Mendelova univerzita v Brn ě · 2016. 4. 25. · 2015/2016 Bc. ... pro spln ění všech...

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav základního zpracování dřeva

Návrh malometrážního objektu pro celoroční

užívání

Diplomová práce

Výkresové přílohy

2015/2016 Bc. Tomáš Bukatovič

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto práci „Návrh malometrážního objektu pro celoroční

užívání“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v

seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s §

47b zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu

s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon,

a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této

práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou

(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční

smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný

příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: ………………….

Tomáš Bukatovič

Poděkování

Děkuji, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D. za pomoc při vedení a usměrnění této

diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat rodině za korekce a speciálně bratrovi za

cenné rady.

Abstrakt

Autor: Tomáš Bukatovič

Název práce: Návrh malometrážního objektu pro celoroční užívání

Cílem této práce je vytvoření návrhu malometrážního objektu pro celoroční užívání.

Návrh je zpracován s přihlédnutím na limitaci stavebního zákona a norem. První část se

zabývá problematikou využití a umístění malometrážní stavby u nás a ve světě. Druhá

část je zaměřena na samotnou studii návrhu, která se zabývá stanovením minimálního

prostoru a dispozice na základě norem a příkladů již realizovaných staveb. Studie je

následně zpracována do průvodní dokumentace pro varianty, zvolené k širšímu

rozpracování. Součástí zpracování diplomové práce je tepelně technické posouzení

návrhu vnější obálky budov a orientační cena pro realizaci návrhů na základě cenových

ukazatelů. Ke konci práce jsou varianty srovnány a je poukázáno na slabé a silné

stránky návrhu.

Klí čová slova: malé domy, dřevostavba, vlivy na bydlení, varianty, provozní schéma,

dispozice, cenové ukazatele

Abstract

Author: Tomáš Bukatovič

Title: The design of a small house suitable for a year-round usage

The concept is created with limitations imposed by related laws and standards in

mind.The problem of an usage and a placement is discussed from both local

(Czech Republic) and a global perspective in the first part of the thesis.The second part

contains the study itself, which is concerned with specification of a minimal space and a

layout based on the standards and examples of existing buildings.The study is then

elaborated on into an accompanying documentation for few selected variants.Moreover

the thesis includes a thermal study of the design of a frame structure and an estimation

of an construction cost based on economic indicators.The last part of the thesis provides

a comparison of proposed design variants while pointing out it's strengths and

weaknesses.

Keywords: small houses, timber structures, impacts on housing options, operation

scheme, layout, price indicators

Obsah

1 ÚVOD ................................................................................................................................................................... 1

2 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................................... 2

3 METODIKA ......................................................................................................................................................... 3

4 DEFINICE MALOMETRÁŽNÍHO OBJEKTU PRO CELOROČNÍ UŽÍVÁNÍ ................................................. 4

1. Princip a užívání malometrážního objektu pro celoroční užívání /pro bydlení ............................................ 4

2. Umístění malé stavby .................................................................................................................................. 7

3. Současné vlivy a příklady užívání malých obytných staveb ........................................................................ 8

4. Současný vliv na základě ekonomických možností ..................................................................................... 8

5. Vliv podle kulturních zvyklostí ................................................................................................................... 9

6. Současný vliv společnosti někdy nazýván jako sociální hnutí ................................................................... 10

7. Současná situace u nás ............................................................................................................................... 13

8. Výhody malometrážního objektu pro celoroční užívání ............................................................................ 15

9. Nevýhody malometrážního objektu pro celoroční užívání ........................................................................ 16

5 ŘEŠENÍ VARIANT ............................................................................................................................................ 18

1. Stavební zákon a jeho limity...................................................................................................................... 18

2. Úvaha nad řešením variant ........................................................................................................................ 21

3. Výběr praktických příkladů realizací a návrhů .......................................................................................... 22

4. Výběr a definice variant ............................................................................................................................ 25

6 STUDIE NÁVRHU ............................................................................................................................................ 27

1. Stanovení provozního schématu ................................................................................................................ 27

2. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro jednotlivce ............................................................... 31

a. Dispoziční studie.............................................................................................................................. 33

b. Konstrukce ....................................................................................................................................... 34

c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce severní stěny .......................................... 36

a. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce jižní stěny .............................................. 38

b. Odhad ceny ...................................................................................................................................... 40

3. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro pár............................................................................ 42

a. Dispoziční studie.............................................................................................................................. 45

b. Konstrukce ....................................................................................................................................... 46

c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce severní stěny .......................................... 47

d. Odhad ceny ...................................................................................................................................... 49

4. Návrh koncepčních variant ........................................................................................................................ 50

a. Varianta pro jednotlivce ................................................................................................................... 51

b. Varianta pro pár ............................................................................................................................... 54

5. Porovnání variant....................................................................................................................................... 57

7 DISKUZE ........................................................................................................................................................... 58

8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 59

9 ZÁVĚR 2, PŘEKLAD .................................................................................... Chyba! Záložka není definována.

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................................... 61

1. Seznam použité literatury .......................................................................................................................... 61

2. Seznam internetových podkladů ................................................................................................................ 62

11 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 63

12 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 64

1

1 ÚVOD

Každý člověk má představy o svém bydlení. A většina lidí touží mít co nejvíc. Současné

trendy tedy vedou k neustálému zvětšování obytného komfortu, ale ne každý má

možnosti, převážně ekonomické, tento cíl naplnit. Nebo je to taky dáno životním stylem

některých lidí. A tak přirozeným vývojem vzniká protipól k zvětšování ploch a tím je

bydlení „minimalistické“, jehož majitelé z různých příčin nemůžou nebo nechtějí

zabírat tak cenný zdroj, jakým je půda. Touto problematikou se z vícerých hledisek

zabývá i tato diplomová práce.

2

2 CÍL PRÁCE

Cílem této diplomové práce je vypracovat projektovou dokumentaci pro realizaci

variant skromných malometrážních objektů pro celoroční užívání, popřípadě bydlení.

Návrh je třeba zpracovat s přihlédnutím na limitaci stavebního zákona a norem. První

část práce se bude zabývat problematikou využití a umístění stavby včetně nalezení

vhodných příkladů použití podobných objektů. Druhá část bude zaměřena na samotný

návrh a zpracování průvodní dokumentace všech variant zvolených k širšímu

rozpracování. Součástí projektové dokumentace bude tepelně technické posouzení a

výběr základních konstrukčních detailů pro dané varianty. V rámci diskuze bude uveden

orientační propočet na hrubou stavbu vybraných variant a posouzení ekonomické

výhodnosti.

3

3 METODIKA

V první části diplomové práce je třeba shromáždit informace k řešené

problematice převážně z literárních zdrojů. Na základě zjištěných informací bude

definován pojem malometrážního objektu pro účely diplomové práce a bude pro ukázku

vybráno několik vhodných příkladů. Před samotným návrhem je potřeba probrat limity

a normy, které odpovídají pro vybraný způsob užívání objektu. Jedná se hlavně o

stavební zákon a obytnou normu.

Pro praktickou část diplomové práce bude navrženo několik malometrážních

objektů. Řešené varianty budou navrženy dispozičně dle platných hygienických

předpisů a souvisejících norem. Varianty budou zvoleny podle vhodného využití stavby

pro splnění všech vybraných požadavků. Stavby nejsou navrhovány na konkrétní

pozemek, proto je třeba v rámci návrhu určit podmínky, za kterých bude možné stavbu

v rámci pozemku umístit. Hlavní konstrukce stavby budou posouzeny v soustavě

programů Stavební fyzika – Svoboda software na tepelnou techniku (1). Dále ve studii

bude zpracován odhad ceny výstavby, metodou cenových ukazatelů a obestavěného

prostoru.

Na základě návrhové studie daných variant bude vyhotovena projektová

dokumentace. Součástí diplomové práce bude dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o

dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., také průvodní a souhrnná

technická zpráva.

