Makroekonomie

Makroekonomie

PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D.Email: [email protected]

Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU

MakroekonomieSkripta: Brčák, J.,Sekerka, B.: Makroekonomie. Praha 2010

Cvičebnice: Kolektiv autorů: Makroekonomie - cvičebnice. Praha 2010

Další literatura: Soukup, J., Pošta, V., Neset, P., Pavelka, T.: Makroekonomie. Praha 2010Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. Praha 2007Mach, M.: Makroekonomie I. A II. Praha 2001

2

Makroekonomie Zápočet:

5 neřešených příkladů z různých kapitol, které nebyly počítány na cvičení, vypočítat je a předat na podepsaném listu před písemnou částí zkoušky

Zkouška: 1) písemná část (teorie, kvízové otázky, příklady, grafy) 2) ústní část (z otázek, které budou umístěny na

Moodlu pod kódem ENE05E či pod vaším kódem)

3

4

EKONOMIE z řeckého slova oikonomia (oikos-dům a

nomos-zákon, řídit, spravovat) a znamenalo původně vedení domácnosti.

autorem termínu je Aristoteles, který ji zařadil do systému věd jako samostatnou disciplínu.

jako samostatná věda se konstituovala od poloviny 18. století

rozdělení na makroekonomii a mikroekonomii se přisuzuje Johnu Maynardu Keynesovi (1883-1946)

věda, která zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

5

EKONOMIE Předmět zkoumání zabývá se chováním ekonomických subjektů zkoumá, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají

vzácné statky zkoumá, jak lidé rozhodují o využívání

omezených vzácných zdrojů k výrobě určitých statků a jak je mezi sebe rozdělují

6

EKONOMICKÉ TEORIELze dělit do dvou základních skupin: Pozitivní ekonomie je pouhý popis ekonomiky např. kolik je

nezaměstnaných, jakých hodnot dosahuje HDP, jaká je míra inflace

zkoumá realitu takovou jaká doopravdy je a odhaduje zákonitosti jejího fungování

odmítají změnu systému (tržní ekonomiky) a náhradu jiným systémem

7

EKONOMICKÉ TEORIE Normativní ekonomie dává doporučení k výrazným změnám

systému, chce vytvořit novou lepší realitu jsou hodnotové soudy, je to stanovení určité

normy, pravidla např. měly by se snížit daně, stát by měl poskytovat podpory v nezaměstnanosti

Ekonomie, jež se v současné době vyučuje u nás i ve světě má povahu pozitivní ekonomie

8

EKONOMICKÉ TEORIE Neoklasická ekonomie základním předpokladem jsou trhy, které se

samy automaticky čistí a spějí k rovnováze její příslušníci jsou odpůrci státních zásahů a

stoupenci koncepce laissez faire tzn. ekonomická zásada, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby stát do něj nezasahoval nebo se maximálně omezil na arbitra a tvůrce pravidel, jejichž dodržování by od ekonomických subjektů vymáhal

9

EKONOMICKÉ TEORIE Neoklasická ekonomie v ekonomice funguje vnitřní vyrovnávací

mechanismus, který bez zásahů státu uvádí ekonomiku do rovnováhy

případné nerovnováhy v ekonomice chápe jako důsledky určitých rigidit způsobených opět zejména státní regulací

odstartovala široké zapojení matematických nástrojů a grafů v ekonomii

představitelé: Carl Menger (1840-1921), Alfred Marshall (1842-1924), Milton Friedman (1912-2006)

10

EKONOMICKÉ TEORIE Keynesiánská ekonomie název dostala dle zakladatele britského

ekonoma Johna Maynarda Keynese (profesora ekonomie na Cambridgeské univerzitě, 1883-1946), jež napsal stěžejní dílo: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz”

vznikla jako reakce na velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století

ekonomika trpí stavy nerovnováh, které nebudou odstraněny bez zásahů státu zastánci státních zásahů

11

EKONOMICKÉ TEORIE Keynesiánská ekonomie doporučuje jako hlavní formy státních zásahů

regulaci podnikatelské činnosti zvyšováním nebo snižováním úrokové míry, ovlivňování množství peněz v oběhu určováním diskontních sazeb, operacemi na volném trhu a kontrolou bankovních rezerv, uskutečňováním státních investic v oblastech nedostatečně rentabilních pro soukromé podnikání

12

EKONOMICKÉ TEORIE Keynesiánská ekonomie Státní zásahy zejména v oblasti: Fiskální politiky – zásahy vlády prostřednictvím

příjmové a výdajové stánky veřejných rozpočtů (rozpočtových organizací př. soudy, obce, kraje)

Monetární politiky – zásahy ČNB prostřednictvím množství peněz v ekonomice

Kurzové politiky - zásahy ČNB prostřednictvím ovlivňování měnového kurzu

Obchodní politiky – zásahy vlády prostřednictvím cel a kvót

13

MAKROEKONOMIE Předmět zkoumání Makroekonomie studuje chování

ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země.

Makroekonomie se zabývá ekonomickou výkonností země a s ní spojenou problematikou dosažené ekonomické úrovně, hospodářským růstem a hospodářskými cykly.

14

MAKROEKONOMIE Předmět zkoumání Makroekonomie zkoumá celkovou

produkci statků a služeb v zemi a s tím související problematiku spotřeby a investic, postihuje fungování agregátních trhů např. trh práce, a odhaluje příčiny nestabilit těchto trhů, k nimž patří takové jevy jako inflace či nezaměstnanost.

15

MAKROEKONOMIE sleduje chování velkých ekonomických

subjektů (HDP, inflace, nezaměstnanost, obchodní bilance), studuje jejich vývoj a následné dopady

zabývá se ekonomikou jako celkem, pokládá otázky:

Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky? Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice? Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní

vyveze?

16

MAKROEKONOMIE je významná pro hospodářskou ekonomiku,

neboť dává návody, jak se vyhnout vysoké míře inflace, jak zabránit ekonomické recesi, jak odstranit vysokou nezaměstnanost, jakými opatřeními podpořit ekonomický růst a s tím související ekonomický blahobyt

17

MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Makroekonomické subjekty (sektory národního

hospodářství) jsou domácnosti, firmy, vláda a zahraničí

Domácnosti představují sektor národního hospodářství,

který sdružuje všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba.

vlastní výrobní faktory (půda, práce a kapitál), které jsou využívány ve firmách při výrobě statků

domácnostem plynou od firem důchody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné atd.).

18

MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Podniky, firmy jsou jednotky ekonomického rozhodování,

které používají výrobní faktory k tvorbě statků (výrobků a služeb), které prodávají ostatním sektorům a získávají za ně důchody

důchody podniků jsou využity na úhradu nákladů za výrobní faktory (mzdy, renty, úroky, vyplacení dividend a podobných podílů na zisku) včetně nákladů na suroviny, energii apod. a na zaplacení daní.

19

MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Vláda je představována soustavou veřejných

rozpočtů. Tato soustava je tvořena např. rozpočty ústředních a místních vlád (státní rozpočty, místní rozpočty), rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody (státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a dalšími.

příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a povinnými platbami na sociální a zdravotní pojištění.

výdaje vlády se dělí na vládní nákupy výrobků a služeb G a na vládní transferové platby TR.

20

MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Vláda Transferové platby – platby, za které není

získána odpovídající protihodnota (ekvivalent) nejdůležitějšími vládními transfery jsou

transfery domácnostem (různé sociální dávky, příspěvky, podpory apod.)

část vládních transferů má podobu subvencí podnikům (výrobci v zemědělství, železniční doprava aj.).

mezi vládní transfery patří i úroky z vládního dluhu

21

MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY Zahraničí zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a

vlády) tedy (nerezidenty,cizozemce) označíme souhrnně jako sektor zahraničí

bývá odběratelem domácích výrobků a služeb (vývoz, export)

domácí subjekty dovážejí výrobky a služby ze zahraničí (dovoz, import).

sleduje se zejména saldo těchto obchodů, tj. export minus import (tzv. čistý export).

22

EKONOMIKA Ekonomika otevřenost / uzavřenost je měřitelná, je to

poměrový ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi vývozem a dovozem a HDP

uzavřená – neexistuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro velké, silné ekonomiky

otevřená – existuje zahraniční obchod a výměna kapitálu, je typická pro malé státy s malým počtem obyvatel významná (nezávislá) - ekonomiky

ostatních zemí nemají na ni zásadní vliv závislá - na ostatních ekonomikách

23

UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ HDP – hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých

finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období

- statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) i nerezidenty (cizinci) na našem území

HNP – hrubý národní důchod (hrubý národní produkt) je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných rezidenty dané země (Čechy)

doma i v zahraničí- statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty (Čechy) na našem území i v zahraničí

24

UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Přesné měření hodnoty vyrobené produkce

vyžaduje, aby všechny vyrobené statky a služby byly započítávány do této hodnoty v daném roce pouze jednou. Proto rozlišujeme finální produkt a meziprodukt.

Finální produkt představuje výrobky (statky a služby), které byly prodávány konečnému uživateli.

Meziprodukt tvoří statky (vstupy podniků), které byly v daném roce vyrobeny, ale současně byly v tomto období ve výrobě spotřebovány např.: suroviny, materiály, energie, polotovary, služby podnikům apod.

Do konkrétního výstupu pak počítáme pouze finální produkt. Meziprodukt se do konkrétního výstupu nezahrnuje.

25

UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 1) výrobní metoda : HDP = suma přidaných

hodnot na jednotlivých stupních výroby 2) výdajová metoda: HDP = výdaje domácností na

spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý exportHDP = C + Ig + G + NX

3) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně – subvence)HDP = w + r + i + π + a + T

26

VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ) Produkt získáme jako sumu přidaných

hodnot v jednotlivých hospodářských odvětvích tj. v sektorech:

primárním (prvovýroba, tj. zemědělství, těžba nerostů)

sekundárním (zpracovatelská odvětví, tj. průmysl, stavebnictví)

terciálním (sektor služeb)

27

VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ) Sčítáme přidané hodnoty na jednotlivých

výrobních stupních tzn. vyhneme se dvojímu započítávání meziproduktů

HDP = sektor prvovýroby + zpracovatelský sektor + sektor služeb + daně z produktů – dotace na produkty

28

VÝROBNÍ METODA (ODVĚTVOVÁ)

Spotřeba meziproduktů

Přidaná hodnota

Příjem z prodeje

Lesní společnost

0 100 100

Dřevařský závod

100 50 150

Papírny 150 80 230Tiskárna 230 60 290Prodejna knih 290 120 410 Σ 770 410 1180

29

VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) Sčítají se všechny výdaje vynaložené na

nákup finálních statků a služeb HDP = výdaje domácností na spotřebu +

výdaje na investice + výdaje vlády na nákup výrobků a služeb + čistý exportHDP = C + Ig + G + NX

30

VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) C – Výdaje domácností na spotřebu

statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení)

statky dlouhodobé spotřeby (auta, TV) služby (vzdělávání, doprava)

I – Výdaje na investice jsou financované podniky či

domácnostmi investice do fixního kapitálu (výdaje na

nákup strojů, vybavení závodu, nákup domů či bytů)

investice do zásob

31

VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) G – Vládní výdaje na nákupy zboží a

služeb vláda za ně dostává určitou

protihodnotu výdaje vlády na: školství, zdravotnictví,

obranu, platy státních zaměstnanců, ale i investiční výdaje vlády např. výdaje na stavbu dálnic či železnic atd.

NX – Čistý export vypočítáme, když od exportu odečteme

import: NX = X - M

32

VÝDAJOVÁ METODA (SPOTŘEBNÍ) Transferové platby patří do celkových vládních výdajů (G) např. podpora v nezaměstnanosti, sociální

dávky, důchody (starobní, invalidní) za jejich poskytnutí vlády nedostává žádnou

protihodnotu nezapočítávají se do celkových výdajů pro výpočet HDP

nejsou započítány do HDP také proto, že je dostávají domácnosti jako dávky, které použijí na spotřební výdaje (C), jež jsou v HDP již započítány

33

DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ) Sčítají se důchody, které plynou majitelům

výrobních faktorů před jejich zdaněním Hrubý domácí důchod = mzdy + renty + úroky

+ zisky + odpisy HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy

+ (nepřímé daně – subvence)HDP = w + r + i + π + a + T

34

DŮCHODOVÁ METODA (NÁKLADOVÁ) Odpis je částka, která vyjadřuje opotřebení

majetku za určité období. Protože odpis představuje snížení ekonomického prospěchu (ve formě poklesu aktiv) jedná se o náklad.

Odepisování je metoda, jak rozložit pořizovací cenu majetku jako náklad do více období. Pořízení majetku tedy neovlivní výsledek hospodaření firmy hned, ale poměrně po celou dobu životnosti majetku.

35

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Nominální HDP vyjádřený v běžných cenách, tedy v tržních cenách

aktuálního, právě probíhajícího období Reálný HDP vyjádřený ve stálých cenách, tedy v cenách základního

výchozího roku Deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP * 100

Dle ČSÚ v roce 2009 byl nominální HDP 3625 mld.Kč.

36

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Ve výchozím roce se stálé a běžné ceny shodují tzn.

nominální a reálný produkt je stejný. V ostatních letech vypočítáme reálný produkt tak, že

oceníme zboží a služby vyrobené v příslušném roce cenami základního období získáme produkt očištěný o vliv změn cenové hladiny.

37

ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT Čistý domácí produkt (ČDP) získáme jej, pokud od hrubého domácího

produktu odečteme znehodnocení kapitálu (odpisy)

čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy: ČDP = HDP – a

38

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A EKONOMICKÝ BLAHOBYT často se ztotožňují čím vyšší HDP, tím se

občané mají lépe není zcela přesné, neboť ekonomický blahobyt

je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množství produkce

ukazatelé, které nejsou v HDP zachyceny: volný čas – přispívá ke kvalitě života, lidé se mohou

věnovat zálibám, vzdělávání atd. práce doma – posekání zahrady, uvaření jídla škody na ŽP – mají negativní dopad na kvalitu života

39

OSOBNÍ A DISPONIBILNÍ DŮCHOD Osobní důchod (PI) vyjadřuje celkové příjmy, které skutečně

domácnosti obdrží ze svého osobního důchodu platí domácnosti

osobní daně (daň ze mzdy) a po jejich odečtení zůstává domácnostem disponibilní osobní důchod

Disponibilní důchod (YD) důchod, který výsledně získávají domácnosti je složen ze všech důchodů (mzdy, renty,

úroky, vyplácené dividendy a transferových plateb) – daně

domácnosti jej používají na spotřebu či na úspory

40

UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

čistý export = export – import: NX = X – M čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt –

odpisy: ČDP = HDP – a čisté soukromé investice = hrubé soukr. investice –

odpisy: In = Ig – a hrubý národní produkt = hrubý domácí produkt –

důchody z výrobních faktorů nerezidentů (cizinců) dosažených v tuzemsku + důchody z výrobních faktorů rezidentů (Čechů) dosazených v cizině

čistý národní důchod = hrubá národní důchod – odpisy: ČND = HND - a

41

Příklad 1 (18/4) – zadání: Jsou známé ekonomické ukazatele:

spotřební výdaje domácností (C): 2000; odpisy (a): 150; důchody rezidentů dané země dosažené v cizině: 300; důchody nerezidentů dosažené v dané zemi: 250; hrubé soukromé investice (Ig): 900; mzdy (w): 2000; transferové platby vlády (TR): 250; import (M): 700; export (X): 600; vládní nákupy statků a služeb (G): 1000; nepřímé daně (zmenšené o subvence) (T): 150; renty (r): 500; čisté úroky (i): 300.

