listopad 2010

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

Společenská odpovědnost ČEZ oceněnaO budoucnosti elektrárenských lokalitNové výzvy v obchodě

2

4 Aktuality

6 Událost měsíceSvětový úspěch kontaktních center

8 Svět ČEZPokles cen je hlavním důvodem nižšího ziskuČEZ podal novou žalobu na Czech CoalJsme opět bezpečným podnikemNové zákaznické služby v TureckuDalší fotovoltaické elektrárny nestavíme ani nekupujeme

14 TémaBudoucnost elektrárenských lokalit

18 Jeden z násPavel Valach: Mezi voliérami

20 O čem se mluvíProč byla odložena dostavba JE Temelín?

21 AnketaJak vnímáte zahájení konsolidačního projektu NOVÁ VIZE?

22 RozhovorAlan Svoboda: Energetiku ohrožuje přílišná regulace

26 Bez hranicV Albánii s novou tváří – CEZ Shpërndarje

28 LidéRekordní zájem o program ČEZ PotentialsZměny ve vedení tří dceřiných společností

30 TýmÚspěšní pokračovatelé plynové mise

32 ProjektyPodepsali jsme Chartu kvality

33 PomáhámeMáme ocenění za společenskou odpovědnost i filantropii

34 Den sPetra Sladká: projektová manažerka ČEZ ICT Services

36 HistorieVodní elektrárna Černé jezero

37 Křížovka

38 15 otázekBalázs Hajdu: Jsme tým, nejde o „one-man show“

Obsah

28

36 14

381234

ČEZ NEWS 11/2010časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel Pošusta ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 459 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 14 000 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOU úPRAVU, DTP A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czUZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 12. 11. 2010 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 10. 12. 2010

naše principy slovo ředitele

Vážené kolegyně, vážení kolegové,hlavní téma tohoto čísla ČEZ NEWS se věnuje budoucnosti lokalit, ve kterých vy-rábíme elektřinu v našich uhelných elekt-rárnách. Při sledování zpráv o elektrárně Prunéřov, emisních povolenkách nebo například našem soudním sporu s Mos-teckou uhelnou vás určitě napadlo, jaká bude jejich budoucnost.

Plánovaná doba životnosti, na kterou byly uhelné elektrárny projektovány, se u většiny z nich blíží ke konci. Naše vý-robní zdroje stejně jako všechny ostatní v EU jsou stále více konfrontovány s přís-nými legislativními opatřeními na výraz-né omezení emisí. Toto omezení souvisí s blížícím se obdobím, kdy budeme mít povinnost nakupovat povolenky CO2, za-tímco dosud nám jsou v rámci přechod-ných období, která přispívají k urychlení modernizace našeho výrobního portfolia, přidělovány zdarma. Abychom byli připra-veni budoucí přísnou regulaci emisí plnit, již dnes intenzivně pracujeme na ekologi-zaci těch tepelných elektráren, ve kterých se nám investice do nových technologií v čase jejich zbývající životnosti ještě vrá-tí. V lokalitách, kde tomu tak není, musí-me hledat jiné možnosti využití.

Budoucnost našich elektráren ovlivňu-je také příští dostupnost paliva. Na mno-

hé zdroje už kvůli nedostatku uhlí nebu-deme moci spoléhat. Podstatnou roli při rozhodování o příštím využití lokalit hraje rovněž aktuální technický stav uhelných elektráren a s tím související investice do jejich údržby. Pod tlakem neustálých tržních i legislativních změn je stále ob-tížnější odhadnout ideální rozsah údrž-by a obnovy zařízení. Musíme se pro ně totiž rozhodovat často s několikaletým předstihem (každá oprava, rekonstrukce, obnova či výstavba je dlouhodobou zá-ležitostí), aniž bychom věděli, jak se trh s elektřinou v tomto časovém horizontu vyvine.

V důsledku těchto faktorů nebude v budoucnu možné provozovat uhelné elektrárny ve všech současných lokali-tách. Považujeme je však za naše rodinné stříbro; jsou dobře průmyslově vybavené, a tak představují zajímavou příležitost pro jiné podnikatelské aktivity. Divize výroba proto na základě analýzy současné situ-ace navrhla šest základních variant jejich dalšího možného využití. Věřím, že najde-me ta nejzajímavější energetická a prů-myslová řešení.

Vladimír Hlavinkačlen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ, a. s.

4 aktuality

Letos plníme přání mladým lidem

Charitativní projekt Plníme přá-ní 2010 je letos věnován po-

moci mladým lidem z náhradních rodin na startu do samostatného ži-vota. V celé ČR bylo ve spolupráci s Nadací Rozum a cit a zaměstnan-ci ČEZ vytipováno 30 mladých lidí na prahu dospělosti. Zaměstnanci na ně měli možnost finančně přispět a mohli zakoupit vánoční dárek i pro jejich sourozence. Projekt Plníme přání podpořily v regionech i známé osobnosti jako herec Jiří Bartoška, houslista Pavel Šporcl, zpěvačka He-idi Janků, sportovní komentátor Petr Vichnar, basketbalisté Levell Sen-ders, Lukáš Mařík a Jakub Houška či hokejisté Martin Straka a Jaroslav Pouzar. Dárky a šeky budou předá-vány v jednotlivých regionech Skupi-ny ČEZ v předvánočním čase. Marie Jelínková, foto: GetPhoto

V ústí stavíme novou rozvodnu

ČEZ Distribuce zahájila v centru Ústí nad Labem jednu z nejvýznamnějších investic

současnosti v Ústeckém kraji. Jedná se o strate-gickou stavbu nové kompaktní rozvodny 110 kV v areálu společnosti Spolchemie a úpravu stávají-cí transformovny 35/10 kV v Panské ulici, s cílem zajistit vyšší výkonovou kapacitu a spolehlivost dodávky elektřiny pro centrum města i přilehlé části. Stavbu společnost dokončí v říjnu 2011, celkové náklady přesáhnou 244,6 mil. Kč.Soňa Holingerová

Třetí blok Dukovan odstaven

Sedmého listopadu byl odstaven 3. blok JE Dukovany. Důvodem je plánovaná revi-

ze zařízení, která jsou společná pro 3. a 4. blok. Ten byl odstaven pro výměnu paliva už před mě-sícem. Odstávka 3. bloku by měla trvat do kon-ce listopadu. Čtvrtý blok bude odstaven až do konce roku, v lednu dojde ke zvýšení jeho výko-nu na 500 MW.Petr Spilka

V Ledvicích boduje film s dinosaury

První rok existence má za sebou Informační centrum v Elektrárně Ledvice, v němž Skupina ČEZ seznamuje návštěvníky interaktivní for-

mou s historií, současností i budoucností klasické energetiky. Přivítalo už téměř 3500 návštěvníků z ČR i ze zahraničí, včetně velmi exotických zemí. O infocentrum je takový zájem, že zde dnes objednávají prohlídky už na rok 2011. Pro mnohé návštěvníky je největším zážitkem zhlédnutí 3D fil-mu, v němž se odvíjí děj od pravěku až po závěrečné rozsvícení oken do-mácností velkého města. Mnozí jsou tak uchváceni virtuální realitou, že se snaží pohladit dinosaury pohybující se mezi plavuněmi a přesličkami.Ota Schnepp

5 aktuality

Milion pro Masarykovu nemocnici

Hned dva symbolické šeky, každý v hodno-tě půl milionu korun, předala 15. října Pet-

ra Holomková, místopředsedkyně představenstva ČEZ Distribuce, primáři Dětské kliniky Jaroslavu Škvorovi a primáři Neurochirurgické kliniky Marti-nu Samešovi. Obě pracoviště jsou součástí Masa-rykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Nakoupíme nový nábytek i drobné přístroje na měření hodnoty krevního cukru, tlaku a další resuscitační pomůc-ky včetně defibrilátoru,“ řekl Jaroslav Škvor. Neu-rochirurgická klinika použije finanční dar podle vy-jádření Martina Sameše na vybavení operačního sálu mikrovrtačkou a ultrazvukovým aspirátorem – odsávačkou.Soňa Holingerová

Elektroměry kontrolujeme jako U.S. Army

ČEZ Obnovitelné zdroje se rozrostly

Podle nových pravidel EU platných i pro ČR již nemusí distribu-tor kontrolovat všechny elektroměry. Jejich výrobci totiž podle

Směrnice 2004/22/EC ručí za to, že měřidlo má odpovídající vlast-nosti. Vnějším znakem změny je, že na elektroměr neumisťuje zajiš-ťovací značku výrobce, ale distributor. Aby se předešlo případným častějším závadám, rozhodla se ČEZ Distribuce, že bude jednotlivé dodávky elektroměrů namátkově kontrolovat. V zájmu toho zaved-la systém statistické přejímky srovnáváním (podle ČSN ISO 2859-1). Z každé dodávky se náhodně vybere předepsaný počet kusů, je-jichž kvalita se důkladně prověří. Dopředu je stanovené přípustné množství vadných kusů, pokud je vyšší, celá dodávka se vrátí výrob-ci. Například ze zásilky 1200 elektroměrů se za pomoci generátoru náhodných čísel vybere 80 kusů, přinejmenším 79 z nich musí spl-ňovat určená měřítka kvality. Narazí-li kontrola byť jen na dva vadné kusy, ČEZ Měření dodávku nepřevezme. Zajímavostí je, že tato meto-da vznikla za druhé světové války, kdy americká armáda potřebovala zajistit spolehlivost a kvalitu nábojů.Jiří Vohralík

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje úspěšně dokončila fúzi s pěti dceřinými společnostmi, čímž se počet přímo vlastněných elekt-

ráren rozrostl o pět fotovoltaických (Hrušovany, Žabčice, Chýnov, Če-kanice a Bežerovice) a dvě větrné elektrárny (VTE Janov). Objem ma-jetku narostl o 2 mld. Kč a instalovaný výkon se zvýšil o 22,9 MW na celkových 96 MW. Fúzí došlo ke snížení nákladů na provoz a sprá-vu projektových společností, které realizovaly výstavbu nových zdro-jů. Právní účinky fúze jsou platné od 1. listopadu 2010 s rozhodným dnem 1. ledna 2010.Jan Šimon

Řízení znalostí u kulatého stolu

Dne 20. října se uskutečnil první Kulatý stůl Knowledge managementu. Hlavním cílem

workshopu o řízení znalostí (knowledge manage-mentu, KM) byla výměna zkušeností mezi účast-níky – zájemci o KM a členy útvarů, kde je říze-ní znalostí již součástí pracovního života. Garant procesu řízení znalostí Kiril Ribarov se zaměřil na rozvoj KM v ČEZ, a. s., zahrnující pokračová-ní již probíhajících projektů (ETE, EDU) a imple-mentaci KM do dalších organizačních jednotek, např. do divize investice. Knowledge manažeři seznámili přítomné se statusem KM v jejich pů-sobnosti včetně přínosů a úskalí, s nimiž se setká-vají, zodpověděli dotazy a uvedli příklady využití KM v praxi. Jedním z nejdiskutovanějších témat byla problematika korporátního IT řešení pro KM. Účastníci se shodli na přínosnosti workshopu, který se uskuteční zase za půl roku. Petra Němcová

Více informací na intranetu/KMPortál (sekce RLZ)

6 text: Jan Patočkafoto: Karel Haloundalší krok6 text: Vladimíra Rosendorfová

foto: World Quality Commitmentudálost měsíce

Světový úspěch kontaktních center

7

Světový úspěch kontaktních center

Hned dvě významná mezi -národní ocenění získala spo-

lečnost ČEZ Zákaznické služby za komunikaci se zákazníky. Nejprve za-bodovala v soutěži 2010 Internatio-nal Quality Award (Mezinárodní cena za kvalitu), kde získala Zlatou hvěz-du za kvalitu. O něco později získali naši zástupci bronz ve finále světové soutěže kontaktních center v ame-rickém Las Vegas, jíž se na počátku zúčastnilo 1200 účastníků z celého světa. 2010 Top Ranking Performers in the Contact Center Industry je jed-na z největších světových soutěží pro kontaktní centra, která umožňuje po-rovnání kvalit jednotlivých pracovišť na regionální úrovni i celosvětově. ČEZ Zákaznické služby postoupily do světového finále z regionální skupiny EMEA (Evropa, Střední východ a Afri-ka), ve které uspěly v kategoriích Nej-lepší kontaktní centrum, Nejlepší lídr a Nejlepší trenér kontaktního centra. Že jsme v oblasti péče o zákazníka opravdu dobří, potvrzuje i další cena v evropské soutěži ECCA (European Contact Center Award). Milena Lin-hartová zde také byla vyhlášena jako druhá nejlepší manažerka kontaktní-ho centra. „Ocenění je důkazem, že se nám podařilo naplnit náš cíl být fir-mou s nejlepší úrovní zákaznických služeb. Uspěli jsme v konkurenci spo-lečností striktně orientovaných na zá-kazníky, a to dokonce v celosvětovém měřítku. Víme, že naši zákazníci hle-dí při výběru svého dodavatele ener-gií nejen na cenu, ale i kvalitu služeb,“ řekl Alan Svoboda, ředitel divize ob-chod ČEZ, a. s.

8

Provozní zisk před odpisy (EBiTDA) se meziročně snížil o 5,4 % na 67,2 mld. Kč.Čistý zisk meziročně klesl o 14,9 % na 40,2 mld. Kč.Rentabilita vlastního kapitálu rovněž me-ziročně klesla z 28,2 % na 22,0 %.

„Hlavním důvodem meziročního snížení zisku je podle očekávání pokles cen elek-třiny. Pozitivně naopak v meziročním srov-nání působí expanze Skupiny ČEZ v tep-lárenství a úspěšný vstup na albánský energetický trh,“ uvedl Martin Roman.

Poptávka po elektřině v ČR podle před-běžných údajů po zohlednění vlivu poča-sí meziročně vzrostla o 3,3 %. „Na tento vý-voj jsme zareagovali meziročním nárůstem výroby ze zdrojů ČEZ o 2,1 TWh (o 4,8 %). Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vy-robily v roce 2010 od ledna do září o 0,7 TWh (o 3,5 %) více než ve stejném obdo-bí vloni,“ dodal obchodní ředitel Alan Svo-boda.

Pokles cen je hlavním důvodem nižšího ziskuV úterý 9. 11. Skupina ČEZ zveřejnila výsledky hospodaření za i.–iii. čtvrtletí 2010. Čistý zisk za tři čtvrtletí letošního roku podle očekávání meziročně klesl o 7,1 mld. Kč na 40,2 mld. Dosažený zisk je však vyšší, než byla očekávání i těch nejoptimističtějších analytiků.

„Očekávané výsledky negativně ovlivňu-je změna regulatorních podmínek v jihový-chodní Evropě. Další významné riziko tvoří také výrazný nárůst výroby elektřiny z foto-voltaických elektráren. Předpokládáme, že do konce roku budou na území ČR uve-deny do provozu fotovoltaické elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1600–1800 MW, což může letošní výsledky sní-žit až o 1–2 mld. Kč,“ komentoval vývoj hospodaření finanční ředitel Martin No-vák. Hlavními investory do fotovoltaiky v ČR jsou především zahraniční fondy. Se 7–8% podílem na trhu se ČEZ řadí mezi minoritní hráče.

Nastartovali jsme program NOVÁ VIZE„Po programu Efektivita nyní přicházíme s ještě ambicióznějším programem NOVÁ VIZE. V jeho rámci realizujeme komplex-ní program stabilizace Skupiny ČEZ pro období turbulentních změn na energetic-

kém trhu, redukujeme náš investiční pro-gram v souladu se současnými a budou-cími možnostmi Skupiny ČEZ a hlavně razantně optimalizujeme vnitřní fungování a nákladovou strukturu Skupiny ČEZ,“ řekl Martin Roman.

„V současné době máme v rámci pro-gramu Efektivita připraveny projekty, které v kumulaci za období 2011–2013 přine-sou v ukazateli EBITDA zlepšení přes 20 mld. Kč. Jde zejména o projekty spojené s optimalizací vnitřních procesů a úspor v distribuci, ve výrobě o projekty Bezpeč-ně 15 a 16 TERA a projekty v zahraničí zaměřené na zvýšení hrubé marže a efek-tivity procesů. Vedle toho naše týmy pod vedením divizních ředitelů pracují na iden-tifikaci dalších možných zlepšení a na pří-pravě implementačních plánů pro jejich realizaci,“ doplnil výkonný ředitel Daniel Beneš.

Pokračujeme v obnově elektrárenV elektrárně Tušimice II (4x 200 MW)

jsou ve zkušebním provozu bloky 23 a 24, které budou zajišťovat dodávku tepla do Kadaně a Chomutova. V rámci II. etapy ob-novy byla ukončena montáž tlakového cel-ku na bloku 22 včetně provedení tlakové zkoušky. Probíhá usazování turbín a gene-rátorů na blocích 21 a 22. V elektrárně Pru-néřov II (3x 250 MW) pokračují výběrová ří-zení a jednání o návrzích smlouvy na další, dosud nezasmluvněné objekty. Na novém zdroji v Ledvicích (660 MW) byla dokonče-na stavební část ve strojovně – turbostoli-ce, byla zahájena montáž turbíny a probíhá výroba laminátových kouřovodů a montáž absorbéru odsíření. Pro stavbu paroplyno-vého cyklu v elektrárně Počerady bylo zís-káno stavební rozhodnutí a vydána EIA. Byly zahájeny práce na výstavbě zaříze-ní staveniště. Pracuje se na legislativní pří-pravě protipovodňových a protihlukových opatření.

svět ČEZ

9

Pro dostavbu Jaderné elektrárny Teme-lín nyní probíhá připomínkování dokumen-tace vlivů na životní prostředí, a to včetně zahraničí – Rakouska, Německa, Sloven-ska. Zpracovává se projektová dokumen-tace na související a vyvolané investice (např. investice do dopravní infrastruktury v Jihočeském kraji, nezbytné investice v lo-kalitě Temelín). Byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí s ČEPS o připojení no-vého 3. a 4. bloku JE Temelín. Probíhá pro-ces hodnocení vlivu (Kočín–Mírovka) na ži-votní prostředí linky a projektová příprava úprav v rozvodnách.