1 Zdroj: Kompletní řešení pro stavební fyziku - SVOBODA SOFTWARE [online]. 2.2015 Dostupné z: http://kcad.cz/cz/uvod/

4

4 DEFINICE MALOM ETRÁŽNÍHO OBJEKTU

PRO CELOROČNÍ UŽÍVÁNÍ

V rámci řešení a zpracovávání práce je třeba definovat „malometrážní stavbu pro

celoroční užívání“, pod pojmem se může skrývat velké množství malých staveb

rozličných druhů a provedení. Pro účely práce tak byla vybrána malometrážní stavba

určená pro bydlení s pevnými základy.

1. Princip a užívání malometrážního objektu pro celoroční

užívání /pro bydlení

Využití pro malé domy může být v našich podmínkách vcelku složité hlavně

z hlediska způsobu parcelování urbanistických celků. V době, kdy problém sídelní

kaše (1) začíná být vnímán veřejností, může být kategorie malých domů lehce odsouzena

ze stejného důvodu jako domy katalogové. Problémy jako nehospodárné využití

pozemku nebo porušení stylizace uličního celku nejsou předmětem samotné stavby, ale

problémem nedopracovaného nebo dokonce žádného návrhu od pověřené osoby

potřebného vzdělání a zkušeností. Pro pochopení problematiky malých staveb je

nutností nepřenášet předsudky o klasickém bydlení. Bydlení v malém může totiž

znamenat mnoho, ale rozhodně ne klasické bydlení.

Během práce bude mnohokrát zdůrazňováno, že bydlení v malém není pro

každého a stejně tak pokaždé není možné s ním počítat jako s definitivní variantou.

Význam bydlení se spolu s vývojem civilizace v různých místech světa rychle mění.

Například v sídlech už dávno není pravidlem, že v rámci domu se můžeme setkat

s několika generacemi rodiny. Podobné velké změny ve způsobu života vytváří malé

změny toho, jak je možno si představit ideální bydlení.

Důvod pro užívání malých staveb je individuální rozhodnutí na základě

různorodých vnějších vlivů. I tak mezi lidmi využívajících malé stavby je možné najít

několik skupin, na kterých lze popsat důvody k rozhodnutí bydlet v malém.

1 Zdroj termínu: Hlinička, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8.

5

Minimalisté. Asi první typ smýšlení lidí, který by nás mohl při malých domech

napadnout. Ironií je, že zde můžeme zařadit každého, kdo má zájem o vedení

jednoduššího života. Ať už se jedná o kumulaci co nejmenšího množství věcí v domech

nebo od způsobů oblékání až po co nejmenší produkci odpadu. Lidé, kteří se snaží o

danou organizaci věcí v životě, mnohdy upřednostní menší efektivně využitelný životní

prostor. (1)

Efekt prázdného hnízda. Děti vyrostly a opustily domov. S velkou životní změnou

přichází i velké změny na způsob bydlení. (1)

Před a důchodový věk. Pro nás asi nejrozšířenější využívání malých staveb v podobě

chat. Má-li stavba vyžadující podmínky, je přímo vybízející bydlet v klidu a v blízkosti

přírody. Mezi další výhody můžeme zařadit mnohonásobně menší finanční náročnost.

Sendvičová generace. „U nás se začíná rozrůstat takzvaná ‚sendvičová generace‘. Jde o

lidi, kteří jsou doslova obleženi rodinnými závazky. A musejí se - kromě jiných

povinností - starat nejen o děti, ale i starší rodiče nebo prarodiče. Na fenomén

upozornila společnost Gender Studies.“ (2)

Osobně bych rád poukázal, že rozhodně nejde o novou věc. Dříve byl tento

způsob života běžný, problém nastal se změnou fungováním rodiny, kdy tato generace

zůstala na pomezí se dvěma pečovatelskými závazky. (1)

Lidé samostatně bydlící vyžadující individuální asistenční péči. Každý se může

dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoct druhých a zároveň bude chtít pokračovat

bydlet ve vlastním bydlení. Můžeme se tak setkat u lidí, kteří nechtějí bydlet v součásti

jiné domácnosti a zároveň si mohou dovolit úroveň individuálního bydlení. V případě

výdajů za pečovatelskou péči není tak dlouhá doba návratnosti, aby si člověk nemohl

dovolit postavit malou stavbu. (1)

1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.) 2 Citace: (Jan Bumba, www.rozhlas.cz, 19. října 2012, Dostupné z: http://goo.gl/fMtgoh)

6

Rozšířené bydlení pro rodinu. Malé stavby mohou být dobrým způsobem jak vyřešit

zvláštní potřeby na bydlení v rámci rodiny. Dobrým příkladem mohou být prarodiče.

Jednodušší forma přístavby je malá stavba v rámci pozemku a je tak zachováno

individuální bydlení v rámci rodin. Můžeme se také setkat s poklidným způsobem

rozvodů, kde se manželé z finančních důvodů dělí o původní parcelu. (1)

Single způsob života. Ať už se jedná o vlastní rozhodnutí nebo situaci z rozvodu jsou

lidé, kteří jsou spokojeni se způsobem žít život samostatně. Tento způsob života tak má

mnohem jiné potřeby na prostor. Pohodlí z menší finanční náročnosti se tak jednodušeji

projeví v efektivnosti prostoru a vybavenosti domu/bytu. (1)

Novomanželé. Cenová dostupnost a snaha bydlet ve vlastním je hlavní motivátor pro

bydlení v malém. Při správném návrhu není ani výchova potomka problém a může

rodině ze začátku velice pomoci po finanční stránce. (1)

Kdokoliv další. Upřímně kdokoli v rámci života může upřednostnit žít skromnější život

i bez složitějšího důvodu. (1)

Jakmile je probrána ukázka lidí, kteří se mohou rozhodnout žít v malém, je

možné si ukázat příklady, jak malý dům využít.

Extra soukromý pokoj pro hosty. Vhodné pro hosty, které sice velice rádi uvidíte, ale

bydlení pospolu může být problematické. (1)

Startovací domy. Malá stavba může být velkou výhodou na začátcích bydlení, kdy

člověk nepotřebuje tolik prostoru jako třeba při výchově dětí. Současně může být malá

stavba navrhnuta tak, aby byla v pozdějších letech rozšiřitelná. (1)

Studentský dům. V rámci univerzitního města může být pronájem skupiny malých

domků velice populární. Majitel má šanci pronajímat jednoduše opravitelný dům, který

může mít velkou prodejní hodnotu. (1)

Rozšiřitelný pobytový prostor. Schází-li v rámci dispozice obývací pokoj, který by

sloužil jako rozšíření domu, je možné použít malou stavbu jako cenově efektivní

rozšíření domu. (1)

1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.)

7

Zdroj p říjmu skrze pronájem. Bydlíte-li v turisticky činném městě, je malá stavba

dobrým příjmem za pronájem pro turisty. Vždy vám dům může sloužit jako rozšíření

vašeho domu nebo jako dům pro hosty. (1)

Pracovna, dílna či jiné zázemí pro hobby činnost. V rámci zahrady může být použití

malé stavby dobré řešení prostoru pro odsazení stavby pro zájmovou činnost mimo

hlavní objekt. (1)

Rekreační objekt. Namísto popisu zde mohu poukázat na u nás velice populární chaty,

které jsou nejrozšířenějším druhem malé stavby umožňující dočasné/rekreační

bydlení. (1)

2. Umístění malé stavby

Jak už bylo zmíněno dříve, mohlo by se zdát, že umisťování malých domů ve

velké míře může zhoršit situaci v podobě satelitních městeček. Nelze než souhlasit.

Malé stavby pro bydlení jsou alternativní způsob využívající specifický způsob

provedení, tak i způsob života a zcela jistě i umístění v pozemku (2). Je-li postavena

malá stavba v rámci velkého pozemku do klasické zástavby, rozhodně nastane přesný

opak, jak by zacházení s prostředím mělo vypadat.

