LAVINY – STRATEGIE

Díl II.

Já a Frenkywww.alpy4000.cz

Já a FrenkyLAVINY – STRATEGIEDíl II.2. vydání, prosinec 2006Sázeno systémem pdfLATEX.2005–2006 © Viktor Kořízek (Já a Frenky), www.alpy4000.cz

3

Obsah

1 Metoda výstražných cedulí 5

2 Stupnice lavinového nebezpečí 6

3 Snow Card 7

4 Stop or Go 8

5 Nivo test 10

6 Metoda 3� 3 11

7 Redukční metoda 11

8 Strategie redukce lavinového rizika 15

9 Sněhový rastr 17

A Evropská stupnice lavinového nebezpečí 18

B Tvorba lavinové předpovědi podle pravděpodobnosti uvolnění laviny a roz-sahu nebezpečných míst 19

4

5

▶ Nebezpečí lavin = nebezpečí smrti.

▶ Pohyb mimo kontrolované oblasti = opuštění bezpečného prostoru.

▶ 52% ze zasypaných v lavině je vytaženo mrtvých.

▶ 95% z lavin, kdy byl někdo zasypán, si uvolnili samotní lyžaři.

Takže všichni ti, kteří se touto problematikou dále zabývat nechtějí, by si měli pamatovat,že pohyb v horském terénu mimo ohraničeného bezpečného prostoru je životu nebez-pečné. A pokud by přeci jenom někdo z této skupiny zatoužil po větším dobrodružství,měl by si za něj raději zaplatit u odborníků (horský vůdce, lyžařský instruktor, apod.).

1 Metoda výstražných cedulí

!!!POZOR LAVINY – ZÁKAZ VSTUPU!!!

Tento primitivní postupmá celou řadu výhod a samozřejmě s sebou nese i celou řadunevýhod. Výhodou je, že se touto cedulí kdekdo zbavuje odpovědnosti, kterou přenášína uživatele. Nevýhodou je zcela odbourání přemýšlení o tomto problému a pokud sedotyčný dostane úplně mimo dosah tohoto základního �ltru, pokud například zabloudía cedule mine, je zcela bezmocný a vydán na milost a nemilost. A to vůbec nechcizmiňovat klasický čecháčkovský přístup: hurá do toho, vždyť je to zakázaný. . . , nebo:ono je to tu stejně celou zimu. . .

Označení lavinových území v Krkonoších: Vminulosti bylo pro krkonošskou lavi-novou prevenci charakteristické uzavírání ohrožených dolů výstražnými cedulemi podleakutního ohrožení.

V dnešní době je situace trochu jiná. Ohrožená údolí jsou prostě při jednotlivýchvstupech pouze označena výstražnými cedulemi, na kterých jsou uvedena telefonní číslana informace o lavinové situaci. A je na každém z vás, jak odpovědně k situaci budetepřistupovat. . .

Navíc je veřejnost informována o stupni lavinového nebezpečí a dalších důležitýchpodrobnostech v médiích. . .

6

2 Stupnice lavinového nebezpečí

Podrobný popis je uveden v příloze A na straně 18. Stupeň lavinového nebezpečí závisína:

▶ pravděpodobnosti uvolnění lavin (přirozená stabilita sněhové vrstvy a vliv lidskéčinnosti),

▶ rozmístění a množství nebezpečných svahů,

▶ velikosti a typu lavin,

▶ tloušťky odtržené vrstvy.

Z grafu je patrný výrazný počet obětí při 3. stupni , ale ani 2. stupeň není kupodivunijak bezpečný (SLF uvádí za období 1987/88–1998/99: 2. stupeň 30% a 3. stupeň 45%). . .

Celý problém tkví pravděpodobně v tom, že právě při těchto dvou stupních nenívážnost situace (průvodní znaky) tak alarmující, jako při vyšších stupních lavinovéhonebezpečí. Možná svoji roli hraje také určité podcenění lavinové předpovědi: ,,Vždyťdneska je jen dvojka!‘‘

Proto bych vám každému doporučoval si lavinovou předpověď pořádně prostudovata to včetně toho, že si znova a znova přečtete, co to vlastně pro vás znamená, ,,když jejenom dvojka nebo jenom trojka‘‘.

7

Příklad:3. stupeň – důsledky pro frekventované cesty, lyžařské areály a osídlení: ve výjimečnýchpřípadech může případný sesuv samovolných lavin ohrozit nejen frekventované cesty,trasu výstupu či sjezdu během túry ale i některé sjezdovky. . .Struktura lavinové předpovědi:

▶ obecná situace,▶ krátkodobý vývoj,▶ předpověď lavinového nebezpečí na následující den (stupně nebezpečí, včetně

orientace, polohy a nadmořské výšky nebezpečných svahů),▶ tendence pro následující dny.

Regionální speci�ka, místní odlišnosti jsou možné, přechody jsou rovnoměrné v rámcivětších oblastí!

Poznámka: V tvarově komplikovaném terénu (například Vysoké Tatry) může dojítk rozdílům mezi stupni lavinového nebezpečí v rámci jednotlivých dolin klidně i o dvastupně!

3 Snow Card (Martin Engler, DAV)

Nejjednodušší a zároveň velmi efektní. Při vyvíjení této karty bylo cílem nalézt jedno-duchou metodu (bez větších nároků na znalosti a zkušenosti uživatele), která by bylapoužitelná v relativně krátkém čase. Jedná se v originále o lehkou plastovou kartu, u kterése při změně pozorovacího úhlu ukazují na jedné straně dva různé grafy (hologramy).Je to graf pro příznivé a nepříznivé svahy. Na druhé straně je stručný návod jak kartupoužít. Kartu lze použít i jako sklonoměr přímo na svahu nebo doma nad mapou.

Vstupní podmínkou je znalost stupně lavinového nebezpečí, další informace už simusí uživatel doplnit sám. Je to především rozlišení příznivé či nepříznivé orientace

8

a tvaru svahu a po té sklon kritického místa. O tom, kde kritické místo na svahu hledatje zmínka na zadní straně, liší se podle aktuálního stupně lavinového nebezpečí.

