MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“

Diplomová práce

Brno 2019

Vedoucí práce: Autor práce:

JUDr. Mgr. Ing. Kateřina Šmejkalová Bc. Veronika Trepešová

Prohlášení

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze

citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro

studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu

autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne: ……………………….

..………………….

Veronika Trepešová

Poděkování

Děkuji všem, kteří mi byli nápomocní při tvorbě této diplomové práce, především vedoucí

práce JUDr. Mgr. Ing. Kateřině Šmejkalové za cenné rady, připomínky a celkovou pomoc při

realizaci projektu, který je součástí diplomové práce. Dále také Mgr. Nikole Fürlingerové

a Mgr. Adrianě Valcové za spolupráci a účast při realizaci praktické části diplomové práce.

Ráda bych poděkovala své rodině a kamarádům za podporu.

Anotace

Diplomová práce se zaměřuje na prevenci žáků střední školy v oblasti domácího násilí.

Teoretická část se bude věnovat charakteristice pojmu domácí násilí, jeho znakům, formám

a pomoci, která je obětem domácího násilí nabízena prostřednictvím organizací, které

pomáhají ohroženým osobám, nebo těm, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. V rámci

praktické části bude navržen preventivní projekt, jakožto nástroj k prohlubování znalostí

a povědomí žáků střední školy o jevu zvaném domácí násilí. Podrobný popis realizace

projektu a jeho následné zhodnocení bude součástí praktické části diplomové práce. Praktická

část, se dále bude věnovat i výzkumu, jehož úkolem bude mimo jiné zjistit i účinnost

zrealizovaného preventivního projektu.

Annotation

The diploma thesis focuses on the prevention of secondary school pupils in the field of

domestic violence. The theoretical part is devoted to defining the concept of domestic

violence, its features, forms and assistance that are offered to victims of domestic violence

through organizations that help victims who are threatened by domestic violence or find

themselves in a difficult life situation. Within the practical part, a preventive project was

designed as a tool for deepening the knowledge of secondary school students on the subject of

domestic violence. A detailed description of the project implementation and its subsequent

evaluation is part of the practical part of the diploma thesis. The practical part is also devoted

to research, whose task is, among other things, to find out the effectiveness of the

implemented preventive project.

Klíčová slova

Prevence, domácí násilí, agresor, oběť, žáci, střední škola, pomoc obětem, partnerská agrese.

Keywords

Prevention, domestic violence, aggressor, sacrifice, pupils , high school, help victims, partner

aggression.

Bibliografický záznam:

TREPEŠOVÁ, Veronika. (2019). Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“. Brno.

Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra fyziky, chemie

a odborného vzdělávání.

Obsah

Úvod...........................................................................................................................................8

Teoretická část........................................................................................................................10

1 Domácí násilí....................................................................................................................11

1.1 Agresor.......................................................................................................................11

1.2 Oběť...........................................................................................................................12

1.2.1 Žena jako oběť domácího násilí..........................................................................12

1.2.2 Muž jako oběť domácího násilí..........................................................................13

1.2.3 Dítě jako oběť domácího násilí...........................................................................13

2 Charakteristika domácího násilí....................................................................................16

2.1 Nebezpečí domácího násilí.........................................................................................16

2.2 Riziko vzniku domácího násilí...................................................................................17

2.3 Znaky domácího násilí...............................................................................................18

2.4 Cyklus domácího násilí..............................................................................................18

2.5 Formy domácího násilí...............................................................................................20

2.5.1 Fyzické násilí......................................................................................................20

2.5.2 Psychické násilí...................................................................................................20

2.5.3 Ekonomické násilí...............................................................................................21

2.5.4 Sexuální násilí.....................................................................................................21

3 Následky domácího násilí................................................................................................22

4 Právní zakotvení domácího násilí..................................................................................24

4.1 Prevence.....................................................................................................................24

4.2 Ochrana......................................................................................................................24

4.3 Přístup k řešení případů..............................................................................................25

5 Vybrané organizace pomáhající obětem domácího násilí............................................27

5.1 Bílý kruh bezpečí, z. s................................................................................................27

5.2 Persefona, z.s..............................................................................................................28

5.3 Charita Brno – Domov sv. Markéty...........................................................................28

5.4 Interdisciplinární tým města Brna..............................................................................29

5.5 Intervenční centrum Spondea, o.s..............................................................................30

6 Adolescence......................................................................................................................31

7 Výukové metody..............................................................................................................33

7.1 Volba výukových metod............................................................................................33

7.1.1 Zvolené výukové metody....................................................................................34

Praktická část..........................................................................................................................37

8 Návrh projektu................................................................................................................38

8.1 Popis projektu.............................................................................................................38

8.2 Podrobná příprava projektu........................................................................................41

9 Závěrečné přípravy realizace projektu.........................................................................47

9.1 Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace.......................47

9.2 Realizace projektu......................................................................................................48

9.3 Zhodnocení projektu..................................................................................................52

10 Výzkumná část.................................................................................................................54

10.1 Výzkumné otázky.......................................................................................................54

10.2 Metodologie výzkumu................................................................................................54

10.3 Analytická jednotka....................................................................................................55

10.4 Konstrukce dotazníků.................................................................................................55

10.5 Vyhodnocení a doporučení pro pedagogickou praxi..................................................69

Závěry výzkumného šetření...................................................................................................72

Závěr........................................................................................................................................73

Použitá literatura....................................................................................................................75

Internetové zdroje...................................................................................................................77

Seznam obrázků......................................................................................................................78

Seznam grafů...........................................................................................................................79

Seznam tabulek.......................................................................................................................80

Seznam příloh..........................................................................................................................81

Úvod Předmětem diplomové práce je problematika domácího násilí. Domácí násilí je dlouhodobým

fenoménem a považujeme ho za jednu z nejnebezpečnějších forem agrese, a to zejména pro

jeho skrytost a velmi obtížnou prokazatelnost. Probíhá za zavřenými dveřmi a pro okolí je ve

většině případů neviditelné, protože oběť se za svoji tíživou situaci stydí a nehovoří o ní.

Domov by měl být místem, kde se člověk může cítit dobře, bezpečně a ve kterém nás nikdo

neomezuje. Trávíme v něm čas se svými blízkými a s lidmi, které máme rádi a důvěřujeme

jim. Pokud se však člověk necítí dobře, je mu ubližováno a je omezován, je důležité, aby

situaci začal řešit. Strach je však mocný nástroj a mnohdy nedovolí oběti se bránit. Je

důležité, aby široká veřejnost byla pravidelně informována o tom, že pokud se kdokoliv

dostane do této hrozivé situace a stane se obětí domácího násilí, nebo i jiného trestního činu,

existuje řešení, jak vzniklé problémy řešit a nebýt na ně sám. Lidé kolem sebe mají členy

rodiny, nebo blízké přátelé, kterým se mohou svěřit a to je velice důležitý krok v této

problematice. Promluvit. Stává se však, že agresor oběť úplně sociálně izoluje a ta pak nemá

možnost kontaktovat nikoho ze svých známých.

Pokud člověk nemá kolem sebe žádné blízké osoby, kterým by se mohl svěřit, nebo se stydí

jít s tímto problémem na veřejnost, existuje v dnešní společnosti velké množství organizací,

které pomáhají obětem domácího násilí, nebo jiné trestné činnosti. Tyto organizace nabízí

velké množství služeb, které mnohdy pomůžou oběti začít zcela nový život.

Společnost se často domnívá, že problematika domácího násilí se týká pouze žen a navíc se

vyskytuje pouze v sociálně slabších skupinách. Pravdou však je, že obětí domácího násilí se

může stát kdokoliv. Obětmi domácího násilí jsou podle statistik ženy, muži, děti, senioři

i zdravotně postižené osoby.

Při výběru tématu diplomové práce vznikla myšlenka zrealizovat preventivní projekt týkající

se problematiky domácího násilí, pro žáky 3. ročníku navštěvující střední školu v Brně. Pro

tento projekt byla navázána spolupráce se Střední průmyslovou školou Brno, Purkyňova,

příspěvková organizace. Cílová skupina byla vybrána záměrně z toho důvodu, že žáci střední

školy začínají v tomto věku navazovat vážné vztahy, ve kterých již bývá přítomna

jednostranná partnerská agrese, která může vést k domácímu násilí, nebo oboustranná

partnerská agrese, která by neměla být součástí žádného vztahu.

8

Diplomová práce bude rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bude

vycházet z odborné literatury věnující se problematice domácího násilí. Cílem teoretické části

bude nastínit a objasnit čtenáři pojem domácí násilí, jeho znaky, formy a seznámit čtenáře

s organizacemi, které nabízejí pomoc obětem domácího násilí.

Praktická část bude obsahovat návrh a popis preventivního projektu pro žáky navštěvující

střední školu, který se bude konat v prostorách již zmíněné střední školy. Preventivní projekt

se bude skládat ze tří hlavních částí. Struktura částí bude dále popsána v praktické části.

Součástí praktické části diplomové práce bude kromě podrobného popisu projektu i jeho

následné zhodnocení a návrhy případných řešení.

Hlavním úkolem praktické části bude navrhnout preventivní projekt na téma “Domácí násilí“

pro žáky 3. ročníku, navštěvující střední školu v Brně.

Praktická část bude doplněna výzkumnou částí, která bude realizována pomocí dotazníkového

šetření. Cílem výzkumné části bude zjistit od respondentů obecné informace o problematice

domácího násilí. Dále zjistit, jestli a jakým způsobem se setkali s nějakou z forem agrese.

Dotazníkové šetření bude aplikováno na žáky ze třídy, kteří preventivní projekt absolvovali

a na žáky ze třídy, kteří preventivní projekt neabsolvovali. Pomocí dvou výzkumných

jednotek, můžeme analyzovat i účinnost preventivního projektu.

Cílem diplomové práce bude prohloubit u žáků povědomí a již získané vědomosti o jevu

zvaném domácí násilí.

V rámci preventivního projektu bude navázána spolupráce se spolkem Bílý kruh bezpečí, z. s.,

jenž se bude aktivně podílet na realizaci projektu, prostřednictvím právní poradkyně, která

bude hostem preventivního projektu. Se žáky se podělí o své zkušenosti, reálné příběhy

a odborné rady. Použité materiály k preventivnímu projektu budou součástí diplomové práce

jako příloha.

9

Teoretická část

Tato část diplomové práce se bude zabývat uvedením do problematiky domácího násilí.

Nejdříve se bude věnovat důležitým pojmům, které se vztahují k oblasti domácího násilí např.

rozdělení a popis rolí, znaky a formy domácího násilí. Součástí bude kapitola, ve které budou

popsána rizika vzniku domácího násilí a jaké je jeho nebezpečí.

Druhá část bude obsahovat popis jednotlivých vybraných organizací na území

Jihomoravského kraje, pomáhající lidem, kteří se stali obětí domácího násilí. Dále také

informace o střední škole, konkrétně Střední průmyslové škole Brno, Purkyňova, příspěvková

organizace, se kterou byla navázána spolupráce v rámci realizace praktické části diplomové

práce. Následovat bude kapitola věnující se adolescentům, což je cílová skupina žáků, pro

které byl navržen preventivní projekt.

Teoretickou část ukončí kapitola, v níž bude podrobný popis zvolených výukových metod,

které byly použity v praktické části diplomové práce, konkrétně při tvorbě preventivního

projektu. Teoretická část by měla sloužit jako náhled do problematiky domácího násilí a také

jako výuková opora pro tvorbu preventivního projektu.

10

1 Domácí násilí

Násilí jako takové je závažný společenský problém, který existuje již od dávných dob

a setkáváme se s ním v různých společnostech, bez ohledu na jejich vyspělost.

„Domácí násilí bylo dlouho považováno za soukromou záležitost, do které by nikdo zvenčí

neměl zasahovat. Ve společnosti převažoval názor, že v „dobrých“ rodinách se nic takového

nemůže vyskytovat. Přesto patřilo násilí do života lidí žijících v blízkých vztazích patrně od

nepaměti.“(Vitoušová, Vedra, 2009)

Domácí násilí není jen násilí mezi manželi (partnery), ale týká se i dětí, seniorů nebo

zdravotně postižených osob. Jedná se o nebezpečný jev, který výrazně zasahuje do života

rodiny. Podstatné je, že k němu dochází zásadně v soukromí (domácnosti) a je velmi obtížné

tento jev rozpoznat, pokud se oběť sama nerozhodne situaci řešit.

Často dochází k mylnému pojetí domácího násilí. Mezi běžnou partnerskou hádkou

a domácím násilím bývá často jen nepatrný rozdíl a hranice mezi nimi je mnohdy velmi tenká.

V literatuře můžeme najít několik definic, které se k pojmu domácímu násilí vztahují. Záleží

však, z jaké oblasti budeme na problematiku nahlížet, protože jiný postoj mají právníci,

psychologové i sociologové. Definice by měly sjednocovat novely zákona, kterými se mění i

některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím.

1.1 Agresor

Agresivita dokáže pachatele ovlivnit natolik, že dochází k uvolnění určitého napětí a to jej

následně odreaguje. Postupem se může tato agrese stát trvalým rysem agresorova chování.

Z toho důvodu, že násilníci páchající domácí násilí pochází z nejrůznějších

socioekonomických a vzdělanostních vrstev, nelze určit typ agresora. Můžeme spojovat však

určité podobné znaky, které se vyskytují u jednotlivých typů agresorů.

Agresor mívá např. „dvojí tvář“. Agresi projevuje pouze v soukromí, na veřejnosti bývá

slušný, milý a nikoho v jeho okolí by nenapadlo, že se jedná o násilníka. Tento typ násilníků

bývá velmi nebezpečný, jelikož má jednotlivé činy promyšlené a je si vědom toho, že ho

nikdo nepodezírá. (Čírtkové L. a kol., 2003)

11

Typologie pachatelů dle Čírtkové L. a kol. (2003):

- rozpadlý alkoholik, stresový slaboch – prováděné násilí je zástupcem odreagování,

násilí je provozováno za účelem odreagovat pocit z vlastního neúspěchu, nebo životní

krize,

- nepolepšitelný násilník, sociální sadista – patologická osoba,

- domácí násilník – nejčastější typ násilníka, násilník má již zmíněnou dvojí tvář a na

veřejnosti působí jako slušný člověk, je uznávaný a vzdělaný,

- normální násilník – přejímání vzorců z dětství, jedná se o oběť vlastního nedobrého

dětství,

- reaktivní násilník – násilník reaguje na domnělé nebo skutečné ústrky svého

protějšku,

- jiný pachatel – jedná se o duševně nemocné, násilníci, kteří jednají pod vlivem bludů

a halucinací (žárlivcovy bludy).

1.2 Oběť

Obětí domácího násilí se může stát kdokoliv – ženy, muži, děti, senioři i lidé se zdravotním

postižením. Pokud k domácímu násilí dojde, oběť se často stydí. Myslí si, že si za to může

sama a je pro ni velmi obtížné vyhledat jakoukoliv pomoc. Násilí se stupňuje a postupně

dochází k brutálnějším a opakovaným útokům, které mohou vést až ke smrti oběti. Oběť často

trpí, žije ve strachu o svůj život, nebo i o život svých dětí, které jsou velmi často svědky

domácího násilí. (Buriánek, 2006)

Pro potřeby diplomové práce bude popsána žena, muž a dítě jako oběť domácího násilí.

1.2.1 Žena jako oběť domácího násilí

Žena je podle výzkumů nejčastější obětí domácího násilí. Tato skutečnost může být

způsobena chováním ve společnosti, kdy žena má být plně podřízena muži. V odborné

literatuře se lze dočíst, že žena se velmi často stává obětí domácího násilí z důvodu malé

sebeúcty.

Žena jako oběť:

- je materiálně závislá na muži,

- je submisivní povahy,

- neudržuje žádné, nebo jen malé množství sociálních kontaktů s rodinou, nebo přáteli,

12

- omlouvá partnerovo chování,

- je vyděšená,

- je bezmocná, beznadějná a cítí pocit bezcennosti, myslí si, že situace nemá žádné

řešení i přesto, že nemůže dále snášet partnerovo chování,

- je bezmezně věřící – myslí si, že si za to může sama, je přesvědčená, že to, co ji

potkalo, bylo naposledy a že se partner ve svém chování zlepší,

- stydí se vyprávět o svých problémech a způsobech, jakými se k ní její partner chová,

- používá sex jako nástroj k upevnění vztahu,

- je emociálně závislá na partnerovi – nedokáže si představit život bez partnera, ale ani

s partnerem. (Buriánek, 2006)

1.2.2 Muž jako oběť domácího násilí

Domácí násilí je pácháno také na mužích, ale velmi špatně se prokazuje. V dřívějších dobách

nebylo vůbec přijatelné, aby dal muž najevo svojí slabost, nebo se svěřil další osobě se svými

problémy. Ve společnosti byl muž chápan jako dominance v rodině a nebylo přípustné, aby

žena mohla použít nějakou z forem násilí na svého muže.

Muži se obecně stydí více než ženy a nedávají najevo svoje city, slabost apod., proto je pro ně

daleko těžší svěřit se s problémem domácího násilí nějaké další osobě.

Muž jako oběť:

- je nedostatečně finančně zajištěn,

- miluje svoji partnerku a věří, že se její chování změní,

- cítí povinnost zůstat s rodinou,

- nechce přijít o kontakt s dětmi,

- nemá kam odejít,

- má strach z pomsty,

- nechce, aby někdo jiný věděl o tom, co se u nich doma děje a stydí se za to,

- obviňuje sám sebe apod. (Buriánek, 2006)

1.2.3 Dítě jako oběť domácího násilí

Děti figurují ve velkém množství násilných událostí a mnohdy jsou obětmi domácího násilí.

Světová zdravotnická organizace charakterizovala domácí násilí postihující děti, jako

psychické týrání dětí.

13

Dva způsoby psychického týrání postihující děti:

Přímá viktimizace – jedná se o situaci, kdy agresor v rámci rodiny napadá nejen dospělou

osobu, ale jeho útoky směřují i k dítěti. Jde zejména o fyzické, psychické i sexuální násilí.

