Logopedie na doma 2.díl

Sluchové vímání

Mgr. Martina Kolmanová

1

OBSAH

Úvod 2

1. Sluchové vnímání 3

Jak můžete podporovat řečový projev dítěte? 5

Funkce sluchového vnímání 5

Vývoj sluchového vnímání 7

Co může poškodit vývoj sluchového vnímání? 8

2. Sluch a řeč 10

3. Fonematický sluch 11

4. Aktivity pro rozvoj sluchového vnímání 17

Hry na naslouchání 17

Hry na sluchové rozlišování 22

Hry na sluchovou paměť 24

Hry na rozlišení slabik a hlásek ve slově 26

Hry na vnímání rytmu 29

5. Rozvoj sluchového vnímání při nácviku

správné výslovnosti 34

Jak dítě naučit rozlišovat správnou výslovnost? 34

Jak probíhá nácvik správné výslovnosti? 36

Sluch jako důležitý komponent při nácviku 37

6. Hry pro rozvoj sluchového vnímání při

úpravě výslovnosti 39

Hry zaměřené na rozlišení hlásek 39

Jste na konci 45

7. Závěr 47

2

ÚVOD

Ebook Logopedie na doma 2. díl – sluchové

vnímání navazuje na ebook Logopedie na

doma 1. díl – výslovnost.

Lze jej použít jako doplněk nebo také jako

samostatnou knihu. V ebooku se dozvíte, jak

souvisí sluchové vnímání s vývojem řeči, jaký je

jeho přirozený vývoj a jakou má funkci.

Podrobně se také budeme věnovat

fonematickému sluchu jako klíčové dovednosti

pro správnou výslovnost. Fonematický sluch je

část sluchového vnímání. Jde o schopnost

rozlišování zvuků lidské řeči. Naučíte se, jak u

dětí podporovat a rozvíjet vývoj

fonematického sluchu pomocí her. Dozvíte se,

co by měl umět předškolák, aby hladce zvládl

čtení a psaní.

Ve druhé, praktické části ebooku je popsáno 40

aktivit, které rozvíjejí jednotlivé dovednosti

sluchového vnímání. V samostatné kapitole se

budeme věnovat přímo aktivitám, které je

třeba s dítětem provádět ve chvíli, kdy ho

učíme správně vyslovovat určitou hlásku.

Bez toho, aby dítě hlásku v řeči slyšelo,

vnímalo a rozpoznalo, se úspěšný nácvik

výslovnosti nemůže obejít. Pokud již vaše dítě

dochází na logopedii, tuto část neopomeňte a

věnujte jí co největší pozornost.

Zapojení hlásky do řeči pak bude pro dítě

snadnější, půjde mu rychleji a cvičení ho také

bude více bavit.

Věřím, že pro vás ebook bude užitečný a že z

něj vytěžíte maximum. Těším se na vaše reakce

a přeji vám, ať vám to jde s úsměvem.

Nezapomeňte, že logopedie je hra a že hra

musí být zábavná.

3

1.SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ

Sluchové vnímání umožňuje vnímat, rozlišovat a zpracovávat veškeré

sluchové podněty – zvuky.

Sluchové podněty na rozdíl od zrakových

podnětů neexistují v dosahu dítěte neustále

a mají omezenou délku trvání. Velmi často

jsou spojeny s lidskou aktivitou.

Funkční, respektive neporušené, sluchové

vnímání je jedním ze základních předpokladů

pro vývoj řeči. Pro vývoj řeči je důležité, aby se

dítě naučilo rozlišovat specifické zvuky jazyka

tzv. fonémy (hlásky). K tomu musí mít

dostatek možností od narození vnímat

kvalitní a správný řečový projev.

Když dítě slyší ve svém okolí zvuky jazyka, začne je také

napodobovat.

Nápodoba, v tomto případě vyslovení

slyšených zvuků, je výsledkem souhry několika

dovedností, mj. dokonalé motorické aktivity

mluvidel. Děti mají vrozenou schopnost

produkovat zvuky podobné hláskám jazyka,

který je obklopuje (fonémům), a to již od

čtvrtého měsíce.

4

V této době se však jedná pouze o reflexní

projev bez vědomé kontroly. Tyto zvuky si

broukají všechny děti, tedy i ty, které mají

vrozené sluchové postižení.

Teprve mezi šestým a osmým měsícem, ve fázi

tzv. napodobivého žvatlaní, se tento reflexní

projev mění na vědomou a cílenou aktivitu.

Zásadní roli zde hraje rozvoj zpětné sluchové

vazby, která se v tomto období aktivizuje.

Žvatlání postupně nabývá komunikační

funkce. Prvním pokusům o mluvní projev

předchází schopnost dítěte rozumět řeči

okolí (slovům i slabikám).

Tato schopnost se spolu s mluvním projevem

nadále vyvíjí, zdokonaluje a vylepšuje.

Rozvoj aktivní řeči je závislý na stimulaci z okolí, tedy na

možnosti slyšet v dostatečné míře správný řečový projev.

Chování maminky, ale i dalších blízkých osob

může vývoj řeči dítěte blokovat, nebo

naopak podporovat.

CO DÍTĚ NESLYŠÍ, NEMŮŽE NAPODOBIT!

5

JAK MŮŽETE PODPOROVAT ŘEČOVÝ

PROJEV DÍTĚTE?

Pro dítě a jeho řečový vývoj má velký význam, pokud

maminka žvatlání již v počáteční fázi vývoje dítěte

považuje za smysluplné.

Stejně tak je důležité považovat za smysluplné

komunikovat s dítětem od nejranějšího věku.

I přesto, že máme dojem, že nám nemůže

rozumět.

Pečující osoby mohou podněcovat řečový vývoj

dítěte zejména pozitivní zpětnou vazbou na

jeho projevy, např. úsměvem, projevem

radosti, zopakováním toho, co dítě právě řeklo,

vyjádřením snahy pochopit, co se dítě snaží

sdělit, stejně jako komentováním veškeré

činnosti, kterou s dítětem provádějí.

FUNKCE SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

Sluch umožňuje dítěti vnímat okolní zvuky, ale také je zpracovávat a rozlišovat.

Pomocí sluchu rozlišujeme kvalitu zvuku (jeho

délku, výšku, barvu, sílu hlasu), ale také směr,

odkud přichází a jeho zdroj.

Slyšené zvuky dítě ve vývoji výrazně stimulují.

Podporují rozvoj pohybu – cíleného

pohybového aktu a ovládání jednotlivých

svalových skupin.

Sluchové podněty dítě motivují např. k otočení

hlavy za hlasem maminky, zvednutí ruček za

zvukem chrastítka, plazení se za zvukovou

hračkou, sezení a hře a později také k lezení a

chůzi za zajímavými sluchovými podněty.

6

VNÍMÁNÍ ZVUKŮ

Dítě již krátce po narození preferuje zvuky mateřského jazyka před jinými zvuky.

Zvuk upoutává pozornost dítěte jiným

způsobem než zrak. Zvukové podněty nejsou

stále přítomné, objevují se jen občas, dítě na ně

musí být připravené a umět je vnímat. Toto

vnímání lze však snadno otupit stálou

zvukovou kulisou.

Stálá zvuková kulisa je nebezpečná v tom, že si

dítě zvykne na neustálé zvuky okolo sebe, a aby

se uchránilo, přestane je vnímat. Když na něj

někdo náhle promluví, nemusí upoutat jeho

pozornost.

Dítě vnímá všechny zvuky okolo sebe, postupně si všímá i zvuků vzdálenějších, které přicházejí z různých stran.

Učí se mezi zvuky rozlišovat a hledat ty, které pro něho mají význam.

Dítě se tak učí zaměřit pozornost na určitý

zvuk. Postupem času také odděluje tzv. obecné

zvuky od zvuků lidské řeči.

7

Pomocí sluchového vnímání nejprve

zpracováváme řeč jako celek, později vnímáme

její jednotlivé části – slova, slabiky a hlásky.

VÝVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

Vývoj sluchového vnímání probíhá spolu s vývojem zrakového vnímání, jemné a hrubé motoriky, řeči i rozumových dovedností.