Při úvaze o malé stavbě jako jediném objektu na pozemku je největší výhodou

bezesporu velikost. Díky tomu je možné umisťovat domky do pozemků těžko

zastavitelných a to i v rámci městské zástavby (3). Dobrým příkladem použití může být

například terasovité členění svažitých pozemků, kdy v rámci terasy není problém malou

stavbu umístit. Malé domky jsou vhodné uvažovat jako dvojdomky. V případě řadové

zástavby zde ale ztrácí jednu z velkých předností, kterou je možnost nápaditějšího

propojení s pozemkem, kdy v rámci menšího prostředí není vytvořená klasická bariéra

mezi interiérem a exteriérem.

1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.) 2 Vhodný příklad, je práce Architekta Olli Enne. (https://goo.gl/azlnuG) 3 Vhodný příklad realizace, je projekt Architekta Olli Enne (http://yksiopuutarhassa.fi/)

8

Kromě umístění na pozemek jako solitér se nabízí možnost přiřadit domek

k stávající větší stavbě. Tento příklad se často objevuje v místě dvoru, kde se vytvoří

další stavba pro další nebo stávající generaci.

Během umisťování malé stavby je potřeba dbát na stejné požadavky na zastínění

a proslunění jako u klasické stavby.

3. Současné vlivy a příklady užívání malých obytných staveb

Pro pochopení okrajových případů, které se vyskytují ve světě a v malé míře u

nás, je třeba rozebrat několik příkladů. Jedná se o vlivy, které je možné najít za

rozhodnutím nebo potřebě bydlet v malém. Tyto tři příklady se nemusí vylučovat, ale

v rámci každého rozhodnutí nalezneme jeden převažující případ následně popsaných

vlivů.

4. Současný vliv na základě ekonomických možností

Jedná se o situace, kdy člověk nemá finanční prostředky na to, aby mohl obstarat

větší dům/byt. Zároveň je také přítomna ekonomická propast mezi třídami obyvatel.

Stavby jsou tak často prováděny bez důslednějšího plánování na okolí a materiálově

jsou složeny z finančně dostupných alternativ.

Extrémním příkladem malé stavby velice limitovanou ekonomickou situací jsou

chatrče v de-urbanizovaném prostředí zvané slumy (1). Provizorní drobné bydlení bez

hygienických možností a dosahu k pitné vodě. Existence slumů je ikonou chudoby v

rozvojových zemích. Na jednu stranu se jedná o pravdu, na druhou stranu to znamená

změnu v pokroku ekonomického vývoje společnosti (2).

1 Zdroj termínu: Suttles, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society. 2 Zdroj, Huchzermeyer, Marie a Aly KARAM. Informal settlements: a perpetual challenge?. Cape Town: UCT Press, 2006. ISBN 1919713948.

9

Slumy vznikají právě jako nekontrolovaná migrace obyvatel do měst za účelem

lepší obživy či v důsledku ztráty obživy ve vesnickém prostředí. Příkladem změny

vývoje rozvojových zemí je modernizace zemědělství, kde zaniká potřeba množství

obyvatel. Ti poté hledají obživu v rámci měst (1). Právě rychlý přechod je důsledkem

velkého množství lidí, kteří tak následně žijí bez základních hygienických podmínek ve

stísněném prostředí. Proces urbanizace přesunu desítek procent obyvatel je otázkou

několika desítek let a rozhodně mu nejde zabránit. Slumy v příměstských místech mizí

jen tehdy, budou-li si obyvatelé schopni vydělat na lepší životní úroveň a dokáže-li

město tuto úroveň poskytnout v adekvátním množství (2). Jediná pozitivní stránka je

vytvoření „komunitního pouta mezi obyvateli“ které v rámci města a jeho anonymitě

vymizelo.

5. Vliv podle kulturních zvyklostí

Velikost domů a bytů je dána vývojem v rámci kultury. Mnohdy domy byly

limitovány nedostatky přírodních zdrojů nebo horších podmínek pro uživení

obyvatelstva. S postupem času se mnohé kulturně zažité zvyklosti zachovaly i v rámci

bydlení.

Častým příkladem pro způsob života v malém prostoru je bezesporu Japonsko.

Je ale třeba si uvědomit, proč jsou Japonští obyvatelé zvyklí žít tak jak žijí. Moc často

zanedbaný rozdíl, na kterém je vidět hlavní příčina rozdílu vnímání nemovitosti, je

samotné rozdělení její ceny, celé tři čtvrtě ceny z domu je většinou pozemek (3). Totiž už

vlastní půda je vnímána jako komfortní záležitost. Území má Japonsko na množství

obyvatel a ambice nedostatek. Takový dům má po několika letech oproti pozemku

naprosto zanedbatelnou cenu. Pro Japonce je mnohem přirozenější dům zbourat a

postavit nový podle nových potřeb (4).

1 Zdroj, The Challenge of Slums: Global Report on Human Settlements (2003), United Nations Human Settlements Programme; ISBN 1844070379 2 Zdroj, Suttles, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society. 3 Zdroj, František novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z 4 Zdroj, František novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z

10

Obyvatelstvo se tak vlastně naučilo jít ruku v ruce s přírodními podmínkami. Ty

jsou poněkud nehostinné a započítá-li se neúprosné moře a velice časté zemětřesení,

není divu, že se Japonsko naučilo žít ve stavebnictví velice spotřební život. V historii je

k tomu možné přidat čirý pohyb obyvatel, neustálé konflikty, dobré zdroje

konstrukčního dřeva a jsou zmíněné hlavní důvody, proč klasické stavby nemají

dlouhého trvání.

Pro obyvatele bylo přirozenější se naučit žít v malém prostoru, protože jeho

výstavba byla mnohem jednodušší a nebyl problém jej obnovit. Více než materiální

potřeby měli obyvatelé větší potřebu duševní.

Na japonském ostrově je tak ve světě poprvé vidět, co způsobí rychlá výstavba

domů a bytů v rámci populace. Během vzniku velkých měst se jednoduše zpřetrhala

pouta mezi lidmi. Finálním důsledkem, který je možný na Japonsku momentálně vidět

je stárnoucí populace bez mladých lidí schopných zakládat rodiny. Situace tak nastala

ve chvíli převzetí západního modelu starání se o rodinu. Mladí lidé nejsou schopni

pokrýt nároky a je pro ně jednodušší prostý život (1).

Klasická garsonka v Japonsku má rozlohu okolo 20 m2, přitom byty pro

klasickou rodinu mají v průměru 60 m2. Jak už bylo řečeno, cena bytu vůči pozemku je

zanedbatelná (2). Každý metr plochy domu navíc tak stojí rodinu v přepočtu velké

finance.

6. Současný vliv společnosti někdy nazýván jako sociální hnutí

Zde se jedná o masivní změnu vyvolanou nevyváženými podmínkami v rámci

společnosti. Stejně jako každé jiné sociální hnutí, i změna o bydlení, je hlavně otázkou

čemu předchází a čeho chce dosáhnout.

Nejznámějším aktuálním příkladem vyhledávání malých staveb za účelem

nevyhovujících podmínek v rámci společnosti je trend jménem „The tiny life“

v USA (3). Mnohdy se s jejich projekty objevují pod pojmem „Tiny houses“, ten se

v posledních letech začíná pohybovat i v rámci světa, kde malé stavby byly spíše

vzácností nežli stavební směr.

1 Zdroj, Ondřej Hýbl. ceskapozice.lidovky.cz. . [online]. 16.5.2013 Dostupné z: http://goo.gl/5OVxaq 2 Zdroj, František Novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z 3 Zdroj termínu: The Tiny Life. Dostupné z: http://thetinylife.com/

11

Hnutí je výsledkem neustále se zvětšující hmoty domů a s tím i zvětšování

potřebných pořizovacích nákladu a potřeb na údržbu. Pouze během posledních padesáti

let narostla plocha průměrného amerického domu z 165 m2 na 250 m2 (1). Prvním

veřejným projevem po potřebě menších domů byla v roce 1987 kniha „Tiny houses“,

kterou napsal Lester Walker. Jeho vizi menších staveb následovalo stále více lidí, kteří

si začali všímat narůstajících nákladů na stavbu bez smyslu využití. Od roku 2000 se

hnutí stalo veřejně uznávané a problematika se od té doby běžně řeší v médích a ve

společnosti (2). V letech 2007-2008 v rámci finanční krize se o nenáročné bydlení začalo

zajímat větší množství obyvatel pod vlivem ekonomické tísně. Jednalo se tak o

nepřirozený nárůst zájemců. Mnozí využili malého bydlení pouze v rámci krize jako

přechodnou možnost (3).