Děti se mnohdy snaží přímo bránit své rodiče, nebo sourozence.

Nepřímá viktimizace – tento způsob vedl k označení domácího násilí jako psychické týrání

dětí. Dítě není hlavní obětí násilí, ale figuruje jako svědek.

Emocionální následky přímé i nepřímé viktimizace mohou být shodné, jelikož dítě bývá

psychicky traumatizováno.

Dítě jako oběť:

- projevuje pocity viny,

- cítí pocit bezmoci,

- má nízké sebevědomí,

- trpí depresí, nočními můrami,

- projevuje agresivitu, impulzivitu či interní problémy,

- může mít zvýšenou nemocnost.

U těchto dětí může mít přítomnost násilí negativní dopady, které se projevují v přejímání

vzorců chování, kdy si dítě osvojí problematické chování od svých rodičů a považuje ho za

přijatelné východisko, jak řešit konflikty. (Čírtková, 2009)

Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte – CAN

Pojem lze definovat jako soubor nepříznivých příznaků v různých oblastech stavu, vývoje

dítěte, nebo jeho postavení ve společnosti a v rodině. Projevuje se zejména úmyslným

ubližováním dítěti, které je nejčastěji způsobováno jeho nejbližšími vychovateli (rodiči).

O syndromu CAN hovoříme tehdy, pokud je dítě týrané, zneužívané a zanedbávané, tzn.,

dospělí s dítětem zachází takovým způsobem, který je v dané společnosti považován za

nepřijatelný.

Týrání dítěte je považováno za trestný čin. V trestním zákoně je ustanoven jako „Týrání

svěřené osoby“ nebo „Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“.

14

Formy syndromu CAN a projevy násilí na dítěti:

1) Týrání

- tělesné týrání – hematomy, otoky, spáleniny, zlomeniny, tržné rány a odřeniny, stopy

zubů, stopy po bití, poranění různého stáří apod.,

- citové týrání – projevy agrese, citová labilita, strach, sebepoškozování, nízké

sebevědomí, opožděný somatický nebo psychický rozvoj, vady řeči, lekavé reakce na

dotek nebo přiblížení, zahalování těla, zvýšená poslušnost vůči rodičům apod.,

- sexuální týrání – bolest, svědění, odřeniny nebo krvácení z genitálií a konečníku,

výskyt pohlavních chorob, výtoky, psychosomatické potíže, bolest při chůzi, nebo

sezení apod.

2) Zanedbávání

- tělesné – hladovění, úbytek na váze, vši, svrab, špinavý oděv a pleny, špinavé tělo,

- citové – psychická labilita, unavenost, problémy se zapojováním se do her,

vyžadování nadměrné pozornosti,

- výchovy a vzdělávání – zanedbávání lékařské péče, nedostatečná školní docházka,

problémy ve škole (výchovné i vzdělávací).

Osobám, které jsou ohroženy násilným chováním ze strany blízkých osob nebo osob, které

žijí s obětí ve společném bytě nebo domě, je poskytována bezprostřední individuální

psychologická a sociální pomoc (ambulantní nebo azylové povahy). Osobám je možné

zprostředkovat poskytnutí následné pomoci (lékařské, právní, sociální, psychologické).

15

2 Charakteristika domácího násilí

Domácí násilí zahrnuje všechny formy násilí (fyzické, psychické, ekonomické či sexuální),

k nimž dochází mezi blízkými osobami (partnery, bývalými partnery, rodinou). Domácí násilí

se vyskytuje u osob všech úrovní vzdělání, tříd, ras, etnických skupin apod.

2.1 Nebezpečí domácího násilí

Pokud oběť násilí páchané na své osobě neřeší, může dojít k závažným, trvalým zdravotním

následkům, které mohou končit i fatálním způsobem.

Mezi následky z psychické a psychosomatické oblasti, které domácí násilí způsobuje, patří:

bolest hlavy, migrény, pocity vyčerpání, nesoustředěnost, bolesti břicha, nevolnost, otupění

prožívaných emocí, zvýšená dráždivost, urologické nebo gynekologické potíže, porucha

spánku a příjmu potravy, sebevražedné myšlenky apod.

Ve velkém množství případů dochází i ke ztrátě sociálních vazeb, narušení kontaktů

s rodinou, ztrátě zaměstnání, majetku apod. Musíme si uvědomit, že domácí násilí samo od

sebe neskončí, naopak má tendenci se neustále stupňovat. Narušuje sebedůvěru a u oběti

vytváří pocit bezmoci. Mimo jiné narušuje lidskou důstojnost, zdraví a nakonec oběť může

přijít i o život. (Voňková, Spoustová, 2008)

Dalším závažným negativním důsledkem je vliv na děti. Přítomnost domácího násilí v rodině

velmi negativně ovlivňuje vývoj dětí. Každé dítě potřebuje pevnou rodinu, ve které nalezne

pocit bezpečí a jistoty, což je jedna ze základních potřeb každého jedince. Pokud se však

v rodině nachází nějaká z forem násilí, nemůže být dítěti poskytnuto zázemí, které

bezpochyby potřebuje. Dítě je prostředníkem v manipulaci mezi agresorem a obětí. Je nuceno

se v takové rodině přizpůsobovat a násilné chování omlouvat. Velmi často samo cítí pocit

viny, za problémy, které doma nastaly. Neumí se však bránit, je bezmocné a má strach.

K rodičům pociťuje lásku, vztek a strach a ve svých pocitech má zmatek. K oběti může na

jednu stranu cítit lásku, na druhou stranu nenávist za to, že se oběť nedokázala agresorovi

ubránit. Tyto děti se naučí vnímat a reagovat jinak, než děti, které žijí ve spořádané rodině.

V takovém případě často dochází ke zmíněnému přejímání vzorců chování. (Voňková,

Spoustová, 2008)

16

2.2 Riziko vzniku domácího násilí

Pro agresora neexistuje jediná charakteristika osoby. To platí i pro oběť. Jedná se o osoby,

které mají vzdělání různého charakteru či odlišné sociální postavení. Domácí násilí vzniká

v každém vztahu různě. Jsou známé však určité rizikové faktory pro vznik a trvání domácího

násilí:

- osobnostní dispozice – vrozené či získané sklony k tomu stát se buď násilným typem

člověka, který týrá blízké osoby, nebo naopak ohroženou osobou, která podléhá

manipulaci a týrání od svých blízkých. U osob násilného typu se často objevují sklony

k výbušnosti, neschopnost ke sebekontrole, agresivní reakce, neschopnost vcítit se do

jiného člověka (empatie), psychická nezralost apod. U obětí jsou to dispozice jako

nízké sebevědomí, bezmoc a přizpůsobivé chování apod.,

- přejímání vzorů chování – osoba, která byla v dětství vystavena násilí např. mezi

svými rodiči, často přejímá způsob takového chování,

- sociálně patologické vlivy – určité krizové sociální situace, např. dluhy, ztráta

zaměstnání, závislost na alkoholu, drogách, výherních automatech apod. Tyto vlivy

často bývají i samotných spouštěčem domácího násilí. (Voňková, Spoustová, 2008)

Dalšími rizikovými faktory jsou:

- nerovný podíl moci ve vztahu mezi partnery,

- manželské konflikty,

- nemoc jednoho z partnerů,

- nezaměstnanost.

Specifickým faktorem pro vznik násilí mezi partnery je tzv. genderová role. Úlohou ženy je

rodit děti a starat se o ně, a nevycházet při tom z role matky, manželky, vychovatelky

a pečovatelky. Muž na druhou stranu je ochráncem a živitelem rodiny.

Na základě těchto předpokladů se dělí i práce na mužské a ženské. Z tohoto rozdělení pak

vyplývá, že žena je podřízena muži. Tato skutečnost prohlubuje ekonomickou závislost ženy

na muži, což mnohdy bývá rizikovým faktorem při vzniku domácího násilí. (Voňková,

Spoustová, 2008)

17

2.3 Znaky domácího násilí

Výčet základních znaků, podle kterých můžeme charakterizovat domácí násilí, pochází z 

Expertní skupiny Aliance proti domácímu násilí, která připravila nový zákon, jenž slouží

k ochraně proti domácímu násilí. Aliance byla založena 10. října 2002 na půdě Poslanecké

sněmovny Parlamentu ČR z iniciativy Bílého kruhu bezpečí, z.s. a Philip Morris ČR, a.s.

Prioritou bylo připravit a prosadit systémové změny v oblasti řešení případů domácího násilí.

Expertní skupina vznikla při Alianci v roce 2004 a zpracovala návrh nového zákona. Na

konečném znění návrhu se podílelo deset odborníků z oblasti exekutivy a legislativy.

V roce 2006 byl zákon podepsán prezidentem republiky a v roce 2007 nabyl účinnosti pod

číslem 135/2006 Sb. Zákon poskytuje ochranu osobám, které jsou ohroženy domácím

násilím.

Skupina vymezila následující klíčové znaky domácího násilí:

- opakování a dlouhodobost – tento znak můžeme charakterizovat tak, že jeden útok

ještě nelze považovat za domácí násilí, nicméně můžeme ho považovat za jeho

počátek,

- eskalace – na počátku domácího násilí si můžeme povšimnout např. urážek,

zesměšňování, které postupem času mohou přerůst k psychickému týrání, nebo

k fyzickým útokům,

- vymezené role – jasné rozdělení rolí, kdy na jedné straně stojí agresor, a na druhé

straně oběť, popř. oběti.

- soukromí – k domácímu násilí dochází v soukromí (za zavřenými dveřmi).

(Čírtková, 2008)

Prostřednictvím schváleného zákona se Česká Republika zařadila na seznam států

s proaktivním řešením této problematiky.

2.4 Cyklus domácího násilí

Počátek domácího násilí se jen velmi těžko odhaluje, protože začíná velmi nenápadně

(psychické znevažování, nadměrná kontrola, sociální izolace, ponižování). Oběť si prvních

příznaků často ani nevšimne. Násilí má však stupňující tendenci – nabývá na intenzitě

a opakuje se. K násilí nedochází neustále. Střídají se období relativního klidu a násilí.

V násilném vztahu se projevují tři důležité faktory: láska (oběť agresora miluje), naděje

18

(situace se zlepší, agresor se změní) a strach (opustit agresora apod.). Cyklus domácího násilí

může vypadat následovně:

51%

20%

20%

9%

Cyklus domácího násilí

fáze napětífáze násilífáze usmířenífáze klidu

Graf 1 - Cyklus domácího násilí (zdroj: vlastní)

Fáze napětí – agresor je podrážděný, agresivní, slovně napadá, kritizuje apod. Osoba, která je

ohrožená se snaží předcházet výbuchům a přizpůsobuje se požadavkům, které agresor klade.

Přitom zažívá pocity strachu z toho, co by následovalo, kdyby neuposlechla, nebo nesplnila

agresorovy požadavky.

Fáze násilí – tlak na oběť se stupňuje. Agresor chce nad obětí získat moc a kontrolu. Dochází

k fyzickému násilí, rozbíjení věcí, vyhrožování apod. Oběť má strach, zažívá úzkosti, bolesti

a může být zraněná. Její snaha o předejití násilí již není účinná.

Fáze usmíření – agresor přijde s omluvou, slibuje nápravu, celou situaci zlehčuje, viní

z problému oběť. V častých případech agresor zmiňuje sebevraždu nebo sebepoškození. Oběť

obvykle uvěří, že se agresor polepší a že dojde ke změně, popř. si myslí, že jde o projev lásky.

Fáze klidu – stav mezi jedinci je klidný, nedochází k násilí. Agresor se snaží plnit své sliby.

Oběť chce zachovat rodinu a vztah. Je však jen otázkou času, kdy se agresor opět schýlí

k násilí a tento cyklus se opakuje.

19

Mezi důvody, proč je složité ukončit proces domácího násilí, patří např.:

- střídání fází procesu - pocit, že násilí není přítomno stále, dodává oběti naději, že se

situace zlepšila a agresor není tak špatný,

- závislost – ohrožená osoba si nedovede představit život bez agresora, a to i přesto, že

si uvědomuje, že ji nic dobrého ve vztahu nečeká,

- izolace – oběť je často izolována od vlastních finančních prostředků, rodiny i přátel,

kteří by jí mohli nabídnout pomocnou ruku,

- minulost – dlouhodobý vztah se neobejde bez rodinného propojení – společné

bydlení, děti, rodina. Přetrhat tato pouta je pro oběť mnohdy velmi náročné.

- strach – bývá důvodem pro další setrvání ve vztahu s agresorem. Oběť se obává

následků ze svého odchodu. (Marrewa , 2002)

2.5 Formy domácího násilí

V publikacích můžeme najít různé vymezení forem domácího násilí. Avšak mezi nejčastější

formy patří fyzické, psychické, ekonomické a sexuální násilí. Formy se mohou různě

kombinovat.

2.5.1 Fyzické násilí

Do této skupiny můžeme zahrnout široké spektrum chování, které má za cíl ublížit, přivodit

bolest, či zranění a fyzické utrpení. Fyzické násilí na sebe v konkrétním případě může brát

podobu bití rukou, škrcení, fackování, kopání, pálení, kousání, strkání, smýkání, tahání za

vlasy, bránění v pohybu, odepírání základních životních potřeb (spánku a potravy),

ohrožování zbraní, přikazování nesmyslné práce apod.

Fyzické násilí jako jediná uvedená forma zpravidla zanechává viditelné stopy, ve formě

tělesného poranění. Na základě těchto stop lze odhalit a také dokázat přítomnost domácího

násilí. (Ševčík, Špatenková, 2011)

2.5.2 Psychické násilí

Tento druh násilí můžeme také charakterizovat jako psychologické, citové nebo emocionální

násilí. Odhalení této formy násilí není snadné, protože nezanechává žádné viditelné stopy.

Oběť prožívá psychickou bolest, např. duševní utrpení, strach, deprese, nechuť k životu apod.

Důsledky psychického násilí jsou velmi vážné a mohou oběť poznamenat na celý život.

20

Psychické násilí může mít různé formy, např. zastrašování, nadávky, ponižování, zákazy,

nadměrná kontrola, vydírání, vyhrožování sebevraždou, opuštěním rodiny apod. (Ševčík,

Špatenková, 2011)

2.5.3 Ekonomické násilí

Ekonomické (sociální) násilí se může projevovat jak v sociálně slabších rodinách, tak

i u rodin, které jsou dobře finančně situovány. Ekonomickým násilím rozumíme neúměrnou

kontrolu finančních prostředků oběti, popř. nucení oběti k tomu, aby agresora finančně

zajišťovala. Projevuje se omezením přístupu k penězům, přidělováním peněz po malých

dávkách, nebo zakazováním výkonu práce. Oběť je tak zcela odkázána na vůli agresora, který

má kontrolu nad příjmy i výdaji oběti.

Součástí ekonomického násilí je i sociální izolace – hovoříme o ní tam, kde agresor

nepřiměřeně kontroluje sociální kontakty oběti, popř. oběť zcela izoluje od společnosti.

Projevuje se například tím, že oběti je zakázáno navštěvovat, či jinak kontaktovat rodinu nebo

přátele. Oběť bývá sledována a agresor nad ní má absolutní moc.

Tato forma násilí je spojena s ostatními formami domácího násilí a pro společnost bývá

prakticky nemožné jí odhalit, jelikož je v soukromí rodiny a navenek se neprojevuje. (Ševčík,

Špatenková, 2011)

2.5.4 Sexuální násilí

Jedná se o sexuálně motivovaný čin nebo pokus o něj, při němž agresor sexuálním způsobem

překročí hranice oběti. Konkrétně se jedná např. o nucení k sexu a k různým sexuálním

praktikám, znásilňování apod. Sexuální násilí probíhá za použití násilí (fyzické nebo

mocenské převahy) ze strany agresora. (Ševčík, Špatenková, 2011)

Formy domácího násilí jsou často propojené, tzn., dochází ke kombinaci forem domácího

násilí. Osoba, která se stane obětí domácího násilí, žije v ustavičné nejistotě, strachu a pocitu

nebezpečí. Oběť je traumatizována a takový život má za následky dlouhodobé až trvalé

poškození psychického i fyzického zdraví.

21

Syndrom týrané osoby

Sebezničující zvládací strategie

Naučená bezmocnost

Posttraumatické stresové poruchy

3 Následky domácího násilí

Ve většině případu se u obětí domácího násilí projevuje tzv. syndrom týrané osoby. Projevy,

které můžeme zařadit pod tento syndrom, můžeme rozdělit do těchto tří kategorií.

- Posttraumatické stresové poruchy – do této skupiny lze zařadit zvýšenou nervozitu,

emocionální vyčerpanost, poruchy spánku, nebo příjmu potravy, extrémní laskavost

vůči násilníkovi, snaží se mu ve všem vyhovět a tím utíkat před konflikty.

- Naučená bezmocnost – oběť se vzdává jakékoli snahy o změnu, ztrácí respekt

k vlastní osobě, projevuje se nejistota a nerozhodnost.

- Sebezničující zvládací strategie – oběť popírá vinu násilníka, omlouvá násilníka

a připisuje týrání externím okolnostem (alkohol, drogy, nemoc, nezaměstnanost)

viktimizaci, zlehčuje následky a bagatelizuje svá zranění (nevnímá závažnost situace),

odmítá nabízenou pomoc a uzavírá se sama do sebe (popírá reálné možnosti pomoci,

opakovaně se vrací k násilníkovi, přestává uvažovat o rozvodu). (Ševčík, Špatenková,

2011)

Schéma: Projevy, které spadají pod Syndrom týrané osoby

Obrázek 1 - Schéma projevů, které spadají pod Syndrom týrané osoby (zdroj: vlastní)

22

U obětí domácího násilí se může objevovat i tzv. Stockholmský syndrom. Jedná se o velice

obtížně pochopitelný stav sympatií oběti k násilníkovi. Lze charakterizovat jako citové

přimknutí, které souvisí s pocitem ohrožení. Stockholmský syndrom se rozvíjí v tom případě,

kdy oběť je:

- ohrožena na životu,

- přesvědčena, že ze situace není úniku,

- izolována od společnosti,

- pociťuje přechodnou náklonnost k násilníkovi.

