Měření velikosti gravitační síly

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Zjisti, jak velikou gravitační silou na tebe působí Země.

Pomůcky, které jsem použil/la: Siloměr, několik závaží (100 g)

Postup: Z druhé strany listu nakresli siloměr a popiš jeho jednotlivé části. Poté na siloměr zavěš první

závaží a změř, jak velkou gravitační silou na toto závaží působí Země. Zapiš do tabulky. Zavěš

k prvnímu závaží na siloměru druhé závaží a opět změř sílu. Zapiš znova do tabulky. Tento postup

opakuj do té doby, než budeš mít na siloměru zavěšená alespoň čtyři závaží. Pomocí tabulky

s naměřeními hodnotami narýsuj graf závislosti velikosti gravitační síly na hmotnosti tělesa.

Měření:

Počet závaží 1 2 3 4 5 6 7 8

Hmotnost m [g]

Hmotnost m [kg]

Síla Fg [N]

Prohlédni si tabulku s naměřenými hodnotami a graf. Poté odpověz na otázky:

1) Čím je větší hmotnost tělesa tím je gravitační síla, kterou působí Země na toto těleso, větší/menší.

2) Kolikrát je větší gravitační síla, než hmotnost tělesa v kilogramech?

3) Na základě odpovědi v úkolu číslo 2 vypočti, jak velikou gravitační silou na tebe působí Země, a

napiš odpověď do závěru.

Závěr:

Měření velikosti gravitační síly

Poznámky pro vyučující

S gravitační silou se žáci seznamují většinou již v 6. ročníku. Při laboratorní práci dojdou žáci

ke vztahu pro výpočet gravitační síly. Na siloměr zavěšují různý počet závaží, jejichž hmotnost znají, a

měří velikost síly. Na základě měření sestrojí graf a jednoduchou úvahou dojdou ke vztahu mezi

hmotností tělesa a gravitační silou, kterou na něho působí Země.

Magnetické pole

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Zjisti, jak působí magnetické pole v okolí magnetu na feromagnetické látky.

Pomůcky, které jsem použil/la: Tyčové a válcové magnety, podložka, papír, tužka a ocelové piliny

Postup a měření: 1) Vezmi 1 tyčový magnet a jeden kompas. Prověř, zda skutečně platí, že severní ručka kompasu se

přitahuje s jižním pólem magnetu a jižní ručka kompasu se přitahuje se severním pólem magnetu.

Do obrázku po měření zakresli ručky kompasů.

2) Jeden válcový magnet umísti pod podložku tak, aby byl jedním pólem směrem nahoru. Na podložku

dej papír tak, aby byl ve vodorovné rovině. Papír posyp stejnoměrně pilinami z magneticky měkké

oceli a nakresli z druhé strany laboratorního listu vzniklý obrazec.

3) Jeden tyčový magnet umísti pod podložku. Na podložku dej papír tak, aby byl ve vodorovné rovině.

Papír posyp stejnoměrně pilinami z magneticky měkké oceli a nakresli z druhé strany laboratorního

listu vzniklý obrazec.

Závěr: Po vypracování laboratorní práce se zamysli a zkus napsat do závěru, proč vznikly z ocelových

pilin obrazce, které jsi nakreslil/a. Můžeš k tomu použít doplňovačku:

Zmagnetované piliny se na papíru natočí svými póly k pólům magnetu tak, aby se

přitahovaly/odpuzovaly. Také navzájem se piliny uspořádají tak, že se co nejvíce k sobě přiblíží

souhlasnými/nesouhlasnými póly, aby se přitahovaly. Některé piliny se díky magnetické síle trochu

i přesunou. Tím vším se vytvoří řetězce pilin a na papíru se nám vykreslí obrazec.

Řetězce pilin nám zobrazují _______________ pole. V okolí pólu magnetu jsou řetězce nejhustší.

Z toho vyplývá, že v okolí pólu je magnetické pole nejsilnější/nejslabší. Tvar řetězců naznačuje,

v jakém směru působí magnetické pole v různých místech.

Indukční čáry jsou myšlené čáry, kterými znázorňujeme silové působení _______________ pole.

V okolí magnetu je nevidíme. Při pokusu tyto čáry představovaly řetězce z _______________.

Magnetické pole

Poznámky pro vyučující

Jedná se o velmi známou laboratorní práci, která je silně motivační, a vzbuzuje v žácích nadšení

pro fyzikální bádání. Žáci obdrží feromagnetické piliny, pomocí nichž zjišťují, jak „vypadá“

magnetické pole v okolí magnetu. Většinou se jedná o jednu z prvních laboratorních prací v 6. ročníku.