V rámci „Tiny houses“ se stavby rozdělují do staveb nad 1000 stop čtverečních

(93 m2), pro zajímavost tato kategorie odpovídá kompaktní výstavbě u nás, poté střední

malé stavby od 1000 do 400 stop čtverečních (93 m2-37 m2) a malé stavby pod 400 stop

čtverečních. Dále je také speciální kategorie pojízdných domů, ty se pohybují ve dvou

variantách, pod 200 a 100 stop čtverečních (4).

„Tiny houses“ před veřejností prezentuje řadu výhod, proč se pro malý dům

rozhodnout. Odpůrci naopak poukazují na množství podstatných nevýhod.

Hlavním problémem, který se v souvislosti s malými domy na státní úrovni

zmiňuje, je i jeden z hlavních pozitiv pro majitele. Jedná se o obcházení daní, kdy daň

na nemovitost v USA se spočítává na základě hodnoty majetku (5). Protože malé domy

mají minimální výkupní hodnotu, je i následná daň velmi nízká. Je tak velice

pravděpodobné, že při rozšiřujícím se trendu malých domů bude vytvořen nový druh

daně právě pro jejich zdanění.

1 Zdroj: United States Census Bureau. http://www.census.gov. [online]. 2010 Dostupné z: https://goo.gl/68lJji 2 Zdroj: Michael Holtby. The Tiny House Revolution: A Guide to Living Large in Small Spaces. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2013. ISBN-10: 148485490X 3 Zdroj: Kimberley Mok. Treehugger. http://www.treehugger.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/Q4EIvV 4 Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X. 5 Chris Seabury. Investopedia. http://www.investopedia.com. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/qXzegL

12

K problému malé výkupní hodnoty nemovitosti se váže problém hypoték, kdy

není možné ručit právě malým domem, protože pro banky nemá naprosto žádnou

hodnotu. Okolo roku 2010 se ukázalo, že lidé, kteří kvůli finanční krizi začali bydlet v

malých domech a následně se plánují stěhovat do větších domů, mají problém

nemovitosti prodat. Díky tomu vzniklo nárazově větší množství nemovitostí, o které i

přes nízkou cenu nemá nikdo zájem (1). Problém výkupní hodnoty totiž spočívá v tom,

že dům se většinou maximálně přizpůsobuje potřebám obyvatele a velká část financí je

uspořena v rámci stavby se svépomocí. Při následném prodeji tak cena stoupne za

hranici exkluzivity a dům tak ztrácí své hlavní pořizovací výhody.

Zajímavým problémem je příklad „kočovných“ domů. Amerika dává větší

možnosti pro pohyb obyvatel ať už v rámci pracovních podmínek či cestování dle

podmínek podnebí. Výsledkem toho je mnohdy vytvoření „dočasných“ urbanistických

center, kde se pojízdné stavby zdržují (2). Tyto městské segmenty jsou širší veřejností

vnímány špatně hlavně z důvodu na první pohled chaotického uspořádání a vnímání

pojízdného domu jako něco méněcenného.

Na druhou stranu má „Tiny houses“ množství výhod. Hlavním pozitivem je

rozhodně fakt, že přání bydlet v malém, je výsledek nadměrného růstu plochy domů a s

tím i zvýšení nákladů. Upozorňování a zájem bydlet alternativním způsobem tak vytváří

tlak na zpomalení, popřípadě otočení tohoto trendu. Jedná se vlastně o přirozený vývoj a

velice pochopitelnou potřebu změny bez vytvoření vnějšího zásahu.

1 Zdroj: Kimberley Mok. Treehugger. http://www.treehugger.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/Q4EIvV 2 Zdroj: The Tiny House Community. http://tinyhousecommunity.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/RtaYXB

13

Mezi zajímavé výhody pak nadále patří porovnání mezi uživateli malých domů a

domů klasických. Stránka thetinylife.com uvádí, že 68 % obyvatel není vázáno

hypotékou oproti 29 % u vlastníků klasických domů (1). Jak bylo dříve zmíněno, není

jednoduché hypotéku na malý dům vůbec získat. Zajímavé je srovnání ceny, ta dosahuje

u malého domu 1/10 průměrné ceny klasického domu, která je 272 000 USD (2).

Demografie uživatelů malých domů poukazuje na fakt že 2/5 obyvatel jsou lidé nad 50

let (3). Někteří tak snižují náklady na důchodový popřípadě před důchodový věk. Dále

také poukazují, že obyvatelé malých domů mají v porovnání s obyvateli klasického

bydlení dvakrát víc univerzitní titul vzdělání. Snaží se poukázat na časté odsouzení

opozice, že takto bydlí lidé ekonomicky a intelektuálně negramotní (4).

Tak je možné pozorovat pozitivně se vyvíjející myšlení měst k novým druhům

výstaveb, jako je sdílení pozemku nebo vytvoření komunitního prostoru pro bydlení

z drobných staveb. Již několik měst se vyhlásilo za „Tiny house friendly“ a zdůraznilo

podporu hybridní výstavbě (5). Protože se ale zvýšil výskyt i mobilních domů, mnohá

města reagují na následný nápor nařízením o nutnosti pevných základů pro malé

stavby (6).

7. Současná situace u nás

Na našem území během posledních 70 let došlo k několika radikálním změnám,

které ovlivnily náš pohled na bydlení hned několikrát v krátkém čase. První drastickou

změnou byla zničená Evropa po druhé světové válce. Následoval uzavřený režim a

nástup panelákové kultury. Změna proběhla příliš rychle, mnozí lidé na tento způsob

bydlení prostě nebyli připravení. S pádem uzavřeného režimu se rozšířily možnosti a

vznikla šance utéct do rodinných domů. Dostali jsme prostor stavět cokoli chceme a

téměř kdekoli. Výstavba se řídí mnohem častěji vlivem developerů nežli architektů.

Výsledkem jsou betonové ploty v rámci solitérů, kde neznáte vlastního souseda.

Schovávání v bytě za žaluziemi, protože máte pocit, že by vás někdo mohl vidět, se

následně stává běžným vzorcem chování.

1 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 2 Zdroj: United States Census Bureau. http://www.census.gov. [online]. 2010 Dostupné z: https://goo.gl/hSDFVC 3 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 4 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 5 Zdroj: The Tiny House Community. http://tinyhousecommunity.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/RtaYXB 6 Zdroj: Erin Doman. Compact Appliance. http://learn.compactappliance.com. [online]. 15.1.2016. Dostupné z: http://goo.gl/yDTPRv

14

Změna ale nastává s dalšími generacemi a situace se uklidňuje. Začínají stavět

lidé, kteří začínají vnímat bydlení více než jako společenskou prestiž. A výstřelky jako

podnikatelské baroko je jim cizí. V rámci vývoje je vidět i větší procentuální množství

zapojení urbanistů a architektů do výstavby a lidé odstupují od nadměrných rodinných

domů.

Příklad vývoje u nás je vidět v porovnání pomyslného kolísání plochy domů

proti výstavbě domů v USA. Zatímco v zahraničí dosahují plochy domů kritických

hodnot a vytváří se společenské tlaky na nesmyslnost těchto ploch, u nás je mmožné

sledovat za posledních 20 let situaci, kdy domy ve výstavbě mají tendenci snižovat

plochu. V letech 1990 byly průměrné plochy rodinných domů 200-300 m2 a už v roce

2000 dosahovaly polovičních hodnot 150 m2. Dnes je průměrem 80-100 m2 (1).

Důvodem je požadavek obyvatelstva po levnějším bydlení a zároveň se výstavba

rodinných domů stala dostupnější. Zatímco v 90. letech byly velké domy ukázkou

úspěšného člověka a byl tak kladen sociální nárok po vzoru západních zemí na ploše

nešetřit (2).