V partnerských vztazích dochází k tomu, že se oběť připoutá k násilníkovi a věří, že se může

změnit. Opakovaně mu dává nové šance a doufá, že se situace může zlepšit. Stačí sebemenší

náznak přátelskosti, zranitelnosti či laskavosti a oběť vidí pachatele úplně v jiném světle.

Věří, že nemůže být tak zlý a přilne k němu. (Voňková, Spoustová, 2008)

U obětí domácího násilí se mohou projevovat tyto následky:

- zvýšená psychická zranitelnosti,

- oběť trpí pocity viny, obviňuje se z vyprovokování a nese zodpovědnost za násilí,

- ztráta sebevědomí,

- pocit bezmoci (sociální izolace), cítí se opuštěně, rozpolceně, zmateně, ztrácí kontrolu,

- sebeobviňování, ztráta životních iluzí,

- vymizení radosti ze života, upřednostňuje potřeby ostatních členů rodiny,

- emocionální labilita (únava, vyčerpanost, nespavost, dýchací problémy apod.),

- deprese, nedůvěra ve vlastní síly,

- zlomeniny, potraty, trvalé poškození zdraví.

Některé oběti se za svoji situaci stydí, bojí se nepochopení okolí, samoty a bývají ekonomicky

závislé na násilníkovi. Velké množství násilníků tyranizuje oběť i poté, co ho opustí.

23

4 Právní zakotvení domácího násilí

V roce 2007 nabyl v České republice účinnosti zákon č. 135/2006 Sb., v aktuálním znění. To

zapříčinilo změny v oblasti ochrany před domácím násilím. Schválením tohoto zákona

postoupila Česká republika z represe a kriminalizace domácího násilí k jeho prevenci. Zákon

se zabývá třemi důležitými myšlenkami:

4.1 Prevence

Hlavním nástrojem je včasná reakce, která zabrání tomu, aby se incidenty opakovaly

a zároveň i eskalaci násilí v daném případě. V České republice se označuje za domácí násilí

už jeho počátek, ve kterém se ještě nejedná o trestný čin. Policie ČR radí ohroženým osobám,

chránit se pro případ dalšího útoku a to např. tím, že oběť:

- nashromáždí důležitá telefonní čísla (policie, přátele, intervenční centrum),

- informuje rodinu, přátele, nebo sousedy, kteří by mohli oběti pomoci v případě

potřeby (poskytnutí úkrytu, přivolání pomoci),

- zajistí únikovou cestu (nenechá se zavřít v místnosti, bez možnosti jakékoliv únikové

cesty),

- domluví si znamení se sousedy (znamení sousedům vyšle v případě ohrožení),

- vytvoří bezpečnostní zavazadla pro případ bezodkladného odchodu z obydlí. (Ševčík,

Špatenková, 2011)

4.2 Ochrana

Policie ČR má za úkol kromě vyšetřování trestných činů, nebo přestupků i ochranu ohrožené

osoby, tzn., že povinností Policie ČR je chránit osoby, které se staly obětí domácího násilí.

Policie ČR zkoumá stupeň ohrožení osoby a na základě toho vyhodnocuje rizika a přijímá

adekvátní opatření. Jedno z opatření, které může aplikovat, je tzv. vykázání, řídící se

zákonem  č. 273/2008 Sb. Zákon opravňuje Policii ČR k tomu, aby mohla vykázat násilné

osoby.  „Vykázání je postaveno v zákoně tak, že pokud lze na základě zajištěných skutečností,

zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí

nebezpečného útoku proti životu, zdraví nebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti

lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu či domu společně

obývaného s útokem ohroženým jedincem, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí.“

(Ševčík, Špatenková, 2011)

24

V tomto případě se nejedná pouze o vyšetřování trestného činu, nebo přestupku, ale je to

i nástroj, který umožňuje ochranu ohrožené osoby.

Policie ČR musí dodržovat určité postupy, pokud se jedná o řešení případů s prvky domácího

násilí. V prvé řadě musí vyhodnotit přítomnost znaků, které jsou typické pro přítomnost

domácího násilí (opakovanost, eskalace). Policisté musí zjistit informace od oznamovatele

(oběť domácího násilí) a prozkoumat v informačních systémech, jestli se už obdobný případ

v domácnosti řešil. Dále posuzuje nebezpečnost agresora a aktuální situaci na místě činu

(průběh útoku a jeho intenzita, riziko dalšího napadení). Dojde-li policista po posouzení všech

aspektů k tomu závěru, že se jedná o domácí násilí, musí provést adekvátní opatření

(vykázání, zajištění osoby do vazební věznice, umístění násilníka do záchytné stanice,

zajištění převozu oběti do bezpečí apod.). (Matoušková, 2013)

Zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů vymezuje, kdo je oběť a upravuje jejich

práva. Mimo jiné stanovuje, aby s obětí trestného činu bylo zacházeno citlivě, s respektem

k jejím individuálním potřebám a s přihlédnutím k povaze trestného činu. Zvlášť zranitelným

osobám připisuje zvláštní práva. (Matoušková, 2013)

4.3 Přístup k řešení případů

Schválením zákona č. 135/2006 Sb., vzniklo propojení činnosti tří subjektů:

- Policie ČR – viz podkapitola 4.2.

- Intervenční centrum – zajišťuje následnou pomoc osobám, které jsou ohroženy

domácím násilím. Řadí se sem specializovaná poradenská místa, která poskytují

krizovou intervenci a další kvalifikované formy pomoci. Hlavním cílem intervenčních

center je poskytnutí rychlé intervence (psychologické a právní poradenství). Nabízejí

oběti trvalejší řešení situace prostřednictvím trestního řízení, nebo občanskoprávního

řízení (popř. kombinace obou forem). V České republice působí 15 Intervenčních

center. V Brně služby Intervenčního centra zajišťuje Spondea, o.p.s.

- Soudní orgán – uplatňuje v dané problematice tři důležité funkce

a) přezkoumává vydané rozhodnutí správního soudnictví,

b) v trestněprávní oblasti,

c) v oblasti civilně právní (předběžná opatření).

25

Oběť může zažádat o prodloužení vykázání v podobě předběžného opatření, které se řídí

zákonem:

č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních konkrétně v části první § 400 – § 414.

V roce 2014 proběhla novela tohoto zákona, tzn., že pokud se prokáže, že společné bydlení

násilníka i oběti je nesnesitelné, může soud nařídit, aby násilník opustil společné bydlení

i jeho bezprostřední okolí, zdržel se setkávání s obětí, nevstupoval do společného obydlí apod.

(Chalupská, 2017)

26

5 Vybrané organizace pomáhající obětem domácího násilí

V Jihomoravském kraji se nachází několik organizací, pomáhajících lidem, kteří se stali obětí

domácího násilí. Jedná se o zařízení nebo organizace, jež poskytují obětem specializovanou

pomoc. Na organizace se může obrátit každý občan, který je ohrožen domácím násilím, nebo

je jeho svědkem. Organizace lze kontaktovat osobně, telefonicky, nebo i písemně. Poskytují

následující bezplatné služby:

- psychologické služby,

- sociální služby,

- právní poradenství,

- telefonickou krizovou pomoc,

- zprostředkování navazujících služeb apod.

5.1 Bílý kruh bezpečí, z. s.

Spolek Bílý kruh bezpečí, z.s. (dále BKB) nabízí neodkladnou kombinovanou pomoc obětem

kriminality. Tato pomoc obsahuje:

- poskytnutí právních informací,

- poradenství v sociální oblasti,

- poradenství v psychologické oblasti,

- praktické rady a další informace.

Pomoc v BKB poskytují poradci, kteří mají odbornou způsobilost. Jedná se o právníky,

psychology a sociální pracovníky. Všichni jsou zpravidla ve svém oboru uznávanými experty

a věnují svůj volný čas pomoci obětem kriminality.

Pomoc nabízí ve formě:

- poskytnutí bezpečného prostoru a podpory při ventilaci emocí (ponížení, hněv,

zármutek, pocit viny apod.,

- znovuobnovení pocitu bezpečí,

- mapování problémů a individuální situace,

- hledání krátkodobých i dlouhodobých strategií,

- informování o poskytujících službách, které navazují na individuální situaci,

- prověřování základních služeb (bydlení, finance, zaměstnání, zdraví, vztahy apod.),

27

- stanovování priorit, první kroky k nápravě situace. (Bílý kruh bezpečí, 2019)

Poskytovaná pomoc vždy respektuje individuální potřeby oběti a její osobnosti. Dále také

přihlíží k okolnostem trestného činu. (Bílý kruh bezpečí, 2019)

5.2 Persefona, z.s.

Persefona, z.s. vznikla v roce 2007 odloučením programu proti domácímu násilí Ligy

lidských práv, který poskytoval pomoc obětem domácího násilí již od roku 1999. Jedná se

o dobrovolnou, nevládní neziskovou organizaci.

„Hlavní pilíř činnosti organizace tvoří dlouhodobá komplexní pomoc obětem domácího

násilí, sexuálního zneužívání a znásilnění starším 18 let z Jihomoravského kraje. Podpora dál

směřuje k těm, kteří se obětem uvedeného příkoří snaží pomoci.“ (Persefona, 2019)

Pod komplexním přístupem můžeme rozumět doprovázení oběti celým procesem řešení

případu, který se týká její životní situace. V rámci poradenství poskytuje obětem sociální,

psychologickou a právní pomoc. Organizace dále usiluje o rozvíjení programu terapií

násilných osob v rámci města Brna a Jihomoravského kraje.

Organizace nabízí následující služby:

- poskytování komplexní odborné pomoci a podpory lidem, kteří zažívají domácí nebo

sexuální násilí, jejich blízkým a osobám, které mají problémy se zvládáním své vlastní

agrese ve vztazích (sociální, právní a psychologické poradenství),

- doprovod na jednání s úřady, soudy, policií apod.,

- terénní výjezdy za klienty,

- terénní práce bez přítomnosti klienta,

- socioterapie,

- zastoupení u soudu,

- zprostředkování ostatních služeb (navazujících). (Persefona, 2019)

5.3 Charita Brno – Domov sv. Markéty

Zřizovatelem Domova sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni je Diecézní Charita Brno.

Zařízení je v provozu od roku 1993, kdy bylo klientkám k dispozici 18 bytů. V současné době

je v Domově k dispozici 28 bytů s celkovou kapacitou 100 lůžek.

28

Domov sv. Markéty poskytuje sociální a pobytové služby na přechodnou dobu těhotným

ženám a ženám s dětmi, které se dostaly do tíživé životní situace, která je spojená se ztrátou

bydlení, a nemají příležitost svoji situaci řešit za pomoci blízkých nebo ostatních sociálních

služeb. Může se jednat o ženy, které byly zneužívané, ohrožované na životě a žijící

v prostředí, které ohrožuje výchovu a vývoj dětí.

Domov sv. Markéty nabízí následující služby:

- připravenost klientů na přechod do vlastního bydlení,

- sociální začlenění a stabilizace klientky,

- materiální a finanční zajištění rodiny,

- dosažení rodičovských kompetencí v péči o děti. (Diecézní charita Brno, 2019)

5.4 Interdisciplinární tým města Brna

Mezi důležitý prostředek pro efektivní ochranu osob ohrožených domácím násilím, je

interdisciplinární spolupráce. Podstatou je navázání spolupráce všech institucí, které mohou

nějakým způsobem pomoci lidem, kteří se stali obětí domácího násilí. Na principu této

spolupráce byl založen i Interdisciplinární tým města Brna pro oblast domácího násilí. Mezi

úkoly mezioborové neboli interdisciplinární spolupráce je informovat širokou veřejnost

o problematice domácího násilí. Tým považuje za důležité, aby veřejnost znala problematiku

domácího násilí, aby věděli, jak je těžké z takového vztahu odejít a dále, aby lidé věděli, jaké

má domácí násilí projevy a kde mohou najít pomoc. To jsou hlavní důvody, proč vznikly

stránky Interdisciplinárního týmu města Brna. Tým se prostřednictvím této stránky snaží

přinášet veškeré potřebné informace, které jsou důležité pro řešení tématu domácího násilí.

Mezi partnery interdisciplinárního týmu jsou např.:

- Městské státní zastupitelství v Brně,

- Policie ČR, Skupina domácí násilí (zabývá se zejména řešením případů týraných osob

žijících ve společně obývaném bytě nebo domě),

- Městský soud v Brně,

- Probační a mediační služba ČR,

- Fakultní nemocnice Brno,

- Městské instituce (odbory, manželská a rodinná poradna, Persefona, o.s.,

Magdalenium, o.s., BKB, Spondea Brno, o.p.s.). (Interdisciplinární tým města Brna pro oblast domácího násilí, 2019)

29

5.5 Intervenční centrum Spondea, o.s.

V Intervenčním centru pro osoby, které jsou ohrožené domácím násilím nebo

nebezpečným pronásledováním nabízí centrum pomoc a podporu. Kromě této služby

nabízí ve svém programu pomoc i pro osoby nezvládající svoji agresi. Posláním

Spondea, o.p.s. je podpora a provázení lidí při tíživé životní situaci.

V rámci své pomoci nabízí tyto služby:

- sociálně a právně zaměřené poradenství,

- poradenství v rodinné oblasti,

- krizová intervence,

- péče psychologů,

- vzdělávání a prevence v dané oblasti,

- pomoc lidem, kteří se stali obětí domácího násilí nebo nebezpečného pronásledování.

(Spondea, 2010)

30

6 Adolescence

Kapitola věnující se období adolescence je do diplomové práce zařazena z toho důvodu, že

preventivní projekt je cíleně zaměřený na žáky procházející touto životní etapou.

Výraz adolescence je odvozen z latinského slova adolescere, což v překladu znamená

dorůstat, zmohutnět. Podle Langmeiera řadíme do období adolescence osoby ve věku mezi

15. – 22. rokem života. Na počátku této životní etapy je pohlavní zralost a ukončení základní

povinné docházky a na konci je ekonomická nezávislost a nástup do pracovního procesu,

vyjma vysokoškolských studentů. Dospívání lze označit jako hledání vlastní identity. Jedná

se o mladé lidi, kteří chtějí vypadat a žít jako dospělí, ale chybí jim k tomu důležité vnitřní

předpoklady, jako jsou zkušenosti a odpovědnost. (Langmeier, Krejčířová, 2006)

Adolescent může dojít k vlastnímu sebepojetí (identitě) dvěma způsoby:

- převzít vzorec od rodiny, či jiných lidí – člověku neumožní více se rozvinout,

- vytvoření vlastní identity – tento způsob se lépe realizuje, člověk se může dopracovat

až k sebedůvěře, vytrvalosti apod.

V této etapě se upravuje i vztah k rodičům. Dítě už nemá takovou potřebu demonstrativně se

vymezovat vůči rodičům a jeho vztah se uklidňuje. Vztah s rodiči částečně nahrazuje

s vrstevníky, se kterými sdílí své zkušenosti, prožitky a tím získává sociální dovednosti. Pro

adolescenta se stává velice důležitý zevnějšek. Partnerský vztah u mladistvých můžeme

charakterizovat velikou zamilovaností. Partner je často protějškem idealizován. Pokud však

vztah nevydrží, stává se pro jedince tato situace velmi bolestivou a emočně velmi náročnou.

(Langmeier, Krejčířová, 2006)

Sekulární akcelerace – podle výzkumů se za posledních 100 let v Americe a všech

vyspělých zemích Evropy urychluje nástup dospívání (proces dospělosti se prodlužuje).

Urychlil se i celkový růst. Rozdíly v době dosahování tělesné, rozumové a emočně-sociální

dospělosti se zvětšují. Člověk se stává velmi brzy tělesně vyspělým, ale jeho ekonomická

a sociální zralost je ve složité organizované společnosti ještě značně omezená. Nebezpečí

hrozí v tom, že mládež pohlavně dospívá ještě dřív, než je psychicky připravena ke kontrole

svých pudových tendencí. (Langmeier, Krejčířová, 2006)

Období můžeme charakterizovat následovně:

- fyzické vyzrání - ukončuje se proces růstu, váha člověka se ustálila,

31

- osamostatňování – touha stát se dospělým jedincem, rodiče přichází o svoji

nadřazenou pozici,

- nejistota – obavy z budoucnosti, např. co se mnou bude, až dodělám školu, kde budu

žít apod.,

- hledání vlastní identity – stanovování hodnotového žebříčku, postojů a cílů,

- socializace – budování nových přátelských vztahů, a hledání nových přátelských

skupin, přechod na střední nebo vysokou školu klade nároky na hloubku vztahu

(společné cíle, porozumění, komunikace apod.),

- přeceňování či naopak podceňování – různé výkyvy nálad – kázeň ve škole nebo

v práci, prokazování odvahy,

- rovnocenný oponent - v diskuzi s dospělou osobou již disponuje bystrým úsudkem,

- péče o zevnějšek – důležitou součástí sebeopojení je fyzická krása, která je úzce

spjata se psychosociální sexuální potřebou,

- sexuální aktivita a partnerský život – sex již není jen tělesnou záležitostí, vzniká

větší potřeba se citově vázat k jinému člověku. (Vágnerová, 2008)

32

7 Výukové metody

Každý vyučující si před svým výkladem musí jasně stanovit „jaké informace bude žákům

předávat“ a „jakým způsobem předání informací proběhne“. Důležitou otázkou je schopnost

vyučujícího vybrat, redukovat a poté interpretovat nové informace. Způsoby, které slouží

k vysvětlování, zopakování a k upevňování učiva, se v didaktice nazývají výukové metody.

Výuková metoda představuje „koordinovaný systém činností učitele vedoucí žáka k dosažení

stanovených vzdělávacích cílů.“ (Průcha a kol., 2003).

7.1 Volba výukových metod

Pokud plánujeme učební činnosti, musíme vycházet z toho, jakou dobu výuková jednotka

trvá, a tomu musíme přizpůsobit volbu metody. Činnost žáků může být organizována

z hlediska tradiční vyučovací jednotky, která ve většině případů trvá 45 minut. Výuka žáků

však může probíhat i v rámci dvouhodinové jednotky (např. hodiny výtvarné výchovy a 

praktické činnosti). Délka vyučovacích jednotek bývá ovlivňována stupněm a typem školy.