Žáci se na této práci teprve učí vypracovat protokol a získávají první manuální dovednosti při práci

s fyzikálními pomůckami, pracují s kompasem (určení severního a jižního pólu magnetu, určení směru

magnetických siločar), magnety a feromagnetickými pilinami (určení směru magnetických siločar,

vytvoření si představy o magnetickém poli). Při laboratorní práce si žáci vytvářejí abstraktní obraz

o magnetickém poli.

Řešení:

1)

2) Několik příkladů kreseb žáků:

3) Několik příkladů kreseb žáků:

Zmagnetované piliny se na papíru natočí svými póly k pólům magnetu tak, aby se přitahovaly.

Také navzájem se piliny uspořádají tak, že se co nejvíce k sobě přiblíží nesouhlasnými póly, aby se

přitahovaly. Některé piliny se díky magnetické síle trochu i přesunou. Tím vším se vytvoří řetězce pilin

a na papíru se nám vykreslí obrazec.

Řetězce pilin nám zobrazují magnetické pole. V okolí pólu magnetu jsou řetězce nejhustší. Z toho

vyplývá, že v okolí pólu je magnetické pole nejsilnější. Tvar řetězců naznačuje, v jakém směru působí

magnetické pole v různých místech.

Indukční čáry jsou myšlené čáry, kterými znázorňujeme silové působení magnetického pole. V okolí

magnetu je nevidíme. Při pokusu tyto čáry představovaly řetězce z pilin.

Měření tloušťky listu papíru

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř tloušťku listu papíru pomocí pravítka.

Pomůcky, které jsem použil/la: (Vypiš všechny pomůcky, které použiješ.)

Postup: (Navrhni, jak lze změřit tloušťku listu papíru pomocí pravítka, a zapiš postup měření.)

Měření:

1) Počet listů, které budu měřit: ______

2) První měření tloušťky všech listů l1 = ______ cm

Druhé měření tloušťky všech listů l2 = ______ cm

Třetí měření tloušťky všech listů l3 = ______ cm

Čtvrté měření tloušťky všech listů l4 = ______ cm

Páté měření tloušťky všech listů l5 = ______ cm

3) Součet: l1 + l2 + l3 + l4 + l5 = ______ cm

4) Průměr: l = ______ cm = ______ mm

pozn.: Na výpočet průměru použij kalkulačku, nezapomeň výsledek zaokrouhlit.

Závěr: (Do závěru napiš, jaké je tloušťka jednoho listu papíru.)

Měření tloušťky listu papíru

Poznámky pro vyučující

Laboratorní práce je zaměřená na rozvoj tvořivého myšlení, k procvičení měření vzdáleností pomocí

pravítka a výpočtu průměrné hodnoty. Žáci mají k změření tloušťky listu papíru pouze pravítko. Jejich

úkolem je vymyslet vhodnou metodu a měření provést pro přesnost několikrát. Před samotným

měřením je vhodné diskutovat s žáky, jakými metodami se dá tloušťka listu papíru měřit a vybrat

nejvhodnější. Pracovní list je připraven na metodu, při které se změří více listů a výsledek se poté

vydělí jejich počtem. Tato metoda je velmi přesná a žákům vychází takřka stejné výsledky.

Tato laboratorní práce nepatří mezi jednoduché. Mnozí žáci potřebují pomoc s úkolem. Pro rozvoj

tvořivosti a přenesení teoretických znalostí (aritmetický průměr) do praktického života je však vhodná.

Žáci se zároveň zdokonalují ve vypracování laboratorního protokolu, který můžeme považovat

v 6. ročníku za „vědeckou zprávu o výzkumu.“

Měření výšky patra a výšky budovy

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř výšku patra (budovy) pomocí pravítka.

Pomůcky, které jsem použil/la: (Vypiš všechny pomůcky, které použiješ.)

Postup: (Navrhni, jak lze změřit výšku patra pomocí pravítka.)

Měření:

1) Měření výšky jednoho schodu

první schod l1 = ______ cm

druhý schod l2 = ______ cm

třetí schod l3 = ______ cm

čtvrtý schod l4 = ______ cm

pátý schod l5 = ______ cm

2) Součet: l1 + l2 + l3 + l4 + l5 = ______ cm

3) Průměr: l = ______ cm

4) Výška jednoho schodu je ______ cm.

5) Počet schodu z jednoho patra do druhého je ______.

6) Výška patra je ______ cm = ______ m.