42

Příklad 1 (18/4) – zadání:Zjistěte:a) čistý exportb) čisté soukromé investicec) hrubý domácí produktd) hrubý národní důchode) čistý národní důchodf) celkové vládní výdajeg) zisky firem

43

Příklad 1 (18/4) - řešenía) čistý export se vypočítá, když od exportu odečteme

import:NX = X – MNX = 600 – 700 = -100

b) čisté soukromé investice dostaneme, když od hrubých soukromých investic odečteme znehodnocení kapitálu:In = Ig – odpisyIn = 900 – 150 = 750

c) hrubý domácí produkt spočítáme výdajovou metodou, neboť známe všechny její složky, které sečteme. Jde o spotřební výdaje domácností, hrubé soukromé investice, vládní nákupy statků a služeb a čistý export:HDP = C + Ig + G + NX HDP = 2000 + 900 + 1000 – 100 = 3800

44

Příklad 1 (18/4) - řešeníd) hrubý národní důchod dostaneme tak, že

k hrubému domácímu produktu přičteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí a odečteme důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území:HND = 3800 + 300 – 250 = 3850

e) čistý národní důchod dostaneme tak, že od hrubého národního důchodu odečteme odpisy:ČND = HND – aČND = 3850 – 150 = 3700

45

Příklad 1 (18/4) - řešeníf) celkové vládní výdaje vypočítáme, když

sečteme vládní nákupy statků a služeb a transferové platby:celkové vládní výdaje = G + TR = 1000 + 250 = 1250

g) zisky firem spočítáme z důchodové metody zjištěním HDP. Od HDP odečteme mzdy, čisté úroky, renty, odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence, čili složky důchodové metody:π = HDP – w – i – r – a - Tπ = 3800 – 2000 – 300 – 500 – 150 – 150 = 700

46

Příklad 2 (17/2) – zadání: Hrubý domácí produkt ekonomiky

činil (HDP): 4862 p.j., nepřímé daně (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí 280 p.j. a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území 320 p.j.

47

Příklad 2 (17/2) – zadání:Zjistěte:

a) hodnotu hrubého národního důchodu

b) hodnotu čistého národního důchodu

48

Příklad 2 (17/2) - řešenía) HND = HDP +důchody z výrobních

faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí – důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném územíHND = 4862 + 280 – 320 = 4822

b) ČND = HND – odpisy = 4822 – 505 = 4317

49

Příklad 3 (20/4) – zadání: V ekonomice za sledované období

činily mzdy (w): 2905 p.j., spotřební výdaje domácností (C): 3226 p.j., hrubé investice (Ig): 765 p.j., čisté úroky (i): 392 p.j., renty(r): 20 p.j., státní výdaje (G): 964 p.j., nepřímé daně zmenšené o subvence (T): 393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., import (M): 250 p.j., zisky firem (π): 647 p.j.

50

Příklad 3 (20/4) – zadání:Zjistěte:

a) hodnotu hrubého domácího produktu

b) jakou metodu jste použilic) kolik činí export

51

Příklad 3 (20/4) - řešenía) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy +

(nepřímé daně – subvence)HDP = w + r + i + π + a + T HDP = 2905 + 20 + 392 + 647 + 505 + 393HDP = 4862

b) důchodová metodac) NX = HDP – C – G –Ig

NX = 4862 – 3226 – 964 – 765NX = -93 NX = X – MX = NX + M X = -93 + 250X = 157

52

UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Magický čtyřúhelník Výsledky ekonomiky jsou závislé na vývoji čtyř veličin:

růstu HDP, míry inflace, míry nezaměstnanosti, vyrovnanosti obchodní bilance

53

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Model produkt-výdaje či důchod-výdaje či model 45

stupňů Je modelem krátkého období a platí pro něj:

Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu, je dostatečná zásoba kapitálu a dostatečná nabídka práce

Cenová hladina je fixní, nominální mzdy jsou fixní, reálný a nominální produkt je totožný

Dvousektorový model – existují pouze domácnosti a firmy Třísektorový model – existují domácnosti, firmy a stát Čtyřsektorový model – existují domácnosti, firmy, stát a

zahraničí

54

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se

plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu, neboli neexistují neplánované investice

Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem

Disponibilní důchod (YD) je takový důchod, který mají domácnosti skutečně k dispozici, je součtem všech důchodů, které domácnosti získávají (mzdy, renty, úroky…a transferových plateb od vlády), ale odečítají se od něj daně, které musí platit domácnosti státu

Ve dvousektorové ekonomice platí, že disponibilní důchod je totožný se skutečně vytvořeným důchodem (YD = Y)

55

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Existují pouze domácnosti a firmy Produkt je tvořen ze spotřeby a investic Y= C + I Celková spotřeba = autonomní spotřeba + indukovaná

spotřeba C=Ca+Ci Spotřeba autonomní (Ca) – je nezávislá na úrovni důchodu

máme vždy, i když disponibilní důchod je nulový např. výdaje na potraviny

Spotřeba indukovaná (Ci) – je závislá na důchodu, s rostoucím důchodem poroste

je určena vynásobením mezního sklonu ke spotřebě disponibilním důchodem Ci=cY

56

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Mezní sklon ke spotřebě (c) – říká, jak se změní spotřeba,

změní-li se disponibilní důchod o jednotku Spotřební funkce: C = Ca + cY Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi

nulou a jedničkou tzn. Pokud z dodatečného důchodu neutratí domácnost nic a vše uspoří mezní sklon ke spotřebě je 0, pokud naopak za spotřebu utratí celý dodatečný důchod mezní sklon ke spotřebě je 1

Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám jsou rovny jedné: c + s = 1

57

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Mezní sklon ke spotřebě (c) – čím je vyšší, tím je křivka

strmější, čím je nižší, tím je křivka plošší Průměrný sklon ke spotřebě (APC) říká nám, jaká část celého disponibilního důchodu připadá

na spotřebu APC = C/YD

58

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Keynesova teorie spotřeby „…lidé jsou ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se

jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod.“

s růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu klesá, což znamená, že průměrný sklon ke spotřebě klesá

čím vyšší je disponibilní důchod, tím nižší je průměrný sklon ke spotřebě

tempo růstu spotřeby je nižší než tempo růstu důchodu (podíl spotřeby na důchodu klesá s jeho růstem) – základní psychologický zákon J.M.Keynese

59

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Keynesova teorie spotřeby platí pro krátké období v dlouhém období platí jiné teorie: 1) teorie životního cyklu 2) teorie permanentního důchodu tyto teorie říkají, že dlouhodobě je podíl spotřeby na

důchodu je konstantní z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na

běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)

60

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)

C

Y

Dlouhodobá spotřební funkce(konstantní apc = c´)

Krátkodobá spotřební funkce(konstantní mpc = c)

61

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu) Autoři: Franco Modigliani, Richard Brumberg, Albert

Ando (2. pol. 20.stol.) předpokládá, že jedinec chce realizovat přibližně

rovnoměrnou spotřebu během celého svého života. Spotřeba zde závisí na jeho celoživotním důchodu

spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek během celého života

v mládí má člověk nižší důchod, než činí jeho spotřeba bere si úvěr či si půjčuje od rodičů

62

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu) v produktivním věku má člověk vyšší důchod, než činí

jeho spotřeba a spoří (část úspor jde na splácení úvěru, část si ponechá na penzi)

v penzi spotřebitel vybírá z našetřených úspor na makroekonomické úrovni – pokud dojde k výraznému

stárnutí populace pokles podílu úspor a růst podílu spotřeby, naopak pokud dojde k růstu počtu obyvatel v produktivním věku růst podílu úspor a pokles podílu spotřeby na disponibilním důchodu

63

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) důchod (příjem) v průběhu života kolísá, ale spotřeba je

stabilní dlouhodobě důchod v průběhu života kolísá, ale spotřeba je stabilní rozpor s Keynesovou fcí spotřeby

z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)

64


Kč

ÚmrtíPenzeČas

Y

C

Bohatství

Důchod

Úspory

Spotřeba Čerpání úspor

65

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie permanentního důchodu autor: Milton Friedman spotřeba závisí pouze na permanentním důchodu Yp tedy

na očekávaném celoživotním důchodu spotřeba je funkcí permanentního důchodu C = c Yp subjekty mění svou spotřebu pouze v reakci na změny

důchodu, které považují za trvalé (permanentní) permanentní důchod je odhadovaná výše důchodu, kterou

by domácnosti dostávaly dlouhodobě po vyloučení krátkodobých výkyvů

66

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie permanentního důchodu permanentní důchod závisí na - výši bohatství - minulých příjmech, současných příjmech a očekávaných příjmech v budoucnu je-li běžný důchod vyšší než permanentní, průměrný sklon

ke spotřebě se snižuje (Yp/Y‹1) je-li běžný důchod nižší než permanentní, průměrný sklon

ke spotřebě se zvyšuje (Yp/Y›1)

67

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie permanentního důchodu Permanentní důchod je důchod, který člověk dlouhodobě

očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příležitostech.

Běžný důchod rozdělujeme na permanentní složku Yp a přechodovou YT

Y = Yp + YT

Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi spotřebou a běžným důchodemspotřeba přitom reaguje pouze na změny permanentního důchodu

68

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Teorie permanentního důchodu Spotřebitel změny důchodu rozděluje na změny přechodné

a stálé přírůstek přechodně zvýšeného důchodu uspoří, aby mohl pokrýt budoucí ztrátu změny důchodu způsobené stálými vlivy spotřebitel může pokládat za permanentní, a proto na ně reaguje změnami spotřeby.

Ekonomové sledují závislost spotřeby na běžném důchodu. V krátkém období ale běžný důchod zahrnuje permanentní i přechodnou část, ale v dlouhém období se přechodné výkyvy důchodu ruší a pozorujeme pouze změny permanentní proto má v krátkém období spotřební funkce jiný průběh než v období dlouhém.

69

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Investice (I) provádějí zejména soukromé firmy Fixní investice (nákup strojů, budov) a investice do zásob Plánované investice a neplánované investice Plánované či Autonomní investice – nezávisí na výši HDP,

jsou neustále stejné (fixní investice) Neplánované investice – neplánovaný růst či pokles zásob

kladné – zásoby rostou záporné – zásoby klesají nulové – zásoby se nemění

70

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Agregátní poptávka a skutečně vytvořený produkt Plánované výdaje označíme jako agregátní poptávku Agregátní poptávka (AD) je souhrn plánovaných výdajů –

spotřeby a investic (C + I) Skutečně vytvořený produkt je souhrn spotřeby a

skutečných investic (součet plánovaných a neplánovaných investic)

71

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Rovnovážný produkt pokud firmám neplánovaně vzrostou zásoby, budou v

následujícím období omezovat produkci naopak pokud firmám neplánovaně klesnou zásoby, budou v dalším období zvyšovat produkci firmy nemusí měnit rozsah své produkce pouze tehdy, když se zásoby nijak neplánovaně nezmění firmy i ekonomika se nacházejí v rovnováze

ekonomika v rovnováze pracuje na určité úrovni produktu tzn. rovnovážného produktu

72

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se

plánované výdaje (agregátní poptávka) rovnají skutečně vytvořenému produktu, neboli neexistují neplánované investice (či jsou nulové)

Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem

73

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Úspory (S) domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na

spotřebu či úspory pokud je disponibilní důchod nulový, přesto máme jistou

autonomní spotřebu tzn. financujeme ji z našich autonomních úspor

Mezní sklon k úsporám (s) – říká, jak se změní úspory, změní-li se disponibilní důchod o jednotku

Úsporová funkce: S = -Sa + sYD

74

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Autonomní úspory Sa – jejich výše v absolutní hodnotě

bude stejná jako výše autonomní spotřeby, mají znaménko minus, protože autonomní spotřeba je financovaná z autonomních úspor

Indukované úspory sYD – zavisejí na velikosti disponibilního důchodu

Průměrný sklon k úsporám APS – říká, jak velká část z celého disponibilního důchodu připadá na úspory

APS = S/YD Součet průměrného sklonu ke spotřebě a průměrného

sklonu k úsporám je roven jedné: APC + APS = 1

75

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Základní makroekonomická identita za základní makroekonomickou identitu se v ekonomii

označuje rovnost úspor a investic z hlediska výdajů lze produkt zapsat jako: Y = C + I Tento důchod (neboli produkt) dostávají domácnosti, které

ho využijí buď na spotřebu nebo na úspory: Y = C + S C + I = C + S I = S

76

SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE) Spotřební funkce: C = Ca + cY C = Ca + Ci Úsporová funkce: S = -Sa + sY S = - Ca +

sY Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon

k úsporám jsou 1: c + s = 1 Y = YD

C + S = Y S = I

Jednoduchý multiplikátor:

Národohospodářský produkt: Y = . (Ca + I)

c

11

)(1

1 ICc

Y a

AY .

77


78

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA

79

DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA Rovnovážného produktu je dosaženo tehdy, když se křivka

AD protne s křivkou pod úhlem 45° Na křivce AD nalevo od průsečíku s křivkou pod úhlem

45° je agregátní poptávka vyšší než skutečně vytvořený produkt a firmám by neplánovaně klesly zásoby

Firmy by časem zvýšily výrobu a produkt by vzrost na úroveň rovnovážného produktu

Na křivce AD napravo od průsečíku s křivkou pod úhlem 45° je agregátní poptávka nižší než skutečně vytvořený produkt a firmám by neplánovaně vzrostly zásoby

Firmy by reagovaly poklesem výroby až na úroveň rovnovážného produktu

80

Příklad 4 - zadáníJe-li spotřební funkce C = 100 + 0,8Y, výše investic I = 700.Zjistěte:a) výši rovnovážného produktub) výši celkové spotřeby

81

Příklad 4 - řešenía)

Y = 5 . 800Y = 4000

)(1

1 ICc

Y a

)700100(8,01

1

Y

82

Příklad 4 - řešeníb)

C = 100 + 0,8 . 4000C = 3300

cYCC a

83

Příklad 5 - zadáníSpotřební funkce ve dvousektorové ekonomice je C = 250 + 0,8Y, výše autonomních investic je I = 550. Zjistěte:a) výši jednoduchého multiplikátorub) výši rovnovážného produktu Yc) výši celkové spotřebyd) výši celkových úspore) výši autonomní a indukované spotřeby

84

Příklad 5 - řešenía)

b)

Y = 4000

58,01

11

1

c

4000)550250(8,01

1)(1

1

IC

cY a

85

Příklad 5 - řešeníc) C = 250 + 0,8.4000 = 3450d) S = -Sa + sY = -250 + 0,2 . 4000 = 550 S = Y – C = 4000 – 3450 = 550e) C = 250 + 0,8Y Ca = 250, Ci = 0,8 4000 = 3200 C = 250 + 3200 = 3450

cYCC a

86

TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA V třísektorovém modelu k dosavadním sektorům – domácnostem a

firmám – přistupuje další sektor – stát, jež je reprezentován různými orgány a institucemi. Sledujeme-li finanční hospodaření státních orgánů v celku, zabýváme se veřejnými financemi.