Odečtením stupně nebezpečí na vodorovné ose a sklonu svahu na svislé ose do-staneme v průsečíku riziko určené barevnou škálou. Právě začátečníkům, kteří ještědosti rychle nerozeznají ani navátý sníh, ani jiné důležité faktory, lze pro zvýšení jejichbezpečnosti doporučit, aby rezignovali na túru již od oranžové barvy. To samé platí i prozkušené skialpinisty v případě, že posouzení sněhových podmínek je problematické(například skryté vrstvy plovoucího sněhu). V zeleném poli dochází k neštěstím jenzřídka, zatímco od žlutého pole je již vhodné přistoupit ke standardním bezpečnostnímopatřením.

4 Stop or Go (Michael Larcher, OEAV)

Tu bych doporučil opravdu všem, kteří s touto problematikou teprve začínají, ale chtějívíc. Teprve až po zažití této strategie ,,do žil‘‘ a po dalších zkušenostech, bych se dychtivěvrhl na další!

Metodická skupina OEAV pod vedením Michaela Larchera z Innsbrucku vytvo-řila metodu lavinové prevence nazvanou Stop or Go (obrázek 1 na straně 9). Samotnámetoda Stop or Go není žádný patent na bezpečí a přenesení jednotlivých částí dopraxe je otázkou zkušeností! Metoda Stop or Go nabízí krok po kroku rozhodovánív podmínkách, na které narazíte na túře. Nevyžaduje žádné složité výpočty ani nějakéspeciální znalosti. Je zaměřena na klasické pozorovací metody, které vás mají upozornitna podstatné příznaky nebezpečí. To je cíl metody Stop or Go.

JE DŮLEŽITÉ HNED OD POČÁTKU PEČLIVĚ POSTUPOVAT BOD POBODU!

Hlavní nevýhoda: je spolehnutí se na určený stupeň lavinového nebezpečí praktickycizí osobou pro, což je nejhorší, určitou oblast se všemi nerovnoměrnostmi.

Bod 1: Stupně lavinového nebezpečí a sklon svahuKaždý stupeň má podle Stop or Go přidělenou určitou informaci, která vás seznamujeo stavu prvotního nebezpečí (např. stupeň 4 radí nevstupovat na svah o sklonu 30°a víc).

Bod 2: Rozeznejte příznaky nebezpečíJak se orientovat v terénu? Co je to nový sníh? Na všechny otázky si odpovídejte podůkladném zhodnocení vašeho pozorování!

9

Obrázek 1: Stop or Go

Posouzení nebezpečíOtázky jsou kladeny způsobem, co je nebezpečné pro mne nebo pro moji skupinu.Odpověď na tyto otázky leží mezi odpovědností – zkušeností – znalostmi. Stop or Gopřipomíná všechny otázky, na které je potřeba si před a během túry odpovědět na tétoúrovni.

RozhodováníSTOP – je symbolické shrnutí reakcí na otázky, které jsou rozhodující pro moji bezpeč-nost. Můžeme spojit více alternativních řešení. Vyhnout se konkrétní túře a vyrazit najiný kopec (rezervní řešení) či použít jinou bezpečnější trasu. A nebo to prostě zabalit.GO – nenašli jsme žádné nebezpečí.

Pozor: V originální verzi se vás karta například ptá, zda ve vaší situaci: ,,Je pro tebenový sníh nebezpečný?‘‘ a ne (jako v některých špeci�ckých verzích) ,,Je nový sníh?‘‘

Poznámka: Určitě vnímáte rozdíl v těchto dvou otázkách. Protože pokud bychomkladli otázky stylem ,,Je nový sníh?‘‘ ,,Je navátý sníh?‘‘ ,,Je provlhlý sníh?‘‘, asi bychomvůbec nikdy nemohli vyrazit ven!

10

5 Nivo test (Robert Bolognesi, Francie)

Tato kartička (obrázek 2) je opět určena pro co nejširší skupinu uživatelů. Zde se narozdíl od strategie Stop or Go nepostupuje krok za krokem, ale je potřeba zodpovědětvšech 26 položených a dobře mířených otázek. Tato metoda navíc nevychází z lavinovépředpovědi a tak si vlastně můžete vytvořit vlastní ohodnocení lavinového nebezpečí.A to dokonce na zcela libovolném místě. Můžete tak předejít případným chybám čiodchylkám v samotné předpovědi odborníků, ovšem je to všechno vyváženo vaší zvý-šenou schopností pozorovat a hodnotit situaci ve vašem okolí. A v tom by mohl býtzakopaný pes. . .

Obrázek 2: Nivo test

Samotný Nivo test je celkem jednoduchý. Princip spočívá v tom, že postupně od-povídáte na položené otázky. A pokud odpovíte ano, přičtete na stupnici (na originálena otočném kolečku) hodnotu, kterou je otázka ohodnocena. Jedná se takové trestnébody, každý bod je vlastně přítěží. Když zodpovíte poslední otázku, na stupnici vedlenaleznete určitou barvu (pokud máte originál, obrátíte celou kartičku a na druhé straněkolečka štěstí naleznete grimasu), která vám zcela jednoznačně napoví, jak to s lavinamipodle vás vlastně vypadá.

11

Můj tip: Když se zamyslíte a podíváte se nejprve na bodové ohodnocení otázek, zjistíte,na co si především máte na túře dávat pozor. A tyto věci si musíte úzkostlivě hlídat.

6 Metoda 3� 3 (Werner Munter, SAC)

Metoda pro ,,pokročilejší‘‘, viz obrázek 3 na straně 12. Částečně se překrývá s metodouStop or Go, ale některé otázky už vyžadují více zkušeností a znalostí. Mnohé z vás by takémohlo odradit množství otázek, na které si musíte v rámci tohoto postupu odpovědět.Ale o to je také kvalitnější! A ve spojení s redukční metodou pomalu ztrácí konkurenci!Tato metoda vychází z kombinačního myšlení, známého z postupů užívaných např. přirastrovacím posuzování vědeckých poznatků. Je to standardizovaný přístup k řešení,sestávající ze stále na sobě nezávislém zkvalitňování získávaných informací. V našempřípadě se kombinují tři kritéria: podmínky, terén a člověk. Ta se podrobují stále detail-nějšímu průzkumu na regionální, lokální a zonální úrovni, podobá se to jakémusi �ltru,kdy jednotlivé vlastnosti mohou být v tomto ,,zoom efektu‘‘ zvětšeny. Je to bezpečnostnísíť tvořená třemi sítěmi, které se navzájem překrývají (viz tabulka, pořadí důležitostivšak nesmí být přehozeno):

▶ Doma – regionální �ltr vychází z předpokladu, že nejdeme na túru za svým cí-lem za každou cenu a bez jakýchkoliv informací, a alespoň uděláme to základnía situaci posoudíme minimálně na základě dostupných informací, prognóz a pro-studování různých dalších doplňujících materiálů.