Kromě klasického bydlení je u nás rozšířená kultura rekreačního bydlení

v podobě chat a chalup. Česky fenomén hlavně 20. století, kdy na víkend vyjíždějí

kolony aut směrem do míst, která ve dnech pracovního klidu ožívají neobvyklým

pracovním hlukem - důkaz, že sem lidé nejedou jen za zdravým vzduchem, ale i za

pohybem, prací venku i uvnitř.

(Koubek, Miroslav. Údržba chaty a chalupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Profi &

hobby. ISBN 978-80-247-3194-0.)

1 Zdroj: Český statistický úřad. https://www.czso.cz: Analýza bytové výstavby v územích České republiky – 1997 až 2009. [online]. 2011 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: https://goo.gl/tRzA3v 2 Zdroj: Petr Zámečník. Hypoindex. http://www.hypoindex.cz. [online]. 02.09.2013. Dostupné z: http://goo.gl/qO8qg0

15

8. Výhody malometrážního objektu pro celoroční užívání

V rámci výhod a nevýhod můžeme nalézt spoustu situací, které se dají přiřadit

na porovnání bytů a rodinných domů nebo života na vesnici a života ve městě. Těmto

zavádějícím porovnáním se vyhneme a zaměříme se pouze na výhody, které platí pro

malometrážní stavby.

Mezi hlavní výhody a lákadla na způsob bydlení v malém je nižší pořizovací

cena. Díky ní je možné takový dům pořídit s menší hypotékou a následně se tak

mnohem méně zadlužit.

Investice do domu samotnou výstavbou nekončí, kromě pořizovací částky je

třeba počítat s výdaji na údržbu a přiznejme si, nejedná se o nejmenší výdaje. V rámci

malého domu je i cena údržby řádově nižší. Navíc v rámci malého domu je mnohem

jednodušší podchytit technické problémy dříve než se vymknou z rukou (1).

Ekologie je poslední dobou módním trendem a výstavba malého domu má

z tohoto hlediska hned několik zastoupení. V první řadě výstavba malého domu má

podstatně menší uhlíkovou stopu oproti bytové a výstavbě klasických rodinných domů.

Zde je ale potřeba upozornit, že jak moc je v rámci výstavby uhlíková stopa je otázkou

hlavně materiálů (2). Když během výstavby použijeme i konstrukční systémy

dřevostaveb, dostáváme se do situace, kdy je možné provést stavbu svépomocí bez

využití těžké techniky (která ani nemusí mít na malý pozemek přístup). Pro malou

stavbu je důležitá otázka trvanlivosti. Největší hodnotu zde má totiž stále půda, ta

zůstává stavbou neznehodnocenou. Odstranit tak malou stavbu je velice jednoduché a

v případě správného návrhu je možné velké množství materiálu recyklovat nebo použít

celou stavbu na jiném pozemku. Mnozí lidé, kteří se rozhodnou v malých stavbách

bydlet, chápou smyšlení existence na světě trochu jinak. V tak obrovském množství lidí

nejde o to po sobě co nejvíc zanechat (kromě dětí), ale o to aby po vás zůstalo co

nejméně zátěže.

1 Zdroj: Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 2 Zdroj: Veronika Křístková. Nalezeno. http://www.nazeleno.cz. [online]. 17.04.2013. Dostupné z: http://goo.gl/qO8qg0

16

Mezi další výhody jsou lepší podmínky při umisťování. Stavba je značně menší

než klasická rodinná výstavba a tak umožňuje využít pozemků, které jsou jinak

odsouzeny k nevyužitelnosti. Z hlediska umístění je možné vést pozemky na základě

sousedské integrace, kdy v rámci komunity je vytvořen společný prostor v rámci

malých pozemků obsahující malé stavby (1).

S uvedením další výhody může množství lidí nesouhlasit, proto je pohled na

následující situaci uveden i mezi nevýhodami. Jedná se o způsob sžití lidí na malém

prostoru. Osobně vidím jako nutnost komunikace a sžití s nejen rodinou jako značnou

výhodu, která v naší společnosti chybí. Žijeme v době, kdy bytové celky jsou vytvářeny

za účelem prodeje a ne za účelem bydlení. Nastávají tak situace, kdy pospolu bydlí lidé,

kteří se neznají a způsobem vytvoření bytů ani nemají potřebu se znát. Často slyšíme, že

předmětem sousedských sporů jsou právě ploty, tedy objekt, který slouží k tomu, aby

každý měl své soukromí. V první řadě je třeba si uvědomit, že soukromí je pocitová

záležitost a čím víc ho máme, tím víc nám chybí. Kdyby sousedé nebyli děleni ploty,

jsou nuceni spolu jednat a je to právě tento nedostatek komunikace s okolím, které činí

sídliště chorobným a anonymním světem. Proto považuji nutnost malého prostoru pro

rodinu přínosem, vyhneme se tak situacím že lidé s v rámci domu za celý den nepotkají

a rodina tak následně nefunguje.

9. Nevýhody malometrážního objektu pro celoroční užívání

Drtivá většina výhod může být z druhého pohledu také považována za

nevýhody. Jak bylo upozorňováno dříve, je potřeba si uvědomit, že bydlení v malém je

otázkou preferencí.

Malý prostor přímo limituje množství lidí, kteří v objektu mohou pospolu žít.

Netřeba ani zdůrazňovat, jaké problémy v rámci vzájemného chování si jako lidé

představujeme, jsme-li vystaveni lidem, které nemusíme.

Bydlení v malém vyžaduje dávku skromnosti a organizačních schopností, stejně

jako neustálou aktivitu o spravování prostoru. Malá stavba tak rozhodně není pro lidi,

kterým vyhovuje nechat úklid až na konec týdne.

1 Příkladem mohou být malé vesnice: Zdroj: Tiny House Talk. http://tinyhousetalk.com. [online]. 11.08.2014. Dostupné z: http://goo.gl/pWxH1q

17

V případě zranění nebo nemoci se můžeme dostat do situací, kde tato nepříjemná

událost dokáže kompletně rozhodit chod domu.

Za nevýhodu lze jednoduše považovat i mínění veřejnosti. Ne každému může

být příjemné, že rozhodnutí žít v malém sebou nese i pragmatické pohledy ostatních.

Malou stavbu nelze považovat za návratovou investici. V době kdy nejlepší

investice se zdá nákup nemovitosti, nelze počítat, že by vám na pozemku vystavěná

malá stavba mohla časem pozemek zvýhodnit. Právě naopak. Díky tomu, že malou

stavbu lze stavět hlavně pouze na míru, je malá šance, že by o ni měl někdo zájem.

V rámci malé stavby budete mít problém na malou stavbu dostat hypotéku,

protože stavbu vám banka v mnoha případech odmítne vzít do ručení a jste odsouzeni

pouze na hodnotu pozemku.

Jak už bylo řečeno ve výhodách, potencionální nevýhodou je sžití rodiny

v malém prostoru. Jedná se především o situace v rámci výchovy dětí nebo prolínání se

starší generací. Otázka velikosti bydlení je tak kritická v závislosti na vzájemných

vztazích v rámci rodiny nebo spolubydlících.

18

5 ŘEŠENÍ VARIANT

Výběr variačního řešení bude omezeno na stavbu trvalého charakteru plnící

funkci pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, splňující aktuální novelu stavebního zákona

a obytnou normu. V rámci variant bude použito různých konstrukčních systémů za

účelem vzájemného porovnání.

1. Stavební zákon a jeho limity

Jak už bylo řečeno, práce je vybrána jako návrh malometrážního objektu pro

celoroční využívání. Vhodné pro bydlení je zařazení stavby do kategorie umožňující

trvaný pobyt.

Trvalý pobyt slovy zákona:

Předpis č. 133/2000 Sb. - Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

Hlava II

Trvalý pobyt občanů

§ 10

(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice,

která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu

adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace,

adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt

nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který

je podle zvláštního právního předpisu ( vyhl. č. 326/2000 Sb.) označen číslem popisným

nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování

nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem

může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny.