Veřejné finance můžeme rozdělit na: státní rozpočet - centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen,

rozdělován a používán ústředními státními orgány rozpočty orgánů místní správy speciální fondy - vytvářejí státní orgány k přesně vymezeným

účelům. Nejvýznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením. Fondy mohou být vykazovány v rámci státního a místních rozpočtů i mimo ně.

finance státních podniků - se v tržních ekonomikách blíží svým charakterem financím soukromých firem.

87

TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA Příjmy a výdaje státního rozpočtu Příjmy – daně - celkové daně (T) rozdělíme pro účely

modelu do dvou skupin: Daně, jejichž výše závisí na důchodu (tY). Jde zejména o daně z

příjmů (z mezd, zisků, úroků apod.). Sazba důchodové daně či daňová sazba (t) představuje přírůstek daní, závislých na důchodu na jednotku přírůstku celkového produktu (důchodu). Daňová sazba nabývá hodnoty v intervalu (0,1).

Daně na důchodu nezávislé, autonomní, označené (Ta) jako např. daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací apod.

Celkové daně: T = Ta + tY Výdaje – transfery a výdaje na nákup výrobků a služeb

88

TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA Stát (vláda) – ovlivňuje ekonomiku dvěma způsoby: provádí nákupy statků a služeb (G) – nejsou závislé na

velikosti produktu tzn. jsou autonomní působí na spotřebu domácností tím, že ovlivňuje

disponibilní důchod domácností disponibilní důchod již není totožný se skutečným

produktem (důchodem), neboť část důchodu musí domácnosti odvést státu ve formě daní a stát naopak poskytuje domácnostem transfery (TR)

YD = Y – Ta – tY + TR

89

TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA Základní makroekonomická identita produkt v třísektorové ekonomice je součtem spotřeby,

investic, vládních nákupů Y = C + I + G domácnosti dostávají disponibilní důchod, který využijí na

spotřebu a úspory, získáme jej, když od produktu odečteme celkové daně a přičteme transfery YD = Y – T + TR

C + S = Y – T + TR Y = C + S + T – TR Nyní položíme výše uvedené rovnice sobě rovné: C + I + G = C + S + T – TR I + G = S + T – TR I = S + (T – TR – G) – saldo stát. rozpočtu či úspory vlády opět platí rovnost investic a úspor

90

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Model produkt-výdaje je rozšířen o poslední sektor –

zahraničí tedy čistý export NX Čistý export je dán rozdílem mezi exportem a importem: NX = X – M Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) Xa

- je ovlivněn jinými faktory: Nominální měnový kurz – při znehodnocení měny export vzroste,

při zhodnocení export klesá Vývoj produktu v zahraničí – pokud vzroste produkt v zahraničí,

část tohoto zvýšení bude věnována na dovoz z domácí ekonomiky a proto export ze sledovaného hospodářství vzroste, při poklesu produktu v zahraničí export klesá

91

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) Xa

- je ovlivněn jinými faktory: Poměr cenových hladin doma a v zahraničí pokud cenová

hladina v domácí ekonomice roste stává se domácí zboží pro zahraničí dražší a export klesne, pokud v domácí ekonomice cenová hladina klesne export vzroste

Cla, kvóty a jiná ochranářská opatření Import (M) – má dvě složky: Indukovaný import – závisí na domácím produktu,

závislost je dána mezním sklonem k importu (m), který udává, jak se změní import, pokud se změní domácí produkt o jednotku

92

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Autonomní import (Ma) – nezávislý na velikosti

domácího produktu Import: M = Ma + mY Čistý export: NX = Xa – Ma – mY Křivka čistého exportu je klesající a její sklon je dán

mezním sklonem k importu. Se vzrůstajícím produktem reste import a čistý export se zhoršuje.

93

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKAExport - toky statků a služeb, které vedou k přílivu

peněz do zeměČinitelé podporující export: zvýšení zahraničního důchodu relativně rychlejší pokles domácí cenové hladiny

vůči zahraniční znehodnocení nominálního kurzu domácí měny vládní podpora spotřebitelské preference

94

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKAImport - toky statků a služeb, které vedou k odlivu

peněz ze zeměČinitelé podporující import zvýšení domácího důchodu výše mezního sklonu k dovozu relativně rychlejší růst domácí cenové hladiny

vůči zahraniční zhodnocení nominálního kurzu domácí měny vládní podpora spotřebitelské preference

95

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Graf čistého exportu

NX

YX-Ma

m

+

-

NX = X – Ma – mY

96

ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA Rovnovážný produkt – na úrovni rovnovážného produktu

se agregátní poptávka rovná skutečně vytvořenému produktu. Pokud je dosaženo rovnovážného produktu, jsou neplánované investice nulové, tzn. Skutečné investice a plánované investice jsou totožné.

97

ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE

Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem () dvousektorové ekonomiky

Rovnovážný HDP (Y) ve třísektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G + cTR - cTa) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem třísektorové ekonomiky

Rovnovážný HDP (Y) ve čtyřsektorové ekonomice získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G + cTR - cTa + X - Ma ) vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem čtyřsektorové ekonomiky

98

ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM, TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE

multiplikátor ekonomiky dvousektorové:

třísektorové:

čtyřsektorové:

c11

)1(11

tc

mtc )1(11

99


multiplikátor ekonomiky dvousektorové – je největší, proto je křivka

nejstrmější třísektorové – je menší než u dvousektorové, proto

je křivka plošší než křivka dvousektorové ekonomiky

čtyřsektorové – je menší než u třísektorové, proto je křivka nejplošší

100


autonomní výdaje dvousektorové ekonomiky: A = Ca + I

autonomní výdaje třísektorové ekonomiky: A = Ca + I + G + cTR - cTa

autonomní výdaje čtyřsektorové ekonomiky: A = Ca + I + G + cTR – cTa + X - Ma

101


Rovnovážný produkt

Y*= . (Ca+I)

Y* = . (Ca + I + G + cTR – cTa)

Y* = . (Ca + I + G + cTR – cTa + X – Ma)

c11

)1(11

tc

mtc )1(11

102


funkce importu: funkce daní: T = Ta + tY rovnovážný produkt: disponibilní důchod: funkce spotřeby:

mYMaM

AY *

TRTYYD

cYDCaC

103

Příklad 6 - zadáníDvousektorová ekonomika je charakterizována spotřební funkcí C = 400 + 0,9YD a plánovanými investicemi I = 650.Vypočítejte:a) výši jednoduchého výdajového multiplikátorub) výši rovnovážného produktu c) výši spotřeby na úrovni rovnovážného produktu

104

Příklad 6 - řešenía) jednoduchý výdajový

multiplikátor:

b) rovnovážný produkt:

109,01

11

1

c

10500)650400(101

1*

Ac

Y

105

Příklad 6 - řešeníc) výše spotřeby na úrovni

rovnovážného produktu:C = 400 + 0,9YD = 400 + 0,9.10500 = 9850

106

Příklad 7 - zadání Máme k dispozici následující

informace o třísektorové ekonomice: investiční výdaje: I = 800; funkce úspor: S = -350 + 0,3YD; vládní nákupy statků a služeb: G = 720; transferové platby vlády: TR = 240; autonomní daně: Ta = 300; sazba daně: 0,1.

107

Příklad 7 - zadáníVypočítejte:a) výdajový multiplikátor

třísektorové ekonomikyb) rovnovážný produktc) výši daní na úrovni rovnovážného

produktud) jak se změní rovnovážný produkt,

jestliže klesnou investiční výdaje o 100

108

Příklad 7 - řešenía) výdajový multiplikátor pro

třísektorovou ekonomiku:

b) rovnovážný produkt:Y* = . (Ca + I + G + cTR – cTa)Y* = 2,7 . (350 + 800 + 720 + 0,7.240 – 0,7.300) = 2,7 . 1828 = 4935,6

)1,01(7,011

)1(11

tc

109

Příklad 7 - řešeníc) výše daní na úrovni rovnovážného produktu:

T = Ta + tYT = 300 + 0,1 . 4935,6 = 793,56

d) investiční výdaje klesnou o 100I = 700Y2 = 2,7 . (350 + 700 + 720 + 0,7.240 – 0,7.300) = 2,7 . 1728 = 4665,6Δ Y* = Y2 – Y1 = 4665,6 – 4935,6 = -270Δ Y* = . Δ AΔ Y* = . Δ I Δ Y* = 2,7 . (-100) = -270

110

Příklad 8 - zadáníVe čtyřsektorové ekonomice jsou známy tyto údaje: investiční výdaje: I = 850; funkce úspor: S = -190 + 0,1YD; transferové platby státu: TR = 30; funkce daní: T = 50 + 0,2Y; vládní nákupy statků a služeb: G = 400; funkce čistého exportu: NX = 2000 – 0,25Y.

Vypočtěte: a) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou

ekonomikub) rovnovážný produktc) čistý export na úrovni rovnovážného produktu

111

Příklad 8 - řešenía) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou

ekonomiku:

b) rovnovážný produkt:

89,125,0)2,01(9,01

1)1(1

1

mtc

Amtc

Y

)1(1

1*

)2000400850)5030(9,0190(25,0)2,01(9,01

1*

Y

6468* Y

112

Příklad 8 - řešeníc) čistý export na úrovni rovnovážného produktu:

383646825,0200025,02000 YNX

113


Graf - křivky plánovaných výdajůPlánované

výdaje

HDP

X, - Ma

G, cTR, - cTa

C, I

C + Ip

C + Ip +GC + Ip +G + NX

114

ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE

Graf - křivky plánovaných výdajůPlánované

výdaje

HDP

Růst: cPokles: t,m Růst: Ca, I, G, TR, X

Pokles: Ta, Ma

C + Ip +G + NX

Růst: Ta, MaPokles: Ca, I, G, TR, X

Růst: t, mPokles: c

115


Změny sklonu křivky plánovaných výdajů Sklon křivky plánovaných výdajů je ovlivněn velikostí

multiplikátoru. V multiplikátoru se vyskytuje: Mezní sklon ke spotřebě (c) – jeho růst zvyšuje hodnotu

multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů strmější a rovnovážný produkt vyšší. Jeho snížení by vedlo k opačnému výsledku

Daňová sazba (t) – její zvýšení snižuje hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů plošší a rovnovážný produkt menší.

116


Změny sklonu křivky plánovaných výdajů Mezní sklon k importu (m) – jeho zvýšení snižuje

hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných výdajů plošší a rovnovážný produkt menší. Pro jeho snížení platí opak.

117


Změny polohy křivky plánovaných výdajů Poloha křivky plánovaných výdajů je ovlivněna výší

autonomních výdajů. Autonomní spotřeba (Ca) – její zvýšení posune křivku

plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

Investice (plánované) (Ip) – jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

Transferové platby (TR) – jejich zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

118


Změny polohy křivky plánovaných výdajů Autonomní daně (Ta) – jejich zvýšení posune křivku

plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne. Vládní nákupy (G) - jejich zvýšení posune křivku

plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

Export (X) – jeho zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.

Autonomní import (Ma) - jeho zvýšení posune křivku plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne.

119

Příklad 9 - zadáníUvažujeme třísektorovou ekonomiku. Graficky zachyťte, co se stane s funkcí plánovaných výdajů (model 45°), jestliže dojde k následujícím změnám, a určete, jaké mají tyto změny vliv na rovnovážný produkt:a) růst vládních nákupůb) pokles plánovaných investicc) růst autonomní spotřebyd) růst autonomních daníe) pokles mezního sklonu k úsporám f) růst sazby daněg)pokles transferových plateb

120

Příklad 9 - řešení Graf - křivky plánovaných výdajůPlánované

výdaje

HDP

e) a), c)

C + Ip +G

b), d), g)

f)

Ca, I, G, cTR, - cTa

121

Příklad 10 - zadáníUvažujeme čtyřsektorovou ekonomiku. Graficky zachyťte, co se stane s funkcí plánovaných výdajů (model 45°), jestliže dojde k následujícím změnám, a určete, jaké mají tyto změny vliv na rovnovážný produkt:a) růst plánovaných investicb) pokles autonomního importu c) růst autonomních daníd) růst mezního sklonu ke spotřebě e) růst sazby daněf) pokles transferových plateb

122

Příklad 10 - řešení Graf - křivky plánovaných výdajů

Plánované výdaje

HDP

d) a), b)

C + Ip +G + NX

c), f)

e), g)

Ca, I, G, cTR, - cTa,

X, -Ma

123

PENÍZE A TRH PENĚZ Definice peněz peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně

přijímaný prostředek směny Funkce peněz

Prostředek směny – peníze slouží ke směně statků a služeb

Zúčtovací jednotka – v penězích jsou vyjadřovány ceny statků a služeb (jak ceny minulé, současné i budoucí)

Uchovatel hodnoty – v penězích mohou lidé udržovat své bohatství, výhodou této formy bohatství je, že peníze mohou být téměř okamžitě použity na nákup statků a služeb tzn. Peníze jsou likvidní

124

PENÍZE A TRH PENĚZ Historie vzniku peněz a formy peněz Barterová směna (směna jednoho zboží za druhé) -

vzájemná výměna věcí stejné hodnoty, často označovaná jako barterový obchod, tento způsob je neefektivní → chce-li člověk získat nějakou věc musí najít někoho, kdo danou věc nabízí a zároveň je ochoten akceptovat nabízenou protihodnotu

Zbožové (komoditní) peníze - jako peníze se zprvu používaly věci , které v dané společnosti byly vysoko oceňované a nebyl problém je proto směnit za jakékoli zboží např. dobytek, sůl, kožešiny nebo plátno

125

PENÍZE A TRH PENĚZ Drahé kovy – výhodou drahých kovů je jejich

trvanlivost, tvárnost a dělitelnost, nejvýznamnější pozici mezi nimi získalo zlato a stříbro.

nejstarší známé použití váženého stříbra jako platidla pochází z Mezopotámie z 5. a 4. tisíciletí př. n. l.

za první mince bývají považovány lýdské mince z elektra (přírodní směs zlata a stříbra), které byly raženy v 7. století př. n. l. v městských střediscích Malé Asie.

126

PENÍZE A TRH PENĚZ Papírové peníze - vznik se klade do Číny v 10.stol., lidé

si uschovávali těžké kovové mince u obchodníků kteří jim vydávali ručně psané potvrzení, že jsou peníze u nich uloženy → tyto stvrzenky byly používány k obchodu → v 11.stol. tento systém převzal stát a začal vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovených hodnotách.

Depozitní peníze (bankovní, účetní či žirové peníze) představují zápisy na účtech, dnes jde o převažující formu peněz.

127

PENÍZE A TRH PENĚZ Multiplikace depozit proces vytváření bankovních peněz majitel hotovostních peněz uloží u obchodní banky částku ve výši D

→ obchodní banka tak získá vklad (depozitum) ve výši D → pokud by banka udržovala své rezervy ve výši depozita, pak by se množství peněz v ekonomice nezměnilo → za normálních okolností je nepravděpodobné, že by se všichni majitelé vkladů naráz rozhodli své peníze z banky vyzvednout.

obchodní banka nemusí držet rezervu ve výši celkových vkladů, které obdržela, ale drží jen určitou část depozit jako rezervu → tato rezerva je uložena na účtu u centrální banky, která stanovuje její minimální výši, stanovenou poměrem (mírou) k depozitům nebankovních vkladatelů → z každého vkladu je tedy banka povinna odvést stanovené povinné minimální rezervy centrální bance a zbytek může půjčit ve formě úvěru klientům.

