Matematika v biologii II
Zdenek Pospısil
29. brezna 2011
Uvod
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 2 / 39
Motivace: Fyzika
Uvod
Motivace: FyzikaNewtonovy zakonypohybu
Bipartitnı systemNewtonuv zakon –pole centralnı sılyHamiltonovskysystem
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 3 / 39
Newtonovy zakony pohybu
Matematika v biologii II – 4 / 39
p =mx′,
F =mx′′
Newtonovy zakony pohybu
Matematika v biologii II – 4 / 39
p =mx′,
F =mx′′
Jednoducha uprava:
x′ =1
mp
F = mx′′ = m (x′)′ = m( p
m
)
′
= p′
Newtonovy zakony pohybu
Matematika v biologii II – 4 / 39
p =mx′,
F =mx′′
Jednoducha uprava:
x′ =1
mp
F = mx′′ = m (x′)′ = m( p
m
)
′
= p′
Tedy
x′=1
mp
p′ =F (x)
Bipartitnı system
Matematika v biologii II – 5 / 39
x′=1
mp
p′ =F (x)
Bipartitnı system
Matematika v biologii II – 5 / 39
x′=1
mp
p′ =F (x)
Obecne:x′=f(y)y′ = g(x)
Zmena (derivace) promennych z jedne sady zavise pouze na promennychz druhe sady.
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =F (x)
Centralnı sılaF (x) =
cm
||x||3x
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =F (x)
Centralnı sılaF (x) =
cm
||x||3x
System je tedy tvaru
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Kineticka energie:1
2m||x′||2 =
1
2m||p||2
Potencialnı energie:cm
||x||
Celkova energie (Hamiltonian):
H(x,p) =1
2m||p||2 +
cm
||x||
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Hamiltonian: H(x,p) =1
2m||p||2 +
cm
||x||Platı:
∇xH(x,p) =∂H
∂x= −
cm
||x||3x = −p′
∇pH(x,p) =∂H
∂p=
1
mp = x′
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Hamiltonian: H(x,p) =1
2m||p||2 +
cm
||x||
Tedy
x′=∂H
∂p
p′ =−∂H
∂x
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Hamiltonian: H(x,p) =1
2m||p||2 +
cm
||x||
nebo ve vektorovem tvaru
(
x
p
)
′
=
(
O E−E O
)
(
∇xH(x,p)
∇pH(x,p)
)
.
Newtonuv zakon – pole centralnı sıly
Matematika v biologii II – 6 / 39
x′=1
mp
p′ =cm
||x||3x
Hamiltonian: H(x,p) =1
2m||p||2 +
cm
||x||
nebo ve vektorovem tvaru
(
x
p
)
′
=
(
O E−E O
)
(
∇xH(x,p)
∇pH(x,p)
)
.
navıc:∂
∂tH(x,p) =
(
∂H
∂x
)T
x′ +
(
∂H
∂p
)T
p′ = 0
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 7 / 39
x′ = J(x)∇H(x) kde J(x) = −J(x)T
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 7 / 39
x′ = J(x)∇H(x) kde J(x) = −J(x)T
Platı:∂
∂tH(x) =
(
∇H(x))T
x′ =(
∇H(x))T
J(x)∇H(x) = 0
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 7 / 39
x′ = J(x)∇H(x) kde J(x) = −J(x)T
Platı:∂
∂tH(x) =
(
∇H(x))T
x′ =(
∇H(x))T
J(x)∇H(x) = 0
Platon, Timaios 28a: ,,Nejprve jest podle meho mınenı stanoviti tuto rozluku:co jest to, co stale jest, ale vzniku nema,
a co jest to, co stale vznika, ale nikdy nenı jsoucı.”
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 7 / 39
x′ = J(x)∇H(x) kde J(x) = −J(x)T
Platı:∂
∂tH(x) =
(
∇H(x))T
x′ =(
∇H(x))T
J(x)∇H(x) = 0
Platon, Timaios 28a: ,,Nejprve jest podle meho mınenı stanoviti tuto rozluku:co jest to, co stale jest, ale vzniku nema, Hamiltonian
a co jest to, co stale vznika, ale nikdy nenı jsoucı.” stavove promenne
Ekologie
Uvod
Motivace: Fyzika
EkologieModely populacnıdynamikyPrıklad: klasickymodel dravec-koristBoj o zivot (Strugglefor existence)
Selekcnı system
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 8 / 39
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x (r − βx)
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
■ Kolmogorov: x′i = xi(
ri − gi(x))
, i = 1, 2, . . . , n
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
■ Kolmogorov: x′i = xi(
ri − gi(x))
, i = 1, 2, . . . , n
■ Lotka a Volterra: nejjednodussı volba – vsechny funkce gi jsou linearnı.
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
■ Kolmogorov: x′i = xi(
ri − gi(x))
, i = 1, 2, . . . , n
■ Lotka a Volterra: nejjednodussı volba – vsechny funkce gi jsou linearnı.
gi(x) = gi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
j=1bijxj = (Bx)i
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
■ Kolmogorov: x′i = xi(
ri − gi(x))
, i = 1, 2, . . . , n
■ Lotka a Volterra: nejjednodussı volba – vsechny funkce gi jsou linearnı.
gi(x) = gi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
j=1bijxj = (Bx)i
x′i = xi(
ri − (Bx)i)
, i = 1, 2, . . . , n
Modely populacnı dynamiky
Matematika v biologii II – 9 / 39
x = x(t) . . . velikost populace v case t
■ x′ = rx ⇒ exponencialnı rust
■ Modifikace: x′ = x(
r − g(x))
Modely splecenstev:xi = xi(t) . . . velikost i-te populace spolecenstva v case t.
