FINANN TEORIE, POLITIKA A INSTITUCEKRUTOSOUHRNVerze 1.1 z01. ervna 2013Verze 1.0Cel dokument jsem styloval a snail se ho rozdlit do logickch st. Nedodlal jsem cel zmr do konce, ale myslm, e je to na dobr cest, aby se to jet dopracovalo.U otzek, kde je vce odpovd jsou tun (ctrl+b) oznaen sprvn odpovdi. Kde to je domnnka, tak je navc na konci * a kde jde o jistou odpov, je na konci @. Kde je to jenom tun, chce to zrevidovat.Hodn tstatreyy@gmail.comRevize 1.1 xseca00@vse.cz revize teoretickch otzek; podle uebnch materil, webu a vlastnch poznatkotzky, kde jsem nco mnil oproti verzi 1.0, jsou kurzvouotzky, kter jsou vrazn nekompletn a tud s malou vypovdac hodnotou jsem pebarvil ze zelen na modropromazal jsem evidentn duplicitn otzky

Nepouvejte prosm run formtovn, ale vdy oznate text a kliknte na pedvolen styly:

Teoretick otzkyCyklick saldo rozpotuJe definovno jako pravideln se opakujc negativn saldo zvis na hosp. cyklu = nemus bt pravidelnJe vdy stejn jako celkov saldo, protoe zahrnuje i roky zveejnho dluhu celkov = cyklick + strukturlnJe vobdob recese obvykle ni ne vobdob potencilnho tempa rstu naopak je vy, protoe vlda vc utrc a dan se vybere mZahrnuje i strukturln saldo celkov = cyklick + strukturlnAni jedna odpov nen sprvnPojem pokladn plnn rozpotu znamen:Emisi pokladninch poukzekRealizaci pjm a vdaj na rozpotovch techPlnn sttnho zvrenho tuEmisn kryt deficitu sttnho rozpotuTdn vdaj a pjm na odpovdajcch tech sttnho rozpotu * to nejlp odpovd pokladnm plnn ze strnek MFRist veejn dluhJe sumou vech zvazk vi sttu vi ostatnm ekonomickm subjektm *Je sumou pokladninch poukzek emitovanch sttem pro kryt deficitu sttnho rozpotuPedstavuje rozdl mezi zvazky a pohledvkami sttu vi domcm a zahraninm subjektmVR (v souasn dob) pekrauje tzv. Maastrichtsk dluhov kritrium urit ne, n dluh je v tomhle smru OKJe suma finannch prostedk, kter dlu vlda ostatnm sttnm subjektm urit ne sttnm subjektmMezi teorie, pomoc kterch lze vysvtlit rst veejnch vdaj, pat:Stiglitzv zkonPrahov (posunov) efekt @ dle zpisk z hodinStvkov efektyRostouc podl potu dt vpopulaciRychlej rst produktivity ve veejnm sektoruVyberte sprvn tvrzen

Plocha cdb oznauje nadmrn daov bemeno u spotebitelePlocha acb oznauje DWL u vrobcePlocha acdb oznauje DWL u vrobceVt st dan uhrad vrobceVzdlenost da zna vi dan*Vyznate poloku, kterou lze nalzt na aktivech vbilanci centrln bankyEmitovan obivoDevizov rezervy @Vklady sttuHotovostn obivoKter znsledujcch skupin bilannch poloek komern banky pat zcela na stranu aktiv:Pokladn hotovost, pohledvky za bankami, nakoupen sttn pokladnin poukzky @ pokl. poukzky = sttn dluhopisyMajetkov asti, kapitlov fondy, hmotn majetek fond y = pasivaPohledvky za bankami, vry poskytnut klientm, podzen dluh dluh = pasivaNakoupen sttn pokladnin poukzky, vry poskytnut klientm, dluhov cenn papry emitovan danou bankou dluhov cp = pasivaVyberte pravdiv tvrzen:Kapitlov pimenost je vztahem mezi v kapitlu banky a jejmi vrovmi aktivitamiRiziko nedostaten diversifikace aktiv vyplv znadmrn orientace banky na urit odvtv nebo mal poet klient@Cenn papry vobchodnm portfoliu jsou zejmna cenn papry, u nich m banka mysl a schopnost dret je do jejich splatnostiMezi intern piny vzniku vrovho rizika pat nestabiln politick situace zem

Uvete, kter znsledujcch tvrzen je pravdivNa trhu cennch papr jsou alokovn finann prostedky od deficitnch subjekt kpebytkovm (je to opan)Devizov kurz je vztah mezi promptn operac a obchodem na volnm trhuVznam sekundrnch trh spov mimo jin vmonosti investor zskat investovan kapitl ped pvodn sjednanou dobou splatnosti @Na primrnm trhu dochz kobchodm sji dve emitovanmi instrumenty (ne, to je sekundrn trh)Keynesinsk transmisivn mechanismus mnov politiky obsahuje nsledujc etzec kauzlnch vztah:Nstroje mnov politiky krtkodob rokov sazby dlouhodob rokov sazby reln dchod (nezamstnanost) @Nstroje mnov politiky krtkodob rokov sazby inflaceKrtkodob rokov sazby mnov bze penn zsoba relnch dchod (nezamstnanost) Nstroje mnov politiky mnov bze dlouhodob rokov sazby vry inflacePi clovn inflace postupuje banka nsledujcm zpsobem:Pomoc regulace mnov bze se sna ovlivnit dlouhodob rokov sazby a clovanou mru inflaceOperacemi na volnm trhu reguluje penn zsobu sclem ovlivnit vvoj clovan inflaceReguluje dlouhodobou rokovou mru sclem ovlivnit vvoj investic a nsledn clovan index spotebitelskch cenReguluje krtkodobou rokovou mru sclem doshnout clovanou mru inflace @ pracuje se s kr. rok. mrou, viz uebniceVeejn dluh:Je kryt vrem od CBje vR vy ne vjinch zemchse oznaujejako hrub dluhemituj se dluhopisyDaov incidence je:jin nzev pro daov bemeno@Mezi charakteristiky dan pat:Nenvratnost @neelovost, neekvivalence @nedobrovolnost@Kefektivnmu zabezpeovn veejnch statk dochz:kdy jsou zohlednny vechny mezn nklady produkce veejnch statkRozpotov skladba:zvazn klasifikace pjm a vdaj podle rznch hledisekKdy se zv progresivita u klouzav dan, co se stanesn se Giniho koeficientPenn trh: jedn se o burzovn trhje mlo likvidnmohou na nj jen vybran subjektyMnov agregty: Najdeme na stran aktiv u CBSlou jako operativn kritrium pennho transmisivnho mechanismuSlou jako zprostedkujc kritrium pennho transmisivnho mechanismu * penn zsoba by mla bt mnov agregtNajdeme na stran pasiv u CBPro nabdku penz je typickJe zvisl na IRNen zvisl ani na IR ani na dchodu zvisl na rozhodnutch CBZprostedkujc kritrium monetaristickho pennho transmisivnho mechanismuMnov bzePenn zsoba @Krtkodob IROperace na volnm trhuCo je typick pro operace na volnm trhuPm repo operace znamen: nejdv prod pak koup zptPm repo operace znamen: nejdv koup pak prod (to je reverzn)Kdy CB odkoup od KB cenn papry a sn tm mnovou bzi (tm se MB zv)Obchoduje se pouze sCP vbezhotovostn form

Co pat pouze na stranu pasiv bankyZvazky, rezervn fondy, zkladn kapitl @ZK, nehmotn majetek, hmotn majetek (majetek jsou aktiva)Rezervy, penn hotovost, ZK (hotovost jsou aktiva)CP, iov fond, vklad od CB (CP jsou aktiva)Co pat do aktiv banky?nerozdlen zisk (pasiva)emise vlastn CP (pasiva)podzen dluh (pasiva)pohledvky zopnch operac @Co plat o Lorenzov kivce?Kivka pln rovnomrnho rozdlen dchod je napravo od kivky skutenho rozdlenProgresivn zdann posune kivku skutenho rozdlen dopravaProgresivn zdann posune kivku skutenho rozdlen dolevaKivka pln nerovnomrnho rozdlen dchod je rovnobn skivkou rovnomrnho rozdlenLorenzova kivka m redistribun inky prostednictv Giniho koeficientuVmodelu IS-LM fiskln restrikce me zpsobit:Pohyb kivky IS doleva, pokles cenov hladiny, rst nezamstnanostiPohyb kivky IS doleva, pokles produktu, snen cenov hladinyPohyb kivky IS doleva, pokles rokov a dluhov mry * vude se pe, e IS-LM model pedpokld konstantn cenovou hladinu, proto by se tato nemla mnit, z eho vyplv, e ostatn monosti jsou blbostale nejsem si tm jistPohyb kivky IS doleva, rst rokov mry, pokles cenov hladiny Gini koeficient, kemu se pouvGiniho koeficient vyjaduje rozdlen bohatstv vrmci jednoho celku. Je to pomr mezi rovnomrnm rozdlenm bohatstv a relnm rozdlenm. Pokud by byl 1, jeden lovk by vlastnil vecko.Pokud by byl 0, bohatstv by bylo rozdleno rovnomrn.Vliv regresivnho zdann (mra zdann se sniuje srostoucm platem)regresivn zdann respektuje horizontln ale ne vertikln spravedlnostje tedy nespravedliv, protoe lid svtm pjmem plat stejn jako lid s nimCo pat do aktiv KBdobrovoln rezervy, cenn papry, kapitl kapitl jsou pasivadobrovoln rezervy, povinn rezervy, cenn papry @rezervn fond, vry jinm bankm rezervn fond je pasivumClovn inflace. Monosti: CB reguluje krtkodobou rokovou mru kr mra je operativn kritrium pi clovn inflaceCB ovlivuje mnovou bzi a prostednictvm n se sna ovlivnit krtkodobou rokovou mru ne, stanovuje pmo rokov mryCo je to souasn hodnota dluhopisuTrn cena, kdy je nabdka po dluhopisu vt ne poptvkaTrn cena, kdy je poptvka po dluhopisu men ne poptvkaTrn cena, kdy je poptvka po dluhopisu rovn nabdce po nmCena, kter je utven na trhu dluhopisCo zpsob dle Keynesinc rst agregtn poptvkyRst agregtn cenov hladinyPokles nezamstnanosti z uebnho textu: vlda zvyuje G klesne nezamstnanost lidi maj penze AD dopravaRst IrTransfery jsou specifickmi veejnmi vdaji, pro kter plat, e:jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, vznik zde protiplnnjsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, nevznik zde dn protiplnn @jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny rznm subjektm s clem zabezpeenalokan funkcejsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, jsou to tzv. ujdajc vdajejsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem soukromm firmmPodstatou stabilizan funkce je:vyuit veejnch financ k ovlivnn dynamiky hospodskho rstu @stabilizace pjmov rovn chudch domcnostzajitn stabiln rovn nabdky veejnch statkeliminace nedokonale konkurennch strukturtvorba legislativnho prosted

Pro men rozdlen dchod ve spolenosti lze pout Lorenzovu kivku a Giniho koeficient. Plat pitom, e:Lorenzova kivka je jin pojmenovn pro Lafferovu kivkuje-li ve spolenosti absolutn rovnost rozdlen dchod, pak je Giniho koeficient = 0,25panuje-li absolutn nerovnost pi rozdlovn dchod ve spolenosti, pak je Giniho koeficient roven 2,0v dsledku progresivnho zdann se Lorenzova kivka nemn ve srovnn s jejm prbhem ped zdannmreln rozdlen dchod podle Lorenzovy kivky znzoruje odchylku od absolutn rovnosti @Pro fenomn tzv. ernho pasara mj. plat, e:se objevuje v souvislosti s medinovm voliemse objevuje tehdy, jestlie spotebitel odmt zaplatit za privtn statkyvznik (me vzniknout) pi spoteb veejnho statku, kdy spotebitel neprojevuje preference *je dsledkem vylouen ze spotebyvznik v ppad, jestlie existuje rivalita ve spotebTzv. Niskanenv model e:pokles efektivnosti v rmci fisklnho federalismuzmnu objemu poskytovanch veejnch statk z dvodu dokonal informovanostirst objemu veejnch statk a slueb z dvodu informan asymetrie @rst veejnho dluhu z dvod informan asymetrierst daovho vnosu v souvislosti se zmnami Lorenzovy kivkyVeejn statek je oznaovn jako selhn trhu, protoe:soukrom sektor tyto statky neposkytuje v dsledku absence socilnho ctnstt je pi jejich produkci nkladov efektivnj ne soukrom sektorstt je schopen lpe odhadnout preference lid ne soukrom sektorfirmy nemaj o jejich produkci zjem, nebo se jedn o odvtv s nzkou ziskovou mar v dsledku nemonosti vylouit ze spoteby nejsou firmy schopn vybrat potebn pjmy na pokryt nklad produkce *Kterou trojici bilannch poloek mete nalzt na aktivech obchodn banky:vlastn kapitl, pokladn hotovost, zvazky kbankm vk a zvazky = pasivavklady banky u centrln banky, nakoupen cenn papry spevnm vnosem, bankovn zruky zruky = pasivabankou odkoupen smnky, pohledvky za bankami, vry poskytnut klientm @podzen dluh, vklady pijat od orgn sttn sprvy, pohledvky za zamstnanci podzen dluh, vklady = pasivaPenn nabdku me centrln banka zvyovat:zvenm diskontn sazbynkupem sttnch pokladninch poukzek zportfolia obchodnch bank *zvenm povinnch min. rezerv jak zbnch a souasn ztermnovch depozit zvenm povinnch min. rezerv jen zbnch depozit Podle Keynesovy teorie determinace rokov mry (teorie preference likvidity) je rst rokov mry zpsoben:zvenm mezn efektivnosti kapitlurstem cenov hladinypoklesem dchodu, kter vede kpoklesu sporpoklesem nabdky penz @