128

PENÍZE A TRH PENĚZ Peněžní zásoba (M) či nabídka peněz je množství peněz

v ekonomice k danému časovému okamžiku Zvýšení peněžní zásoby (posun křivky MS doprava):

1) poskytováním úvěru komerční bance2) snížení sazby minimálních povinných rezerv3) nákupem vládních cenných papírů za hotovost

Snížení peněžní zásoby (posun křivky MS doleva):1) splácení úvěru ze strany komerční banky2) zvýšení sazby minimálních povinných rezerv3) prodejem vládních cenných papírů za hotovost

129

PENÍZE A TRH PENĚZ Graf - nabídka peněz

130

PENÍZE A TRH PENĚZ Graf – změny nabídky peněz

131

PENÍZE A TRH PENĚZ Peněžní agregáty značí se velkým písmenem M a číslicí. čím vyšší číslice - tím roste výnosnost dané peněžní

zásoby, ale klesá likvidita agregát s vyšším číslem obsahuje všechny položky, které

obsahuje agregát nižší a něco navíc eurosystém definuje 3 typy agregátů: úzký peněžní agregát (M1) – v sobě zahrnuje oběživo

(bankovky, mince) a vklady na požádání (či jednodenní vklady) - lze z nich vybrat peníze okamžitě

132

PENÍZE A TRH PENĚZ Peněžní agregáty střední peněžní agregát (M2) - zahrnuje úzký peněžní

agregát (M2) a navíc termínované vklady (vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců) → v závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky

široký peněžní agregát (M3) - zahrnuje v sobě střední peněžní agregát (M2) a navíc repo operace, akcie, podílové listy fondů peněžního trhu a emitované dluhové cenné papíry do 2 let

133

PENÍZE A TRH PENĚZ Repo operace jedná se o půjčky, zajištěné převodem cenných papírů,

přičemž cenné papíry nemění majitele, pouze je u nich v registru CP vyznačeno, že jsou předmětem repo operace

poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů

dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství zastupitelných cenných papírů proti zaplacení určitých finančních prostředků (zajišťovací převod proti čerpání úvěru)

věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání dlužníka převést cenné papíry zpět na dlužníka proti zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky)

134

PENÍZE A TRH PENĚZ Likvidita 1) z pohledu finanční analýzy poměrový ukazatel, který

lze definovat jako momentální schopnost ekonomických subjektů plnit v termínech platební závazky

2) z pohledu firmy bývá uvažována jako schopnost firmy získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy tzn. schopnost finančního aktiva přeměnit se rychle a bez velkých transakčních nákladů v jinou formu aktiva (nejčastěji M1)

135

PENÍZE A TRH PENĚZ Poptávka po penězích (MD) (L) je funkcí klesající úrokové míry pokud úroková míra roste → ekonomické subjekty budou

dávat přednost cenným papírům a poptávané množství peněz klesá

pokud úroková míra klesá → lidé opouštějí cenné papíry a dávají přednost penězům

změna úrokové míry znamená posun po křivce poptávky po penězích – mění se poptávané množství peněz

136

PENÍZE A TRH PENĚZ Poptávka po penězích jestliže se mění cokoliv jiného než úroková míra →

posouvá se celá křivka poptávky po penězích – mění se poptávka.

mezi tyto faktory lze zařadit: změnu důchodu: roste-li důchod → poptávají lidé více peněz a

křivka MD se posune doprava, klesá-li důchod → křivka poptávky po penězích MD se posune doleva

změnu cenové hladiny: vzroste-li cenová hladina → lidé budou pro nákup statků a služeb potřebovat více peněz a křivka MD se posune doprava, klesne-li cenová hladina → posune se křivka MD doleva

137

PENÍZE A TRH PENĚZ Graf – poptávka po penězích

138

PENÍZE A TRH PENĚZ Graf – změny poptávky po

penězích

139

PENÍZE A TRH PENĚZ Rovnováha na trhu peněz nabízené množství přesně odpovídá poptávanému

množství, na peněžním trhu se ustanovila rovnovážná úroková míra

pokud by se úroková míra nacházela pod rovnovážnou úrokovou mírou např. i1 → vznikl by na trhu peněz přebytek poptávky nad nabídkou tzn. lidé chtějí držet více peněz než ve skutečnosti drží → aby je získali, začnou prodávat cenné papíry → cena cenných papírů klesá a roste úroková míra → růst úrokové míry povede k poklesu poptávaného množství peněz (posun po křivce MD nahoru) → na trhu se opět ustanoví rovnováha

140

PENÍZE A TRH PENĚZ Rovnováha na trhu peněz pokud by se úroková míra nacházela nad rovnovážnou

úrokovou mírou např. i2 → vznikl by na trhu peněz přebytek nabídky nad poptávkou tzn. lidé drží více peněz, než si přejí → začnou nakupovat cenné papíry → cena cenných papírů roste a klesá úroková míra → pokles úrokové míry povede ke zvýšení poptávaného množství peněz (posun po křivce MD dolů) → na trhu se opět ustanoví rovnováha

141

PENÍZE A TRH PENĚZ Graf – rovnováha na trhu peněz

142

PENÍZE A TRH PENĚZ Úroková míra Nominální – vyjadřuje procentní přírůstek z uložené

částky, např. pokud uložíme v bance na roční termínovaný vklad 1000 Kč a po roce dostaneme zpátky 1050 Kč, činila nominální úroková míra 5% (úrok je 50 Kč)

Reálná – vyjadřuje procentní změnu kupní síly, neboli o kolik procent zboží si můžeme koupit více, bereme v úvahu změnu cenové hladiny (míry inflace), vypočítáme ji, když od nominální úrokové míry odečteme procentní změnu cenové hladiny (míru inflace)

iR = iN -

143

PENÍZE A TRH PENĚZ Teorie poptávky po penězích Kvantitativní teorie peněz – je základem neoklasických

teorií: Fisherova verze peněžní poptávky Cambridgeská verze peněžní poptávky (Alfred

Marshall) Friedmanova teorie poptávky po penězích

Fisherova teorie peněžní poptávky – formuloval na zač.20 stol. americký ekonom Irwing Fisher

transakční přístup

144

PENÍZE A TRH PENĚZ Fisherova teorie peněžní poptávky vycházel z toho, že během daného období (roku) se v

ekonomice uskuteční určitý objem peněžních transakcí (nákupů a prodejů) tyto transakce se uskuteční prostřednictvím peněžní zásoby, která se během roku několikrát obrátí lze to vyjádřit rovnicí, kterou Fisher nazval rovnicí směny

MV = Yn M peněžní zásoba V rychlost obratu peněz (kolikrát se jedna peněžní jednotka

během daného období účastnila ekon. transakcí) Yn nominální domácí produkt

145

PENÍZE A TRH PENĚZ MV = Yn

tento vztah je identitou, která je vždy splněna, levá strana rovnice vyjadřuje agregátní výdaje na zboží a služby a pravá strana vyjadřuje peněžní hodnotu těchto zboží a služeb

rozložíme-li nominální produkt na součin cenové hladiny P a reálného produktu, dostaneme

MV = PY cenová hladina se může změnit jedině prostřednictvím

změny některé z veličin M, V nebo Y

146

PENÍZE A TRH PENĚZ Fisherova teorie peněžní poptávky V - rychlost obratu peněz je stabilní veličina, která se mění

v dlouhém období jen pomalu a v závislosti na technologických faktorech (např. na produkčních periodách) nebo institucionálních faktorech (zejména na fungování institucích peněžního trhu).

M - změny peněžní zásoby mají za následek proporcionální změny nominálního produktu Yn

pokud předpokládáme, že se ekonomika dlouhodobě udržuje na potenciálním produktu Y změny M mají za následek proporcionální změny cenové hladiny P, což je základní tvrzení kvantitativní teorie

147

PENÍZE A TRH PENĚZ Hlavním přínosem Fisherovy verze kvantitativní teorie je

úvaha o neutralitě peněz neutralita peněz = peníze neovlivní reálné veličiny (reálné

HDP, reálnou mzdu, zaměstnanost), ale ovlivní pouze nominální veličiny (nominální HDP, nominální mzdu, cenovou hladinu)

neutralita peněz = změny množství peněz v oběhu ovlivňují převážně jen hladinu cen a kupní sílu peněz, ale nevyvolávají změny v reálných veličinách (AS, národním důchodu, zaměstnanosti)

148

PENÍZE A TRH PENĚZ Cambridgeská teorie peněžní poptávky vychází z rovnováhy trhu peněz, kterou lze vyjádřit

vztahem: M = Md M - peněžní zásoba (nabídka peněz) Md - poptávka po penězích (poptávané peněžní zůstatky) zabývá se otázkou, proč chtějí lidé držet peněžní zůstatky?

důvod vidí v nutnosti zabezpečování běžných transakcí Cambridgeská teorie je teorií transakční poptávky po

penězích a předpokládá, že peněžní zůstatky, které chce člověk držet, závisejí pouze na výši jeho důchodu

149

PENÍZE A TRH PENĚZ Cambridgeská teorie peněžní poptávky rovnováha je porušena jen v důsledku změn v nabídce

peněz a je okamžitě transformována přizpůsobením poptávky, tj. změnou velikostí držených hotovostí, cenovou hladinou a nominálním národním důchodem

vyjádříme-li peněžní zůstatky lidí jako podíl na jejich důchodech, dostáváme: Md = kYn

Md - poptávka po penězích Yn - představuje nominální domácí produkt k - koeficient, který udává, jak velký podíl důchodu chtějí lidé (v

průměru) držet ve formě peněžních zůstatků

150

PENÍZE A TRH PENĚZ Cambridgeská teorie peněžní poptávky Yn = PY, kde P je cenová hladina a Y reálný domácí produkt,

dostaneme cambridgeskou rovnici peněz ve tvaru: Md = kPY. lze vidět, že koeficient k je převrácenou hodnotou

rychlosti obratu peněz V protože k = 1/V cambridgeská rovnice je formálně

přepsáním Fisherovy rovnice směny

151

PENÍZE A TRH PENĚZ Cambridgeská teorie peněžní poptávky Ekonomický smysl obou rovnic je však odlišný.

Cambridgeská rovnice naznačuje, že rychlost obratu peněz není dána jen technologickými a institucionálními faktory, ale také faktory, které ovlivňují poptávku po penězích - jmenovitě úrokovou mírou.

Rozhodování lidí o výši jejich peněžních zůstatků na úrokové míře závisí. Protože úroková míra podléhá častým změnám, může být i rychlost obratu peněz proměnlivou a nestabilní veličinou.

152

PENÍZE A TRH PENĚZ Friedmanova teorie poptávky po penězích M. Friedman v práci The Quantity Theory of Money

spatřoval v monetární teorii rozšíření obecné teorie poptávky, která se v mnohém podobá uvažování Cambridgeské školy.

M. Friedman nevysvětluje, proč jednotlivci drží peníze ale analyzuje faktory, které determinují, kolik peněz jednotlivec drží.

Friedman ukázal, že poptávka po penězích nezávisí jen na důchodu a na úrokové míře, ale je mnohem složitější veličinou.

153

PENÍZE A TRH PENĚZ Friedmanova teorie poptávky po penězích Lidé drží své bohatství jako portfolio mnoha různých aktiv

(oběživo, bankovní vklady, dluhopisy, akcie, nemovitosti, automobily, lidský kapitál aj.) a optimální skladbu svého portfolia si vytvářejí v závislosti na výnosech, likviditě a riziku jednotlivých aktiv.

Samotná změna úrokové míry má proto na poptávku po penězích mnohem slabší vliv.

Friedman nazval svou teorii novou kvantitativní teorií a ta se pak stala základním východiskem nového vlivného myšlenkového proudu v makroekonomii - monetarismu.

154

PENÍZE A TRH PENĚZ Friedmanova teorie poptávky po penězích 1) Existuje vztah mezi velikostí peněžní zásoby M a

velikostí nominálního domácího produktu Yn , tj. změny M promítají do změn Yn s přihlédnutím ke vztahům M/P = Md/P a MV=PY. Tento vztah je těsnější v dlouhém období než v krátkém období.

2) Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1 až 2 roky). Změny peněžní zásoby v krátkém období mají účinek na změny reálných veličin (na reálnou úrokovou míru, na reálný měnový kurz a na reálný domácí produkt) (ve vztazích MV=PY a M = kPY se změny M promítají zčásti do P a zčásti do Y).

155

PENÍZE A TRH PENĚZ Friedmanova teorie poptávky po penězích 3) Peníze jsou však neutrální v dlouhém období. Změny

peněžní zásoby ovlivňují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny se nemění (ve vztazích MV=PY a M = kPY se změny M promítají pouze do změn P).

4) Inflace je výlučně peněžní jev. To znamená, že jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.

156

PENÍZE A TRH PENĚZ Keynesiánské teorie poptávky po penězích Tradiční (Keynesova teorie) Moderní keynesovské teorie transakční poptávky po

penězích (Baumolův-Tobinův model) Moderní keynesovské teorie spekulativní poptávky po

penězích (Tobinův model)

Tradiční keynesiánská teorie zdůrazňuje význam peněz jako uchovatele bohatství a rozebírá motivy poptávky po penězích a dělí je na motiv transakční, opatrnostní a spekulativní.

157

PENÍZE A TRH PENĚZ Transakční motiv – peníze jsou drženy a poptávány za účelem

provádění běžných transakcí, vzniká z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, např. domácnosti dostanou výplatu jednou měsíčně, ale výdaje mají v průběhu celého měsíce, firmy nakupují suroviny, platí mzdy a proto poptávají peníze.

Důchodový motiv – domácnosti získávají svůj důchod vždy pro určité období jednorázově a musí z něj realizovat platby v rámci celého období, pokud mají být schopny realizovat postupně tyto transakce musí část svého důchodu držet v penězích

Podnikatelský motiv – firmy musí hradit náklady, ale své příjmy nerealizují v časové shodě s úhradou nákladů, proto část svých příjmů drží v podobě peněz, aby byly schopny hradit očekávané náklady

158

PENÍZE A TRH PENĚZ Opatrnostní motiv – ekonomické subjekty drží peníze z

důvodu neočekávaných výdajů, např. domácnost si ponechává peníze na možnou opravu auta či na eventuální neplánovanou koupi statku

Spekulační motiv – je spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, lidé mohou své bohatství držet v penězích nebo cenných papírech peníze nepřináší výnos, ale jsou bezrizikové, cenné papíry jsou méně likvidní a rizikovější než peníze, avšak jejich výnosnost je vyšší

159

PENÍZE A TRH PENĚZ Nabídka peněz M – množství peněz v ekonomice, peněžní zásoba - sazba (míra) povinných minimálních rezerv C – oběživo cr – podíl oběživa na vkladech D – depozita R – rezervy MB – měnová báze

160

PENÍZE A TRH PENĚZ množství peněz v ekonomice (peněžní zásoba

= M):

MB = C + R

M = C + D

MBM *1

MBcrcrM *1

.*1 DRRD

161

PENÍZE A TRH PENĚZ Poptávka po penězích L – poptávka po penězích P – cenová hladina k – citlivost (koeficient závislosti)

poptávky po penězích na změny důchodu

h - citlivost (koeficient závislosti) poptávky po penězích na změny úrokové míry

i – úroková míra iN – nominální úroková míra iR – reálná úroková míra - míra inflace

162

PENÍZE A TRH PENĚZ poptávka po penězích (L):

úroková míra (i):

ihYkL **

PML

Mh

Yhki *1

NR ii

163

Příklad 11 - zadáníSazba povinných minimálních rezerv byla centrální bankou snížena z 10 % na 6 %.Vypočtěte starou a novou výši povinných minimálních rezerv, jestliže počítáme s depozitem 2,1 mil. Kč.