■ Kolmogorov: x′i = xi(
ri − gi(x))
, i = 1, 2, . . . , n
■ Lotka a Volterra: nejjednodussı volba – vsechny funkce gi jsou linearnı.
gi(x) = gi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
j=1bijxj = (Bx)i
x′i = xi(
ri − (Bx)i)
, i = 1, 2, . . . , n
x′ = x ◦ (r − Bx)
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
0
0
t
x, y
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
Transformace: ξ = lnx, η = ln y.
ξ′ = r − beη,η′=−s+ ceξ.
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
Transformace: ξ = lnx, η = ln y.
ξ′ = r − beη,η′=−s+ ceξ.
Bipartitnı system
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
Bipartitnı system
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
Bipartitnı system
H(x, y) = cx+ by − s lnx− r ln y
∂
∂xH(x, y) = c−
s
x
∂
∂yH(x, y) = b−
r
y
(
x
y
)
′
=
−xy(
b− ry
)
xy(
c−s
x
)
=
(
0 −xy
xy 0
)
∂
∂xH(x, y)
∂
∂yH(x, y)
Prıklad: klasicky model dravec-korist
Matematika v biologii II – 10 / 39
x′=x(r − by),y′ = y(−s+ cx).
Bipartitnı system
H(x, y) = cx+ by − s lnx− r ln y
∂
∂xH(x, y) = c−
s
x
∂
∂yH(x, y) = b−
r
y
(
x
y
)
′
=
−xy(
b− ry
)
xy(
c−s
x
)
=
(
0 −xy
xy 0
)
∂
∂xH(x, y)
∂
∂yH(x, y)
Hamiltonovsky system
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xiϕ(ξ)− xi
n∑
j=1xjϕj(ξ)
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xiϕ(ξ)− xi
n∑
j=1xjϕj(ξ)
fi(x):= ϕi(Nx) = ϕi(ξ)
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xifi(x)− xi
n∑
j=1xjfj(x)
fi(x):= ϕi(Nx) = ϕi(ξ)
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xifi(x)− xi
n∑
j=1xjfj(x)
fi(x):= ϕi(Nx) = ϕi(ξ)
f(x):=n∑
j=1xjfj(x)
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xifi(x)− xi
n∑
j=1xjfj(x)
fi(x):= ϕi(Nx) = ϕi(ξ)
f(x):=n∑
j=1xjfj(x)
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
Boj o zivot (Struggle for existence)
Matematika v biologii II – 11 / 39
ξi = ξi(t) . . . abundance i-teho druhu
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
N :=n∑
j=1ξj , N ′ =
n∑
j=1ξjϕj(ξ)
xi :=ξi
N. . . relativnı abundance i-teho druhu
x′i =ξ′iN − ξiN
′
N2= xifi(x)− xi
n∑
j=1xjfj(x)
fi(x) . . . zdatnost (fitness) i-teho druhu
f(x) . . . prumerna zdatnost
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
Selekcnı system
Matematika v biologii II – 12 / 39
Vyvoj abundancı druhu tvorıcıch spolecenstvo:
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
Vyvoj relativnıch abundancı:
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
Selekcnı system
Matematika v biologii II – 12 / 39
Vyvoj abundancı druhu tvorıcıch spolecenstvo:
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
Vyvoj relativnıch abundancı:
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
vektor abundancı:ξ′ = ξ ◦ ϕ(ξ)
vektor relativnıch abundancı:
x′ = x ◦ (E− x1T)f(x)
Selekcnı system
Matematika v biologii II – 12 / 39
Vyvoj abundancı druhu tvorıcıch spolecenstvo:
ξ′i = ξiϕi(ξ), i = 1, 2, . . . , n
Vyvoj relativnıch abundancı:
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
vektor abundancı:ξ′ = ξ ◦ ϕ(ξ)
vektor relativnıch abundancı:
x′ = x ◦ (E− x1T)f(x)
Genetika
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
FHW rovnice
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 13 / 39
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1
Lokus s alelami A, a
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
1− xt . . . relativnı cetnost alely a v case t
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygot
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = xtxt
pAa = xt(1− xt) + (1− xt)xt
paa = (1− xt)(1− xt)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
S
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
SAA . . . pravdepodobnost, ze zygota genotypu AA prezije az do faze plodnosti, atd.
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
S
nAA, nAa, naa
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
SAA . . . pravdepodobnost, ze zygota genotypu AA prezije az do faze plodnosti, atd.nAA . . . pocet plodnych jedincu genotypu AA, nAA = SAApAAGt, atd.