Omezení zahraničních projektůProjekty, které nesplňovaly strategické cíle nebo mohly být nerentabilní, byly z progra-mu NOVÁ VIZE vyloučeny. Pokud dojde k oživení energetického trhu a ke zlepšení rentability těchto projektů, mohou být zno-vu zařazeny. Pozastavili jsme projekty Var-na a Skawina (nové zdroje), Galaţi, Nováky, US STEEL. Byly ukončeny akviziční projek-ty STEAG, Geso/Enso, ENEA, Energa, pri-vatizace tureckých společností, PAK, Čer-navoda. Odešli jsme ze zemí, kde nemáme energetická aktiva, například z Kosova či Srbska.

Co přinesl program EfektivitaSoučástí výsledků Nejlepší praxe v dis-tribuci je uskutečnění fúze ČEZ Distribu-ce a ČEZ Distribuční zařízení s účinností od 1. října 2010. Byl rovněž zahájen pilot-ní provoz (1. etapa) nové koncepce obslu-hy zákazníků prostřednictvím smluvních partnerů.

Své výsledky má i Integrace ZMÚ. V Bul-harsku byl na vybraná pracoviště instalo-ván Start z domova. V Polsku jsme získali stavební povolení pro přímé spalování bio-masového prachu ve Skawině. V Rumun-sku byl implementován Dispečerský řídi-

cí systém a byl zahájen Projekt zvyšování efektivity distribuce. V Albánii vzrostlo pro-cento výběru pohledávek zvýšením množ-ství odpojených neplatičů a platbou vodá-ren a byl schválen nový koncept strategie distribuce.

V rámci projektu Bezpečně 15 TERA ETE byl úspěšně spuštěn blok s novým palivem TVEL. Zahájili jsme provoz skladu vyhořelého paliva s obalovým souborem CASTOR. Uskutečnila se také řada aktivit k desetiletí spuštění Temelína.

V projektu Bezpečně 16 TERA EDU proběhla odstávka na 1. bloku a příprava odstávek 4. bloku, včetně odstávky 3. blo-ku JE Dukovany pro opravu společných za-řízení.

V projektu LTO EDU byla stanovena pravidla pro kategorizaci zařízení pro PLIM (SW pro podporu řízení životnosti). Pokra-čuje spolupráce s vysokými a středními školami s cílem zajistit obnovu personálu.

V rámci projektu Efektivita v prodeji a obsluze byla v červenci úspěšně zaháje-na akviziční kampaň na plyn v ČR. Ke kon-ci září jsme získali 35 050 nových zákaz-níků. Dále byly zahájeny přípravné práce

na akvizici koncových zákazníků na Slo-vensku. V rámci optimalizace ČEZ Zákaz-nických služeb byly připraveny a schváleny hypotézy pro optimalizaci obsluhy konco-vých zákazníků.

Novinky z FutureMotionV oblasti Výzkum a vývoj se rozběhl projekt přípravy perspektivních směrů akumula-ce energie, schváleny k realizaci byly další projekty, např. vývoj automatického vzor-kovače biomasy na spotřebě či testování možností intenzifikace odsíření. Ve finálním stadiu je příprava účasti na programech EPRI (Electric Power Research Institute).

V rámci projektu Elektromobilita pro-bíhá finalizace kontraktu s automobilkou Peugeot o dodávce vozidel pro pilotní pro-jekt. Jednání pokračují i s dalšími potenciál-ními partnery. Probíhá komunikace s infra-strukturálními partnery a výběr vhodných lokalit pro umístění dobíjecích stanic. Bylo zahájeno výběrové řízení na jejich dodava-tele. V projektu Biopaliva byla zpracová-na strategie zvýšení hrubé marže z výroby z biopaliv až do roku 2015. V rámci progra-mu Malá kogenerace a energetické úspo-ry probíhá vyjednávání o akvizici portfolia zdrojů. Byl vytvořen a schválen generický valuační model pro projekty kogenerač-ních jednotek. V oblasti Smart Grids pokra-čuje pilotní projekt Smart Metering (AMM). Ověřovací provoz probíhá v regionu Pardu-bice. V pilotním projektu Smart region za-čaly práce na studiích Automatizované prv-ky a Ostrovní provoz. Byl ukončen proces přípravy implementace prvních inteligent-ních prvků. Projekt byl představen na tisko-vé konferenci občanům Vrchlabí.Monika Dobiášová

SKUPINA ČEZ V ČÍSLECH

Hlavní údaje jednotka

Skupina ČEZ Rozdíl index

i.–iii. Q 2009 i.–iii. Q 2010 10–09 10/09

Instalovaný výkon MW 14 370 14 544 174 1,2 %

Výroba elektřiny (brutto) GWh 47 836 50 230 2394 5,0 %

Prodej elektřiny GWh 52 356 57 426 5070 9,7 %

Distribuce elektřiny konečným zákazníkům GWh 34 841 38 794 3953 11,3 %

Prodej tepla TJ 8 437 10 698 2261 26,8 %

Fyzický počet zaměstnanců osob 27 133 32 366 5233 19,3 %

10 svět ČEZ

ČEZ podal novou žalobu na Czech CoalNa základě důkladné právní analýzy jsme podali žalobu na koncern Czech Coal pro opakované porušení pravidel hospodářské soutěže ve vztahu k naší společ-nosti. Požadujeme ochranu svých práv a náhradu vzniklých ekonomických škod.

Požadujeme náhradu újmy, která nám vznikla (tzv. přiměřeného zadostiučině-ní), a úhradu smluvních pokut plynou-cích z protiprávního jednání Czech Coal v souvislosti s neplněním dohody o dlou-hodobé spolupráci uzavřené v roce 2005, zmařením jednání o dlouhodobé kupní smlouvě a zmařením zamýšleného pro-jektu nových tepelných elektráren v loka-litě Počerady v původně sjednané podo-bě. Požadovaná částka přesahuje 10 mld. Kč. Zároveň se domáháme práva na féro-vé zacházení v situaci, kdy se bez dodá-vek uhlí od Czech Coal do Elektrárny Po-čerady neobejdeme.

Podání nové žaloby souvisí s doho-dou o budoucí dlouhodobé spolupráci, kterou v roce 2005 uzavřely společnosti ČEZ a Mostecká uhelná společnost, a. s., právní nástupce (nyní Czech Coal Ser-vices, a. s.). Na jejím základě mělo dojít nejpozději do poloviny roku 2007 k uza-vření dlouhodobé kupní smlouvy na do-dávky hnědého uhlí pro nové hnědouhel-né zdroje, které ČEZ plánoval vybudovat. K uzavření tohoto kontraktu však z důvo-dů na straně Czech Coal nedošlo.

ČEZ se proto v roce 2007 obrátil na soud, aby rozhodl o uzavření smlouvy. O tom však soud dosud nerozhodl, a to

ani v 1. stupni. Mezi tím Czech Coal stup-ňoval nátlak na ČEZ k přenechání stávají-cí Elektrárny Počerady za velmi nevýhod-ných podmínek. Zneužíval k tomu mj. své postavení prakticky monopolního dodava-tele paliva do Počerad.

S podáním nové žaloby jsme tuto žá-dost stáhli zpět. Sjednaná, ale neuzavřená smlouva totiž předpokládala mj. postave-ní a zprovoznění nových hnědo uhelných bloků v Počeradech, které by do roku 2016 nahradily stávající bloky. Toho však, vzhledem k tomu, že dosud nedošlo ani k úvodnímu projednání žaloby, již není reálné dosáhnout. Dlouhodobá smlouva přitom zajišťovala dodávky uhlí výhradně pro tyto nové bloky a nelze soudním na-řízením jejího podpisu dosáhnout změny parametrů smlouvy, jako např. přejedná-ní harmonogramu výstavby nových bloků nebo zajištění dodávek pro stávající bloky elektráren (i kdyby byly modernizovány).

ČEZ má nadále velmi vážný zájem na dosažení dohody s Czech Coal na zajiš-tění dodávek uhlí do stávajících uhelných bloků v Počeradech i na jejich moderni-zaci nebo náhradě novými jednotkami. Za tím účelem pokračuje s Czech Coal v jed-nání, zároveň však musí hájit svá práva.Eva Nováková

Nová koncepce smluvních partnerů

K zajištění co nejširšího spektra kva-litních služeb přispívá i moderní trend – řešení požadavků zákazníků pro-střednictvím smluvních partnerů. Ti dosud zajišťovali obsluhu našich zá-kazníků tam, kde Zákaznická cent-ra neměla patřičné pokrytí. Teď bu-dou smluvní partneři nově zajišťovat i např. výstavbu přípojek ze sítí nízké-ho napětí. V rámci projektu nové kon-cepce smluvních partnerů byl v říjnu 2010 zahájen provoz pilotních sed-mi smluvních partnerů provozujících kontaktní místa Skupiny ČEZ v Hlin-sku, Chrudimi, Jeseníku, Litvínově, Pří-brami, Rokycanech a Rychnově nad Kněžnou a zároveň již realizujících i první přípojky nízkého napětí. „Pilot-ní etapa zejména po finanční i kvalita-tivní stránce splnila naše očekávání,“ říká vedoucí oddělení řízení smluv-ních partnerů František Papst. Výbě-rová řízení na dalších osm smluvních partnerů v okresech Benešov, Be-roun, Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Praha-západ a Rakovník se nyní chý-lí ke konci. V návaznosti na vyhodno-cení nabídek byly vítězům předloženy k podpisu smlouvy s tím, že stan-dardní provoz by měli zahájit v břez-nu 2011. Z hlediska zájmu o účast je prozatím nej úspěšnější třetí etapa pro-jektu. O okresy Domažlice, Klatovy, Most, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Sokolov a Tachov se uchází 22 zájemců. Kte-ří z nich uspějí, bude známo v prosinci 2010, kdy bude ukončena a vyhodno-cena nabídková část soutěže. Součas-ně byla odstartována již čtvrtá z cel-kem deseti plánovaných etap. Věříme, že bude stejně úspěšná jako ty přede-šlé. A na konci bude spokojený zákaz-ník, kterému je smluvní partner sku-tečným partnerem v oblasti dodávky energií.Vladimíra Rosendorfová

11

Jsme opět bezpečným podnikemUž potřetí v řadě obhájily uhelné a vodní elektrárny ČEZ titul Bezpečný podnik. Ocenění převzalo v Praze 19. října celkem 12 společností, mezi nimiž nechyběly dvě naše dceřiné společnosti – ČEZ Distribuční služby a Elektrárna Chvaletice.

Ocenění pro ČEZ z rukou ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka a gene-rálního inspektora Státního úřadu inspek-ce práce Rudolfa Hahna převzali Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel di-vize výroba, a Tomáš Polák, ředitel útvaru bezpečnost. „Bezpečnost je pro Skupinu ČEZ dlouhodobě klíčovou prioritou,“ uvedl ve svém projevu Vladimír Hlavinka. Zdůraz-nil také, že za oceněním se skrývá spousta práce mnoha zaměstnanců ve všech loka-litách, za což jim poděkoval.

Osvědčení Bezpečný podnik se vydá-vá vždy na období tří let. V současné době ho vlastní všechny provozované elektrár-ny ČEZ, a. s. Jaderná elektrárna Dukovany jej dokonce získala již v roce 1999, uhel-né a vodní elektrárny ji následovaly v roce 2004 a Jaderná elektrárna Temelín v roce 2005.

Získané ocenění svědčí o tom, že sys-tém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zavedený na elektrárnách je funkč-ní a přispívá nejen k vyšší úrovni preven-ce pracovních rizik, ale také k vyšší kultuře bezpečnosti práce.

Vysokou úroveň bezpečnosti práce zhodnotily v podobě osvědčení Bezpečný podnik i dvě naše dceřiné společnosti – ČEZ Distribuční služby a Elektrárna Chva-letice. Oficiálně se tak zařadily do katego-rie podniků s vysokou úrovní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Naplnění požadavků programu Bez-pečný podnik přispívá nejen k vyšší úrovni prevence pracovních rizik v obou společ-nostech, ale i k jejich větší konkurence-schopnosti.

Dalším oceněním pro ČEZ, a. s., byl zisk druhého místa v soutěži Správná praxe 2010 se zaměřením na bezpečnou údrž-bu na pracovišti. Projekt Sledování a od-straňování bezpečnostních neshod‚ který se aplikuje v jaderných elektrárnách, tím-to skvělým umístěním postoupil do mezi-národního kola, které bude vyhodnoceno ve španělském Bilbau.

Zlepšování pracovních podmínek a pra-covního prostředí je jednou ze základních priorit Evropské unie, jejímž cílem je sníže-ní pracovních úrazů o 25 % do roku 2012. Jaroslav Bílý, foto: Michal Matyáš

ČEZ podpořil Týden vědy

Skupina ČEZ byla opět generálním part-nerem Týdne vědy a techniky, jehož 10. ročník se uskutečnil od 1. do 7. listo-padu na řadě míst České republiky. Nej-větší vědecký festival v zemi se letos ko-nal s mottem Rozmanitost světa a života v něm. Studenti a učitelé středních škol i široká veřejnost měli možnost nahléd-nout do mnohých laboratoří a knihoven a poznat, jak se „dělá“ věda. ČEZ v rám-ci festivalu na výstavce v budově AV ČR na Národní třídě představil unikátní his-torické plakáty s tematikou bezpečnosti zacházení s elektřinou. V Hradci Králové v Informačním centru Obnovitelné zdroje uspořádal přednášku pro veřejnost o ob-novitelných zdrojích, v Praze pak před-nášku pro studenty na téma Rozmanitost energetických zdrojů. V Plzni ve spoluprá-ci se Středním odborným učilištěm elek-trotechnickým pozval veřejnost do expo-zice Svět fyziky. Učitelům nabídl odborný pedagogický seminář v Liberci, na němž představil učební pomůcku pro poku-sy s ionizujícím zářením Gamabeta. Ote-vřeli jsme také všechna naše Informační centra a většinu elektráren. Popularizaci vědy a techniky považujeme za klíčovou. Jako jediná velká česká průmyslová fir-ma věnujeme systematickou a dlouhodo-bou pozornost růstu vzdělanosti mládeže v technických oborech. Od svého založe-ní v roce 1992 nabízí ČEZ vzdělávací pro-gram, jehož cílem je vzdělávat a informo-vat veřejnost, zejména mladou generaci, zvýšit zájem o studium technických obo-rů a zajistit kvalifikované pracovníky pro budoucnost energetiky. Marie Dufková

svět ČEZ

Vladimír Hlavinka (vlevo) převzal ocenění od Rudolfa Hahna ze Státního úřadu inspekce práce. Vpravo mi-nistr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek

Více informací na www.tydenvedy.cz

Funkční model větrného mlýna z Kuželova v IC Obnovitelné zdroje

12 svět ČEZ

Nové zákaznické služby v TureckuTransformace v naší turecké akvizici přináší viditelné změny v její distribuční čás-ti – společnosti SEDAS. Jedním z významných kroků bylo oddělení distribuce a obchodu, jež zahrnovalo vznik samostatného útvaru zákaznických služeb.

SEDAS dodává elektřinu pro 1,3 milionu zákazníků ve významné průmyslové oblas-ti mezi Istanbulem a Ankarou. V době pri-vatizace šlo o typickou distribuční společ-nost s regionálním uspořádáním. Prodejní aktivity se organizovaly v rámci útvaru Fak-turace a inkasace, který měl své regionální ředitele v pěti oblastech. Zákaznické služ-by byly poskytovány na 44 místech v růz-ném rozsahu a kvalitě. Personál byl zpravi-dla „univerzální“ a dokázal zajistit činnosti od uzavření smlouvy přes výběr plateb až po úklid. Velká část personálu byla totiž outsourcována a zaměstnána buď ve fir-mě na úklidové služby, nebo ve firmě po-skytující ostrahu. V inkasních místech byla situace obdobná – většinu tvořili exter-ní zaměstnanci. Podobné to bylo i s poru-chovou telefonní linkou, která byla provo-zována regionálně a operátory tvořilo 130 zaměstnanců údržbářské firmy. Základním problémem proto bylo sledování a řízení kvality, neboť procesy nebyly unifikovány a neexistoval jednotný reporting.

Nové Infocentrum a síť inkasních místV únoru 2010 jsme zahájili činnost cent-rální poruchové linky a v srpnu byla před-stavena nová zákaznická linka. Tím za-hájilo svou činnost Infocentrum, předvoj budoucího Call Centra. Denně odbavuje průměrně 2300 hovorů.

V květnu letošního roku byla vytvoře-na i nová struktura zákaznických kan-celáří, přičemž počet kontaktních míst se zredukoval o 50 %. Dalším výrazným úspěchem je outsourcing pokladen, kte-rý je v plném proudu. Projekt byl defino-ván na jaře 2010 a pokrývá dvě oblasti – kompletní outsourcing inkasních akti-vit v roce 2010 a novou síť zákaznických center v roce 2011.