▶ V oblasti – lokální �ltr znamená posouzení situace a volby trasy s variantamiz místa naší předsunuté základny nebo výchozího bodu (horská chata, apod.) nazákladě vlastního pozorování a průběžného zpřesňování.

▶ Přímo vmístě – zonální �ltr je ohodnocení situace namístě těsně před okamžikemvstupu do lavinami ohrožovaného prostoru, kdy dochází k poslednímu posouzenístability svahů na nichž nebo v jejichž blízkosti se budeme pohybovat.

Výsledkem je stanovení nejbezpečnější trasy a konečného rozhodnutí.Metoda 3� 3 nás vede aspoň k minimálnímu přemýšlení a plánování, vnukává nám

jakési defenzivní chování, příznačné pro toho, kdo lyžuje nebo leze v horách nejen třebadeset, čtrnáct dní v roce, ale každý druhý zimní den!

7 Redukční metoda (Werner Munter, SAC)

Tak tato strategie je už především pro fajnšmekry, kteří si s lavinami dávno tykají! Jednáse o jakousi nadstavbu metody 3� 3. Vřele doporučuji! Právě v kombinaci s metodou3� 3 nám dává dostatek prostoru si včas a důkladně připravit bezpečnou túru.

Každá činnost v zimních horách je spojená s nebezpečím a rizikem. Hovořit zdeo bezpečí či jistotě by bylo neupřímné a pošetilé. Je zřejmé (a statistika lavinových úrazůto potvrzuje), že jednotlivé svahy skrývají rozdílná nebezpečí. Proto byla vypracovánametoda, založená na hře s pravděpodobností a statistikou. Nebudeme se snažit rozpoznatvšechna nebezpečí v terénu, protože k tomu nemáme možnosti, ale stanovíme si horníhranici nebezpečí, jakési zbytkové riziko, které jsme schopni nebo spíš ochotni přijmout.

1. Opět vyjdeme ze znalosti stupně lavinového nebezpečí. To si ohodnotíme jakýmsipotenciálem lavinového nebezpečí.

12

Laviny Laviny Lavin – Záchrana 5

• Ed moloreet, quatinit, ver ad dui ecte faciliqui ero enibh eugiamc ommolore velisis nullamet,

• consequat nonsenibh er iusto eugiamc onulla ad eugait lor aut alis euis eugue feumsandreet volore corem ipismod oluptatum ing ea feu facin ullaore euisim zzriurem duisim eum aliqui,

• tate volendreet lut nummodo loborper init volor si.Ut eriurem velisi. Olortisim ilis adipis nis erci exer inis augiam, quam, con ute

euis nos dignis nim adigniat velenis nostie dit venibh ex exero commoluptat. Tue facipit ver at lum in ver augueraesto consenim quipsus cincili quatue duis nulput estismolore 1. dolestrud mincidu isisit nonulputat vullaore ming et, sum zzrillamcons am

dolorti ncidunt elesse delenia mconulputat laor augiat.2. Duis augait nit nos augait num do eum zzrit loreet nis acilit accum quam ip-

sustrud ming ea con ecte dolorem dunt utat. Ut aute core del dit lutpatum quatum quat. Duipsuscin ent aliquat, con veleni-

bh eu feu faccum aliscin henit, consend ionulla feugiat, corero dit wisl dionse te tat. Cum nis nulputat laoreet adiat ver il ut init, consecte magna conullum zzrilit

Strategie 3x3 Podmínky Terén Člověk

Do

ma Regionální filtr:

plán tůry s různý-mi alternativami

– lavinová předpověd (stupeň lavinového nebezpečí)

– předpověď počasí (te-levize, noviny)

– údaje (telefonicky) od lokálních znalců a důvěryhodných osob (chatař, horský vůdce)

– další informace (internet)

– mapa 1:25 000– průvodce– fotky– vlastní znalosti

– kdo půjde pravděpo-dobně s námi?

– fyzická kondice a psy-chická připravenost

– zkušnost, vzdělání, záchrana– kdo nese zodpovědnost?

– rozdílné infor-mace (předpo-klad/sku-tečnost)

V o

bla

sti

Lokální filtr(kam až může oko či dalekohled dohlédnout):volba trasy s růz-nými variantami podle podmínek

Sníh:– všeobecné sněhové informace– tvorba převějí– kritické množství nového

sněhu a další příznaky stupňují-cího se lavinového nebezpečí

Není dnes vše opačně?– nejsou jižní svahy nebez-

pečnější nez severní?– není bezpečněji ve vyš-

ších polohách?– prověření informací o lavinové

situaci a jeji zpřesněníPočasí (tendence):– viditelnost– oblačnost– vítr– srážky– tepolota

Je správná moje představa o terénu?– prověřit reliéf

terénu, rozlohu, orientace svahů, sklony svahů, přítomnost starších stop

– posoudit zjištěné posoudit zjištěné posouditeventuální stopy s ohledem na terén a sněhové podmínky

– kdo je v mé skupině?– kontrola vybavení– kontrola piepsů– kdo je ještě s námi na

cestě a chybí, eventuálně koho z tůry vyloučit?