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
S
nAA, nAa, naa
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
SAA . . . pravdepodobnost, ze zygota genotypu AA prezije az do faze plodnosti, atd.nAA . . . pocet plodnych jedincu genotypu AA, nAA = SAApAAGt, atd.
nAA = SAAGtx2t , nAa = 2SAaGtxt(1− xt), naa = SaaGt(1− xt)
2
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
S
nAA, nAa, naa
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
SAA . . . pravdepodobnost, ze zygota genotypu AA prezije az do faze plodnosti, atd.nAA . . . pocet plodnych jedincu genotypu AA, nAA = SAApAAGt, atd.
nAA = SAAGtx2t , nAa = 2SAaGtxt(1− xt), naa = SaaGt(1− xt)
2
xt+1 =2nAA + nAa
2(nAA + nAa + naa)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
&%'$
-&%'$
-&%'$
-&%'$
faze
zygoty
plodna
faze
faze
gamet
faze
zygoty
cas t cas t+ 1xt xt+1
G
S
nAA, nAa, naa
Lokus s alelami A, axt . . . relativnı cetnost alely A v case t
Gt . . . pocet zygotpAA . . . relativnı cetnost genotypu AA, atd.
pAA = x2t , pAa = 2xt(1− xt), paa = (1− xt)
2
SAA . . . pravdepodobnost, ze zygota genotypu AA prezije az do faze plodnosti, atd.nAA . . . pocet plodnych jedincu genotypu AA, nAA = SAApAAGt, atd.
nAA = SAAGtx2t , nAa = 2SAaGtxt(1− xt), naa = SaaGt(1− xt)
2
xt+1 =2nAA + nAa
2(nAA + nAa + naa)= xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”
w =
{
1, alela je v genotypu prezıvajıcıho jedince
0, jinak
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2==(
SAAxt + SAa(1− xt))
xt +(
SAaxt + Saa(1− xt))
(1− xt)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2==(
SAAxt + SAa(1− xt))
xt +(
SAaxt + Saa(1− xt))
(1− xt)== wAxt + wa(1− xt)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2==(
SAAxt + SAa(1− xt))
xt +(
SAaxt + Saa(1− xt))
(1− xt)== wAxt + wa(1− xt)
wA . . . zdatnost alely A
wa . . . zdatnost alely a
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2==(
SAAxt + SAa(1− xt))
xt +(
SAaxt + Saa(1− xt))
(1− xt)== wAxt + wa(1− xt)
wA . . . zdatnost alely A
wa . . . zdatnost alely a
xt+1 = xt
wA
w
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
xt+1 = xt
SAAxt + SAa(1− xt)
SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)2
Fisherova-Haldaneova-Wrightova rovnice matematicke populacnı genetiky
w . . . nahodna velicina ,,zdatnost alely”w . . . strednı hodnota w
w = SAAx2t + 2SAaxt(1− xt) + Saa(1− xt)
2==(
SAAxt + SAa(1− xt))
xt +(
SAaxt + Saa(1− xt))
(1− xt)== wAxt + wa(1− xt)
wA . . . zdatnost alely A
wa . . . zdatnost alely a
xt+1 = xt
wA
w
∆xt = xt
(wA
w− 1)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
∆x = x(wA
w− 1)
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
∆x = x(wA
w− 1)
fA =wA
w. . . normalizovana relativnı zdatnost alely A
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
∆x = x(wA
w− 1)
fA =wA
w. . . normalizovana relativnı zdatnost alely A
∆x = x(fA − 1)
Replikatorova rovnice
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
∆x = x(wA
w− 1)
fA =wA
w. . . normalizovana relativnı zdatnost alely A
∆x = x(fA − 1)
Replikatorova rovnice
Rovnice odvozena ze selekcnıho systemu:
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
FHW rovnice
Matematika v biologii II – 14 / 39
∆x = x(wA
w− 1)
fA =wA
w. . . normalizovana relativnı zdatnost alely A
∆x = x(fA − 1)
Replikatorova rovnice
Rovnice odvozena ze selekcnıho systemu:
x′i = xi(
fi(x)− f(x))
, i = 1, 2, . . . , n
Replikatorova rovnice I
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice IObecne vlastnostireplikatorove rovniceRovnice s linearnımizdatnostmiTaylorova-Jonkerovaa Lotkovy-Volterrovyrovnice
Prıklad: n = 2VlastnostiTaylorovy-Jonkerovyrovnice
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 15 / 39
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
Sn ={
x ∈ Rn+ : 1Tx = 1
}
, S◦
n ={
x ∈ Rn+ : 1Tx = 1
}
, ∂Sn = SnrS◦
n
n-rozmerny simplex, resp. jeho vnitrek, resp. jeho hranice.
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
■ x(0) ∈ Sn ⇒ x(t) ∈ Sn pro vsechna t ≥ 0
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
■ x(0) ∈ Sn ⇒ x(t) ∈ Sn pro vsechna t ≥ 0
■ x(0) ∈ ∂Sn ⇒ x(t) ∈ ∂Sn pro vsechna t ≥ 0
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
■ x(0) ∈ Sn ⇒ x(t) ∈ Sn pro vsechna t ≥ 0
■ x(0) ∈ ∂Sn ⇒ x(t) ∈ ∂Sn pro vsechna t ≥ 0
■ x(0) ∈ S◦
n ⇒ x(t) ∈ S◦
n pro vsechna t ≥ 0
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
■ x(0) ∈ Sn ⇒ x(t) ∈ Sn pro vsechna t ≥ 0
■ x(0) ∈ ∂Sn ⇒ x(t) ∈ ∂Sn pro vsechna t ≥ 0
■ x(0) ∈ S◦
n ⇒ x(t) ∈ S◦
n pro vsechna t ≥ 0
■ Necht Ψ : Sn → R je spojita funkce. Polozme gi = fi +Ψ pro vsechnai ∈ {1, 2, . . . , n}. Pak x je resenım predchozı rovnice prave tehdy, kdyzje resenım rovnice
x′i = xi
gi(x)−n∑
j=1
xjgj(x)
, i = 1, 2, . . . , n.