Urete, pi kter ztchto operac nedojde knov emisi penz do obhu (za jinak nezmnnch okolnost):CB poskytne vr nebankovnmu subjektu vhotovostn form (dojde)CB poskytne vr nebankovnmu subjektu vbezhotovostn form* netumCB poskytne bezhotovostn vr bankovnmu subjektu * netumCB pijme vr vhotovosti od centrln banky (coe? CB si d vr sama nebo co?)Inflace:CB prognzuje inflaci pouze na zklad vvoje M1pouze na zklad vvoje rznch mnovch agregtna zklad vcefaktorov prognzy @pouze na zklad vvoje krtkodobch rokovch sazebKter zuvedench faktor jsou vneoklasick teorii rokov mry pinou takovho posunu kivky spor, kter povede za jinak nezmnnch okolnost kpoklesu rovnovn trn rokov mry:rst mezn efektivnosti kapitlu ovlivuje pouze investicepokles mezn efektivnosti kapitlu ovlivuje pouze investicepokles oekvan mry inflace @rst oekvan mry inflace zde rokov mra roste (spory se sniuj, protoe se to nevyplat)Mezi hlavn piny zpodn vmnov politice nepat:poznvac zpodnvyhodnocovac zpodnrozhodovac a realizan zpodnpizpsobovac (reakn) zpodnPoznvac: dky zpodn statistickch dat. Rozhodovac a realizan: Pokud je CB zvisl na nkom, trv to dlouho. Pizpsobovac a reakn: kdy nco udlm, trv to dov msce, ne se to stane.Bn et platebn bilancerozdl importu a exportu vpolokch zbo, sluby, dchody a nekapitlov transferyPi clovn inflace vystupuje:IR dlouhodob jako zprostedkujc a IR krtkodob jako operativn kritrium. Zprostedkujc zde chybIR krtkodob jako operativn kritrium @MB jako zprostedkujc kritrium ne, CB ovlivuje rok sazbyKe zven nabdky penz dojde pi:snen multipliktoruzven IRzven multipliktoruJak se obchodn banka brn proti kurzovmu riziku?Nakupuje dluhopisy vciz mnPijm vklady jen vdomc mn a poskytuje vry jen vciz mnPijm vklady jen vciz mn a poskytuje vry jen vdomc mnNedal bych ani jedno ztohohle * ta prvn monost by mohla bt, jak se to v praxi realizuje, ale podstata to nenPodle Cambrigsk teorie dojde ke snen poptvky po M, pokud sesn transakn rychlost penz (nem vliv)sn cenov hladina @ z rovnice MD = k * P (cenov hladina) * Y (dchod)sn IR (nem vliv)zv dchod (musel by se snit)Graficky vyjden vnosov kivka je:zvislost rokov mry na bonit dlunkazvislost rokov mry na splatnosti vru nebo vkladu @zvislost vnosov mry na likvidit CPzvislost rokov mry na likvidit CPKter monost zahrnuje poloky OB pouze na stran aktiv?PMR, CP, sttn pokladnin poukzky @CP, zkladn kapitl, poskytnut vry bankm zk = pasivaCP pevn roen, pokladn hotovost, vklady klient vklady (zvazky) = pasivavry klient, rezervn fondy, pokladn hotovost fondy = pasivaPokud plat, e cenov elasticita spotebitele je vy ne cenov elasticita vrobce, pak je pi uloen jednotkov dan u vrobce pravdiv tvrzen (pedpokldme linern prbh obou kivek)nadmrn daov bemeno je vy u spotebitelecelkov daov bemeno je nulovnadmrn daov bemeno spotebitele a vrobce je stejnDWL je vy u vrobceDWL spotebitele je vt ne DWL vrobce * pokud chpu, co je v grafu DWL spotebitele a vrobce (ten trojhelnk bude vt dole)Veejn dluhje vR pevn dluhem vi domcm ekonomickm subjektm * v roce 2011 cca 1200 mld oproti 300 mld zahraninho (dle MFR)je vR relativn vy ne vprmru vjinch vysplch zemch ne, mme ho relativn nzkse ve vysplch zemch obvykle .......vldnch cennch papr tko ct, kdy nen cel odpovse asto financuje pmmi vry centrlnch bank to je naopak zakznoJak je zven vldnch vdaj, jestlie mezn sklon ke spoteb MPC(c) je 0,47, daov sazba t je 20,9% a agregtn poptvka vzrostla o 477,5? a) 100b) 862c) 196d)-100e) 300nkdo mus zjistit, jak se to potj nevmZakrtnte, co je sprvn: ( Oatsv teorm)E1MC oznauje pltvn u fiskln jednotky svy poptvkouE1MC oznauje pltvn u fiskln jednotky sni poptvkouNCE2 vyjaduje ....spory u fiskln jednotky sni poptvkouNCE2 vyjaduje pltvn u fiskln jednotky svy poptvkouQc oznauje rove spoteby danho statku vypotenou jako prmr poptvekNevm, kde najt pslun modelPodle neoklasick teorie rokov mryKdy se zv inflace, dojde ke zven rokov mryCentrln banka nakupuje cenn papry od obchodnch bankZa elem snen rokov mry @ nkup CP = zven MB = snen IRZa elem zven rokov mryHotovostn obivo vmnovch agregtech zahrnujepouze hotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt @ dle definice z uebnice, hotovosti bank tam v dnm ppad nejsouhotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch OBhotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch CBhotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch OB i CBKter znsledujcch operac zpsob posun agregtn poptvky vmodelu AS-AD vpravozvyovn vdajsniovn vdajDevizov intervence (kurzov) Clem je ovlivovn mnovho kurzu domc mny k cizm mnm.CB nakupuje (nebo prodv) ciz mnu, co se dje Vppad . snen, mnov bzeVppad . zven mnov bzeCo nepat do mnov bzeHotovostn rezervy na pokladnch bankPMRDobrovoln rezervyVklady na B @ M0 = hotovost nebank subj + na pokladnch bank + pmr + dobrovoln rezervyExistujcm rokovm rizikm se banka vyhne tm e:nkupem dluhovch instrumentpijmnm rok za pohybliv sazby tohle by snad fungovalo, ale jsem si dost jistej, e se to nedlpijmnm rok za pevn sazbytermnovanmi obchody, nap. opnmi kontrakty * v uebnici je derivtovmi obchody, piem jejich zkladn vlastnost je, e jsou termnovana opce je jedna z monostelov dotace jednoho statku substitun efektSouasn hodnota aktivadef: souet diskontovanch budoucch pjm zskanch z drby uritho aktivaDle teorie penz plat ???H + BV + TVH + BVH + smnkyH + TVUrete zmnu HDP a rozpotov dopad, pokud vprbhu rozpotovho roku dolo krstu G o 21, souasn se snil pjem rozpotu (z dvodu zjednoduen je uvaovna pouze pauln da) o 21, saldo na potku rozpotovho roku deficit = 21, MPS = 0,2:Zmna HDP je 169, rozpotov saldo deficit 63Zmna HDP je 126, rozpotov saldo deficit 42Zmna HDP je 19, rozpotov saldo deficit 42Zmna HDP je 19, rozpotov saldo deficit 21Zmna HDP je 189, rozpotov saldo deficit 63Transfery jsou specifickmi veejnmi vdaji, pro kter plat, e:Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny domcnostem sclem omezit jejich disponibiln dchodJsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny mstnm a krajskm rozpotmJsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny firmm sclem zabezpeit alokan funkciJsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny hlavn domcnostem zdvod socilnchJsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny pouze zdvodu realizace stabilizan funkce veejnch financAplikace metody CEA znamen, e:Efekty (vstupy) mus bt vpenzch, nklady jsou vnaturlnch jednotkchNezle, vjakch jednotkch jsou vstupy a vstupy (nklady)Efekty a nklady jsou vyjdeny pouze vnepennch jednotkch (nap. vkusech, tunch apod.)Efekty a nklady mus bt vyjdeny vpennch jednotkchNklady mus bt vpenzch, ale vstupy (efekty) jsou vnaturlnch jednotkch @ CEA je jednou ze zkladnch metod nkladov-outputovho ohodnocovn veejnch projekt. Nklady jsou meny hodnotovmi jednotkami, vstupy jsou kvantifikovny v naturlnchDluhov financovn deficitu sttnho rozpotu znamen, e deficit je financovnZvnosu prodeje sttnch nefinannch aktiv (sttnho majetku)Pmou pjkou vldy od parlamentuZpebytku sttnho rozpotu zminulho rokuZjednorzovch danZprodeje vldnch obligac doma i vzahrani @ z Urbnka: DLUHOV FINANCOVN deficitu (emis a prodejem sttnch cennch papr doma a v zahrani) Podstatou alokan funkce je:Stimulace ekonomickho rstuZven ekonomick efektivnosti eliminac selhn trhu @Minimalizace potu chudch domcnostTakov rozdlen bohatstv, kter povauje spolenost za spravedlivTvorba legislativnho prostedVoblasti veejnch vdaj jsou znmy tzv. dchodov a substitun efekt. Plat, e:substitun efekty obecn vtinou zvyuj ekonomickou efektivnost zle na situaciv praxi asto naopakdsledky dchodovho a substitunho efektu jsou zhlediska dopadu na spotebitele shodn ne, substitun mn strukturu spotebyani jedna odpov nen sprvnsubstitun efekty jsou spojen zejmna sneelovmi (plonmi) dotacemi to je dchodovdchodov (bez substitunho) efekt znamen zmnu struktury spoteby resp. vdaj ne, jen se zv spoteba ve stejnm pomruAplikace pravidla jednomysln shody:Je pouvna pi schvalovn zmn stavnch zkonMe vst ktyranii vtinyJe velmi nkladn, nebo vsob skrv nebezpe vydrn ze strany jedince @Eliminuje informan pevahu byrokracieJe nejastji pouvanm rozhodovacm mechanismemNa pasivech bilance centrln banky meme souasn nalzt nsledujc poloky:Obivo (penze vobhu), penze vpokladn, povinn minimln rezervy, centrln bankou nakoupen akcie akcie = aktivaPovinn minimln rezervy obchodnch bank, centrln bankou emitovan dluhopisy a komernmi bankami emitovan akcie akce = aktivaVlastn jmn, nakoupen pokladnin poukzky, zlato poukzky = aktivaPenze vobdu (obivo), centrln bankou emitovan dluhopisy, zkladn kapitl @Lombardn vr je:Bankovn vr poskytovan typicky proti zstav vci movit @ lombardn vr nen jen ten od CB pro banky v problmechNstroj mnov politiky NB pouvan pro zen lombardn facilityHlavn nstroj mnov politiky NB pouvan pi zen lombardn sazbyInvestin bankovnictv je typick mj. tm, e: Investin banky eskontuj typicky vlastn smnky vydvan centrln bankouInvestin banky reeskontuj i eskontuj ciz smnky vydvan centrln bankouInvestin banky reeskontuj typicky vlastn dluhopisy a akcieZdroje kfinancovn investin banky jsou zskvny pedevm na mezibankovnm trhuDo svho portfolia jste dnes nakoupil/nakoupila diskontovan dluhopis, za stku 100 K. Za uveden dluhopis pesn ode dneka za rok obdrte stku 110 K. Pro Vmi proveden investici nen pravdiv tvrzen, e:rok zVmi proveden investice je 10 KDiskontn mra zinvestice je 10% p.a.Kapitlov vnos zVmi proveden investice je 10 KVnosnost do doby splatnosti proveden investice je 10% p.a.Monetizac vldnho (sttnho) dluhu chpeme stav, kdy:Centrln banka prodv sttem emitovan cenn papryCentrln banka prodv sttem garantovan dluhopisy komernch bankCentrln banka kupuje sttem garantovan dluhopisy komernch bankCentrln banka nakupuje sttem emitovan cenn papry @Pro Fisherovou rovnici smny plat (alternativn dchodovou rovnici smny)Zven nabdky penz ovlivn velikost relnch transakc.Snen nabdky penz ovlivn velikost relnch transakc.Zven nabdky penz neovlivn velikost relnch transakc. @ V a T jsou ve Fisherov rovnice nezvisl na pnn zsobSnen nabdky penz neovlivn mnostv obiva vekonomice.Sekundrn trhInvestor me zskat prostedky ped pvodn sjednanou dobou splatnostiFunkce penz co nepatuchovatel hodnotyprostedek smny ztovac jednotkamnov jednotka @Obsah jednotlivch agregt M1 M4M1 = hotovostn penze (nebankovn) + vklady na bnch techM2 = M1 + termnovan a jin vkladyM3 = M2 + vklady v ciz mn + repo operaceM4 = M3 + vklady u nebank subjekt + kr CP nebankovnch subjektZa jak situace se zv mnov agregt M1Peveden penz ztermnovanho na bn etMonetaristick zprostedkujc mechanismus mnov politikyOperace na volnm trhu Mnov bze - Penn zsoba Prmrn inflaceKdy klesnou bn depozita a vzrostou termnovan depozita, jak to m vliv na M2?Zle na absolutn hodnot rozdlu BV a TV oboj jsou stance v M2Co plat podle teorie zpjnch fondJestlie rostou dchody, rostou spory a kles rokov mraKdy se stv banka nesolventnkdy hodnota jejch pasiv je vt ne hodnota aktivCo nezpsobuje rst veejnch vdajBaumolv efektprahov efektdemonstran efektnic zpedchozho @Co zpsobuje rst veejnch vdaj?