V rámci stavebního zákon tato stavba spadá do podmínek ohlášení stavby pro

bydlení do 150 m2. Problém u takto malých staveb může docházet v zájmu postavit

malou stavbu bez ohlášení. Důvody proč tak lidé činí, jsou různé. Může jít o předem

zamyšlené stavby na černo s přesvědčením, že malou stavbu nikdo řešit nebude, nebo

tak činí v přesvědčení, že jednají bez rozporu se zákonem. V prvním případě je malá

19

stavba opravdu často ponechána bez povšimnutí, horší situace ale může nastat pro

člověka, který stavbu staví za předpokladu ekonomické úspory a následně je donucen

stavbu zbourat. Důvod pro takovou stavbu je v první řadě neznalosti zákona nebo jeho

špatné vyložení. V roce 2013 došlo k novele stavebního zákona, která rozšířila možnost

stavět přidružené stavby bez ohlášení. Tento zákon byl během měsíců několikrát špatně

vyložen v rámci veřejné internetové komunikace a širší veřejnost pojala dojmu, že je

možné vystavět si bydlení pod 25 m2 bez ohlášení. Je ale naprosto pochopitelné, že se

tak stalo. Stavební zákon může být pro člověka neznalého jeho struktuře značně

nepřehledný a proto je jasné, že člověk nehledá v samotném stavebním zákonu, ale

v jeho výkladech, které neručí za jeho správné vyznění, navíc pokud je výklad bez

širšího kontextu, šíří se dezinformace jednoduše dál. A šířit se nepřestane, dokud

problém z konkrétní neznalosti nenaroste širšího mínění. K tomu ale nedojde, protože se

situace dotýká pouze zlomku populace, která má tendence bydlet levněji. Situace ale

zašla tak daleko, že můžeme najít opensource projekty vyměňované mezi lidmi, které si

mohou jednoduše postavit v nevědomosti bez povolení. K dezinformaci přispívá fakt, že

můžeme najít i projekty od firem, které by měli potencionálně spadat do skupiny staveb

nevyžadující ohlášení (1).

Je vhodné se podívat, co přesně vede k nepochopení stavebního zákona. Jedná se

o citace následující části bez širšího kontextu a vysvětlení.

Stavební zákon

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Část čtvrtá

Stavební řád

Hlava III: Nástroje územního plánování

Díl 4: Územní rozhodnutí

§ 79 Rozhodnutí o umístění stavby

1 Příkladem je projekt: Easy Homes. http://easyhomes.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/vF39JI

20

(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje

navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro

zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro

ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou

infrastrukturu.

(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

O) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,

podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, je

umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,

plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně

50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

V rámci § 79 tak není výslovně zakázáno stavby do 25 m2 stavět bez ohlášení,

tato část je tak proto často citována jako část zákonu umožňující stavět stavby pro

bydlení do 25 m2 bez nutnosti ohlášení. Tato skutečnost je ale objasněna až v § 103.

Stavební zákon

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Část čtvrtá

Stavební řád

Hlava I: Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce

Díl 1: Povolení a ohlášení

§ 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení

ani ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,

21

***

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,

nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení

ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování

hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;

***

(3) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.

§ 103 tak jasně definuje, že stavba do 25 m2 obsahující obytné místnosti a

hygienické zařízení spadá pod následující § 104 kde:

(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy,

s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími

a podkrovím.

2. Úvaha nad řešením variant

Pro porovnání rozdílů v rámci staveb je zapotřebí vyhotovení jak okrajových

variant tak i těch zcela průměrných v různých provedeních. Kvůli rozsahu práce je

potřeba vybrat minimum variant tak, aby byly názornou ukázkou, čeho je možné

v malých stavbách dosáhnout. Na základě obytné normy bude později ukázáno, že

potřebné množství lidí žijících v malé stavbě se odráží v počtu obytných místností. Pro

tyto účely v rámci práce bude porovnána normová varianta umožňující bydlení pro

jednotlivce a pár. V rozsahu studie budou také zpracovány varianty, které nebudou

vyhovovat normám. Na dispozicích bude ale možnost ukázat minimální množství

prostoru pro jednoho člověka nebo páru. Varianty budou navrhnuty na základě inspirací

dočasných a rekreačních staveb u nás a ze zahraničí.

22

3. Výběr praktických p říkladů realizací a návrhů

Název: Malý dům od Olli Enne

Umístění: Finsko

Popis: Olli Enne je Finský architekt studia Yksiö

Puutarhassa z Helsinek. Svoji práci zaměřuje na studie

a výstavbu malých staveb jako odpověď na stavění

zástaveb rodinných domů, u kterých dochází ve

velkém množství k nevyužití pozemku a vzniku

hluchých míst. Jedním z jeho návrhů je využití malých

staveb do těžko přístupných pozemků v městské

zástavbě. Zároveň také pracuje s umístění více

menších staveb do jednoho pozemku pro snížení

hluchých míst. (1)

obr.1 Fotografie realizovaného návrhu kompaktního domu od Olli Enne

Obr.2 Situační studie návrhu kompaktního domu od Olli Enne

1 Zdroj: Rory Stott. Arch Daily. http://www.archdaily.com. [online]. 9.8.2015. Dostupné z: http://goo.gl/LixiHQ

23

Název: Záhradný domček Realizace, umístění: 2012, Slovensko

Popis: Objekt bol limitovaný

maximálnymi vonkajšími rozmermi,

ktoré spĺňajú ustanovenie ods. 2d §104

stavebného zákona o ohlasovaní stavieb.

Ide teda o stavbu so zastavanou plochou

do 25 m2 a výškou do 5 m. Vložená

galéria je navrhnutá na príležitostné

spanie, vstupná úroveň je koncipovaná

ako viacúčelový priestor. (1)

Obr.3 Pohled na realizovaný zahradní domek.

Název: Tiny house, Macy Miller

Umístění: Idaho

Popis: Jako jeden z příkladu pojízdných domů

využívající minimum vnitřního prostoru byl

vybrán dům architektky Macy Miller. Dům

sama navrhla a také postavila, i když neměla

patřičné konstrukční zkušenosti. Výsledkem je

dům o ploše 196 čtverečních stop (18,2 m2)

postavený za 11 400$ (280 000kč).2

Obr.4 Pohled do interiéru pojízdného domu

1 Citace: (Lukáš Žentel, http://www.asb.sk, [online]. 12.03.2013, Dostupné z: http://goo.gl/7FXTF4)

2 Zdroj: Design Rulz. http://www.designrulz.com. [online]. 12.2013. Dostupné z: http://goo.gl/CYDyZ3

24

Obr.5 Pohled na umístění pojízdného domu do zahrady Macy Miller

Název: Freedomek S

Umístění: Švýcarsko

Popis: Projekt Freedomek nabízí jedinečný způsob bydlení, které v sobě snoubí

promyšlený design, stylovou čistotu a bezpodmínečnou kvalitu použitých materiálů.

Freedomek je okouzlující modulový dům, který si pouze vyberete, a pak se rovnou

nastěhujte. Nemusíte za ním, přijede za vámi tam, kam si řeknete. Příjemný prostor,

který si vás získá i svojí

nízkonákladovostí. Až

vejdete, pochopíte. Možná

začnete žít i trochu jinak,

svobodněji. Freedomek je

totiž nejen dům, ale i životní

styl. (1)

Obr.6 Pohled na variantu S

1 Citace: Freedomky, [online]. 2016. Dostupné z: (http://www.freedomky.cz)

25

Popis varianty S: Nejmenší dostupný model Freedomku. Ideální typ k bydlení pro

přemýšlivého kluka nebo nezávislou holku. Jestli preferujete soukromí a klid, budete

nadšeni. Obytnou plochu 22m² lehce uklidíte a přitom můžete pohostit návštěvu ve

vzdušné kuchyni. Samozřejmostí i pro nejmenší model je kvalitní koupelna. Veškerý

komfort modelu S můžete využít i jako luxusní chatu nebo reprezentativní kancelář.1

4. Výběr a definice variant Pro ukázku, v čem spočívá minimální malometrážní stavba pro bydlení, je potřeba

na problematiku mít různé pohledy. Varianty budeme rozlišovat podle kapacity lidí a

použitých materiálů.