Okolo třetího měsíce se dítě již otáčí za

zvukem, za zvukovou hračkou, kterou také

sleduje. Hlasité zvuky ho polekají, rozpláčou,

naopak hlas maminky ho potěší, rozesměje.

Dítě začíná žvatlat, opakuje jednoduché zvuky,

většinou slabiky, ale i jednoduché hlásky. Ty

však vytváří tak, že nastavuje mluvidla jako při

příjmu potravy a tento pohyb spojí s použitím

hlasu. Nejde o vědomé mluvení.

Dítě se v tomto období už také dokáže zklidnit,

pokud slyší známý hlas maminky nebo hlasy

blízkých členů rodiny.

Okolo jednoho roku již rozumí krátkým

pokynům, které jsou v jednoduchých větách.

Tancuje, když slyší hudbu. Pozná zdroj zvuku.

Až do tří let dítě vnímá řeč jako celek. Rozumí

tedy celým větám a slovním spojením. Hodně

se v této době také orientuje pomocí intonace,

důrazu a tempa řeči.

V osmnácti měsících již dokáže rozumět

větám. Pozná zvuky zvířat i obecné zvuky a

přiřadí je k obrázkům.

Ve třech letech již dítě udrží rytmus písně,

vytleská slovo po slabikách. Rozliší více než dvě

třetiny hlásek a správně je i vyslovuje. Dokáže

napodobit jednoduchý rytmus.

8

V šesti letech, tedy v době před nástupem do

školy, mnoho dětí vytleská slova po slabikách a

určí jejich počet. Zároveň umí určit první hlásku

ve slově a těsně před nástupem do školy pozná

i z jakých písmen jsou složena krátká slova.

Např. PES – P, E, S

Sluchové vnímání se rozvíjí přirozeně, je však vhodné ho také cíleně podporovat.

Usnadníme tak dítěti nástup do školy, osvojení

si čtení a psaní, stejně jako mu zcela určitě

napomůžeme ke správnému vývoji

výslovnosti.

CO MŮŽE POŠKODIT VÝVOJ

SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ?

Umístění postýlky

Dokud miminko nedokáže samo aktivně otočit

hlavu za zvukem, je důležité, abychom

postýlku umístili tak, aby zvuky k dítěti

přicházely rovnoměrně z obou stran.

Postýlku umístíme nejlépe do prostoru, ne ke zdi.

Pokud nám to bytové podmínky neumožní a

postýlku máme podélnou stranou u zdi, dbáme

na to, abychom miminko ukládali hlavičkou

střídavě na obě strany.

Zvuky by měly k dítěti přicházet z pravé i levé strany, aby docházelo k rovnoměrné stimulaci obou uší.

9

stálá zvuková kulisa

Malé miminko, které se teprve učí vnímat

lidskou řeč a odlišovat ji od ostatních zvuků,

potřebuje spíše klidné prostředí, bez výrazných

rušivých zvukových elementů, a to zejména

televize nebo rádia.

Samozřejmě to neznamená, že si nemůžete

občas něco pustit nebo poslechnout. Nicméně

celodenní zvuková kulisa je nevhodná.

Výzkumy potvrzují, že stálý zvuk v okolí dítěte vede k „vypnutí uší“.

náhlý hlasitý zvuk

Na hlasité zvuky dítě v prvním roce života

reaguje tzv. úlekovým reflexem (škubnutím

těla, pláčem). Dbáme tedy na to, abychom se

náhlým prudkým zvukům v bezprostřední

blízkosti dítěte vyhnuli.

Náhlý a velmi silný zvuk navíc může sluch dítěte trvale poškodit.

Může se jednat o náhlý zvuk petardy, ale i

raketoplánu nebo o rockový koncert. Takovým

prostředím se s malým kojencem doporučuji

vyhýbat.

10

2. SLUCH A ŘEČ

Pro nácvik správné výslovnosti potřebuje dítě dvě hlavní schopnosti. Dobré sluchové rozlišování a dobrou pohyblivost mluvidel.

Pokud jedna z nich schází nebo je nedokonalá,

nácvik výslovnosti je obtížný, někdy i nemožný.

Dále je zapotřebí také dostatečná sluchová

paměť, pozornost i motivace.

Se vztahem řeči a sluchu je to tak, že se jedno

bez druhého neobejde. Bez toho, že si dítě

uvědomuje existenci různých zvuků a umí je

rozlišit, se řeč nemůže rozvinout.

Pokud je sluchové vnímání narušeno, na řeči je

to hned znát. V ebooku se nebudeme zabývat

tím, zda dítě slyší, ale tím, zda zvuky mezi

sebou rozlišuje, což je velký rozdíl. Nicméně

pro obě varianty platí totéž.

Ať už má dítě poruchu sluchu (tedy neslyší),

nebo jen sluchového rozlišování (tedy

nerozliší zvuky od sebe), poznáme to vždy i

na jeho výslovnosti.

11

3. FONEMATICKÝ SLUCH

Fonematický sluch je schopnost rozlišit jednotlivé zvuky od sebe.

Fonematický sluch zahrnuje několik dílčích

dovedností.

Sluchové rozlišování

Sluchovou analýzu

Sluchovou syntézu

Sluchovou paměť

Sluchovou pozornost

Vnímání a reprodukci

rytmu

SLUCHOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ

Jedná se o schopnost rozlišit dva zvuky řeči od

sebe, ať už jde o slabiky, nebo o hlásky. Tato

dovednost se vyvíjí postupně. A dítě postupně

sluchem rozliší nejprve slabiky a poté hlásky.

Naučí se, že je rozdíl např. mezi H a CH, stejně

jako mezi C a Č.

Sluchové rozlišování se vyvíjí postupně a

kompletně dozrává v pěti letech. To

znamená, že pětileté dítě pozná bezpečně

rozdíl mezi všemi hláskami českého jazyka.

Pokud tomu tak není, jedná se o opožděný

vývoj sluchového rozlišování.

K posouzení vývoje fonematického sluchu –

rozlišování používáme v logopedii

standardizovaný test / Test fonematického

uvědomování podle Škodové (viz obrázek).

12

Tento test velmi dobře určí vývoj sluchového

rozlišování u pětiletých dětí. V případě, že má

vaše dítě vadu výslovnosti a v pěti letech

vyslovuje chybně více než pět hlásek, je vhodné

nechat je tímto testem vyšetřit.

Test je dostupný pouze u klinických logopedů,

kteří jsou vyškoleni s ním pracovat.

Na pozadí chybné výslovnosti se může skrývat

těžší vada řeči – tzv. vývojová dysfázie, kterou

je důležité včas odhalit. Může být ve škole

příčinou selhání dítěte při nácviku čtení a psaní.

V rámci sluchového rozlišování se dítě učí

vnímat několik zvukových rysů, které hlásky

mají. Nejobtížnější pro ně bývá odlišit hlásky

lišící se rysem tzv. znělosti (zapojením

hrdelního hlasu, nebo jeho vynecháním, např. T

× D, F × V, S × Z, H × CH apod.). Stejně tak

obtížné bývá rozlišení délky samohlásek (A × Á,

E × É, U × Ú apod.). V těchto dvou rysech děti

nejvíce chybují.

Existují také další rysy, které se děti musí naučit

rozlišit, nicméně u nich chybovost není již tak

častá.

Pokud však vaše dítě chybuje mezi čtvrtým a

pátým rokem ve výslovnosti více než deseti

hlásek, je velmi pravděpodobné, že vývoj

sluchového vnímání je výrazněji opožděn.

Doporučuji s návštěvou logopedie neotálet.

SLUCHOVÁ ANALÝZA

Je schopnost rozdělit zvuk na části, ať už se jedná o rozklad věty na slova, slova na slabiky, nebo slabiky na hlásky.

Rozklad slova na slabiky nebo hlásky

vyžaduje uvědomění si existence těchto

malých částí. Rozdělování slov na slabiky

13

zvládne již dítě kolem třetího roku. Jak to

poznáme?

Dítě umí vytleskat rytmus básničky, písničky,

slov a vět. Předškolák také pomocí vyzrálých

matematických dovedností dokáže určit počet

tlesknutí. Děti většinou určí maximálně čtyři

slabiky.