7) Počet pater ve škole je ______.

8) Výška školní budovy je ______ cm = ______ m.

pozn.: Při výpočtech můžeš použít kalkulačku, nezapomeň ale výsledek zaokrouhlit.

Závěr: (Do závěru napiš zjištěnou výšku patra a školní budovy.)

Měření výšky patra a výšky budovy

Poznámky pro vyučující

Laboratorní práce navazuje na předchozí laboratorní práci - Měření tloušťky listu papíru. Opět je

zaměřena na rozvoj tvořivosti. Žáci mají k změření výšky patra a budovy pouze pravítko a možnost jít

na schodiště. Jejich úkolem je vymyslet vhodnou metodu a měření provést pro přesnost několikrát.

Před samotným měřením je vhodné diskutovat s žáky, jakými metodami se dá výška patra změřit a

vybrat nejvhodnější. Pracovní list je připraven na metodu, při které se změří výška schodu a spočítá se

počet schodů z jednoho do druhého patra, popř. počet pater ve škole ke změření výšky budovy. Tato

metoda není příliš přesná a žákům vychází velmi rozdílné výsledky. Je dobré proto s žáky opět

diskutovat, proč v minulé laboratorní práci vyšly všem takřka stejné výsledky a v dnešní velmi

rozdílné.

Laboratorní práce opět nepatří k nejjednodušším. Mnozí žáci potřebují pomoc s úkolem.

Při této práci by také měli dospět k závěru, že výsledek měření je vždy s chybou, která může být

v leckterých případech velmi nezanedbatelná.

Měření obsahu povrchu krabičky

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř obsah povrchu krabičky.

Pomůcky, které jsem použil/la: (Vypiš všechny pomůcky, které použiješ.)

Postup: Krabičku lze považovat za kvádr, který má celkem _____ stěn, z nichž jsou vždy dvě stejné.

Nakresli na volné místo kvádr, který má hrany a, b, c.

Obsah povrchu první stěny se vypočte pomocí vzorce S1 = _____ · _____.

Počet stejných stěn kvádru o obsahu povrchu S1 je _____.

Obsah povrchu druhé stěny se vypočte pomocí vzorce S2 = _____ · _____.

Počet stejných stěn kvádru o obsahu povrchu S2 je _____.

Obsah povrchu třetí stěny se vypočte pomocí vzorce S3 = _____ · _____.

Počet stejných stěn kvádru o obsahu povrchu S3 je _____.

Celkový obsah povrchu kvádru je dán součtem obsahů povrchů jednotlivých stěn.

S = _____ · S1 + _____ · S2 + _____ · S3.

Pomocí pravítka změř pětkrát rozměry krabičky, vypočti jejich aritmetické průměry a poté obsah

krabičky. Do závěru napiš, jaký je zjištěný obsah povrchu krabičky.

Měření:

Číslo měření 1 2 3 4 5 Součet Průměr

Délka hrany a [cm]

Délka hrany b [cm]

Délka hrany c [cm]

1) Obsah povrchu první stěny S1 = _____ · _____

S1 = _____ cm2

2) Obsah povrchu druhé stěny S2 = _____ · _____

S2 = _____ cm2

3) Obsah povrchu třetí stěny S3 = _____ · _____

S3 = _____ cm2

4) Celkový obsah povrchu krabičky S = _____ · _____ + _____ · _____ + _____ · _____

S = __________ cm2 = __________ dm

2

Závěr:

Měření obsahu povrchu krabičky

Poznámky pro vyučující

Jedná se o velmi jasnou, ale pro žáky ne úplně jednoducho, laboratorní práci, při které je jejich úkolem

změřit rozměry krabičky, kterou lze považovat za kvádr, a následně pomocí vzorce pro výpočet obsahu

povrchu kvádru vypočítat obsah povrchu krabičky.

Měření obsahu povrchu ruky, dlaně a lidského těla

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř obsah povrchu své ruky, dlaně a svého těla.

Pomůcky, které jsem použil/la: (Vypiš všechny pomůcky, které použiješ.)

Postup: Na papír s čtvercovou sítí obkresli svoji ruku. Zjisti počet celých a počet „polovičních

čtverečků. Změř stranu jednoho čtverečku a vypočti jeho obsah. Poté vypočti obsah povrchu všech

celých a všech polovičních čtverečků ohraničených kresbou ruky a nakonec vypočti obsah povrchu

ruky. Stejně změř obsah povrchu dlaně (obkresli ruku bez prstů). Platí pravidlo, že obsah povrchu dlaně

je setina obsahu povrchu lidského těla. Na základě této poučky vypočti obsah povrchu těla, který napiš

do závěru.