Mezi výhody outsourcingu patří mo-tivovaný personál, delší pracovní doba včetně víkendů, možnost přijímání plateb i za vodu, plyn a telefon a přitom výrazné snížení nákladů pro SEDAS. Jaroslav Berger

Rozvojový program ČEZ Manažer

Divize personalistika spustila nový korporátní rozvojový program, jehož cílem je zlepšit schopnosti vedení – leadershipu – u našich manažerů na středním stupni řízení. Tím budou vy-tvořeny předpoklady nezbytné pro zvýšení výkonnosti jednotlivých proce-sů. Program má název ČEZ Manažer – vědomým leadershipem ke zvýšení výkonnosti a je tzv. manažerskou aka-demií ve Skupině ČEZ.

„Ke spuštění tohoto programu nás ve-dou především nové směry ve strate-gii Skupiny ČEZ, které vyžadují aktivní zapojení managementu ČEZ. Mana-žeři jsou odpovědní za plnění stano-vených cílů a motivaci svých týmů pro jejich dosahování. Zlepšení leader-shipu manažerů je příležitostí ke zvý-šení efektivity a kvality pracovního vý-konu našich týmů. Tímto rozvojovým programem získáme také konkrét-ní náměty na zvýšení efektivity a pro-duktivity, neboť ty budou generovány jako přímá součást rozvojové prá-ce v týmu,“ řekla ředitelka divize per-sonalistika ČEZ, a. s., Hana Krbcová. Ředitel útvaru rozvoj lidských zdro-jů Kiril Ribarov doplnil: „Manažeři si uvědomí své role v procesu dosaho-vání stanovených cílů a naplnění stra-tegie. Každý účastník bude mít také příležitost teoretické znalosti apliko-vat do praxe a spolupracovat při plně-ní úkolů.“

Obsah programu ČEZ Manažer je čle-něn do čtyř tzv. modulů (tj. čtyř dnů) zaměřených na leadership, manažer-skou integritu, inovativní myšlení a ří-zení změny. Program je podpořen elektronickým nástrojem, který prová-že jednotlivé dny do uceleného rozvo-jového programu a zároveň poskytne účastníkům prostor pro rozvoj i mezi jednotlivými moduly.

Program byl zahájen v listopadu to-hoto roku a potrvá do dubna 2011. V první vlně je určen manažerům ČEZ, a. s., na úrovni D-2.Lucie Ehrlichová

infocentrum Outsourcing inkasních míst

Počet lokalit pro telefonní kontakt – zredukováno ze 44 na 1

Počet vlastních inkasních míst SEDAS – zredukováno z 52 na 0

Počet telefonních linek – zredukováno ze 71 na 2

Počet inkasních míst externího partnera – otevření nových 54 míst

Počet telefonních operátorů – zredukováno ze 141 na 31

Snížení ceny za jednu transakci/platbu o 41 %

Průměrný denní počet odbavených hovorů – zvýšení o 250 %

Rozšíření dostupnosti z 5 na 7 pracovních dní

Měsíční náklady – snížení o 60 %

13

Další fotovoltaické elektrárny nestavíme ani nekupujemeČEZ se důrazně ohrazuje proti tvrzení, že by chtěl nebo i jen zvažoval kupovat další fotovoltaické elektrárny, jak 6. listopadu zaznělo v reportáži České televize. Dokončujeme jen své stávající projekty a od poloviny roku s nikým o koupi dal-ších nejednáme. Takto jsme se rozhodli dávno předtím, než se začalo diskutovat o problému slunečních elektráren, natož než se objevily úvahy o možnosti zdaně-ní jejich abnormálních výnosů.

O půjčce od Evropské investiční banky, která byla v reportáži zmiňována, začal ČEZ jednat již v lednu tohoto roku, v červ-nu proběhlo šetření projektů ze strany ban-ky v ČR a jde o projekty v procesu reali-zace, již dávno ze strany ČEZ zveřejněné. V podmínkách půjčky je jasně psáno, že jde o financování projektů již ve vlastnictví ČEZ.

Jde o záměrně šířenou nepravdu ze strany vlastníků fotovoltaických elektráren (FVE) před projednáním vládních opatření v parlamentu ve snaze získat pro sebe de-sítky miliard korun od zákazníků, kteří mu-sejí přispívat na dotovaný výkup elektřiny z těchto zdrojů. Výkupní cena dosud činí více než 12 Kč/kWh oproti tržní ceně na úrovni 1,50 Kč/kWh.

Martin Lang, který v ČT vystupoval jako vlastník solárních elektráren, v reportá-ži pronesl: „ČEZ nám nabízel cenu za od-koupení naší elektrárny. Bylo to pod našimi pořizovacími náklady.“ ČEZ jej proto vyzý-vá, aby veškeré dokumenty k této nabídce zveřejnil. Pana Langa neznáme a nejsme si vědomi, že bychom s ním kdy jednali. Rozhodně však vylučujeme jakýkoliv kon-takt po 1. červenci 2010. V citaci ale není

uveden časový rámec ani není jasno, zda pan Lang není utajeným vlastníkem. Před chystanými právními kroky mu proto dává-me prostor, aby svá tvrzení doložil.

ČEZ v první polovině letošního roku za-stavil všechny vlastní FVE projekty v lokali-tách uhelných elektráren (Chvaletice, Tuši-mice/Prunéřov) o výkonu až 300 MW, aby nepodporoval nekontrolovatelný nárůst těchto zdrojů, a realizoval jen nákup elek-tráren, kde bylo již naprosto jasno, že bu-dou stejně dostavěny, a finanční prostřed-ky tak mohou odplynout zcela mimo ČR.

Do konce roku hodláme v ČR zahájit zkušební provoz FVE o celkovém instalova-ném výkonu cca 100 MW (lokality Ševětín, Vranovská Ves, Pánov a Ralsko). Celkem tak náš tržní podíl bude činit 7–8 % (zhru-ba 120 MW včetně již provozovaných FVE). Naším záměrem není zisk pozice lídra trhu. Chceme podporovat fotovoltaiku ve smys-lu vývoje a výzkumu, což by do budoucna mělo přinést zvýšení účinnosti zařízení. To bude souběžně se snižováním výkupních cen elektřiny z FVE znamenat i standardi-zaci podmínek na trhu a větší konkurence-schopnost FVE v příštích letech.Ladislav Kříž

Zvyšujeme kvalitu neprůběhového měření

Správné a včasně provedené ode-čty registrů elektroměrů pro periodic-kou fakturaci, korektní validace těch-to odečtů a jejich předání k fakturaci – to jsou hlavní cíle Skupiny ČEZ v ob-lasti zpracování dat elektroměrů neprů-běhového měření. Tuto činnost zajišťu-jí pracovníci oddělení neprůběhového měření ze společnosti ČEZ Měření.

V oblasti periodických odečtů došlo ke zvýšení počtu přímých odečtů a sní-žení jejich chybovosti, což se pozitiv-ně projevuje na postupném snižování počtu opravných faktur. Od roku 2006 se také podařilo více než 4x snížit po-čet generovaných odhadů z důvodu nepřístupnosti odběrných míst. Přispě-lo k tomu sjednocení pracovních po-stupů, provádění odečtů za využití ode-čtového systému MyAvis, postupná optimalizace odečtových tras a rozvoj know-how odečítačů.

Na vysoké úrovni probíhá i předávání validních periodických odečtů k faktu-raci. Standardně je zajišťována také va-lidace všech ostatních neperiodických odečtů, vstupujících do SAP (tj. ode-čty ze všech pracovních příkazů, sa-moodečty zákazníků, odečty při přepi-sech apod.). Všechny tyto skutečnosti mají pozitivní vliv na počet reklamací z chybných odečtů. Od roku 2007 se jejich počet snížil o dvě třetiny.

K celkovému pozitivnímu vývoji výraz-ně přispěl také projekt Optimalizace správy dat, na jehož základě bylo v od-dělení neprůběhového měření zavede-no procesní řízení. Dále proběhla op-timalizace základních činností a bylo nastaveno efektivní rozhraní a spolu-práce se servisními útvary s pozitivním dopadem do navazujících procesů. Dosažená úroveň kvality jednotlivých parametrů v oblasti neprůběhového měření je do budoucna závazkem pro její stabilizaci a pro hledání možností dalších zlepšení.Petr Zajíc

svět ČEZ

14

Skupina ČEZ provozuje jaderné, uhelné, vodní i další obnovitelné zdroje o celko-vém výkonu 14 435 MW. Uhelné elektrár-ny a teplárny v ČR z toho představují 6612 MW, tedy téměř polovinu. Jejich podíl na výrobě je dokonce více než poloviční, a tak i příspěvek do zisku je významný. Většina uhelných elektráren byla zprovozněna v 70. a na začátku 80. let minulého století. V sou-časnosti tedy dosahují stáří 30–40 let, což byla i původní předpokládaná doba jejich životnosti. Skupina ČEZ si dobře uvědomu-je, že snižování emisí CO2 je klíčovým po-žadavkem na všechny výrobce elektřiny, a proto si stanovila za cíl snížit emisní fak-

tor CO2 o více než 40 %. Stanovení strate-gie dalšího rozvoje každé lokality, která je pro výrobu elektřiny či tepla z uhlí využívá-na, je proto dnes více než kdy jindy klíčové. Ekonomiku výroby v konkrétní lokalitě zá-sadně ovlivňují tři hlavní faktory – legislati-va (evropská, národní i regionální), dostup-nost paliva a technický stav zařízení.

Evropská legislativaElektrárny Skupiny ČEZ jsou dotčeny vel-kým množstvím legislativy, která se vydává pro celou EU. Jeden z hlavních dokumen-

tů představuje směrnice o průmyslových emisích Industrial Emission Directive (IED) z letošního roku, která nahrazuje směrni-ci o velkých spalovacích zařízeních z roku 2001. Jejím cílem je omezení celkového znečištění ovzduší, a to hlavně pro emise tuhých znečišťujících látek, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Samy směrnice nejsou ještě pro jednotlivé společnosti na národních tr-zích závazné, avšak členské státy EU mají povinnost jejich obsah začlenit do národ-ní legislativy, která již závazná je. IED zjed-nodušeně předepisuje, aby všechny zdro-je s tepelným výkonem nad 50 MWth od 1. 1. 2016 výrazně omezily své měrné emi-

se, tedy škodlivé emise na tunu spalin. Zá-roveň však IED dočasně umožňuje, aby v rámci několika druhů přechodných opat-ření zůstaly měrné emise vyšší za cenu omezení provozu zdroje s cílem nepřesáh-nout definované množství produkce emisí.

Další důležitá směrnice, vydaná v roce 2003, ustanovila evropský trh s povolen-kami CO2 (tzv. European Trading Sche-me). Její poslední aktualizace v roce 2009, na rozdíl od let předchozích, zavádí od 1. 1. 2013 pro veřejnou energetiku povin-nost povolenky CO2 nakupovat, zatímco

Budoucnost elektrárenských lokalitPečlivě zvažujeme budoucí optimální využití lokalit našich uhelných elektráren

Nová ekologická legislativa, technické dožívání či vyčerpání uhelných zdrojů znamená, že v řadě našich elektrárenských lokalit nebude po roce 2020 ekonomicky nebo technicky možné vyrábět elektřinu z hnědého uhlí. Zároveň se ale jedná o průmyslové lokality technicky vhodně vybavené. Útvary divizí výroba a obchod proto již dnes intenzivně zvažují jejich další využití.

téma text: Jaroslav Bílýfoto: archiv

Ekonomiku lokalit ovlivňuje legislativa, dostupnost paliva a technický stav

15

Letecký pohled na pokračující obnovu hnědouhelné elektrárny Tušimice II o instalovaném výkonu 4x 200 MW

16

do tohoto data bylo jejich přidělení zdarma. Avšak i od roku 2013 bylo umožněno pře-chodné přidělování části povolenek CO2 zdarma, a to specificky u zemí, jejichž HDP nedosahuje úrovně EU a zároveň jejich vý-roba elektřiny spoléhala doposud ve velké míře na uhlí, které je povolenkami CO2 za-saženo nejvíce. Přechodné období umožní zvýšit investice finančních prostředků, kte-ré by jinak bylo nutné investovat do náku-pu povolenek CO2, do celkové ekologizace a modernizace portfolia výrobních zdrojů. Do této kategorie spadá i Česká republika, podobně jako např. Polsko. Bez přechod-ných období by česká veřejná energetika byla výrazně handicapovaná. V návaznosti na IED i klimatický balíček musí tedy Sku-pina ČEZ intenzivně pracovat na ekologi-zaci a modernizaci svých zdrojů, aby na konci platnosti přechodných období byla připravena přísnou regulaci emisí plnit.

Legislativa národní a regionálníV rámci národní a regionální legislativy je pro Skupinu ČEZ klíčové nastavení para-metrů integrované prevence (IPPC), tj. re-gionálních emisních limitů. Ty byly stano-veny pro nejvíce exponované regiony, jako např. severní Čechy, severní Moravu či lo-kalitu elektrárny Prunéřov. Dalším důleži-tým parametrem v rámci české legislativy, který byl již zmíněn a který je kritický pro další rozvoj české energetiky, je umožně-ní přechodných období pro emise i nákup povolenek CO2 ve stejném rozsahu, ve kte-rém je povoluje EU. Bez povšimnutí ČEZ nezůstává ani legislativa v oblasti zpraco-vání odpadů a odpadních vod.

Na druhém konci spektra legislativních opatření stojí podpora pro žádoucí způsoby výroby elektřiny. Živě diskutovaná byla v po-slední době podpora fotovoltaických elekt-ráren. Z pohledu stávajícího portfolia zdro-jů Skupiny ČEZ je velmi významná podpora spalování biomasy a alternativních paliv (tj. přepracovaných odpadů). Pro Českou re-publiku představují tato paliva atraktivní možnost ekologické výroby elektřiny ve stá-vajících elektrárenských lokalitách, a tedy bez nutnosti zabírat zemědělskou půdu.

Dostupnost palivaDostupnost uhlí je pro Skupinu ČEZ roz-hodující ve všech lokalitách. Lokality, které spalují uhlí ze Severočeských dolů, muse-jí obstát v soutěži o toto palivo s retrofitova-nými zdroji v Tušimicích a Prunéřově, kte-ré leží přímo na patě dolu Libouš, patřícím ČEZ. Lokality využívající uhlí ze Sokolovské uhelné a Mostecké uhelné společnosti jsou závislé na konkrétních obchodních ujed-náních. S Mosteckou uhelnou společností je Skupina ČEZ aktuálně v soudním sporu o dodávky uhlí pro Elektrárnu Počerady po roce 2013, kdy vyprší aktuálně platná dlou-hodobá smlouva. Na následující období má totiž ČEZ již uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí, která však není ze strany MUS re-spektována. Nedostatek uhlí z jakéhokoliv důvodu znamená, že na provoz zdroje ne-lze dlouhodobě spoléhat.

Technický stav zařízeníDalším analyzovaným úhlem pohledu pro každou lokalitu je její technický stav. V pří-padě uhelných elektráren se jedná o vyso-

ce namáhané parovody, tlakové části kotle, turbínu, generátor, odsíření a elektroodlučo-vače popílku. „Analyzujeme technický stav a horizont dožití pro každou z těchto kom-ponent s jednoduchým cílem – zásadní re-konstrukce bude realizována, pouze pokud se za dobu životnosti zdroje náklady na tuto rekonstrukci vrátí,“ říká ředitel útvaru asset management – technologie Pavel Cyrani a dodává: „Pokud by již splacení investice nebylo časově reálné, je lepší změnit způ-sob provozu zdroje okamžitě a velké inves-tici se vyhnout.“

Na základě detailní analýzy všech výše zmiňovaných aspektů bylo dále rozpracováno šest základních variant využití elektrárenských lokalit Skupi-ny ČEZ v ČR1. Nový nebo obnovený uhelný zdroj

s vysokou účinností2. Přechod na spalování biomasy nebo

alternativních paliv3. Navyšování podílu kogenerační výro-

by elektřiny a tepla4. Vybudování nového zdroje na plyn5. Spalování odpadů 6. Prodej lokality, resp. směna aktiv, a vy-

užití finančních prostředků pro posíle-ní pozice v jiné oblasti

Nový nebo obnovený uhelný zdroj s vysokou účinnostíNový nebo obnovený zdroj s vysokou účin-ností zcela vyhovuje legislativě v oblasti znečisťujících látek. Jeho zátěž povolenka-mi CO2 je také omezená. Zároveň účinně spaluje čím dál tím méně dostupné uhlí. Nejvhodnějšími lokalitami jsou podle Pavla Cyraniho právě místa na patě dolu Libouš nebo v jeho bezprostřední blízkosti, tedy v lokalitách Tušimice a Prunéřov, kde probí-há či proběhne komplexní obnova, a Ledvi-ce, kde je ve výstavbě nový zdroj o výkonu 600 MW. Modernizace výrobního zařízení, byť v menším rozsahu, se aktuálně prová-dí i na elektrárnách Tisová a u bloku B22 v Prunéřově, který nebude předmětem komplexní obnovy.