Dělení slov na slabiky předchází rozkladu

slova na hlásky. Pokud tedy dítě neumí

rozložit slovo na slabiky, nemůžeme s ním

trénovat rozklad slov na hlásky.

Rozklad krátkých slov na jednotlivé hlásky

zvládne šikovný předškolák. Většina dětí si však

tuto dovednost procvičí až po nástupu do školy.

Nicméně většina pětiletých dětí umí určit první

nebo poslední hlásky ve slově.

Sluchovou analýzu dítě používá zejména při

nácviku psaní.

Když má napsat např. slovo KOZA, musí ho

umět rozdělit na jednotlivé hlásky a ty pak

postupně napsat. Tato dovednost také

vyžaduje vyzrálou sluchovou paměť.

SLUCHOVÁ SYNTÉZA

Je schopnost spojit zvuky dohromady, ať už se jedná o spojení slov do věty, slabik nebo hlásek ve slova.

Spojení slabik ve slovo zvládne dítě okolo

pátého roku. Pokud např. vyslovíme postupně

po slabikách slovo KO-LO a zeptáme se ho: „Co

je to?“, mělo by odpovědět: „Kolo“.

Některé děti tuto dovednost ovládají již před

pátým rokem.

14

Hlásková syntéza je těžší. Dětem před

nástupem do školy se daří zvláště u slov se

třemi hláskami.

Například, když dítěti řekneme postupně po

hláskách slovo

P-E-S,

mělo by hlásky spojit a

rozpoznat, že se jedná o

slovo PES.

Sluchovou syntézu dítě využívá ve škole při

nácviku čtení.

Některým dětem činí sluchová syntéza potíže a

nácvik čtení je pak pro ně velmi náročný,

obzvlášť pokud mají také oslabenou paměť.

Pak si např. ve chvíli, kdy přečtou poslední

slabiku TA, už nepamatují, že první slabika byla

LO, a ze slova LOPATA vznikne PATA.

V pochopení významu věty jsou úplně

ztracené. Slovo jim ve větě nedává smysl.

SLUCHOVÁ PAMĚŤ

Je schopnost zapamatovat si zvuky a znovu si je vybavit.

Sluchová paměť je důležitá komponenta nejen

při osvojování správné výslovnosti, ale také při

nácviku čtení a psaní. Pokud si předškolák

nepamatuje pět zvuků jdoucích za sebou, bude

pro něj nácvik čtení velmi obtížný. Chybí mu

totiž základní stavební kámen, na kterém by

měl dovednost čtení vybudovat.

15

SLUCHOVÁ POZORNOST

Je schopnost vnímat zvukové podněty a soustředit se na ně.

Tato dovednost je podstatná pro nácvik čtení a

psaní. Děti, které mají oslabenou sluchovou

pozornost a hůře se na sluchové podněty

soustředí, špatně čtou a přečtený text si také

hůře pamatují.

Sluchová pozornost se dá velmi snadno otupit

právě tím, že je v domácím prostředí stálá

zvuková kulisa, o které jsme již mluvili v

kapitole Jak je možné poškodit sluch.

VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

Vnímání rytmu řeči usnadňuje dítěti porozumění slabikám a hláskám, pomáhá mu při

osvojování řeči, stejně jako v nácviku čtení.

Rytmus nás provází již od prenatálního vývoje.

Miminko v bříšku vnímá rytmus chůze

maminky. Slyší její řeč. Výzkumy ukázaly, že

dítě pozná mateřskou řeč podle jejího rytmu.

Rytmus dítě v prvním roce uklidňuje, dodává

mu jistotu, klid a bezpečí. Zpívání písniček,

čtení říkadel spojených s pohybovým

doprovodem dítěti přirozeně ukazuje prvky

jazyka, přináší mu libé pocity a upevňuje vztah

s rodiči.

Učí ho slovní zásobě, gramatickému

uvědomování, stejně jako rozlišování zvuků

řeči, slabik a hlásek.

Každé slovo má svůj rytmus. Každá promluva

má svůj rytmus. Pokud např. větu řekneme

16

pomaleji, než je zvykem, stává se hůře

srozumitelná.

Tento rytmus dítě přirozeně vnímá, což mu

usnadňuje osvojení řeči. Rozvíjení rytmických

dovedností je pro děti velmi zábavné a přináší

jim mnoho užitku.

Rytmus si dítě nejlépe trénuje na písničkách

nebo při hudebním doprovodu k různým

stylům hudby.

Dopřejte tedy dítěti pár jednoduchých

hudebních nástrojů a poslech různých stylů

hudby a ukažte mu, jak může na tyto nástroje

hudbu doprovázet.

ZÁVĚR

Všechny složky sluchového rozlišování jsou

důležité komponenty, které významně

ovlivňují rozvoj správné výslovnosti, ale také

hladký nácvik čtení a psaní.

Proto se v další části ebooku budeme věnovat

jejich rozvoji, tedy aktivitám, které přímo

podporují jejich vývoj.

Tyto činnosti jsou řazeny tematicky, tedy podle

funkce, kterou rozvíjejí. Zároveň je u nich

uveden také věk dítěte, pro který je činnost

vhodná.

Soví nápověda

U činností, kde můžete využít bonusovou

přílohu z pracovního sešitu, je ikona sovičky.

17

4. AKTIVITY PRO ROZVOJ SLUCHOVÉHO

VNÍMÁNÍ

HRY NA NASLOUCHÁNÍ

1. URČI, O JAKÝ PŘEDMĚT SE JEDNÁ

VĚK: 3–5 LET

Cíl: Cílem této aktivity je rozvoj sluchového

vnímání.

Postup:

Dětem ukazujeme různé předměty a

zároveň jim předvádíme zvuky, které

vydávají. Děti se dívají a pozorně

poslouchají, poté se otočí a my předvedeme

jeden zvuk. Děti mají za úkol správně určit, o

který předmět se jednalo.

Zvukové předměty: zvuk zvonečku, šustění

papírů, cinkání klíčů, chrastění sirek, ťukání

kladívkem, pískání na flétnu, bubnování na

bubínek, tikání budíku.

2. URČI, O JAKÉ ZVÍŘE SE JEDNÁ

VĚK: 4–5 LET

Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování –

zvuky zvířat

Pracovní sešit: list č. 1 – zvířata

Postup:

Tato aktivita je obdobou předchozí, jen bude

dítě hádat zvuky zvířat. K této aktivitě

využijte list zvířata. Dítěti předvedeme zvuk,

který zvíře dělá. Poté se dítě otočí, my znovu

předvedeme zvuk a dítě má za úkol poznat,

které zvířátko to bylo.

18

3. LOKALIZACE ZVUKU

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Aktivita je zaměřena na rozvoj

sluchového vnímání, na vnímání směru

zvuku.

Postup:

Dítě hádá se zavřenýma očima a ukazuje

nám směr, odkud zvuk přichází. Nejlépe se

toto cvičení provádí ve skupině tak, že

každému dítěti dáme např. papír, se kterým

bude šustit. Uděláme kruh a sledované dítě

necháme posadit dovnitř.

Určíme jedince z kruhu, který zašustí

papírem, a dítě se snaží uhodnout, ze

kterého směru zvuk přichází.

Zvuk: V domácím prostředí můžeme použít

např. minutku na vaření, budík, metronom

apod., případně jakoukoli jinou zvukovou

hračku. Děti pak sedí na zemi a my se

postavíme kousek od nich a začneme pípat,

dítě se má natočit nebo ukázat správným

směrem. Může za námi také vyběhnout.

4. NAJDI PŘEDMĚT

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Aktivita je zaměřena na rozvoj

sluchového vnímání.

Postup: Umístíme minutku někam do

místnosti a dítě má za úkol ji najít jen podle

zvuku.

U mladších dětí uložíme předmět do

vzdálenosti pár metrů, u starších

předškoláků klidně i do jiného pokoje.

19

4. NASLOUCHÁNÍ PŘÍBĚHU

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Rozvoj koncentrace, porozumění a

sluchové paměti

Postup:

Čteme nebo vypravujeme krátký příběh

nebo pohádku a sledujeme, zda dítě dokáže

naslouchat.

Pokud ne, je třeba příběh doplnit buď gesty

nebo obrázky, případně předměty. Tím

upoutáme pozornost dítěte a usnadníme

mu zapamatování příběhu.