Jak prva m akcion

Vyberte sprvn tvrzen o komernch bankch:Komern banky jsou finannmi zprostedkovateli, kter maj jako jedin prvo emitovat bezhotovostn penzepodmnky jejich existence jsou nepmo determinovny rozhodnutmi centrln banky vypad pouiteln, ale trochu nejasn formulacejejich vlastn prodan emitovan dluhopisy se odraz na stran pasiv * prostedek pro zskn kapitlu ciz zdroj - pasivumjejich vlastn prodan emitovan dluhopisy se odraz na stran aktiv

Pi rozhodovn o vi vdaj na zdravotnictv bylo navreno 5 variant ABCDE. Volby se zastnilo 100 voli. Preference voli znzoruje nsledujc tabulka. Urete vtze, pokud bylo aplikovno:pravidlo kvalifikovan vtiny dn varianta nem kvalifikovanou vtinupravidlo relativn vtiny A (32)Bordv poet (vhy pro jednotliv preference: 1.msto 7 bod, 2. msto,6 bod.3.msto 5 bod, 4. msto 3 body, 5. msto 1 bod) A (324), B (404), C (536), D (586),E (368)I. 32 voliII.28 voliIII. 20 voliIV.12 voliV. 8 voli

AEBDC

DDCEB

CCDCA

BBEBD

EAAAE

Pokud je elasticita u spotebitele rovna nule a u vrobce je vt od nuly, potom:DWL je vy u spotebiteleNadmrn daov bemeno vznik mrn selasticitou nabdky/poptvkyNadmrn daov bemeno je nulov @ spotebitel koup stejn mnostv i za cenu vy o da Nco dalhoVyberte sprvn tvrzen:apreciace domc mny znamen zven zahranin mny vyjden vdomc mndepreciace domc mny znamen snen zahranin mny vyjden vdomc mnzven devizovch rezerv povede kapreciaci domc mny * ale ruku do ohn za to nedmsnen devizovch rezerv povede kapreciaci domc mnyVeejn dluhVR narst vi zahraninm subjektmVR vy ne vostatnch vysplch zemchZpravidla nen financovn emis dluhopisMe bt financovn pmmi vry od CB * me, ale je to ve vysplch zemch zakznoTvo i podrozvahov nco nap. zrukyVDS (vnos do doby splatnosti)rokov mra, kdy se trn cena rovn soutu diskontovanch pennch tok zdan investiceClovn inflacerepo sazba (kr rok sazba) je uvna jako operativn kritriumZven multipliktoru mpokles terminovanch depozit a souasn zven bnch depozitKapitlov rizikopokud je trn hodnota aktiv ni ne trn hodnota pasiv Zdravotn pojitn je pjmemzdravotnch pojioven *sttnch fondsttnho fondu zdravotnho pojitnsttnho rozpotu, vzno na specilnm tumuniciplnch rozpot, sten kryto dotac ze SRKeynesinsk pstup k deficitunegativn v oblasti konjunktury @ pi konjunktue dlat pebytky, pi recesi z nich na dluh financovat zsahyje tm pln shodn s pstupem monetarist k deficitu monetarist vdy odmtajodmtav a to z dvodu obav keynesinc z negativn makroekonomickch dsledk deficitu ne vdypozitivn z dvodu deficitnho potlaen nadmrn inflace ne vdyPro nadmrn daov bemeno plat, e:pat mezi pm administrativn nklady dwl nen soust nkladzdannpat mezi nepm administrativn nklady dwl nen soust nklad zdannvznik jako dsledek distorze v cench statk, kdy distorze je zpsobena pauln dan @pi zdann vznik vdy ne pi nulov elasticit S/DSprvn tvrzen u modelu AS-ADFiskln expanze vhodn pout, kdy je produkn mezeraFiskln restrikce vhodn pout, kdy je produkt nad rovn potencilnho produktuOboj plat, zle na dalch monostech

Horizontln spravedlnostLid e stejnmi charakteristikami by mli mt stejn pjmy a dan.Co je to veejn dluhSuma finannch zvazk, kter m vlda vi ostatnm ekonomickm subjektm. Jinak eeno: Suma finannch pohledvek ekonomickch subjekt za sttemCo me zpsobit prohlouben saldaEkonomick recese Dal variantyCo se dje smnovou bz, kdy banka nakupuje cenn papry nebo zahranin mnu. Racionln chovn byrokraciesnaha maximalizovat velikost vlastnho rozpotuMe bt mnov bze vypjen?Me a nemusCo pat do pasiv centrln bankyvydan hotovostn prostedkyemitovan vlastn CPrezervy bank emise obivave z tohotoCo pat na stranu pasiv KBZvazkyRezervn fondyZkladn kapitl ve z tohotoSm pracuje transmisn keynesinsk mechanismus:krtkodob rokov sazby -> dlouhodob rokov sazby -> hospodsk rst nebo kontrola nezamstnanosti @ nstroje mnov politiky -> krtkodob rokov sazby -> inflace -> reln dchod nstroje mnov politiky -> rokov sazby -> mnov bze -> penn zsoba -> reln dchod nstroje mnov politiky -> inflace -> krtkodob rokov sazby -> dlouhodob rokov sazby -> reln dchod nstroje mnov politiky -> krtkodob rokov sazby -> dlouhodob rokov sazby -> reln dchodCo je typick pro operace na volnm trhu: Pm repo operace znamen: nejdv prod pak koup zpt@Kdy se realizuje obchod dohodnut na promptnm trhu IhnedZmny mnov bzekdy se zv bn vklady na kor termnovanch vkladuCo me zpsobit poptvkovou inflacibanka pomoc OVT psob na krtkodob rokov sazby a ovlivuje tak inflan psmo (roste AD pi nezmnn AS, rst cenov hladiny I vstupu => kles nezamstnanost)Diskren nstroj co to jeLinern daProgresivn daSociln dvkyDiskren = jednorzov fiskln opaten vldyRedistribun funkce sttnho rozpotuZajiuje zmny vrozdlovn dchodu a bohatstv ve spolenosti @Nstrojem fiskln politiky kovlivnn zamstnanostiSlou jako nstroj sniovn veejnho dluhuJe program postaven sttu jako produknho subjektuFisherova rovnicezven nabdky penz neovlivn reln transakceJak se nsledujc operace projev vbilanci CBposkytnut vru do zahrani pokles dev rezerv a dn zmna bilann sumyodkup ciz mny od OB zven rezerv bank a bilann sumysplacen vru klienta OB snen rezerv bank a bilann sumynrst povinnch minimlnch rezerv zven rezerv bank a bilann sumyKemu slou alokan funkce(Mrnn dopad externalit)Zven ekonomick efektivnosti eliminac trnch selhnstimulace ekonomickho rstuminimalizace potu chudch domcnost takov rozdlen bohatstv, kter povauje spolenost za spravedlivAplikace pravidla jednomysln shodyNkladn, skrv vsob nebezpe vydrn ze strany jedinceBroker.jedn jmnem a na et klientaCo pat do majetkovch dandarovacRepo operaceProdej/nkup na zklad dohody o zptnm odkupu/prodejiBaumolv zkonnklady na jednotku vkonu se ve veejnm sektoru zvyuj @ definiceefekt na tlak rstu veejnch vdajveejn vdaje rostou geometrickou adou vzvislosti na rstu produktuveejn vdaje rostou vzvislosti na fiskln aktivit sttunklady ve veejnm sektoru rostou nim tempem ne spoteba soukromho sektoru nklady na jednotku vkonu ve veejnm sektoru klesaj zdvodu rostouc produktivity prceKolik procent tvo daov pjmy do sttnho rozpotuMn ne 30%Mn ne 50%Vce ne 90% @ dominantn zdroj pjm, ale ne pln vePesn 100%Co zpsobuje posun AD doprava nahoru?Rst mnov bze Pokles mnov bzeZmna rokovch sazeb?Akcie je cenn papr, kter svmu majiteli nepin:Prvo podlet se na sprv majetku asPrvo podlet se na likvidanm zstatku asPrvo podlet se na nkupu emitovanch dluhopis as @Prvo podlet se na vnosu majetku zasEskontn vr jeBankovn vr poskytovan typicky proti odkupu cennch paprNstroj mnov politiky NB pouvan pro zen zkHlavn nstroj mnov politiky NB pouvan pi zenBankovn vr poskytovan proti zstav vci movitRozhodnte, kter tveice investinch nstroj pat mezi (asi termnovan transakce)Forward, futures, obligace, opce obligace = dluhopisForward, futures, bond, obligace obligace = dluhopisForward, futures, swap, opce @Forward swap opce, bond bond = forma dluhuUvete, kter tvrzen je pravdivTeorie zpjnch fond uvauje pi stanoven rovnovn rokov mry spory, investice, prstek nabdky novch penz, prstek poptvky po penzch @ viz grafPodle teorie preference likvidity je nabdka penz veliinou, jej velikost zvis jak na rokov me, tak na nrodnm dchodu zvis pouze na rozhodnut CB ohledn penn zsobyPodle Keynese zmny nrodnho dchodu psob pouze na spekulativn poptvku po penzch dchod psob na transaknVteorii zpjnch fond zaruuje rovnovha spor a investic rovnovnou rokovou mru ne, to jsou pouze sloky zpjnch fondPro klasick bankovky je charakteristick:Vhradn prvo kjejich emisi mly centrln bankyVhradn prvo kjejich emisi emisn monopol ml sttKjejich emisi dochzelo pi nkupu zlata a obchodnch smnek obchodnmi bankami @Kjejich emisi dochzelo pi poskytovn hotovostnho vru centrln bankou kobchodn bance