(Kuchárská a kol., 2008)

Při volbě nejvhodnější výukové metody je nutné přihlížet i k prostředí, ve kterém bude učební

činnost probíhat. Výuka může probíhat ve školní třídě, nebo v dílnách, specializovaných

učebnách, laboratořích apod. Učitel nemá vždy možnost zmíněné faktory (času a prostředí)

ovlivnit. Nejčastěji tak volí výukové metody podle počtu žáků, kteří se výukové jednotky

účastní. Učitel by měl volit efektivní metody, které budou odpovídat věkovým zvláštnostem

a potřebám žáků. Nejlépe si žák vědomosti a dovednosti osvojuje tím způsobem, že je aktivně

zapojen do samotné výuky.

Podle E. Marádové (Kuchárská a kol., 2008) volba výukových metod závisí na těchto

aspektech:

- typ a stupeň školy,

- didaktické zásady, které vyplývají ze zákonitosti výukových procesů,

- jednotlivé úkoly výuky a jasně vymezené cíle,

- organizační formy (počet žáků, prostředí, čas),

- učební možnosti žáků a jejich osobnostní předpoklady,

- psychosociální charakteristika třídy jako celku a individuální charakteristika žáků,

- vnější podmínky ovlivňující výuku např. technická vybavenost třídy, společenské

nebo geografické prostředí,

33

- odborná a metodická znalost učitele, zkušenosti a jeho osobnost.

7.1.1 Zvolené výukové metody

Kapitola se věnuje podrobnému popisu metod, které byly zvoleny pro výuku žáků 3. ročníku

střední školy, kteří se zúčastní preventivního projektu, zaměřeného na prevenci v oblasti

domácího násilí.

Slovní metody – ústní nebo písemný projev. Žáci mají možnost vyjádřit se a diskutovat

o svých myšlenkách, hodnotit je a popisovat své jednání, postoje apod. Slovní metody jsou

prostředkem pro pozitivní komunikaci a slouží jako nástroj pro kultivaci jazyka. Jejich

předností je skutečnost, že se žáci učí naslouchat jeden druhému. (Maňák J., Švec, V., 2003)

- Vyprávění – metoda založená na poutavém líčení příběhů, událostí či dějů. Učitel se

snaží žáky zaujmout, emotivně naladit a motivovat. Jedná se o přenesenou výukovou

metodu, která se snaží u žáků podporovat rozvoj fantazie a umění naslouchat jeden

druhému.

Za hlavní výrazové prostředky vyprávění považujeme přímou řeč, dramatické zbarvení,

metaforu. Vypravěč posluchačům předkládá své pocity a dojmy. Tato metoda se často volí

u mladších žáků, nebo ve výuce humanitně orientovaných předmětů.

Nevýhodou této slovní metody je komunikační jednosměrnost. Při hromadné organizační

formě je obtížná její kontrola. Učitel si může zpětnou vazbu odvodit z neverbálních

projevů třídy. (Maňák J., Švec, V., 2003)

- Vysvětlování – představuje dovednost vysvětlit učivo srozumitelně a tak, aby

splňovalo princip logické posloupnosti. Srozumitelnosti učiva lze dosáhnout užíváním

výstižného a konkrétního jazyka, postupným vyvozováním učiva, návazností nové

látky na předchozí, uvedením konkrétních případů a využíváním názorných pomůcek.

Metodu vysvětlování můžeme charakterizovat jako ucelený, uspořádaný a logický

postup, jakým učitel zprostředkovává učivo žákům. Hlavním cílem metody je

pochopení probíraného učiva. Výklad musí respektovat dosavadní znalostní úroveň

žáků a musí být přizpůsoben jejich zvláštnostem.

Efektivní výklad (vysvětlování) by měl:

- respektovat dosavadní znalosti žáků,

- obsahovat podstatné informace,34

- být přizpůsobený posluchačům,

- být přesvědčivý a trpělivý.

Logická stavba vysvětlování spočívá v orientaci vypravěče na důležitá fakta,

v postupu od konkrétního k abstraktnímu, užívání zobecňování a analogie,

v návaznosti na mezipředmětové vztahy. (Maňák J., Švec, V., 2003)

- Práce s textem – mimo učebnici, která je považována za nejrozšířenější prostředek

u metody práce s textem, učitelé využívají i řadu dalších textových materiálů, mnohdy

určených pouze pro konkrétní téma. Tyto textové materiály většinou plní specifické

funkce např. motivační, nebo aktualizační. Některé z nich jsou publikované

(encyklopedie, časopisy, slovníky apod.), jiné nepublikované (vlastní texty vytvořené

učitelem, nebo žákem, karty, fotokopie apod.).

Práce s textem umožní žákům rozvíjet vlastní metakognitivní dovednosti (řízení

poznávací činnosti při učení se z textových materiálů). V počátku učení si žák stanoví

vlastní cíle a odhaduje obtížnost textu, který mu byl předložen. Kalkuluje časovou

náročnost a další postup. V průběhu učení se z textu, žák předvídá na základě již

přečteného textu, jaký bude budoucí vývoj. V závěru učení žák hodnotí úspešnost

učení se z textového materiálu. (Gavora, 1995)

Diskuzní metody – výuková metoda, která umožňuje komunikaci mezi učitelem a žákem.

Účastníci diskuse si navzájem mohou vyměňovat názory na téma, které je předem určeno.

Společnými silami nachází řešení určeného problému.

- Diskuze – metoda je vhodná pro zopakování a ukotvení již získaných znalostí, nebo

pro expozici nového učiva. Diskuze, která probíhá v návaznosti na výklad, poskytuje

žákům zpětnou vazbu. Pokud se vyučující rozhodne vést diskusi, musí mít dostatek

potřebných znalostí v dané oblasti. Metoda diskuze je náročnou jak pro žáky, tak i pro

učitele, řídícího celý její průběh. Žáci by měli být v prvé řadě cvičení v dovednostech,

jako je argumentace, respektování názorů druhých a prosazování svého názoru.

Nejedná se o soutěž, nýbrž o to, nalézt pravdu. (Maňák J., Švec, V., 2003)

Skupinová práce – tím se rozumí seskupení žáků do menších skupin. V dané skupině žáci

společně pracují na náročnějším, mnohdy problémovém úkolu. Žáci zodpovídají za společné

výstupy. Sami si plánují cestu k naplnění cíle, rozdělí si mezi sebou úkoly, vyměňují si

35

názory, postoje, zkušenosti, pomáhají si, radí si, komunikují. Učí se argumentovat, ale

i tolerovat názory ostatních žáků ve skupině. Učitel bývá v roli poradce a pomocníka. Dohlíží

na činnost jednotlivých skupin a napomáhá při organizaci jejich činnosti. Metodu skupinové

výuky je dobré kombinovat i s ostatními metodami. V literatuře se doporučuje spojení

skupinové metody s metodou řešení problémových úkolů, což se následně označuje jako

skupinově-problémová metoda. (Maňák, Švec, 2003)

Projektová výuka – v odborné literatuře můžeme najít různé definice. J. Kratochvílová

projektovou metodu definuje následovně: „uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž

dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele,

kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činnosti vyžaduje

využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce“ (Kratochvílová, 2006, s. 37)

Další autoři chápou projektové vyučování jako organizační formu, která se skládá z mnoha

fází, které využívají různé výukové metody a formy práce.

Projekt by měl obsahovat tyto rysy:

- vychází z potřeb (získání nových zkušeností, odpovědnost za svou činnost) a zájmů

žáků,

- vychází z konkrétní a aktuální situace, která se neomezuje pouze jen na prostředí

školy,

- je interdisciplinární,

- přináší konkrétní produkt (výstup, kterým se žáci prezentují),

- uskutečňuje se většinou ve skupině,

- umožňuje začlenění školy do života širší veřejnosti. (Coufalová, 2006)

Tato metoda je považována za velmi efektivní, zejména pokud se jedná o naplňování

klíčových kompetencí, které jsou vymezeny v Rámcových vzdělávacích programech (dále

RVP). Při výuce dochází k osvojování a upevňování nových vědomostí i dovedností

a rozvoji formativní stránky osobnosti (vytrvalost, odpovědnost, spolupráce, tolerance,

aktivita, sebekritičnost, tvořivost apod.) (Coufalová, 2006)

36

Praktická část

Po konzultacích s vedoucí diplomové práce, jsem se rozhodla vytvořit a následně zrealizovat

preventivní projekt pro žáky, kteří se vzdělávají na střední škole v Brně. Navržený

preventivní projekt by se měl zaměřovat na problematiku domácího násilí neboli jednostranné

partnerské agrese. Hlavním cílem projektu je prohloubit povědomí a již získané vědomosti

žáků o problematice domácího násilí a vytvořit ucelený obsah, ve kterém by žákům byly

sděleny všechny potřebné informace. Celý projekt se bude realizovat v prostorách vybrané

školy.

Než jsem začala preventivní projekt navrhovat, bylo nutné se důkladně seznámit

s problematikou domácího násilí. Po prostudování odborné literatury a materiálů věnujících se

této oblasti, byl vytvořen návrh projektu. V rámci realizace byla navázána spolupráce se

Střední průmyslovou školou, Brno, Purkyňova 97, příspěvková organizace.

Obsah projektu byl rozdělen na tři části, složené ze dvou teoretických bloků a jednoho

praktického. První teoretický blok se věnuje definici pojmu domácí násilí. Tato část má

čtenáři objasnit rozdíl mezi pojmy domácí násilí a partnerská agrese. Dále se zabývá tím, jaké

jsou znaky a formy domácího násilí. V návaznosti na rozdělení a uvedení do problematiky, se

zaměřuje na to, jaké jsou příčiny vzniku domácího násilí a jaké má dopady, zejména na

psychickou stránku oběti.

Druhý teoretický blok je realizován za spolupráce se spolkem BKB, který prostřednictvím

právní poradkyně Adriany Valcové, předal žákům důležité informace, rady a zkušenosti.

Z části se zaměřuje na právní stránku domácího násilí, ale i na to, jakou pomoc spolek

poskytuje obětem domácího násilí. Součástí jsou i reálné příběhy z praxe, které

napomohly tomu, aby si žáci uvědomili, že se jedná o velice závažné téma, které může

postihnout kohokoliv. V praktické části je zadán žákům skupinový úkol. Žáci mají vytvořit

poster, který by měl informovat oběť o pomoci, nabídnout jí konkrétní pomoc a přimět ji

k tomu, aby svoji vážnou situaci začala řešit.

Preventivní projekt doplňuje navazující výzkumné šetření, které proběhlo prostřednictvím

dotazníků. Za pomoci dotazníků se budu snažit zmapovat situaci v řadách žáků, tzn., jestli se

setkali s jevem partnerská agrese, nebo domácí násilí. Dále má výzkumné šetření prokázat

úspěšnost preventivního projektu, a to z toho důvodu, že je realizován na výzkumném vzorku, 37

který absolvoval preventivní projekt a  na výzkumném vzorku, který preventivní projekt

neabsolvoval.

38

8 Návrh projektu

Kapitola se bude věnovat podrobnému popisu projektu, který byl v rámci diplomové práce

realizován. Návrh projektu byl předložen ke schválení Nikole Fürhlingerové, která ve vybrané

škole působí jako metodička prevence.

8.1 Popis projektu

Základním smyslem projektu je prevence v oblasti domácího násilí u žáků střední školy.

Jedna z nejúčinnějších forem prevence vzniku jednostranné partnerské agrese je zvyšování

povědomí u široké veřejnosti o jevu, který se ve společnosti nachází. Z výše uvedených

důvodů vznikla myšlenka vytvořit projekt zacílený na skupinu žáků, navštěvující 3. ročník

střední školy. Preventivní projekt seznámí žáky s tím, jaké jsou znaky a formy domácího

násilí a o způsobu pomoci ohroženým osobám. Součástí bude i uvedení reálných příběhu.

Výklad věnující se příběhům přímo z praxe bude zprostředkovávat Adriana Valcová, která

spolupracuje se spolkem BKB. Ve spolku působí jako dobrovolný právní poradce. Spolek se

věnuje ohroženým lidem a nabízí jim odbornou pomoc (viz kapitola 5.1). Součástí poslední

části preventivního projektu bude skupinový projekt. Žáci budou rozděleni do skupin, ve

kterých budou plnit zadaný úkol. Jedná se o tvorbu informativního posteru.

Cílová skupina

Preventivní projekt je zaměřený na žáky vzdělávající se na Střední průmyslové škole Brno,

Purkyňova, příspěvková organizace. Škola byla vybrána z toho důvodu, že jsem se

s prostředím školy i s jejími zaměstnanci seznámila v rámci pedagogické praxe, kterou jsem

realizovala na zmíněné škole. Projekt se zaměří na žáky navštěvující 3. ročník a bude se ho

účastnit 27 žáků. Cílová skupina byla zvolena po konzultaci s metodičkou prevence.

Termín realizace projektu

Datum realizace projektu - 9. listopadu 2018

Místo realizace projektu

Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace. Projekt bude realizován

ve vybrané školní třídě.

Adresa školy: Brno, Purkyňova 97, 612 00

39

Časová dotace

Projekt bude rozdělený na tematickou a praktickou část. Teoretická část se dělí na dvě části.

Celkově je projekt rozdělen do třech částí. Celková časová dotace projektu je stanovena na 2

vyučovací hodiny včetně přestávky, tzn. 100 minut.

Harmonogram

10:55 – 11:00 - Uvítání žáků, představení preventivního projektu a jeho cíle.

11:00 – 11:20 - Úvodní prezentace k tématu „Domácí násilí“ vedena autorkou práce

11:20 – 11:25 - Samostatná práce - kazuistika (následné vyhodnocení a diskuze)

11:25 – 11:55 - Výklad a diskuze s hostem preventivního projektu - Adriana Valcová

11:55 – 12:00 - Přestávka

12:00 – 12:30 - Zadání a zpracování projektu (informativního posteru)

12:30 – 12:35 - Prezentace zpracovaných projektů, rozloučení se žáky.

Teoretická část:

1. První část projektu zahrnuje obecné informace o tématu domácí násilí a partnerská

agrese. Tuto část povede autorka diplomové práce. Ve svém výkladu se bude zabývat

zejména charakteristikou pojmů domácí násilí a partnerská agrese a rozdílem mezi

zmíněnými pojmy. Dále se výklad bude zaměřovat na znaky, formy a příčiny

domácího násilí. Závěr výkladu se bude věnovat pomoci obětem domácího násilí

a představení organizací, které obětem poskytují pomoc v různých formách.

2. Druhou část projektu povede host preventivního projektu, Adriana Valcová, která

spolupracuje s BKB. V této organizaci působí jako dobrovolný právní poradce. Svůj

výklad zaměří zejména na právní stránku problematiky a na osobní zkušenosti z praxe.

Praktická část:

Součástí praktické části bude skupinový projekt – žáci budou mít za úkol vytvořit poster,

který by měl oběť informovat o pomoci a přimět ji k tomu, aby začala svoji vážnou situaci

řešit. Po zpracování posteru dojde k jejich prezentaci a následnému zhodnocení.

40

Spolupráce na projektu

Obsah projektu je navržen studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

v rámci diplomové práce.

Do projektu byla zapojena Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková

organizace. Navržený projekt bude aplikován na žáky navštěvující tuto školu, konkrétně

studijní obor Sociální činnost (Sociálně správní činnost). Žáci vzdělávající se ve 3. ročníku

oboru Sociální činnost byli vybráni zejména z toho důvodu, že se u nich předpokládá, že

budou mít povědomí o základních právech oběti. Na právní stránku se bude zaměřovat ve

svém výkladu i přizvaný host, právnička Adriana Valcová.

Žáci se stanou i výzkumným vzorkem pro závěrečné výzkumné šetření, které bude součástí

diplomové práce.

V rámci projektu byla navázána spolupráce se spolkem BKB. Teoretická část projektu, bude

doplněna výkladem a následnou diskuzí s Adrianou Valcovou, která působí v BKB jako

dobrovolný právní poradce již třetím rokem. Zaměstnána je jako asistentka soudkyně

trestního úseku (I. hlavy) Krajského soudu v Brně.

Materiální zabezpečení

Autorka diplomové práce zajistí výukovou oporu pro úvodní výklad, sloužící k uvedení do

problematiky, která je součástí teoretické části. Dále zajistí pomůcky, které žáci využijí

v praktické části při tvorbě informativního posteru např. psací potřeby, papíry, fixy, lepidla,

nůžky apod.

Výchovně-vzdělávací cíl

Cílem výchovné části je:

- vedení k toleranci a ohleduplnost ve vztahu,

- příprava žáků na roli partnerů,

- upevnění návyků při komunikaci,

- komunikace při řešení problému.

Cílem vzdělávací části je:

- obecné seznámení s tématem,

41

- objasnění základních pojmů a specifik jednostranné partnerské agrese,

- prohloubení znalostí o různých formách agrese,

- informace o organizacích, které nabízejí pomoc ohroženým osobám domácím násilím.

8.2 Podrobná příprava projektu

Oblast prevence: Domácí násilí

Cílová skupina: žáci střední školy

Název školy: Střední průmyslová škola, Brno, Purkyňova, příspěvková organizace

Obor: Sociální činnost (Sociálně správní činnost)

Ročník: 3.

Počet žáků: 26

Délka projektu: 100 minut

Materiální zabezpečení: prezentace v programu PowerPoint, pracovní listy, kazuistiky,

materiál na tvorbu posteru (papíry, psací potřeby, nůžky, lepidla apod.)

Organizační formy: výklad, samostatná práce, skupinová práce, diskuze

Úvodní část

1) Uvítání žáků, představení zúčastněných osob

- Veronika Trepešová – autorka diplomové práce

- Adriana Valcová – právník, dobrovolná právní poradkyně ze spolku Bílý kruh

bezpečí, z.s.

- Kateřina Šmejkalová – vedoucí diplomové práce

Preventivního projektu se zúčastní také vyučující předmětu Sociální péče Nikola

Führlingerová, která na škole zároveň působí jako metodik prevence.