Předměty/obrázky/fotky položíme před

dítě. Časem se však snažíme zrakový podnět

odebrat a naučit dítě „jen“ poslouchat a

postupně prodlužovat délku soustředění,

tedy jeho zaujetí.

U dětí okolo čtvrtého roku vyprávíme krátký

příběh v délce deseti minut. Nejlepší je,

pokud navážeme na prožitou zkušenost,

zážitek, o který se dítě při poslouchání může

opřít.

Porozumění příběhu si ověříme tak, že dítěti

klademe otázky, které se týkají obsahu

textu.

Osvědčilo se mně vyprávět dětem okolo

třetího až čtvrtého roku o světě okolo nás.

Ukázat jim například, že na střeše jsou

komíny, a vysvětlit jim, proč tam jsou a co by

se stalo, kdyby komín chyběl. Nebo

vyprávět o tom, proč jsou na sloupech

elektrické dráty a kam vedou. A co by se

stalo, kdyby tam nebyly.

K těmto krátkým příběhům mě dovedl můj

nejstarší syn, který je hodně zvídavý. Všimla

jsem si, že tyto příběhy pak ochotně

poslouchaly i další děti v tomto věku.

20

U starších předškoláků již pracujeme

s textem v knize. Vybíráme kvalitní knihy

plné pěkných příběhů, které děti obohatí a

nevyděsí. Mnoho takových knih nabízí třeba

nakladatelství BAOBAB. Inspiraci najdete

zde.

5. HRA NA TICHOU POŠTU

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a

pozornost, ale i paměť.

Postup:

Dítě vymyslí slovo a pošeptá ho dalšímu a

ten pak slovo pošeptá dalšímu v řadě.

Poslední dítě vysloví slovo nahlas. Tuto hru

můžeme hrát také se slabikami a větami.

U čtyřletých dětí volíme pouze slova, u

pětiletých přidáme věty. Stejně tak můžeme

zkusit řadu slabik a zároveň procvičovat

paměť. Např. LA, LU, LI, LE.

6. POSLOUCHEJ A ZAPAMATUJ SI

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a

pozornost, ale i paměť.

Postup:

Je dobré hrát tuto hru v místě, kde je více

zvuků, např. venku v parku nebo v lese.

Dítěti vysvětlíme, že budeme poslouchat

zvuky okolo nás, a když nějaký uslyší, zkusí

určit, co to je.

Ač se to nezdá, tato hra se mi osvědčila i

těsně před usnutím dítěte. Dítě se zklidní,

poslouchá zvuky okolo sebe a přitom

obvykle velmi rychle usne.

Věk 5 – 6 let: Hru můžeme spojit také

s kresbou. Např. v lese povíme dítěti:

„Poslouchej, co slyšíš, a zkus to namalovat.“

21

Můžeme tak postupovat i doma. Stačí

otevřít okno. Dítě pravděpodobně

zaslechne projíždějící auto, mluvení nějaké

osoby, štěkání psa, možná i letadlo, ptáčka,

vítr, troubení auta.

6. POJĎ ZA MNOU

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a

pozornost, ale také směrové slyšení.

Postup:

Dítěti zavážeme oči a necháme ho, aby šlo

za určitým zvukem nebo hlasem. Můžeme

využít cinkání zvonečku, chrastění

chrastítka nebo na dítě pouze mluvit. Tuto

hru je dobré hrát v bezpečném prostoru,

ideálně venku na louce.

7. POSLOUCHEJ A POČÍTEJ

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a

pozornost, ale i paměť a matematické

dovednosti.

Postup:

Vezmeme si bubínek, dítěti dáme druhý a

zavážeme mu oči nebo ho požádáme, aby se

otočilo. Poté např. 3× zabubnujeme.

Vyzveme dítě, aby zvuk napodobilo.

Můžeme využít i jiné hudební nástroje, ale

také můžeme např. házet mince do

skleničky, ťukat kladívkem do dřeva, plácat

rukama do stehen apod. Použijte cokoli, co

vás napadne.

Starších předškoláků se můžeme zeptat,

kolikrát jsme zvuk zahráli.

22

HRY NA SLUCHOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ

1. PEXESO PRO UŠI

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozvoj schopnosti sluchem rozlišit

dva podobné zvuky.

Postup:

Pexeso pro uši se prodává, ale je velmi drahé.

Velmi snadno si ho však můžete vyrobit doma.

Já jsem k tomu využila staré obaly na filmy, ale

vhodné jsou i obaly od kinder vajíček (žluté

vnitřní části) nebo si můžete koupit jakékoli

plastové nebo dřevěné neprůhledné krabičky.

Do dvou krabiček dáme vždy stejné předměty

– mohou to být knoflíky, kostičky, korálky,

rýže, hrách, fazole, čočka, kamínek, písek. Je

důležité si ověřit, že každá dvojice krabiček zní

trochu jinak. Pro menší děti volíme

samozřejmě větší zvukový rozdíl, pro starší děti

menší rozdíl.

Dítě pak má za úkol hledat dvě stejné krabičky.

A to tak, že si s každou zarachotí u ucha.

Inspiraci k výrobě najdete zde:

zvukové pexeso – inspirace

2. NAJDEŠ SPRÁVNÝ OBRÁZEK?

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozvoj schopnosti sluchem odlišit dva

podobné zvuky.

Pracovní sešit: list č. 2 – dvojice slov

lišících se jednou hláskou

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky, jejichž názvy

obsahují podobně znějící slova vždy ve

dvojicích vedle sebe (KOZA – KOSA, PES – LES,

23

KRÁVA – TRÁVA, POSTEL – KOSTEL…). Poté

vyslovíme jedno slovo z určité dvojice a

vyzveme dítě, aby nám ukázalo, o jaké slovo se

jedná.

Druhá možnost je, že vyslovujeme dvojice

slov a dítě nám pokaždé řekne, zda jsou slova

rozdílná, nebo stejná. Mezi dvojicemi jsou

záměrně uvedeny i shodné dvojice slov, aby

dítě automaticky nepovažovalo všechna slova

za rozdílná.

Další rozvoj: U starších dětí, ve věku kolem

pátého roku můžeme zkusit tuto obměnu: „Jak

by slovo znělo, kdyby místo H bylo P?“ Např.

HŮL × PŮL.

3. ROZLIŠENÍ BEZVÝZNAMOVÉ

SLABIKY

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování slabik

Pracovní sešit: List č. 3 – slabiky

Postup:

Postupujeme podobně jako v předchozí hře.

Dítěti řekneme vždy dvě slabiky, které se liší

samohláskou (např. PA × PE) a zeptáme se, zda

jsou stejné.

Pokud dítě v úkolu chybuje, vezmeme si na

pomoc napsané slabiky. Dítěti ukážeme, že se

jinak píší, a zároveň mu na našich mluvidlech

ukážeme, že se také jinak vyslovují.

Zaměříme se na to, zda dítě rozliší všechny

slabiky. Pokud v některých chybuje,

soustředíme se pak na nácvik chybných dvojic.

Cíleně se soustředíme na dvojice hlásek, které

se nejvíce zaměňují, viz tabulka. Zároveň dítě

může také dané slabiky opakovat po nás.

24

Abychom procvičovali opravdu rozlišování

souhlásek, musí mít obě slabiky stejnou samohlásku,

tedy např. PA × BA.

P × B T × D K × G

H × CH S × Z Š × Ž

M × N P × B F × V

L × R Ď × Ť R × Ř

C × S Č × Š C × Č

S × Š Z × Ž

HRY NA SLUCHOVOU PAMĚŤ

1. LETADLO LETÍ A VEZE…

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí paměť.

Pracovní sešit: list č. 4 – letadlo letí,

slovník k abecedě

Postup:

Řekneme větu: „Letadlo letí a veze...“ a

doplníme nějaké slovo, např. KOLO. Poté

pokračuje dítě, zopakuje větu a doplní další

slovo. Pro děti ve věku čtyř let volíme čtyři

slova, pro pětileté děti pět slov a šestileté děti

šest slov.