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
Veta: Necht existuje bod x ∈ Sn a jeho okolı U tak, ze
n∑
i=1
xifi(x) > f(x) pro vsechny x ∈ Sn ∩ (U r {x}) .
Pak x je asymptoticky stabilnı rovnovazny bod rovnice.
Obecne vlastnosti replikatorove rovnice
Matematika v biologii II – 16 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
Veta: Necht existuje bod x ∈ Sn a jeho okolı U tak, ze
n∑
i=1
xifi(x) > f(x) pro vsechny x ∈ Sn ∩ (U r {x}) .
Pak x je asymptoticky stabilnı rovnovazny bod rovnice.
x . . . evolucne stabilnı stav.
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
x′i = xi
n∑
k=1
aikxk −n∑
j=1
n∑
k=1
xjajkxk
, i = 1, 2, . . . , n
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
x′i = xi
n∑
k=1
aikxk −n∑
j=1
n∑
k=1
xjajkxk
, i = 1, 2, . . . , n
Taylorova-Jonkerova rovnice
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
x′i = xi
n∑
k=1
aikxk −n∑
j=1
n∑
k=1
xjajkxk
, i = 1, 2, . . . , n
Taylorova-Jonkerova rovnice
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
x′i = xi
n∑
k=1
aikxk −n∑
j=1
n∑
k=1
xjajkxk
, i = 1, 2, . . . , n
Taylorova-Jonkerova rovnice
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
x′i = xi(ei − x)TAx, i = 1, 2, . . . , n
Rovnice s linearnımi zdatnostmi
Matematika v biologii II – 17 / 39
x′i = xi
fi(x)−n∑
j=1
xjfj(x)
, i = 1, 2, . . . , n
fi(x1, x2, . . . , xn) =n∑
k=1
aikxk
x′i = xi
n∑
k=1
aikxk −n∑
j=1
n∑
k=1
xjajkxk
, i = 1, 2, . . . , n
Taylorova-Jonkerova rovnice
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
x′i = xi(ei − x)TAx, i = 1, 2, . . . , n
x′ = x ◦(
(E− x1T)Ax)
Taylorova-Jonkerova a Lotkovy-Volterrovy rovnice
Matematika v biologii II – 18 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
Taylorova-Jonkerova a Lotkovy-Volterrovy rovnice
Matematika v biologii II – 18 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
Polozme bij = anj − aij , ri = ain − ann pro i, j = 1, 2, . . . , n− 1.Transformace nezavisle promenne (casu) a funkcı xi dane rovnostmi
τ =t∫
0
xn(s)ds, yj =xj
xn, j = 1, 2, . . . , n− 1
zobrazı trajektorie replikatorove rovnice s pocatecnı hodnotou ve vnitrkusimplexu S◦
n na trajektorie Lotkova-Volterrova systemu
dyjdτ
= yj
(
rj −
n−1∑
k=1
bjkyk
)
, j = 1, 2, . . . , n− 1
s pocatecnı hodnotou v kladnem orthantu Rn−1+ .
Taylorova-Jonkerova a Lotkovy-Volterrovy rovnice
Matematika v biologii II – 18 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
y′j = yj(
rj − (By)j)
, j = 1, 2, . . . , n− 1
Systemy jsou topologicky ekvivalentnı
Prıklad: n = 2
Matematika v biologii II – 19 / 39
Prıklad: n = 2
Matematika v biologii II – 19 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
Prıklad: n = 2
Matematika v biologii II – 19 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
odpovıdajıcı Lotkova-Volterrova rovnice je
dy
dτ= y
(
a12 − a22 − (a21 − a11)y)
Prıklad: n = 2
Matematika v biologii II – 19 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
odpovıdajıcı Lotkova-Volterrova rovnice je
dy
dτ= y
(
a12 − a22 − (a21 − a11)y)
To je (Verhulstova) logisticka rovnice.
Prıklad: n = 2
Matematika v biologii II – 19 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
odpovıdajıcı Lotkova-Volterrova rovnice je
dy
dτ= y
(
a12 − a22 − (a21 − a11)y)
To je (Verhulstova) logisticka rovnice.
Resenı s pocatecnı podmınkou y(0) = y0 > 0 je
y(τ ) =(a12 − a22)y0
(a21 − a11)y0 +(
a12 − a22 − (a21 − a11)y0)
e(a22−a12)τ
Vlastnosti Taylorovy-Jonkerovy rovnice
Matematika v biologii II – 20 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
Vlastnosti Taylorovy-Jonkerovy rovnice
Matematika v biologii II – 20 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
■ Sn, ∂Sn, S◦
n jsou pozitivne invariantnı mnoziny rovnice.
