tedy otec s dcerou dojiných končin země. Dary, kterými chtělBelzebub krásnou dívku okouzlit, byly

dobrým věnem. Krasava se dobře pro-vdala za hodného a krásného muže,s nímž mnoho dětí v křesťanské vířevychovala. Otec se ze zranění svýchzcela zotavil a v novém bydle s vedenímhospodářství a s výchovou dětí ve vlíd-nosti vypomáhal. Každé ráno se kevzdálenému Šenýglu musil podívat, abymu začal dobrý den.

- Dr. Otakar Chmelenský, st. -

STRANA 10

ZE ZUBNÍ ORDINACEPohled na dětskou zubní péči

Neošetřit dítě? Toprostě nechápu!Rodiče se snaží prosvé děti najít zubníholékaře, ale začíná tobýt problém, protoženěkteří zubní lékaři

odmítají zaregistrovat dětské pacienty.Proč?Vyšetření – eventuelně ošetření dětskýchpacientů vyžaduje více času, když musímalého pacienta seznámit s prostředíma mít laskavý přístup již při vstupu do ordi-nace. Lépe jsou na tom děti, které rodičebrali s sebou do ordinace u příležitostivlastního ošetření.Dítě je zvídavé a nikdy mu nesmíme lhát,abychom neztratili jeho důvěru. Nenídobré dítěti slibovat:“Pan doktor těchce jen vidět a hned půjdeme domů.“

Při první návštěvě dítěte považuji zaúspěch, když si nechá zuby jen prohléd-nout.Ošetření, když není akutní, je lépe odložitna příště. Malé dítě může absolvovat

vyšetření - ošetření na klíně v doprovodu.Když je ošetření bolestivé, mám častochuť mít na křesle raději rodiče, kteří tonechali dojít tak daleko. Někdy musívyhledat pohotovost i v noci, když už jezle. Dítě si pak pamatuje strašný zážitek alegenda o zlých zubařích pokračuje.

Dnes je také hodně rodičů informovanýcho důležitosti zubní péče svých dětí. Namístě je i poučení rodičů – omezit(nejlépe vyloučit) sladkosti a začít s čiště-ním – třeba i bez zubní pasty a nabudit taknutný návyk čištění zubů.I pojišťovny vzaly na vědomí, že péčeo děti je základ a proplácí lékaři za ošet-ření dětského pacienta už od stáří jedno-ho roku, kdy se prořezávají první zoubky.Fakt je, že roční pacient má jen málodětských zubů a komunikace s ním takénení jednoduchá.A pro rodiče, kteří neuspěli, když v zubníordinaci jejich dítě nechtěli? Nevím coporadit – jen hledat a hledat toho vhod-ného, ošetřujícího zubaře, který je budeošetřovat co nejpečlivěji a tak se nebudoubát chodit na preventivní prohlídkyk svému lékaři – nejlépe dvakrát ročně.To je můj pohled na ošetřování dětskýchpacientů.

Pokračování příště. - MUDr. Mašková M. -

Akce „Dokážeš to taky“ 2007– výstup na horu Kleť členů Sdruženíonkologických pacientů ARCUS ŽIVOTČeské Budějovice. Celostátní akci již pošesté pořádá Aliance českých organizacía žen s rakovinou prsu, o.p.s. Generál-ním partnerem projektuje firma ROCHEs.r.o. Skupina 30 lidí svou účastí vyjádřilapřátelství, vzájemnou podporu, sílua motivaci všem onkologicky nemocnýmk návratu do aktivního života. Celkem seakce účastnilo 35 organizací onkologickynemocných a vystoupily na 18 vrcholův České republice, odkud si zaslalynavzájem povzbuzující poselství. S našímsdružením velmi vstřícně spoluorganizo-val akci starosta obce Holubov panJaroslav Franěk, který nás podpořil iosobním setkáním v příjemném prostředísalonku restaurace „Pod Kletí“. Povídánío životě s naším onemocněním, o Vašíobci a jejím krásném okolí velice uběhloa neúprosný čas odjezdu vlaku jej ukončil.Naše poděkování patří také obsluhujícímu