Přechod na spalování biomasy nebo alternativních palivV lokalitách, ve kterých není automaticky do-stupné uhlí, Skupina ČEZ plánuje posilová-ní role biomasy a alternativních paliv vyrábě-ných z odpadů, které neemitují dodatečný CO2. ČEZ dnes v České republice vyrábí

V Elektrárně Poříčí bude během roku 2012 zprovozněn kotel na čisté spalování biomasy

17

cca 400 GWh z biomasy a cílem je do roku 2015 tento objem zvýšit minimálně o 50 %. Jak informuje Pavel Cyrani, čisté spalování biomasy se po vzoru Elektrárny Hodonín ak-tuálně připravuje pro Elektrárnu Poříčí. Po úpravě zauhlovacích – nebo lépe zadřevňo-vacích – tras zde během roku 2012 bude na čisté spalování biomasy vyčleněn uprave-ný kotel K7 o výkonu 55 MWe.

Navyšování podílu kogenerační výroby elektřiny a teplaKogenerační výroba elektřiny a tepla před-stavuje vysoce účinné využití paliva, kdy se teplo v páře kromě roztáčení turbíny vy-užívá i pro ohřev vody na vytápění. Zatím-co účinnost starších kotlů pro čistou výrobu elektřiny (tzv. kondenzační, protože zbytko-vé teplo se odstraňuje kondenzací) se po-hybuje kolem 33 %, při kogenerační výrobě dosahují zdroje ČEZ běžně účinnosti kolem 40–50 %. Zvyšování účinnosti navýšením podílu kogenerační výroby dává největší smysl v lokalitách, kde se spaluje nejdražší černé uhlí. Proto se podle Pavla Cyrani ak-tuálně prověřuje pro elektrárny Dětmarovi-ce a Vítkovice.

Vybudování nového zdroje na plynPlynové nebo spíše paroplynové zdroje představují vítané doplnění portfolia Sku-piny ČEZ. Emise CO2 paroplynového blo-

ku jsou ve srovnání s uhelnou elektrárnou méně než poloviční. ČEZ proto již dnes při-pravuje výstavbu těchto zdrojů v lokalitách Počerady a Mělník. Pavel Cyrani potvrzu-je, že se v obou lokalitách zvažuje jako zá-kladní varianta výstavba bloku o velikos-ti 841 MW. „V Počeradech finišují práce na získání stavebního povolení a nový blok by měl být uveden do provozu v průběhu roku 2013. Nový paroplynový blok v lokali-tě Mělník je zatím ve stadiu interních příprav a o jeho uvedení do provozu se uvažuje v návaznosti na ostatní zdroje v této lokalitě o pár let později.“

Spalování odpadů Spalování odpadů otevírá pro Skupinu ČEZ novou, ale velmi přirozenou příležitost pro využití stávajících lokalit. V České republice se dnes spaluje pouze 10 % z celkového množství 3 milionů tun komunálního odpa-du, přičemž stanovený cíl do roku 2020 je navýšení na 35 %. To znamená, že do bu-doucna je žádoucí spalovat více než 1 mi-lion tun komunálních i dalších odpadů. Z dříve nežádoucích odpadů se tak dnes stává žádaná druhotná surovina s význam-nou podporou státu. Dobře vybavené elek-trárenské lokality ČEZ, typicky mimo obyd-lené oblasti, se pro toto využití podle Pavla Cyrani ideálně hodí. „Jako první vlaštovku aktuálně intenzivně analyzujeme projekty na spalování odpadů z ostravských lagun v lokalitě Dětmarovice, byť se zatím nejed-ná o odpad komunální. Projekty v dalších lokalitách jsou ve stadiu úvah,“ prozrazuje.

Prodej lokality, resp. směna aktiv, a využití finančních prostředků pro posílení pozice v jiné oblasti„V neposlední řadě máme možnost prodat či směnit naše lokality za jiná aktiva, kte-rá mohou mít větší strategický smysl. Ten-to záměr byl již dříve ohlášen pro lokalitu Chvaletice, která byla od 1. 9. 2010 pro ten-to účel vyčleněna do samostatné společ-nosti,“ konstatuje Pavel Cyrani a doplňuje:

„Strategicky žádoucí je pak zvyšování podí-lu nízkouhlíkatých zdrojů (plynové a jader-né) a regulovaných aktiv (teplárenství či dis-tribuce), ať už výstavbou za získané finanční prostředky, formou akvizicí či přímou smě-nou.“

Variant využití stávajících tuzemských elek-trárenských lokalit Skupiny ČEZ je mnoho. Společným jmenovatelem je vhodná polo-ha, infrastruktura i historický vývoj a vztahy s okolím, které představují velmi kvalitní zá-kladnu pro další energetické či obecně prů-myslové využití.

Pro naše elektrárenské lokality máme připravených šest variant využití

Pavel Cyraniředitel útvaru asset management – tech-nologie, divize výroba ČEZ, a. s.

Můžete vysvětlit pojem asset manage-ment? Asset management znamená správu ma-jetku, který společnost používá pro své podnikání.

Co je cílem energetického asset mana-gementu? Maximalizace hodnoty portfolia elektráren a teplárenských aktiv Skupiny ČEZ pomo-cí jasně stanovené koncepce provozu, ří-zením technického stavu zařízení (údržba) i dalším investičním rozvojem jednotli-vých aktiv.

S jakými potížemi se při správě portfo-lia elektráren v současnosti setkáváte?Největším úskalím při řízení investic a údržby jsou pro nás velké změny – trž-ní i legislativní. Například některé naše elektrárny byly po roce 2000 málo ziskové a byly pomalu směřovány do útlumu. Str-mý růst cen elektřiny i dalších komodit po roce 2005 však znamenal růst ziskovosti a vyústil v rychlou obnovu těchto elektrá-ren a nastartování maximální výroby. V po-sledních dvou letech se ale ceny elektři-ny opět propadly a dochází ke zpřísňování legislativy v oblasti ochrany životního pro-středí. Na základě těchto skutečností opět řešíme, jaký rozsah údržby, obnovy zaříze-ní a investic do jednotlivých elektráren je návratný a jaký už ne.

To rozhodování musí být obtížné…Změna rozsahu údržby se projevuje s ně-kolikaletým odstupem, stejně tak přípra-va investičních akcí několik let trvá. Často se tedy rozhodujeme, aniž bychom věděli, jak bude trh i legislativní prostředí po rea-lizaci našeho rozhodnutí vypadat. Celkově se proto snažíme mít naše portfolio elekt-ráren připravené na několik možných scé-nářů dalšího vývoje, abychom v každém z nich alespoň část našeho portfolia vyu-žívali optimálně.

18

19

S holubářstvím se poprvé setkal už během dospívání. „Každý kluk na vesnici měl holuby, pak ale přišly jiné zájmy a stěhování do města, kde nebyla možnost mít voliéru,“ vzpomíná na své začátky holubář Pavel Valach. Ke svému koníčku se tak opět dostal až po několika letech, když s manželkou opustili městský byt a zabydleli se v malebné vesničce na Vysočině.

Se svými holuby Pavel Valach absolvoval i několik závodů. Z téměř stovky krajských závodníků je s 2200 body na 24. místě. Vý-stav se prozatím účastní pouze jako divák a především velký fanoušek. V budoucnu by se rád podíval na nějakou zahraniční, nej-raději do Nizozemska nebo Belgie, protože tyto země patří k holubářským velmocím.

Technika je důležitá Výcvik holubů je založen především na je-jich schopnosti vracet se stále na stejné mís-to. Aby holub letěl co nejrychleji, využíva-jí holubáři tzv. vdovského způsobu výcviku. To znamená, že samečkovi těsně před závo-dem ukážou holubici a základní rozmnožo-vací pud žene holuba domů. „Záleží také na počasí,“ pokračuje ve svém vyprávění Pavel Valach. „Když jsou dobré povětrnostní pod-mínky, dokáže holub letět až stokilometro-vou rychlostí. Jinak je to okolo 60 km/hod.,“ dodává.

„Jakmile holub přiletí, sundá se mu z nohy gumička, jež obsahuje nezbytné in-formace o závodníkovi, a vloží se do speci-álních hodin, díky nimž jsou pak vyhodno-ceny časy a pořadí závodníků,“ vysvětluje

holubář a ukazuje na modrou krabičku. Na listině jsou zaznamenány veškeré potřebné informace – od místa a času odletu/příletu až po aktuální počasí. Dnes má ale většina holubů místo gumičky elektronický čip, jenž chovatele na přílet holuba upozorní.

Smutnější částí závodů jsou situace, kdy se holub nevrátí. Takových případů není málo. Nejčastěji se holub stane obětí něja-kého dravce. Proto závody většinou nepro-bíhají v zimních měsících, kdy se toto nebez-pečí mnohonásobně zvyšuje. V šťastnějších

případech je holub vystopován díky rodové-mu kroužku, který má již od narození připev-něný na noze.

Čas i penízePráce okolo holubů je časově velmi nároč-ná, ale také nákladná. Jen holubník, krme-ní a nutné očkování vyjdou na velké peníze. „Holub stojí okolo tisíce korun, ale profesi-onální chovatelé, kteří se holubařením živí, mají ve svých voliérách daleko dražší kous-ky,“ říká Pavel Valach. Také závody a potřeb-ná výbava, jako jsou čipy, gumičky nebo ho-diny, stojí nějaké peníze.

Ani přes stále velký počet nadšenců nemá holubářství v naší zemi příliš jasnou budoucnost. „Mladé dnes zajímají jiné věci,“ posteskne si Pavel Valach. Sám má dvě do-spělé dcery a čtrnáctiletého vnuka, avšak následníka, který by šel v jeho stopách, v nich bohužel nenašel.

Kromě holubů mají Valachovi i čtyřnohé-ho přítele, který si na společnost několika desítek okřídlených kamarádů musel zvyk-nout. „Teď už se snášejí,“ směje se Pavel Valech při otázce, jak vypadá soužití psa s holuby.

Zpátky ke strojůmČasově náročnému koníčku příliš nepřeje ani třísměnný pracovní provoz. V Elektrár-ně Dukovany pracuje Pavel Valach bezmá-la tři desítky let. Pozice strojníka na diesel-generátoru je velmi odpovědná. „Pokud by došlo k tomu, že z nějakého důvodu pře-stane elektrárna fungovat, jsme to my, kdo zajistí přísun elektřiny,“ vysvětluje a s úsmě-vem na tváři podotýká, že už za necelé dva roky bude moci věnovat holubům daleko více času…

Práce okolo holubů je časově velmi náročná, ale také nákladná

Pavel ValachMezi voliérami

text: Sandra Matouškováfoto: Michal Matyášjeden z nás

20

Proč byla odložena dostavba JE Temelín?

o čem se mluví text: Ladislav Kříž, Petr Holubfoto: profimedia

K úvahám o posunu harmonogramu do-stavby Temelína přivedly ČEZ informace od zájemců získané během soutěžního di-alogu. V tuto chvíli jde přitom stále pouze o interní úvahu, jakékoli rozhodnutí v této věci musí projednat a schválit dozorčí rada společnosti.

„Signály zájemců o tom, že stávající har-monogram je příliš napjatý, jsme vyhodno-tili jako vážné. Nebyli jsme dostatečně pře-svědčeni, že se příprava zvládne řádně a včas,“ říká Peter Bodnár, člen předsta-venstva a ředitel divize investice ČEZ, a. s.

ČEZ má zájem udržet ve hře všechny tři zájemce (konsorcium Westinghouse LCC a Westinghouse ČR, francouzskou Arevu i rusko-české konsorcium Atomstrojexport + Gidropress + Škoda JS). Případné od-stoupení některého z nich už před podá-ním nabídky by totiž zhoršilo naši vyjedná-vací pozici, a tím prodražilo celou stavbu.

Kvalitní příprava projektu je naší abso-lutní prioritou. Je nutná k tomu, aby nedo-šlo k protahování samotné stavby tak, jak to dnes vidíme u projektů ve Finsku či v ji-ných zemích.

A jak by měl vypadat případný nový ča-sový plán? Zadávací dokumentaci by ČEZ

uchazečům o dostavbu předal v příštím roce – poté, co proběhne druhé kolo kon-zultačních schůzek. Přesný termín zatím není známý, předpokládá se druhé polole-tí roku 2011. Definitivní nabídky na dostav-bu nových dvou bloků elektrárny budeme požadovat v průběhu roku 2012. To zna-mená zdržení o jeden rok či jeden a půl roku – původně se tak mělo stát už příš-tí rok v březnu.

Peter Bodnár současně popírá, že by za změnami harmonogramu stálo také nedořešené financování investice či nižší odhady spotřeby elektřiny po roce 2020. „Naše zahraniční investice nyní omezuje-me také proto, abychom byli dobře připra-veni zaplatit dostavbu Temelína, která je bezpochyby naším klíčovým projektem,“ vysvětluje ředitel naší investiční divize.

Informace o tom, že ČEZ pokládá za nutné uspořádat další kolo konzultačních schůzek, byla všem třem uchazečům sdě-lena dopisem ze 17. srpna 2010. Ve stej-ném dopise byli uchazeči informováni o tom, že očekáváme prodloužení soutěž-ního dialogu. Spekulace některých médií o jakémkoli zvýhodnění jednoho z uchaze-čů jsou tedy zcela nepravdivé.

Zhruba před měsícem vláda ČR zveřejnila záměr odsunout dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. O důvodech tohoto kroku se následně vyrojilo mnoho různých spekulací. Jaký je tedy skutečný stav věcí?

Zajímavosti z médií Němci rádi protestují„V Německu zavládla móda protestů, bez nich se neobejde nic. Každý chce létat, avšak aby se v jeho sousedství rozšířilo letiště, to tedy ne! Každý po-třebuje elektřinu, avšak nikoli atomo-vou – ani z ČSR (!), Francie nebo jen ze zásuvky… Vyřešila by se otázka tr-valého ukládání atomového odpadu, kdyby rozvášnění demonstranti způ-sobili vykolejení zablokovaného vla-ku s castory a spousta lidí by utrpě-la vážnou újmu nebo dokonce přišla o život?“ diví se čtenář listu Passauer Neue Presse (9. 11.) Josef Smola z Bernriedu.

Atom je zelený„Atomová energetika je jednoznačně klimaticky příznivý způsob výroby elek-třiny. Ještě příznivější jsou větrné zdro-je, avšak daleko za atomem zůstávají solární proud nebo elektřina z uhel-ných a plynových bloků,“ uvádí Han-delsblatt (9. 11.) s odkazem na studii darmstadtského Ekologického ústavu na pravou míru tvrzení expertky Zele-ných pro atomovou energetiku Sylvie Kottingové-Uhlové, že tento zdroj ohro-žuje zemské klima.

Kuchař demonstrantů„Holanďan Wam Kat vaří pro mír a ži-votní prostředí, proti atomové ener-getice. Už 30 let chystá stravu pro demonstranty po celé Evropě a za bal-kánských válek vařil léta pro uprchlí-ky,“ uvádí Der Standard (5. 11.) rozho-vor s mužem, díky němuž nezůstanou o hladu ani tisíce lidí protestujících o víkendu u Gorlebenu proti přepravě castorů z Francie. Podrobně o protia-tomové demonstraci u úložiště jader-ného odpadu, na jejíchž očekávaných 30 000 účastníků má dohlížet 18 000 policistů, referují Süddeutsche Zei-tung, Frankfurter Allgemeine Zeitung a Passauer Neue Presse.

Připravil: Ladislav Kříž

co píší jinde

Nějak takto by měl vypadat dostavěný Temelín

21 anketa připravil: útvar vnitřní komunikace

Jak vnímáte zahájení konsolidačního projektu NOVÁ VIZE?

Rudolf Kadlecvedoucí dvojbloku, Elektrárna Dětmarovice

Michaela Matějíčková referentka reklamací a stížností – analytička, ČEZ Zákaznické služby, Plzeň

Světová hospodářská krize do-padla i na naši firmu, zaměření

se na stabilizaci a konsolidaci je tedy správným rozhodnutím. Pro nás, za-městnance Dětmarovic, je ostatně mi-mořádné nasazení a vysoká výkon-nost samozřejmostí.

Podobné nové vize by měly být standardem u všech společnos-

tí. Pokud chce být Skupina ČEZ na trhu i nadále úspěšná, je logické a ne-zbytné, že takový projekt zahájila.

Martin Šálekbusiness partner senior, divize personalistika, ČEZ

Jiří Palakyvedoucí odboru Prodej Morava, ČEZ Logistika

Razance, se kterou byly na VII. CMM ohlášeny cíle projek-

tu NOVÁ VIZE, byla ohromující. Díky ní je každému jasné, že pro její naplně-ní musíme hodně udělat. V této nároč-né době se musíme více zaměřit na to, abychom ve svých činnostech a proce-sech postupovali s ještě větším důra-zem na efektivitu, rychlost a pružnost.

Myslím, že to nikoho nepřekva-pilo. Oceňuji vcelku rychlou re-

akci vrcholového vedení ČEZ, i když si někteří analytici myslí, že měla být včasnější. Zahájení NOVÉ VIZE je lo-gickým krokem. Podobně musí re-agovat i ostatní energetiky, pokud chtějí zůstat na špici. Nám zaměst-nancům musí záležet na naplňování této vize kromě nutnosti zkonsolidovat Skupinu ČEZ i proto, abychom si udr-želi nejen stávající zaměstnanecké vý-hody, ale i pracovní místa samotná.