– co nás čeká po cestě (pro-hovořit se skupinou)

– neustálá kontrola časové-ho plánu podle kondice a zkušeností skupiny

– vlastní pozo-rování

– rychlé a správné rozhodo-vání před tůrou

Přím

o n

a m

ístě

Zonální filtr:– sledování terénu– ohodnocení

stability jednot-livých svahů

– stanovení aktuální trasy výstupu- případně test stability

– kontrola množství no-vého sněhu

– kontrola výskytu nahroma-děného navátého sněhu

– viditelnost– sluneční záření– předpokládaný rozsah a

velikost lavin v závislosti na stupni lavinového nebezpečí

– zvážení dalších souvislostí s tím spojených na konkrétním svahu

– co je nade mnou?– co je pode mnou?– určení částí

svahů s největ-ším sklonem

– orientace– vzdálenost

hřebene– nadmořská výška– tvar svahu (reliéf)

– únava, disciplína, ly-žařská technika

– svah je skutečně často ježděn?– taktika a technika ve-

dení skupinyBezpečnostní opatření:– rozestupy členů skupiny– vymezení určitého koridoru– vedení stopy (trasy)– stanovení jednotlivých míst

se zastávkami ve svahu– stanovení míst, kte-

rá je nutno obejít

– poslední ověření všeho

– rozhod-nutí jit nebo nejít!

Obrázek 3: Metoda 3� 3

2. Dále se zaměříme se na tři základní faktory, jejichž vliv je možné statistickyzpracovávat a určitým způsobem ohodnotit. My si je ohodnotíme pomocí tzv.redukčních faktorů a ty pak dosadíme do primitivního vzorečku (1).

3. Výsledek tohoto rychlého výpočtu nám dá jednoznačnou odpověď a bude jen nanás, jak s ní naložíme.

akceptovatelné riziko �potenciál lavinového nebezpečí

sklon svahu � expozice svahu � lidský faktorB 1 (1)

13

Poznámka: V rámci IKARu se předběžně uvažuje, že akceptovatelné riziko pro zá-chrannou akci by mohlo být maximálně B 2!

Stupeň lavinového nebezpečí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1.nízké

2.mírné

3.značné

4.vysoké →

▶ Potenciál nebezpečí roste exponenciálně!

▶ Znamená to, že lavinová předpověď a od ní odvozený potenciál nebezpečí jsoupro nás výchozím bodem!

▶ Za povšimnutí stojí, že stupeň 3 – značné nebezpečí, je už dvakrát tak široký nežstupeň 2 – mírné nebezpečí. Můžeme také použít mezihodnoty, podle zkušenosti.

A)Redukční faktor první třídy – sklon svahu (sklon nejstrmější části)Polovina všech skialpinistických lavin spadne na svazích s nejstrmějším úsekem přes39°. Sklon svahu hraje klíčovou roli!� Redukční faktor první třídy!

Nejstrmější pasáž Redukční faktor40° a víc 136°–39° 235° 3

15°–34° 4

Poznámka: Za stupně 3 (značné nebezpečí) nesmí být tento redukční faktor nikdyvynechán!

B) Redukční faktor druhé třídy – orientace svahu ke světovým stra-nám (expozice)Dlouhodobá statistika především skialpinistických lavinových nehod ukázala, že nejne-bezpečnější jsou strmé svahy ve stínu. Na severní polovině (expozice Z–S–V) se stane70% všech lavinových neštěstí. Jenom v sektoru sever (SZ–S–SV) se koncentruje vícenež 50% všech lavinových úrazů. To znamená, kdo se vyhne strmým svahům v sektorusever, snižuje riziko odtrhu laviny na polovinu!

Obrázek 4: Orientace svahu kesvětovým stranám.

Orientace svahu ke světovým stranám Redukční faktorVjedeme do sektoru sever:SZ (včetně)–S–SV (včetně) 1

Vjedeme do sektoru: ZZS (včetně)–SSZa do SSV–VVJ (včetně) 2

Vyhneme se celé severní polovině:ZZS (včetně)–S–VVJ (včetně) 3

Vyhneme se všem v lavinové předpovědijmenovaným kritickým svahům 4

Vjedeme do často jezděného svahu 2

Poznámka: Neplatí za mokrého sněhu, tedy obvykle na jaře!!!

14

C) Redukční faktor třetí třídy – lidský faktor

Lidský faktor Redukční faktorVelká skupina bez rozestupů (tzn. 5 členů skupiny a více) 1Velká skupina s rozestupy (tzn. 5 členů skupiny a více) 2Malá skupina bez rozestupů (tzn. do 5-ti členů skupiny) 2Malá skupina s rozestupy (tzn. do 5-ti členů skupiny) 3

Rozestup – minimálně 10m při výstupu, při sjezdu minimálně 30m.Důležitá upřesnění k redukční metodě:

▶ Výchozím bodem úvahy je vždy stupeň nebezpečí, respektive potenciál nebezpečípro nevýhodné expozice.

▶ Nejstrmější partií se myslí skutečně nejstrmější část svahu a nikoli místo, kde selyžař právě náhodou vyskytuje.

▶ Svahy prostoupené skalami jsou většinou strmější než 39°, za stupně 3 nepřicházejíproto v úvahu. Zvlášť nebezpečné mohou byt na jaře.

▶ Často jezděné svahy znamená: četné stopy po každém sněžení (,,divoké sjezdovky‘‘,varianty a módní túry). Pozor, ne všechny túry jsou módní za všech podmínek.A také kousek od vyježděného úseku už to může být nebezpečné! Toto kritériumrovněž neplatí za jarních podmínek s mokrým sněhem.

▶ Žlaby, muldy a trychtýře jsou komplikované, protože mají většinou mnoho expo-zicí, navíc jsou boční stěny zpravidla strmější než osa žlabu.

▶ Redukční metoda nezahrnuje parametry jako je nadmořská výška, tvar terénu,rozsah svahu či nebo blízkost hřebene.

▶ Při posuzování sklonu na mapě pozor na svahy s pro�lem typu s, kde jsou veskutečnosti vždy strmější místa, než odpovídá vrstevnicím v mapě!

▶ Redukční metoda v této formě je platná pro Alpy (může být upravena pro jinépodmínky).

Redukční metoda by měla podněcovat k jednoduchému přemýšlení a kombinacím,redukční formulku je každý schopen si zapamatovat a počítat z hlavy. Namísto složitéhovybavení je to ,,high brain and low tech‘‘. Často slýchanou výtkou je, že nejsme přeceschopni odhadnout strmost svahu s přesností na jeden stupeň. Proto budiž řečena hrubáorientační pravidla :

▶ Když lyžař při výstupu bez přebytečného nasazení holí začne jít ,,cik-cak‘‘, dosahujesvah strmosti 28°–30°.