% = 0,1

% = 0,06 D = 2,1 mil.Kč.

101

62

?1 R

?2 R

164

Příklad 11 - řešeníRezervy vypočítáme tak, že depozita vynásobíme sazbou povinných minimálních rezerv

R1 = 2,1 . 0,1 = 0,21 mil. Kč. = 210000,- R2 = 2,1 . 0,06 = 0,126 mil. Kč. = 126000,-

.*1 DRRD

165

Příklad 12 – zadání a řešeníCentrální banka nakoupila cenné papíry za 500 mil. Kč.Jak se změní množství peněz v ekonomice. Povinnéminimální rezervy jsou stanoveny ve výši 5 %.

MB = 500 mil. Kč. %5 ?M

MBM *1

.10..10000500*05,01 mldKčmilM

.10mldM

166

Příklad 13 - zadáníPoptávka po penězích je dána vztahem: Zjistěte:a) jak velká musí být nabídka peněz, aby trh

peněz byl v rovnováze, je-li dosažený důchod:Y= 1 200 mil. Kč a úroková míra: i = 8 %

b) jak velká musí být nabídka peněz, aby trhpeněz byl v rovnováze, sníží–li se koeficientcitlivosti poptávky na změny úrokové míry napolovinu

iYL *50*6,0

167

Příklad 13 - řešení Nabídka peněž (M) je rovna poptávce po penězích (L) dělenou

cenovou hladinou (P). Cenová hladina je rovna 1, proto nabídka rovná se poptávce M=L.

Nabídku zjistíme dosazením do poptávkové funkce

..32040072085012006,0506,0) KčmiliYLa

..52020072082512006,02512006,02550)

KčmiliLhb

168

Příklad 14 - zadáníPokud víme, že:

a) v 1. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 3 %, nezaměstnanost 7 %, dosažená úroková sazba u vkladů 8 %,

b) v 2. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 5 %, nezaměstnanost 6 %, dosažená úroková sazba u vkladů 7 %

Zjistěte:v kterém roce je reálná úroková sazba pro klienty vyšší

169

Příklad 14 - řešení reálnou úrokovou míru vypočítáme tak, že od nominální

úrokové míry odečteme inflaci

→ vyšší úroková míra je v prvním roce

%8%,7%,3:.1 111 Niurok

%7%,6%,5:.2 222 Niurok

NR ii%538111 NR ii

%257222 NR ii

170

TRH STATKŮ A SLUŽEB A TRH PENĚZ (MODEL IS-LM) John Richard Hicks (britský ekonom, 1904-1989) ve stati

„Keynes a klasikové“(1937) formuloval model SI - LL, který Alvin Harvey Hansen (americký ekonom, 1887-1975) upravil model na IS - LM. jde o rozvinutí jednoduchého keynesova modelu, který předpokládal izolovaný trh zboží.

Model stanovení všeobecné rovnováhy – tj. rovnováhy na trhu zboží a služeb a na trhu peněz a ostatních finančních aktiv.

Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz.

171

PŘEDPOKLADY MODELU IS-LM existence fixních cen, což je předpoklad nulové inflace (nominální

důchod = reálný důchod) existence dostatečné zásoby kapitálu k uspokojení poptávky fixní nominální mzdy a dostatečná nabídka práce uzavřená (třísektorová) ekonomika (neuvažujeme vnější vlivy) centrální banka kontroluje nabídku peněz (nominální zásobu peněz) skutečný produkt je menší než potenciální, zásoba kapitálu je

dostatečná, aby mohla být vyrobena poptávaná produkce, křivka agregátní nabídky je horizontální, jde o tzv. extrémní případ keynesiánské AS (existuje produkční mezera , neboť nejsou využity všechny zdroje) nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce

172

MODEL IS-LM rovnováha se utváří na trzích statků a finančních trzích,

které jsou v modelu reprezentovány křivkami IS a LM změny veličin projevující se v posunech křivek nejsou

příliš velké, takže je lze modelovat pomocí lineárních funkcí

173

MODEL IS-LM Křivka IS je křivkou rovnováhy na trhu zboží a služeb. vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a

produktu (reálného důchodu) Y, při nichž je trh zboží v rovnováze

α – je výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky - jsou autonomní výdaje nezávislé na úrokové míře b – je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru i – úroková míra.

)(: biAYIS

A

174

MODEL IS-LMAD

YY1 Y0

A – bi0

A – bi1

i

YY1 Y0

i0

i1

ISAS < AD

AS > AD

i1 > i0

175

MODEL IS-LM V případě nerovnováhy představují body nalevo od křivky IS převis

agregátní poptávky nad agregátní nabídkou (AD > AS) a body napravo převis nabídky nad poptávkou (AD < AS)

Křivka IS se posouvá doleva nebo doprava při změně autonomních výdajů, třeba při zvýšení vládních výdajů se posouvá doprava. Při změně multiplikátoru nebo citlivosti na změny úrokové míry se mění sklon křivky IS

176

MODEL IS-LM Sklon IS čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru (b), tím

plošší je křivka IS (a naopak)- s růstem b se křivka IS pootočí kolem osy x.

čím větší je výdajový multiplikátor (α), tím plošší je křivka IS (a naopak) – s růstem α se křivka IS pootočí kolem osy y.

Posun IS Je vyvolán změnou autonomních výdajů vzroste-li Ca, G, TR, I, nebo se sníží TA - křivka IS se posune vpravo klesne-li Ca, G, TR, I nebo se zvýší TA - křivka IS se posune vlevo

177

MODEL IS-LM Křivka IS vychází ze zkratky investice-úspory a představuje

rovnovážný produkt při různých úrovních úrokové míry. Přičemž se jedná hlavně o ty investice, které závisí na úrokové míře.

Křivka IS vychází z křivky plánovaných výdajů v třísektorové tedy uzavřené ekonomice. Jenže tam byly na ose y plánované výdaje a teď je zde úroková míra.

Plánované výdaje v třísektorové ekonomice: A = Ca + I +G + c.TR –c.TA U všech veličin není stejná závislost na úrokové míře. Citlivost jednotlivých složek autonomních výdajů na úrokovou míru

není stejná. Zatímco citlivost investic na úrokovou míru může být vysoká a stejně tak velikost autonomní spotřeby může být výší úrokové míry ovlivněna, vládní výdaje jsou na úrokovou míru zcela necitlivé.

178

MODEL IS-LM Ca = – b(Ca).i Autonomní spotřeba (která je nezávislá na velikosti

důchodu), je však z části závislá na úrokové míře. Ca s čarou je část autonomní spotřeby, která není závislá na úrokové míře ani na velikosti důchodu. bCa je pak citlivost autonomní spotřeby na změnu úrokové míry. Odečítá se to, protože s rostoucí úrokovou mírou klesá autonomní spotřeba.

Ca

179

MODEL IS-LM I = – bI.i I s čarou je část investic, které nejsou závislé na úrokové míře. bI je

pak citlivost investic na změnu úrokové míry. Odečítá se to, protože s rostoucí úrokovou mírou klesají investice, neboť vycházejí pro firmy draze.

b = bCa + bI

kde b je pak citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry A = – b.i A s čarou jsou autonomní výdaje nezávislé na velikosti úrokové míry a

b . i je část autonomních výdajů, které jsou závislé na úrokové míře a s rostoucí úrokovou mírou snižují celkové autonomní výdaje. Tedy výsledná křivka IS je klesající.

I

A

180

MODEL IS-LM Křivka LM představuje rovnováhu na trhu peněz při různých úrovních

úrokové míry vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a

produktu (reálného důchodu) Y, pro které je trh peněz a ostatních finančních aktiv (obligací) v rovnováze

hikYPMLM :

PMkY

hiLM 1:

181

MODEL IS-LM L……….poptávka po reálných peněžních zůstatcích k……….citlivost poptávky po reálných peněžních

zůstatcích na důchod h……….citlivost poptávky po reálných peněžních

zůstatcích na úrokovou míru i………..úroková míra Y……….důchod

182

MODEL IS-LM

i

L,

i1

i2

i

Y

i1

i2

LM

MP

MP

MP

1k

Y =

183

MODEL IS-LM z rovnice křivky LM plyne, že když poroste produkt Y, tak

poroste i úroková míra křivka LM je tedy rostoucí lze to vysvětlit i tím, že pokud roste spotřeba tak roste

poptávka po penězích, protože lidé potřebují na svojí spotřebu více peněz, nabídka peněz je pevně daná a poptávka se bude posouvat doprava poroste rovnovážná úroková míra

v bodech nalevo od křivky LM pak dochází k nerovnováze a to k převisu nabídky nad poptávkou, v bodech napravo pak logicky k převisu poptávky nad nabídkou

184

MODEL IS-LM Sklon LM Závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a úrokovou

míru (h) čím nižší citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM

a naopak čím vyšší citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím

plošší LM a naopak

h pro dané k sklon LM h = 0 vertikální h = malé strmá h = velké plochá h = ∞ horizontální

185

MODEL IS-LM Posun LM Způsoben změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P). zvýšení nabídky peněz - posun LM vpravo snížení nabídky peněz - posun LM vlevo.

Posun po LM změna úrokové míry

186

ROVNOVÁHA MODELU IS-LM

Y

LM

IS

1k

Y0M

i0

A´b

Mh

αA´

P = 1

IS: Y = αA´ - αbiLM: M = kY - hi

187

ROVNOVÁHA MODELU IS-LM Matematické vyjádření rovnováhy IS: LM: i = 1/h (k . Y – M/P) když dosadíme do rovnice IS křivku LM (substituce za i), tak získáme

rovnovážný produkt:

multiplikátor gama γ neboli multiplikátor fiskální ekonomiky

multiplikátor β neboli multiplikátor monetární politiky

Y A b i

0

1 1

b MY Abk bkh Ph h

1 bkh

bh

188

ROVNOVÁHA MODELU IS-LM dostaneme tento rovnovážný produkt:

pokud dosadím rovnici IS do rovnice křivky LM za Y, pak dostaneme rovnovážnou úrokovou míru:

0MY AP

01k Mi A

h h bk P

189

NEROVNOVÁHA MODELU IS-LM Nerovnováha v modelu IS-LM

i

Y

L < MAS > AD

IS

LM

L < MAS < AD

L > MAS > AD

L > MAS < AD

1

2

3

4

190

Příklad 15 (62/2) - zadání Uzavřená ekonomika je popsána

následujícími údaji: spotřební funkce: C = 250 + 0,75YD; autonomní investiční výdaje: 840; autonomní daně: 260; sazba daně: 0,1; transfery: 400; vládní nákupy statků a služeb: 760; citlivost investic na úrokovou míru: 50.

a) vyjádřete rovnici křivky IS b) kolik činí rovnovážný produkt, jestliže

úroková míra je 3% c) jak se změní rovnovážný produkt, jestliže

se autonomní výdaje (položky nezávislé na produktu i na úrokové míře) zvýší o 450

191

Příklad 15 (62/2) - řešeníCa = 250 I = 840 Ta = 260 t = 0,1 Tr = 400 G = 760 b = 50a) rovnice IS:

b)

c)

077,311

1

tc

195526075,040075,0760840250 cTacTrGIaCA

iibiAtc

biAYIS 85,1535,6015501955()1,01(75,01

1)1(1

1)(:

99,5553385,1535,6015 Y

65,1384450077,3 AY

192

Příklad 16 (62/3) - zadání Třísektorová ekonomika je popsána následovně: nominální

zásoba peněz činí 1500 a cenová hladina je P = 1,00; citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře je 10; citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému produktu je 0,5.

a) vyjádřete rovnici křivky LM b) zjistěte hodnotu sklonu křivky LM c) jaký je rovnovážný produkt, jestliže víme, že rovnovážná

úroková míra je 4%

Řešení: M = 1500 P=1 h = 10 k = 0,5 a)

hikYPMLM : iY 105,0

11500

193

Příklad 16 (62/3) - řešení b) sklon LM

c) i = 4%

Y = 3080

05,010

5,0

hk

hikYPM

4*105,01

1500 Y

194

Příklad 17 (63/7) - zadání Daná třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími

vztahy a údaji: vládní nákupy statků a služeb: 500; transferové platby vlády: 300; C = 300 + 0,75YD; I = 600 – 45i; cenová hladina: 1,00; nominální zásoba peněz: 800; L = 0,5Y – 50i; T = 200 + 0,2Y.

Vypočítejte: a) velikost rovnovážného produktu a rovnovážné úrokové míry

Řešení: G = 500 Tr = 300 Ca = 300 c = 0,75 Ia = 600 b = 45 P = 1 M = 800 k = 0,5 h = 50 Ta = 200 t = 0,2

195

Příklad 17 (63/7) - řešení Výpočet rovnovážného produktu a úrokové sazby: Y0 = ? i0 = ? Postup: α→γ→β→ Ā→ Y0→ i0

5,24,0

12,0175,01

111

1

tc

18,1125,2

5,2

505,0455,21

5,2

1

hbk

06,118,15045

hb

196

Příklad 17 (63/7) - řešeníĀ = Ca + Ia + G + cTr – cTa = 300 + 600 + 500 + 0,75*300 – 0,75*200 = 1475

5,258880006,1147518,10 PMAY

%875,953,7405,171

8005,0455,250

1147518,150

5,010

PM

bkhA

hki

%885,98005,25885,05011*1

PMkY

hPM

hY

hki

197

MODEL AD - AS- model s agregátní poptávky a agregátní nabídky- je pokračováním výdajového modelu (s linií 45°) a modelu ISLM- dosavadní modely předpokládaly, že množství zboží a služeb, které je

poptáváno bude vyrobeno a nabízeno při existující cenové úrovni

Model AD-AS tudíž zahrnuje navíc i vliv proměnlivé cenové hladiny (to umožní zkoumat současně jak determinanty změny úrovně

rovnovážné produkce, tak i determinanty změny agregátní cenové hladiny, resp. změny agregátního cenového indexu)

198

MODEL AD - AS Model AD-AS navazuje na model IS-LM Odstraňuje předpoklad fixní cenové hladiny Určuje rovnovážný produkt a rovnovážnou cenovou hladinu

Křivka AD (agregátní poptávky) – je odvozena z modelu IS-LM. Zobrazuje takové kombinace úrovně cen a rovnovážné produkce, při které jsou oba trhy v rovnováze (trh zboží a služeb a trh peněz a ostatních finančních aktiv)

Agregátní poptávka (AD) – představuje objem celkových plánovaných výdajů na nákup produktu při dané cenové hladině

Agregátní nabídka (AS) – popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní produkcí ekonomiky a cenovou úrovní. Agregátní nabídka je potom celkové množství produkce, které firmy a domácnosti nabízejí při daných mzdách a cenách v ekonomice.

199

MODEL AD - AS Agregátní poptávka (AD) – vyjadřuje různá množství

statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách

Agregátní nabídka (AS) – vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách

200

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA je součtem spotřebních výdajů domácností (C),

investičních výdajů firem (I), vládních nákupů statků a služeb (G) a čistého exportu (NX), jejichž výše závisí na cenové hladině

křivka poptávky je klesající tzn. s poklesem cenové hladiny roste za jinak stejných podmínek reálný produkt, při růstu cenové hladiny produkt klesá

201

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA

202

AGREGÁTNÍ POPTÁVKAZ grafu vyplývá: Čím vyšší je cenová úroveň, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, tím

vyšší je úroková sazba, a tudíž tím nižší je úroveň rovnovážné produkce a výdajů. A naopak.