2) Představení programu

Smyslem projektu je prevence v oblasti jednostranné partnerské agrese, která směřuje

k domácímu násilí. Projekt bude rozdělen do 3. částí (úvodní prezentace, výklad,

skupinový projekt). Cílem preventivního projektu je prohloubit vědomosti

42

a povědomí v oblasti domácího násilí. Po absolvování žáci dokážou rozpoznat znaky,

formy a způsoby pomoci ohroženým osobám.

Podrobná příprava na úvod projektu

Podrobný výukový obsah, obsahující informace, které budou žákům předány v rámci úvodní

výkladu, který má žákům nastínit problematiku domácího násilí. Úvodní výklad bude

doprovázen připravenou prezentací.

1) Pojem AGRESE

Slovo agrese pochází z latinského agressio, což v překladu znamená výpad, útok.

V psychologicko-sociologickém pojetí agrese znamená napadení, útočné jednání, které se

projevuje záměrným poškozováním nebo násilným omezováním jiné osoby nebo věci.

Agresivní projev – agrese se může projevovat fyzickým napadením, ale také verbálně,

například urážkami a pomluvami (psychické napadení). (Kolář, 2005)

2) Jaká jsou specifika partnerské agrese domácího násilí?

Partnerská agrese může být oboustranná. Například žena fyzicky napadne muže, který ji to

vrátí. V tomto případě jde o partnerskou agresi. Pokud se však agresivní chování projevuje jen

z jedné strany, jedná se o domácí násilí.

Specifika domácího násilí:

- Agresor i oběť jsou blízké osoby, v domácím násilí tak hraje roli citová blízkost

i ekonomická závislost.

- K domácímu násilí dochází v soukromí a beze svědků – jedinými tichými svědky

bývají děti, a to až v 95 procentech případů domácího násilí.

- Agresor bývá většinou násilný jen k partnerce, navenek je milý, má „dvojí tvář“.

Násilí se nedopouští v důsledku „nezvládnutí agrese“, ale protože má pocit, že má na

takové chování nárok.

- K domácímu násilí dochází opakovaně, od zcela nenápadných projevů jako psychické

znevažování, ponižování přes kontrolu, postupně nabývá na intenzitě – jak v počtu tak

i závažnosti útoků.

- Role jsou jednoznačně rozdělené. Lze zcela určit, kdo je agresor a kdo je oběť.

43

- Oběť věří agresorovi, že násilí skončí a že se už nebude nikdy opakovat. Jedná se však

pouze o fázi klidu. K domácímu násilí totiž dochází v cyklech. (Martinková,

Macháček, 2001)

3) Cyklus domácího násilí

Co to znamená, že k domácímu násilí dochází v cyklech? Znamená to, že se střídají období,

kdy napětí a násilí vzrůstají, nebo naopak jsou v ústraní.

Fáze napětí – agresor je podrážděný, agresivní, slovně napadá, kritizuje apod. Osoba, která je

ohrožená se snaží předcházet výbuchům a přizpůsobuje se požadavkům, které agresor klade

(má strach).

Fáze násilí – tlak se stupňuje, dochází k fyzickému napadení, rozbíjení věcí. Oběť zažívá

bolest a úzkosti.

Fáze usmíření – agresor přijde s omluvou, slibuje nápravu, situaci zlehčuje. Oběť obvykle

uvěří, že se agresor polepší.

Fáze klidu – stav mezi agresorem a obětí je klidný, nedochází k násilí. Oběť chce zachovat

vztah i rodinu. Je však jen otázkou času, kdy se agresor opět schýlí k násilí a tento cyklus se

opakuje. (Vitoušková, Vedra, 2009)

4) Formy agrese

Agrese má ve svých projevech velice různou podobu s následky především na psychickém

zdraví. Jejich znaky je možné rozdělit podle různých hledisek přibližně do následujících

skupin:

Fyzické aktivní přímé (útočníci (agresoři) oběť kopou, fackují či jinak fyzicky napadají),

Fyzické aktivní nepřímé (ničení věcí oběti, agresor pošle někoho, aby oběť zbil),

Fyzické pasivní přímé (agresor fyzicky brání oběti dosahovat svých cílů, např. ji nepustí

sednout ke stolu),

Fyzické pasivní nepřímé (agresor odmítá splnit požadavky oběti - odmítne požádání oběti

odejít na záchod),

Verbální aktivní přímé (nadávání, urážení, zesměšňování),

Verbální aktivní nepřímé (rozšiřování pomluv, symbolická agrese – vyjádřená,

v kresbách, básních apod.),

Verbální pasivní přímé (neodpovídání na pozdrav, otázky apod.),44

Verbální pasivní nepřímé (přihlížející se oběti nezastanou, když je obviněna z něčeho, co

udělal agresor). (Vitoušková, Vedra, 2009)

5) Formy partnerské agrese?

Psychické násilí

Do této skupiny můžeme zařadit nadávky, bezdůvodné obviňování, pokořující poznámky,

ponižování, zesměšňování, odepírání spánku, jídla, vyhrožování sebevraždou, nebo např.

sociální izolaci – zákaz návštěv příbuzných, sledování telefonátů, nečekané kontroly,

sledování.

Fyzické násilí

Řadíme sem facky, rány pěstí, kopance, škrcení, smýkání, tahání za vlasy, ohrožování zbraní.

Oběť mývá modřiny, řezné rány, zlomeniny, otlaky apod.

Ekonomické násilí

Vytváření ekonomické závislosti na partnerovi, například omezení přístupu k penězům,

přidělování peněz po malých částkách a jejich přesné vyúčtování, nucení posílat peníze na

konto partnera, nebo naopak zákaz pracovat.

Sexuální násilí

Agresor nutí oběť k sexu násilím nebo výhružkami, nucení k nepříjemným sexuálním

praktikám. Dochází i ke znásilnění. (Vitoušková, Vedra, 2009)

6) Příběh - Kazuistika

Každý žák dostane papír s vytištěnou kazuistikou. Žákům bude zadaná samostatná práce:

přečtěte si text a zaznačte v něm větu, ve které dochází k nějaké formě domácího násilí. Text

obsahuje informaci o rodině, ve které se vyskytuje hned několik z forem násilí. Po splnění

úkolů následuje vyhodnocení a hromadná diskuze.

Příběh Moniky

45

Když si Monika brala Petra za manžela, dělalo jí dobře, jak je pozorný. Všude s ní chodil, byl

stále s ní. Neměl však v oblibě její kamarádky, a   protože chtěli být stále spolu, přestala se

skoro se všemi známými stýkat. Monika otěhotněla, měla rizikové těhotenství a zůstala doma.

Najednou byla „tlustá, ošklivá, blbá, neschopná cokoli udělat sama“, jednou dostala od Petra

dokonce i facku.

Když se narodila malá Kája, začalo peklo. Všechno bylo špatné – špatně umyté, uklizené.

Monika každý den poslouchala, co bez Petra nedokáže. Začala tomu věřit. Peníze jí nedával,

mateřskou mu musela odevzdávat a   sám platil nákupy. Nesměla koupit ani o   jogurt navíc.

Brzy přišly i   další facky, kopance a   rány pěstí. Monika však chtěla zachovat Káji rodinu.

A taky Petr se druhý den vždy omlouval, jak ji miluje. Pokaždé mu věřila. Po posledním útoku

byla hospitalizovaná s   otřesem mozku týden v   nemocnici. Kája vše viděla. Začala se

počurávat, pronásledují ji strašlivé noční můry. (Šance dětem, 2011)

Rozbor textu

1. odstavec

Hned ve třetí větě si můžeme povšimnout situace, kdy se Monika přestala stýkat se všemi

známými, protože je Petr neměl rád. Může se jednat o začátek tzv. sociální izolace, která se

řadí do forem psychického násilí. Ve druhé části odstavce se objevuje fyzické násilí, kdy dal

Petr Monice první facku.

2. odstavec

Prakticky v celém druhém odstavci můžeme najít hned několik forem násilí. V první řadě se

jedná o psychické násilí – ponižování, nadávky. V textu se objevuje i ekonomické násilí, kdy

Monika je zcela finančně závislá na Petrovi, který ji hlídá. V závěru odstavce se opět

setkáváme s fyzickým násilím, kdy Petr svoji agresi stupňuje. K facce připojil i kopance

a rány pěstí.

3. odstavec

Z posledního odstavce lze vyčíst, že násilí se neustále stupňuje. Moniku museli po posledním

útoku hospitalizovat. Začaly se však objevovat i problémy u dcery Káji, která byla často

tichým svědkem domácího násilí. Kája začala mít vážné psychické problémy, které se značně

vztahují k problémům mezi rodiči.

46

7) Statistiky

Veřejně dostupné statistické údaje ze spolku BKB. V České Republice bylo v roce 2017

řešeno 621 případů, prostřednictvím spolku BKB. Počet řešených případů domácího násilí za

1. pololetí 2018 se nyní pohybuje na 345 řešených případů. Jedná se pouze o údaje

z konkrétního spolku, tzn., že celkový počet řešených případů je mnohonásobně vyšší.

8) Organizace pomáhající obětem domácího násilí

Informace o organizacích nacházejících se na území Jihomoravského kraje, které pomáhají

obětem domácího násilí. Na stránkách jednotlivých organizací můžeme vyčíst údaje o tom,

jaké konkrétní služby nabízejí a jak je kontaktovat.

Vybrané organizace, vč. odkazů na webové stránky:

• Bílý kruh bezpečí - www.bilykruhbezpeci.cz

• Charita Brno – Domov sv. Markéty - www.brno.charita.cz

• Interdisciplinární tým Brno - www.idtbrno.cz

• Persefona - www.persefona.cz

• Intervenční centrum SPONDEA - www.ic-brno.cz

Bílý kruh bezpečí, z.s

Důležité informace o spolku (sídlo, kontakty, jakou pomoc poskytuje obětem domácího

násilí).

Tvorba informativního posteru

Zadání: Rozdělte se do skupin po cca 6 lidech. Ve skupině vytvořte informativní poster za

pomocí přiděleného materiálu na téma “Domácí násilí“, neboli jednostranná partnerská

agrese.

Co by měl poster obsahovat?

Informativní poster pro oběti domácího násilí by měl mít zajímavý název, který zaujme hned

na první pohled. Dále důležité informace o tom, kde oběť může najít pomoc, komu je poster

určen, důvody proč situaci řešit, jaký dopad může mít domácí násilí apod. Pokud se

rozhodnete poster zaměřit na konkrétní organizaci, měl by obsahovat její název, nabízené

služby, kontakty.

47

Vše by mělo být jasné a stručné (heslovitě). A pozor, kreativitě se meze nekladou. Nejlépe

zpracované postery budou vystaveny v prostorách školy. Po uplynutí času, který bude

stanoven na tvorbu posteru, žáci vyberou ze skupiny jednoho zástupce, který bude

prezentovat odvedenou práci.

48

9 Závěrečné přípravy realizace projektu

Před samotnou realizací preventivního projektu bylo důležité domluvit veškeré náležitosti.

Pro spolupráci byl navázán kontakt se zástupkyni ředitele SPŠ Purkyňova, PaedDr.

Jaroslavou Bělkovou, která byla seznámena s naší myšlenkou (realizace preventivního

projektu). Zástupkyně pana ředitele nás odkázala na paní Nikolu Fürlingerovou, která ve

škole působí jako metodik prevence. S paní Fürlingerovou jsme naplánovaly osobní schůzku,

která se konala již 29. května 2018. Na této schůzce jsme stanovily předběžný termín

realizace projektu a veškeré náležitosti s tím spjaté.

Předběžný termín byl stanoven na listopad roku 2018. Domluvily jsme se také na konkrétním

tématu preventivního projektu (domácí násilí) a to i z toho důvodu, že problémy v oblasti

partnerské agrese se na škole vyskytují.

V následujících měsících jsem měla čas na přípravu návrhu projektu. Během příprav jsem

kontaktovala spolek BKB, konkrétně pobočku v Brně a požádala je o spolupráci na

preventivním projektu. Spolek BKB mě obratem kontaktoval s tím, že se rád bude podílet na

realizaci projektu. Navázala jsem spolupráci s paní Adrianou Valcovou, která pracuje jako

dobrovolný právní poradce ve zmíněném spolku. Dohodly jsme se, že se bude fyzicky

účastnit preventivního projektu a žákům předá své zkušenosti. Dne 19. října 2018 jsem znovu

kontaktovala paní Fürlingerovou a odeslala jí konečný návrh preventivního projektu. Po

projití návrhu jsme stanovily pevný termín realizace projektu na 9. listopadu 2018 v 10:55

hodin. Žáci prostřednictvím formulářů, které poskytla škola, dali souhlas s fotografováním v průběhu realizace preventivního projektu.

9.1 Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace

V současné době patří Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova (dále SPŠ Brno,

Purkyňova) mezi největší odborné školy v Brně. Zaměření výuky je orientováno zejména na

elektrotechniku, informační technologie a sociální činnost.

Škola vznikla již v roce 1949 jako Závodní učňovská škola. V roce 2012 se sloučila s další

střední průmyslovou školou elektrotechnickou, Brno Kounicova 16. Dnes tedy tvoří velký

školský institut, který navštěvuje přibližně 1330 žáků. Ve většině případů se jedná o žáky ve

věku mezi 15 – 19 lety. (Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, 2019)

49

9.2 Realizace projektu

Projekt se odehrával 9. listopadu 2018 ve vybrané školní třídě SPŠ Purkyňova. Do třídy jsme

se společně s Adrianou Valcovou ze spolku BKB, s vedoucí diplomové práce Kateřinou

Šmejkalovou a metodičkou prevence ze SPŠ Purkyňova, Nikolou Fürlingerovou dostavily

v dostatečném předstihu. Tato časová rezerva sloužila k tomu, abychom se mohly dostatečně

seznámit s prostředím školní třídy. Připravily jsme potřebné materiály k výuce a čekaly jsme

na příchod všech žáků, kteří se měli preventivního projektu účastnit. Pro projekt byla po

konzultaci s metodičkou prevence zvolena třída 3. A. Poté, co se všichni žáci usadili, mohl

preventivní projekt začít. Ze začátku se z mé strany projevila mírná nervozita. Na místě jsem

měla obavy z toho, aby se vše stihlo v časovém rozmezí, které bylo stanoveno. Tato nervozita

ze mě postupem času opadla.

Nejprve byly představeny osoby, které se v prostoru třídy nacházely a byly pro žáky nové.

Následně jsem měla úvodní řeč, která měla i motivační charakter. Připravený výklad byl

doprovázen vlastní prezentací (viz Příloha 4), která byla vytvořena na základě prostudování

odborné literatury. Žáci byli v prvé řadě seznámeni s tím, jaký je rozdíl mezi pojmy

“partnerská agrese“ a “domácí násilí“. Během výkladu bylo žákům sděleno, jaká jsou

specifika partnerské agrese domácího násilí a jak vypadá schéma, které znázorňuje cyklus

domácího násilí. Dále jaké existují formy agrese. Součástí prezentace byla i krátká kazuistika,

která byla pro žáky připravena i v tištěné formě. V souladu s časovým harmonogramem (viz

kapitola 9.1) měli žáci za úkol přečíst si kazuistiky a udělat rozbor textu (vyznačit, o jaké

formy agrese se v dané kazuistice jedná).

50

Obrázek 2 - Rozbor kaziustiky (zdroj: vlastní)

Následně jsme si společně řekli správné řešení a každý si podle toho zkontroloval svoji práci

(viz Obrázek 2). Prezentace obsahovala mimo jiné i statistiky ze spolku BKB, které uváděly,

kolik řešených případů domácího násilí se za minulé roky vyskytlo. Dále jsme si s žáky

vyjmenovali několik organizací, které pomáhají ohroženým osobám domácím násilím, nebo

i jiné trestné činnosti.

V závěru prezentace byla zmíněna základní charakteristika spolku BKB, a v návaznosti na to,

bylo předáno slovo Adrianě Valcové, která tím zahájila svojí část (viz Obrázek 3).

51

Obrázek 3 - Průběh výkladu (zdroj: vlastní)

Adriana Valcová měla připravenou prezentaci (viz Příloha 2), na základě které žákům

sdělovala velmi zajímavé informace o tom, jak jsou tyto problémy řešeny v praxi. Část

výkladu věnovala právní stránce věci a druhou část, velmi zajímavou, reálným příkladům

z praxe. Uváděla, jak konkrétně může klient využít nabízenou pomoc spolku, a s jakými

případy se setkala v rámci svého působení v BKB. Tato část žáky velmi zaujala. Poté, co paní

Adriana Valcová zakončila připravený výklad, následovala diskuze, kdy se žáci mohli zeptat

na to, co je zajímalo. Samozřejmě jejich dotazy nejvíce směřovaly k Adrianě Valcové, která

velmi ochotně odpovídala na všechny dotazy. Žáky zajímalo např., s jakým nejhorším

případem se ve své praxi setkala.

Po skončení diskuze následovala praktická část. Žáci měli za úkol rozdělit se do menších

skupin a vytvořit poster, který by měl informovat oběti domácího násilí o dostupné pomoci.

52

Obrázek 4 - Tvorba posteru (zdroj: vlastní)

Žáci dostali instrukce o tom, jaké informace by měl poster obsahovat, např. název, který

zaujme, důležité informace o tom, kde najít pomoc, komu je určen, důvody proč situaci řešit

apod., nebo také vybranou organizaci. Informativní poster by měl byt zajímavý, stručný

a kreativní. Žákům bylo sděleno, že nejhezčí poster bude vyvěšen u nich ve škole. Pro tvorbu

posteru mohli žáci využít cokoliv z velkého množství připraveného materiálu, např., bílé

papíry, barevné papíry, fixy, pastelky, lihovky, nůžky, lepidlo apod. Všechny skupiny si

zvolily nejsnadnější cestu a vybraly si bílý papír a lihové fixy ke tvorbě svých posterů (viz

Obrázek 4). V průběhu tvoření jsem mezi žáky chodila a povídali jsme si o jejich tvorbě, nebo

se sami dotazovali na nejasnosti (viz Obrázek 5).