Stanislav Forejtek ekolog, útvar ekologie a bezpečnost EHO, EPO a ETi, lokalita Tisová

Obávám se, že tohle nejsou žád-né vize. Jestli tohle neděláme

od samého začátku, nemáme na trhu co dělat. Proč se firmě přestalo dařit? Možná jen prochází standardním eko-nomickým cyklem, stejně jako každá jiná firma nebo i rodina. Věřím však, že pokud každý na svém pracoviš-ti zmobilizuje své já, tak se ve spojení s ostatními firma brzy vrátí na ztrácejí-cí se pozice. Základ je zdravý.

Michal Marek vedoucí odboru obchod Skupina ČEZ (úsek obchod), ČEZ iCT Services

Pohybujeme se v době, která je úsporami charakteristická. Svět

prošel hospodářskou krizí, snaha šetřit je zjevná v proklamacích politiků, a tak by bylo spíše překvapením, kdyby se to naší Skupiny nedotklo. Lépe začít včas, než bude opravdu krize, a tedy na všechno pozdě. Jako zaměstnan-ci ČEZ ICT Services mně navíc cíl ak-tivity přijde důvěrně známý. Od roku 2008 se nepřetržitě pohybujeme v prostředí optimalizace a snižování nákladů – prošli jsme fúzí dvou posky-tovatelů, týká se nás Transformace ICT v rámci programu Efektivita…

22

Alan SvobodaEnergetiku ohrožuje přílišná regulaceŘíká se, že má brilantní mozek a nos na dobrý obchod. A že právě jeho schopnosti velkou měrou přispěly k dosavadním úspěchům Skupiny. Platí také za tvrdého vyjednavače a řada lidí z něj má respekt. Představám o typickém obchodním řediteli Alan Svoboda plně vyhovuje.

Kdy budou známy ceny elektřiny pro příští rok? Naše ceny musíme zveřejnit do konce lis-topadu. Energetický regulační úřad do té doby zveřejní regulované složky tarifů. I když jednu jejich část už víceméně stanovila vlá-da zastropováním podpory obnovitelných zdrojů (OZE) a zadotováním zbytku z no-vých daní. U silové elektřiny počítáme opět s meziročním poklesem. Pokud by ostatní prodejci nakupovali stejně dobře jako my a nechtěli si ponechat větší marži, tak by mohli slevit ještě více než my, protože mo-mentálně nabízejí elektřinu o 10–15 % dráž než ČEZ Prodej.

Jaká je teď cena elektřiny?Pro český trh je to kolem 46 eur za MWh v celoročním pásmu. Tak nízká cena tu byla naposledy někdy v roce 2007.

Důvodem je světová ekonomická krize? Ta je hlavní příčinou. Způsobila pokles cen palivových vstupů – uhlí, plynu, povolenek CO2 – a také spotřeby elektřiny. Zdroje, kte-ré původně byly zapotřebí v krátké době, teď dlouho chybět nebudou. A možná ne-budou chybět vůbec. Na trh se totiž tlačí elektřina z OZE, která může, pokud budou naplněny ambiciózní cíle EU, do značné míry vytlačit konvenční energetiku.

To by změnilo celé energetické odvětví… Přesně tak. Pak se může stát, že budou plány na výstavbu jakýchkoliv konvenčních

zdrojů včetně jaderné energetiky zpoždě-ny či zcela ohroženy. Cenu elektřiny na trhu totiž nestanovuje náklad, za který se vypla-tí postavit a provozovat nové zdroje. Tvoří ji tzv. cena závěrné elektrárny, tedy toho po-sledního zdroje, který ještě musí vyrábět, aby byla uspokojena poptávka. Pokud na-roste objem výroby z elektráren, které žijí z dotací, tedy například z OZE, mohou být ceny elektřiny velmi nízké. A k tomu bude docházet čím dál častěji. Toto riziko jsme museli promítnout do našich dalších úvah o rozvoji výrobního portfolia. Řadu projektů nejen v ČR, ale v celém regionu jsme proto odložili nebo pozastavili.

Ceny elektřiny negativně ovlivňuje i pád cen plynu. I za to může krize? Ano, důsledkem krize klesla spotřeba, aniž by klesla těžba, spíše naopak. Takže

plynu je nyní přebytek. Mohou za to nové technologie na jeho těžbu z břidlic, kterých jsou celosvětově obrovské zásoby, hlav-ně v USA, a masivní zavedení technologie zkapalňování a přepravy plynu v tankerech do všech kontinentů. Trh s plynem se navíc zásadně změnil. Před krizí býval napojen na cenu ropy a prodáván na bázi dlouho-dobých kontraktů. Teď se s ním obchodu-je samostatně a jeho cena je hluboko pod tou někdejší vazbou na ropu. Plynové zdro-je tak vytlačují uhelnou výrobu, čímž dále klesá i objem emisí CO2. Proto také kles-ly ceny emisních povolenek. Cena elektři-ny už tedy není tak citlivá na ceny ropy ani uhlí, ale na ceny plynu. Při globálním převi-

Obnovitelné zdroje mohou vytlačit konvenční energetiku

23 rozhovor text: Petr Holubfoto: Petr Hejna, Hynek Glos

24

su nabídky jsou vyhlídky na silný růst cen plynu nevalné.

Takže investice do nových plynových elektráren se teď nevyplatí?Momentálně negenerují plynové ani čer-nouhelné elektrárny zajímavou marži. Roz-hodování o nové investici ale není založe-no na dnešním stavu, nýbrž na odhadu, jak se bude energetika vyvíjet příštích až 40 let. Optikou dnešní situace je těžké vi-dět v budoucnosti výrazné impulzy pro in-vestování do klasických nových zdrojů; spí-še do těch obnovitelných, jejichž zisk je garantovaný dotacemi regulátora. Neumím si ale představit energetiku, kde by nebyl pro klasické zdroje žádný prostor.

Je tahle doba nepříznivá i pro jaderné zdroje? Už běžící jaderné elektrárny jsou výborné zdroje, protože jde prakticky celá cena elek-třiny do hrubé marže. Variabilní náklady na výrobu jsou totiž minimální. A investiční ho-rizont pro nové jaderné bloky je tak dlouhý, že dělat závěry pro jadernou investici na zá-kladě současných cen elektřiny nebo regula-ce nedává smysl. Podstatnější je zvážit, kam až poroste podíl dotovaných OZE na výrobě a jak se bude dál vyvíjet systém obchodová-ní s povolenkami. Pokud vyzní do ztracena…

To se může stát?Kdyby přestal být tím mechanizmem, kte-rým chce EU dosáhnout snížení emisí, sta-ne se napřed jen herním polem pro tradery bez efektu na snížení emisí a časem může ztratit na významu úplně. Pak by to mohlo vést i k ohrožení návratnosti investic do ja-derného zdroje, protože v cenách elektři-ny by nebyla promítnuta cena povolenek na emise, které jaderky neprodukují. To je totiž jejich největší konkurenční výhoda oproti vý-robě z uhlí nebo plynu.

Když bude plyn dále klesat, může s se-bou strhnout i cenu elektřiny?

To se už stalo. Ceny elektřiny spadly hlav-ně díky plynu. Od jara šel plyn opět tro-chu nahoru. Ale kromě levného plynu a lev-ných povolenek je tu i rostoucí kapacita OZE. Ta z nákladové křivky výrobních zdro-jů vytlačuje vše ostatní. Už vloni bylo v Ně-mecku dlouhé období, kdy ceny elektřiny na trhu byly prakticky nulové nebo dokon-ce záporné, protože bylo tolik elektřiny z vě-tru, že žádné další zdroje nemohly vyrábět. Ve Španělsku se to už stává běžně, proto-že tam víc než polovina instalované kapaci-ty pochází právě z OZE. A je-li po významné období v roce cena elektřiny na nule, pak i když někdo prodává nebo kupuje elektři-nu dlouho dopředu, už začíná kalkulovat s tím, že elektřina bude levnější, protože re-

álné ceny odvozené od cen plynu a povo-lenek budou určovat cenu jen v části roku. Ve zbylém čase budou tím určujícím činite-lem ceny na úrovni nákladů jádra nebo do-konce nuly, kam je stlačí fotovoltaické nebo větrné elektrárny. Toto je největší hrozba pro vývoj cen elektřiny, protože vydělávat budou jen ti, co postavili OZE založené na dota-cích. A zaplatí to zákazníci.

Takže největším problémem dneška jsou obnovitelné zdroje? Hlavně to, jak neefektivně jsou dnes v Ev-ropě uváděny do energetické soustavy. Ne-existují celoevropská regulační pravidla, jen 27 národních dotačních systémů. Pak se staví fotovoltaiky tam, kde většinu času slun-ce ani nevyleze, a větrníky v místech, kde nefouká.

Prosím?! Dotace jsou kalkulovány podle celkových klimatických podmínek dané země. Takže třeba u nás je fotovoltaika počítána na zá-kladě průměrného slunečního svitu v ČR, a ne podle situace ve slunné Itálii nebo Špa-nělsku. Stejně je tomu u větru.

Šlo by to řešit jinak?

Mohl být zaveden například zelený certifi-kát, obchodovatelný v celé unii. Jeho cena by pak určovala, které OZE a v jakých ze-mích má smysl stavět. EU by řekla, kolik jich chce mít v systému, a každý, kdo by z nich vyráběl, by získal zelený certifikát. Každý do-davatel koncovým spotřebitelům by pak mu-sel prokázat, že pořídil na trhu spolu s elek-třinou i adekvátní počet zelených certifikátů. Pak by se stavěly OZE skutečně jen tam, kde to je ekonomicky smysluplné a pro zá-kazníky nejméně finančně bolestivé.

Bude v Evropě v roce 2020 pocházet 20 % spotřebované energie z obnovi-telných zdrojů? Doufám, že ne. Věřím, že vzniknou přiro-zené tlaky, které tomu zabrání. Například že zákazníci pocítí, jak moc zvednou cenu elektřiny dotace na OZE a dají najevo svůj odpor tolik připlácet. Nebo že to nezvlád-nou pojmout přenosové sítě. Rozvoj sítí je totiž daleko pomalejší, než když někdo s pomocí štědrých dotací a předem ume-tené cesty dostává impulz k rychlé výstav-bě OZE.

Vy asi nejste příznivcem obnovitelných zdrojů…O tom to není. Ale ke splnění uvedeného cíle musí přispět logicky nejvíc energetika. Takže v ní to nebude 20 %, ale kolem 34 %. A protože OZE mají velmi nízké využití bě-hem roku, tak abyste z nich vyrobil třetinu elektřiny v celé EU, musí narůst jejich výkon až do úrovně kolem dvou třetin celkového stávajícího instalovaného výkonu v energe-tice. Startovní čára je teď velmi nízká, takže prakticky všechno, co se v evropské ener-getice do roku 2020 postaví, budou jen OZE. Objem dotací s tím spojený se drama-ticky promítne do ceny elektřiny pro konco-vé spotřebitele. Konečný účet za elektřinu může být dvakrát i třikrát vyšší než dnes.

Co se stane, když některá země ten li-mit nesplní?Patrně nic. Bylo by proto lepší, kdyby byl stanoven nějaký rozumnější termín, třeba rok 2030. A daleko významnější roli v plně-ní cíle by mělo hrát jádro a cena povolenek CO2. Jedna studie říká, že kdyby se zruši-ly všechny dotace na OZE v Evropě a místo toho se dosáhlo toho, že povolenky CO2 bu-dou stát kolem 30 eur, což není daleko od toho, s čím trh dříve počítal, tak by prakticky polovina evropského cíle v OZE byla splni-

Naše zákaznické služby jsou už dnes vzorem pro ostatní

25

telná i bez jejich explicitní dotace. A do roku 2020 by se technologie OZE zlepšily nato-lik, že při stejné ceně 30 eur za povolenku by se jen díky motivaci na úsporu CO2 do-sáhlo i těch druhých 50 % cíle. A navíc by trh s CO2 opět nabyl ztracenou kredibilitu.

A co opatření, která se teď chysta-jí u nás? Například daň z fotovoltaik či povolenek?Kdyby fotovoltaickou daň politici představi-li už na počátku roku, tak by zřejmě žádná banka nikomu nepůjčila a sluneční elektrár-ny by se vůbec nepostavily. Teď bude pro vládu složité obhájit nejen legalitu nových daní, ale především kredibilitu v očích inves-torů do české ekonomiky obecně. Retro-spektivní zásahy investory totiž vždy znejistí. Do tržních mechanizmů prostě čím dál víc zasahují různá regulatorní opatření na úrov-ni EU i ČR, která se nedají plánovat. To zvy-šuje investiční rizika.

Můžete uvést další příklady?V EU vládla euforie z toho, že trhy s elektři-nou budou zcela propojeny a integrovány. Některé státy si přesto prosadily národní le-gislativu, která ta evropská nařízení porušo-vala, ale přesto platila dostatečně dlouho na to, aby změnila fungování trhu. Bohužel to není jen Francie, ale také Bulharsko, Ma-ďarsko a Polsko. Nebo snižování emisí CO2, které EU nejdříve preferovala jako hlavní ná-stroj ke zlepšení životního prostředí a odvrá-cení hrozby globálního oteplení. Teď se ale do popředí dostávají přímo dotované OZE, což je v konci mnohem dražší metoda k do-sažení téhož. A objevují se i snahy o zave-dení další regulace samotných trhů s elek-třinou.

Co má být jejím cílem?Je představována v líbivém hávu zvýšení transparentnosti a zabránění spekulacím a rozkolísání trhu. To jsou správné cíle, ale zcela nevhodné prostředky. Každý obchod-ník by musel získat licenci stejného typu, jako dnes mají banky, a mohl by obchodo-vat jen na jedné platformě. V tom případě by obchod s elektřinou skončil, za těchto podmínek by totiž nikdo nechtěl respektive nemohl by si dovolit obchodovat.

Méně pesimisticky: jak se zlepšila úro-veň naší zákaznické obsluhy? Před třemi lety jsme si vytkli jasný cíl: být nejlepším poskytovatelem zákaznických

služeb v ČR. Do vínku jsme si dali tři hes-la – dostupnost, profesionalitu, vstřícnost. Ve všech těchto dimenzích jsme dosáhli vý-razného zlepšení. Naše zákaznické služby jsme posunuli na úroveň, která je vzorem pro další energetiky i pro jiná odvětví v ČR. Důkazem je řada mezinárodních ocenění, která ČEZ Zákaznické služby za poslední rok posbíraly. Excelentní služby nám pomá-hají udržet naše zákazníky i v prostředí sílí-cí konkurence – samozřejmě v kombinaci s výhodnými cenami elektřiny.

Někteří zákazníci od nás ale i přesto odcházejí…A jiní zase přicházejí. V segmentu domác-ností a malých podnikatelů jsme pořád líd-rem trhu. A daří se nám rychle získávat po-zice v plynu. Už míříme k 60 000 zákazníků do konce roku a já věřím, že toto tempo růs-tu udržíme i v roce příštím.

A co velké firmy? O střední a velké zákazníky se vede obrov-ský konkurenční boj. Pro vstup do toho-to podnikání jsou totiž velmi nízké bariéry. Pro malé s. r. o. není problém vsadit na to, že ceny elektřiny půjdou nějakým směrem, „podseknout“ nabídku a čekat, že pozdě-ji levně nakoupí. Když se mu to podaří, vy-dělá, když ne, tak třeba zkrachuje. A za pár měsíců se objeví pod nějakým jiným jmé-nem a jede dál. To jsou praktiky, které si vel-cí hráči nemohou dovolit. A dokud trh ne-pocítí rozdíl mezi zavedeným spolehlivým dodavatelem s individuální obsluhou a „ga-rážovým s. r. o.“, budeme se odlivu zákazní-ků bránit jen obtížně.

Takže se s tím nedá nic dělat? Samozřejmě hledáme nové cesty a produk-ty. Stále více provazujeme nabídky konco-vému trhu přímo s cenami na burze. V kon-ci je to ale boj o velmi malou marži, takže i když tady prohrajeme, není ekonomický dopad do výsledku dramatický. Lidé si čas-to spojují ztrátu podílu na prodeji firemním zákazníkům s tím, že neprodáme elektřinu z vlastní výroby, a o to méně proto vyrobí-me. Tak to rozhodně není! Z výroby dodává-me na velkoobchodní trh, který pojme za tr-hem dané ceny jakýkoliv objem výroby bez ohledu na to, kolik si z toho trhu koupím zpět na dodávku koncovým zákazníkům. Musíme rozlišovat výrobní marži vůči velko-obchodnímu trhu a marži při prodeji konco-vým spotřebitelům.

Alan Svoboda

Vzděláníg Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plznig Univezita v Kansas City, Missouri, USAg tituly MBA ve financích a MA v ekonomiig postgraduální titul Chartered Financial Analyst (CFA)

Kariérag Merrill Lynch v USA (1994–1995)g poradce u McKinsey (1995–2004) s přestávkou, kdy pracoval jako finanční ředitel a místopředseda představenstva ZČE, a. s. (1998–1999)g ředitel divize obchod ČEZ, a. s. (od dubna 2004)g místopředseda dozorčích rad ČEZ Prodej a ČEZ Zákaznické službyg člen předsednictva evropského sdružení energetických společností Eurelectricg člen vedení evropského sdružení energetických obchodníků EFETg člen akademické rady Podnikohospodářské fakulty VŠE a vědeckopedagogické rady Institutu ekonomických studií na FSV UK

Rodinamanželka Markéta (lékařka), tři děti – Laura (6), Sebastian (4) a Kristián (2)

Koníčkyrodina, sport, umění, architektura, technologie inteligentních domů

26 bez hranic text: Pavel Pošusta, Ivana Sixtováfoto: archiv

V Albánii s novou tváří – CEZ ShpërndarjeJiž za necelý rok a půl od loňského jara, kdy ČEZ, a. s., odkoupil od albánského státu většinový podíl v tamní distribuční společnosti, dokázal český management v Albánii úspěšně aplikovat zkušenosti nasbírané během transformace předcházejících zahraničních akvizic. Symbolem radikálních proměn původní společnosti se stala i nedávná změna jejího jména na CEZ Shpërndarje, Sh.a.