Vsouvislosti soperacemi na volnm trhu plat:Nkup cennch papr centrln bankou od bank za jinak nezmnnch podmnek sniuje rezervy bank a mnovou bziProvdj se vdy bezhotovostn a pevn smajetkovmi cennmi papryPi prostch repo operacch centrln banka nejprve cenn papry prodv stm, e je po urit dob zptn koup @Je-li hlavn clem pesn zmna mnov bze, centrln banka pedem stanov rokov sazby, resp. ceny cennch paprVyberte pravdiv tvrzen:vrovmu riziku je banka vystavena tehdy, pokud je rokov citlivost aktiv shodn srokovou citlivost pasivPokud m banka mn aktiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne pasiv, znamen to pi poklesu trnch rokovch sazeb pokles istch rokovch vnosPokud m banka vce aktiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne pasiv, znamen to pi poklesu trnch rokovch sazeb pokles istch rokovch vnos @Pokud m banka vt objem pasiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne aktiv, pedstavuje to pro ni snen istch rokovch vnos vppad poklesu trnch rokovch sazeb.Ukazatel kapitlov pimenosti bank lze zlepitPesunem aktiv snimi vahami rizikovosti do aktiv svymi vahami rizikovostiZvenm absolutn ve aktiv snenulovmi vahami rizikovostiZvenm kapitlu pdlem ze zisku do rezervnch fond @Snenm kapitlu pi souasnm zven objemu rizikovch aktivJakmi charakteristickmi rysy se vyznauj systmy pevnch mnovch kurz?Jejich prunost nen limitovan limitovan psmem oscilaceCentrln banka intervenuje na devizovm trhu pouze pleitostn pi silnch destabilizanch pohybech spekulanho kapitlu intervenuje vdy,kdy se kurz vychl z psma oscilaceNejsou stanovena psma oscilace pohybu mnovho kurzu jsouCentrln banka intervenuje na devizovm trhu pro udren stanovench psem oscilace @Vsouvislosti spoptvkou po investinch instrumentech plat, e:Vnosov mry investinch instrument vykazuj velk kolsn pedevm vdlouhm obdobVe velk vtin investinch situac je vnos zaruenClem investor je minimalizovat vnos ve vztahu kriziku a likviditKapitlov zisky, pop. kapitlov ztrty jsou rozdlem mezi cenou investinho instrumentu a cenou, za kterou me bt instrument prodn, nebo prodn byl. *definiceNa pasivech bilance centrln banky meme souasn nalzt nsledujc poloky:Obivo, penze v pokladn, povinn minimln rezervy, centrln bankou nakoupen akcie ostatnch bank akcie = aktivaPovinn minimln rezervy obchodnch bank, centrln bankou emitovan dluhopisy a komernmi bankami emitovan akcie akcie = aktivaVlastn jmn, nakoupen pokladnin poukzky, zlato koupen poukzky = aktivaPenze vobhu, centrln bankou emitovan pokladnin poukzky @Lombardn sazba je: Bankovn vr poskytovan typicky proti zstav vci movitNstroj mnov politiky NB pouvan pro zen reeskontu smnekNstroj mnov politiky NB pouvan pro zen eskontu smnekrokov sazba pouvan bankami pi poskytovn lombardnch vr *Monetarizac vldnho dluhu chpeme stav, kdy:Centrln banka prodv sttem emitovan cenn papryCentrln banka prodv sttem garantovan dluhopisy komernch bankCentrln banka kupuje sttem garantovan dluhopisy komernch bankCentrln banka nakupuje sttem emitovan cenn papry @Oznate pravdiv vrok:Reln rokov mra je vdy zpornReln rokov mra me bt zporn *kdy je vt inflace ne nominln rokov mraRst trn rokov mry je obvykle doprovzen rstem trnch cen obligac tohle by ovem mohlo platit takyInflace zpsobuje rst nominlnch a souasn rst relnch rokovch sazebMnov agregtyMaj neomezenou likviditu spovajc vtom, e pro jejich pouit vekonomice je nutn je konvertovat do zahranin mnyJejich sprvn velikost je smyslem a clem mnov politikyPedstavuj souhrn pennch prostedk srznm stupnm likvidity @Zhlediska monost centrln banky se dl na vypjenou a nevypjenou stVyberte sprvn tvrzen:Pedmtem DPH jsou pjmy jde o pidanou hodnotu ke zbo a slubmDan znemovitost je dan nepmou naopak pmouDa zpjmu FO dopad zejmna na firmy FO = fyzick osobyPojistn na veejn zdravotn pojitn je vR neekvivalentn platbou dopadajc na pjmy jednotlivc i zamstnavatel @Vnos DPFO je vR men ne vnos dan znemovitosti da z nemovitosti m nicotn vnosDefininm znakem istch veejnch statk je:Regulace jejich cenRegulace jejich nabdky a poptvkyNeekvivalentnost ve spoteb, snadn vylitelnost ze spotebyRivalitnost ve spoteb a obtn vylitelnost ze spotebyAni jedna odpov nen sprvn @ nen rivalita a obtn vyluitelnostZ uvedench pin me zpsobit pasivn deficit:Ekonomick konjukturaSnen danSnen vdajZven vdajEkonomick recese @ pasivn deficit vznik dky hospodskmu cykluVeejn dluhJe asto omezovn pomoc administrativnho odmtnut st veejnho dluhu vldouJe za jinak nezmnnch podmnek zven zavedenm mimodn dan slouc ke kryt veejnho dluhuNen ovlivovn pomrem tempa ekonomickho rstu a rokov mry zdluhu * ostatn vypad jako blbostJe nejastji vykazovn jako ist veejn dluhJe nejastji vykazovn jako hrub veejn dluhPkladem udlosti, kter me zpsobit posunov efekt veejnch vdaj, je:Vlen konflikt @ to se uvd jako vysvtlen posunovho efektuPomal rst produktivity ve veejnm sektoruDemografick vvojJednorzov snen danDlouhodob rst veejnho dluhuVR se vyplc ze sttnho (veejnho) dchodovho pojitn mimo jin nsledujc druhy dchod:Invalidn dchody @ dchodov pojitn tvo: starobn, invalidn, pozstalostn, vdovsk/vdoveck a sirot dchody (pednkaVtek)Nemocensk dchodyDchody vnezamstnanostiDchody zdravotnm pojitncm ke kryt zdravotnch nkladAni jedna odpov nen sprvnTzv. Maastrichtsk konvergenn kritria pro fiskln oblast:Stanov maximln 60% podlu deficitu na HDP to plat pro dluh celkem, deficit je jen za rokDoporuuj podl deficitu HDP nad 3%Stanov maximln podl dluhu na HDP na rovni deficituMaximln podl deficitu na HDP uruj na vi 3% @Zakazuj vld vpjky u zahraninch komernch bankMaastrichtsk kritriumPodl veejnho dluhu na HDP mus bt men ne 60 %. Podl deficitu na HDP mus bt men ne 3 %.Jakou analogii uplatuje teorie veejn volby (Public Choice) pi analze vrmci politickch proces:analogii sekonomickm trhem @ politik = firma, nabdka; voli = zkaznk, poptvkaanalogii spkazovm systmemanalogii se sponzorstvmanalogii slidumilstvm Zdann je linern, pokud s rstem dchodu:mra zdann je konstantn, stka vybran dan roste @ stejn procento z vy stky je vcmra zdann kles, stka vybran dan rostemra zdann je konstantn, stka vybran dan klesmra zdann roste, vybran stka dan rosteTzv. zklad dan je vlastn modifikovanm pedmtem zdann. K modifikaci pedmtu zdann lze uplatnit nsledujc postupy:nsoben daovou sazbou * jet jsou tam odpoty, ale ty tu v monostech nejsouodeten daov sazbykvantifikac daovho zkladuzen pedmtu zdann (vyntm uritch innost nebo osvobozenm od zdann) to se dje pedtm, ne zskm zklad danTzv. sociln dvky mohou btuniverzlninternacionlnzsluhovadresn (individualizovan)Charakter pmch dan vR maj:DPHDPPOda z nemovitostiDPFOPltci pojistnho socilnho pojitn jsou:zamstnavatelzamstnanciosoby samostatn vdlen inn (OSV)dchodciHodnocen projektdiskontujeme na souasnou hodnotuKeynesinsk pstup k deficituHodnot tyto dsledky aktivnho deficitu pozitivn, a proto ho v uritch ppadech doporuuje (v recesi)ern pasar, mme hledat tyto ern pasary?lovk, kter spotebovv, ale neplat veejn statky.Ne, pokud budou velk nklady na jejich nalezenAno, pokud ns 1 neplati pivede k dalm (=morln aspekt)Principy VFNedobrovolnost, neekvivalence, nenvratnostDaov bemena (DWL - deadweightloss nebo EB excessburden)ztrty efektivnosti, kter vznikaj substitunmi efektypin zven ceny uvalenm danKdy vznik aktivn deficit?Expanzivn fiskln politika;Co me bt dvodem trnho selhnmakroekonomick dvody (nezamstnanost, ekonomick rst, inflace, platebn bilance)mikroekonomick dvody (nedokonal konkurence - asymetrick informace, monopol, mon veejn statky)mimoekonomick dvody (redistribuce, nucen spoteba)Modelu AS-AD co uruje innost fiskln politikySklon ASModel IS-LM, co zpsobuje posun IS dopravapokud dojde k fiskln expanzi, posouvme kivku IS doprava; to samozejm zv rovnovn bod - zv se rokov mra i HDP;Jak kritrium se zohleduje pi hodnocen projekt metodou B/Ahodnotov (CBA analza)Co charakterizuje metodu B/CMaximalizace uitku zjednotky nklad, vdy vt ne 1Transfery jsouneekvivalentn a nenvratn platby;Wagnerv zkonpodl veejnch vdaj na HDP roste s rstem dchodu na obyvatele, resp. s hospodskm rozvojem zem;Tieboutv model hlasovn nohouodhalovn preferenc spotebitel veejnch statk na zklad jejich mobility, sthuji se do municipality, kter zabezpeuje ty veejn statky, jez preferujiVytsovac efekt (crowdingouteffect)pi fiskln expanzi dochz ke zven poptvky po penzch, to vede (pi fixn nabdce penz) k rstu rokovch sazeb a ke snen soukromch investic, kter jsou citliv na rokovou sazbu.Pravidlo hlasovacho volebnho paradoxu plat pouze u2 vrcholovho volie a zrove nestandartnho Co pat mezi exogenn faktory ovlivujc rozpotov deficit pasivn deficitexogenn piny; vznik pesto, e ho vlda nechce; recese vlky, iveln katastrofy;Na em zvis innost fiskln politiky u keynesincprioritu m optimln vyuit kapacit a zamstnanost, hlavn je poptvkov strana hospodsk politikyKdy vzroste rokov mra, investiceKlesajCo plat o Lorenzov kivce/Giniho Koeficientu, kdy se zv progresivita dankivka skutenho rozdlen se posune doprava dolukivka skutenho rozdlen se posune doleva nahoru @ pibl se idelnmu rozdlen hodnota Giniho koeficientu se zvDa zpjmu FO byla do roku 2008 vRklouzav progresivnCo se me stt pi fiskln expanzi vmodelu LM-IS, tj. posunu IS doprava?Zven i a Y??Jak dchody jsou vyplceny zpovinnho dchodovho pojitnstarobn, invalidn, pozstalostn, vdovsk/vdoveck, sirotKter z nsledujcch odpovd znamen ve sv podstat mikroekonomickou pinu trnho selhnexternality, veejn statekDchodov a substitun efekt u dotacelov dotace sebou nese substitun efekt.Kdy se zv progresivita u klouzav dan, co se stanesn se Giniho koef, (snen progr. zdann vede ke zven GK)Co nepat mezi daov pjmy veejnch rozpotPjmy zprivatizaceCo pat mezi sdlen danTy, kter jsou rozdleny mezi veejn rozpoty na vce stupnch (nap. dan zpjm DPFP, DPPO a pak tak dph)Nepm danDPH, spotebn da alkohol, tabk, palivaDluhov paststav, kdy objem veejnho dluhu roste, nebo reln rokov mra roste rychleji ne HDPRacionln chovn byrokraciezpsobuje vznik ntlakovch skupinTvrzen o modelech AS-AD, IS-LM innost fiskln politiky zvis na sklonu kivky ASIS-LM je statick linern model, kter pedpokld konstantn cenovou hladinu. IS vyjaduje rovnovhu na trhu zbo a slueb ovlivnitelnou fiskln politikou. LM je rovnovha na finannm trhu, kterou fiskln politika nen schopna ovlivnit.Jak byl deficit R za poslednch 10 letTrvale deficitn (od roku 1994)Centralizovan fiskln systmTo znamen, e do nj teou vechny pjmyCo zpsob dal prohlouben pasivnho deficituekonomick receseMezi charakteristiky dan patnenvratnost, neelovost, neekvivalence, nedobrovolnostCo plat o netrnch statkchnevyluitelnost ze spotebyPm danda znemovitosti; da z pjmuMajetkov dan dan pevodov (transferov): da ddick a darovac; da z nemovitost; silnin da;Netrn statek co platnevyluitelnost ze spotebynerivalitastt reguluje jeho mnostv a cenu???