53

Obrázek 5 - Skupinová práce - tvorba posteru (zdroj: vlastní)

Po uplynulém čase každá skupina zvolila jednoho zástupce, který před třídou prezentoval

tvorbu skupiny. Ke každému posteru jsem se osobně vyjádřila a ocenila jsem jejich snahu.

Některé postery byly velice zajímavé. Celý projekt se nesl v příjemném a kamarádském

duchu a utekl rychle jako voda.

9.3 Zhodnocení projektu

Preventivní projekt pro žáky ze střední školy na téma “Domácí násilí“ bych hodnotila

pozitivně. Při organizaci preventivního projektu jsem měla největší obavy z toho, aby se

všechny aktivity stihly v časovém rozmezí, které bylo na projekt vymezeno. Sto minut se

může zdát jako dlouhá doba, nicméně tato problematika si zaslouží velké množství času.

54

Úkolem bylo vytvořit obsah, který by zahrnoval důležité a jasné informace k problematice

domácího násilí. Vytvořila jsem prezentaci, která mi sloužila při výkladu jako výuková opora.

Prezentace obsahovala i dílčí úkoly pro žáky, které byly buď formou samostatné, nebo

skupinové práce. Součástí preventivního projektu byl i výklad paní Adriany Valcové, která

byla hostem preventivního projektu. Paní Adrianu Valcovou jsem požádala o spolupráci

z toho důvodu, aby projekt získal tzv. “jiskru“, a aby se žáci seznámili s tím, jak je tato

problematika řešena v praxi.

Snahou bylo, aby byl pro žáky projekt užitečný i zajímavý. Tak se i stalo. Výklad Adriany

Valcové, žáky velice zaujal. Po celou dobu pozorně poslouchali a vnímali příběhy, se kterými

se setkala v rámci působení v BKB. Vyprávěla o klientech, kterým spolek pomáhá

a popisovala, jak konkrétní pomoc probíhá. Žáci se po výkladu sami hlásili a ptali se na

dotazy, které je zajímaly.

Následně žáci tvořili informativní poster, ve kterém projevili svoji kreativitu. Postery jsme si

následně ukázali, popsali a zhodnotili. Pokud bych mohla vrátit čas, přidala bych do pokynů

ke tvorbě posteru informaci o tom, jaké množství z dostupných materiálů musí žáci využít.

Žáci využili ve všech případech pouze dva materiály (bílý papír a “lihovku“). I přesto, že

postery byly hezké, mohli žáci využít více materiálů, aby byly jejich výsledné postery odlišné

a zajímavější.

Preventivní projekt probíhal podle předem stanoveného harmonogramu. V průběhu nenastaly

žádné komplikace. Po ukončení projektu jsme se po krátké debatě mezi zúčastněnými shodli

na tom, že se projekt vydařil.

Praktická část této diplomové práce byla pro mě další velkou zkouškou do života a odnesla

jsem si z ní velmi cenné zkušenosti. Investovaný čas do příprav a studia odborné literatury se

vyplatil a já odcházela s dobrým pocitem, že se projekt vydařil. Připravit projekt pro žáky,

které neznáte, není zdaleka tak jednoduché, jak se může zdát. Překvapila mě aktivita žáků,

kteří projevovali zájem o téma, sami se hlásili a ptali se na různé otázky týkající se tématu.

Právě v těchto chvílích jsem se ujistila, že věnovat se pedagogické činnosti je přesně to, co mě

baví a naplňuje. Jsem ráda, že v průběhu studia máme možnost vyzkoušet si práci s různými

skupinami žáků a hledat to, co je našemu srdci nejblíž.

55

10 Výzkumná část

Výzkumná část diplomové práce, která úzce navazuje na praktickou část, prezentuje výsledky

výzkumného šetření. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkové techniky.

Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit, zda se někdo s žáků ve svém sociálním okolí

setkal s problematikou domácího násilí. Dále určit, jestli třída žáků, která absolvovala

Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ je lépe vybavená vědomostmi o zmíněné

problematice, než třída, která projekt neabsolvovala.

10.1 Výzkumné otázky

Před samotným výzkumným šetřením byly položeny následující výzkumné otázky.

Výzkumná otázka 1

Budou žáci, kteří absolvovali preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ smysluplněji

odpovídat na otázky (budou umět uvést správné odpovědí a budou se lépe orientovat v dané

problematice)?

Výzkumná otázka 2

Budou žáci, kteří absolvovali projekt, znát konkrétní organizace pomáhající osobám, které se

staly obětí trestného činu?

Výzkumná otázka 3

Kolik respondentů se již setkalo s jevem “Partnerská agrese“ (jednostranná i oboustranná)?

10.2 Metodologie výzkumu

Pro výzkumnou část diplomové práce, je zvolena metoda kvalitativní (technika sběru dat,

analýza odpovědí respondentů realizovaná anonymním dotazníkem).

Kvalita získaných informací závisí na spolehlivosti výpovědí respondentů a jeho úrovně

konstrukce. Největším problémem je správně zformulovat otázky tak, aby nepůsobily

sugestivně a mnohoznačně. Dále musí být dotazník srozumitelný pro všechny respondenty.

Jeho výhodou je možnost statistického zpracování.

56

10.3 Analytická jednotka

Výzkumnou jednotkou se stali žáci Střední průmyslové školy, Purkyňova, Brno. Konkrétně se

jednalo o žáky vzdělávající se ve třídě 3. A a 3. C.

O vyplnění dotazníků byly požádání žáci ze třídy 3. A, kteří absolvovali Preventivní projekt

na téma “Domácí násilí“ a dále žáci ze třídy 3. C, kteří projekt neabsolvovali (viz Tabulka1).

Záměrně byly vybrány tyto třídy, aby se dala prokázat úspěšnost preventivního projektu.

Účast na výzkumném šetření byla zcela anonymní.

Tabulka 1 - Počet respondentů (zdroj: vlastní)

Třída Počet respondentů

3. A 26

3. C 21

Celkem 47

10.4 Konstrukce dotazníků

Dotazníky (viz Příloha 1) byly vypracovány na základě prostudování odborné literatury a pro

potřeby šetření v oblasti prevence domácího násilí. Pro účely našeho šetření byly sestaveny

polostrukturované dotazníky takovým způsobem, aby byly zjištěny potřebné údaje, které se

vztahují ke stanoveným výzkumným otázkám. V dotazníku se nacházejí otázky otevřené,

uzavřené i kombinace forem. Tento typ dotazníků byl vybrán z toho důvodu, že se jedná

o relevantní téma. Některé otázky vyžadují striktní odpověď, některé otázky naopak vyžadují

odpověď, kde respondent musí prokázat znalosti v dané problematice.

Průběh šetření, interpretace dat:

zajištění zkoumané jednotky,

spolupráce s metodičkou prevence a žáky navštěvující Střední průmyslovou školu

Brno, Purkyňova, příspěvková organizace,

zpracování získaných dat,

vyhodnocení získaných dat.

Před vyplňováním dotazníku byli žáci seznámení s tím, že se jedná o výzkumné šetření, které

probíhá v rámci vypracování diplomové práce, a výsledky budou její součástí. Výsledky se

žádným způsobem nedotknou jednotlivců, neboť dotazník je zcela anonymní. 57

Dotazníky s žáky vyplňovala metodička prevence, Nikola Führlingerová. Dotazníky byly

předloženy k vyplnění se slovním doprovodem, který jí byl předán. Obsahoval podrobné

informace o tom, jak s dotazníkem pracovat. Ve třídě, která absolvovala preventivní projekt,

byli při vyplňování dotazníku přítomni všichni žáci, kteří se projektu účastnili. Výsledky

výzkumného šetření jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech.

Otázka č. 1 (otevřená)

Co si představujete pod pojmem “Domácí násilí“?

PRAVDA NEPRAVDA Neodpověděli0

5

10

15

20

25

30

26

0 0

12

6

3

Co si představujete pod pojmem domácí násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 2 - Otázka č. 1 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Z celkového počtu 47 respondentů dokázalo na tuto otázku správně odpovědět 38 žáků.

Dalších 6 žáků uvedlo odpověď, která nebyla pravdivá. Zbývající 3 žáci neodpověděli na tuto

otázku odpověď (viz Graf 2).

Ze třídy 3. A, která absolvovala Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ (dále

absolvovala) odpověděli všichni žáci (26 žáků) správně. Ve svých odpovědích zmínili

i důležité rysy domácího násilí, a to ty, že se jedná o jednostrannou partnerskou agresi, která

probíhá v místě bydliště.

Ze třídy 3. C, která neabsolvovala Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ (dále

neabsolvovala), odpovědělo 12 žáků správně, 6 žáků uvedlo odpovědi, které sice ve své

58

podstatě byly správné, ale pro definici domácího násilí to nestačí, např. “domácí násilí je to,

když někdo někomu ubližuje“. Z této třídy 3 žáci neodpověděli na zmíněnou otázku.

Z výsledků této otázky vyplývá, že žáci, kteří absolvovali projekt, dokázali jednoznačné lépe

definovat pojem “Domácí násilí“.

Otázka č. 2: (uzavřená)

Kdo je podle Vás nejčastější obětí domácího násilí?

Muži Ženy Senioři Děti0

5

10

15

20

25

30

0

25

0 10

13

0

8

Kdo je podle Vás nejčastější obětí domácího násilí?

Třída 3. A

Třída 3. C

Graf 3 - Otázka č. 2 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Ze 47 žáků označilo 38 žáků jako nejčastější oběť domácího násilí ženu. Dále 9 žáků na tuto

otázku odpovědělo, že nejčastěji se obětí domácího násilí stávají děti. Podle dlouhodobých

statistik zveřejněných na webových stránkách organizací, které se věnují této problematice i 

v odborné literatuře, je nejčastější obětí domácího násilí označována žena, a to až v 92 %.

Hned vzápětí to jsou děti, které se mnohdy stávají svědky domácího násilí, nebo jsou jeho

součástí. Další dvě možnosti ale nesmíme opomenout, protože domácí násilí je pácháno i na

mužích a seniorech.

Ze třídy 3. A (absolvovala) zaznačilo 25 žáků odpověď “ žena“. Jeden žák odpověděl, že

nejčastější obětí domácího násilí jsou “děti“. Ze třídy 3. C (neabsolvovala) na otázku

odpovědělo 13 žáků, že nejčastější obětí se stává “žena“ a 8 žáků odpovědělo, že “děti“.

Otázka č. 3 (uzavřená)

59

Myslíte si, že se agrese projevuje jen v sociálně slabších skupinách?

Ano Spíše ano Spíše ne Ne0

2

4

6

8

10

12

0

76

10

1

5 5

10

Myslíte si, že se agrese projevuje jen v sociálně slabších skupinách?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 4 - Otázka č. 3 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Domácí násilí se vyskytuje ve všech typech rodin. Tento jev jde napříč celým společenským

spektrem a nezávisí na vzdělání, materiálním zabezpečení, věku, profesi apod. Často se násilí

odehrává i mezi vzdělanými lidmi (45 % obětí a třetina agresorů má minimálně středoškolské

vzdělání). (Bílý kruh bezpečí, 2006)

Z grafu (viz Graf 4) můžeme vyčíst následující informace. Nejvíce, konkrétně 22 žáků,

označilo odpověď “Ne“, tzn., že se správně domnívají, že domácí násilí není problém pouze

sociálně slabších skupin. Další početná skupina 11 žáků se přiklání k odpovědi “Spíše ne“.

Následující skupina žáků, konkrétně 12, se přiklání k odpovědi “Spíše ano“ a 1 žák se

domnívá, že domácí násilí je jevem, který se projevuje pouze v sociálně slabších skupinách.

Ze třídy 3. A (absolvovala) 12 žáků na otázku odpovědělo “Ne“ a dalších 6 žáků “Spíše ne“.

Z celkového počtu 27 žáků, kteří navštěvují tuto třídu, odpovědělo 7 žáků “Spíše ano“.

Ze třídy 3. C (neabsolvovala) odpovědělo 10 žáků na otázku “Ne“ a dalších 5 “Spíše ne“.

Dalších 5 žáků se přiklonilo k odpovědi “Spíše ano“ a jeden žák k odpovědi “Ano“.

Odpovědi nám napovídají, že velké množství žáků z obou tříd, se mylně domnívá, že se jedná

o jev, který se projevuje pouze v sociálně slabších skupinách.

Otázka č. 4 (otevřená)

60

Co si myslíte, že je příčinou domácího násilí?

PRAVDA NEPRAVDA Neodpovědělo0

5

10

15

20

25

30

Co si myslíte, že je příčinou domácího násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 5 - Otázka 4. z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Z celkového počtu 47 žáků dokázalo správě 41 žáků uvést několik příčin, které vedou ke

vzniku domácího násilí. Nejčastěji žáci uváděli jako příčiny domácího násilí např. psychické

problémy, kompenzace vlastních neúspěchů, pocit nadřazenosti, přítomnost návykových

látek, tížívá životní situace, žárlivost, přejímání vzorců z rodiny apod. Zbylých šest žáků na

otázku odpovědělo “nevím“ (viz Graf 5).

Ze třídy 3. A (absolvovala) odpovědělo všech 26 respondentů na otázku správně, jelikož

dokázali vypsat hned několik příčin, které vedou k domácímu násilí.

Ze třídy 3. C (neabsolvovala) dokázalo 15 respondentů vypsat hned několik příčin, které

vedou ke vzniku domácího násilí. Dalších 6 žáků na tuto otázku neznalo odpověď.

Otázka č. 5 (uzavřená)

Byli jste někdy svědky domácího násilí?

61

Ano Ne0

5

10

15

20

25

3

23

5

16

Byli jste někdy svědky domácího násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 6 - Otázka č. 5 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Otázka č. 5 (viz Graf 6) je první otázkou, která slouží k tomu, abychom zjistili dílčí informace

o problematice domácího násilí mezi respondenty. Cílem této otázky je zmapovat situaci mezi

žáky, respektive zjistit, jestli se někdy setkali s jevem, který nazýváme partnerská agrese,

nebo domácí násilí.

Tato otázka směřuje k pojmu “domácí násilí“. Konkrétně nás zajímá, jestli žáci byli někdy

svědky domácího násilí. Z celkového počtu 47 respondentů odpovědělo 8 žáků, že se někdy

stalo svědky domácího násilí. Ostatních 39 žáků se s domácím násilím podle jejích odpovědí

nesetkalo. Hned v návaznosti na tuto otázku následuje další otázka, vztahující se k tomuto

tématu.

Otázka č. 6 (otevřená i uzavřená)

62

Víte o někom, kdo se stal obětí domácího násilí? Pokud ano, napište, o koho se jednalo

(člen rodiny, kamarád, soused apod.).

Ano Ne0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

8

18

8

13

Víte o někom, kdo se stal obětí domácího násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 7 - Otázka č. 6 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Z grafu (viz Graf 7) můžeme vyčíst, že z celkového počtu 47 žáků ví 16 žáků o někom, kdo se

stal obětí domácího násilí. Pokud žáci na otázku odpověděli “Ano“, do volných řádků měli

napsat, o koho se jednalo. Z těchto 16 žáků uvedlo 9 žáků, že se jednalo o člena rodiny.

Dalších 6 žáků uvedlo, že se jednalo o jejich kamarády a 1 žák uvedl, že se jednalo o souseda.

V přepočtu na procenta, se jedná o 34 % z respondentů, kteří znají někoho, kdo se stal obětí

domácího násilí.

Otázka č. 7 (uzavřená)

63

Máte vlastní zkušenost s nějakou formou partnerské agrese? (psychická, fyzická,

ekonomická, sexuální)?

Ano Ne0

5

10

15

20

25

6

20

7

14

Máte vlastní zkušenosti s nějakou formou partnerské agrese?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 8 - Otázka č. 7 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Z grafu (viz Graf 8) lze vyčíst, že 13 žáků se již v tomto věku (cca 17 – 18 let) setkali

s nějakou formou partnerské agrese. Zbylých 34 žáků uvádí, že se s žádnou formou partnerské

agrese nesetkali. Po procentuálním výpočtu můžeme zjistit, že 27 % z dotázaných se setkalo

s nějakou formou partnerské agrese. V další otázce se dozvíme konkrétně, o jakou formu

partnerské agrese šlo.

Otázka č. 8 (otevřená)

64

S jakou formou partnerské agrese máte zkušenost? (může být více odpovědí, na volné řádky

napište, o jakou formu se konkrétně jedná.

Fyzická Psychická Ekonomická Sexuální Nemám zkušenost

0

5

10

15

20

25

3

6

0 0

20

24

0

3

14

S jakou formou partnerské agrese máte zkušenost?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 9 - Otázka č. 8 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

U této otázky mohli žáci zvolit více odpovědí. Jak už vyplývá z předešlého grafu (viz Graf 8),

je jasné, že 34 žáků z dotázaných odpovědělo, že “Nemá zkušenost“, jelikož u předešlé otázky

odpověděli, že nemají vlastní zkušenost s žádnou formou partnerské agrese. Žáci, kteří

v předešlé otázce odpověděli “Ano“, měli v této otázce odpovědět, o jakou formu se jedná,

a na volné řádky vypsat, s čím se konkrétně setkali.

Ze 13 žáků se 5 žáků setkalo s formou fyzické agrese. Nejčastěji uváděli bití, facky, škrcení,

házení věcí. Dalších 10 žáků uvedlo, že se setkali s formou psychické agrese, konkrétně

s vyhrožováním, nebo vydíráním. Dokonce tři žáci uvedli, že byli obětí sexuální formy

partnerské agrese. Žáci uvedli, že byli nucení k sexu. U některých respondentů se objevila

kombinace několika forem partnerské agrese. Někteří v popisu toho, s čím se setkali,

zmiňovali i to, že agrese nebyla jednostranná (viz Graf 9). Pokud jsme se tedy žáků zeptali,

jestli se domnívají, že se jednalo o domácí násilí, odpovídali následovně (viz Otázka č. 9).

65

Otázka č. 9 (uzavřená)

Domníváte se, že se jednalo o domácí násilí?