Měření:

Délka strany jednoho čtverečku je _______ cm, obsah jednoho čtverečku je _______ cm2.

Měření obsahu povrchu ruky

1) Počet celých čtverečků ohraničených kresbou ruky je _______.

2) Počet polovičních čtverečků ohraničených kresbou ruky je ________.

3) Obsah celých čtverečků ohraničených kresbou ruky je ________ cm2.

4) Obsah polovičních čtverečků ohraničených kresbou ruky je ________ cm2.

5) Obsah povrchu ruky je ________ cm2 = ________ dm

2.

Měření obsahu povrchu dlaně

1) Počet celých čtverečků ohraničených kresbou dlaně je _______.

2) Počet polovičních čtverečků ohraničených kresbou dlaně je ________.

3) Obsah celých čtverečků ohraničených kresbou dlaně je ________ cm2.

4) Obsah polovičních čtverečků ohraničených kresbou dlaně je ________ cm2.

5) Obsah povrchu dlaně je ________ cm2 = ________ dm

2.

Měření obsahu povrchu těla

1) Obsah povrchu mého těla je ________ cm2 = ________ dm

2 = ________ m

2.

Závěr:

Měření obsahu povrchu ruky, dlaně a lidského těla

Poznámky pro vyučující

Laboratorní práce, při které si žáci změří obsah ruky, dlaně a svého těla. K práci je přiložen papír

s čtvercovou sítí. S žáky je třeba napřed probrat, jak pomocí této sítě změřit obsah určitého

nakresleného útvaru. Laboratorní práce je založena na metodě spočítání celých a „polovičních“

čtverečků ohraničených obkreslenou rukou nebo dlaní, zjištění obsahu jednoho čtverečku, pomocí

změření jeho strany, a následným výpočtem obsahu ruky a dlaně. Obsah lidského těla je stokrát větší,

než obsah dlaně, proto není problém pro žáky jednoduše zjistit z obsahu povrchu dlaně obsah povrchu

svého těla.

Měření objemu krabičky

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř objem krabičky.

Pomůcky, které jsem použil/la: (Vypiš všechny pomůcky, které použiješ.)

Postup: Krabičku lze považovat za kvádr. Nakresli na volné místo kvádr, který má hrany a, b, c.

Objem kvádru se vypočte pomocí vzorce V = _____ · _____ · _____.

Pomocí pravítka změř pětkrát rozměry kvádru, vypočti jejich aritmetické průměry a dále vypočti objem

krabičky. Do závěru napiš, jaký je zjištěný objem krabičky.

Měření:

Číslo měření 1 2 3 4 5 Součet Průměr

Délka hrany a [cm]

Délka hrany b [cm]

Délka hrany c [cm]

Objem krabičky V = _____ · _____ · _____

V = __________ cm2 = __________ dm

2

Závěr:

Měření objemu krabičky

Poznámky pro vyučující

Práce je obdobná laboratorní práci „měření obsahu povrchu krabičky.“ Úkolem žáků je změřit rozměry

krabičky, kterou lze považovat za kvádr, a následně pomocí vzorce pro výpočet objemu kvádru

vypočítat objem krabičky.

Měření hustoty tělesa

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Zjisti hustotu tělesa.

Pomůcky, které jsem použil/la: Těleso o neznámé hustotě, odměrný válec, váhy

Postup: Hustota tělesa se vypočte pomocí vzorce ρ = _____ : _____. Vymysli postup, jak zjistíš

u daného tělesa jeho hmotnost a objem s uvedenými pomůckami. Postup zapiš:

Měření:

1) Měření hmotnosti tělesa

Číslo měření 1 2 3 4 5 Součet Průměr

Hmotnost m [kg]

2) Měření objemu tělesa pomocí odměrného válce

Číslo měření 1 2 3 4 5

Objem vody V1 [ml]

Objem vody s

tělesem V2 [ml] Součet Průměr

Objem tělesa V [ml]

3) Výpočet hustoty tělesa

Hmotnost tělesa je ________ kg.

Objem tělesa je ________ ml = ________ l = ________ dm3 = ________ m

3.

Hustota tělesa ρ = _____ : _____.

Hustota tělesa je ________ kg/m3.

Závěr: (Do závěru napiš, jaká je výsledná hustota tělesa.)