Vlastnosti Taylorovy-Jonkerovy rovnice
Matematika v biologii II – 20 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
■ Sn, ∂Sn, S◦
n jsou pozitivne invariantnı mnoziny rovnice.
■ Prictenı diagonalnı matice k matici A nebo prictenı konstantnıho vektoruke sloupci (radku) matice A nezmenı resenı rovnice.
Vlastnosti Taylorovy-Jonkerovy rovnice
Matematika v biologii II – 20 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
■ Sn, ∂Sn, S◦
n jsou pozitivne invariantnı mnoziny rovnice.
■ Prictenı diagonalnı matice k matici A nebo prictenı konstantnıho vektoruke sloupci (radku) matice A nezmenı resenı rovnice.
■ Evolucne stabilnı stav x ma vlastnost
xTAx > xTAx
pro vsechny x ∈ Sn ∩ (U r {x}); U je okolı x.
Hry
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Definice
Strategie
Partnerska hra
Symetricka hraMaticova hra areplikatorova rovnice
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 21 / 39
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
Hra dvou hracu v normalnım tvaru:ctverice G = (X,Y, u, v), kde X, Y jsou konecne mnoziny a u, v jsou funkceX × Y → R.
Mnoziny X, resp. Y . . .mnoziny strategiı prvnıho, resp. druheho, hrace.
Funkce u, resp. v. . . vyplatnı funkce prvnıho, resp. druheho, hrace.
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
PolozmeX = {1, 2, . . . , n} Y = {1, 2, . . . ,m}
aij = u(i, j) bji = v(i, j)
A =
a11 a12 . . . a1ma21 a22 . . . a2m...
.... . .
...an1 an2 . . . anm
, B =
b11 b12 . . . b1nb21 b22 . . . b2n...
.... . .
...bm1 bm2 . . . bmn
.
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
PolozmeX = {1, 2, . . . , n} Y = {1, 2, . . . ,m}
aij = u(i, j) bji = v(i, j)
A =
a11 a12 . . . a1ma21 a22 . . . a2m...
.... . .
...an1 an2 . . . anm
, B =
b11 b12 . . . b1nb21 b22 . . . b2n...
.... . .
...bm1 bm2 . . . bmn
.
S tımto oznacenım mame
u(i, j) = aij = eTi Aej , v(i, j) = bji = eTj Bei.
Matice A, B . . . vyplatnı matice.
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
G = (X,Y, u, v) = (A,B)
Hra muze byt reprezentovana tabulkou
hrac 2
1 2 . . . m
1b11
a11
b21a12
. . .bm1
a1m
hrac1 2
b12a21
b22a22
. . .bm2
a2m...
......
. . ....
nb1n
an1
b2nan2
. . .bmn
anm
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
Pravdepodobnostnı rozsırenı bimaticove hry G = (X,Y, u, v):
ctverice G∗ = (X∗, Y ∗, u∗, v∗);
X∗ = Sn, Y∗ = Sm,
u∗, v∗ jsou funkce X∗ × Y ∗ → R, definovane rovnostı
u∗(x,y) = xTAy, v∗(x,y) = yTBx.
X, Y . . . ryzı strategie
X∗, Y ∗ . . . smısene strategie
Definice
Matematika v biologii II – 22 / 39
Pravdepodobnostnı rozsırenı bimaticove hry G = (X,Y, u, v):
ctverice G∗ = (X∗, Y ∗, u∗, v∗);
X∗ = Sn, Y∗ = Sm,
u∗, v∗ jsou funkce X∗ × Y ∗ → R, definovane rovnostı
u∗(x,y) = xTAy, v∗(x,y) = yTBx.
X, Y . . . ryzı strategie
X∗, Y ∗ . . . smısene strategie
G∗ = (X∗, Y ∗, u∗, v∗) = (A,B)
Strategie
Matematika v biologii II – 23 / 39
x ∈ X∗ . . . nejlepsı odpoved na strategii y ∈ Y ∗:(∀x ∈ X∗) u∗(x,y) = xTAy ≥ xTAy = u∗(x,y)
y ∈ Y ∗ . . . nejlepsı odpoved na strategii x ∈ X∗:(∀y ∈ Y ∗) v∗(x, y) = yTBx ≥ yTBx = v∗(x,y).
Strategie
Matematika v biologii II – 23 / 39
x ∈ X∗ . . . nejlepsı odpoved na strategii y ∈ Y ∗:(∀x ∈ X∗) u∗(x,y) = xTAy ≥ xTAy = u∗(x,y)
y ∈ Y ∗ . . . nejlepsı odpoved na strategii x ∈ X∗:(∀y ∈ Y ∗) v∗(x, y) = yTBx ≥ yTBx = v∗(x,y).
(x, y) ∈ X∗ × Y ∗ . . . (Nashova) rovnovaha:
∀(x ∈ X∗)∀(y ∈ Y ∗) xTAy ≥ xTAy, yTBx ≥ yTBx
tj. x je nejlepsı odpovedı na y a soucasne y je nejlepsı odpovedı na x.