Respondentům bylo sděleno, že na tuto otázku budou odpovídat pouze ti žáci, kteří na otázku

číslo 7. (Máte vlastní zkušenost s nějakou formou partnerské agrese? (psychická, fyzická,

ekonomická, sexuální)?) odpověděli “Ano“. Na otázku tedy z celkového počtu 47 žáků

odpovídalo pouze 13 žáků. Z těchto žáků zaškrtl pouze 1 žák odpověď “Ano“. Domnívá se,

že se v jeho případě jednalo o domácí násilí.

Otázka č. 10 (otevřená)

Co by podle Vás měl dělat člověk, který se stane obětí domácího násilí?

PRAVDA NEPRAVDA Neodpověděli0

5

10

15

20

25

3026

0 0

17

4

Co by podle Vás měl dělat člověk, který se stane obětí domácího násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 10 - Otázka č. 10 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Na tuto otázku ze 47 respondentů odpovědělo 43 na otázku správně, tzn., že ve svých

odpovědích zmiňovali to, že by oběť situaci měla řešit, svěřit se, nahlásit příslušným

orgánům, nebo od agresora odejít. Ostatní respondenti (4 žáci) nevěděli, jak se v takové

situaci zachovat. Pokud otázku rozdělíme na odpovědi jednotlivých tříd, zjistíme, že ze třídy

3. A (absolvovala), odpovědělo 26 respondentů správně, tzn., že žáci věděli, jak by se v dané

situaci zachovali. Ze třídy 3. C (neabsolvovala) byli právě již zmínění 4 žáci, kteří nevěděli,

jak by se v dané situaci měli zachovat (viz Graf 10).

66

Otázka č. 11 (uzavřená i otevřená)

Myslíte si, že se může agresor ve svém chování zlepšit k lepšímu? Svoji odpověď zdůvodněte

prosím.

Ano Spíše ano Spíše ne Ne0

5

10

15

20

25

1 1

20

45 5

10

1

Myslíte si, že se může agresor změnit k lepšímu?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 11 - Otázka č. 11 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Respondenti se v této otázce výrazně přiklonili k odpovědi “Spíše ne“. Celkem 30 žáků při

zdůvodnění uvedlo, že se povaha lidí většinou nezmění, agresor se zlepší jen na určitou dobu,

ale pak se vše vrátí zpátky, agresor se nechce měnit, protože mu to přijde normální. Pět

respondentů uvedlo odpověď “Ne“ a ve svém zdůvodnění striktně uvedli, že se agresor nikdy

nezmění. Dalších 6 žáků označilo odpověď “Spíše ano“ a svoji odpověď zdůvodnili tak, že

pokud agresor sám bude chtít a bude se snažit, je možné, že se dokáže zlepšit.

Ostatních 6  respondentů označilo odpověď “Ano“, s tím zdůvodněním, že se agresor může

napravit, ale pouze v tom případě, pokud vyhledá odbornou pomoc, např. psycholog,

psychiatr (viz Graf 11).

67

Otázka č. 12 (otevřená)

Znáte nějaké organizace pomáhající obětem domácího násilí?

Bílý kruh bezpečí

Podané ruce Spondea Linka bezpečí Policie Nevim0

5

10

15

20

25

3026

43

0 1 01 1 3

6

0

9

Znáte nějaké organizace pomáhající obětem domácího násilí?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 12 - Otázka č. 12 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

V otevřené otázce (viz Graf 12), měli žáci vypsat organizace, které pomáhají obětem

domácího násilí. Z celkového počtu 47 žáků uvedlo 27 žáků spolek BKB, 5 žáků uvedlo

společnost Podané ruce, 6 žáků společnost Spondea, o.p.s.. Následujících 6 žáků by se

obrátilo na Linku bezpečí a 1 žák by se obrátil na policii. Ostatních 9 žáků neuvedlo žádnou

organizaci, na kterou by se mohli obrátit.

Respondenti v této otázce mohli opět napsat více odpovědí. Pokud bychom měli odpovědi

rozdělit podle tříd. Ve třídě 3. A (absolvovala) uvedlo 26 žáků spolek BKB, dále 4 žáci

uvedli společnost Podané ruce. Další 3 žáci uvedli organizaci Spondea o.p.s. a 1 žák by se

obrátil na policii.

Ve třídě 3. C (neabsolvovala) uvedl 1 žák spolek BKB. Další žák uvedl společnost Podané

ruce, 3 žáci zmínili organizaci Spondea, o.p.s., a 6 žáků zmínilo Linku bezpečí. Z celkového

počtu 21 žáků uvedlo 9 žáků, že nezná žádnou organizaci, která napomáhá obětem domácího

násilí.

68

Na tuto otázku žáci měli možnost napsat i více organizací, někteří žáci vypsali až

3 organizace, které napomáhají obětem domácího násilí. Někteří žáci naopak nenapsali

žádnou organizaci.

Otázka č. 13 (uzavřená)

Považujete za důležité, aby veřejnost komunikovala o této problematice? (např. přednášky

v různých věkových skupinách.

Ano Ne0

5

10

15

20

25

3026

19

2

Považujete za důležité, aby veřejnost komunikovala o této problematice?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 13 - Otázka č. 13 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

U otázky č. 13 se velké množství žáků shoduje na tom, že je důležité, aby veřejnost

komunikovala o problematice domácího násilí, např. přednášky, besedy v různých věkových

skupinách apod. Z celkového počtu 47 žáků se 45 žáků přiklonilo k odpovědi “Ano“. Další

2 žáci uvedli, že komunikace s veřejností o problematice domácího násilí není důležitá.

69

Otázka č. 14 (otevřená)

Pokud se stanete obětí trestného činu, víte, na koho se můžete obrátit ve Vaší škole? Pokud

ano, na koho?

Třídní učitel Výchovný poradce

Školní psycholog

Kamarád Nevím0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

15

19

4

1 0

14

8

21

4

Pokud se stanete obětí trestného činu, víte, na koho se můžete obrátit ve Vaší škole?

Třída 3. ATřída 3. C

Graf 14 - Otázka č. 14 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)

Poslední otázka č. 15 měla sloužit k tomu, abychom zjistili informaci o tom, jestli žáci vědí,

na koho se mohou obrátit ve své škole. Většina žáků si s touto otázkou poradila. Žáci v této

otázce mohli opět zmínit více odpovědí. Z celkového počtu 47 žáků zmínilo 29 žáků, že by se

v případě nějakého problému obrátilo na třídního učitele. Dalších 27 žáků uvedlo, že by se

obrátilo na výchovného poradce a 6 žáků na školního psychologa. Na kamaráda by se obrátili

dva žáci a 4 žáci na otázku nedokázali odpovědět.

Ze třídy 3. A (absolvovala) dokázali všichni žáci napsat alespoň jednu, nebo i více možností,

na koho by se v takovém případě obrátili. Nejčastěji zmiňovali výchovného poradce (19 žáků)

a třídního učitele (15 žáků).

Ze třídy 3. C (neabsolvovala) dokázala většina žáků odpovědět na otázku jednou, nebo více

možností. Nejvíce ve svých odpovědích zmiňovali třídního učitele (14 žáků) a výchovného

poradce (8 žáků). V této třídě byli 4 žáci, kteří na otázku neopověděli.

70

10.5 Vyhodnocení a doporučení pro pedagogickou praxi

Pro dotazníkové šetření, které je součástí výzkumné části diplomové práce, byly stanoveny

3 výzkumné otázky:

Výzkumná otázka 1

Budou žáci, kteří absolvovali preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ smysluplněji

odpovídat na otázky (budou umět uvést správné odpovědí a budou se lépe orientovat v dané

problematice)?

Výzkumná otázka 2

Budou žáci, kteří absolvovali projekt, znát konkrétní organizace pomáhající osobám, které se

staly obětí trestného činu?

Výzkumná otázka 3

Kolik respondentů se již setkalo s jevem “Partnerská agrese“ (jednostranná i oboustranná)?

1. Výzkumná otázka

Po vyhodnocení výzkumného šetření můžeme na první otázku odpovědět “Ano“. Odpověď na

danou otázku se projevila v prvé řadě v otevřených otázkách, kdy žáci měli sami napsat svoji

odpověď. Jedná se například o otázku č. 1 - Co si představujete pod pojmem “Domácí

násilí“?, kdy žáci třídy 3. A (absolvovala), dokázali lépe popsat, co si představují pod tímto

pojmem. Ve svých odpovědích zmiňovali důležité faktory, např. že se jedná o jednostrannou

agresi, o agresi v místě bydliště apod. Jejich odpovědí byly stručné a jasné a můžeme říct, že

jejich představa o pojmu “Domácí násilí“ je správná. Ve třídě 3. C (neabsolvovala) na otázku

dokázalo odpovědět 12 žáků správně. Dalších šest žáků uvedlo odpovědi, které jsou pravdivé

pouze z části, např. “domácí násilí je to, když někdo někomu ubližuje“. V této odpovědi chybí

důležité faktory, podle kterých usuzujeme, že se jedná o domácí násilí. Chybějícími faktory

jsou například ty, že se jedná o jednostrannou agresi, která probíhá v místě bydliště.

Dalším příkladem, na základě kterého, můžeme zjistit odpověď na výzkumnou otázku, je

otázka č. 4 - Co si myslíte, že je příčinou domácího násilí?. V této otázce měli žáci vypsat to,

co si myslí, že je příčinnou domácího násilí. Ze třídy 3. A (absolvovala) dokázali všichni žáci

uvést příčiny, které k domácímu násilí vedou. Žáci zmiňovali hned několik příčin, např.

psychické problémy, kompenzace vlastních neúspěchů, pocit nadřazenosti, přítomnost

71

návykových látek, tížívá životní situace, žárlivost, přejímání vzorců z rodiny apod. Všechny

tyto příčiny skutečně mohou být důvody, proč domácí násilí vzniká. Ve třídě 3. A

(absolvovala) opět dokázali všichni žáci uvést několik příčin domácího násilí. Ve třídě 3. C

(neabsolvovala) uvedlo 15 žáků jednu nebo více příčin domácího násilí. Dalších 6 žáků na

otázku neznalo odpověď.

Žáci ze třídy 3. A (absolvovala) jasně prokázali své znalosti v této problematice lépe než žáci

ze třídy 3. C, kteří preventivní projekt neabsolvovali. Dokázali uvést odpovědi, na základě

kterých bylo patrné, že se s problematikou již setkali a bez problému se orientují v tématu.

2. Výzkumná otázka

Odpověď na druhou výzkumnou otázku můžeme zjistit prostřednictvím otázky č. 12 - Znáte

nějaké organizace pomáhající obětem domácího násilí?. V této otevřené otázce měli žáci

uvést organizace, které pomáhají obětem domácího násilí. Ze třídy 3. A (absolvovala) uvedli

všichni žáci BKB, za jehož spolupráce se konal již zmínění preventivní projekt. Žáci uváděli

mimo jiné i další organizace. Někteří žáci ze třídy 3. C (neabsolvovala), konkrétně 12 žáků,

dokázalo uvést některé z organizací. Nejčastěji se jednalo o Linku bezpečí. Nicméně 9 žáků

z této třídy nenapsalo žádnou organizaci, která pomáhá obětem domácího násilí.

Na základě těchto údajů můžeme říct, že žáci, kteří absolvovali preventivní projekt, dokážou

napsat minimálně jednu konkrétní organizaci, která pomáhá obětem domácího násilí. Někteří

žáci, kteří projekt neabsolvovali, dokázali uvést alespoň jednu organizaci, nebo instituci, která

pomáhá obětem domácího násilí, nicméně 6 žáků z této třídy na tuto otázku nedokázalo

odpovědět.

3. Výzkumná otázka

Při vyhodnocování třetí výzkumné otázky, se můžeme zaměřit na odpovědi, vztahující se

k otázce č. 7 - Máte vlastní zkušenost s nějakou formou partnerské agrese? (psychická,

fyzická, ekonomická, sexuální)? Z grafu (viz Graf 8) jsme vyčetli, že z celkového počtu 47

žáků, se již 13 žáků setkalo s některou z forem partnerské agrese. Odpovědí na otázku je tedy

číslo 13. Jedná se o vysoké číslo, protože necelá třetina z dotazovaných, se již v takto mladém

věku setkalo s jevem “partnerská agrese“.

V otázce číslo 8., která přímo navazovala na otázku č. 7, žáci odpovídali, o jaký typ

partnerské agrese se jednalo. Z výsledků této otázky jsme zjistili, že byly přítomny tři typy

partnerské agrese a to v následujícím měřítku: s formou fyzické agrese se setkalo celkově 5 72

žáků, 10 žáků uvádí, že se setkalo s formou psychické agrese a dokonce 3 žáci, uvádí, že byli

obětí sexuální agrese. Podle otázky č. 9, ve které se ptáme, jestli se žáci domnívají, že se

jednalo o domácí násilí, odpověděl z těchto 13 pouze jeden odpovědí “Ano“.

Doporučení pro pedagogickou praxi

Preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ a následné výzkumné šetření, se v diplomové

práci soustředí na věkovou skupinu adolescentů (viz Kapitola 6), tedy na skupinu žáků, kteří

směřují k rané dospělosti. Adolescencí můžeme nazývat tzv. přechodné období, které člověku

slouží k urovnání si vlastních hodnot, cílů a postojů, aby dokázal následně co nejlépe nakládat

se dvěma hlavními atributy dospělosti – svoboda a odpovědnost. Výzkumné šetření

prokázalo, že žáci 3. ročníku střední školy (žáci ve věku 17 – 18 let), se již setkali

s problematikou partnerské agrese, nebo domácího násilí. Bylo by proto vhodné zaměřit

případnou další prevenci a šetření v této oblasti na nižší věkovou kategorii, popř. vytvořit

systematickou prevenci napříč ročníky tzn., prevence v této oblasti by měla začít v počátku

období adolescence (1. ročník SŠ) a následně by se povědomí o problematice mělo

prohlubovat. Systematicky sestavené preventivní projekty, které by byly rozděleny do

jednotlivých ročníků, se dají rozšířit o důležitá témata související s problematikou domácího

násilí např. stalking, kyberšikana. Vznikl by tak ucelený systém, který by umožňoval prevenci

ve všech ročnících, a tím by se rozšířilo povědomí o problematice i u mladších žáků.

73

Závěry výzkumného šetření

Šetřením daných oblastí výzkumu bylo zjistit účinnost Preventivního projektu na téma

“Domácí násilí“. Aby mohl být výzkum uskutečněn, bylo provedeno šetření na výzkumné

jednotce, která preventivní projekt absolvovala, a její výsledky byly porovnávány

s výzkumnou jednotkou, která preventivní projekt neabsolvovala.

Na začátku výzkumného šetření byly položeny tři výzkumné otázky, které byly zodpovězeny.

Závěry výsledků dosažených analýzou odpovědí jednotlivých respondentů byly takové, že

žáci, kteří absolvovali projekt, prokázali větší orientaci v problematice domácího násilí. Větší

orientace v této problematice se projevovala jak v otevřených, tak i v uzavřených otázkách,

kde byla vědomostní převaha právě u žáků, kteří preventivní projekt absolvovali, čímž se také

výzkumná otázka potvrdila. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že necelá třetina, konkrétně

13 ze 47 dotazovaných respondentů se již setkalo s jevem zvaným “partnerská agrese“. Na

základě odpovědí z této výzkumné otázky, jsem se ujistila, že prevence v této oblasti u žáků

již na střední škole, je velice důležitá.

Výsledky i ostatních otázek nám mnoho vypověděly, např. že 16 žáků z celkového počtu 47

žáků uvedlo, že zná někoho, kdo se stal obětí domácího násilí. Nejčastěji žáci zmiňovali členy

rodiny, někteří dokonce jednoho ze svých rodičů. Odpovědi na tyto otázky nám potvrzují, že

tento jev se ve společnosti objevuje stále ve velkém měřítku. Proto je velmi důležité

informovat veřejnost a prohlubovat povědomí o této problematice.

74

Závěr

V úvodu této práce jsem se zmínila o tom, že domácí násilí je dlouhodobým fenoménem

a považujeme ho za jednu z nejnebezpečnějších forem agrese. Je potřeba klást důraz na

informování a prohlubování znalostí široké veřejnosti v této oblasti. Partnerská agrese ať už

jednostranná, vedoucí k domácímu násilí, nebo oboustranná je velice nebezpečná a objevuje

se i ve věkové skupině mladistvých. Z toho důvodu jsem se rozhodla svoji diplomovou práci

zaměřit právě na tuto cílovou skupinu, konkrétně pak na žáky vzdělávající se 3. ročník

vybrané střední školy v Brně.

Cílem diplomové práce bylo prohloubit povědomí a rozšířit již získané vědomosti o jevu

zvaném domácí násilí a vytvořit preventivní projekt pro žáky navštěvující střední školu.

Teoretická část práce měla nastínit problematiku domácího násilí. To znamená definovat

důležité pojmy a jednotlivé oblasti, např. rozdělení a popis rolí (oběť a agresor), znaky

a formy domácího násilí, rizika vzniku a nebezpečí domácího násilí. Součástí byl i popis

jednotlivých organizací, působících na území Jihomoravského kraje, které pomáhají obětem

domácího násilí a popis vybrané brněnské střední školy, která byla zapojena do realizace

preventivního projektu. Závěr teoretické části měl podrobně popsat zvolené výukové metody,

které byly zvoleny pro realizaci preventivního projektu, jenž je součástí praktické části.

Cílem praktické části bylo vytvořit preventivní projekt věnující se problematice domácího

násilí pro žáky navštěvující 3. ročník Střední průmyslové školy Brno, Purkyňova, příspěvková

organizace. Žáci by si v rámci projektu měli prohloubit znalosti v dané oblasti a získat i nové

informace. Zajímavé informace měli být žákům zprostředkovány právní poradkyní ze spolku

Bílý kruh bezpečí, z.s., která byla pozvána jako host preventivního projektu. Její výklad

obsahoval informace o spolku, ve kterém působí a který se zapojil do realizace preventivního

projektu. Výklad se soustředil na informace o tom, jakým způsobem se domácí násilí řeší,

jakou pomoc organizace nabízejí, právní stránka této oblasti a informace, které by měly

žákům pomoci v tom případě, že by se někdy sami stali obětí domácího násilí.