„Za tuto krátkou dobu zde došlo k výrazné-mu zefektivnění provozu, posunu k zákaz-nicky orientované společnosti, k přiblíže-ní se evropským standardům i k rychlému zlepšení ekonomických parametrů. To se následně promítlo do provozního zisku, který bude tento rok poprvé za celou dobu existence společnosti kladný,“ konstatoval Tomáš Pleskač, ředitel divize international.

Na rozdíl od našich ostatních zahranič-ních akvizic v oblasti distribuce je postave-ní Albánie výjimečné. Nákupem 76 % ak-cií státní společnosti Operatori i Sistemit te Shpërndarje, Sh.a. (OSSH), v květnu 2009 jsme se totiž stali majoritním vlastníkem distribuční sítě v celé zemi, tedy na území o rozloze více než 28 700 km2. V praxi to znamená, že obsluhujeme 1,1 milionu zá-kazníků, staráme se o 40 278 km sítí o na-pětí nižším než 22 kV a 1143 km sítí o na-pětí 35 kV a celkem o 165 transformačních stanic. Navíc jsme se stali vůbec největší společností v Albánii, což se odráží na na-šem unikátním postavení v tamní ekonomi-ce. Takovou roli nemá ve své zemi žádná jiná akvizice Skupiny ČEZ.

Složitý, ale perspektivní trhSpecifičnost Albánie však zároveň přináší řadu nemalých výzev. Tato převážně horna-tá země je považována za nejchudší v Evro-pě. V mnoha oblastech takřka neexistuje in-frastruktura, dostupnost některých služeb je zásadně omezena a mentalita a kultura oby-vatel se výrazně liší od té naší. Stav distri-buční sítě zároveň vyžadoval a vyžaduje vel-ké investice v krátké době. Na druhé straně je Albánie bezesporu perspektivní trh. Usi-luje o členství v EU a v budoucnu může na-bídnout řadu atraktivních příležitostí.

„Zatímco OSSH měla za rok 2009 ne-gativní ukazatel EBITDA ve výši 15 miliard

leků (zhruba 3 mld. Kč), podařilo se nám v rekordně krátkém čase společnost sta-bilizovat. Letošní EBITDA již bude v klad-ných číslech. Během zhruba devíti měsíců jsme provedli kompletní reorganizaci spo-lečnosti, kdy jsme rozbili dosavadní organi-zační strukturu založenou na lokálních ne-závislých ‚královstvích‘. Jednoznačně jsme organizačně oddělili distribuční a prodejní aktivity, zavedli jsme sdílené služby a vytvo-řili jsme nové, procesně orientované jed-notky dle zvyklostí Skupiny ČEZ. Reorga-nizace se tak zásadním způsobem dotkla všech v současnosti asi 5000 zaměstnan-ců,“ uvedl Josef Hejsek, country manažer Albánie. „Počet pracovníků byl dramatic-ky snížen o více než 20 %, tedy něco přes 1200 osob. V zemi, kde je běžnou a tole-rovanou praxí za elektřinu neplatit a kde síť vykazovala vysoké technické a netech-nické ztráty (34 % za rok 2009), se nám postupně daří situaci zlepšovat. Zvyšuje se výběr pohledávek, klesají ztráty – tech-nické i netechnické – v distribuční síti. Na-příklad díky novým standardům materiálu se jen v transformátorech daří snížit ztrá-ty o 15 %. V rekordním čase tří měsíců se nám podařilo implementovat korporátní systémy SAP a MyAvis a zavedli jsme sys-tém pro dálkové odečty Converge,“ dodal Josef Hejsek.

Cesta od OSSH k CEZ ShpërndarjeVýznamným předělem v životě naší albán-ské akvizice se stal letošní 1. říjen – od to-hoto data působí společnost pod novou firmou CEZ Shpërndarje, Sh.a. (albánsky distribuce). Zdaleka nejde jen o kosme-tickou změnu jména a loga, nýbrž o výraz toho, že nová společnost za sebou zane-chává filozofii „staré“ společnosti OSSH

a plně nastupuje cestu standardů a hod-not Skupiny ČEZ. Proces rebrandingu, který byl zahájen v polovině roku, má tak zásadním způsobem změnit pohled zákaz-níků a albánské veřejnosti na společnost. CEZ Shpërndarje má být nově vnímána jako soukromá společnost patřící do Sku-piny ČEZ a jako společnost, která je záru-kou kvalitních služeb a péče o zákazníky. To jsou aspekty a přístupy, se kterými se v minulosti albánský zákazník vůbec nese-tkával.

Vytváření nové tváře společnosti pod lo-gem Skupiny ČEZ nebyl v albánském kon-textu jednoduchý proces, i zdánlivě běž-né věci leckdy působily místním výrobcům problémy.

Rebranding je spojen s rozsáhlou me-diální kampaní. Kromě jiného se v nejvý-znamnějších televizních kanálech vysílají dva reklamní spoty – první představuje al-bánské veřejnosti Skupinu ČEZ, druhý je zaměřen na zlepšení platební morálky zá-kazníků. Intenzivní komunikační kampaň směřuje také dovnitř společnosti ke všem zaměstnancům CEZ Shpërndarje.

27

Služby pro zákazníkyNezůstalo pouze u změny „navenek“. V rámci rebrandingu bylo představeno ně-kolik zásadních novinek v oblasti zákaz-nických služeb. Bylo otevřeno úplně prv-ní zákaznické centrum v Tiraně, plánuje se otevření dalších čtyřiceti center po celé Al-bánii. Nová, přehlednější faktura byla po-prvé v historii země zákazníkům zaslána domů v obálce. Zrekonstruovaný a zmo-dernizovaný cash point v Tiraně zároveň zahájil projekt optimalizace a modernizace všech cash pointů po celé zemi. Nově byla zavedena i linka zákaznické podpory, před-staveny nové platební formy (například pro-střednictvím elektronického bankovnictví) a oficiálně spuštěna nová webová stránka společnosti.

„Nové služby, péče o zákazníky a změ-ny v procesu fakturace už nesou své ovoce – společnost během posledních týdnů za-znamenala zvýšený počet uhrazených po-hledávek. Rozumně vynaložené náklady nepřekročily stanovený plán, realizovaný rebranding naopak povede k významným úsporám nákladů,“ uvedl v této souvislos-

ti Martin Pacovský, ředitel útvaru zahranič-ních majetkových účastí.

Přenos know-how Významným faktorem rychlé stabiliza-ce společnosti je vedle zkušeností české-ho manažerského týmu přenos know-how. „Úzce spolupracujeme s experty z celé Skupiny ČEZ a z ostatních zahraničních akvizic, zejména Rumunska a Bulharska. Jde například o implementaci systémů SAP, Converge a MyAvis či nastavení pro-cesů v distribuci, kdy se albánský střední management školil v Rumunsku,“ doplnil Jaroslav Macek, provozní ředitel CEZ Alba-nia. „Díky našemu postavení v zemi máme rychlý a dobrý přístup ke všem důležitým institucím a osobám. S ministerstvem ener-getiky mj. spolupracujeme na přípravě po-třebné základní legislativy a s regulátorem na vytvoření korektních pravidel pro rozvoj energetického trhu. Nicméně stejně jako jinde i v Albánii jsou ceny elektřiny citlivé téma a není jednoduché místní představite-le přesvědčit o vhodnosti některých postu-pů, které jsou jinde běžné,“ uzavřel Macek.

Nová budova fakturačního a zákaznického centra v Tiraně

VOK chystá nové služby

Elektronická komunikace se zákaz-níky se těší stále větší oblibě. Zeptali jsme se proto manažera naší Virtuál-ní obchodní kanceláře (VOK) Tomá-še Peška ze společnosti ČEZ Prodej, jaké novinky pro naše zákazníky VOK chystá.

Jsou naši zákazníci s VOK spoko-jeni?Jak ukázal náš zářijový průzkum ná-zorů zákazníků z řad domácnos-tí a maloodběratelů, více než 98 % z nich je s touto službou spokojeno. Chválí zejména přehlednost a intuitiv-nost ovládání stránek a možnost pří-stupu kdykoli a kdekoli.

Jaké požadavky řeší lidé přes VOK nejčastěji?Využívají zejména přístup k faktu-račním údajům a údajům o smlou-vě. A přímo on-line mohou řešit řadu změn – například změnu výše zálo-hy nebo způsobu placení, změnu kontaktní adresy, zadání samoode-čtu atd.

A co klienti naopak postrádají?Zejména přehled odečtů měřidla, si-mulace fakturované částky kdyko-liv během roku či možnost uzavření smlouvy na plyn, který je od června v portfoliu našich produktů. Na těch-to oblastech aktuálně pracujeme. Už brzy spustíme ve VOK i plyn, dále jsme zapracovali na snadnější regis-traci při zapomenutí hesla do aplika-ce a chystáme i přehled odečtů. Martina Sejkorová

trh

28 text: Eva Štefkováfoto: archivlidé

Rekordní zájem o program ČEZ PotentialsLetos již pošesté nabídla Skupina ČEZ vybraným absolventům vysokých škol účast v ročním rozvojovém trainee programu ČEZ Potentials. Ten si klade za cíl připravit jeho účastníky na samostatnou expertní dráhu ve Skupině ČEZ. Do le-tošního ročníku se přihlásilo rekordních 278 kandidátů, což je téměř dvojnásobek loňského počtu.

Pět nových účastníků programu bude pů-sobit v divizi výkonného ředitele (Praha) v útvaru nákup režijních služeb a materiálu a v útvaru projektová kancelář, dále v divi-zi investice (ETE) v útvaru inženýring, v divi-zi výroba (EDU) v útvaru analýzy výkonnosti údržby a v divizi distribuce (Praha) v útvaru kvalita služeb.

Účastníci minulého ročníku slavnost-ně ukončili program ČEZ Potentials 30. září a hned od 1. října nalezli stálé pracov-ní uplatnění v divizi investice v útvaru ad-ministrace projektů a projektové týmy re-alizace, v útvaru čisté technologie v divizi obchod a v dceřiné společnosti ČEZ Distri-buce v úseku obnova sítí.

A jak uplynulý rok viděli samotní ČEZ Potentials? „Měl jsem přístup k aktivitám, ke kterým se běžně zaměstnanec nedo-stane – zúčastnil jsem se různých semi-nářů, exkurzí na elektrárnách, byl jsem i na CMM,“ uvedl Tomáš Hromek, jeden z pětice účastníků již uzavřeného ročníku. „Pracoval jsem v ČEZ Distribuci v úseku

obnova sítí a zabýval se opatřeními k op-timalizaci investic a k zefektivnění hodno-cení. Dalo mi to hodně do mého vlastní-ho startu.“ Podobně to vidí i jeho kolega Tomáš Knespl: „Jako trainee jsem praco-val v divizi obchod, útvar čisté technolo-gie, konkrétně na projektu Elektromobili-ta. Jsem rád, že mohu pracovat s novými technologiemi – jsou pro veřejnost hodně zajímavým tématem a posilují roli ČEZ jako technologického lídra.“

Pozitivně hodnotí práci ČEZ Potentials také jeden z jejich garantů, vedoucí útva-ru projektové týmy přípravy z divize inves-tice Petr Poloček: „V našem útvaru praco-vali dva ‚čezpoťáci‘, kteří se velmi rychle začlenili do práce. Jaroslav Krajňák nabíral zkušenosti na stavbě v Ledvicích, kde se věnoval a dále věnuje především zajištění kvality, dnes již ‚v dresu‘ útvaru realizace in-vestic. Marie Těhlová byla svými znalostmi v oblasti financování velkým přínosem pro naše turecké projekty a dnes je už platnou členkou týmu pro přípravu výstavby ETE.“

Šance pro operátoraNa JE Temelín proběhla 7. a 8. října pi-lotní akce Šance pro operátora. Jejím cí-lem bylo oslovit s nabídkou práce v pozici operátor sekundárního okruhu poten-ciální zájemce z řad pracujících v tech-nických oborech. Z 20 přihlášených zá-jemců bylo vybráno šest, kteří splňovali požadovaná kritéria. Na Temelín nakonec přijelo pět z nich. Účastníci se podívali do samotných útrob Temelína a dozvěděli se mnoho zajímavých informací. Vyzkoušeli si také psychodiagnostické testy, kterými musí projít každý uchazeč na pozici ope-rátora sekundárního okruhu. Požadavky splnil jen jeden z účastníků, dva další mo-hou aspirovat na jinou technickou pozici v rámci JE. Dva uchazeči testy neprošli.Martin Máca

Nová stipendia pro vysokoškolákySkupina ČEZ již několik let spolupracu-je s talentovanými studenty technických vysokých škol, a to převážně strojních a elektrotechnických fakult nebo fakul-ty jaderného a fyzikálního inženýrství. Si-tuace na trhu práce se stále mění a rok od roku klesá počet kvalitních uchaze-čů o práci s technickým vzděláním. ČEZ proto na podzim spustil nový stipendij-ní program s názvem Vysokoškolák. Na-hradí populární stipendijní program Baka-lář, který byl určen výhradně pro zájemce o jadernou energetiku. Jeho součás-tí byla nabídka pracovního uplatnění pro absolventy s bakalářským titulem, a to na pozici operátora sekundárního okru-hu v JE Dukovany. Vysokoškolák otevírá příležitosti pro studenty prakticky všech oborů spojených s energetikou. Po stu-diu mohou absolventi najít uplatnění v ja-derných i klasických elektrárnách nebo v oblasti distribuce. Získat stipendium je možné již od prvního ročníku VŠ. U všech zájemců se i nadále předpokládají výkon-nostní a osobnostní předpoklady, výbor-ný zdravotní stav a studijní prospěch i hlu-boký zájem o energetiku. Martin Máca

ČEZ Potentials 2009/2010: Jozef Bodnár, Jaroslav Krajňák, Marie Těhlová, Tomáš Knespl a Tomáš Hromek (zleva)

Více na www.kdejinde.cz

29

Změny ve vedení tří dceřiných společnostíS účinností od 1. listopadu došlo k personálním změnám na manažerských pozi-cích ve vedení dceřiných společností odborné oblasti distribuce.

Generálním ředitelem společnosti ČEZ Mě-ření se stal Filip Secký, dosavadní ředitel úseku obnova sítí ČEZ Distribuce. Ve funk-ci vystřídá Přemysla Vániše, který v rámci ČEZ Měření přechází na pozici provozně--technického ředitele.

Pozici ředitele úseku obnova sítí v ČEZ Distribuci přebírá Václav Purkar, dosud ředitel úseku vn, nn v ČEZ Distribučních službách. Na místo po Václavu Purkaro-vi nastupuje Jiří Ševčík, který působil jako provozně-technický ředitel ČEZ Měření.

text: Gabriela Pátkováfoto: archivlidé

Přemysl Vánišje absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, katedry ekonomiky a řízení energetiky. V letech 1981 až 2005 působil na různých technických a manažerských pozicích ve VČE. Od 2. 2. 2005 byl jednatelem společ-nosti ČEZ Měření, od 1. 6. stejného roku i jejím generál-ním ředitelem.

Filip Seckýje absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, oboru výroba a rozvod elektrické energie. Od roku 1993 působil na různých technických a manažerských pozicích v SČE, naposledy na pozici vedoucího oddělení ekonomi-ka sítí. V ČEZ Distribuci zastával od jejího vzniku v březnu 2005 pozici ředitele úseku obnova sítí.

Václav Purkarje absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, oboru silnoproudá elektrotechnika. V roce 1996 nastou-pil do ZČE, kde naposledy pracoval jako vedoucí odbo-ru provozu a poruchové služby. V ČEZ Distribučních služ-bách zastával od jejich vzniku pozici vedoucího odboru provozu a poruchové služby v regionu Západ a od čer-vence 2009 pozici ředitele úseku vn, nn.

Jiří Ševčíkje absolventem Fakulty elektroenergetiky VŠB-TU Os-trava, oboru silnoproudá elektrotechnika. V letech 1996–2005 pracoval v SME na různých technických a manažerských pozicích, od roku 2005 v ČEZ Měření jako provozně-technický ředitel.

Návrh směrnice o jaderném odpadu

Evropská komise 3. listopadu předsta-vila návrh směrnice o nakládání s vy-hořelým jaderným palivem a radio-aktivním odpadem. Hlavním cílem návrhu je stanovit právně závazný a vy-mahatelný rámec na úrovni sedma-dvacítky, který zajistí, že členské státy budou uplatňovat bezpečnostní nor-my Mezinárodní agentury pro atomo-vou energii.

Návrh se týká veškerého vyhořelého jaderného paliva a civilního radioak-tivního odpadu a vztahuje se na celý proces nakládání s radioaktivním od-padem od jeho vzniku po konečné uložení. Podle návrhu by měly člen-ské státy do čtyř let od vstupu směrni-ce v platnost předložit národní plány, ve kterých mj. uvedou, kdy, kde a jak vybudují a budou spravovat konečná úložiště, jež mají zaručit splnění těch nejpřísnějších bezpečnostních norem. Návrh tedy nestanovuje konkrétní ter-mín pro vybudování úložišť. Primární zodpovědnost za nakládání s radioak-tivním odpadem budou mít držitelé li-cencí, odpad však nemůže být za úče-lem konečného uložení vyvážen mimo EU. Více členských států se podle ná-vrhu může dohodnout na společném využívání konečného úložiště na úze-mí jednoho z nich.