A – Stavba pro jedince

První varianta bude představovat minimální normativní bydlení pro jedince.

Stavba bude navržena tak, aby vyhovovala pro přihlášení trvalého bydliště a splňovala

obytnou normu a stavebně technické požadavky, které se v rámci stavby mohou

vyskytnout. Stavba bude navržena konstrukčně, aby bylo možné ji provést se

svépomocí.

B – Stavba trvalého charakteru pro pár

Druhá varianta bude sledovat rozdíly v normativním minimálním návrhu při

bydlení dvojice lidí žijících v páru. Konstrukční způsob nebude proveden z masivního

řeziva.

1 Citace: Freedomky, [online]. 2016. Dostupné z: (http://www.freedomky.cz)

26

Mimo projektové koncepční varianty

Tyto varianty jsou ukázku koncepčních řešení rozpracované do formy studie

návrhu.

C,D – Úprava varianty A,B - při nedodržení norem pro studijní účely

Další dvě varianty budou vypracovány v podobě, která nesplňuje normy, ale

bude splňovat základním požadavkům na stavby uvedené v § 8 vyhlášky

č.268/2009 Sb.. Nesplnění norem tak bude přípustné pro respektování minimální

hospodárnosti návrhu vhodné pro určené využití.

27

6 STUDIE NÁVRHU

1. Stanovení provozního schématu

Varianty A-B - Stavba trvalého charakteru pro pár a jednotlivce

Pro stavbu minimálního domu pro pár je potřeba si stanovit podmínky, za

kterých bude možné stavbu provést. Začneme vybráním limitujících okolností v normě

Obytných budov ČSN 734301 (citace provedena kurzivou) a stanovením dispozičního

minima, se kterým je možné pracovat.

5.2 Prostory bytu

5.2.1 Základní ustanovení

5.2.1.1 Řešení bytu musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech

1 800 mm x 600 mm x 1800 mm, do všech obytných místností.

Průchodnost při přepravě objemnějších objektů by neměl být problém při

zachování jednoduchosti dispozice.

5.2.2 Obytné místnosti

5.2.2.1 Požadavky na obytnou místnost

Obytná místnost musí mít plochu alespoň 8 m2, pokud byt tvoří jediná místnost, musí mít

plochu nejméně 16 m2.

Protože v návrhu se vyskytuje koncept o jedné obytné místnosti, je pro studii

16 m2 závazných. Je třeba zkontrolovat, jestli na různé kombinace využívání obytné

místnosti neplatí jiný finální rozměr. Dále dle tabulky v normě je potřeba pro ložnici se

dvěma lůžky plocha o 12 m2.

5.2.2.3 Šířka obývacího pokoje nemá být menší než 3 300 mm. Šířka obytné kuchyně v

bytech s 1 nebo 2 obytnými místnostmi nemá být menší než 3 300 mm.

V návrhu je počítáno s jednou obytnou místností jako obytnou kuchyní, i tak je

limitující šířka stejná jako u samostatného obývacího pokoje.

28

5.2.2.4 Ke spaní nemá být určen obývací pokoj v bytě s 3 a více obytnými místnostmi. V

bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi může být obývací pokoj určen pro spaní jednoho

člena domácnosti. V bytech se 3 a více obytnými místnostmi nemají být obytné kuchyně

určeny ke spaní.

Velice důležitý odstavec pro určení rozdílu mezi variantou pro jednotlivce a

variantou pro pár. V rámci bydlení jednotlivce je možné provést obytnou kuchyň do

16m2. Pro pár je ale nutné vytvořit obytnou místnost určenou pro spaní dvou osob.

5.2.2.9 Světlá výška obytných místností bytových domů musí být nejméně 2 600 mm,

světlá výška obytných místností rodinných domů, musí být nejméně 2 500 mm.

V rámci správného zařazení pracujeme s 2 500 mm.

5.2.3.5 Prostor pro vaření musí umožňovat přípravu, vaření a pečení pokrmů včetně

doprovodných funkcí (mytí nádobí a jeho uskladnění apod.). Kuchyně, která má plochu

nejméně 12 m2 (včetně plochy kuchyňské linky) a splňuje podmínky podle 5.2.2.1 je

obytnou místností. Podle funkcí, které místnost plní, se rozeznávají:

Z vypsaných variant jsou následující dvě pro návrh použitelné.

c) kuchyně se stolováním – kuchyně rozšířená o prostor, nutný pro současné stolování

všech členů domácnosti;

d) kuchyně obytná – kuchyně se stolováním rozšířená o prostor potřebný pro plnění

některých funkcí obývacího pokoje.

Minimální rozměr obytné kuchyně je stejně jako u obytné kuchyně s jedním

lůžkem 16 m2. V případě Kuchyně se stolováním jsme limitování 6 m2 v bytové

jednotce se dvěma obytnými místnostmi.

29

5.2.3.10 U každého bytu musí být alespoň jedna záchodová mísa a jedna koupelna.

5.2.3.11 Prostor, případně prostory pro osobní hygienu (koupelna, případně koupelny)

musí umožňovat bezpečné používání instalovaných zařizovacích předmětů, sloužících k

mytí, koupání, sprchování a uspokojování ostatních potřeb osobní hygieny všech členů

domácnosti. Dále musí jeden z těchto prostorů umožňovat umístění a instalaci pračky s

uzavřeným cyklem praní, pokud její umístění a instalace nejsou umožněny v jiném

vhodném prostoru bytu.

5.2.3.12 Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných

místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z

prostoru, který plní některé funkce obytných místností. V bytech s 1 a 2 obytnými

místnostmi může být jediná záchodová mísa umístěna ve společném prostoru pro osobní

hygienu. Tento prostor pro osobní hygienu může být přístupný z ložnice, pokud je určen

jen uživatelům této ložnice.

Aby bylo možné připojit hygienické zařízení k ložnici, je nutné, aby splňovalo

pouze tuto funkci. Stejně tak nesmí hygienické zařízení obsahovat úklidové prostředky,

jinak je totiž zakázáno následujícím odstavcem.

5.2.3.16 Prostor pro uložení úklidových předmětů nemá být přístupný z obytných

místností.

5.3 Domovní komunikace

5.3.1 Základní ustanovení

V rámci všech návrhů nebude provedeno schodiště a návrhy se budou orientovat

v rámci obytných místností o jednom podlaží.

5.3.1.2 Hlavní vstup do bytového domu z veřejné komunikace a vstupy do bytů z

otevřených pavlačí a hlavní vstup do rodinného domu musí mít zádveří.

5.2.1.3 Místnosti bytu v bytovém domě, kromě vstupního prostoru (předsíně), nesmějí

být přímo přístupné z domovní komunikace. V rodinných domech nemají být obytné

místnosti a kuchyně přímo přístupné ze zádveří.

V rámci dispozice jsme si schopni díky dosavadním požadavkům vypracovat provozní

diagramy, které budou sloužit pro návrh objektu dvou hlavních variant.

30

Provozní schéma pro jednotlivce.

Při minimálním návrhu domu pro jedince je možné využít „obytné kuchyně“.

V tomto případě má kuchyně požadavky na plochu 16 m2. Pro správnou návaznost

místností je návrh limitován potřebou průchozí chodby, která vytváří potřebný počet

dveří mezi koupelnou a kuchyní, současně splňuje požadavky na vstup do obytných

místností, které by samotné zádveří nesplnilo.

Obr.7 Provozní schéma pro jednotlivce

Provozní schéma pro pár.

V rámci návrhu pro pár jsou dvě možnosti jak vyřešit počet obytných místností.

V prvním případě, bude-li kuchyň mít plochu nejméně 12m2 a splní další požadavky

normy, je možné ji považovat za obytnou místnost. Tím pádem bude mít stavba včetně

ložnice dvě obytné místnosti a ložnice v tomto případě bude mít minimálně 12m2.