Součástí praktické části byla i výzkumná část, v rámci které mělo být provedeno výzkumné

šetření, prostřednictvím dotazníků. Prostřednictvím dotazníků bylo odpovězeno na výzkumné

otázky (viz Kapitola 10.1). Výzkumné šetření prokázalo, že žáci 3. ročníku střední školy (žáci

ve věku 17 – 18 let), se již v tomto věku setkali s problematikou jednostranné partnerské

agrese, nebo domácího násilí. Bylo by proto vhodné zaměřit případnou další prevenci

a šetření v oblasti domácího násilí na nižší věkovou kategorii, popř. vytvořit systematickou 75

prevenci napříč jednotlivými ročníky. Prevence v této oblasti by měla začít již v počátku

období adolescence, tzn., v prvním ročníku střední školy a následně by se povědomí

o problematice mělo prohlubovat.

Hlavní cíle, které jsem si stanovila na začátku projektu, byly naplněny. Po dokončení projektu

následovala krátká diskuze s paní Šmejkalovou, Fürlingerovou a Valcovou, které byly

přítomny na projektu. Během této diskuze jsme jeho realizaci zhodnotily kladně. Pokud bych

měla projekt realizovat znovu, poučila bych se ze skupinové práce žáků, kdy měli ve skupině

tvořit informativní poster, který by měl oběť natolik zaujmout, aby se odvážila o věci

promluvit. Jejich postery zcela nesplnily moje předpoklady. V příštím zadání bych zpřísnila

kritéria pro tvorbu posteru, např. tím způsobem, že by žáci museli využít část z přítomného

materiálu, který jim byl poskytnutý na tvorbu posteru. I přesto, že jejich nápady byly velice

zajímavé, kreativity příliš neprojevili.

Celkově bych však projekt hodnotila pozitivně. Podle dotazníkového šetření se potvrdila

i úspěšnost preventivního projektu a jsem potěšena, že si žáci odnesli nějaké vědomosti.

Osobně si z něj odnáším velký zážitek a další cenné zkušenosti do své pedagogické kariéry.

Diplomová práce může sloužit jako podklad pro zpracování dalšího preventivního projektu.

Mimo jiné lze tento projekt opakovaně aplikovat na žáky navštěvující jinou školu, nebo na něj

lze navázat a vytvořit dlouhodobější a propracovanější plán sloužící k prevenci v oblasti

domácího násilí, pro žáky navštěvující střední školy. Specifičnost projektu tkví v tom, že byl

zaměřen na žáky, u kterých se předpokládá, že jsou vybaveni vstupními znalostmi. Pokud by

však byla vybrána skupina žáků, zaměřených na obor, jehož součástí není psychologické

zaměření, bylo by nutné výklady doplnit o psychologický aspekt.

76

Použitá literatura

1. BERG, K. I. (2013). Posílení rodiny. Praha: Portál.

2. BURIÁNEK, J. a kol. (2006). Domácí násilí - násilí na mužích a seniorech. Praha,

Kroměříž: Triton.

3. COUFALOVÁ, J. (2006). Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty

pro učitele. Praha: Fortuna.

4. ČÍRTKOVÁ, L. (2008). Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada.

5. ČÍRTKOVÁ, L. a kol. (2007). Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. Praha: Grada

Publishin.

6. ČÍRTKOVÁ, L. (2009). Forenzní psychologie. Plzeň: Aleš Čeněk.

7. GAVORA, P. (1995). Kritické myslenie v škole. Pedagogická revue.

8. CHALOUPSKÁ, L. (2015). K současné úpravě předběžných opatření proti domácímu

násilí – I. část. Právní prostor.

9. KOLÁŘ, M. (2005). Bolest šikanování. Praha: Portál.

10. KRATOCHVÍLOVÁ, J. (2006). Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova

Univerzita.

11. KUCHÁRSKÁ, A. a kol. (2008). Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie.

Praha: Univerzita Karlova v Praze.

12. KUNC, K. a kol. (2012). Ekonomické dopady domácího násilí v ČR. Praha: proFem,

o.p.s.

13. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. (2006). Vývojová psychologie. 4.vyd. Praha:

Grada Publishing.

14. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. (2003). Výukové metody. Brno: PdF MU.

15. MARREWA , A. (2002). Nenechte si ubližovat. Praha: Portál.

16. MARTINKOVÁ, M., MACHÁČKOVÁ, R. (2001). Vybrané kriminologické a právní

aspekty domácího násilí. Praha: IKSP.

77

17. MARVÁNOVÁ-VARGOVÁ, B., POKORNÁ, D., TROUFALOVÁ, M. (2008)

Partnerské násilí. Praha: Linde.

18. MATOUŠKOVÁ, I., (2013). Aplikovaná forezní psychologie. Praha: Grada Publishing.

19. PETTY, G. (2004). Moderní vyučování. 3. vyd. Praha: Portál.

20. PRUCHA, J. a kol. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

21. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. a kol. (2003). Pedagogický slovník. 4.

vyd. Praha: Portál.

22. SCHWARTZ, D. (2012). Týraná. Praha: Portál.

23. SKALKOVÁ, J. (2007). Obecná didaktika. Praha: Grada.

24. STŘÍLKOVÁ, P., FRYŠTÁK, M. (2009). Vykázání jako prostředek ochrany před

domácím násilím. 1.vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o.

25. ŠEVČÍK, D.; ŠPATENKOVÁ, N. (2011). Domácí násilí: kontext, dynamika a

intervence. Praha: Portál.

26. TILLY, CH. (2006). Politika kolektivního násilí. Praha: Sociologické nakladatelství

SLON.

27. VÁGNEROVÁ, M. (2008). Vývojová psychologie I., dětství a dospívání. Praha:

Karolinum.

28. VITOUŠOVÁ P., VEDRA V. (2009). Domácí násilí: (informace a praktické rady pro

ohrožené osoby). Praha: Bílý kruh bezpečí.

29. VOŇKOVÁ, J. (2010). Vaše právo! první právní pomoc ženám, obětem domácího

násilí. 6. vyd. Praha: proFem.

30. VOŇKOVÁ, J, SPOUSTOVÁ. I. (2008). Domácí násilí v českém právu z pohledu žen.

Praha: proFem.

78

Internetové zdroje

1. Bílý kruh bezpečí [Online]. Retrieved January 01, 2019, from https://www.bkb.cz

2. Diecézní charita Brno [Online]. (2019). Retrieved February 26, 2019, from

https://brno.charita.cz

3. Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace [Online]. Retrieved January 01, 2019, from https://sspbrno.cz/

4. Interdisciplinární tým města Brna pro oblast domácího násilí [Online]. Retrieved January 01, 2019, from http://www.idtbrno.cz/

5. Persefona [Online]. Retrieved January 01, 2019, from http://www.persefona.cz/

6. Intervenční centrum Brno [Online]. Retrieved January 01, 2019, from https://www.ic-brno.cz/

7. Spondea [Online]. (2010). Retrieved February 26, 2019, from

https://www.spondea.cz/

8. DONA linka: Pomoc obětem domácího násilí [Online]. Retrieved January 01, 2019, from www.donalinka.cz/aktuality/n15-bily-kruh-bezpeci-a-philip-morris-cr-zverejnuji-vysledky-vyzkumu-o-domacim-nasili/

9. Šance dětem [Online]. (2011). Retrieved February 26, 2019, from

https://www.sancedetem.cz/

79

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Schéma projevů, které spadají pod Syndrom týrané osoby (zdroj: vlastní)..........22

Obrázek 2 - Rozbor kaziustiky (zdroj: vlastní).........................................................................49

Obrázek 3 - Průběh výkladu (zdroj: vlastní).............................................................................50

Obrázek 4 - Tvorba posteru (zdroj: vlastní).............................................................................51

Obrázek 5 - Skupinová práce - tvorba posteru (zdroj: vlastní)................................................52

80

Seznam grafů

Graf 1 - Cyklus domácího násilí (zdroj: vlastní)......................................................................19

Graf 2 - Otázka č. 1 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................56

Graf 3 - Otázka č. 2 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................57

Graf 4 - Otázka č. 3 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................58

Graf 5 - Otázka 4. z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).........................................................59

Graf 6 - Otázka č. 5 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................60

Graf 7 - Otázka č. 6 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................61

Graf 8 - Otázka č. 7 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................62

Graf 9 - Otázka č. 8 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní).......................................................63

Graf 10 - Otázka č. 10 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)...................................................64

Graf 11 - Otázka č. 11 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)...................................................65

Graf 12 - Otázka č. 12 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)...................................................66

Graf 13 - Otázka č. 13 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)...................................................67

Graf 14 - Otázka č. 14 z výzkumného šetření (zdroj: vlastní)...................................................68

81

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Počet respondentů (zdroj: vlastní)....................................................................................55

82

Seznam příloh

Příloha 1 - Dotazník k preventivnímu projektu na téma "Domácí násilí"(zdroj: vlastní).........82

Příloha 2 - Příprava na projekt – připravila Adriana Valcová (zdroj: Adriana Valcová).........84

Příloha 3 - Informativní postery (zdroj: vlastní).......................................................................88

Příloha 4 - Prezentace, sloužící jako opora pro výklad (zdroj: vlastní)....................................91

83

Příloha 1 - Dotazník k preventivnímu projektu na téma "Domácí násilí"

Dobrý den,

jmenuji se Veronika Trepešová a jsem studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pro svoji diplomovou práci vytvářím preventivní projekt na téma “Domácí násilí“ (jednostranná partnerská agrese). Součástí práce je anonymní dotazník. Získané informace budou použity pouze v diplomové práci. Na otázky odpovídejte výběrem z uvedených možností. Pokud se jedná o otevřenou otázku, napište odpověď do volných řádků. Děkuji za Vaši pomoc.Veronika Trepešová

Dotazník

1) Co si představujete pod pojmem domácí násilí? (otevřená otázka)

2) Kdo je podle Vás nejčastější obětí domácího násilí? Muži Ženy Senioři Děti

3) Myslíte si, že se agrese projevuje jen v sociálně slabších skupinách? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

4) Co si myslíte, že je příčinou domácího násilí? (otevřená otázka)

5) Byli jste někdy svědky domácího násilí? Ano Ne

6) Víte o někom, kdo se stal obětí domácího násilí? Pokud ano, napište, o koho se jednalo (člen rodiny, kamarád, soused apod.). Ano Ne

84

7) Máte vlastní zkušenost s nějakou formou partnerské agrese? (psychická, fyzická, ekonomická, sexuální)? Ano Ne

8) S jakou formou partnerské agrese máte zkušenost? (může být více odpovědí, na volné řádky napište, o jakou formu se jedná (např. facky, vydírání, nucení k sexu apod.). Fyzická Psychická Ekonomická Sexuální Nemám zkušenost

9) Domníváte se, že se jednalo o domácí násilí? Ano Ne

10) Co by podle Vás měl udělat člověk, který se stane obětí domácího násilí? (otevřená otázka)

11) Myslíte si, že se může agresor změnit ve svém chování k lepšímu? Ano Spíše ano Spíše ne Ne

12) Znáte nějaké organizace pomáhající obětem domácího násilí? (otevřená otázka)

13) Považujete za důležité, aby veřejnost komunikovala o této problematice? (např. přednášky v různých věkových skupinách) Ano Ne

14) Pokud se stanete obětí trestného činu, víte, na koho se můžete obrátit ve Vaší škole? Pokud ano, na koho? (otevřená otázka)

85

Příloha 2 - Příprava na projekt – připravila Adriana Valcová

V úvodu se zaměřit na opakování již získaných vědomostí a ověřování znalostí v dané

problematice.

1) Co si představit pod pojmem domácí násilí:

Domácí násilí je fyzické, psychické, ekonomické nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami,

ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti,

intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty

zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah.

Domácí násilí není:

Vyprovokovaný konflikt, hádka, rvačka, jednorázový nevyprovokovaný incident.

Znaky, podle kterých lze rozpoznat, že jde o domácí násilí:

1) Výskyt určité formy násilí agresora ve vztahu k oběti (fyzické, sexuální, psychické,

ekonomické)

2) Cyklus násilí (opakování, dlouhodobost)

3) Rozdělené role ve vztahu (agresor a oběť)

!!! Všechny znaky musí být splněny současně!!!

Druhy domácího násilí:

1) Fyzické násilí (i sexuální násilí ve vztahu)

- Facky, rány pěstí, kopání, tlučení hlavou (např. o stěnu, topení), rdoušení, tahání za

vlasy, bití nějakým předmětem apod.

2) Psychické násilí

- Zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta, předvádění zbraní, ničení věcí, ubližování

jiným v přítomnosti ohrožené osob.

- zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá – kam jde, s kým mluví, co říká, kdy

se vrátí, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě; extrémní žárlivost není

důkazem lásky, může přerůst až v omezování kontaktů se světem.

- Kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností,

zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb.

- Vyhrožování a vydírání – nucení k poslušnosti, vyhrožování bitím, přerušením

kontaktů, sebevraždou, vydírání přes děti, vnoučata, vyvolávání pocitů viny.

86

- Emocionální týrání - likvidace předmětů, ke kterým má oběť citovou vazbu,

vyhrožování likvidací domácího zvířete nebo její provedení.

3) Sociální násilí a ekonomické zneužívání

- Izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, svým chováním odrazovat

návštěvníka od dalších návštěv, zákaz telefonovat, dívat se na TV, doprovázení např. k

lékaři, na úřady.

- Zamezení přístupu k financím (i vlastním), odebírání financí a jejich kontrola,

vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti.

!!! Domácí násilí se většinou vyskytuje v kombinaci několika druhů!!!

Rizikové faktory doprovázející vznik domácího násilí mezi blízkými osobami:

1) vynucená sociální izolace (dlouhodobě nemocní a s ID, bydliště v odlehlých

oblastech),

2) finanční závislost na partnerovi (výdělečně nečinné osoby, důchodci, ID, ženy na

mateřské),

3) péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené,

4) zdravotní postižení a omezení,

5) vyšší věk a bezmocnost seniorů,

6) přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu – náročné období,

může produkovat oběti i pachatele,

7) závislosti násilné osoby,

8) psychické onemocnění pachatele, patologie osobnosti.

Nelze jednoznačně říci, že ohroženy jsou pouze osoby, u kterých je přítomný určitý rizikový

faktor, jelikož domácí násilí je fenomén, který ohrožuje všechny skupiny populace bez ohledu

na vzdělání, věk nebo sociální status.

Dopady do osobní sféry oběti:

Násilné chování blízké osoby může u ohrožené osoby vyvolat:

1) stálý stres a strach z příštího setkání,

2) pocit, že když cokoliv udělá jinak, než násilná osoba říká, může to znamenat konec,

3) pocit, že důvodem násilí blízké osoby jsou jen její chyby, že je to všechno její vina,

4) snižování skutečných následků násilného chování blízké osoby,

87

5) „slepotu“ vůči nebezpečí, které může v budoucnu hrozit (ohrožení života, ohrožení

dětí),

6) pocit, že nikdo nemůže pomoci.

Velmi závažným aspektem DN je, že oběť domácího násilí v naprosté většině případů trpí

pocitem studu, mají nízkou sebeúctu a stále věří, že se jejich situace zlepší. V jiných

případech se samy obviňují ze selhání udržet harmonický vztah. Mohou být sociálně

izolovány kvůli ekonomické závislosti na partnerovi nebo zastrašovány. Mohou dokonce

domácí násilí popírat nebo odmítat závažnost hrozícího nebezpečí.

Co dělat, pokud se dozvíme o páchání domácího násilí nebo jsme obětmi:

Je třeba mít na paměti, že:

- Násilí mezi blízkými není normální.

- Nikdo není povinen trpět.

- Nikdo nemá právo jiného týrat psychicky či fyzicky.

- Není se za co stydět. Vina je na straně násilné osoby.

- Nepomůže nechávat si své pocity pro sebe.

- Domácí násilí je trestné.

Je dobré o trápení s násilným chováním blízké osoby říct známým, přátelům,

spolupracovníkům a příbuzným, na které je možné se spolehnout!!!

Tři pilíře v boji proti domácímu násilí:

1) POLICIE ČR (institut vykázání)

2) Intervenční centra (následná pomoc ohroženým osobám)

3) Justice (předběžná opatření a trestní soudnictví)

Nezastupitelné role pilířů při ochraně před domácím násilím!!!

Co dělat, pokud se dozvíme o páchání domácího násilí nebo jsme obětmi?

Prvním krokem z domácího násilí může být:

telefonát na některou z linek důvěry,

telefonát na nepřetržitou Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí - tel. č.

116 006 (volání je bezplatné a diskrétní, další informace na www.116006.cz),

Vykázání:

88

- na dobu 10 dnů,

- záleží na úvaze zasahujícího policisty – dle zákona o Policii, lze vykázat na základě

zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky tehdy, když z

vyhodnocení rizika lze důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti

životu, zdraví, svobodě nebo zvláště závažnému útoku proti lidské důstojnosti,

- faktický úkon, nikoli trestněprávní sankce – pro pachatele dílem sankce, ale dílem

šance, aby se vyhnul kriminalizaci, taktéž šance pro rodiny.

Další místa odborné psychologické, sociální a právní pomoci

- Intervenční centra

- Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

- Občanské poradny

- Poradny Bílého kruhu bezpečí

- Krizová centra psychosociální pomoci

- Azylové domy

V případě akutního nebezpečí je nutné přivolat pomoc:

- Záchranné lékařské služby (tísňové volání 155)

- Policie ČR (tísňové volání 158)

Výklad je doplněný vlastními zkušenostmi z praxe a reálnými příběhy. V průběhu výkladu se

mohou žáci ptát na informace, které je zajímají, nebo jim jsou nejasné.

89

Příloha 3 - Informativní postery (zdroj: vlastní)

Poster č. 1

90

Poster č. 2

Poster č. 3

91

Poster č. 4

Poster č. 5

92

Příloha 4 - Prezentace, sloužící jako opora pro výklad (zdroj: vlastní)

93

94

95

96

97

98