59 Květy, semena a plody, listy, mechy, lišejníky, větévky, drobné choroše, to je nekonečná část sortimentu k výrobě ozdob a vánočních bytových dekorací. Stále a stále objevujeme různé hálky, duběnky, nové šišky, plody a příroda nám je v tom výčtu velkým pomocníkem. Někdy stačí tyto drobnosti poskládat a přilepit na kolečko nebo oválek, zvonek, rybičku, hvězdu vystřiženou z kousku tvrdého papíru a zavěsit na stromek, v jiném případě je naaran- žujeme do misky, vázy nebo vypícháme do nástěnné dekorace. Trochu pracnější jsou a větší míru zručnosti a trpělivosti vyžadují různé ozdoby vytvořené z průřezu plodů, semen a větviček. Slepováním jednotlivých částí se nám pak otevře neko- nečná řada variant. Hvězdičky ze slaměnek a plodů Ozdoby z pecek a oříšků Ozdoby z větviček bezu černého Ozdoby ze suchých plodů Ozdoby z pecek a křížal Panenka z borové šišky, korálku a dubové číšky
Transcript
59
������������� �
Květy, semena a plody, listy, mechy, lišejníky, větévky, drobné choroše, to je nekonečná část sortimentu k výrobě ozdob a vánočních bytových dekorací. Stále a stále objevujeme různé hálky, duběnky, nové šišky, plody a příroda nám je v tom výčtu velkým pomocníkem.
Někdy stačí tyto drobnosti poskládat a přilepit na kolečko nebo oválek, zvonek, rybičku, hvězdu vystřiženou z kousku tvrdého papíru a zavěsit na stromek, v jiném případě je naaran-žujeme do misky, vázy nebo vypícháme do nástěnné dekorace.
Trochu pracnější jsou a větší míru zručnosti a trpělivosti vyžadují různé ozdoby vytvořené z průřezu plodů, semen a větviček. Slepováním jednotlivých částí se nám pak otevře neko-nečná řada variant.
Hvězdičky ze slaměnek a plodů
Ozdoby z pecek a oříšků
Ozdoby z větviček bezu černého
Ozdoby ze suchých plodů
Ozdoby z pecek a křížal
Panenka z borové šišky, korálku a dubové číšky
60
Koule z křížal a buxusu
Figurky z plodů
Řetěz ze semen pajasanu a jeřabin
Figurky ze souplodí šácholanu
Zvonky z jablečných křížal
Miniozdoby z přírodnin
62
����� �������Zlacení není problém. Dnes jsou k prodeji různé akrylátové lesklé či matové barvy nebo
spreje v barvě zlaté, měděné, starozlaté či stříbrné. Šišku na bázi (konec šišky přisedající k větévce) navrtáme, do otvoru vložíme lýko nebo nit na zavěšení a přilepíme lepidlem Herkules. Když budeme chtít starodávné moukou obílené šišky, rozředíme lepidlo Herkules nebo Dispercoll, šišku do něj krátce namočíme a posypeme hladkou moukou nebo krupicí.
U většiny figurek ze šišek je postup přibližně stejný. Šišku na bázi navrtáme, do otvoru zale-píme párátko, na něj navlékneme dřevěný korálek nebo provrtaný žalud jako hlavičku a shora disperzním lepidlem nebo pomocí tavné pistole přilepíme nit k zavěšení. Když používáme tavnou (lepicí) pistoli, je výroba ozdob snazší a rychlejší, ale ozdoby nevydrží tak dlouho jako při lepení disperzními lepidly a spoje se někdy časem rozpojí.
�������� �������Když půjdete kolem smrku, jehož větve sahají až nad silnici, najdete tam ploché, auty
rozježděné šišky. Byla by škoda nevyužít je, protože ozdoby z rozježděných šišek nikde ne-koupíte. Sesbírejte je (dejte ale pozor, aby vás neporazilo auto).
Vyrobíme z nich několik ozdob nebo šiškový stromeček na postavení či zavěšení, ptáčky či postavičky na náš stromek.
�������� �������V lese najdeme ledacos. Tu a tam objevíme i více či méně zakroucené smrkové šišky.
Ty využijeme rovněž k vytvoření našich originálních ozdob.
Ptáci z rozježděných šišek Čert vyrobený ze zakroucené šišky
67
Miminka v oříšku
Andílci z oříšků a vaty
Svatá rodina ze šustí
Čertíci z lýka a oříšků
Čertíci v hnízdě
Miminka v oříšku
Zvonky a košíčky z oříšků
Andílci z ořechů, bavlnky a papíru
71
Prasátka z makovic Makovici položíme do vodorovné polohy, naspodu přilepíme čtyři krátké nožky z mako-
vých stonků, dozadu zapíchneme zakroucený obarvený drátek nebo provázek jako ocásek, přilepíme ouška z odstřižků růžové látky, fixem namalujeme očka a prasátko postavíme. Když budeme prasátko věšet, uvážeme nit na rypáček (víčko makovice) a na ocásek.
Svatá rodina z moduritu v makovici Sušené tykvičky obalené v máku
Semena kukuřic byla nalezena už ve starých indiánských pohřebištích v Peru a její kulti-vování se odhaduje na několik tisíc let. Do Evropy byla kukuřice dovezena kolumbovskými výpravami. Její cesta do střední Evropy a do Čech byla ovšem poměrně složitá. Nejprve to bylo Španělsko, po ní Francie. K nám se dostala přes Turecko, Slovensko a Moravu. Proto se jí v kukuřičných oblastech říkalo „turkyně“.