Pklad polotrnho statku:Nramkov hodinky,Mont kuchynStavebn spoen,Pojitn *Dsledek teorie byrokracie:Maximalizace vlastnho rozpotu,Vznik ntlakovch skupinKter zdefinic teori nen sprvn:TeorieisthooekvnTeoriepreferovanchumstnTeorielikvidityKter dan nesdl uzemn samosprvy se sttem:DPHda zpjmu FOda zpjmu PO,ddickou a darovacdn sprvn odpov * podle mho jen da z nemovitost a mstn poplatky (ze ps apod.)Devzov intervence:Kdy CB nakupuje zahranin mnu, nabdka zahranin mnyRosteKlesZdravotn pojitn je pjmem zdravotnch pojiovenAno *NeMnov agregt:souhrn pennch prostedk suritm stupnm likvidityM1= Hotovostn penze a bn ty (jinak i zk penze) M2 = M1 + termnovan vklady, spoic tyM3 = M2 + vklady v zahraninch mnch u domcch bankKdy DWL spotebitele je > 0 a DWL vrobce je 0 tak:ED > 0, ES = ED =0, ES = ED > 0, ES = 0ED = , ES = 0Pokud hovome o hlasovacm paradoxu, me knmu dojt, jestlie pouijeme:Condorcetovo rozhodovac kritrium @ jmenuje se to condorcetv paradoxkonsensuln rozhodovnrozhodovn dikttorskhlasovn na bzi ven hlashlasovn na bzi prost vtinyJak se OB brn proti kurzovmu riziku:swap operaceb) nakupovnm dluhovch instrument v denominovan mnc) pijmnm vklad v zahranin mn a poskytovnm vru vhradn vdomcd) obrcen cVypotat relnou rokovou mru, kdy ulom 100 a za dva msce mm 106, mra inflace za posledn dva roky byla 10%.Reln rokov mra byla zporn. DopotatVeejn volbaekonomick rozhodovn na zklad politick analzyvysvtluje soukromou volbuLikvidita bankyPokladn plnn sttnho rozpotunco spjmy a vdajiOatsv teorm, urit, co znamen bod q (centrln poskytovan mnostv)Horn trojhelnk znamen vynucenou sporu u subjektu svy poptvkou

PkladyUrete velikost dan pokud je pouvn systm stupovit progrese u osobn dchodov dan (viz tabulka) vppad, e pjem poplatnka ped zdannm = 680000 K a sleva na dani = 20000 K. Dchoddaov psmo1 12000015%120001 24000020%240 001 36000023%360001 74000025%740001 a vce30%130000 K140000 K150000 K @160000 K170000 KVpoet: (680000 * 0,25) 20000 = 150000Poznmka pozor na slevu na dani a slevu ze zkladu. Kdyby da byla ze zkladu, potom se dan 660000 K a vsledek by byl 165000 K.Pi rozhodovn o vi vdaj na kolstv byly navreny varianty A, B a C. Volby se zastnilo 60 voli. Preference ukazuje nsledujc tabulka. Urete vtze pi aplikaciPravidlo relativn vtiny: Jednoduch varianta I, vtz ACondorcetovo pravidlo: pes tabulku vtz BABCcelkem

AX=23+10=2+2358

B=2+17+8X=23+17+269

C=17+10+8=8+10X53

1) 23 voli2) 17 voli3) 2 volii4) 10 voli4) 8 voli

ABBCC

BCAAB

CACBA

ProduktNa zatku byl rozpoet vyrovnan. Pjmy = vdaje = 100 mld. Neoricardinsk deficit 10. Mezn sklon ke spoteb je 0,2. Jak to bude mt dopad na produkt?Velikost jednotkov dan a daovho pesunu na spotebiteleDWL= 3000; Daov vnos= 294000; pvodn rovnovn cena= 120/ks; pvodnpoptvan mnostv10000 ks. Elasticita nabzejcho je stejn jako poptvajcho.Vypotte velikost jednotkov dan a velikost daovho pesunu na spotebitele.Neznme dv promnn, a sice jednotkov da a poptvan mnostv po zdann. Vpoet provedeme pes soustavu dvou rovnic, resp. vztah daovho vnosu a vpotu nadmrnho daovho bemene.Tzn.3000=(Tx. (10 000 Q1))/2294 000=Tx.Q1Vpoet pomoc dosazovac metody ->nejdve vpoet Q1 a nsledn Tx.Nsledn vpoet pesunu dan na spotebitele = (Po + Tx/2)*Q1 = st daovho vnosu, kterou zaplat spotebitel. Zbytek pirozen zaplat vrobce, tedy stejnou st, nebo elasticity jsou stejn, a tud se daov bemeno pesouv na ob strany stejnou mrou.Nkup diskontovanho dluhopisuMte diskontovan dluhopis JH10000, n (doba splatnosti) je 2 roky, rokov mra je 10 % p. a., trn cena 9000. Tohle jsou daje, kter nepotebujete: mra inflace 4 %, daov sazba, kuponov sazba (bacha na to, nenechte se zmlit, u diskontovanho dluhopisu ji nepotebujete, potebujete ji u dluhopisu skuponovm listem). A mte napsat, jestli ten dluhopis koupit.10000/(1+0,1)=8264-nebudete kupovat, protoe je to nahodnocenZmna produktuByla zadna zmna dan o 10mld, vdaje o 30 mld, mezn sklon ke spoteb 2% pak tam bylo jet, e saldo bylo deficitn (-20) ale to podle m byla jen nformace navc. Vypotat jak se zmn produkt.dY=1/1-c*dG - c/1-c*dTMultipliktor, typ politikyRst vdaj o 23, rst pjm o 23, vypoti vdajov multipliktor, pokud v, e za rok vzrostla AD o 207, dle jak politika je uplatovna a co vce ovlivnilo AD: postup vpoet MPS => dosazen do vzorce.Veejn dluhspotat VD vroce 2008 a primrn deficit byl zadn dluh vroce 2007, HDP vroce 2007.Podle vsledku urit, jestli se ekonomika nachz vdluhov pasti.MultipliktoryKdy poklesnou vdaje o 10 a dan vzrostou o 10, jak se zmn HDP, kdy ml rozpoet pvodn 10 pebytek

3 varianty zdann se stejnm daovm vnosem Rozhodnout, kter je nejlep. Spotat daov vnos a potom DWL. Vybrat nejmen DWL.Da ve vi nap. 25. DV = mnostv po zdann * ve dan * 2DWL=1/2*2*ve dan*(rozdl mnostv ped a po zdann) CBA Zadny 3 projekty, jejich cena, oekvan ron vnos a vnosov procento, bylo teba si spotat dnen cenu (Presentvalue) budoucch vnosDaDWL = 3000, pvodn mnostv 10000 ks, pvodn cena120, daov vnos 294000 Vypotejte novou cenu pro spotebitele.DaZjisti daov vnos, kter plat spotebitel a vnos placen vrobcem, po zaveden jednotkov dan 20. Ped zavedenm dan: poptvka y=87 1,2 q; nabdka y=32+0,8q.InvesticeVypotat, kter ze t investice je nejlep Podle metody B/C a B-C. Doporuuji si zapamatovat ten vzorec pro vpoet souasn hodnoty PV= B* [1- (1+i)-n/i] => asov hodnoty jsou 10,15 a 25 letRozpoetplnovn vyrovnan rozpoet V = 100 mld, P = 100 mld, vlivem nich dan vak vznikl deficit na pjmov stran 10 mld. Mezn mra ksporm je 0,8. Jak je dopad na produkt? O jak dluh se jedn?Da uvalen da Tx=18, zadan funkce nabdky: y=10+q a poptvky: y=100-0,8q, vypotat mnostv po zdann a cenu, kterou nese po zdann spotebitel Bilance centrln bankypklad na bilanci CB : zakreslete do bilance CB, kdy OB splatily vr ve vi 150 jednotek, kdy CB dostala vr od mnovho fondu ve vi 67, CB emitovala CP ve vi 230. Spotejte dopady na mnovou bzi. (sla jsem si ilustran vymyslela)Nominln mra vnosnosti Spotejte nominln mru vnosnosti (p.a.) zdvouletho bankovnho vkladu 200 mil. CZK uinnho ped dvma roky, kter dnes doshl ve 242 mil. CZK, jestlie ron mra inflace vuplynulch dvou letech byla 4%, a mra vnosnosti dvouletch sttnch dluhopis byla 8% p.a. (Vsledek mi vyel 9%)Cena diskontovanho dluhopisuUrete trn cenu diskontovanho dluhopisu, kter vm na konci tetho roku vyplat (jednu) stku ve vi 5000 K. Pitom vte, e poadovan mra investice do tohoto dluhopisu je 12% p.a., reln rokov mra vekonomice.... 3 roky je odhadovan na MINUS 12% a mra vnosnosti diskontovanch dluhopis se splatnosti 3 roky je 5% p.a.Mnostv produkce po zdannzadno: daov vnos, DWL, mnostv produkce ped zdannmPklad: M1M1...1000K, M2...1700K, podl hotovosti na mnovm agregtu M1 =0,2, sazba povinnch minimlnch rezerv z bnch a termnovanch depozit...10%, podl dobrovolnch rezerv na bnch depozitech = 0,25, cestovn eky a sporn depozita = 0.Vpoet:M1 = 1000 (hotovostn obivo (MC) + vklady na bnch tech (= bn depozita, DD) + cestovn eky (CS))M2 = 1700 (M2 = M1 + termnovan vklady (+ spoc ty = sporn depozita)termnovan vklady ... TVMB = hotovostn obivo + rezervy (R)R = povinn minimln rezervy (PMR) + dobrovoln rezervy (ER)penn multipliktor pro M1 je M1/MB (pro M2 by byl M2/MB)potebujeme zjistit hotovost MC = 0,2 * 1000 = 200RezervyPMR = sazba PMR * (DD + TV)DD = M1 MC CS = 1000 200 0 = 800TV = M2 M1 sporn depozita = 1700 1000 0 = 700PMR = 0,1 * (800 + 700) = 150ER = sazba ER na bnch depozitech * DD = 0,25 * 800 = 200Rezervy = 150 + 200 = 350X = 1000/ (200 + 350) = 1,82Zvr: zven mnovho agregtu M1 o jednotku vyvol vzrst MB 1,82x.Uvalena da na vrobcemnostv ped zdannm 30, po zdann 10, dokreslit, vyznait DV, DWL a vypotat jednotkovou da 6,66 KCo se stane sMnov bze, kdy CB nakupuje CP od OB? to nevmVypotat G, kdy poptvka je 882, c = 0,56 a t = 22,7 %, vsledek: 500Zmna HDP a Saldorst G o 18, rst Tx o 18, primrn deficit 23, vypoti zmna hdp a saldoPklad na vldn vdaje vzorec dY(AD) = 1/(1-c*(1-t))*dG (d = delta) )Dluhopis skuponovm listem TC = 9000JH = 10 000Ksazba = 5%Rf = 3%Pr = 2%Inflace 1% Vpoet zmny HDP

Vpoet primrnho deficitu

Pklad na penn multipliktorZadan hodnoty: Hotovostn obivo MC= 100, Bn depozit DD= 200, Termnov depozit TD= 300, Dobrovoln rezervy ER= 50, Sazba PMR DD = 10%, Sazba PMR TD = 5%M1/MB = MC + DD / MC + suma RB (celkov rezervy bank) = MC + DD / MC + (objem PMR DD + objem PMR TD + ER) = 100 + 200 / (100 + (200 x 0,1 + 300 x 0,05) + 50) = 1,62Vypotat jak se zmn MB kdy:CB nakoupila zahranin mnu za 1,9 mld KSplatila smnn pokladnin poukzky za 2,5 mld KNakoupila od KB cenn papry vhodnot 4,5 mld KProdala zahranin mnu vhodnot 4,4 mld KVylo mi: 1,9 + 2,5 + 4,5 4,4 = 4,5Veejn dluh: vypotej primrn dluh

Fiskln politika: vypotej zmnu HDP, G se zmnilo o 18, stejn tak T, MPS=0,2

Spotat pklad a urit zmnu HDP a pebytek.Zadan byla zmna G = 35, zmna TA (nazvan jinak, ale byla to da) taky = 35; poten pebytek 15 (tud u rovnou bylo jasn, e se pebytek nezmnil) a MPC = 0,8plat: Y (HDP) = (1/ 1- MPC ) * G - (MPC/1-MPC) * TA co znamen HDP = (1/ 1- 0,8 ) * 35 - (0,8/1-0,8) * 35 = 175 140 = 35sprvn odpov tedy byla zmna HDP 35, pebytek 15Urete, jak se zmnilo mnostv prodvan produkce po zdannQ (prodvan mnostv ped zdannm) = 150 000ks, E(S) /E(D) = 1,5zmna ceny u spotebitele ped a po zdann je = 18 Kcelkov daov vnos = 3 600 000Byla uvalena jednotkov da 10. Nabdka y=15+0,8q, poptvka y=1351,2q.Jak bude daov vnos a kolik zaplat spotebitelDluhopis skuponovm listemZadan rr, pe a prmie za riziko pro vypotn poadovan rokov mry IR!Pklad na fiskln politiku vdlo se, e zmna dan je 18, zmna G byla taky 18 a mla se dopotat zmna produktu, zjistit jak se zmn deficit, a jak je to typ FP byl neutrln