personálu a kuchaři, kteří přispělik našemu občerstvení. Věnovali se námpan Bartoš i paní Hronková. Všem ještějednou děkujeme, přejeme pevné zdraví

a pěkné léto a někdy zase na shledanou. Za ARCUS SOP

a všechny jeho spokojené účastníky akce- Edith Šrámková -

OPĚT O VČELÍM MEDU V minulém čísle Holubovského zpravo-daje jsem si přečetla článek paní JanySobolové s názvem “O včelím medu“.Nezbývá mi nic jiného, než na tento člá-nek reagovat, neboť tím jistě zmátlamnoho spotřebitelů medu. V článku jetotiž několik omylů, které bych ráda uved-la na pravou míru.

1. Paní Sobolová píše: „ Med pastovaný jeupravovaný a není vhodné ho konzumovatvůbec.“

CO JE TO TEDY PASTOVÝ MED?

Pastový (od slova pasta) med je speciálněupravený produkt. Vzniká opakovanýmmechanickým pohybem (mícháním).Tento pohyb řídí přirozenou krystalizacimedu a zmenšuje velikost krystalů.Výsledkem míchání je plnohodnotný medkrémové konzistence, který je měkký,snadno se roztírá a přitom, na rozdíl odtekutého medu, při nabírání nekapea neztéká. Proto se pastovému říká také

STRANA 11

Jogurtové řízky8 řízků, 1 velký hustý bílý jogurt, 2 celávejce, 4 stroužky česneku, sůl, pepř

Řízky naklepeme, osolíme a namáčímedo jogurtové marinády. Tu připravíme smí-cháním jogurtu, vajec, česneku, soli,pepře, pálivé papriky a grilovacího koření.Pak maso přendáme do uzavíratelnénádoby a uložíme v lednici nejlépe dodruhého dne. Řízky vyjmeme z marinády,obalujeme ve strouhance a zvolnasmažíme.Řízky v jogurtu krásně zkřehnou, takže lzetakto připravit například i řízky z vepřovékotlety, které jsou jinak suché, po"jogurtové" úpravě jsou šťavnaté, prostěvýborné.

Kuřecí závitky se sýrem500 g kuřecích prsíček, cihla, hermelín,uzený sýr nebo niva dle chuti strávníků,šunka, šlehačka, pepř, sůl, kousekmásla na vymazání formy

Maso nakrájíme na řízky, naklepeme,osolíme a opepříme. Na každý kousekmasa položíme plátek šunky, na hranolkynakrájený sýr a zatočíme do roládiček,které vložíme do vymazané zapékacímísy, zalijeme šlehačkou smícha-nou s grilovacím a polévkovým kořeníma zapékáme, dokud se neutvoří kůrčička. Podáváme s pečenými bramborami a ze-leninovým salátem.

Všem, kteří tyto recepty vyzkoušejí, přejidobrou chuť.

- MS -

K významnému životnímujubileu v červenci blahopřejeme:

paní Vlastě Trostovéz Holubova – 83 let

paní Ludmile Blažejovéz Holubova – 84 let

paní Marii Biskupovéz Holubova – 81 let

panu Janu Honečlégroviz Holubova – 70 let

panu Václavu Štěpkoviz Třísova – 81 let

panu Josefu Fošumoviz Krásetína - 70 let

paní Ludmile Fučíkovéz Třísova - 70 let

panu Františku Moučkoviz Holubova – 80 let

Narodili se noví občánci:Aneta a Jan Čížkovi z Holubova

SSppoolleeččeennsskkáá kkrroonniikkaa

Co na Vás čeká v holubovské knihovně?Seznámí čtenáře s několika novějšímiknihami, které máme v naší knihovně.Mezi naučnou literaturu pro dospělé, alei starší děti patří kniha od Lubomíra Vaši-ny – Jak si zlepšit paměť – dozvíte se,jaký máte typ paměti apod.Zajímavá je i kniha _ Zvířata mluví odSmitha Penelope.Williams Paul – Originální minizahrád-ky - jak už název napovídá, aktuálně vsa-zení do tohoto ročního období. Jsou tui další knihy o kytičkách a vůbec zahrád-kaření.