Závěr: Původně byla ekonomika v rovnováze (při cen.úrovni P0 a dané zásobě

nominálních peněz M) v bodě E0. Protože se cen.úroveň zvýšila z P0 na P1, dojde k nerovnováze na trhu peněz (aktiv): protože se snížily reálné peněžní zůstatky, dojde při původní výchozí úrokové sazbě i0 k převisu poptávky po penězích nad jejich nabídkou.Znovunastolení rovnováhy na trhu peněz (aktiv) při vyšší cen.úrovni P1 znamená, že se zvýší úrokové sazby, čímž dojde ke snížení agregátních výdajů (investic a spotřeby), což vede ke snížení úrovně rovnovážné produkce na Y1.

203

AGREGÁTNÍ POPTÁVKASklon křivky agregátní poptávky Křivka AD má negativní sklon (kromě extrémních případů).

Protože, čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Vysvětlení klesajícího tvaru AD: Efekt úrokové míry – jestliže dojde k poklesu cenové hladiny ekon.

subjekty zjišťují, že pro provádění svých transakcí nyní potřebují méně peněz omezí poptávku po penězích při snížení poptávky po penězích začnou lidé nakupovat cenné papíry tím roste jejich cena a klesá úroková míra jakmile klesne úroková míra, firmy začnou více investovat a lidé začnou více utrácet (berou si úvěry) zvýšené investice a spotřební výdaje posun po křivce AD dolů vede ke zvýšení růstu reálného produktu

204

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Efekt bohatství – ekonomické subjekty drží určitou část svého

bohatství v penězích jestliže klesne cenová hladina, ekonomické subjekty zjišťují, že si mohou za své peníze koupit více statků a služeb vzniklý přebytek utratí posun po křivce AD dolů vzrůst reálného produktu

Zahraniční efekt - jestliže klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních trzích levnější roste vývoz pro domácí subjekty se zboží ze zahraničí stává dražší klesá dovoz výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu posun po křivce AD dolů vzrůst reálného produktu

205

AGREGÁTNÍ POPTÁVKAPoloha křivky AD:Protože jsme křivku AD odvodili z modelu IS-LM, potom poloha křivky

AD (tj. posun doprava či doleva) závisí na faktorech, které ovlivňují polohu křivek IS a LM, tj. stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD.

KŘIVKA IS – posun doprava zvýšení spotřeby či investic, zvýšení vládních výdajů G, transf. plateb TR a pokles autonomních daní TATyto faktory ovlivňují posun křivky IS doprava a tedy i posun křivky agregátní poptávky AD doprava a naopak

KŘIVKA LM – posun doprava v důsledku zvýšení nabídky penězKřivka AD se posune doprava také v důsledku zvýšení nominální zásoby peněz a naopak.

206

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Posuny celé křivky AD způsobuje růst či pokles spotřebních výdajů,

investic, vládních nákupů a čistého exportu pokud AD roste posouvá se křivka AD rovnoběžně doprava pokud AD klesá posouvá se křivka AD rovnoběžně doleva Sklon křivky AD Křivka AD je tím plošší, čím:

nižší je citlivost poptávky po penězích na úrok.sazbu (h) větší je citlivost poptávky po investicích na úrok.sazbu (b) větší je multiplikátor ( ) nižší je citlivost na důchod (k)

Sklon křivky AD závisí na sklonu křivek IS a LM: čím plošší je křivka IS (vysoké b, vysoký multiplikátor) a čím strmější křivka LM (při daném k, menší h), tím je křivka AD plošší.

207

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Sklon křivky AD vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu

cenové hladiny.Je-li: vysoká citlivost (malá změna cen.hladiny vyvolá velké změny v

agr.výdajích) = křivka je plochá malá citlivost = křivka je strmá je-li zcela necitlivá = křivka je vertikální absolutní citlivost = křivka je horizontální

208

AGREGÁTNÍ POPTÁVKABody mimo křivku AD: V bodech nalevo od křivky agregátní poptávky

= převis poptávky po zboží a službách, tj. při dané cenové úrovni je vyrobeno nedostatečné množství zboží v poměru k poptávce. Dochází tudíž k nedobrovolnému (neplánovanému) čerpání zásob, k tlaku na zvýšení produkce, k tlaku na růst cenové hladiny, což jsou signály nerovnováhy a zároveň mechanismy ustavování rovnováhy na trhu zboží a služeb.

V bodech nalevo AD > AS. V bodech napravo AD < AS

= existuje přebytek nabídky. Je vyrobeno nadbytečné množství zboží, dochází ke vzniku neplánovaných zásob atd.

209

AGREGÁTNÍ NABÍDKA vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného

produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách

suma očekávaných důchodů (příjmů) ekonomických subjektů při dané cenové úrovni

množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové úrovni

tvar křivky AS se liší podle ekonomických škol (jednotlivé školy vychází z různých předpokladů zejména trhu práce)

210

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS

P

Y

AS

KEYNESIÁNSKÁ

Y << Y*

Y*

211

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS křivka AS je horizontální aktuální produkt je nižší než potenciální (vysoká míra

nevyužití výrobních kapacit, produkční mezera) ceny, nominální i reálné mzdy jsou v krátkém období fixní zásoba kapitálu a práce je dostatečná pro výrobu

libovolného poptávaného množství produkce firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při

existující cenové hladině

212

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Klasická funkce agregátní nabídky

P AS

NEOKLASICKÁ

Y = Y* Y

213

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Klasická funkce agregátní nabídky v dlouhém období je křivka AS vertikální (značíme LAS) při jakékoliv cenové úrovni bude nabízeno stejné množství

produkce ekonomika je na úrovni potenciálního produktu (produkt,

při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů – práce, kapitálu, půdy), produkt při plné zaměstnanosti)

na trhu práce je rovnováha, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost (plná zaměstnanost)

předpokládá dokonale pružné mzdy a ceny

214

AGREGÁTNÍ NABÍDKA potenciální produkt se může v průběhu doby zvyšovat

(příp. i snižovat) jinak růstem množství výrobních zdrojů a jednak růstem produktivity těchto výrobních zdrojů (technologický pokrok)

růst produktu by se projevil posunem křivky LAS doprava pokles produktu by se projevil posunem křivky LAS

doleva

215

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Krátkodobá agregátní nabídka - Nová klasická

ekonomie – Lucasova verze

P LAS

HLAVNÍ PROUD

Y = Y* Y

SAS

216

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Krátkodobá agregátní nabídka Nová klasická ekonomie – Lucasova verze Krátkodobá běžná či základní keynesiánská křivka AS

(statický model) pozitivně skloněná předpoklad: fixní nominální mzdy (nepružnost

nominálních mezd je příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti), proměnlivá cenová hladina, proměnlivá reálná mzda

čím vyšší je reálná mzda, tím nižší je zaměstnanost a produkce

217

AGREGÁTNÍ NABÍDKA v krátkém období je křivka AS rostoucí (SAS) tj. čím vyšší

je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet. reálný produkt se může v krátkém období od své

potencionální úrovně odchylovat pokud je pod potenciálním produktem výrobní faktory

jsou nevyužité a existuje nezaměstnanost pokud je nad potenciálem mohou firmy krátkodobě

přetížit pracovníky (přesčasy) náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou v

krátkém období neměnné (fixní)

218

AGREGÁTNÍ NABÍDKA jakmile dojde k růstu poptávky po produkci firem poroste cenová

hladina. Firmy chtějí vydělat (rostou ceny jejich produkce, kdežto náklady mají krátkodobě fixní) zvýší svou produkci zvýší zaměstnávání svých pracovníků

pokud se ekonomika nachází pod potenciálem, najmou firmy za danou fixní mzdu dodatečné pracovníky, kteří byli doposud nezaměstnaní

pokud se ekonomika nachází na svém potenciálu, mohou firmy krátkodobě motivovat své pracovníky mírným zvýšením mzdy např. poskytnou odměny za přesčasy (toto zvýšení mezd je však nižší než zvýšení cen)

bez ohledu na to jakým způsobem dojde ke zvýšení zaměstnanosti, zvýší se reálný produkt

219

AGREGÁTNÍ NABÍDKA Změny krátkodobé AS AS vyjadřuje množství reálného produktu, které chtějí firmy vyrábět

při různých cenových hladinách. pokud se firmám zvýší náklady, budou ochotné nabízet stejné

množství produktu pouze za vyšší ceny proto se křivka SAS posouvá nahoru a agregátní nabídka klesá

růst cen vstupů může být způsoben: růstem nominálních mezd růstem cen surovin (př. růst cen ropy na světových trzích) znehodnocením měnového kurzu (dovážené suroviny budou dražší

po přepočtu na domácí měnu) pokud se firmám sníží náklady, budou ochotné nabízet stejné množství

produktu za nižší ceny proto se křivka SAS posouvá dolů a agregátní nabídka roste

220

ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY V bodě, kde se protíná křivka agregátní poptávky s

křivkou krátkodobé nabídky je dosaženo rovnovážného reálného produktu Y0 a rovnovážné cenové hladiny P0

(bod krátkodobé rovnováhy E0). Tento bod také leží na dlouhodobé křivce agregátní nabídky (LAS) tzn. jedná se i o dlouhodobou rovnováhu.

221

ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Rovnováha po růstu agregátní poptávky Pokud dojde ke zvýšení AD např. V důsledku zvýšených vládních nákupů

křivka AD se posune doprava AD1 rostou ceny a firmy chtějí dosahovat zisku, proto budou zvyšovat produkci ekonomika však ve výchozím bodě pracovala na potenciálním produktu musí firmy přesvědčit své zaměstnance o zvýšení produkce zvýší jim nominální mzdy zaměstnanci více pracují a reálný produkt se zvýší (bod E1 – bod krátkodobé rovnováhy, kdy je produkt nad úrovní potenciálního produktu)

Časem zaměstnanci zjistí, že jim sice nominální mzdy vzrostly, ale za své mzdy si mohou koupit méně statků a služeb neboli klesla jejich reálná mzda (peněžní iluze), neboť cenová hladina vzrostla více jak nominální mzdy zaměstnanci požadují zvýšení mezd tím vzrostou náklady firem povede k poklesu SAS posun nahoru do bodu E2 – nový bod rovnováhy průsečík nové křivky SAS a vyšší cenové hladiny P2 produkt se v krátkém období po vychýlení vrací pět na potencionální úroveň

222

ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Rovnováha po růstu agregátní poptávky

223

ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Rovnováha po poklesu agregátní poptávky Agregátní poptávka poklesne např. vlivem poklesu nominální zásoby

peněz nebo snížením vládních nákupů posun křivky AD doleva cenová hladina klesá firmy by mohly snížit mzdy a tím i své náklady, ale to jim většinou neumožňují kolektivní smlouvy (mzdy jsou krátkodobě fixní) firmy začnou propouštět zaměstnance a snižují výrobu reálný produkt klesá na Y1 a bod E1 je novým bodem krátkodobé rovnováhy

Časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se nové existuje nezaměstnanost zaměstnanci jsou ochotni přistoupit na snížení nominálních mezd tím klesnou firmám náklady a agregátní nabídka vzroste posun křivky dolů na SAS1 bod E2, který je novým bodem dlouhodobé rovnováhy produkt krátkodobě poklesl pod potenciální produkt, ale dlouhodobě se vrací zpět na svůj potenciál

224

ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Rovnováha po poklesu agregátní poptávky

225

Příklad 18 (76/2) – zadání: Neoliberální ekonomika pružných trhů je popsána těmito

funkcemi: C = 200 + 0,8 (1 - 0,25)Y I = 4300 –

4000i L = 0,1Y – 4000i G = 700 M = 800 Za těchto podmínek bude při cenové úrovni P = 1 dosažen

potencionální produkt Y*. Zjistěte: a) hodnotu multiplikátorů , a funkci agregátní poptávky

(dle modelu IS-LM) s proměnnými P a Y b) úroveň potencionálního produktu c) v dalším období se zvýšily státní výdaje, ale ekonomika se

pružně vrátila na úroveň potencionálního produktu při cenové úrovni P1 = 1,25. O kolik se zvýšily státní výdaje.

226

Příklad 18 (76/2) – řešení Řešení a)

Ā = Ca + Ia + G + cTr – cTa = 200 + 4300 + 700 + 0,8*0 – 0,8*0 = 5200

5,24,0

125,018,01

111

1

tc

225,15,2

40001,040005,21

5,2

1

hbk

2240004000

hb

227

Příklad 18 (76/2) – řešení a) funkce agregátní poptávky

b) úroveň potenciálního produktu:

104001600

520028002

YYAY

MP

120008002520020 PMAY

228

Příklad 18 (76/2) – řešení c) Y0 = 12000, P = 1,25 O kolik se zvýšily státní výdaje? ∆G = ?

∆G = 160

PMGAY 0

25,1

800*25200212000 G

229

Příklad 18 (76/2) – řešení Situace graficky: V modelu AD-AS je křivka AS vertikální

protínající osu Y v hodnotě potenciálního produktu (Y=12000), křivka AD je klesající. Zvýšením státních výdajů se křivka AD posunula vpravo nahoru = nová rovnováha vzniká při Y = 12000 a P = 1,25.

230

NEZAMĚSTNANOST Jev v tržní ekonomice, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva

nenachází odpovídající zaměstnání Obyvatelstvo dané země členíme na – ekonomicky aktivní a

ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – 2 skupiny1) Zaměstnaní – osoby starší 15-ti let, které mají placené zaměstnání

nebo sebezaměstnání (vč, dočasně nepřítomných – nemoc, mateřská dovolená, atd.)

2) Nezaměstnaní – nemají placené zaměstnání - práci přitom aktivně hledají - jsou ochotni během krátké doby (14 dnů)

nastoupit Ekonomicky neaktivní3) Ostatní – studenti, důchodci, ženy v domácnosti, invalidé, osoby

mladší 15-ti let, osoby, které nechtějí pracovat

231

NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti = procentní podíl nezaměstnaných na

ekonomicky aktivním obyvatelstvu, tj.

E - počet zaměstnaných (mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání) U - počet nezaměstnaných (práci aktivně hledají) L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo E + U = L u … míra nezaměstnanosti u = U/(E + U)*100 = U/L*100

100*vatlestvoaktivníobyekonomicky

nínezaměstna

232

NEZAMĚSTNANOST Druhy nezaměstnanosti 1) Frikční nezaměstnanost - vzniká na základě pohybu pracovníků – běžné propouštění, odchod

na vlastní žádost, mladí lidé ze škol. - tito lidé hledají práci, jsou po určitou dobu nezaměstnaní, ale po

určité době se mění v zaměstnané.

2) Strukturální nezaměstnanost - vzniká na základě nedostatečné poptávky po statcích a tudíž i po

pracovnících v určitých odvětvích, kde probíhá útlum (hutě, těžké strojírenství, …)

- útlum určitých odvětví je přitom doprovázen rozmachem jiných odvětví – odlišné kvalifikační předpoklady.