▶ Svahy prostoupené skalami, boční svahy morén a svahy se sesypy volného sněhujsou zpravidla strmější než 39°.

Měříme-li strmost svahu na mapě 1:25.000, jsou vrstevnice po dvaceti vertikálníchmetrech. K měření sklonu potřebujeme speciální měřítko. Počítejme s tím, že mnohépro�ly svahů mohou mít tvar písmene s (s krátkými konkávně nebo konvexně vypouk-lými úseky převyšujícími odečtenou strmost). Proto je efektivní strmost vždy vyšší nežna mapě.

I když se v odhadu strmosti zmýlíte, je v redukční metodě dostatečná rezerva. Navícsi můžete redukční kritéria libovolně upravit: např. redukční faktor 3 pro nejstrmějšíúseky 35°–37°.

Redukční metoda je samozřejmě kritizovatelná pomůcka, nicméně za všech okol-ností něco nabízí. Vývoj této metody bude jistě pokračovat, porovnání odhadů se zkuše-ností z daného terénu je velmi důležité.

15

Příklad: Chystáte se zajet ke mně na návštěvu a přitom si chcete sjet ,,Mapu republiky‘‘,tedy svah se sklonem 35° (přečteno z mapy 1:25.000), Případná naše lavinová předpověďříká značné nebezpečí – stupeň 3, tedy potenciál nebezpečí 8. Musíme použít prvořadýredukční faktor, tedy sklon – nejstrmější pasáž nepřesahuje 39° (hodnota 2, S-pro�l),vyhneme se sektoru sever (hodnota 3). V dolní části zlomku však potřebujeme nejméněhodnotu 8, aby byla splněna základní podmínka, že výsledek nesmí být větší než 1.Znamená to, že k tomu, aby byla túra zatížena přijatelným rizikem, potřebujeme použítještě některý z redukčních faktorů třetí třídy – např. pokud není svah často jezděný,ve velké skupině budeme dodržovat bezpečnostní odstupy (hodnota 2) nebo půjdemev malé skupině s odstupy (hodnota 3).

Přijatelné riziko je pak: 82�3�2 � 0,66 nebo

82�3�3 � 0,44. Velikost přijatelného rizika

tedymůžeme vhodnou volbou faktorů (rozuměj vhodnou taktikou sjezdu nebo výstupu)snížit. Metoda je vědomě koncipovaná tak, že přijatelné (zbytkové) riziko nikdy nenínula, protože pohyb v horském terénu je vždycky riskantní.

Zlaté pravidlo (posouzení rizika bez výpočtu)1. (a) Při 1. stupni lavinového nebezpečí (nízké) stačí zvolit pouze jeden libovolný

redukční faktor.(b) Při 2. stupni lavinového nebezpečí (mírné) stačí zvolit pouze dva libovolné

redukční faktory.(c) Při 3. stupni lavinového nebezpečí (značné) musíme použít:

▶ jeden redukční faktor 1. třídy,▶ jeden redukční faktor 2. třídy,▶ jeden redukční faktor 3. třídy!

2. Pokud při 3. stupni lavinového nebezpečí (značné) nemůžeme použít žádnýredukční faktor 2. třídy (například proto, že je mokrý sníh) musíme zapomenoutna svahy o sklonu větším jak 35° a zároveň zachovávat rozestupy (minimálně 10mpři výstupu, při sjezdu minimálně 30m).

3. Při 3. stupni lavinového nebezpečí (značné) si musíme odpovědět na 3 otázky:

(a) Jsem na svahu o sklonu menším jak 40°?(b) Jsem mimo sektor sever?(c) Mám rozestup?

3� ANO�OK

8 Strategie redukce lavinového rizika (Stephan Harvey)

Opět na základě doporučení pana W. Muntera (téměř všech) vytvořil lavinový expertStephan Harvey, horský vůdce a člen institutu pro výzkum sněhu a ledu v Davosu, tedyuznáváno především horolezeckým svazem SAC ve Švýcarsku. Vydána v roce 2002.

Tato karta obsahuje vše, co jsme doposud probírali a navíc se zde ve větší mířekonečně objevuje i sněhový pro�l. Je zde navíc zohledněno mnohem větší množstvídalších různých podpůrných ukazatelů.

Je logicky členěna do barevné škály červená – oranžová – zelená (význam barev jevýmluvný).

TATO STRATEGIE JE ASI NEJLEPŠÍ PRO POUŽITÍ PŘI VAŠI PRAXI!VYUŽIJETE JI JAK PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY, TAK I PŘI TÚŘE SAMOTNÉ!Doporučený postup:

16

1. Nacvič si perfektně a v praxi záchranu (včetně použití lavinových záchrannýchprostředků)!

2. Nauč se hodnotit sněhový pro�l (i na pohled na povrchu), test stability (klouzavýblok)!

3. Pokus se využít při plánování túry strategii 3� 3!

4. Zhodnoť stupeň lavinového nebezpečí!

5. Zhodnoť sklony svahů ve tvém okolí (výstup i sjezd) podle tabulky!

6. Dodržuj zásadní bezpečnostní pravidla postupu!

7. Stále hodnoť jednotlivé faktory ovlivňující riziko pádu laviny ve tvém okolí!

8. Mysli stále o několik kroků napřed (kdo je ve tvém okolí, změny počasí, kvalitasněhu, . . . )!

9. Pokud ztratíš jistotu, pokus se opatrně ukončit túru!

Obrázek 5: Strategie redukce lavinového rizika

17

9 Sněhový rastr

Budiž vám dobrou pomůckou při poznávání toho bílého zázraku. . . P.S.: Doporučujiještě doplnit si tuhle kartičku o lupu (zvětšení 10�)

Poznámka: Jak jste jistě pochopili, je dobré (pokud samozřejmě chcete tyto kartičkyvyužívat) si je barevně na slušné kopírce vytisknout, pak vystřihnout a pokud možnoještě zalaminovat. . .