Partnerska hra
Matematika v biologii II – 24 / 39
G = (A,B), c ∈ R+
Partnerska hra
Matematika v biologii II – 24 / 39
G = (A,B), c ∈ R+
G se nazyva c-partnerska hra, pokud
(∃D,p, q) A = D+ 1qT, B = cDT + 1pT
tj. aij = dij + qj , bji = cdij + pi
Partnerska hra
Matematika v biologii II – 24 / 39
G = (A,B), c ∈ R+
G se nazyva c-partnerska hra, pokud
(∃D,p, q) A = D+ 1qT, B = cDT + 1pT
tj. aij = dij + qj , bji = cdij + pi
G se nazyva hra se stejnym zajmem (identical interest game), pokud
c = 1, p = o = q
tj. A = BT
Symetricka hra
Matematika v biologii II – 25 / 39
G = (A,B)
Symetricka hra
Matematika v biologii II – 25 / 39
G = (A,B)
G se nazyva symetricka hra, pokudA = B
tj. u(i, j) = v(j, i)
Symetricka hra
Matematika v biologii II – 25 / 39
G = (A,B)
G se nazyva symetricka hra (maticova hra), pokudA = B
tj. u(i, j) = v(j, i)
Symetricka hra
Matematika v biologii II – 25 / 39
G = (A,B)
G se nazyva symetricka hra (maticova hra), pokudA = B
tj. u(i, j) = v(j, i)
(x, y) ∈ X∗2 je rovnovaznou strategiı, pokud
(∀x,y ∈ X∗) xTAy ≥ xTAy, yTAx ≥ yTAx
Symetricka hra
Matematika v biologii II – 25 / 39
G = (A,B)
G se nazyva symetricka hra (maticova hra), pokudA = B
tj. u(i, j) = v(j, i)
(x, y) ∈ X∗2 je rovnovaznou strategiı, pokud
(∀x,y ∈ X∗) xTAy ≥ xTAy, yTAx ≥ yTAx
x ∈ X∗ je symetricka (Nashova) rovnovaha, pokud(x, x) je rovnovahou hry (A,A), tj.
(∀x ∈ X∗) xTAx ≥ xTAx
Maticova hra a replikatorova rovnice
Matematika v biologii II – 26 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
Maticova hra a replikatorova rovnice
Matematika v biologii II – 26 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
x – evolucne stabilnı stav rovnice⇓
x – nejlepsı odpoved na jakoukoliv strategii z jejıho okolı ve hre G = A
Maticova hra a replikatorova rovnice
Matematika v biologii II – 26 / 39
x′i = xi(
(Ax)i − xTAx)
, i = 1, 2, . . . , n
x – evolucne stabilnı stav rovnice⇓
x – nejlepsı odpoved na jakoukoliv strategii z jejıho okolı ve hre G = A
N . . . mnozina symetrickych Nashovych rovnovah maticove hry G = AE . . . mnozina stacionarnıch resenı rovniceS . . . mnozina stabilnıch stacionarnıch resenı rovnice
S ⊆ N ⊆ E
Replikatorova rovnice II
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice IIReplikatorovarovnice bimaticovehryJednoduchevlastnosti bimaticovereplikatorove rovnicePrıklad:n = m = 2Stacionarnı resenıreplikatorovychrovnic
Bipartitnı systemHamiltonovskysystem
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 27 / 39
Replikatorova rovnice bimaticove hry
Matematika v biologii II – 28 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Replikatorova rovnice bimaticove hry
Matematika v biologii II – 28 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
x′i =xi(ei − x)TAy, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj(ej − y)TBx, j = 1, 2, . . . ,m
Replikatorova rovnice bimaticove hry
Matematika v biologii II – 28 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
x′i =xi(ei − x)TAy, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj(ej − y)TBx, j = 1, 2, . . . ,m
(
x
y
)
′
=
(
x
y
)
◦
(
O (E− x1T)A(E− y1T)B O
)(
x
y
)
Replikatorova rovnice bimaticove hry
Matematika v biologii II – 28 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
x′i =xi(ei − x)TAy, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj(ej − y)TBx, j = 1, 2, . . . ,m
(
x
y
)
′
=
(
x
y
)
◦
(
O (E− x1T)A(E− y1T)B O
)(
x
y
)
(
x
y
)
′
=
(
x
y
)
◦
[
E−
(
1xT OO 1yT
)](
O AB O
)(
x
y
)
Jednoduche vlastnosti bimaticove replikatoroverovnice
Matematika v biologii II – 29 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Jednoduche vlastnosti bimaticove replikatoroverovnice
Matematika v biologii II – 29 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
■ Sn × Sm, ∂Sn × ∂Sm S◦
n × S◦
m jsou pozitivne invariantnı mnozinyrovnice
Jednoduche vlastnosti bimaticove replikatoroverovnice
Matematika v biologii II – 29 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
■ Sn × Sm, ∂Sn × ∂Sm S◦
n × S◦
m jsou pozitivne invariantnı mnozinyrovnice,
■ v dusledku toho muze byt (n+m)-dimensionalnı system redukovan na(n+m− 2)-dimensionalnı:
x′i = xi(ei − x)T(
Ay − a)
, i = 1, 2, . . . , n− 1,
y′j = yj(ej − y)T(
Bx− b)
, j = 1, 2, . . . ,m− 1.
kde aij = aij − aim − anj + anm, ai = anm − aim
bij = bij − bin − bmj + bmn, bj = bmn − bjn.