Hru zjednodušíme tím, že před dítě pokládáme

obrázky do letadla, které je součástí

pracovního sešitu. Dítě pak využívá také

zrakovou paměť. Ve chvíli, kdy se jeho paměť

25

zlepšuje, již obrázky nepoužíváme a pokusíme

se hrát tuto hru jenom se slovy.

2. MÁME DOMA…

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozvoj sluchové paměti

Pracovní sešit: list č. 5 – máme doma,

slovník předměty

Postup:

Toto je obdoba předchozí hry. Děti jen doplní

věci, které máme doma.

Stejně jako v předchozím úkolu, můžeme i u

této hry využít pro mladší děti obrázky v

pracovním sešitu.

3. DĚTI BYLY V ZOO A VIDĚLY TAM…

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Tato hra rozvíjí paměť.

Pracovní sešit: list č.6 – zvířata ze zoo,

slovník zvířata

Postup:

Opakujeme větu: „Děti byly v zoo a viděly

tam...“ a doplňujeme postupně různá zvířata.

Stejně tak můžeme využít přílohu v pracovním

sešitě.

4. OPAKUJ SLOVA (SLABIKY)

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Hra rozvíjí sluchovou paměť a schopnost

rozlišovat slabiky.

Postup:

Tuto hru můžeme hrát buď tak, že slova

šeptáme dítěti do ucha, nebo je vyslovíme

nahlas. Pro lepší zapamatování můžeme opět

26

použít karty s čísly nebo puntíky, aby dítě

vědělo, kolik slov má říci.

Dítěti pak řekneme tři až pět slov – podle jeho

dovedností – a ono je zopakuje. Cílem je, aby si

zapamatovalo nejen slova, ale předškoláci také

jejich pořadí. Např. KOZA, KOLO, MASO,

MRAK, SŮL.

Tuto hru můžeme hrát s předškolákem také se

slabikami. Je to složitější, protože slabiky

dětem nedávají žádný smysl a hůře se jim

pamatují. Např. LA, KU, ME, PI, HE.

Při této hře dítěti obrázky záměrně

neukážeme, protože chceme posílit jen

sluchovou paměť. Pokud se dítěti nedaří

obrázky zapamatovat, vybereme slova z

jednoho tematického souboru, např. zvířata.

Je to jednodušší než slova z různých souborů.

Zároveň začneme jen dvojicí slov a postupně

počet navyšujeme, až se dostaneme na pět

slov. Např. KOČKA, PES, SLEPICE, PRASE,

KOZA.

HRY NA ROZLIŠOVÁNÍ SLABIK A HLÁSEK

VE SLOVĚ

1. KTERÉ SLOVO ZAČÍNÁ NA TUTO

SLABIKU?

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování první slabiky

ve slově

Pracovní sešit: list č. 3 – slabiky (karty

rozstříháme)

Postup:

Předložíme dítěti sadu obrázků, na nichž jsou

namalovaná slova, která obsahují slabiky

začínající na tutéž hlásku. Např. MA, ME, MI,

MO, MU – MASO, MELOUN, MIMINKO,

MOTÝL, MUCHOMŮRKA.

27

Vybereme jednu kartičku s napsanou slabikou

a řekneme dítěti, že na tuto slabiku začíná

některé ze slov, které před ním leží. Necháme

dítě správný obrázek (slovo) vybrat. S malými

dětmi cvičíme např. dvě až tři slabiky, později

přidáváme další.

2. KTERÉ SLOVO ZAČÍNÁ NA TUTO

HLÁSKU?

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Nácvik rozlišení první hlásky ve slově

Pracovní sešit: list č.6 - abeceda, list č. 8

– symboly pozice hlásek, slovník

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky. Poté

vybereme jedno písmeno. Pojmenujeme ho a

chceme, aby dítě našlo obrázek, který na toto

písmeno začíná. Tento úkol cvičíme od pěti

let.

Zjednodušení: Aby dítě hlásku ve slově lépe

poznalo, můžeme ji ve výslovnosti zdůraznit

nebo ji zopakovat. Např. SSSSSOVA,

MMMMASO.

3. KTERÉ SLOVO KONČÍ NA TUTO

HLÁSKU?

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Nácvik rozpoznání poslední hlásky

ve slově

Pracovní sešit: list č. 6 – abeceda, list

č. 9 – symboly pozice hlásek, slovník

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky, které končí

na danou hlásku a dáme na stůl také dva až tři

jiné.

28

Použijeme karty se symboly poslední hlásky ve

slově a můžeme také přidat písmeno.

Pracujeme stejně jako v předchozím úkolu s

pracovním sešitem.

4. KTERÉ SLOVO MÁ POŽADOVANOU

HLÁSKU UPROSTŘED?

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Nácvik rozpoznání hlásky uprostřed slova

Pracovní sešit: list č. 6 - abeceda, list č.

10 – symboly pozice hlásek, slovník

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky, které mají

určenou hlásku uprostřed a dáme na stůl také

dva až tři jiné.

Použijeme kartu se symbolem hlásky

uprostřed ve slově a můžeme také přidat

písmeno. Pracujeme stejně jako v předchozím

úkolu s pracovním sešitem.

5. SLOVNÍ FOTBAL – SLABIKY

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Nácvik rozlišení první a poslední slabiky ve

slově

Pracovní sešit: list č. 11 – slovní fotbal,

slovník fotbal

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky z bonusu.

Vysvětlíme dítěti, že budeme vybírat slova tak,

aby nové slovo začínalo slabikou, na kterou

končí to předchozí. Obrázky dětem pomohou

lépe najít vhodná slova.

Tuto aktivitu zvládnou děti, které již poznají

první a poslední slabiku ve slově (viz předchozí

29

úkoly). Teprve poté můžeme hrát slovní fotbal

na hlásky.

6. SLOVNÍ FOTBAL – HLÁSKY

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozpoznání první a poslední hlásky ve slově

Pracovní sešit: list č. 11 – slovní fotbal,

slovník fotbal

Postup:

Předložíme dítěti karty s obrázky z bonusu.

Vysvětlíme dítěti, že budeme vybírat slova tak,

aby nové slovo začínalo hláskou, na kterou

končí to předchozí. Obrázky dětem pomohou

lépe najít vhodná slova.

Tuto aktivitu zvládnou děti, které již poznají

první a poslední hlásku ve slově (viz předchozí

úkol).

7. POZNEJ POZICI HLÁSKY VE SLOVĚ

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozpoznání pozice hlásky ve slově

Pracovní sešit: list č. 14 – pozice hlásky,

abeceda, kolíček/fazolka

Postup:

Předložíme dítěti obrázek a písmeno, které

hledáme. Dítě musí najít pořadí hlásky ve slově

a označit správné políčko kolíčkem nebo

fazolkou.

HRY NA VNÍMÁNÍ RYTMU

1. JAM SESSION

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Vnímání rytmu hudby

30

Postup:

Jam session je velmi populární a děti ji milují. K

tomuto účelu používejte různé typy hudby,

např. vážnou, rockovou, pop, hip hop. K tomu

dejte dítěti do ruky nějaký hudební nástroj a

nechte ho na něj rytmizovat.

Rytmicky s ním pohupujte, aby se naučilo

rytmus cítit a vnímat vlastním tělem. Děti,

které dobře vnímají rytmus hudby, snáz rozliší

také rytmus řeči. Jsou obvykle dobří čtenáři.

Můžete využít hru na tělo, kdy si dítě např.

plácá rukama do nohou, tleská, třepe ručkama

apod. Dítě tak postupně začne vnímat rytmus

písně a učí se ji také samo doprovázet.

2. JAM SESSION S PAUZOU

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Vnímání rytmu slova

Postup:

Jam session s pauzou přidává k rytmickému

vnímání také trénink pozornosti. Poté, co dítě

chvíli hraje a doprovází hudbu, musí

zaznamenat pauzu a přestat hrát.

V následné sérii se musí rytmu opět chytit. Tato

činnost je již mírně obtížnější, nicméně stejně

populární. Vy pouze obsluhujete hudbu a občas

nahrávku stopnete.