18

A Evropská stupnice lavinového nebezpečí

EVRO

PSKÁ

STUP

NICE

LAVI

NOVÉ

HO NE

BEZP

EČÍ

UPOZ

ORNĚ

NÍ A

DŮSL

EDKY

ST

UPŇĚ

NEB

EZPEČ

Í ZÁ

KLA

DN

Í CH

ARAK

TER

ISTI

KA

ST

ABIL

ITA

SNĚH

OVÉ

PO

KR

ÝVK

Y PR

AVDĚP

OD

OB

NO

ST U

VOLNĚN

Í LAV

INY

UPO

ZOR

NĚN

Í PR

O L

YŽAŘ

E A

TUR

ISTY

DŮ

SLED

KY

PRO

FR

EKVE

NTO

VAN

É C

ESTY

, LYŽ

AŘSK

É AR

EÁLY

A O

SÍD

LEN

Í

1

NÍZ

KÉ

- TR

VÁ

ZH

RU

BA

1/5

ZIM

Y

- 7%

VŠ

EC

H L

AV

INO

VÝ

CH

NE

ŠTĚ

STÍ

SN

ĚH

OV

Á P

OK

RÝ

VK

A

JE C

ELK

EM

DO

BŘ

E

ZPE

VN

ĚN

Á

SE

SU

V L

AV

INY

HR

OZÍ

PR

AV

DĚ

PO

DO

BN

Ě J

EN

PŘ

I ZV

ÝŠ

EN

ÉM

DO

DA

TEČ

NÉ

M Z

ATÍ

ŽEN

Í*)

A T

O J

EN

V

YJM

EČ

NĚ

NA

STR

MÝ

CH

SV

AZÍ

CH

M

ŮŽE

DO

JÍT

KE

SA

MO

VO

LNÉ

MU

SE

SU

VU

A T

O

PO

UZE

LA

VIN

MA

LÝC

H R

OZM

ĚR

Ů N

EB

O S

PLA

ZŮ

PŘ

EV

ÁŽN

Ě B

EZP

EČ

NÉ

P

OD

MÍN

KY

PR

O T

ÚR

Y ŽÁ

DN

É O

HR

OŽE

NÍ

2 M

ÍRN

É

ZAPO

MEŇ

N

A SV

AHY

40º A

VÍC

- TR

VÁ

ZH

RU

BA

1/2

ZIM

Y

- 34%

VŠ

EC

H L

AV

INO

VÝ

CH

NE

ŠTĚ

STÍ

10

– 2

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

ZA

B

EZV

ĚTŘ

Í, 5

– 10

CM

NO

VÉ

HO

SN

ĚH

U P

ŘI

PŮ

SO

BE

NÍ V

ĚTR

U

N

OR

MÁ

LNÍ S

ITU

AC

E

PO

UZE

NĚ

KTE

RÉ

U

VE

DE

NÉ

STR

MÉ

S

VA

HY

**) V

YK

AZU

JÍ J

EN

S

TŘE

DN

Í STA

BIL

ITU

JI

NA

K J

E S

NĚ

HO

VÁ

P

OK

RÝ

VK

A V

CE

LKU

D

OBŘ

E Z

PE

VN

ĚN

Á

K S

ES

UV

U L

AV

INY

MŮ

ŽE D

OJÍ

T O

BZV

LÁŠ

TĚ P

ŘI

ZVÝ

ŠE

NÉ

M

DO

DA

TEČ

NÉ

M

ZATÍ

ŽEN

Í*)

A

TO

PŘ

ED

EV

ŠÍM

N

A

UV

ED

EN

ÝC

H

STR

MÝ

CH

S

VA

ZÍC

H**

) S

TÁLE

SE

NE

OČ

EK

ÁV

Á S

ES

UV

VĚ

TŠÍC

H

SA

MO

VO

LNÝ

CH

LA

VIN

PŘ

EV

ÁŽN

Ě B

EZP

EČ

NÉ

P

OD

MÍN

KY

PR

O T

ÚR

Y A

Ž N

A

NĚ

KTE

RÉ

UV

ED

EN

É

NE

BE

ZPE

ČN

É S

TRM

É S

VA

HY

**)

MA

LÉ N

EB

EZP

EČ

Í S O

HLE

DE

M N

A

SA

MO

VO

LNÉ

LA

VIN

Y

TÚR

Y

VY

ŽAD

UJÍ

U

Ž ZK

UŠ

EN

É

PO

SO

UZE

NÍ

(PŘ

ES

AH

UJÍ

CÍ

BĚ

ŽNÉ

ZK

UŠ

EN

OS

TI)

MO

ŽNO

STI

JE

DN

OTL

IVÝ

CH

TÚ

R

JSO

U O

ME

ZEN

É

3 ZN

AČN

É

ZAPO

MEŇ

N

A SV

AHY

35º A

VÍC

- TR

VÁ

ZH

RU

BA

1/3

ZIM

Y

- 47%

VŠ

EC

H L

AV

INO

VÝ

CH

NE

ŠTĚ

STÍ

20

– 4

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

ZA

B

EZV

ĚTŘ

Í, 15

– 3

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

P

ŘI P

ŮS

OB

EN

Í VĚ

TRU

KR

ITIC

KÁ

SIT

UA

CE

N

EJZR

ÁD

NĚJ

ŠÍ S

ITU

AC

E

MN

OH

O U

VE

DE

NÝ

CH

S

TRM

ÝC

H S

VA

HŮ

**)

VY

KA

ZUJE

PO

UZE

S

TŘE

DN

Í AŽ

SLA

BO

U

STA

BIL

ITU

K S

ES

UV

U L

AV

INY

MŮ

ŽE D

OJÍ

T P

ŘE

DE

VŠ

ÍM N

A

UV

ED

EN

ÝC

H S

TRM

ÝC

H S

VA

ZÍC

H**

) A

TO

UŽ

PŘI

MA

LÉM

DO

DA

TEČ

NÉ

M Z

ATÍ

ŽEN

Í*)

OJE

DIN

ĚLE

JE

MO

ŽNÝ

I S

ES

UV

SA

MO

VO

LNÝ

CH

LA

VIN

STŘ

ED

NÍC

H A

VY

JIM

EČ

NĚ

I V

ELK

ÝC

H

RO

ZMĚ

RŮ

P

OZ

OR

: P

RO

NE

ZKU

ŠE

NÉ

TO

ZN

AM

EN

Á U

KO

NČ

EN

Í T

ÚR

!