Byla zadna rzn aktiva a pasiva banky a mla se urit ve rezervnho fonduTyp fiskln politikypklad zadny pvodn plnovan pjmy sttnho rozpotu 950mld, MPS = 0,25dolo krstu rozpotovch pjm oproti pvodnmu plnu, tak dolo ke zmn G, tyto zmny vedly ke zmn HDP o 27mld, pvodn rozpoet byl plnovan jako deficitn (deficit 7mld). Urete, o jak typ fiskln politiky lo, jak byla zmna G a jak je konen saldo rozpotuZmna HDPzadna zmna TA zmna G poten pebytek, MPC jak je to druh FPSaldo rozpotuJak se zmn, kdy G=35 , pjmy z vdan( asi 15),pvodn rozpoet byl pebytkov a pebytek inil asi 25 mld. Jak se zmnilo HDP a jak bylo saldo? Jet byla zadan MPC=0,25 myslim. Dal jsem, e pebytek byl 5 (j tam ml 15,nepamatuju si sla ze zadn-take jen pro nzornost, a rst produktu je vt ne vldn vdaje a tam byly jedin dv monosti, kter nabzely tenhle pebytek, piem u t druh bylo, e rst produktu byl o 35 MLD, tohle slo to ale neni, je to to vy slo, protoe vldn vdaje psob multiplikovan, take to ani neni nutn potat).Nominln vnosov mra:Spotejte nominln mru vnosnosti zdvouletho vkladu 200 mil CZK. Dnes m hodnotu 242 mil CZK. Ron mra inflace je 4% a mra vnosnosti ze sttnch dluhopis je 8%. (pozor, toto je nominln, lze vypotat i relnou, ale jak?)Vypotat veejn dluhA ct, zda se nachzme vdluhov pasti a jak je absolutn primrn deficitVypotte penn multipliktor mnovho agregtu M1 mte-li zadan nsledujc daje:Povinn minimln rezervy zBV = 280, dobrovoln rezervy 100, M2=7200, povinn minimln mra rezerv u BV a TV je 10%. Hotovost je 200. Pak tam byly daje pro zmaten, jako tempo rstu HDP, oekvan inflace, to tam ale nehraje vbec roli, hlavn umt ten vztah, pak vs to neme zmstTV= M2-M1(tj.200+2800)= 7200-3000= 4200TV=4200 ------ M2-M1= 7200 3000= 4200......tzn. povinn rezervy z TV jsou 420m1= 200 + 2800/200+ 100(DR) + 700 (tj. tch 280 + 420) (rezervy z bnch a termnovanch vklad)= 3-vsledekVpoet mnovho agregtu M1 a bylo zadno M1=500, ztoho hotovost je 0,3 zM1, dle pak M2 je 200, MB=200, PMR=0,02, dobrovoln rezervy neuvaujeme. J to potala dle vzorce M = M1/MB

Dopost HDP vroce dva pomoc veejnho dluhu a prstku

Nominln mra vnosnostiSpotejte nominln mru vnosnosti p.a. zdvouletho bankovnho vkladu 200 mil. CZK uinnho ped dvma lety, kter dnes doshl ve 242 mil. CZK, jestlie ron mra inflace vuplynulch letech byla 4% a mra vnosnosti dvouletch sttnch dluhopis byla 8% p.a.Zmna HDP a dopotat zdali byl rozpoet vpebytku nebo deficitu a urit restriktivn i expanzivn politiku

Vypoten primrnho deficitu.VD1/HDP1= 0,62VD0/HDP0 Na rovni konvergennho kritriaR = 3%Q = 4%HDP1= 3000Vypotte zmnu HDPG se zvily o 18, Pjmy se zvily o 18, MPS = 0,2Vi jednotkov dan, za nsledujcch pedpoklad:celkov nadmrn daov bemeno = rovnovn mnostv ped zdannm = mnostv po zdann = cena ped zdannm = E(S)/ E(D) = 1,2Cenu vrobce po zdannvypotat MPC, znte, jak se zmnilo HDP, vldn vdaje a danByla zadna zmna dan o 10mld, vdaje o 30 mld, mezn sklon ke spoteb 2%, pak tam bylo jet, e saldo bylo deficitn (-20) ale to podle m byla jen informace navc. Vypotat jak se zmn produkt.dY=1/1-c*dG - c/1-c*dT

Zadan hodnoty:DWL 3000; Daov vnos 294 000; pvodn rovnovn cena 120/ks; pvodn poptvan mnostv 10000 ks. Elasticita nabzejcho je stejn jako poptvajcho. Vypotte velikost jednotkov dan a velikost daovho pesunu na spotebitele.een: neznm dv promnn, a sice jednotkov da a poptvan mnostv po zdann. Vpoet provedeme pes soustavu dvou rovnic, resp. vztah daovho vnosu a vpotu nadmrnho daovho bemene.3000=(Tx. (10 000 Q1))/2294000=Tx.Q1Vpoet pomoc dosazovac metody nejdve vpoet Q1 a nsledn Tx. Nsledn vpoet pesunu dan na spotebitele = (Po + Tx/2)*Q1 = st daovho vnosu, kterou zaplat spotebitel. Zbytek pirozen zaplat vrobce, tedy stejnou st, nebo elasticity jsou stejn, a tud se daov bemeno pesouv na ob strany stejnou mrouPklad na klouzavou progresiPjem 300000byly zadny sazby danOdpisy600001-100000 10%Slevy na dani 5000100001-200000 20%200001 a < 23%Vypoti ZD po odpotech, Vypoti zbytek po slevchVypotat tempo rstu (q)Vychzelo zporn ( 21,1 %), zadny vechny potebn informace, ili VD/HDP vroce 2, VD vroce 1, HDP vroce 1, r a e PD/HDP je na rovni Maastrichtskch kritri (tzn. 0,03)Vypotat ist veejn zahranin dluh,zadny vechny mon i nemon daje. Potala jsem jako rozdl zahraninch zvazk a zahraninch pohledvekVpoet zkladu dan a daov povinnosti u OSVbacha na to, nezapotv se tam od roku 2008 pojistn na zlohchVpoet veejnho dluhuzadno HDP za r. 2006, rokov mra a jet dal informace.Vypotte celkov prstek mnov bze, jestlie centrln banka provedla nsledujc operace:Splatila sv pokladnin poukzky ve vi 2,2 mldVrmci devizovch intervenc nakoupila zahranin mnu vekvivalentn hodnot XY mld KNa sekundrnm trhu odkoupila od obchodnch bank sttn dluhopisy vnominln hodnot 4,1 mld K za trn cenu 4,0 mld K4Vrmci devizovch intervenc nakoupila zahranin mnu vekvivalentn hodnot YX mld K.Kritria pro vstup do EUzadno HDP1 a deficit1, HDP2 a deficit2, HDPn a deficitn (tj. HDPn a deficitnjsou daje zroku pedchzejcmu tomu, kdy m probhnout vstup do mnov unie)Daov vnos a penn agregt:Vypotat da, kdy pjem byl 300000, pojitn 20000, sleva na dani 10000, jednalo se o progresivn klouzavou daDopad na mezn produktNa zatku byl rozpoet vyrovnan. Pjmy = vdaje 100 mld. Neoricardinsk deficit 10. Mezn sklon ke spoteb je 0,2. Jak to bude mt dopad na produkt?Spotat daov vnosByla uvalena jednotkov da 10. Nabdka y= 15 + 0,8q, poptvka y= 135 1,2q. Jak bude daov vnos a kolik zaplat spotebitel?Zapite vzorec elasticity veejnch vdaj ve vztahu k HDP a spotejte tuto elasticituHDP1 = 1020 mld. KHDP0= 950 mld. KVV1= 650 mld. KVV0= 480 mld. K(Vsledek: E=4,784)Multipliktortam bylo zase nkolik daj pro zmaten navc tady bych doporuila si objasnit, jestli do M1 pat obivo i vklady i vciz mn Vypotejte velikost dan vsystmu klouzav progrese osobn dchodov dan. Pjem poplatnka je ped zdannm 260000. Odpoet od zkladu dan je 50000 K a sleva na dani je 6000 K. Pojistn neuvaujte.1 60000 = 15%, 600001 12000 = 20%, 120001 180000 = 23%, 180001 240000 = 25%, 2400001 - > = 30%Zklad dan po pravch:Konen daov povinnost:Urete mnostv prodvan produkce po zdann, pokud plat daov vnos in 500000 K, DWL = 45000, mnostv prodvan produkce ped zdannm bylo 20000 Ks. Pedpokldejte pouze linern prbh nabdkov a poptvko kivky shodn elasticity.

Eseje:Vvoj penz

Popite Tinbergenovo pravidlo a Princip efektivn trn klasifikace R.A.Mundella.Tinberg k, e hospodsk politika me bt spn tehdy, kdy poet nezvislch cl (stabilita domc mny) odpovd potu nezvislch nstroj (operace na volnm trhu). Podporuje mylenku jednoho cle a jednoho nstroje.princip efektivn trn klasifikace k, e jeden nstroj me ovlivovat i vce cl ovem jeden negativn a jeden pozitivn. Dleit je reim mnovho kurzu. Pokud je kurz fixn, CB by se mla zamit na vnj stabilitu a fiskln politika na vnitn stabilitu, pokud je kurz flexibiln, CB by se mla zamit na vnitn stabilitu a fiskln politika na vnj stabilituDiskontn nstroje mnov politikydiskontn, reeskontn a lombardn vryd se pomoc n zvit nabdka penz ale snit nediskontn jsou bn diskont, sezonn diskont a nouzov vr. ro se diskontn sazbou, kterou uruje CB a uruje tak cenu vru a tm ovlivuje mnostv penz vekonomicereeskontn vry pracuj na principu odkupu smnek od bank se splatnost obvykle do 3 msc, ro se diskontn sazbou, nkdy vak vy a vtom ppad je to reeskontn sazba, 97 vR zruenlombardn vr je vr poskytovan proti zstav smnek se lhtou splatnosti do 30 dn. Poskytovn bankm, kter maj problm slikviditou a nemaj u monost zskat diskontn i lombardn vr. Vdsledku je vysok lombardn sazbave o pennm trhusystm instituc a instrument, kter zabezpeuje pohyb rznch forem krtkodobch penz na vrovm principu mezi bankami a tak velkmi nebankovnmi finannmi institucemi a tak mezi centrln bankou a obchodnmi bankamiobchoduje se vdy skrtkodobmi penzi (do jednoho roku) na zklad dvoucestn kotacepojiovny, penzijn fondy, stt, CB, komern bankyNapite rozdl mezi klasickmi bankovkami, sttovkami a souasnmi bankovkamisttovky byly formou paprovch penz emitovanch sttem snucenm obhem, panovnci deficit pokrvali novou emis, jej vi nikdo nekontroloval hyperinflacepodnikatel zaali vystavovat smnky (zvazek uhrazen dlun stky), ktermi se mohlo i platit, co bylo ovem sloit ve spojen sdvrou. Smnky proto zaala eskontovat (odkupovat) CB a zaala vydvat klasick bankovky, kter mly vt dvru. CB odkupovala tak zlato a stbro a emitovan klasick bankovky byly pln kryty, pozdji u ne pln avak byla nutnost tvoit rezervydnes jsou vobhu bankovky, kter nejsou krytyCharakterizovat operace na volnm trhu, vysvtlit, co jsou prost a reverzn repo operace a jak je rozdl mezi aktivnmi a vynucenmi operacemi na volnm trhuoperace na volnm trhu jsou hlavnm nstrojem mnov politiky, kdy nkupem i prodejem cennch papr centrln banka ovlivuje stav mnov bzeprost reverzn repo operace CB nejdve prod a pozdji nakoup zpt CPreverzn repo op. CB koup a pozdji prod zpt CPpomoc aktivnch operac na volnm trhu chce CB ovlivnit mnovou bziu vynucench operac na volnm trhu se sna kompenzovat vliv jinch faktor na MB (nap. vliv devizovch intervenc)Keynesinsk poptvka po penzchlid alokuj veker sv bohatstv do penz pokud bude rokov mra dostaten nzk a alternativn investice budou pinet dostaten velk vnospoptvka po penzch nebude nikdy nulov, protoe vsob obsahuje transakn motiv poteba penz na bn transakcedal motiv je spekulan, kdy subjekt spekuluje na vvoj rokovch sazebCharakterizovat asov zpodn, vyjmenovat typy zpodn, charakterizovat expansivn a restriktivn mnovou politikupoznvac doba, ne se obeznmm s problmemrozhodovac doba, ne uinm rozhodnutrealizan doba, ne bude rozhodnut schvleno a vejde vplatnostreakn doba, ne se projev inek rozhodnutexpansivn mnov politika probh zvenm nabdky penz, kdy CB kupuje cenn papry nebo sniuje diskontn sazbyrestriktivn mnov politika probh snenm nabdky penz, kdy CB prodv cenn papry a stahuje tak penze zobhu, nebo zvyuje diskontn sazbySniovn rezerv u Komern bankyRezervy se tvo na vrub nklad, sniuj tvorbu zisku vdanm etnm obdob, jejich vznam postupn kles na kor vytven opravnch poloek.Rezervy se tvo kpodrozvahovm operacm, pokud se sniuj, banky mohou poskytovat vce penz a roste tak tvorba zisku. Je zde ovem vt riziko neschopnosti dostt svm zvazkm.Cle mnov politiky, pohledy na to zda je CB schopna doshnout cle, Tinbergenovo pravidlo, Mundell princip efektivn trn klasifikaceTinberghospodsk politika me bt spn tehdy, kdy poet nezvislch cl odpovd potu nezvislch nstroj kdosaen tchto cl. Podporuje mylenku jedinho cle (stabilita domc mny) a jedinho nstroje (operace na volnm trhu)Mundelljeden nstroj me ovlivovat i vce cl ale vdy jeden pozitivn (smrem krovnovze) a jeden negativn, dleit je reim mnovho kurzu. Fixn CB vnj rovnovha, fisk. pol. vnitn rovnovha. Flexibiln CB vnitn rovnovha, fisk. pol. vnj rovnovhaDva modely alokace na finannm trhu, popsat je, dle vysvtlit co to je primrn a sekundrn trh a popsat termnovan a spotov trh.trh cennch papr - primrnzprostedkovatelsk finann trh sekundrn finann instrumentyprimrn trh cenn papr jde poprv od deficitn jednotky k pebytkovsekundrn trh pebytkov jednotka prod tet osob cenn papr ped datem splatnosti bez nutnosti souhlasu primrnho emitenta, zvyuje se likviditatermnovan trh pedem se dohodnou podmnky, uzavou se kontrakty a vbudoucm pedem urenm datu se realizujspotov (promptn) trh krealizaci dochz bezprostedn po uzaven kontrakt, max. do 2 dnTransmisn mechanismus, mnov kritria a indiktoryMonetaristicknkup CP vede krstu MB, prodej CP vede kpoklesu MB, zmny rezerv bank se projev ve zmnch krtkodobch rokovch sazebKeynesinskpokud bude chtt CB ovlivnit krtkodob rokov mry, tak je pedem stanov a bu se j to prostednictvm OVT poda nebo nerokov rizikopat do trnch rizik, jeho velikost se odvj od pomru aktiv a pasiv citlivch na zmnu trn rokov mry. GAP analza pokud Ac = Ap banka podlh nulovmu rokovmu riziku, zmna trn rokov mry banku neohrozpokud Ac>Ap pro banku je douc, aby se rokov mry zvtovaly, jeliko maj citlivch aktiv ne pasiv. Pokud tedy rokov mry porostou, vydlajpokud Ac (pjmy) centrln sttn rozpoet -> (vdaje). Pjmy: centrln rozpoet byl vraznm perozdlovacm initelem, projevoval se zde zjevn rys nespravedlnosti regiony, kter produkovaly podstatnou st HDP, nedostvaly adekvtn st vperozdlen form, tila ztoho Praha a Bratislava.Vhody:podzen sloky se nemusej starat o sv pjmy, nevhody:nic je nenut kzskvn vlastnch zdroj => mohou se chovat neekonomicky. Nastaveno jako spotebn systm (nikoliv jako produkn) hlavnm kolem sprvc je spotebovat pidlen zdroje, pokud je nespotebuje, tak dostane o to mn. O vdajch i na ni rovni rozhoduje centrum.Instrumenty centrln banky operace na volnm trhu, devizov intervence apod.