Součástí navrhované směrnice je také požadavek informovat veřejnost a umožnit jí podílet se na rozhodo-vání o bezpečném nakládání s jader-ným odpadem. V zemích, kde dosud ne existuje, má rovněž vzniknout ne-závislý orgán, který uděluje povolení k výstavbě úložišť a kontroluje jejich bezpečnost. Očekává se, že členské státy a Evropský parlament schválí ná-vrh Komise v průběhu příštího roku. Pokud se tak stane, zmíněné národ-ní plány by měly vzniknout do konce roku 2015. Václav Lebeda

energetika

30

3 4 11

tým

úspěšní pokračovatelé plynové miseTým Plyn retail

text: Roman Peterkafoto: archiv

Od června letošního roku nabízí ČEZ svým zákazníkům kromě elektřiny také plyn. Zpočátku jej dodával pouze velkoodběratelům. Velmi záhy však na práci týmu Plyn, který pod vedením Martina Ludvíka rozhýbal dodávku nové komodity v portfoliu Skupiny ČEZ klientele z korporátního segmentu, navázal tým Plyn retail pod vedením Ludmily Šebestové.

Cílem týmu Ludmily Šebestové bylo dovést plyn i k zákazníkům z řad malých podnika-telů a domácností. A podařilo se – v průbě-hu léta byly uzavřeny první smlouvy a zhru-ba od října (v některých případech i dříve) už dodávky plynu běží „naostro“.

Projekt Plyn retail stále ještě formálně funguje na projektové bázi – stále je sle-dován a vyhodnocován. Aktivně se však tým již neschází a většina jeho členů se v současné době společně soustředí na slovenský trh. „Aktivity spojené s nabíd-kou a prodejem plynu už od srpna pře-šly do liniového řízení společnosti ČEZ Zákaznické služby, která zajišťuje akvizi-ci i obsluhu nových zákazníků,“ říká ma-nažerka útvaru řízení back office společ-nosti ČEZ Prodej a vedoucí projektového týmu Plyn retail Ludmila Šebestová.

Zákazníků se zájmem o využití mož-nosti dodávky plynu od ČEZ přibývá, nyní jich je zhruba 48 000 a lze očekávat, že do konce roku se jejich počet zakulatí na úctyhodných 60 000, možná i více. Tomu by na začátku asi nikdo nevěřil. „Množ-ství zákazníků, které se podařilo z řad maloodběratelů získat, výrazně překo-nalo naše původní očekávání,“ přiznává Ludmila Šebestová. „Původně jsme od-hadovali, že bychom mohli získat do kon-ce roku 25 000 zákazníků – tohoto počtu jsme ale dosáhli už během letní dvoumě-síční kampaně,“ dodává.

Složitý startRozjezd projektu dodávky plynu pro

domácnosti a malé podniky přitom ne-byl vůbec jednoduchý. Tým se musel vy-pořádat nejen se specifiky retailového trhu, který klade v porovnání s korporát-ním trhem vyšší nároky na zajištění do-statečné kapacity obslužného personálu, ale i se změnami původního zadání, jež si vyžádal rychle se měnící trh komodit. „Původní zadání počítalo pouze s interní kampaní cílenou výhradně na potenciál-ní zákazníky z řad zaměstnanců Skupiny ČEZ, nakonec padlo rozhodnutí zamě-řit se i na potenciální zákazníky zvenčí a interní kampaň se změnila v plošný roll out,“ vzpomíná Ludmila Šebestová.

Než se ale začalo s akvizicí zákazní-ků uvnitř i vně Skupiny, bylo nutné vše dobře připravit. „Nejdříve jsme museli zmapovat a popsat všechny procesy od okamžiku podepsání smlouvy se zákaz-níkem přes celý proces změny dodava-tele až po přijetí odečtu, fakturaci a při-jetí platby,“ popisuje Ludmila Šebestová. Zmapované a popsané procesy bylo nut-né zpracovat do metodik pro obsluhu, ale také detailně rozpracovat do tzv. cí-lového konceptu, podle kterého je upra-ven informační systém SAP. Dalším kro-kem je vyškolit odpovídajícím způsobem obsluhu zákazníků, aby uměla s nový-mi funkcionalitami i novou komoditou

31

1

2

5 6 7 8

910

12 13 14 15 16 17 18

pracovat. „Pracovníci ČEZ Zákaznické služby pak sehráli rozhodující roli nejen v průběhu letní kampaně v červnu a čer-venci, ale i poté – nyní to jsou právě oni, kdo v největší míře zajišťuje akvizici no-vých zákazníků. A ukázalo se, že při pl-nění tohoto úkolu si vedou více než dob-ře,“ říká Ludmila Šebestová.

Na jedné lodiV současné chvíli už je zajištění prodeje plynu plně v rukou zaměstnanců ze spo-lečnosti ČEZ Zákaznické služby pod stra-tegickým a koncepčním vedením manaže-rů ČEZ Prodej – Retail. V době, kdy vše fungovalo na projektové bázi, ale muse-li v projektovém týmu spojit síly lidé z růz-

ných útvarů i z několika společností Sku-piny ČEZ – ČEZ, a. s., ČEZ Prodej a ČEZ Zákaznické služby. Co útvar, to trochu jiný pohled na problematiku – a tím pádem občas i odlišný názor na správné řeše-ní. Času však při přípravě dodávky plynu pro retailový segment nebylo rozhodně na-zbyt, spíš chyběl. „Naštěstí všichni členové týmu záhy pochopili, že pokud nebudeme spolupracovat a informovat se vzájemně i o naprostých maličkostech, nezvládneme to. A musím říct, že všichni táhli za jeden provaz,“ pochvaluje si Ludmila Šebestová.

Podporu cítila i mimo samotný projektový tým. „Každý chtěl přispět svým dílem k úspě-chu projektu – když jsem potřebovala napří-klad od daňařů poradit, jak by měla vypadat určitá kolonka na faktuře, nemusela jsem ani psát, že potřebuji informaci do druhého dne, a dostala jsem ji obratem,“ doplňuje.

Hmatatelným důkazem úspěchu celé-ho projektu může být pro Ludmilu Šebes-tovou a její kolegy z týmu Plyn retail kromě čísel o počtech nových zákazníků, která jsou více než příznivá, i zisk letošní CEO Award pro kolektiv, který nejvíce přispěl k růstu Skupiny ČEZ. „Skutečnost, že jsme byli na cenu nominováni, mě samozřejmě velice potěšila, a když byl náš tým vyhlášen jako vítězný, musím přiznat, že jsem cítila dojetí,“ prozrazuje. „Přála jsem to hlavně všem kolegyním a kolegům z projektového týmu – všichni odvedli velký kus práce.“

Alan Svoboda ředitel divize obchod, ČEZ, a. s.

Ludmila Šebestová ČEZ Prodej, vedoucí projektu

Marek Sehnal ČEZ Prodej, specialista na plyn pro korporátní zákazníky

Eva Beková ČEZ Prodej, IT podpora

Jan Kašpar ČEZ Zákaznické služby, podpora obsluhy

Jaroslav Krahulík ČEZ Zákaznické služby, podpora obsluhy

Václav Doksanský ČEZ Prodej, oblast řízení obsluhy FO

Libor Seidl ČEZ Zákaznické služby, obsluha FO, zpracování a evidence smluv

Vladimír Holeček ČEZ Prodej, administrace projektu

David Šlajs ČEZ Prodej, oblast ICT

Zuzana Brzková ČEZ Prodej, procesy a metodiky

Marta Ctiborová ČEZ, a. s., interní komunikace

Helena Dyntarová ČEZ Prodej, řízení FO

Eva Hlaváčková ČEZ, a. s., strategická komunikace

Romana Mastná ČEZ Zákaznické služby, fakturace a pohledávky

Jitka Kortánová ČEZ Prodej, procesy a metodiky, smluvní dokumentace

Rostislav Válek ČEZ Zákaznické služby, implementace nové komodity do SAP

Milan Neubert ČEZ Prodej, ceníky, produkty a web

Šárka Samková ČEZ, a. s., interní komunikace

2

1

3 11

12

13

14

15

16

17

18

4

5

6

7

8

9

10

32 projekty text: Marie Dufkováfoto: WWA

Při kalamitách pomůže rádiová síť

Pohotovostní pracovníci ČEZ Distribu-ce a ČEZ Distribučních služeb se nyní mohou v případě kalamit a nefungující mobilní sítě spolehnout na vysílačky. Rádiovou síť vybudovala a provoz hla-sových služeb vysílacích stanic zajišťu-je společnost ČEZ ICT Services. Celá infrastruktura rádiové sítě je založena na vzájemné provázanosti tří technolo-gií – rádiové sítě, jež pokrývá regiony distribuční soustavy, IP telefonie a da-tové sítě, která tyto dva technologické světy propojuje.

Srdce celého systému tvoří dvě komu-nikační centra v Praze a Hradci Králo-vé, v nichž se nacházejí všechny řídicí i podpůrné technologické celky, jako je hlavní telefonní ústředna pro spo-jování hovorů z radiostanic na dispe-čerská pracoviště i pro spojování ho-vorů s okolními hlasovými sítěmi (jak s privátní sítí energetiky, tak s veřejný-mi sítěmi ostatních operátorů). Komu-nikační centra dále zajišťují nahrávání uskutečněných hovorů a jejich archi-vaci, je v nich umístěna i tzv. serverová farma pro řízení provozu radiostanic s radiogatewayi, přes něž je připojena rádiová síť do systému.

Vlastní rádiová síť začíná základnový-mi radiostanicemi, které komuniku-jí s převaděči na vyvýšených místech. Převaděč již umožňuje komunikaci s jednotlivými vozidly, popřípadě ruč-ními radiostanicemi dané oblasti. Cel-kový počet 120 převaděčů zajišťuje pokrytí všech regionů Skupiny ČEZ. Stávající infrastruktura je již připravena a kromě hlasové sítě může zajišťovat i datový provoz pro ovládání a sběr in-formací úsekových odpojovačů, trans-formačních stanic, popřípadě dalších prvků pro řízení distribuční sítě.Lucie Ehrlichová

Svým podpisem 12. října na 38. zasedá-ní Rady kvality ČR místopředseda předsta-venstva a výkonný ředitel ČEZ Daniel Be-neš přihlásil ČEZ k Chartě kvality. Tímto krokem jde ČEZ, pro nějž je politika kvality dlouhodobě samozřejmou součástí firemní politiky, příkladem ostatním energetickým společnostem i dalším komerčním subjek-tům. „Kvalitu vnímáme jako jednoznačné měřítko efektivnosti a účinnosti a klíčový faktor bezpečnosti, excelence a konkuren-ceschopnosti naší společnosti. Trvale pro ni vytváříme vhodné podmínky a vyžaduje-me odpovědnost každého zaměstnance,“ řekl Daniel Beneš.

Podpisem Charty kvality se signatář za-vazuje k:■ podpoře strategie a naplňování cílů Ná-

rodní politiky kvality,■ rozvoji výchovy a vzdělávání ke kvalitě,■ rozvoji chápání nástrojů a metod kvality,■ rozšiřování zkušeností a nejlepší praxe

v kvalitě a inovacích,■ podpoře dobrého jména české kvality,■ usilování o pokrok v kvalitě a inovacích.

ČEZ rovněž na zasedání Rady kvality ČR inicioval založení odborné sekce Kva-lita v energetice a stal se jejím gestorem. Předsedou sekce bude Daniel Jarchovský, manažer útvaru management kvality ČEZ, a. s. K hlavním cílům a prioritám pro nej-bližší období patří: ■ získání platformy pro řešení specific-

kých problémů v oblasti kvality a systé-mů řízení v oboru energetiky,

■ soulad s vládní politikou ČR, soulad s evropskými trendy, naplňování spole-čenského očekávání,

■ synergické efekty se společenskou od-povědností organizace,

■ lepší vnímání energetických společností ze strany veřejnosti,

■ koordinace s jinými odbornými sek-cemi, resp. koordinace energetického oboru.„Existence sekce Kvalita v energetice je

pro nás významná zejména kvůli jaderné energetice, kde je kvalita a bezpečnost pri-oritou,“ uvedl Vladimír Hlavinka, ředitel di-vize výroba Skupiny ČEZ.

Podepsali jsme Chartu kvalityČEZ je první tuzemskou energetickou společností, která se stala signatářem Charty kvality ČR.

Daniel Beneš a předseda Rady kvality ČR Robert Szurman při podpisu Charty kvality

33

Program Národní cena za společenskou odpovědnost každoročně vyhlašuje Rada kvality ČR. Jeho cílem je přispět k prosaze-ní a zviditelnění principů společenské od-povědnosti v ČR a veřejně ocenit ty firmy, které se hlásí k jejich plnění. Odborným ga-rantem programu je Česká společnost pro jakost. Prestižní ceny za kvalitní značku, služby či přístup k podnikání se vyhlašovaly v osmi kategoriích. Hodnotitelé ocenili kvali-tu 25 subjektů – malých i velkých firem, po-skytovatelů služeb i manažerů.

Ocenění potvrzuje, že ČEZ bere velmi vážně spoluzodpovědnost za stav prostředí, které nás všechny obklopuje. „Společenskou odpovědnost vnímáme jako klíč k udržitelné-mu úspěchu a je dlouhodobě zahrnuta ne-jen do našeho strategického plánování, ale i do každodenní činnosti všech našich za-městnanců,“ říká ředitelka útvaru komunika-ce Skupiny ČEZ Bohdana Horáčková.

Respektujeme standardyČEZ průběžně od roku 2003 sestavuje vlastní zprávy o společenské odpovědnos-ti a velké množství informací z dané oblasti také každoročně uvádí ve svých výročních zprávách.

„Naší účastí v programu Národní cena ČR za společenskou odpovědnost orga-

Naše společenská odpovědnost a filantropie byla oceněnaČEZ získal Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost v kategorii organizací nad 250 zaměstnanců. O den později jsme byli už posedmé v řadě vyhlášeni největším tuzemským firemním dárcem.

nizací dáváme najevo, že respektujeme platné standardy a metodiky a že chce-me být srovnáváni s ostatními společnost-mi ve všech třech pilířích – ekonomickém, environmentálním a sociálním. Součás-tí našich aktivit jsou vedle významné péče o vlastní zaměstnance a podnikovou kultu-ru aktivity výrazně přesahující rámec firmy, například aktivity na podporu populariza-ce technických oborů, na podporu technic-kých škol a vědy a výzkumu,“ informovala Hana Krbcová, ředitelka divize personalis-tika.

Vítěz Národní ceny za společenskou od-povědnost je schopen plnit kritéria Evrop-ské ceny za společenskou odpovědnost i získat auditorské osvědčení podle standar-du GRI, které je v současné době celosvě-tově uznávaným prestižním oceněním kon-ceptu společenské odpovědnosti.

Top Filantrop 2010Fórum dárců zveřejnilo 11. listopadu nový žebříček Top Filantrop 2010, který sleduje finanční i nefinanční příspěvky, jež firmy po-skytují na veřejně prospěšné projekty. Nej-větším dárcem se už posedmé stala Sku-pina ČEZ. Na dobročinné účely přispěla téměř 375 mil. Kč, což je o 114 mil. Kč více než před rokem.

Oranžové učebny do 21 škol

V grantovém programu Nadace ČEZ Oranžová učebna získalo letos peníze na moderní vybavení učeben přírodověd-ných a technických předmětů celkem 21 základních a středních škol. Celkem mezi ně byly rozděleny téměř 4 mil. Kč. Stu-denti a pedagogové se tak dočkají no-vých výukových simulátorů, speciální vý-početní techniky, interaktivních tabulí a dalších moderních výukových pomů-cek. Maximální částka jednoho příspěvku činí 200 000 Kč, v roce 2010 bylo přeroz-děleno celkem 3 898 872 Kč. „Podpo-ra vzdělávání je dlouhodobě význam-nou součástí strategie Skupiny ČEZ. Spolupracujeme se školami všech stup-ňů a snažíme se probudit zájem studen-tů o technické obory. Projekt Oranžová učebna vítám jako další významný krok k rozšíření této spolupráce,“ říká Bohda-na Horáčková, místopředsedkyně správní rady Nadace ČEZ. Pro velký zájem vyhlá-sí Nadace ČEZ na začátku příštího roku nové grantové řízení.Jana Štefánková

Oprava kaple ve Studenci

Jedním z mnoha projektů podpory měst a obcí v okolí Jaderné elektrárny Duko-vany byla také oprava a vybavení kap-le sv. Václava ve Studenci. Nadace ČEZ na ní přispěla částkou 200 000 Kč. Kaple byla 12. října slavnostně předána do uží-vání občanům. „Na věž kaple byly osaze-ny hodiny s elektrickým ovládáním zvonu, objekt získal i vkusné venkovní nasvíce-ní,“ řekl administrátor koněšínské farnos-ti Petr Holý. „K podobě vnitřních lavic nás inspirovala návštěva Izraele. Jsou nejen pěkné na pohled, ale i velmi praktické.“Jana Štefánková

text: Simona Kaňokováfoto: archivpomáháme

Cenu za společenskou odpovědnost převzala Hana Krb-cová 10. 11. od předsedy Senátu Přemysla Sobotky a prezidenta sdružení Korektní podnikání Jana Wiesnera

Původně Petra Sladká pracovala jako „ajťačka“ a byla tím, kdo aplikace, programy a informační systémy vytváří. Dnes „ajťákům“ při vývoji projektů z oblasti ICT velí v roli projektové manažerky. Místo programování hlídá, aby byly projekty hotové včas a podle požadavků zákazníka a aby byl dodržen rozpočet.