VE

VY

JÍM

EČ

NÝ

CH

PŘ

ÍPA

DE

CH

MŮ

ŽE

PŘ

ÍPA

DN

Ý S

ES

UV

SA

MO

VO

LNÝ

CH

LA

VIN

O

HR

OZI

T N

EJE

N F

RE

KV

EN

TOV

AN

É

CE

STY

, TR

AS

U V

ÝS

TUP

U Č

I SJE

ZDU

B

ĚH

EM

TÚ

RY

ALE

I N

ĚK

TER

É

SJE

ZDO

VK

Y

4 V

YSO

KÉ

ZAPO

MEŇ

N

A SV

AHY

30º A

VÍC

- ZP

RA

VID

LA P

OU

ZE N

ĚK

OLI

K

D

NÍ V

PR

ŮB

ĚH

U Z

IMY

- 1

2% V

ŠE

CH

LA

VIN

OV

ÝC

H

NE

ŠTĚ

STÍ

40

– 7

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

ZA

B

EZV

ĚTŘ

Í, 30

– 5

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

P

ŘI P

ŮS

OB

EN

Í VĚ

TRU

A

KU

TNÍ S

ITU

AC

E

SN

ĚH

OV

Á P

OK

RÝ

VK

A

JE N

A V

ĚTŠ

INĚ

S

TRM

ÝC

H S

VA

ZÍC

H J

EN

S

LAB

Ě Z

PE

VN

ĚN

A

PR

AV

DĚ

PO

DO

BN

OS

T S

ES

UV

U L

AV

INY

JE

VE

LKÁ

A

TO

JI

Ž P

ŘI

NE

PA

TRN

ÉM

D

OD

ATE

ČN

ÉM

ZA

TÍŽE

NÍ*

) A N

A V

ELK

ÉM

MN

OŽS

TVÍ U

VE

DE

NÝ

CH

S

TRM

ÝC

H S

VA

HŮ

**)

DÁ

SE

OČ

EK

ÁV

AT

SE

SU

V M

NO

HA

S

AM

OV

OLN

ÝC

H L

AV

IN S

TŘE

DN

ÍCH

ALE

TA

KÉ

V

ELK

ÝC

H R

OZM

ĚR

Ů

TÚR

Y V

YŽA

DU

JÍ U

Ž E

XPE

RTN

Í P

OS

OU

ZEN

Í M

OŽN

OS

TI J

ED

NO

TLIV

ÝC

H T

ÚR

JS

OU

VE

LMI O

ME

ZEN

É

VĚ

TŠIN

A F

RE

KV

EN

TOV

AN

ÝC

H C

ES

T,

TRA

S V

ÝS

TUP

Ů I

SJE

ZDŮ

BĚ

HE

M T

ÚR

Y,

ALE

I Č

ÁS

T S

JEZD

OV

EK

JE

OH

RO

ŽEN

A

MN

OH

A S

ES

UV

Y S

AM

OV

OLN

ÝC

H L

AV

IN

STŘ

ED

NÍH

O A

LE I

VE

LKÉ

HO

RO

ZSA

HU

5

VEL

MI

VYSO

KÉ

STO

P

- NA

STÁ

VÁ

JE

N V

ELM

I ZŘ

ÍDK

A,

NE

BE

ZPE

ČÍ V

ĚTŠ

INO

U

RY

CH

LE O

DE

ZNÍ

- 0%

VŠ

EC

H L

AV

INO

VÝ

CH

N

EŠ

TĚS

TÍ

70 –

100

CM

NO

VÉ

HO

SN

ĚH

U

ZA B

EZV

ĚTŘ

Í, 50

– 8

0 C

M N

OV

ÉH

O S

NĚ

HU

P

ŘI P

ŮS

OB

EN

Í VĚ

TRU

K

ATA

STR

OFI

CK

Á S

ITU

AC

E

SN

ĚH

OV

Á P

OK

RÝ

VK

A

JE S

LAB

Ě Z

PE

VN

ĚN

A A

JE

NE

STA

BIL

NÍ

V N

EB

ÝV

ALÉ

M

RO

ZSA

HU

K Č

ETN

ÝM

SE

SU

VŮ

M S

AM

OV

OLN

ÝC

H L

AV

IN

VE

LKÝ

CH

RO

ZSA

HŮ

DO

CH

ÁZÍ

I V

MÉ

NĚ

STR

MÉ

M

TER

ÉN

U

TÚR

Y J

SO

U V

E V

ĚTŠ

INĚ

P

ŘIP

AD

EC

H Ú

PLN

Ě N

EM

OŽN

É

NE

DO

PO

RU

ČU

JE S

E O

PO

UŠ

TĚT

ZAJI

ŠTĚ

NÁ

OB

YD

LÍ

U P

RA

VID

ELN

ÝC

H L

AV

INO

VÝ

CH

DR

AH

M

US

ÍME

PO

ČÍT

AT

S V

ELK

ÝM

I ÚD

OLN

ÍMI

LAV

INA

MI

OH

RO

ŽEN

É F

RE

KV

EN

TOV

AN

É C

ES

TY A

O

BV

YK

LÉ T

RA

SY

VÝ

STU

PŮ

A S

JEZD

Ů

BĚ

HE

M T

ÚR

Y M

US

Í BÝ

T U

ZAV

ŘE

NY

D

OP

OR

UČ

UJE

SE

EV

AK

UO

VA

T I J

EN

Č

ÁS

TEČ

NĚ

OH

RO

ŽEN

Á O

BY

DLÍ

*)

MAL

É D

OD

ATEČ

NÉ

ZATÍ

ŽEN

Í: JE

DN

OTL

IVÝ

LY

ŽAŘ

ČI P

ĚŠ

Í NE

BO

VEL

KÉ

DO

DAT

EČN

É ZA

TÍŽE

NÍ:

VE

LKÁ

SK

UP

INA

BE

Z R

OZE

STU

PŮ

, RO

LBA

, SK

ÚTR

, OD

STŘ

EL

LAV

INY

, AP

OD

. **

) V

LA

VIN

OV

ÉM

ZP

RA

VO

DA

JI B

ÝV

AJÍ

VĚ

TŠIN

OU

BLÍ

ŽE U

RČ

EN

É P

OD

LE: O

RIE

NTA

CE,

NAD

MOŘ

SKÉ

VÝŠK

Y, S

KLO

NU

, TVA

RU

DR

ÁHY,

APO

D.