jak se KB brn mnovmu riziku

vrov a kapitlov rizikovrov (kreditn) riziko souvis se selhnm protistrany, tedy neschopnosti nebo neochot dostt svm zvazkm. Bance tak vznik ztrta. Nesouvis pouze sposkytovnm vrkapitlov pimenost pimenost prostedk, kter jsou vlastn majitelm banky (kapitl) vi riziku. Podle ve kapitlu si mohou dovolit urit rizika. Slou ktomu, aby riziko absorboval kapitl majitel banky a ne vklady jednotlivch akcion Nstroj CB mnov politiky repo

Bilance CB

Veejn finance funkce, charakteristika, nstroje

Cyklick rozpotov saldo

Strun popite ti typy dvkovho systmu vR

Eskontn vr Podstata eskontnho vru spov v odkupu smnky obchodn bankou ped lhtou jej splatnosti. Mezi hlavn vhody eskontnho vru pat zejmna rychl zskn pennch prostedk a pomrn nzk rokov sazba. Takto zskan prostedky jsou snen o diskont, kter si kupujc banka odete od nominln hodnoty smnky. Podnikateli tak v podstat umouje profinancovat st pohledvek z dodavatelsko-odbratelskch vztah.Futures kontrakty jsou investin nstroje spadajc do kategorie finann derivty. Jedn se o pevn (tj. nepodmnn), standardizovan burzovn a termnov obchody. Pedstavuj pevnou dohodu mezi dvma stranami, kter jim dv prvo a souasn povinnost koupit, resp. prodat k standardizovanmu termnu v budoucnosti standardizovan mnostv uritho bazickho instrumentu za pedem sjednanou termnovou (futures) cenu. Obchoduj se na tzv. derivtovch burzchSwap je kontrakt, na zklad kterho dochz na uritou dobu mezi dvma smluvnmi stranami ke vzjemn vmn finannch tok podle dopedu stanovench podmnek. (rokov, rokov-mnov)Opce je smlouva mezi prodvajcm a kupujcm, kter dv kupujcmu prvo (neukld mu vak povinnost) prodat nebo koupit od prodvajcho konkrtn aktivum (tzv. podkladov aktivum) za konkrtn cenu kdykoliv a do data vypren kontraktu.Za takovto prvo (opci) nabyvatel opce prodvajcmu plat uritou cenu, tzv. opn prmii.Obligace = dluhopis = bondje dluhov cenn papr, kter vyjaduje zvazek emitenta vi viteli. Jedn se o zastupiteln cenn papr, s nm je spojeno prvo na splacen dlun stky, vyplacen stanovench vnos a povinnost emitenta splnit veker zvazky. V esk republice mus emitent podle zkona o dluhopisech dat eskou nrodn banku o povolen k emisi dluhopis, v ppad municiplnch dluhopis vydvanch samosprvnmi celky mus dt souhlas ministerstvo financ.Decentralizovan fiskln model

pln finann sobstanost nich vldnch rovn, neexistence perozdlovacch proces uvnit rozpotov soustavy, dostaten vnosn pjmy zemnch rozpotProblm: rozdln daov kapacita a rozdln daov vnos jednotlivch samosprv + nemonost centra ovlivnit vvoj nich vldnch rovnKeynesova poptvka po penzch + vysvtlit past likvidity

Popi kapitlov trh (jak jsou tu subjekty, jak motiv vstupu na trh, popi instrumenty, popi primrn a sekundrn trh

Popite, co ovlivuje strukturu a objem vldnch vdaj

Jak je postup hodnocen variant pi pouit kritria efektivnosti, jak existuj metody hodnocen

Co se rozum pod poklesem zprostedkovn a co znho vyplv pro CB, OB a klienty

Teorie preference likviditypenn nabdka nezvis ani na rokov me ani na dchodu zven penn nabdky sniuje rokovou mruRozepi funkce centrln bankyemise penzvrcholn subjekt mnov politikybanka bank, banka sttustabilita finannho sektoruregulace a dohled finannho trhusprvce devizovch rezervreprezentant sttu vmnov oblastiVnosov kivky a vysvtlit co je to hypotza oekvn, a jak se pouv kodhadu budouc rokov mry

Popi kapitlov trhy:Definice: : systm instituc a instrument zabezpeujcch pohyb stedn a dlouhodobho kapitlu mezi ekonomickmi subjekty prostednictvm rznch forem cennch paprSubjekty: EMITENTI: stt a cel veejn sektor, banky, pojiovny, velk nefinann firmy.motiv vstupu zskn dlouhodobho kapitlu hlavn na realizaci investinch poteb, INVESTOI: investin a penzijn fondy, domcnosti, banky, firmy.motiv vstupu doclen vyho zhodnocen investovanho kapitlu ne nabz penn trhPrimrn k.trh: dochz zde kprvotn emisi CPSekundrn: prostednictvm burzy CP, nebo mimoburzovnho trhuHrub veejn dluh

Fiskln politika

ern pasar

Veejn statek jako selhn trhu

Pina selhn trhu

Wagnerv zkon

Mnov kurzPevn, pohybliv vhody, nevhodyRacionln ignorace

Veejn zakzky + PPP

Co je clovn inflace, popsat

Co je to kapitlov pimenost

Co je to monetaristick transmisn. Mechanismus jeho jednotliv stiOperace na volnm trhu ->MB(RB) -> M2 (penn zsoba) -> prmrn inflace v dlouhm obdob (p)Podrobn popite rizika:vrov, rokov, likvidnoperanVysvtli pojmy:Finann trhDevizov trhNapsat a vysvtlit trendy a problmy na svtovch finannch trzchRestrukturalizace bank a finannch instituc (konsolidace, vytven finannch supermarket, siln marketingov orientace, tlak na sporu nklad)Sekuritizace (zvtovn objemu alokovanch prostedk prostednictvm cennch papr a sniovn vznamu alokace pomoc vrovch smluv). Zaloeno na sdruovn jednotlivch aktiv do balk, na kter jsou emitovny cenn papry. Postupovan: certifikty o podlu. Proplcen.Finann inovace motivem zven rizika a deregulace sektoru. Zkladem finann derivty (opce, futures, swapy) vysoce likvidn a automatizace.Internacionalizace: propojen nrodnch burz, vznik nadnrodnch bankovnch kolos, globln elektronick stIntegrace: propojen na IT rovni. Integruje se primrn i sekundrn trh, promptn i finannch derivt, akciov trh i trh dluhopis. Podstatnm momentem 1. 1. 1999 zatek platnosti Eura.Intelektualizace dominantnm faktorem spch jsou znalosti voblasti plnovn, tvorby analz a realizace investinch strategi.Reforma burzovnch systm ji se neki na parketu. Burzy jsou elektronick. Sttn rozpoet - pravidla (nap. pravidelnost, plnost atp.), lenn, fze schvalovn

Keynesinsk poptvka po penzch

Centrln banka

Cyklick hlasovn, graf a vysvtlen

Pro se zvyuj veejn vdaje a jejich pina, dle fiskln iluze

struktura a objem vldnch vdaj, na em zvisbilann sloky CB, popsat nejdleitj

Primrn trh, sekundrn trh, penn trh, termnov trhNa penn sm jenom vybran subjektyDefinujte pojem fiskln politika (1) a vysvtlete rozdl mezi tmto pojmem a pojmem rozpotov politika (2):Fiskln politika je proces ovlivovn makroekonomickch veliin fisklnmi (veejnmi vdaji, pjmy, saldem)Rozpotov politika je pojmem oznaujcm rozmanit procesy odehrvajc se v rmci veejn rozpotov soustavy.Wagnerv zkon + posunov efekt vysvtlit

Dchodov efekt veejnch vdaj graf a strun jej popsat

Relativn vhy ve. dluh na GDP faktory (tum e to byly faktory) a rovnici

Popsat restriktivn fiskln politiku na modelu AS-AD a jej nstroje.model AS ADhlavn proud ekonomie kivka AS je vkrtkm obdob rostouc, vdlouhm obdob se mn na svislou pmku (smlouvy (nap. mzdov, njemn) jsou uzavrny na dlouhou dobu a e pizpsoben oekvn je pomal); krtk obdob me trvat lta i dokonce desetilet FP je krtkodob innklasick pstup - e mzdy i ceny jsou dostaten prun - ekonomika pracuje vdy pi pln zamstnanosti i na rovni potencionlnho produktu -produkt nereaguje na zmny poptvky, ale na zmny nabdky (a kivka AS je zhlediska klasik svisl) FP je zcela neinnkeynesinsk pstup - mzdy i ceny jsou neprun/strnul - kivka AS mrn rostouc i dokonce vodorovn - Y roste se zvyovnm agregtn poptvky tak dlouho, dokud jsou kdispozici nevyuit zdroje - FP je inn (nkdy i 100 %)

restriktivn fiskln politika vlda se opanmi opatenmi sna o posun kivky AD doleva Zakreslit hlasovac paradox + napsat alespo 3 kritria (3 volii, 3 monosti...)Vsledek hlasovn zle na poad hlasovn jednotlivch nvrzchvznik, pokud dn jednotliv program neme doclit vtinu proti vem ostatnm programmpodmnka: nejmn 3 volii, 3 alternativy, voli sdvouvrcholovou preferenc1. voliA>BaB>Ctj. poad A, B, C

2. voliC>AaA>Btj. poad C, A, B

3. voliB>CaC>Atj. poad B, C, A

Dvouvrcholov preference - druh voli:

Zakreslete a popite konstrukci kivky poptvky po pln nedlitelnm (veejnm) statkuNedliteln statky jsou takov jejich celkov spoteba se rovn spoteb kadho spotebitele. Kad spotebovv tento statek jako celek a nelze jej rozdlit na sitateln mnostv. O jak statky jde? Je to nap. nrodn obrana, bezpenost, poulin osvtlen, umleck originly apod.