233

NEZAMĚSTNANOST Cyklická nezaměstnanost - přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst) –

na základě cyklického vývoje ekonomiky

Sezónní nezaměstnanost - např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství

Plná zaměstnanost - ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (při přirozené míře nezaměstnanosti)

234

NEZAMĚSTNANOST Přirozená míra nezaměstnanosti - existuje vždy určitá nezaměstnanost = normální míra zaměstnanosti,

kolem které kolísá míra nezaměstnanosti u (dříve 2 – 4 %, nyní 6 i více)

- jedná se o frikční a strukturální nezaměstnanost (vždy někteří lidé hledají lepší zaměstnaní, studenti své první místo, některé podniky ukončují činnost, atd.), nepatří sem cyklická nezam.

přitom je v rozvinutých ekonomikách charakteristický růst u přirozené míry nezaměstnanosti:

- regulační zásahy vlády – vysoké sociální dávky, které působí demotivačně na ty, kteří hledají místo

- zvyšující se význam soc.psychologických faktorů – omezování migrace

235

NEZAMĚSTNANOST Důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky – jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi

skutečným a potencionálním produktem. Okunův zákon – udává závislost mezi tempem růstu HDP a

průměrnou mírou nezaměstnanosti. Tento zákon říká, že růst reálného HDP převyšující trend (který je 2,25% ročně pro vyspělé země) o 2%, povede k poklesu míry nezaměstnanosti o 1% a naopak růst nezaměstnanosti o 1 % nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti je spojen s poklesem HDP o 2 %.

Phillipsova křivka – vyjadřuje vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, v krátkém období nepřímo úměrný vztah, v dlouhém období nezávislost obou veličin

236

NEZAMĚSTNANOST Phillipsova křivka krátkodobá

mírainflace π(v % ročně)

míra nezaměstnanosti u (v % ročně)

237

NEZAMĚSTNANOST Phillipsova křivka dlouhodobá

π (v %)

u (v %)u*

LPC

238

NEZAMĚSTNANOST Sociální důsledky dopad na psychiku lidí, kriminalita, alkoholismus, narkomanie,

sebevraždy, radikalizace určitých skupin dopady zvlášť tíživé při dlouhodobé nezaměstnanosti. (delší než 1

rok) Snižování nezaměstnanostia) Pasivní politika zaměstnanosti – zmírňování negativních dopadů v

podobě podpor v nezaměstnanosti b) Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových pracovních míst

(rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelová prac. místa)

c) Programy restrukturalizaced) Podpora migrace lidíe) Redukce sociálních dávek a minimálních mezd

239

Příklad 19 (87/4) – zadání: V tabulce je uvedeno kolik lidí žilo ve městech, kolik z nich bylo

neaktivních a kolik bylo nezaměstnaných. Vypočtěte míru nezaměstnanosti v jednotlivých městech.

Brno Plzeň Ostrava

Celkem 400 000 200 000 300 000

Neaktivních 200 000 80 000 160 000

Nezaměstnaných 15 000 10 000 15 000

240

Příklad 19 (87/4) – řešení: BRNO: Ekonomicky aktivních L = 200000 400000 - 200000 = 200000

PLZEŇ: Ekonomicky aktivních L = 120000 200000 – 80000 = 120000

OSTRAVA: Ekonomicky aktivních L = 120000 300000 – 160000 = 140000

%5,710020000015000100

LUu

%3,810012000010000100

LUu

%7,1010014000015000100

LUu

241

INFLACE Inflace = projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je

růst všeobecné cenové hladiny spojený s poklesem kupní síly peněz (rostou-li ceny, pak za stejný

obnos peněz si můžeme kupit méně) Deflace = pokles všeobecné cenové hladiny Desinflace = pokles tempa míry inflace Stagflace = spojení stagnace a inflace (situace, kdy dochází ke

stagnaci reálného produktu a současně k růstu míry inflace). Je doprovázena též růstem nezaměstnanosti = selhání Philipsovy křivky

242

INFLACEPříčiny a formy inflacePříčiny – můžeme odvodit z modelu AD-AS.Dělení: 1) Poptávková inflace2) Nabídková (nákladová) inflace

- Ad 1) Inflace tažená poptávkou – je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud současně s poptávkou se odpovídajícím tempem nezvyšuje Y (nabídka) nebo neklesají ceny vstupů.

- Růst poptávky se projeví v růstu cen, tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka

- Příčiny: příliš expanzivní fisk. a monet. politika (př. růst vládních výdajů, růst investičních výdajů firem) a politika vysoké (plné) zaměstnanosti

- Křivka AD se posune doprava

243

INFLACE Inflace tažená poptávkou

244

INFLACE- Nákladová inflace – je způsobena negativním nabídkovým šokem,

pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávka. Příkladem je inflace tlačená růstem mezd. Dále pak růst cen surovin na svět.trzích (ropné šoky) nebo růst cen dovážených vstupů v důsledku znehodnocení domácí měny.

245

INFLACEDělení inflace:

Mírná inflace (plíživá) – inflace je nízká, lidé mají důvěru v peníze –jednotky až desítky procent

Pádivá inflace – lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují držbu jiných aktiv. Indexování nominálních veličin nebo počítání v zahraniční měně – kolem 100 %

Hyperinflace – kolaps ekonomiky, peníze přestávají fungovat, bartrová směna či používání zahr.měn – 1000 % i více. Nutná měnová reforma.

246

INFLACE Protiinflační politika: Hlavním nástrojem je regulace agregátní poptávky. 1. Jedná se jednak o takový charakter měnové, fiskální a zahraničně

ekonomické politiky, která nestimuluje růst agregátní poptávky, v případě plné zaměstnanosti, případně o restriktivní charakter těchto politik.

2. Dále pak snižování inflačních očekávání.

Další možností jak zpomalit růst cenové hladiny je omezit růst nominálních mzdových sazeb = důchodová politika zaměřená na zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády, popř.zavedení limitů růstu mezd apod.

247

INFLACEDůsledky inflace

Vliv na reálné důchody - inflace vede k přerozdělení reálných důchodů – pokles reálných mezd, tlak na růst nominálních mezd – jejich nerovnoměrný vývoj

Vliv na reálnou hodnotu bohatství - inflace znamená znehodnocení úspor (dříve vytvořeného bohatství = znehodnocení úspor)

- Inflace dopad na vztah věřitelé – dlužníci (znehodnocení dluhů = výhodné pro dlužníky)

Vliv na ekonomickou aktivitu - inflace vytváří nejisté prostředí = destimulace aktivit, inflace vnáší nejistotu do investičních plánů

Poznámka: Inflace zpravidla nepostihuje věcné formy bohatství (nemovitosti, starožitnosti, umělecká díla), jejichž ceny obvykle rostou spolu s inflací.

248

INFLACE- Philipsova křivka:- - zobecnění souvislostí mezi inflací a nezaměstnaností - Původně – vývoj mzdových sazeb a nezaměstnanosti. - - základem práce A.W.Philipse z Nového Zélandu.- Nižší míra nezaměstnanosti než přirozená byla spojena s růstem w ,

vyšší míra nezaměstnanosti než přirozená byla analogicky spojená s poklesem w. Inversní vztah lze vysvětlit tak, že při nízké nezaměstnanosti se zostřuje konkurence mezi zaměstnavateli při hledání pracovníků = vyšší mzdové sazby.

249

INFLACE roční růst nominálních sazeb w – vertikální osa

míra nezaměstnanosti v %

250

INFLACE- Philipsova křivka – upravená :- V 60. letech 20. století Američané P.A.Samuelson a R.M.Sollow

upravili PK- Tempo růstu nominálních mezd nahradili růstem cenové hladiny (P)

neboli mírou inflace - Tento vztah vycházel z předpokladu, že firmy zvyšují ceny podle toho,

jak se jim zvyšují pracovní náklady. - Důležitá je však i otázka přirozené míry nezaměstnanosti.- Závěr – přirozená míra nezaměstnanosti je spojená se stabilní

cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace.- Dojde –li za této situace k růstu AD (agregátní poptávky) a k růstu

zaměstnanosti, nižší nezaměstnanost bude spojena s růstem cenové hladiny, neboli inflací.

- Naopak vyšší nezaměstnanost při poklesu agregátní poptávky povede k poklesu cenové hladiny (deflaci).

251

INFLACE Philipsova křivka – upravená:

252

INFLACE- Philipsova křivka:- Závěr - - chceme-li udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme

počítat s určitou stabilní mírou inflace- - při odstranění inflace (nebo alespoň snížení jejího tempa) se musíme

smířit s vyšší nezaměstnaností.

- Závěr však platí jen pro krátké období.

- Dlouhodobě daný závěr neplatí.

- Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti vrací neustále k přirozené míře nezaměstnanosti, přičemž se míra inflace neustále zvyšuje.

253

INFLACE- Philipsova křivka:- Dlouhodobá Phil.křivka je vertikální a prochází bodem u1 na ose x (tj.

bod přirozené míry nezaměstnanosti).

254

INFLACE- Není tedy možné dlouhodobé stlačování nezaměstnanosti pod její

přirozenou míru pomocí podněcování agregátní poptávky. To je možné pouze krátkodobě.

- Přirozená míra nezaměstnanosti je ve světě různě vysoká. Pohybuje se cca mezi 4 – 8 %, přičemž závisí na mnoha faktorech – na demografickém složení obyvatelstva, migraci, pružnosti pracovních trhů, štědrosti sociálních dávek apod.

- Vzhledem k daným soc.dávkám je v současné době přirozená míra nezaměstnanosti v EU vyšší než v USA a Japonsku.

255

INFLACE Měření všeobecné cenové hladiny: 1) Index spotřebitelských cen – Consumer price index (CPI) –

nejpoužívanější nástroj pro zjišťování inflace, statistikové každý měsíc zjišťují ceny určitého koše statků a služeb, jež byli do koše zařazeny podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce (základní rok). Koš obsahuje cca 729 statků a služeb, které jsou rozděleny do 12 skupin. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu. Váha je určena podílem výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti. Tyto váhy jsou po určitou dobu fixní (cca 5 let), protože jejich statistické zjišťování je velice náročné.

2) Index cen výrobců - Production Price Index (PPI) – vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců, změny v PPI se časem promítají do CPI. ČSÚ sleduje několik indexů např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací. Funguje na podobném principu jako CPI – existuje fixní koš.

256

INFLACE 3) Deflátor HDP – jsou v něm zachyceny všechny statky a služby

vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje žádný fixní koš vybraných výrobků. Zjistíme ho, pokud vydělíme nominální produkt reálným a vynásobíme stem

Míra inflace – pomocí indexů zjistíme všeobecnou cenovou hladinu, inflaci vyjadřujeme jako míru inflace, nebo-li procentní změnu za nějaké časové období

257

INFLACE Vzorce:

n

i

iicb qpHDP

111..

100

100

101

n

i

ii

n

i

ii

qp

qpCPI 100

110

111

n

i

ii

n

i

ii

HDP

qp

qpdeflátor

100..

.. cs

cbHDP HDP

HDPdeflátor100

1

1

i

ii

CPICPICPI

100.

..

1

1

i

ii

HDPdefHDPdefHDPdef

1001

r

r

r

r

n

n

YY

YY

YY

n

i

iics qpHDP

110..

258

Příklad 20 (87/3) - zadání Ekonomika produkovala tři výrobky. Jejich množství a ceny jsou

v jednotlivých letech uvedeny v tabulce: Vypočítejte meziroční míru inflace v roce 2008 pomocí deflátoru HDP (rok

2007 je rok srovnávací)

Výrobek 2007 2007 2008 2008množství cena

množství cena

q0 p0 q1 p1

I. 70 40 80 45II. 20 50 20 55III. 40 35 45 35

259

Příklad 20 (87/3) - řešení100

110

111

n

i

ii

n

i

ii

HDP

qp

qpdeflátor 100

...

1

1

i

ii

HDPdefHDPdefHDPdef

658,108100*45*3520*5080*4045*3520*5580*45100

110

111

2008

n

i

ii

n

i

ii

qp

qpdeflátor

100100

110

111

2007

n

i

ii

n

i

ii

qp

qpdeflátor

%658,8100*100

100658,1081002007.

2007.2008.

HDPdefHDPdefHDPdef

260

Příklad 21 (87/2) - zadání Spotřební výdaje činily ve výchozím roce C = 1200, investiční

výdaje I = 1000 a vládní výdaje G = 800. V dalším roce stouply spotřební výdaje o 40 %, investiční výdaje 10 % a vládní výdaje zůstaly nezměněny.

Zjistěte:a) míru inflace (procento růstu cenové úrovně), jestliže reálný NH

produkt se nezměnilb) míru inflace, jestliže reálný NH produkt se zvýšil o 30 %.

a) C = 1200 I = 1000 G = 800 ∆C = 40% ∆I = 10% ∆G = 0% Π = ∆Yn/Yn *100

%3,19100*193,0100*80010001200

1,0*10004,0*1200

261

Příklad 21 (87/2) - řešení b)

%23,8100*0823,0100*3,01

30,0193,01001

r

r

r

r

n

n

YY

YY

YY

262

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Otevřená ekonomika je spojená s ostatním světem jednak: obchodem se zbožím a službami finančními toky Obchod se zbožím a službami – vzniká z faktu, že část vyrobeného

zboží v domácí zemi je exportována do ostatních zemí a část zboží, které je spotřebováno v domácí zemi je vyrobeno v zahraničí a dováženo.

Finanční (kapitálové) toky – vyjadřují skutečnost, že investoři při formování svého portfolia alokují svá aktiva v zemích, kde jim přinášejí nejvyšší výnos a převádějí tudíž své fondy ze země do země relativně rychle, s nízkými transakčními náklady a relativně volně, bez významných omezení.

263

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Tyto transakce pak determinují konstituování měnových kurzů,

úrokových sazeb, platebních a obchodních bilancí zemí, cenových hladin, modifikují tvar a důsledky fiskálních a monetárních politik v jednotlivých zemích, jakož i určování rovnovážné produkce.

Na základě toho pak stále více zesiluje vzájemná závislost ekonomik jednotlivých zemí s rostoucí globalizací světové ekonomiky.

Měnový kurs Nominální měnový kurs = cena určité národní peněžní jednotky

vyjádřená v jiných národních penězích, nebo-li cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé

Reálný měnový kurs = přepočet kursů na základě parity kupní síly jednotlivých měn

264

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Systém měnových kursů - kursy pevné - kursy pohyblivé, flexibilní (plovoucí - floating)

Rozlišujeme kurs valut (měn v hotovosti) deviz (měn na účtech) Nebo též je zachyceno na kurzovním lístků kurs nákup kurs prodej kurs ČNB

265

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Systémy měnových kurzů Volný měnový kurz (plovoucí) – stanovuje se na základě poptávky a

nabídky po jednotlivých měnách - pokud CB intervenuje na měnovém trhu např. při rychlých a velkých

změnách kurzu centrální banky nakupují nebo prodávají domácí měny s cílem omezit tyto výkyvy = řízený plovoucí kurz

Pevný měnový kurz (fixní) – udržovaný v předem stanoveném rozmezí kolem určité výše, jež je stanovena CB v takové výši, o které si CB myslí, že je dlouhodobě udržitelná z pohledu platební bilance

- CB stanoví i pásmo oscilací, ve kterém kurz se může pohybovat na základě poptávky a nabídky

266

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Pevný měnový kurz (fixní) – pokud dojde vychýlení kurzu mimo

pásma oscilace: překročení horního pásma – kurz koruny znehodnocuje – CB začne na

měnovém trhu nakupovat české koruny a platí za ně devizy ze svých rezerv

překročení spodního pásma - kurz koruny zhodnocuje – CB na měnovém trhu nabídne koruny a získá za ně devizy, které připojí ke svým devizovým rezervám

CB v rámci svých měnových intervencí snižuje či zvyšuje své devizové rezervy

267

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Měnový kurs

Přímý zápis kursu = CZK/USD = 17,80 (tj. 1 USD = 17,80 CZK) CZK/EUR = 24,30 (tj. 1 EUR = 24,30

CZK) = počet jednotek domácí měny za jednu jednotku měny cizí

Nepřímý zápis = obráceně = 1 CZK = 0,056 USD 1 CZK = 0,041 EUR = počet jednotek cizí měny za jednu jednotku domácí měny

268

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Měnový trh Měnový kurs závisí na vývoji nabídky a poptávky po dané měně,

nebo přesněji na faktorech, které nabídku a poptávku ovlivňují. Křivka poptávky (FD) vyjadřuje kombinace poptávaných množství

EUR (za které jsou nabízeny CZK) při různých úrovních kursu EUR. Křivka nabídky (FS) vyjadřuje kombinace nabízených množství EUR

(za které jsou poptávány CZK).