K výrobě ozdob se používá šustí, kterému se říká místy „šáší“. To druhé lidové pojmenování pramení nejspíše z toho, že se z něj vyráběli šašíci, panenky a jiné hračky pro děti. Šustí, to jsou krycí pochvy kukuřičných palic. V publikaci představíme pouze některé výrobky ze šustí, ale vlastní výrobě ozdob se vzhledem k rozsahu knihy nebudeme věnovat.
POSTUP VÝROBY PANENKY ZE ŠUSTÍ:
Krmení holoubků ze šustí
Panenka ze šustí s cukrovím
Hudebníci ze šustí
80
"��#����$�%�
Obilné klasy byly odedávna součástí zvykových předmětů, tedy výtvorů doprovázejících li-dové obřady. Snad nejznámějším byl dožínkový věnec, který se stal prastarým symbolem úro-dy a poděkováním božstvům za obživu. Obilí symbolizovalo život a životní energii. Ze slámy se pletly různé závěsy a klasy byly původně jejich součástí. Od zvykových čili zvykoslovných předmětů byl už jen krůček k výtvorům dekoračním, hračkám a ozdobám.
Dekorační předměty a exkluzivní užitkové předměty, kupříkladu krabičky, dózy, košíčky a kabelky, pletli ti nejzručnější nebo umělečtí košíkáři. Můžeme zmínit některé košíkáře z Čelákovic, kteří vyváželi své výrobky i do Evropy. Jednoduché pletení slaměných výrobků a ozdob bylo ovšem doménou prostých lidí. Už od mládí se některé dívky učily od svých maminek, jak slámu zpracovávat. Sláma byla všude, a proto není divu, že z lidských rukou vycházely pozoruhodné práce. Nejinak je tomu i dnes.
Některé tvůrkyně ozdob se však zhlédly v miniaturách, a sláma byla pro ně příliš hrubá. Začaly vyrábět ozdoby z trávy. Poprvé to bylo při výstavě v Praze v Michalské ulici v roce 1984, kdy paní Tamara použila pro výrobu stébla trávy bezkolence, která, jak název napovídá, nemá kolénka. Tak vznikly opravdové slaměné miniatury. Dnes paní Tamara plete ozdoby, a dokonce šperky z ještě tenčích druhů trav. Takové pletení je výsadou těch nejzručnějších.
(nejvhodnější jsou žaludy dubu červeného, které jsou velké a kulaté), nařezané dřevě-né válečky jako tělíčko, párátka, knot nebo šňůrky na ruce, pak různé odstřižky látek, krajek, stužek, lýka, nití a taky barvy na očka a pusu. Pak už děláme panenky a prin-cezničky, panáčky, pány, děti a miminka, vodníky a třeba čerty a andílky.
Vrtačkou provrtáme žalud a část válečku, do vyvrtané dírky prostrčíme a zalepíme pá-rátko a nit k zavěšení, přivážeme nebo při-lepíme ruce, váleček potřeme disperzním lepidlem a obalíme látkou. Pak už jen podle fantazie zdobíme. Namalujeme obličejíčky a zavěsíme na stromek.
���%�������� ��Stejně jako žaludy se dají využít i plody
kaštanu koňského, tedy jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). K tomu bude-me potřebovat semena i ostnité obaly semene. Mezi ostnité obaly vložíme namalovaný kaš-tánek. Vrchní část obalu propíchneme a provlékneme nit k zavěšení. Vše k sobě přilepíme.
Princeznička
Ozdoby z kaštánků Hlavičky ze žaludů
110
()����%*���+�#���������Chléb náš vezdejší dej nám dnes.K chlebu se naši předci chovali s velkou
úctou. Byl součástí každého pohoštění, darů pro koledníky a nesměl chybět na vá-nočním stole. Využily se i drobky smetené se stolu. Mouka a zbytečky chleba byly také materiálem pro výrobu betlémových figurek a různých dekoračních předmětů a ozdob.
Z kousku chlebové střídky můžeme vyro-bit hezké ozdoby, figurky do betléma, an-dílky či čerty. Budeme k tomu potřebovat kousek chlebové střídky na těsto, glycerin, který seženeme v drogerii, a arabskou gumu čili klovatinu, kterou koupíme v papírnictví. Příprava těsta je jednoduchá. Smísíme 1 díl glycerinu s 1 dílem arabské gumy a začneme zpracovávat chlebovou střídku, kterou podle potřeby v roztoku ovlhčíme nebo namočíme. Těsto důkladně propracujeme. Z rozválené placky tvořítky (vykrajovátky) vykrojíme zví-řátka, panáčky, kolečka nebo vymodelujeme v ruce kvítky, postavičky či různé fantazie. Podle potřeby uválíme drobné pramínky na točenky, ty nejtenčí, třeba na vlásky, připraví-me tak, že těsto prolisujeme lisem na česnek. Když potřebujeme přilepit ruce, vlasy, kousky oděvu, stačí lehce potřít roztokem a potřeb-nou část přimáčknutím připojit. Těsto se dá malými nůžkami nastřihovat, pinzetou nebo špejlí upravovat stejně jako vizovické pečivo. Když chceme mít figurky dvojbarevné, rozdě-líme si těsto na dvě poloviny a jednu polo-vinu obarvíme přidáním trochy kakaa. Před pečením je potřeme rozšlehaným vajíčkem. Figurky se pečou v předehřáté troubě na 150 °C. Můžeme nechat v přirozeném stavu, případně obarvit vodovými či akrylátovými barvami. Upečené výrobky můžeme přelako-vat bezbarvým matným lakem.
Pokud nahlédneme do historických pra-menů, zjistíme, že z dobře propracovaného těsta se dělaly ty nejjemnější práce, kupří-kladu květy orchidejí.