Pro nae ely budeme pedpokldat, e spotebitel jsou ochotni projevit sv hodnocen veejnho statku, nap. zazen pro pedpov poas, piem denn zpravodajstv bude dostupn zdarma. Podobn jako u pedchozho grafu je DA a DB poptvkov pivka osoby A a B po pln nedlitelnm statku za stejnch podmnek vrozdlen pjm a cen ostatnho zbo. Protoe nen realistick pedpokldat, e spotebitel budou dobrovoln projevovat sv preference, lze tyto poptvkov kivky povaovat za pseudokivky. Nicmn pro tento okamik pedpokldejme, e spotebitel preference projev. Rozhodujc odlinost od ppadu soukromho statku pak vznik tm, e trn poptvkov kivka DA+B je integrovanou kivkou, kter se odvod vertiklnm soutem DA a DB, piem DA+B ukazuje souet cen, kter jsou osoby A a B ochotny zaplatit za jednotliv mnostv danho statku. Vyplv ztoho, e oba spotebovvaj stejn mnostv. SS pedstavuje opt nabdkovou kivku. rove produkce odpovdajc rovnovnmu mnostv 0H vppad soukromho statku se nyn rovn 0N, co je mnostv spotebovan souasn osobami A a B. Kombinovan (celkov) cena se rovn 0K, avak cena placen osobou A je 0M, kdeto osoba B je ochotna zaplatit 0L, piem 0M + 0L = 0K. Keynesinsk a neoricardinsk typ deficitu a srovnat je spoluA jsou piny rozpotovho deficitu jakkoliv, jeho dsledky jsou jak rozpotov, tak i makroekonomick. Rozpotov dsledky v krtkm obdob mohou bt pozitivn, nebo umouj zmken vldnho rozpotovho omezen pi psoben silnch exogennch faktor bhem rozpotovho obdob nebo v ppad efektivnch veejnch vdajovch program. V dlouhm obdob vak vlda mus deficit njakm zpsobem obsluhovat.Pokud jde o makroekonomick dsledky deficitu, nzory jednotlivch ekonomickch kol se zsadn li. V zsad odliujeme ti zkladn teoretick nzory na tuto problematiku -neoklasick pstup, kter hodnot makroekonomick dsledky deficitu negativn, a proto jej odmt,keynesinsk pstup hodnot tyto dsledky aktivnho deficitu pozitivn, a proto ho v uritch ppadech dopuruuje,neoricardinsk pstup naopak popr makroekonomick dsledky deficitu, a proto je vi nmu neutrln(Tyto teoretick nzory,kter svm obsahem jsou znan protichdn existuj vedle sebe ji dlouhou dobu, ani by nkter z nich byl na zklad konkrtn ekonomick zkuenosti potvrzen, i vyvrcen. Podrobnji viz kurzy makroekonomie a uebnice.)

GrafyZprostedkovatelsk trh

graficky znzornit a matematicky odvodit vztah mezi Tx a DWL

Nakresli 2 grafy jak psob dotace ve veejnch vdajch vkrtkm a dlouhm obdob a uve pklad (je to ten pklad stmi pronajatmi byty)Uvalen jednotkov dan: a) DWL i DV nese vrobce, b) DWL=0

optimln objem veejnho statku (N1>N2>N3) u tchto graf jet slovn vysvtlengrafu uniformn nabdky veejnch statk osa y cena; osa x mnostv spotebovvanho statku. Dv poptvkov kivky, jedna kles rychleji (chud spotebitel), druh kles pomaleji (bohat spotebitel)stt nad, uniformn (povinnou) spotebu statku a stanov uniformn cenu. U chudho spotebitele dochz kdodaten (vynucen) spoteb, u bohatho spotebitele dochz kvynucenm spormGraf poptvky po ist veejnm statku, popsat + slovn vysvtlit

Graficky znzornte a popite deficitn a pebytkov subjekt na zprostedkovatelskm trhu

Grafick znzornn keynesinskho a monetaristickho transmisnho mechanismu a clovn inflace

Regulace a dohled finannho sektoru, centrln banka a jej funkce banky bank, funkce nejvyho pedstavitele mnov politiky a sprvce devizovch rezerv

Graficky znzornte, jak vliv m v teorii zpjnch fond zven nabdky penz na velikost rovnovn rokov mry

Graf lorenzova kivkaJak se projev, kdy budou vichni mt stejn sociln dvky, co se stane sginiho koeficientemGraf nedliteln statek a poptvka po nm

Graf preference likvidity

IR je vyrovnvacm initelem mezi stavem nabdky penz a stavem poptvky po penzch, Autorem teorie je J. M. Keynes. Ekonomick subjekt preferuje penze ped ostatnmi vnosnmi aktivy (dluhopisy) zdvod jejich likvidity.Graf zprostedkovatelsk trh

Graf nabdkov a poptvkov inflace

Nakreslit graf Keynese likvidity a demonstrovat zmnu nabdky penz a co se stane srokovmi sazbami

Nakreslit DWL spotbitele, kdy je vt ne DWL vrobce

Graf, kdy da dopadne na vrobce

Zakreslit restrikci na grafu AD-AS pi uvaovn keynesinsk nabdky

Graficky znzornte a popite pokles rovnovn rokov mry na trhu zpjnho kapitlu vdsledku vy nabdky penz

Graficky znzornte jak vliv m vteorii zpjnch fond zven nabdky penz na velikost rovnovn rokov mry.

Vztah DWL a Tx

Hlasovac paradox

Rovnovha na trhu zpjnch fond

Model AD-AS, Kdy se produkt nachz na rovni potencilu. Zaznait dopady fiskln expanzeFiskln expanze se pouv, pokud je reln HDP pod potencilnm HPP. Vlda zv transfery a vldn vdaje a investice a sn daov vnosy, dojde tak krstu agregtn poptvka. Pokud je expanze inn, kles nezamstnanost a HDP i cenov hladina rostou, ovem HDP vce ne P. Pokud je expanze neinn, HDP se zvt mlo, cenov hladina hodn, dochz tak kinflaci, nezamstnanost poklesne a roste deficit veejnch rozpot.Vmodelu AS-AD znzornte inky expanzivn fiskln politiky. Co vtomto modelu rozhoduje o innosti fiskln politiky?

Pedpoklad: kivka LM je dan, popisuje rzn kombinace r a Y na trhu penzIS se tk trhu statk a slueb, vlda tyto statky nakupuje od privtnho sektoru nebo mu je prodv. Pokud vlda nakupuje, pak se pohybuje doprava => expanzefiskln politika je inn tehdy, kdy je kivka LM ploch, pokud je kivka LM strm, pak bude fiskln politika neinn.

Graf - Niskanenv model(rozsah veejn produkovanch statk se zvyuje kvli asymetrii informac )

Chovn byrokracie pi veejn volb, model byl odvozen ze zkuenost a dokazuje, e byrokracie, jako subjekt veejn volby se chov tak, e maximalizuje svj prospch. Maximalizace prospchu se projevuje vsil maximalizovat rozpoet, byrokracie toho doshne, a to proto, e m monopol na informacedsledkem je neefektivnost, pltvn zdroj. To nm prezentuje vechno politik, ten v, e by ml hledat efektivn stav (MC = MU) QE efektivn bod, takto by to mlo bt. Byrokrat jde vak a tam, kdy vyuije cel rozpoet QB nklady rovnaj se pnosm, dl to proto, e chce demonstrovat svoji moc. Byrokrat m monopol na informace a snadno pesvd politika, e optimum nen QE, ale QB, dsledkem je to, e je vt rozpoet, ne je ve skutenosti potebn. Downsonv model politickho cyklu

Vmodelu AS-AD nakreslete dopady fiskln restrikce. Kdy m kivka agregtn nabdky keynesinsk tvar? Vysvtlete. Vyjmenujte nstroje, kter ktomu vlda vyuvPi restrikci posun AD doleva dolu(vldn vdaje, dan, transfery, investice)

Volebn cyklus

niskanenv model -> informan pevaha u byrokracie.

Cyklick hlasovn -> hlasovac paradox

Dchodov efekt veejnch vdaj -> kter vdaje vyvolvaj dchodov efekt (vechny)

Substitun efekt speciln vdaje jej vytvej (elov dotace)

Krtkodob a dlouhodob dopad dotac (nap. dotace na bydlen)

Posunov prahov efekt veejnch vdaj

Znzornit uvalen valorick dan -> vyaduje dokreslen pomocn poptvkov kivky. Valorick da, Ad valorem

Uvalen jednotkov dan -> nereaguje na inflaci

Zakreslit a vysvtlit vztah mezi DWL a velikost dan

Zakreslit pesun dan na spotebitele nap. kdy je dwl men u vrobce

Lafferova kivka -> vztah mezi daovou sazbou a daovm vnosem

Podmnky elasticity

Zakreslit Lorencovu kivku/kivky -> jak se zmn kivka a GINI koeficient pokud bylo zavedeno

Model AD-AS -> inn a neinn politika (IS-LN)

Vpoet elasticity veejnch vdaj (nutn doprovodn koment k vpotu)

Vpoet dluhov kvtyDt = dt-1 * R + xt(primrn deficit)R = (1+r(rokov sazba))/(1+q(tempo rstu HDP)), xt = saldo/deficit

Zjitn istho veejnho dluhuDaov kvta: Pomr vnosu dan a cel kHDPDK = (Dan + cla)/Daov multipliktor-(MPC/MPS) MPC - mezn sklon ke spotebMPS mezn sklon kspormVdajov multipliktor = MPC + MPS = 1Jednoduch depozitn multipliktorDD (bn vklady) / MB (mnov bze)Penn multipliktor m1m1 = M1/MBM1 = MC(obivo) + DD(vklady)MB = MC(obivo) + PMRdd+ PMRtd + ERPenn multipliktor m2m2 = M2/MBZmna HDP HDP = G * 1/(1-MPC) + Tx*(-MPC/MPS) + Tr*(MPC/MPS)Pklad: Tx=+30, G=45, Tr-10, MPC=0,75rokov mraF1 = F0 + R (Kolik dostanu zpt = jistina + rok za obdob)IR = R/F0 (nominln rokov mra)IRr = IR pe (reln rokov mra je nominln oekvan inflace)Oekvan mra inflacepe = (P1-P0)/P0 (P je cenov hladina)Graf teorie preference likvidity

Fisherova teorie poptvky po penzchMd * Vt = P * T(odvozen fischerova rovnice pro nabdku: Ms * Vt = P * T)poadovan mnost penz * transakn rychlost penz = cenov hladina * mnostv relnch transakcpepis: Md = (P*T)/VtPozn.: Neuvauje rokovou mru ani souasn bohatstv i inflaciCambridsk (Marshallova) poptvka po penzch(Ve vychz z toho, kolik chceme dret dchodu ve form penz)Ms = Md = k * P * Ypoptvka po penzch = cambridgsk konstanta * cenov hladina * reln dchodS rstem rokov mry klesk "k" (je na ni zvisl) => pokles poptvky po penzchchyb vliv infalce a oekvanch dchodFriedmanova teorie poptvky po penzch(monetaristick) hlavn ovlivovatel je bohatstvPoptvka po penzch je pedevm transaknho charakteru(Md)/P = F (W/P, r1, r2, h, pe)Poptvka po penzch / cenov hladina = F(bohatstv / (cenov hladina, vnosy z akci, vnosi z dluhopis, hodnota lidskho kapitlu, oekvan inflace))KenyesinciCelkov poptvka po penzch:Md=Md1+Md2=L1('Yn)+L2(IR)=L(Y,IR)Celkov poptvka po penzch je soutem transakn a spekulativn. Transakn zvis na dchodu, spekulativn na rokov meNeoklasick teorie rokov mry

Nabdka zpjnch fond

Poptvka po zpjnch fondech

Nabdkov inflace

Poptvkov inflace

Model AD-AS vdlouhm obdob

Zmna mnov bze, mnov bzeNa sekundrnm trhu koupila CB od KB dluhopisy ve vi 5 mld BZE +5,2CB prodala zlato, navc mimo zemi BZE neovlivnnaNa primrnm trhu emitovala CB dluhopisy 10 mld BZE 10 MLDCB splatila sv pokladnin poukzky ve vi 4 mld BZE +4Vrmci devizovch intervenc prodala zahranin mnu vhodnot 2 mld BZE -2 mld

nklady,

pnosy

mnostv

veejnho statku

C

C

V

V

E

Q*

Qb