Malá Botanika – Cvičení 5
Jitka Kocková, Pavel Kúr
2014
upraveno dle starších verzí různých autorů
Pinophyta – jehličnany
kresby Jan Košnar
(a) ve šroubovici (např. smrk, jedle) (b) vstřícně (např. zerav)
(c) v přeslenech (d) ve svazečcích na brachyblastech (např. borovice, modřín)
(např. jalovec)
Oddělení: Pinophyta (jehličnany)• pyknoxylické dřevo – kompaktní, méně parenchymu a dřevních paprsků• pryskyřičné kanálky ve dřevě i kůře
• trofofyly (zelené listy): hl. jehlicovité (dlouhé a úzké) nebo šupinovité (krátké a široké)se siličnými kanálky, xeromorfní stavba
• jehlice na makroblastech, případně ve svazečcích na brachyblastech= „normální“ delší větve = velmi krátké větvičky
Pinophyta – obecná charakteristika
• anatomie jehlicovitých listů (trofofylů):
kutikula (voskovitá vrstva)
epidermis (pokožka)
pryskyřičný kanálek
endodermis
cévní svazek: černě – dřevo (xylém), šedě – lýko (floém)
průduch
Příčný řez jehlicí borovice lesní (Pinus sylvestris) - diploxylon
Borovice vejmutovka (Pinus strobus) - haploxylon
Smrk ztepilý (Picea abies).
Jedle bělokorá (Abies alba).
− uspořádány ve šroubovici nebo vstřícně
• pyl – často vzdušné váčky (chybí u Taxus, Larix)
• reprodukční orgány:
– ♂ samčí šištice: mikrosporofyly (= tyčinky), naspodu nesou
mikrosporangia (prašná pouzdra, většinou 2)
(oddělení) Pinophyta – jehličnany
pylové zrno (obsahuje ♂ gamety)tyčinka (detail)
prašné pouzdro
tyčinka
vývoj pylu
vzdušný vak
• reprodukční orgány:
– ♀ samičí šištice:
→ listeny = podpůrné šupiny (ve šroubovici)
→ v paždí listenů semenné šupiny (megasporofyl) – nesou nejčastěji 2 nahá obrácená vajíčka (→
nahosemenné)
→ rozpadavé i nerozpadavé
(oddělení) Pinophyta – jehličnany
dřevnatá šiškapodpůrná šupina
semenná šupina
semeno (s křídlem)
vajíčko (obsahuje ♀ gamety)
vývoj semen
Pinophyta – Pinaceae
štítek (apofýza)
pupek (umbo)
Pinophyta – systematické členění
• systematické členění:
• recentně jediná třída (Pinopsida) s množstvím řádů a čeledí
• (čeleď) Pinaceae
• častá ektomykorrhiza• vždyzelené stromy (vzácně opadavé - Larix)• téměř výhradně na severní polokouli (boreální zóna, jižněji hl. v horách)
• ♂ i ♀ šištice se sporofyly ve šroubovici, ♀ šištice po oplození vajíček dřevnatí (→ šišky)
• pylová zrna se vzdušnými vaky
Pinophyta – Pinaceae
• (podčeleď) Abietoideae
• jehlice vyrůstají jednotlivě na makroblastech
rod: Abies (40 – 50) •nesrůstá semenná a podpůrná šupina •šišky dozrávají v prvním roce, rozpadavé, rostou vzhůru
Abies alba – jehlice krátké, 2řadě uspořádané, evropský endemit
A. grandis – S Amerika, vysazována v lesích
A. nordmanniana – Z Asie, vánoční stromky „nordmanka“
Pinophyta – Pinaceae
• (podčeleď) Abietoideae
rod: Picea (40)•jehlice přisedlé či krátce řapíkaté, po opadu vysoké listové polštářky
•šišky převislé, nerozpadavé, na zralých šiškách podpůrná šupina nezřetelná
Picea abies – evrop. endemit
P. pungens – Z USA, pěstovaný cv. argentea
Pseudotsuga menziesii – j. nevykrojené, Z Sev. Ameriky
Tsuga canadensis – V Sev. Ameriky
Pinophyta – Pinaceae
• (podčeleď) Laricoideae
–jehlice ve svazečcích i jednotlivě –šištice dvouleté–pylová zrna bez vzdušných vaků
Larix decidua – pův. Evropa – při horní hranici lesa (světlomilný) – v ČR původní na SV Moravě – opadavý
Cedrus – 4 druhy (3 Středomoří, 1 Himaláje)– stálezelené stromy, – šišky vzpřímené, zrají ve 2.‑3. roce, na zemi rozpadavé
C. atlantica - S Afrika
Pinophyta – Pinaceae
• (podčeleď) Pinoideae
− jehlice ve svazečcích na brachyblastech− semenná šupina srostlá s podpůrnou (štítek, pupek)− šišky nerozpadavé, dozrávají 2. – 3. rokem
rod: Pinus (100)− sev. polokoule − semenná šupina zakončená štítkem = apofýza, pupek = umbo
subg. Pinus (Diploxylon)
−jehlice uprostřed dvojitý cévní svazek−jehlice po 2 – 3 ve svazečku−pupek (umbo) ± uprostřed štítku
Pinus sylvestris
P. mugo – symetrické šišky, Evrop. endemit, subalpinské pásmo
P. rotundata – středoevr. endemit, rašeliniště, šiška výrazně asymetrická
P. nigra – Evropa, Z Asie, izol. horské populace
subg. (Haploxylon)
−jehlice s 1 cévním svazkem −jehlice po 5 ve svazečku−umbo ± na vrcholu štítku
P. strobus – jehlice jemné, v. Sev. Americe, v ČR invazivní
P. cembra – Evropa, horské polohy
P. aristata – horské pouště z. Sev. Amerika,
4 000 let
Taxodiaceae (tisovcovité)
• čeleď: Taxodiaceae
− 10/14, roztrhaný reliktní areál − jehlice převážně ve šroubovici − 1domé dřeviny− šišky dřevnaté, nerozpadavé, semena křídlatá
Sequoiadendron giganteum – Z USA (Sierra Nevada), stáří 3000 let
Taxodiaceae (tisovcovité)
Sequoia sempervirens – pobřežní hory Z USA, nejvyšší stromy světa
Taxodiaceae (tisovcovité)
Metasequoia glyptostroboides – známa z třetihor, živá objevena až v r. 1940 v Číně, opadavé jehlice, vstřícné větvení
• čeleď: Cupressaceae − listy většinou šupinovité, vstřícné nebo v 3četných
přeslenech− šišky dřevnaté, kožovité nebo dužnaté
Chamaecyparis pisifera – Japonsko
Ch. lawsoniana – USA
Juniperus communis – listy jehlicovité v 3četných přeslenech
– světlomilný druh, pastviny
– bobulovité šišky = galbulus (endozoochorie)
Cupressaceae (cypřišovité)
Thuja occidentalis – V Sev. Ameriky, nejhojněji pěstovaný v ČR
T. orientalis – Asie
Cupressus sempervirens
– mediterán, štíhlé, sloupovité
Taxaceae (tisovité)
• čeleď: Taxaceae (5/16)− jen severní polokoule − mikrosporofyly štítkovité s ↑ množstvím prašných pouzder, pylová zrna
bez vzdušných váčků− ♀ šištice redukované, zpravidla 1 terminální vajíčko obklopené valem =
kupula, mění se v míšek = epimatium− jehlice bez pryskyřičných kanálků
Taxus baccata – 2domá dřevina, Evropa, s. Afrika, z. Asie, suťové lesy