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
, B =
(
b11 b12b21 b22
)
.
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
, B =
(
b11 b12b21 b22
)
.
Redukovany system:
x′ = x(1− x)(α1y − α2)
y′ = y(1− y)(β1x− β2)
kde α1 = a11 − a12 − a21 + a22, α2 = a22 − a12,β1 = b11 − b12 − b21 + b22, β2 = b22 − b12
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
, B =
(
b11 b12b21 b22
)
.
Redukovany system:
x′ = x(1− x)(α1y − α2)
y′ = y(1− y)(β1x− β2)
kde α1 = a11 − a12 − a21 + a22, α2 = a22 − a12,β1 = b11 − b12 − b21 + b22, β2 = b22 − b12
Fazovy prostor: [0, 1]× [0, 1]
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
A =
(
a11 a12a21 a22
)
, B =
(
b11 b12b21 b22
)
.
Redukovany system:
x′ = x(1− x)(α1y − α2)
y′ = y(1− y)(β1x− β2)
kde α1 = a11 − a12 − a21 + a22, α2 = a22 − a12,β1 = b11 − b12 − b21 + b22, β2 = b22 − b12
Fazovy prostor: [0, 1]× [0, 1]
Stacionarnı resenı: (0, 0), (0, 1), (1, 0), (1, 1) odpovıdajı ryzım strategiım.
Pokud α1 6= 0, 0 <α2
α1< 1, β1 6= 0, 0 <
β2
β1< 1, pak vnitrnı stacionarnı resenı:
(
β2
β1,α2
α1
)
odpovıda smısenym strategiım.
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
Redukovany system:
x′ = x(1− x)(α1y − α2)
y′ = y(1− y)(β1x− β2)
Variacnı matice systemu:
J(0, 0) =
(
−α2 00 −β2
)
, J(0, 1) =
(
α1 − α2 00 β2
)
,
J(1, 0) =
(
α2 00 β1 − β2
)
, J(1, 1) =
(
α2 − α1 00 β2 − β1
)
,
Prıklad: n = m = 2
Matematika v biologii II – 30 / 39
Redukovany system:
x′ = x(1− x)(α1y − α2)
y′ = y(1− y)(β1x− β2)
Variacnı matice systemu:
J(0, 0) =
(
−α2 00 −β2
)
, J(0, 1) =
(
α1 − α2 00 β2
)
,
J(1, 0) =
(
α2 00 β1 − β2
)
, J(1, 1) =
(
α2 − α1 00 β2 − β1
)
,
J
(
β2
β1,α2
α1
)
=
0α1β2(β1 − β2)
β21
α2β1(α1 − α2)
α21
0
.
Stacionarnı resenı replikatorovych rovnic
Matematika v biologii II – 31 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
N . . . mnozina Nashovych rovnovah bimaticove hry G = (A,B)E . . . mnozina stacionarnıch resenı systemu
Stacionarnı resenı replikatorovych rovnic
Matematika v biologii II – 31 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
N . . . mnozina Nashovych rovnovah bimaticove hry G = (A,B)E . . . mnozina stacionarnıch resenı systemu
N ⊆ E
Stacionarnı resenı replikatorovych rovnic
Matematika v biologii II – 31 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
N . . . mnozina Nashovych rovnovah bimaticove hry G = (A,B)E . . . mnozina stacionarnıch resenı systemu
N ⊆ E
(S◦
n × S◦
m) ∩N = E ∩ (S◦
n × S◦
m)
Bipartitnı system
Matematika v biologii II – 32 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Bipartitnı system
Matematika v biologii II – 32 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Uvazujme system na mnozine S◦
n × S◦
m
Bipartitnı system
Matematika v biologii II – 32 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Uvazujme system na mnozine S◦
n × S◦
m
Transformaceaij = aij − anj , ai = aim − anm,
bji = bji − bmi, bj = bjn − bmn,ui = ln
xi
xn, vj = ln
yj
ym,
u′i=
m−1∑
k=1
aikevk + ai
1 +m−1∑
k=1
evk, i = 1, 2, . . . , n− 1,
v′j =
n−1∑
k=1
bjkeuk + bi
1 +n−1∑
k=1
euk
, j = 1, 2, . . . ,m− 1.
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 33 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Uvazujme system na mnozine S◦
n × S◦
m
Necht (A,B) je c-partnerska hra a (x, y) ∈ S◦
n × S◦
m je Nashova rovnovaha.
Pak funkce
H(x,y) = c
n∑
i=1
xi lnxi −m∑
j=1
yj ln yj
je invariantem systemu.
Hamiltonovsky system
Matematika v biologii II – 33 / 39
x′i =xi(
(Ay)i − xTAy)
, i = 1, 2, . . . , ny′j = yj
(
(Bx)j − yTBx)
, j = 1, 2, . . . ,m
Uvazujme system na mnozine S◦
n × S◦
m
Necht (A,B) je c-partnerska hra a (x, y) ∈ S◦
n × S◦
m je Nashova rovnovaha.