Měření hustoty tělesa

Poznámky pro vyučující

Při této práci si žáci vyzkouší změřit hustotu tělesa známou metodou, při které nejprve změří hmotnost

tělesa na váhách a poté pomocí odměrného válce objem tělesa opět známou metodou ponořením tělesa

do vody v odměrném válci a zjištěním rozdílu původního a nového objemu.

Elektrické obvody – vodiče a izolanty

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Zjisti, které látky jsou za běžných podmínek při malém napětí vodiče a které jsou izolanty.

Pomůcky, které jsem použil/la: Zdroj napětí (plochá baterie apod.), vodiče, žárovka, spínač, měřené

látky

Postup: Vymysli, jak lze zjistit s danými pomůckami, zda určitá látka je izolant, nebo vodič. Napiš

poté postup, jak budeš provádět laboratorní práci a nakresli schéma obvodu, které budeš potřebovat

při měření. Rezistor můžeme v této práci považovat za měřenou látku. Před zapojením obvodu

do zdroje napětí nech obvod zkontrolovat vyučujícím. Do závěru poté napiš, které látky jsou

za běžných podmínek při malém napětí vodiče a které jsou izolanty.

Měření: U každé látky napiš, zda se jedná při malém napětí o izolant, nebo o vodič.

1) Měď

2) Olovo

3) Zinek

4) Uhlík

5) Plast

6) Voda s cukrem

7) Voda se solí

8) Ocet

Závěr:

Elektrické obvody – vodiče a izolanty

Poznámky pro vyučující

Laboratorní práce je motivační a zároveň má žáky vést k vytvoření si návyku správného postupu práce,

rozvíjí dovednosti při práci s fyzikálními pomůckami, přesnost provádění úkolů a správné pracovní

návyky (například čistota na pracovišti apod.). Laboratorní práce není těžká, ale časově náročná. Žáci si

zapojí obvod dle schématu a místo rezistoru zapojují jednotlivé látky. Zda je látka vodič či izolant

zjišťují pomocí žárovky, která při průchodu elektrického proud svítí. Důležité je podotknout že se jedná

o rozlišení látek na vodiče a izolanty za běžných podmínek a jen při nízkém napětí.

Měření napětí a proudu

Jméno: Třída:

Školní rok: Laboratorní práce číslo:

Úkol: Změř napětí galvanických článků a proud procházející obvodem.

Pomůcky, které jsem použil/la: Citron, vodiče, krokosvorky, papírový tácek pod citron, kovové

plíšky (měděné, olověné, zinkové a hliníkové), multimetr

Postup: Na základě fotografií sestroj galvanický článek, jehož napětí budeš měřit. Skládá se, jak je

vidět na fotografiích, z citronu, v kterém jsou umístěny dva různé plíšky. Tyto plíšky se nesmí

navzájem dotýkat. Vzhledem k tomu, že máš plíšků více, sestrojíš postupně různé galvanické články.

Do závěru poté napíšeš, u kterého sestrojeného galvanického článku jsi naměřil největší a u kterého

nejmenší napětí. U jednoho galvanického článku budeš měřit i proud, který bude procházet obvodem.

Nakresli schéma zapojení měření podle druhého obrázku. Poté multimetr připoj

ke galvanickému článku a nech zkontrolovat vyučujícím. Proveď měření.

Měření: U každého sestrojeného galvanického článku zapiš naměřené napětí. U galvanického článku

z mědi a zinku také napiš, jaký proud prochází obvodem.

1) Napětí:

Měď, zinek a citron U = ___ V Měď, hliník a citron U = ___ V Zinek, hliník a citron U = ___ V

Měď, olovo a citron U = ___ V Zinek, olovo a citron U = ___ V Olovo, hliník a citron U = ___ V

2) Proud:

Měď, zinek a citron - proud procházející obvodem I = _____ mA = _____ A

Závěr:

Měření napětí a proudu

Poznámky pro vyučující

Laboratorní práce je motivační a má žáky vést k vytvoření si návyku správného postupu, rozvíjí

dovednosti při práci s fyzikálními pomůckami, přesnost provádění úkolů a správné pracovní návyky

(například čistota na pracovišti apod.). Žáci si vytvoří několik galvanických článků z citronu a různých

kovových plíšků. Sestrojení článku je poměrně známá záležitost. Snad jen drobné upozornění, že plíšky

se nesmí v citronu dotýkat. Připojení multimetru ke článku pro měření napětí a proudu je také vcelku

známo a netřeba rozepisovat. Žáci při práci taky pochopí princip baterií, a naučí se používat měřicí

přístroje. Laboratorní práce je časově náročná. Naměřené hodnoty napětí závisí na citronu. Blíží se

k jednomu voltu.