Zkušenost programátorky se Petře hodí. „Dokážu se lépe vcítit do problémů kole-gů a rozumím jejich pohledu na věc,“ říká. Její práce obnáší především spoustu ko-munikace – se zákazníkem, který má před-stavu, jak by měl požadovaný informační systém vypadat a co by měl umět, i s pro-gramátory, kteří dokážou v případě potře-by u kteréhokoli z těchto požadavků zdů-vodnit, proč to nepůjde. „Musím ale říct, že jsem zatím vždycky měla štěstí na spo-lupracovníky v projektovém týmu – nikdy nehledali výmluvy a vždy byli zapálení pro věc,“ podotýká Petra Sladká.

Do světa jedniček a nul se ponořila už během vysokoškolských studií – na fakul-tě aplikovaných věd v Plzni. „Původně jsem tam nešla kvůli počítačům, ale proto, že mě bavila matematika a tohle byla technicky za-měřená škola, která byla nejblíže,“ vysvětlu-je, co ji přivedlo k počítačům. Po škole pak pracovala zhruba rok v Domě techniky v Plz-ni jako správkyně sítě, zároveň měla na sta-rosti i vedení počítačových kurzů určených především pro lidi, kteří se chtěli naučit pra-covat s počítačem v rámci rekvalifikace. Pak začala pracovat pro Západočeskou energe-tiku. „Působila jsem ve společnosti, která pro ZČE zajišťovala IT podporu,“ vzpomíná. „Nějakou dobu jsem pak zastávala i provoz-ní pozici – postupně jsem si tak na vlastní kůži vyzkoušela všechny role, které teď mám zastoupeny v projektovém týmu,“ dodává.

V současnosti ji zaměstnává především projekt pro divizi personalistika, který řeší rozvoj funkcionalit SAP HR. „Jde o jeden ze sedmi nejsledovanějších projektů v rámci ČEZ ICT Services,“ podotýká.

Ve volném čase se Petra Sladká snaží věnovat rodině, protože během pracovní-ho týdne na ni, jak přiznává, moc času není. „Naštěstí s dětmi přes týden hodně pomá-hají babičky, jinak si to neumím předsta-vit. Manžel má taky hodně časově náročné povolání – jak jinak než v oboru IT, pracuje jako šéf vývoje,“ říká Petra Sladká s úsmě-vem. „Ale naštěstí v jiné firmě – nechtěla bych problémy z práce řešit ještě doma.“

Petra Sladkáprojektová manažerka ČEZ ICT Services

9:15Petra Sladká pracuje v Plzni. Většinu schůzek s kolegy z projektových týmů však má v Praze. Vyčlení si na ně celý den, do něhož se snaží soustředit maxi-mum jednání. Z Plzně vyráží kolem osmé, po deváté parkuje před budovou centrály v Duhové ulici.

9:30Krátce po příjezdu do Prahy ji čeká prv-ní ze série schůzek projektových týmů. „V poslední době se soustředím přede-vším na projekty z oblasti personalisti-ky,“ říká.

11:00V čase mezi schůzkami si Petra Sladká vy-řizuje e-maily – kancelář si nosí ve svém notebooku s sebou.

12:30Další schůzka se blíží – je čas přesunout se výtahem do správného patra.

16:45Maraton schůzek pokračuje. Po skonče-ní poslední schůzky je ještě třeba si urov-nat poznámky a ujasnit si v hlavě všechny vstřebané informace.

17:10Ještě cestou k autu vyřizuje Petra Slad-ká zmeškané hovory, které nestihla či ne-mohla během dne vzít. Pak vyráží směrem na plzeňskou dálnici.

34 den s text: Roman Peterkafoto: Michal Matyáš

36

Vodní elektrárna Černé jezeroPrvní přečerpávací vodní elektrárnu na území bývalého Československa najdeme v údolí pod Černým jezerem na Šumavě. Letos 6. prosince oslaví 80. narozeniny.

historie připravili: Jiří Běl, Miroslav Kubát, Kamil Neumayerfoto: archiv

Černé jezero lákalo odborníky svým hyd-roenergetickým potenciálem. Leží ve výš-ce 1008 m n. m., má povrch 18,7 ha, den-ní přítok vody 260 m3 a hloubku 40 m. Je největším přírodním jezerem v ČR. Pro vy-užití této energie byla počátkem 20. let 20. století vypracována řada studií. Zvítězil pro-jekt vrchního technického rady Zemské-ho úřadu v Praze Karla Koseka na výstav-bu první přečerpávací elektrárny v tehdejší ČSR.

Investor – Západočeské elektrárny, a. s., v Plzni – zadal v květnu 1929 provedení všech stavebních prací firmě Nejedlý a Ře-hák Praha, dodávku strojů Škodovým zá-vodům v Plzni a tlačného potrubí Železár-nám v Podbrezové na Slovensku. Přestože

se většina prací prováděla ručně, až 300 dělníků pracovalo velmi rychle. Výstavba trvala 21 měsíců a elektrárna byla do pro-vozu uvedena 6. prosince 1930.

Budova elektrárny stoj í ve výšce 728 m n. m. u spodní nádrže na řece Úhla-vě, celkový spád je 274 m. Vyrovnávací ko-mora (tzv. vodní zámek) je umístěna 30 m nad příjezdovou komunikací k Černému jezeru a má podobu železobetonové válco-vé věže o průměru 4 m a výšce 12 m. Tla-kové potrubí má celkovou délku 1007 m a je složeno ze 178 šestimetrových trub o průměru 600 mm nahoře a 550 mm ve spodní části. Je uloženo v hloubce 1,5 m a zajištěno kotevními betonovými bloky ve vzdálenosti 100 m. V dolní části je potrubí zahnuto v pravém úhlu, aby v případě po-ruchy vytékala voda přímo do spodní nádr-že mimo budovu elektrárny. Hráz na řece Úhlavě uzavírá spodní nádrž s obsahem 25 000 m3 s kolísáním 2 m a průměrným průtočným množství 240 l/sec. V budo-vě elektrárny je umístěna Peltonova turbí-na s výkonem 1600 kW pro množství vody 800 l/s a spád 247,7 m s oběžným kolem o průměru 850 mm.

Před několika lety byly v objektu elekt-rárny instalovány dva nové menší generá-tory, které ještě lépe využívají energii Čer-ného jezera.

Křížovka

37 křížovka37

Tajenka z říjnového čísla zní: Již od mládí je třeba mít před očima stáří. Autorem tohoto výroku je Lucilius. Z těch, kteří nám poslali správné znění tajenky, jsme vylosovali Petra Černíka (Ledvice), Květu Kurfiřtovou, Marii Lapkovou (Orlík), Ludmilu Měsíčkovou (Ho-donín) a Rostislava Pyše (Ostrava). Čeká je drobná odměna v podobě knihy. K dnešní křížovce prozradíme pouze část jména auto-ra výroku, jež zní Carus Titus. Jeho celé jméno získáte vyluštěním druhé tajenky, zatímco první tajenka obsahuje citát tohoto mysli-tele. Vyluštění tajenek zašlete do 7. prosince na ceznews@cez.cz nebo na adresu redakce.

SPLYNUTÍŘEK

ZAČÁTEK1. TAJENKY

PRIMÁT ODLÉVATZELENÝNEROST

PEŘEJPŘESTATDRŽET

ŘÍMSKÝMIČÍSL. 99

ZAKRSLÝSTROM(ŘÍDCE)

ŽIDOVSKÝKMEN

LÍHTENKÉ

VLÁKNOKÓD KUBY

DOMÁCKYISABELA

SPOLEČNĚPLETI-CHÁŘI

AMERICKÝLICHO-

KOPYTNÍK

2. TAJENKA

POKOLENÍ

PŘED-LOŽKA

OPĚRNÁHRADBA

1000 KG(SLOVEN.)

VESELKA

JEMENSKÉMĚSTO

POPRAVČÍ

SLOVEN-SKY „MÍČ“

POTŘEBAATLETA

ANGLICKY„INKOUST“

OSAHÁNÍ

KONEC1. TAJENKY

KUS UHLÍ

SŮL KYSE-LINY JODO-VODÍKOVÉ

RASA PSA

UMĚLÝJAZYK

VELKÁRÁNA

HAVAJSKÝOSTROV

PĚŠEC

ZAMÝŠLET

RAZÍTKO(OBECNĚ)

INDIÁNSKÝSTAN

IN. REŽIS.HELGEHO

INDICKÁHRA

OHONZDE

VENKOV(ZASTAR.)

SPZNÁCHODA

ČÁSTINÁBYTKU

AMERICKÝBÁSNÍK

PARKOVÝJEHLIČNAN

ŘECKÉPÍSMENO

OZDOBNÁSPONA

ZBAVITISLUPKY

KOTR-MELEC

DÁVNÝŠPANĚL

ZKR. SVĚ-TOVÉHO

KONGRESUSLOVÁKŮ

HLAVYKLÁŠTERŮ

LATINSKY„UMĚNÍ“

KOVOVÝPRVEK

INIC. TĚS-NOHLÍDKA

SLOVEN-SKÁ ŘEKA

SARMATI

BOXERSKÝÚDER

VELIKÁN

AFRICKÝHOLOKRKÝ

ČÁP

TOUŽEBNĚSI PŘÁT

ŠPANĚL.MĚSTO

ZÁJMOVÁČINNOST

ROZE-MÍLANÁ

BEČKA

SLOVEN-SKÉ PŘI-ROVNÁNÍ

KLYZMA

OHRYZ

ZAKLENÍ(EXPRES.)

STOVKYDEK

PŘED-LOŽKA

ŠEŘÍKY

SLOV. POL-NÍ MÍRA

POBÍTKOLEM

MODEL

SLEPICE(NÁŘEČNĚ)

HUSITSKÁZBRAŇ

DVOJ-ČLENY

SPZ ČES-KÉ LÍPY

ODPOR VKARTÁCH

KYSELINY

OZNAČENÍČESKÝCHLETADEL

INDONÉSKÝOSTROV

ZN. AMPÉR-ZÁVITU

HOTEL NAKOLECH

NETÝ-KAVKA

SKUPINAJEZDCŮ

NA KONÍCH

ČÁSTIPOSTROJŮ

CHEMICKÁZNAČKAASTATU

POMŮCKA:ÁVILA, EKIPA, ENEMA,

LEVI, LONT, OAHU,URALIT

38

Balázs Hajduobchodní ředitel CEZ Hungary

Vystudoval budapešťskou Univer-zitu ekonomických věd a veřej-né správy, obor finanční analýzy a oceňování podniků (MSc). Od roku 2009 si své znalosti dále zvy-šuje studiem MBA. Profesionál-ní kariéru zahájil v bankovnictví, v budapešťské pobočce Com-merzbank (2001–2003). Poté pů-sobil jako energetický trader v MVM Partner Energy Trading Ltd. (2003–2005), kde byl v letech 2005–2006 vedoucím tradingu. V roce 2006 začal pracovat v CEZ Hungary, nejprve jako mana-žer obchodního rozvoje, od roku 2008 pak jako obchodní ředitel. Balázs Hajdu je ženatý, má dva syny – tříletého Kolose a ročního Zéténye. Rodina je jeho největším koníčkem, rád také běhá a za-hradničí. Na zářijovém VII. CMM byl Balázs Hajdu oceněn v kate-gorii jednotlivců Cenou generální-ho ředitele – CEO Award.

39

Jsme tým, nejde o „one-man show“Balázs Hajdu

1 Získal jste letošní Cenu ge-nerálního ředitele. Za co vám

byla CEO Award udělena?Za úspěšný rozjezd prodeje elektřiny kon-covým zákazníkům v Maďarsku a zdárně dokončenou arbitráž proti společnosti Ver-tési.

2 Kdy začalo v Maďarsku ob-chodní zastoupení CEZ Hun-

gary působit?Společnost byla založena na konci roku 2005 za účelem velkoobchodu s elek-třinou. V roce 2009 byl po změně legis-lativy velkoobchod převeden přímo na ČEZ, a. s., a my jsme začali prodávat elek-třinu koncovým zákazníkům.

3 Můžete stručně popsat trh s energiemi v Maďarsku?

Distribuční společnosti a elektrárny jsou povětšinou ve vlastnictví významných za-hraničních hráčů. Stávající dominantní společnost MVM vlastní mj. jadernou elek-trárnu a má menšinový podíl i v dalších elektrárnách. Trh je plně liberalizován, nic-méně domácnosti a malí podnikatelé po-žívají určitou ochranu – elektřina je jim do-dávána za regulované tarify.

4 Znáte tržní prostředí jak v ČR, tak v Maďarsku. Kde

vidíte hlavní rozdíly?Myslím, že ten nejdůležitější vychází ze síly hlavního hráče. Skupina ČEZ je hráčem s regionálním významem a má svá aktiva v mnoha zemích. Na druhé straně společ-nost MVM teprve hledá cesty k tomu, aby dosáhla podobné pozice jako ČEZ.

5 Jaký je podíl CEZ Hungary na trhu?

Naše dodávka přesahuje 1 TWh, což zna-mená tržní podíl zhruba 4 %. Může se to zdát málo, avšak zdejší trh je velmi frag-mentovaný. Jsme na pátém místě po tako-vých společnostech, jako jsou E.ON, RWE, EDF a MVM.

6 Jak a s jak velkým týmem jste dosáhli této obchodní

pozice? Výhodou je, že naše cenová politika vychá-zí z tržních podmínek a že jsme schopni flexibilně reagovat na požadavky zákazní-ka. V týmu je nás celkem šest.

7 Spolupracujete také s dalšími společnostmi

v rámci Skupiny?Ano, pravidelně spolupracujeme s kolegy z divize obchod ČEZ. A také si vyměňuje-me informace o trhu a zákaznících s ko-legy z ostatních obchodních zastoupení. Vidím totiž velkou příležitost v tom, že by-chom obsluhovali téhož zákazníka ve více zemích, kde Skupina ČEZ působí. Tako-vých společností, které by toto byly schop-ny nabídnout, na trhu není mnoho.

8 Můžete jmenovat některé významné zákazníky známé

i českému čtenáři?Elektřinu dodáváme například společnos-tem Delphi, Lukoil, Interspar či GlaxoSmith-Kline a mnoha dalším, kteří jsou ale známí jen lokálně.

9 Jak vaši zákazníci pohlížejí na Skupinu ČEZ?

Maloodběratelé ČEZ v podstatě neznají, střední a velcí zákazníci ale vědí – a dou-fám, že i díky naší práci –, že jsme význam-ným hráčem v celém regionu.

10 Které společnosti před-stavují vaše hlavní konku-

renty?Už jsem se o tom částečně zmínil. Jsou to hlavně mezinárodní společnosti jako E.ON, RWE, EDF nebo Alpiq a místní dominant-ní hráč – MVM.

11 Zmínil jste úspěšnou ar-bitráž proti společnos-

ti Vertési. Jaké bylo pozadí toho-to sporu?

Státní společnost Vertési 31. prosince 2008 oznámila, že od naší společnosti ne-odebere smluvenou dodávku na rok 2009. Tím porušila uzavřenou smlouvu, a když odmítla naši ztrátu ve výši více než 6 mil. eur zaplatit, předali jsme spor arbitráži.

12 Kdo spor rozhodoval a s jakým výsledkem?

Rozhodčí soud při maďarské hospodář-ské komoře. Verdikt přinesl naše úplné ví-tězství – soud potvrdil výpočet škody na principu mark-to-market (rozdíl mezi tržní cenou a cenou kontraktu) a nařídil společ-nosti Vertési uhradit naši ztrátu v plné výši včetně nákladů sporu a úroků. Stojí jistě za zmínku, že původně Vertési žalovalo cel-kem 14 společností a jedině my jsme plně uspěli. Aby Vertési unikla nárokům dal-ších firem, vyhlásila nedávno bankrot, tak-že ostatní mají velmi malou šanci, že dosta-nou své peníze zpět.

13 Jaká byla vaše konkrétní role v řešení?

Musím podtrhnout, že to vůbec nebyla „one-man show“. Byla to týmová práce – měli jsme silnou oporu v našich kolezích z pražského tradingu i v naší právní kance-láři a kritická rozhodnutí byla udělána velmi rychle. Také proto ocenění, kterého se mi dostalo, patří i jim.

14 Přinesl vám tento spor osobně nějaké ponau-

čení?Ano, přinejmenším dvě – první, že tržní myšlení a chování ČEZ je správné, a druhé, že pečlivě a přitom jasně napsaná smlouva může uspořit spoustu energie i peněz.

15 Co čeká CEZ Hungary v příštím roce?

Zvýšit ziskovost a objem prodeje, zmapo-vat možnosti prodeje plynu a zvýšit možné synergie – třeba prodej komodit jednomu zákazníkovi v různých zemích, kde působí Skupina ČEZ.

15 otázek text: Pavel Pošustafoto: archiv

40

210x270_CEZ_bezp.indd 2 12.10.2010 11:59:51