Možná jste ještě nečetli od MichalaViewegha – Báječná léta s Klausem.Při čtení knihy od Mayle Petera – Rok vProvenci budete zažívat pohodu.Kdo má rád hororově laděné, sáhne poZrůdném zrcadlu od Michaela Scotta.Procházková Petra a Štětina Jaromír –Rosangol – jsou afgánské povídky –život rodin ze současnosti.Harold Robbins – Magnát – úspěšnýromán s mistrovským líčením.Bohumil Rada – Pachtění – pro zajíma-vost, autor je rodák z Českých Budějo-vic, byl duchovním otcem prvního super-marketu v kraji, českobudějovickéhoTerna.Kostova Elizabehhg – Historička –odpovědi na otázky, zda mytický Drákulaskutečně existoval, překračují hranice

času i prostoru a vynořuje se strašlivápravda.Campbell Kenneth – Nedostatečnédůkazy – události, které se skutečněstaly.Můžete se zde seznámit s dílem americ-kého spisovatele Roberta Fulbherma,který před nedávnem zavítal do ČR, kdekřtil a propagoval svůj nejnovější titulnazvaný „Co jsem to proboha udělal“?Mimo výpůjčky knih je možné použítv knihovně internet. Zájemce nemusí býtregistrovaným uživatelem obecní knihov-ny – tato služba je placená – viz. ceníkv knihovně.

Příjemné a plné slunce o prázdninácha dovolených Vám přeje knihovnice

- M.H. -

krémový. Krémová konzistence medu sev průběhu času nemění. Pastový med jezpracován bez zahřívání a bez jakýchkolipřísad. Zachovává si všechny látky a jestejně hodnotný jako „tekutý“ med.

2. Paní Sobolová píše: „ Med přidaný dopečiva není už medem, ale stává sejedem.“

Nevím, co tím paní Sobolová chtěla vyjád-řit, ale myslím si, že tato věta je poněkudnešťastně napsaná. Samozřejmě, že

med se do pečiva přidává už od nepamě-ti, přidávat se bude a jedovaté to rozhod-ně není. Slazení medem je naprostopřirozené, med je snadno stravitelnýa hlavně přírodní ekologicky čistý pro-dukt. Věřím, že většina hospodyněk máúspěšně vyzkoušený nějaký recepts medem. V dnešní době je na pultechknihkupectví celá řada kuchařek věnují-cích se pečení s medem. Vřele doporu-čuji například knihu „Pečeme s medem“od Bohumíry Peychlové (vydala AgenturaVPK v edici Apetit).

A na závěr jednu výstižnou lidovou veršo-vánku, kterou kniha kromě receptů takéobsahuje. Jezte perník babičko, omládne vám srdíčko.PS: V článku je čerpáno z odbornéhočasopisu Českého svazu včelařů - Včelař-ství.

O medu a ostatních včelích produktechse toho dá napsat ještě mnoho, takžepříště na shledanou.

- Jitka Nováková -

STRANA 12

Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 400, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879,zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: ARTYPA Holubov, spol. s r.o.

VÁŽENÍ STAVITELÉ, dovolujeme si Vás toutocestou oslovit a nabídnout Vám naše službyv oblasti dodávek a čerpání betonu.

Naše betonárka Berger Beton spol. s r.o. se nachází v obciHomole u Českých Budějovic.

VLASTNÍME VEŠKEROU POTŘEBNOU TECHNIKU VČETNĚ ČERPADEL BETONU.POSKYTUJEME MNOŽSTEVNÍ SLEVY A SLEVU ZA ZÁLOHOVOU PLATBU. RÁDIVYŘÍDÍME I MALÉ ZAKÁZKY.NA PŘÍPADNOU SPOLUPRÁCI SE TĚŠÍ PRACOVNÍCI BETONÁRNY V HOMOLI U ČESKÝCHBUDĚJOVIC. (směr Planá – Homole, za obalovnou, vedle stavebnin Mandaus)

INFORMACE O DODÁVKÁCH BETONU: TEL.: 731550591, 731550593, 387983455