Nahrávky, které mám ráda a které můžete

využít, najdete na těchto odkazech:

Gypsy Kings – Volare

Beatles – We can work it out

Beatles – Get back

31

3. VYTLESKEJ SLOVA

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Vnímání rytmu slova

Pracovní sešit: list č. 11 – slabikování,

symboly čísel

Postup:

Vytleskávání slov učí děti vnímat nejen rytmus

samotných slov, ale také výrazně přispívá k

vnímání samotné struktury slova. Pokud slova

dělíme na slabiky, děti se tak učí lépe slyšet více

hlásek ve slově.

Vybereme si soubor slov, která budeme cvičit.

Můžeme vytleskávat slova ze slovníku nebo

vymýšlet slova z určité významové skupiny –

dopravní prostředky, zvířata, nábytek apod.

4. ZAPIŠ RYTMUS SLABIK

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Vnímání struktury a rytmu slabik. Rozlišení

krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava

pro nácvik psaní ve škole

Pracovní sešit: list č. 12 – rytmické

symboly, tečka a čárka

Postup:

Vyslovujeme slabiky a dítě zapisuje jejich

rytmus. Kreslí kolečka, nebo čárky, podle toho,

zda je samohláska ve slabice krátká, nebo

dlouhá, např. MA × MÁ. Tuto aktivitu

procvičujeme předtím, než dítěti necháme

zapisovat rytmus delších (dvojslabičných a

víceslabičných) slov.

Rozpoznávání délky samohlásek ještě

v předškolním věku dětem výrazně usnadní

nácvik psaní i čtení. Nebudou zapomínat číst a

32

psát čárky a budou cítit rozdíl mezi slovy jako

např. DAL X DÁL.

Ke zvýraznění rytmu můžeme využít také

hudební nástroje. Dlouhou slabiku např.

pískneme na flétnu, krátkou ťukneme na

bubínek. Děti si tak ještě více uvědomí rozdíl.

Zároveň můžeme také vyjádřit délku

pohybem. Na krátkou slabiku se dítě skrčí,

schoulí do klubíčka a na dlouhou se zvedne a

vytáhne ruce vzhůru.

5. VYTLESKEJ SLOVA A URČI JEJICH

RYTMUS

VĚK: 5–6 LET

CÍL: Vnímání struktury a rytmu slov, rozlišení

krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava

pro nácvik psaní ve škole

Pracovní sešit: list č.12 – rytmické

symboly, slovník

Postup:

Vytleskávání slov už děti umí. Nyní je budeme

učit vnímat délku samohlásek a hledat správný

rytmus slova.

Využít můžete pracovní list ze souboru.

Nejprve pracujeme s dvouslabičnými slovy,

později přidáme tříslabičná slova.

Dítě může slovo vytleskat a následně napsat

pomocí symbolů nebo napodobit jeho rytmus

pomocí slabik TU × TŮ nebo HU × HŮ.

Symboly:

Tečka jako symbol krátké slabiky KO

Čárka jako symbol dlouhé slabiky HŮ.

33

6. NAJDI SLOVA PODLE RYTMU

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Vnímání rytmu slova, struktury a délky

slabik, nácvik sluchové paměti, rozlišení

krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava

pro nácvik psaní ve škole

Pracovní sešit: list č. 13 – rytmické symboly

Postup:

Když děti umí slova dobře vytleskat a umí také

jejich rytmus zapsat, můžeme postoupit k další

činnosti. Hledat slova na daný rytmus.

Využijeme k tomu sadu kartiček se symboly

rytmů a také sadu obrázků. Starší děti mohou

pracovat bez obrázků a slova si na daný rytmus

vymýšlet. Děti poté přiřazují obrázek ke

správnému rytmu.

Pokud dítě pracuje bez obrázků, pouze se

slovy, je činnost obtížnější.

7. VYTLESKEJ BÁSNIČKU NEBO

PÍSNIČKU

VĚK: 3–6 LET

Cíl: Vnímání rytmu slova, nácvik sluchové

paměti

Postup:

Zpíváme písničku nebo říkáme známé říkadlo,

básničku a přitom vytleskáváme rytmus slov po

slabikách.

34

5. ROZVOJ SLUCHOVÉHO

VNÍMÁNÍ PŘI NÁCVIKU

VÝSLOVNOSTI HLÁSKY

PRINCIPY SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ PŘI

NÁCVIKU SPRÁVNÉ VÝSLOVNOSTI

Když se dítě učí správně vyslovovat danou

hlásku, musí kromě toho, že ji slyší v řeči, také

poznat, zda hlásku říká správně, nebo špatně.

Správnou výslovnost, resp. chybu, děti

většinou poznají na druhém člověku a teprve

poté také na sobě.

Často je až komické, když se dítě směje tomu,

jak terapeut chybně vyslovuje hlásku, a přitom

tutéž chybu u sebe neslyší.

Proto je před započetím nácviku třeba naučit

dítě rozlišovat chybnou a správnou výslovnost.

Je to důležité i z hlediska motivace. Děti často

nevědí, proč hlásku cvičí, neuvědomují si, že ji

říkají špatně. Mnohdy terapie začne, aniž by se

dítěti vysvětlilo, jaká je realita a jaký je cíl.

JAK DÍTĚ NAUČIT ROZLIŠIT SPRÁVNOU

VÝSLOVNOST OD CHYBNÉ?

Jak jinak než hrou?

1. POZNEJ CHYBU

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozlišení zvuku hlásky

Postup:

Nejprve dítěti vysvětlíme, že budeme

poslouchat např. hlásku R (vybereme tu, kterou

se dítě učí). Poté mu povíme, že se dá vyslovit

35

různě, ale ne vždy je to správně. A ukážeme

mu, jakými způsoby můžeme hlásku vyslovit

(ráčkujeme, tvoříme ji vibrací rtů a pak ji

vyslovíme správně česky pomocí rychlého

kmitání jazyka).

Pak dítěti ukážeme, která varianta je

správná. Upozorníme ho na to, jak přitom

vypadají mluvidla, kde hlásku vyslovujeme,

jakou částí mluvidel přitom pohybujeme. Pak

se dítě při určení správné a špatné výslovnosti

může také opřít o zrakové vnímání. Je to pro ně

zpočátku pomůcka. Cílem však je, aby se

naučilo rozlišovat chybnou a správnou

výslovnost pouze sluchem.

A pak hrajeme hru „zvedni ruku, když to

povím správně“.

Střídáme různé způsoby tvorby hlásky a občas

ji vyslovíme dobře. Dítě má za úkol zvednout

v tu chvíli ruku nebo říci „teď“.

Pokud to dítě zvládne, postupujeme dál.

Říkáme se správnou nebo špatnou výslovností

slabiky na danou hlásku, tedy RA, RE, RY, RO,

RU.

Pokud už dítě umí odlišit správnou a chybnou

výslovnost a učí se hlásku správně vyslovit,

směřujeme ho při nácviku také k tomu, aby

správnou a chybnou výslovnost odlišilo u sebe.

Děti si musí být vědomy, kdy se jim pokus

vydařil, a kdy ne. Musí přesně vědět, co se od

nich očekává a jaký je cíl terapie.

Někdy je terapie neúspěšná, protože děti

jednoduše neznají cíl, ke kterému míří.

Pokud se dítě naučí chybu u sebe slyšet a umí

hlásku poznat ve slově, tedy ví, kdy ji má

vyslovit, může se pak opravovat samo.

Nácvik správné výslovnosti bude potom

rychlejší a pro dítě zábavnější. Upřímně řečeno,

36

málokdo má rád, když ho druhý člověk

upozorňuje na jeho chyby.

JAK PROBÍHÁ NÁCVIK SPRÁVNÉ

VÝSLOVNOSTI?

Nácvik výslovnosti hlásek má několik

důležitých fází, které se nesmí vynechávat.

Pokud se nám někdy stane, že dítě posuneme

k obtížnější fázi nácviku dříve, než je toho

schopné, stane se zřejmě toto:

Nové úkoly půjdou dítěti obtížně, nebude schopno si hlásky dobře zapamatovat a zapojit je do řeči bez vědomé kontroly.

Jinými slovy, půjde to pomalu a ztuha.

Totéž se děje i ve chvíli, kdy dítěti ke zvládnutí správné

výslovnosti chybí nějaký důležitý komponent.

Pokud je nácvik nové dovednosti (správné

výslovnosti) pro dítě dřina, je třeba přemýšlet

nad tím, proč tomu tak je, a hledat hlavní

příčinu.