1 - příliv kapitálu posun křivky FS doprava = posilování koruny. 2 - intervence ČNB zvedne FD = koruna se znehodnocuje

269

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Měnový trh Faktory ovlivňující nabídku a poptávku na měnovém trhu:1) Vývoj ekonomiky v jednotlivých zemích2) Vývoj mezinárodního obchodu3) Kursové intervence4) Výnosnost mezinárodních aktiv (převod peněžních prostředků do jiné

země s cílem uložení v tamních bankách apod.) Na základě toho rozeznáváme

Kurs podle trhu aktiv (parita úrokových sazeb) – což znamená, že finanční aktiva budou držena v jednotlivých měnách v závislosti na jejich očekávaných výnosnostech, které jsou určeny

- zúročením aktiv (nominálními úr.sazbami v daných zemích), - očekávaným vývoje měn.kurzu

270

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Parita kupních sil (PPP) – vychází z cenových podmínek

mezinárodního obchodu (zjišťuje se statistiky podle ceny určitého spotřebního koše výrobků). Absolutní verze a relativní verze PPP

PPP - porovnává agregátní cenové hladiny ve dvou zemích Př. Na daný spotř. koš vynaložíme v Evropě 119 EUR, v USA 100

USD, pak z PPP by vycházel kurs 1,19 EUR/USD. Absolutní verze: Nominální měnový kurz (podle PPP) = E = PD/ PF PD … domácí měnová hladina PF … zahraniční měnová hladina Měnový kurz se ustanoví na hodnotě odp. podílu cenových hladin. Vnitřní kupní síla měny – znamená, že si za koruny v ČR koupím daný

koš zboží Vnější kupní síla měny – znamená, že si po přepočtu podle kurzu

koupím v cizině opět daný koš zboží

271

OTEVŘENÁ EKONOMIKA V krátkém období se může lišit nominální kurz od kurzu podle PPP

(především o dopravní náklady, celní bariéry), tzn. měnový kurz (nominální) se běžně odchyluje od parity kupních sil.

Poměr měnového kursu k paritě = index (koeficient) ERDI. Index ERDI:

Je-li index > 1 = kurs je podhodnocen, daná úroveň kursu a cenových hladin působí příznivě na vývoj čistého exportu a naopak.

Relativní verze parity kupních sil Nezabývá se stanovením konkrétní výše měnového kurzu, ale

vysvětluje jeho změnu – změna měnového kurzu je přibližně dána rozdílem míry inflace v domácí a zahraniční ekonomice

PPPEERDI

272

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Relativní měnový kurz vyjadřuje konkurenceschopnost domácí ekonomiky – důležitý zejména

jeho vývoj - při jeho růstu, tj. znehodnocuje se kurz, se naše zboží stává levnější,

více se vyváží, méně se dováží - při jeho poklesu, tj. reálně zhodnocuje, naše zboží je dražší, méně se

vyváží, více se dováží (tj. čistý export se zhoršuje) je nominální měnový kurz, PF je cenová hladina v zahraničí, PD je domácí cenová hladina, R je reálný měnový kurs

/ /F

CZK EUR CZK EURD

PR E

P= ×

EURCZKE /

273

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zhodnocení a znehodnocení měny: a) znehodnocení měny – za jednotku domácí měny získáme méně

jiné národní měny, klesá tedy vnější kupní síla. devalvace = znehodnocení měnového kurzu u systému fixního depreciace = znehodnocení měnového kurzu u systému pohyblivého b) zhodnocení měny revalvace = zhodnocení měnového kurzu u systému fixního apreciace = zhodnocení měnového kurzu u systému flexibilního

274

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Platební bilance = zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb výrobních faktorů a

pohledávek a závazků. = vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země se

zahraničím během určitého období. Horizontální struktura (podle MMF): 1) Běžný účet = pohyb výrobků (obchodní bilance)

pohyb služeb (označován též jako neviditelný obchod = doprava, tranzity, turistický ruch apod.)

transferové platby (převod soc.dávek, prac.příjmů cizinců apod.)

275

OTEVŘENÁ EKONOMIKA 2) Kapitálový účet = kapitálové transfery (převody akcií, odpustění

dluhů apod.) 3) Finanční účet = vývoj pohledávek a závazků rezidentů dané země

vůči zahraničí = přímé zahr.investice (př. stát či firmy si

investují v zahraničí např. koupě podílu v podniku)

= portfoliové investice (tj. podíly nižší než 10 %) (př. koupě podílu ve fondu)

= ost.investice (splácení úvěrů apod.) 4) Rezervy = vývoj aktiv v dispozici centrální banky (zahr.měny,

zlato, …) (př. CB kupuje zlato ze zahraníčí, Čína hromadí americký dolar)

5) Chyby a opomenutí = rozdíly (tato položka umožňuje účetní rovnost kreditních a debetních

součtů)

276

OTEVŘENÁ EKONOMIKA Vertikální struktura: 1) Kreditní položky (znaménko +) - export statků - příliv důchodů a transferů - import kapitálu = zvýšení závazků vůči zahraničí (přijaté úvěry a vklady),

snížení pohledávek (přijaté splátky úvěrů, pokles depozit rezidentů v zahraničí – převod vkladů ze zahraničí do ČR)

2) Debetní položky (znaménko -) - import statků - odliv důchodů a transferů - export kapitálu = zvýšení pohledávek (poskytnuté úvěry, růst bank.vkladů v

zahraničí, nákup obligací), snížení závazků (splácení úvěrů, pokles depozit nerezidentů) 3) Rezervy - zvýšení rezerv (růst pohledávek – méně peněz k dispozici): - - snížení rezerv (pokles pohledávek – více peněz k dispozici): +

277

MONETÁRNÍ POLITIKA Charakteristika měnové (monetární) politiky MP je představována opatřeními, kterými je ovlivňován vývoj

peněžního trhu, a to nejčastěji nabídky peněz (peněžní zásoby). O tom zpravidla rozhoduje CB.

MP je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových sazeb a podmínek úvěru. Konkrétně pak ji vykonává CB.

278

MONETÁRNÍ POLITIKA Banka je organizace, která má povolení provádět bankovní operace

(jinak řečeno banka = instituce obchodující s penězi). Bankovní systém (soustava) = souhrn všech bank v daném státě a

uspořádání vztahů mezi nimi. V tržních ekonomikách existuje 2 stupňová bankovní soustava. 1.st.= centrální banka 2.st.= ost.banky (obchodní, komerční banky)

Centrální banka = instituce, jejímž hlavním cílem je zabezpečovat stabilitu měny. Obecně ve státě může být jedna centrální banka nebo centrální banku

tvoří více bank (např. FED v USA)

Ústřední bankou v ČR je ČNB. Jejím nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada ČNB – jmenuje prezident.

V čele ČNB stojí guvernér ČNB.

279

MONETÁRNÍ POLITIKA Centrální banka = zpravidla samostatná instituce, jako v ČR – ČNB. Výjimka - USA – podoba Federální rezervní systém (FED) – je tvořen

12 federálními rezervními bankami, které jsou soukromými bankami jednajícími ve veřejném zájmu.

Hlavní úkoly CB:1. Uskutečňovat měnovou politiku – zprav. nezávislá na vládě.

Opatření: – operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP)– stanovení PMR– poskytování úvěrů KB a stanovení úrokových sazeb

280

MONETÁRNÍ POLITIKA2. Udržovat stabilitu komerčního bankovního systému pomocí

- PMR - úvěry KB (CB vystupuje jako zapůjčovatel poslední instance)

- pravidla obezřetného podnikání bank (úv.angaž,..) - pravidla vzniku bank

- někde povinné pojištění vkladů

3. Ostatní aktivity - správa měn.(devizových a zlatých) rezerv - emise bankovek - regul.měn.kurzu (měn.intervence)

281

MONETÁRNÍ POLITIKA Na základě činnosti CB rozeznáváme - nástroje měn.politiky: - nepřímé - operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP) - stanovení PMR - poskyt.úvěrů KB (lombardní sazba - procentuální sazba, za kterou si

obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů.Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně.)

- stanovení ú.s. – diskontní sazba, lombardní sazba apod.

- přímé - úvěrové limity (stanovení max.objemu úvěrů, který banka může poskytnout) - administrativní opatření (omezení přílivu peněz ze zahraničí a odlivu do

zahr.)

282

MONETÁRNÍ POLITIKA Diskontní sazba Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. V první polovině 20.

století byla diskontní sazba hojně využívána jako základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky.

Tato sazba tedy určovala základní hodnotu peněz na peněžních trzích a úroky obchodních bank se od ní odvíjely. Dnes je změna diskontu používána především jako signál, kam chce centrální banka směřovat svou měnovou politiku.

1. zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika;

2. snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

283

MONETÁRNÍ POLITIKAKomerční bankyHlavní činností komerčních bank je:

- získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů)- poskytování úvěrů- vykonávání dalších činností – provádění platebního styku

- poskytování záruk - provádění směnárenské činnosti

Banky – universální ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, apod. - specializované – stavební spořitelny apod.

284

MONETÁRNÍ POLITIKA Monetární politika expanzivní – centrální banka zvyšuje nabídku peněz neutrální – centrální banka ani nezvyšuje ani nesnižuje nabídku peněz restriktivní – centrální banka snižuje nabídku peněz

Expanzivní monetární politika Jedná se o politiku zlevňování úvěrů (levných peněz) v bankovním

sektoru. Centrální banka působí na zvýšení nabídky peněz v bankovním

sektoru zvyšováním nákupu státních obligací od obchodních bank, případně snižováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně snižováním diskontních a lombardních sazeb.

Efekty nástrojů se projeví v růstu peněžní báze (v nákupu obligací, snížení diskontních sazeb) nebo ve zvýšení hodnoty centrálního peněžního multiplikátoru (snížení povinných měr rezerv).

285

MONETÁRNÍ POLITIKA Restriktivní monetární politika Restriktivní monetární politiky jsou charakterizovány politikou

zdražování úvěrů v bankovním sektoru. CB působí na snížení nabídky peněz obchodních bank zvyšováním prodeje státních obligací, popř. zvyšováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně zvyšováním diskontních a lombardních sazeb.

Efekty nástrojů se projeví v poklesu peněžní báze (v prodeji obligací, ve zvýšení diskontních sazeb) nebo ve snížení hodnoty centrálního peněžního multiplikátoru (ve zvýšení povinných měr rezerv).

286

MONETÁRNÍ POLITIKA Monetární politika - účinnost

Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na úrokovou sazbu (graficky je vyjádřeno sklonem křivky poptávky po penězích MD).

L = k * Y – h * i h … citlivost poptávky po penězích na ú.s. k … citlivost poptávky k důchodu

Bude-li tato citlivost vysoká = povede měnová expanze pouze k malému poklesu úrokových sazeb (to je také předpoklad keynesiánského pojetí) a naopak.

287

MONETÁRNÍ POLITIKA Monetární politika

Cílem monetární politiky - zvýšit zaměstnanost - snížit inflaci

Zprostředkujícím cílem – úroková sazba.

Model AD-AS Vazba zprostředkujícího cíle na konečné cíle – 2 stupně:

a) Změna rovnováhy peněž.trhu se promítá do vývoje agreg.poptávkyb) Změna AP vede ke změně zaměstnanosti, produktu a cen.hladiny.

• Základem je, že CB musí aktivně reagovat na vývoj ekonomiky.

288

MONETÁRNÍ POLITIKAKeyn.transmisní mechanismus

1.stupeň procesu, tj.monetární část = 3 kroky

1) CB mění svými nástroji nabídku peněz = expan.nebo restriktivní měn.politika.Změna nabídky peněz a střetávání s poptávkou po penězích vede ke změnám ú.s.

Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude poptávka po penězích na ú.s.

Předpokladem keynes.modelu je, že tato citlivost je přiměřeně vysoká

2) na změnu ú.s. reagují výdaje, zejména soukromé investice, ale i G 3) změna výdajů znamená růst agreg.poptávky

289

MONETÁRNÍ POLITIKAKeyn.transmisní mechanismusGraficky = monetární expanze = posun křivky AD doprava

- monetární restrikce = posun doleva.

290

Příklad 22 (107/3) – zadání i řešení Odvoďte dvě LM funkce, máte-li dvě následující funkce poptávky po

penězích: L1 = 0,1Y - 100i L2 = 0,1Y - 200i Uvažujte konstantní nabídku peněz M = 4000. U které funkce při stejné

nabídce peněz M vyvolá stejná změna NH produktu Y větší změnu úrokové míry.

Řešení: LM1: 4000 = 0,1Y - 100i LM2: 4000 = 0,1Y - 200i Reakce změny úrokové míry na změnu produktu závisí na sklonu křivky LM –

čím větší sklon LM – tím větší reakce (změna úrokové míry při změně produktu).

Sklon LM1 = k/h = 0,1/100 = 0,001 Sklon LM2 = k/h = 0,1/200 = 0,0005 Sklon LM1>sklon LM2 →větší změna úrokové míry nastane u první funkce

LM1

291

Příklad 23 (107/4) – zadání i řešení Ekonomika je v modelu IS-LM charakterizována takto: C = 400 + 0,8(Y – 0,25Y) L = 0,3Y – 4800i I = 3200 – 1600i M = 960 G = 800 P = 1 Ta = 400 TR = 400 Cílem vlády je zvýšit výši NH produktu v rovnováze o 400 a uchovat výši

úrokové míry. Použijte k tomu účelu změnu státních výdajů a změnu nabídky peněz.

Zjistěte: a) původní výši rovnovážného NH outputu Y b) jak se musí změnit státní výdaje G a nabídka peněz M Řešení: Výpočet rovnovážného produktu dle vzorce: a) Výsledky: α=2,5 γ=2 β=0,667 A=4400 Y=9440 b)Posunou se křivky IS a LM tak, že dojde ke zvýšení produktu o 400 a

úroková sazba se nezmění: ∆Y=1/k*∆M → ∆M = k *∆Y → ∆M=0,3*400=120 ∆Y=α*∆G → ∆G = ∆Y/α → ∆G= 400/2,5=160

292

Děkuji Vám za pozornost

Date post:	24-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	marja
View:	28 times
Download:	0 times

Makroekonomie

Documents