MÉNĚ

STR

MÉ

SVAH

Y: T

ER

ÉN

SE

SK

LON

EM

NE

DO

SA

HU

JÍC

Í 30º

ST

RM

É SV

AHY:

SV

AH

Y, K

TER

É J

SO

U S

TRM

ĚJŠ

Í NE

Ž 30

º EX

TRÉM

NĚ

STR

MÉ

SVAH

Y: O

BZV

LÁŠ

Ť N

EP

ŘÍZ

NIV

Ý S

KLO

N Č

I PO

DK

LAD

, BLÍ

ZKO

ST

HŘ

EB

EN

E

SAM

OVO

LNÉ

LAVI

NY:

LA

VIN

Y U

VO

LNĚ

NÉ

BE

Z P

ŘÍM

ÉH

O P

ŮS

OB

EN

Í ČLO

VĚ

KA

PD

F by

l vyt

voře

n zk

ušeb

ní v

erzí

Fin

ePrin

t pdf

Fact

ory

Pro

http

://w

ww

.fine

prin

t.cz

19

B Tvorba lavinové předpovědi podle pravděpodobnostiuvolnění laviny a rozsahu nebezpečných míst

TVO

RB

A LA

VIN

OVÉ

PŘ

EDPO

VĚD

I PO

DLE

PR

AVDĚP

OD

OB

NO

STI U

VOLNĚN

Í LAV

INY

A R

OZS

AHU

NEB

EZPEČ

NÝC

H M

ÍST

PRAV

DĚPO

DOBN

OST U

VOLN

ĚNÍ L

AVIN

Y

PŘ

EV

ÁŽN

Ě J

EN

PŘ

I V

ELK

ÉM

ZA

TÍŽE

NÍ

ZEJM

ÉN

A P

ŘI

VE

LKÉ

M

DO

DA

TEČ

NÉ

M

ZATÍ

ŽEN

Í (P

ŘÍP

AD

NĚ

ALE

TA

KÉ

PŘ

I MA

LÉM

D

OD

ATE

ČN

ÉM

ZA

TÍŽE

NÍ)

JIŽ

PŘ

I MA

LÉM

D

OD

ATE

ČN

ÉM

ZA

TÍŽE

NÍ J

E

MO

ŽNÉ

PŘ

I NE

PA

TRN

ÉM

D

OD

ATE

ČN

ÉM

ZA

TÍŽE

NÍ J

E

PRAV

DĚP

OD

OB

NÉ

NE

BO

UV

OLN

ĚN

Í S

AM

OV

OLN

ÝC

H

LAV

IN S

TŘE

DN

ÍCH

A

VY

JME

ČN

Ě I

VE

LKÝ

CH

R

OZM

ĚR

Ů J

E

MO

ŽNÉ

UV

OLN

ĚN

Í S

AM

OV

OLN

ÝC

H

VÍC

E L

AV

IN

STŘ

ED

NÍC

H A

N

ĚK

OLI

KA

LA

VIN

V

ELK

ÝC

H

RO

ZMĚ

RŮ

JE

P

RA

VD

ĚP

OD

OB

NÉ

UV

OLN

ĚN

Í VÍC

E

SA

MO

VO

LNÝ

CH

LA

VIN

VE

LKÝ

CH

R

OZM

ĚR

Ů J

E

PR

AV

DĚ

PO

DO

BN

É

NE

BE

ZPE

ČN

É

MÍS

TO J

E J

EN

O

JED

INĚL

É*)

1 2

2 2

2

N

EB

EZP

EČ

NÁ

M

ÍSTA

TVO

ŘÍ

SOU

VISL

Ý C

ELEK

N

A D

ANÉM

ST

RM

ÉM S

VAH

U*)

2

2 3

3 3

NE

BE

ZPE

ČN

Á

MÍS

TA N

A M

NO

HA

DAN

ÝCH

STR

MÝC

H

SVAZ

ÍCH

*)

2 2

3 4

3 4

N

EB

EZP

EČ

NÁ

M

ÍSTA

NA

MN

OH

A D

ANÝC

H S

TRM

ÝCH

SV

AZÍC

H**

) 2

3 4

4 4

4 5

ROZSAH NEBEZPEČNÝCH MÍST

NE

BE

ZPE

ČN

Á

MÍS

TA I

NA

MÍR

NĚ

STR

MÝC

H

TER

ÉNEC

H

5

5

5

*)

KO

NK

RÉ

TNÍ U

RČ

EN

Í PO

MO

CÍ:

NA

DM

OŘ

SK

É V

ÝŠ

KY

, EXP

OZI

CE

A/N

EB

O T

VA

RE

M T

ER

ÉN

U

**)

R

OZS

ÁH

LOS

T A

PR

OS

TOR

OV

É U

SP

OŘ

ÁD

ÁN

Í NE

BE

ZPE

ČN

ÝC

H M

ÍST

PŘ

ES

AH

UJE

MO

ŽNO

STI

KO

NK

RÉ

TNÍH

O U

RČ

EN

Í PO

MO

CÍ:

NA

DM

OŘ

SK

É V

ÝŠ

KY

, EXP

OZI

CE

A/N

EB

O T

VA

RE

M T

ER

ÉN

U

PD

F by

l vyt

voře

n zk

ušeb

ní v

erzí

Fin

ePrin

t pdf

Fact

ory

Pro

http

://w

ww

.fine

prin

t.cz

20

Rejstřík

3� 3, vizMetoda 3� 3

Harvey, Stephan, 15

Larcher, Michael, 8lavinová předpověď

tvorba, 19lavinové nebezpečí

stupnice, 6–7, 18evropská, 18

Metoda 3� 3, 11

Nivo test, 10–11

redukční faktor, viz redukční metodaredukční metoda, 11

lavinové nebezpečí, 13redukční faktordruhé třídy, 13lidský faktor, 14orientace svahu, 13první třídy, 13sklon svahu, 13třetí třídy, 14

zlaté pravidlo, 15Redukční metoda, 15

Snow Card, 7–8Stop or Go, 8–9Strategie redukce lavinového rizika, 15–16