Ta může spočívat jak v nedostatečném

sluchovém vnímání, nerozvinuté motorice

mluvidel, chabé paměti, snížené pozornosti,

tak v nedostatku motivace ke spolupráci, v

neznalosti cíle a důvodu, proč se dítě správnou

výslovnost učí. Někdy je obtížné příčinu

vypátrat, nicméně se to vždy vyplatí. Pak

nebudeme stát dlouhou dobu na místě, ale

budeme plynule směřovat k cíli.

Hry k nácviku správné výslovnosti jsou

součástí ebooku Logopedie na doma 1. díl –

výslovnost.

37

SLUCH JAKO DŮLEŽITÝ KOMPONENT PŘI

ÚPRAVĚ VÝSLOVNOSTI

Dítě musí hlásku, kterou se učí vyslovovat, nejprve slyšet

a umět ji rozlišit mezi ostatními hláskami.

Poté je schopno ji také vyslovit a zapojit do slov.

Co se děje, když dítě hlásku neslyší?

Neví, kde ji má v řeči použít.

Je závislé na kontrole druhé osoby.

Dlouho setrvává v období zapojení

hlásky do slov a nemůže se posunout

k větám (Je to proto, že dítě si nacvičená

slova už pamatuje a ví, kde má hlásku

vyslovit, i podle paměti. Věty si však

pamatovat nemůže, tam to už musí

slyšet.).

Při použití hlásky ve větách dítě často

chybuje.

Vyslovuje hlásku na špatném místě.

Není schopné autokorekce chybné

výslovnosti.

Pozná chybu jen na druhém, ale ne u

sebe.

Proto je naprosto zásadní, abyste se předtím,

než začnete s dítětem hlásku zapojovat do řeči,

ujistili, že dítě slyší, kde ve slově hláska je.

Pomocí následujících her se ke správnému

rozlišování hlásek ve slově rychle dopracujete.

U těchto her postupujte přesně podle návodu

v ebooku. Vyzkoušejte je, a pokud zjistíte, že

dítě hru zvládá, pak pokračujte s další, dokud

nedojdete na konec.

38

Teprve pak si můžete být jisti, že dítě hlásku

opravdu dobře slyší a je schopné ji také

zapojovat do řeči.

39

6. HRY PRO ROZVOJ

SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ PŘI

ÚPRAVĚ SPRÁVNÉ

VÝSLOVNOSTI

HRY ZAMĚŘENÉ NA ROZLIŠOVÁNÍ

HLÁSEK

2. POZNEJ HLÁSKU PODLE ZVUKU

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Nácvik schopnosti rozlišovat hlásky

Pracovní sešit: list č. 7 - abeceda, slovník

Postup:

Děti často nevědí, co se vlastně na logopedii učí

a proč se to učí. Je potřeba jim vysvětlit, že

každá hláska se dá napsat a každá vypadá

jinak. Že se z těchto hlásek tvoří slova a ty

potom můžeme číst. Proto musíme umět

hlásku dobře vyslovit.

Pokud se učíme např. R, dítě musí vědět, že

nějaký zvuk, který my označujeme jako R,

existuje a že ho nazýváme R.

K odlišení využijeme písmena. Děti

v předškolním věku vnímají písmena jako

obrázky a poznají, že se dvě písmena vizuálně

liší.

Jak dítě naučit, že existuje hláska R?

Vysvětlíme dítěti, že se bude učit zvuk, který

zní takto: a vyslovíme R.

Zároveň dítěti povíme, že tento zvuk také

můžeme napsat. Napíšeme písmeno R. Dítě

prozatím hlásku neumí, takže ho učíme ji

pouze poslouchat, ne vyslovovat.

40

Znovu zopakujeme zvuk R a zeptáme se: „Jaké

je to písmeno?“ Chceme, aby dítě ukázalo na

písmeno R.

To zkusíme ještě několikrát, abychom si byli

jisti, že dítě již umí přiřadit zvuk k písmenu.

Budeme to potřebovat pro další úkol.

3. POZNEJ HLÁSKU MEZI OSTATNÍMI

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozpoznání hlásky mezi ostatními

Pracovní sešit: list č. 7 - abeceda,

slovník

Postup:

Nyní už dítě ví, že existuje R. Teď ho musí

rozeznat od ostatních zvuků. Dáme dítěti

kartičku s písmenem R (viz příloha) a

vyslovujeme všechny možné hlásky, které nás

napadnou, a občas řekneme R. Ve chvíli, kdy

zazní R, má dítě zvednout kartičku.

Např. O, U, R, T, S, R, K, M, Ř, L, R, F, S, R

Tímto způsobem poslech hlásky R chvíli

trénujeme. Když vidíme, že dítě nedělá chyby,

můžeme přejít k dalšímu cvičení.

4. NÁCVIK ROZLIŠOVÁNÍ PODOBNĚ

ZNĚJÍCÍCH HLÁSEK

VĚK: 4–6 LET

Cíl: Rozlišování dvou a více podobně

znějících hlásek

Pracovní sešit: list č. 6 - abeceda

Ve chvíli, kdy dítě ví, že existuje zvuk R, a umí

ho rozeznat od ostatních hlásek, je připravené

poznat ho také mezi hláskami, které jsou mu

nejpodobnější.

41

Každá hláska má totiž hlásku zvukově velmi

podobnou. Pro nás dospělé je již jednoduché

odlišit např. T × K, ale pro děti je to v určitém

věku tentýž zvuk. Proto se nyní budeme učit

podobné hlásky od sebe odlišit.

Uvádím zde přehled hlásek, které jsou si

podobné. Je třeba dítě naučit, že se ve

skutečnosti liší.

Jinak se píší, jinak vypadají a jinak se

vyslovují.

Děti obvykle chybují v rozlišování souhlásek,

nicméně některým dětem schází dovednost

správně rozlišovat i samohlásky.

Postup:

Vezmeme si kartičku hlásky, kterou

procvičujeme, a dáme ji dítěti. Princip je

podobný jako u předchozího cvičení: jakmile

díte uslyší správný zvuk, ukáže ho, tedy zvedne

kartičku.

Poté vyslovujeme pouze hlásky, které jsou

uvedeny v tabulce u procvičované hlásky, tedy

ty, které jsou jí nejvíce podobné. Volíme

nejprve vždy jen dvě.

Pokud dítě nechybuje, můžeme přidat další

hlásku a cvičíme rozlišení mezi třemi a více

hláskami. Dítě tedy cíleně poslouchá zvuky,

které jsou dané hlásce podobné. Tento úkol je

již těžší než úkol předchozí.

Pokud zjistíme, že dítě více chybuje v nějaké

kombinaci (např. cvičíme R a dítě ukazuje

kartičku s R i tehdy, když vyslovíme Ř), je

třeba se na tuto dvojici zaměřit a cvičit

správné rozlišování.

Vezmeme si tedy kartičku s R i Ř a dítěti

vysvětlíme a ukážeme, jak se vyslovují obě

hlásky, a zvýrazníme rozdíly.

42

Např. můžeme výslovnost hlásky prodloužit

nebo ji vyslovit opakovaně (RRRRR nebo

ŘŘŘŘŘ). Dítě má pak lepší šanci vnímat rozdíl.

Také je upozorníme na jinou polohu mluvidel

při vyslovování obou hlásek. Dítě se potom při

nácviku rozlišování hlásek může opřít i o

zrakové vnímání.

Tabulka podobných hlásek:

Velké písmeno je to, které se dítě učí, a

v závorce jsou uvedeny hlásky, za které je může

sluchem nejsnáze zaměnit.

SOUHLÁSKY:

K (t, g, ch)

P (b, m) Ď (j, ť, č, ň)

C (t, s, z, č, ť)

Č (ť, š, ž, c)

G (d, k, h)

B (p, m) Ť (j, č, ď, ň)

S (c, z, t, š)

Š (ž, č, ť, s)

T (d, k, c)

M (b, p, n)

Ň (j, ď, ť)

Z (c, s, ž)

Ž (č, š, z)

D (t, n, g, r)

F (ch, v) J (l, ť, ď, ň)

R (d, l, t, ř)

N (d, m)

V (f) L /d, r, j)

Ř (d, r, l)

SAMOHLÁSKY:

A (e, o, u)

I (e, u) E (o, u, a)

U (o, e) O (u, e, a)

5. ROZLIŠENÍ HLÁSKY VE SLABICE

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozlišení hlásky ve slabice

Pracovní sešit: list č. 3 – slabiky

Postup:

Nyní umí dítě zvuk rozpoznat sám o sobě.