Substituce rij = aij − anj − aim + anm,
ui = lnxi
xn, vj = ln
yj
ym,
pro i = 1, 2, . . . , n− 1, j = 1, 2, . . . ,m− 1transformuje replikatorovy system na Hamiltonovsky:
(
u
v
)
′
=
(
O R−RT O
)(
∇uH
∇vH
)
Prıklady
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Jestrabi a holubice
Strategie parenı
Souboj pohlavı
Literatura
Matematika v biologii II – 34 / 39
Jestrabi a holubice
Matematika v biologii II – 35 / 39
Jestrab Holubice
Jestrab 12V − C V
Holubice 0 12V
V – hodnota zdrojeC – naklady na boj
Jestrabi a holubice
Matematika v biologii II – 35 / 39
Jestrab Holubice
Jestrab 12V − C V
Holubice 0 12V
V – hodnota zdrojeC – naklady na boj
Verhulstova logisticka rovnice ekvivalentna s touto replikatorovou:dy
dτ= y
(
12V − (C − 1
2V )y)
Jestrabi a holubice
Matematika v biologii II – 35 / 39
Jestrab Holubice
Jestrab 12V − C V
Holubice 0 12V
V – hodnota zdrojeC – naklady na boj
Verhulstova logisticka rovnice ekvivalentna s touto replikatorovou:dy
dτ= y
(
12V − (C − 1
2V )y)
C > 12V ⇒
(
x1(t)x2(t)
)
−→
(
V2C−V
2(C−V )2C−V
)
C ≤ 12V ⇒
(
x1(t)x2(t)
)
−→
(
10
)
Strategie parenı
Matematika v biologii II – 36 / 39
Jesterka Uta stansburniana
velke teritorium, nekolik samic 0 vyhrava prohrava
teritorium s jedinou samicı prohrava 0 vyhrava
zadne teritorium vyhrava prohrava 0
Strategie parenı
Matematika v biologii II – 36 / 39
Hra kamen-nuzky-papır
0 vyhrava prohrava
prohrava 0 vyhrava
vyhrava prohrava 0
Strategie parenı
Matematika v biologii II – 36 / 39
Kamen Nuzky Papır
Kamen 0 1 −1
Nuzky −1 0 1
Papır 1 −1 0
Replikatorova rovnice
Strategie parenı
Matematika v biologii II – 36 / 39
Kamen Nuzky Papır
Kamen 0 1 −1
Nuzky −1 0 1
Papır 1 −1 0
Replikatorova rovnice
d
dt
x
y
z
=
x
y
z
◦
1 0 00 1 00 0 1
−
x x x
y y y
z z z
0 1 −1−1 0 11 −1 0
x
y
z
=
=
x(y − z)y(z − x)z(x − y)
=
0 −1 11 0 −1−1 1 0
yz
xz
xy
=
0 −1 11 0 −1−1 1 0
∇xyz
Strategie parenı
Matematika v biologii II – 36 / 39
Kamen Nuzky Papır
Kamen 0 1 −1
Nuzky −1 0 1
Papır 1 −1 0
Replikatorova rovnice
d
dt
x
y
z
=
0 −1 11 0 −1−1 1 0
∇xyz
Hamiltonovsky system
Souboj pohlavı
Matematika v biologii II – 37 / 39
Strategie
samec verny zaletnık
samice zdrzenliva nevazana
V – hodnota potomka2C – rodicovska investicec – naklady na namluvy
Souboj pohlavı
Matematika v biologii II – 37 / 39
Strategie
samec verny zaletnık
samice zdrzenliva nevazana
V – hodnota potomka2C – rodicovska investicec – naklady na namluvy
samice
zdrzenliva nevazana
samec
vernyV − C − c
V − C − c
V − C
V − C
zaletnık0
0V − 2C
V
Souboj pohlavı
Matematika v biologii II – 37 / 39
Strategie
samec verny zaletnık
samice zdrzenliva nevazana
V – hodnota potomka2C – rodicovska investicec – naklady na namluvy
samice
zdrzenliva nevazana
samec
vernyV − C − c
V − C − c
V − C
V − C
zaletnık0
0V − 2C
V
Literatura
Uvod
Motivace: Fyzika
Ekologie
Genetika
Replikatorovarovnice I
Hry
Replikatorovarovnice II
Prıklady
Literatura
Matematika v biologii II – 38 / 39
Matematika v biologii II – 39 / 39
• Maynard Smith, J., Price, G.: The logic of animal conflict. Nature 246(1973) 15–18
• Maynard Smith, J.: Evolution and the Theory of Games. Cambridge Univ.Press: Cambridge, 1982
• Taylor, P. D., Jonker, L.: Evolutionary stable strategies and gamedynamics. Math. Biosci. 44 (1978) 145–156
• Dawkins, R.: The Selfish Gene. Oxford Univ. Press: Oxford, 1976 [Ceskypreklad: Sobecky gen. Mlada fronta: Praha, 1998]
• Schuster, P., Sigmund, K.: Coyness, philandering and stable strategies.Anim. Behavior 29 (1981) 186–192
• Hofbauer, J.: Evolutionary dynamics for bimatrix games: A Hamiltoniansystem? J. Math. Biol. 34 (1996) 675–688
• Hofbauer, J., Sigmund, K.: Evolutionary Games and PopulationDynamics. Cambridge Univ. Press: Cambridge, 2002