V řeči se však zvuk samostatně nikdy

43

nevyskytuje. Vždy je ve spojení s dalšími zvuky,

tedy tvoří slabiku a slovo. Je třeba nacvičit

rozlišení hlásky nejprve v menších celcích, ve

slabikách a později ve slovech.

Postupujeme stejně jako v úkolu číslo dva.

Dáme dítěti do ruky např. kartu se slabikou RA,

kterou procvičujeme, a povíme mu, že ji má

zvednout ve chvíli, kdy slabiku uslyší. Poté

vyslovujeme sérii různých slabik a vždy občas

řekneme tu, kterou procvičujeme.

Např. KO, RA, TU, RA, HE, MO, RA, SE, SI, RA

6. JE HLÁSKA… V TOMTO SLOVĚ?

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozpoznání hlásky ve slovech

Pracovní sešit: obrázkový slovník,

abeceda

Postup:

Nyní již dítě umí rozlišit hlásku samostatně a ve

slabikách. Dříve, než se pustíme do určování

pozice hlásky ve slově, budeme se dítěte jen

ptát. Např: „Je ve slově KOLO hláska L?“ Zatím

nám nejde o to, aby ji dítě slyšelo na určitém

místě, ale abychom mu ukázali, že ve slovech

hlásku najde.

Pokud dítě odpoví, že ve slově KOLO není L,

máme dvě možnosti, jak mu ukázat, že tam

tato hláska je. Postupujeme následovně:

Zvýrazníme hlásku – řekneme slovo

takto: KOLLLLLO (L vícekrát

zopakujeme).

Hláskujeme slovo: K-O-L-O.

Tímto způsobem hlásku dobře vyčleníme a dítě

si jí může všimnout. Pokud ani to nepomůže,

vezmeme si na pomoc písmeno.

Znovu stejným způsobem zvýrazníme hlásku

ve slově a ukážeme dítěti v tutéž chvíli písmeno

44

L a upozorníme ho: „Přesně tady je hláska L,

kterou hledáme.“ Někdy to dětem chvíli trvá,

ale tímto postupem se naučí, co mají hledat, a

my jim to zvýrazněním můžeme usnadnit.

7. ROZLIŠENÍ HLÁSKY VE SLOVECH

VĚK: 5–6 LET

Cíl: Rozpoznání hlásky ve slovech

Pracovní sešit: list č. 7, 8, 9 symboly

pozice hlásky, list č. 6 – abeceda

Postup:

Nyní již dítě umí rozpoznat hlásku mezi

ostatními hláskami, ale také ve slabikách. Je

čas přejít k nácviku rozlišování hlásky ve slově.

Pro dítě je nejsnazší poznat hlásku na začátku

slova. O něco obtížněji rozpoznává hlásku na

konci slova a nejtěžší je poznat ji uprostřed

slova. Snáze děti poznají souhlásky než

samohlásky.

Zde je postup rozlišení hlásek ve slově tak, jak

je to z hlediska vývoje nejjednodušší.

A: na začátku slova (RUKA)

B: na konci slova (TÁBOR)

C: uprostřed slova (KOBRA)

K tomuto úkolu můžeme použít slovník

z abecedy v pracovním sešitu. Vybereme slovo

a ptáme se dítěte, co je na začátku slova a na

jeho konci.

Stejně tak můžete použít několik pracovních

listů z bonusů, které jsou určeny na procvičení

určení první hlásky ve slově.

K tomu, aby dítě hlásku dobře slyšelo, můžeme

využít také symboly, které mu naznačí, na

jakém místě má hlásku hledat. Viz pracovní

sešit – list pozice hlásky, symboly.

45

JSTE NA KONCI…

Pokud jste úspěšně došli až sem, můžete si být

jisti, že dítě již bezpečně pozná, kde ve slově

hláska je, a bude ji tam schopné vyslovit. Je to

nejlepší způsob, jak zvládnout autokorekci

výslovnosti, tedy samostatné opravování.

Co dělat, když dítě hlásku dobře

slyší, ale přesto ji není schopné

samostatně zapojovat do řeči?

Prošli jste všechny hry, dítě má dobře rozvinuté

sluchové vnímání, ale i přesto se mu nedaří

moc rychle hlásku zapojit do řeči? Musíte ho

neustále opravovat?

Někdy se stává, že dítě hlásku dobře

rozpoznává a umí ji také vyslovit, ale není

schopné zapojit ji dostatečně rychle do řeči.

Uvedu zde několik možných příčin selhání ve

výslovnosti.

Dítě může mít oslabenou paměť a

koncentraci.

Dítě může mít oslabenou jemnou

koordinaci mluvidel.

Dítě může mít špatně zafixovanou

výslovnost, a to již na úrovni samotné

hlásky nebo na úrovni slabik. Proto se mu

nedaří správně vyslovovat delší úseky

řeči. Jednoduše nemá hlásku dobře

vyvozenou.

Dítě nemá dostatečně silná mluvidla,

aby zvládlo hlásku vyslovit v toku řeči

(malý čelistní úhel, oslabené svaly

mluvidel).

46

Posouzení a odstranění těchto nedostatků

patří do rukou odborníka. Proto se v případě,

že máte pochybnosti, obraťte na klinického

logopeda v místě vašeho bydliště.

Pokud na logopedii docházíte a terapie

nepostupuje dopředu, zkuste najít pro srovnání

nějakého dalšího logopeda. Je možné, že jiné

oko uvidí jiné věci a snáze odhalí důvod, proč

vaše dítě „stojí na místě“.

Každý logoped má trochu jiný přístup a

zejména naprosto odlišné zkušenosti, stejně

jako odborné vzdělání. Co jedno oko

přehlédne, může druhé vidět. Proto se nebojte

požádat o konzultaci na jiném pracovišti.

Můžete také využít mé online diagnostiky. Více

najdete zde: http://www.martinakolmanova.cz

odkaz péče.

Někdy však může být vše v pořádku a vaše dítě

bude prostě jen potřebovat delší čas, než začne

správně mluvit. Buďte tedy trpěliví. Každý

úspěšný pokus oceňte. Povězte dítěti: „Víš, že

jsi to teď řekl(a) správně?“

Veďte vaše dítě k uvědomění, že ono samo si je

nejlepším učitelem a rádcem, a to nejen

v logopedii. Ať se vám daří.

47

7. ZÁVĚR

Rozvíjení sluchového vnímání je velmi důležité

nejen pro rozvoj správné výslovnosti, ale také

pro hladký nácvik čtení a psaní.

Hry obsažené v ebooku připraví vaše dítě také

pro pohodový start ve škole. A to je asi největší

bonus tohoto ebooku. Pokud vaše dítě umí

poznat, kde je hláska ve slově, můžete si být

jisti, že jeho nástup do školy nic nezkomplikuje.

Z mého pohledu jde o nejdůležitější

dovednost, kterou by měl předškolák ovládat.

Pokud ji nemá, je lepší nástup do školy odložit.

Děkuji vám ještě jednou za zakoupení tohoto

ebooku a přeji vám, ať vám to jde s úsměvem.

Martina Kolmanová

klinická logopedka

:

www.martinakolmanova.cz

email: logopediesusmevem@gmail.com

Sledujte mé aktivity na Facebooku, na stránce

zde: logopedie s úsměvem

A ještě pár slov, nebo spíš formalit, na závěr

Prosím o respektování autorských práv. Jakékoli

šíření, kopírování či prodej bez souhlasu autorky

je zakázán. V případě, že jste byli s ebookem

spokojeni a rádi byste ho doporučili ostatním,

odkažte je prosím přímo na zdroj.

PRODEJ EBOOKU PŘINESE RADOST DALŠÍM DĚTEM.

10 % Z CENY KAŽDÉHO EBOOKU VĚNUJI

NADACI POMOZTE DĚTEM.