V druhé variantě je možně kuchyň vést mimo kategorizaci obytné místnosti. V tomto

případě musí mít ložnice jako jediná obytná místnost v objektu minimálně 16m2.

Obr.8 Provozní schéma pro pár

31

2. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro jednotlivce

Postup návrhu:

Obr.9 Postup návrhu varianty pro jednotlivce

Průběh návrhu vychází z předpokladu prostoru, který bude potřeba na samotnou

stavbu. Při předpokladu, že hlavní místnost bude tvořit hlavní protor je přímo žádoucí,

aby návrh začal právě zde. Při předpokladu plochy 16 m2 a limitaci 3,3 m na šířku se

dostáváme k obdelníkovému tvaru. Z předpokladu a provozního schéma je možné vidět,

že je vhodné, aby ostatní místnosti navazovaly na kratší stranu místnosti. Předpokladem

návrhu je vytvořit ucelený jednoduchý tvar bez složitějšího vnějšího členění. Zádveří

spolu s chodbou vytváří vzájemě oddělený vstupní komunikační prostor. Na něj je

v potřebě návaznosti umístěná koupelna a nakonec samotná obytná kuchyně.

Vytvoříme-li v prostoru krovu skladovací zázemí, nastává otázka, kam umístit

spojovací bod. Při úvaze samotné schodiště nepřipadá v úvahu, protože vyžaduje více

místa než je dostupné. Skladovací prostor tak není možné definovat jako místnost nebo

druhé patro. Jako vhodný způsob přechodu se nabízí žebříkové prvky. Jejich umístnění

je ale naprosto nevhodné do samotné chodby, protože tak vnikne dispoziční nepoměr

mezi komunikací a koupelnou. V případě skládání dispozice je možno využít vstupního

prostoru z chodby a vytvořit v rámci obytné kuchyně místo vyhovující pro umístění

žebříku.

32

Obr.10 Skladba hmot varianty pro jednotlivce

Po složení všech potřebných prvků je vhodné upravit náležitosti tvaru budovy.

V tomto případě se jedná o posunutí střešního hřebenu nad spojení komunikačního

prostoru. V rámci koupelny použijeme jednoduché rozložení: sprcha, záchod,

umyvadlo. Přičemž vstup je naproti umyvadlu. Protože se jedná o stavbu s využitím pro

jednoho člověka, je naprosto v pořádku počítat s minimálními průchodními šířkami.

Pro osvětlení je vhodné využít největších nárožních stěn a vytvořit co největší

orientační rozsah pro umístění stavby vůči světovým stranám. V rámci jednoduché

stavby je možné využít dvojí skladby vnitřní strany stěn, kdy severní strana obsahuje

izolační předstěnu pro vedení rozvodů a vytvoření dodatečného pláště.

Obr.11 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce

33

a. Dispoziční studie

Obr.12 Studie, varianta pro jednotlivce

34

b. Konstrukce

Obr.13 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro jednotlivce

Konstrukční systém je navržen jako difuzně otevřený a díky malé hmotě stavby umožňuje využití menších prvků v rámci stěn. V rámci návrhu je použito konstrukčních prvků 120x40 mm jako hlavní způsob přenosu vertikálních sil. Prvky jsou použity v osové vzdálenosti od 585 mm do 698 mm. Proti vybočení kvůli velkému štíhlostnímu poměru je v rámci konstrukce použito horizontálních rozpěr stejného průřezu. Konstrukční systém využívá základní použití systému „two by four“, stejně tak jako jeho výhody.

- rychlost

- schopnost adaptace podle konkrétních podmínek dané stavby

- minimální požadavky na skládku materiálu a jeho manipulaci – všechny standartní prvky TBF lze pronést otvorem o velikosti dveří, materiálem lze zásobovat průběžně podle toho, jak je právě potřeba

- jako suchá technologie nevyžaduje žádné technologické přestávky a je v menší míře závislý na počasí a téměř zcela nezávislý na vnějších teplotách.1

1 Citace: (RŮŽIČKA, Martin. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014.

ISBN 978-80-247-3298-.)

35

V rámci rozšíření izolační vrstvy je hlavní stěna zavětrována na vnější straně

prvky 40x40 mm, pro zachování difuzně otevřené konstrukce je izolační vrstva

opláštěná DHF deskami. Před horizontálním pláštěm je vytvořena odvětraná mezera

s vertikálním roštem tl.40 mm.

Vnitřní strana konstrukce počítá se dvěma variantami. Jižní strana je opláštěná

za použití dvou vrstev OSB, kdy OSB na straně konstrukce vytváří parobrzdu a OSB na

straně interiéru je hrubě ponechaná jako pohledová vrstva. V případě severní strany je

za parobrzdou z OSB vytvořená odizolovaná instalační předstěna s horizontálním

roštem tl.40 mm. Následná pohledová vrstva je vytvořená ze sádrovláknité desky

Rigidur společnosti RIGIPS. Deska je následně opatřená bílým nátěrem. V rámci hlavní

místnosti je tak jasně definována orientace v prostoru, pomocí oken a různého složení

povrchu stěn.

36

c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce

severní stěny

Obr.14 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – severní stěna

Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce severní strany dosahuje 0,160

W/m�K. Tato hodnota vyhovuje dle normy ČSN 73 0540-2 (2011), kdy potřebný limit

pro dosažený požadovaných hodnot je 0,3 W/m�K. Konstrukce splňuje tyto hodnoty,

protože byla navržena tak, splnila hodnoty doporučené konstrukce 0,2 W/m�K.

Rosný bod v konstrukci

Obr.15 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna

Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V rámci

konstrukce zasahuje do instalační předstěny. Jedná se tak o vcelku nevhodnou situaci.

37

Pole teplot

Obr.16 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna

Vrámci pole teplot je možné vidět posun hodnot v konstrukci nosných prvků,

tento posun je ale dobře kompenzován v rámci instalační předstěny.

Relativní vlhkost kostrukce

Obr.17 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna

Protože výpočet je prováděn v programu AREA bez difuzní folie, na straně

exteriéru můžeme pozorovat srážení kondenzace vlivem vysoké vlhkosti v exteriéru.

Tato vlhkost by s difuzní folií byla podstatně nižší a protože se pohybuje jen v rámci

povrchové vrstvy, je její odpaření bez problému.

38

a. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce

jižní stěny

Obr.18 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – jižní stěna

Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce severní strany dosahuje 0,195

W/m�K. Tato hodnota vyhovuje dle normy ČSN 73 0540-2 (2011). Konstrukce byla

navržena tak, aby jižní tenčí strana vyhovovala potřebám doporučených hodnot

součinitele prostupu teplot, které jsou v tomto případě 0,2 W/m�K.


Obr.19 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna

Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V konstrukci

jižní stěny tak zasahuje do vnitřní části hlavní izolace. V rámci difuzní otevřené

konstrukce ale nedochází k problému.

39

Pole teplot

Obr.20 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna

V rámci pole teplot je možné vidět posun hodnot v konstrukci nosných prvků,

rozdíl povrchových teplot je vlivem konstrukce pozorovatelný a to o rozdílu jednoho

stupně celsia.


Obr.21 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna

Rozdíl posunu rosného bodu je okamžitě patrný a v rámci vnitřní konstrukce

nedochází k žádné kondenzaci, dále je možné pozorovat posun kompletní kondenzační

roviny do exteriérové vrstvy, která by byla v případě realizace opatřena difuzní folií.

40

b. Odhad ceny

Pro výpočet odhadu ceny nové výstavby je možné použít několik způsobů:

prvním je výpočet pomocí cenového ukazatele pro obestavěný prostor (THU) (1),

dalšími jsou přesné kalkulace použitých materiálu a ocenění práce.

Výpočet podle cenového ukazatele v rámci předběžného rozpočtu stavby.

Struktura

Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO)

803 | Budovy pro bydlení

Konstrukčně materiálová charakteristika:

8 | svislá nosná konstrukce dřevěná a na bázi dřevní hmoty

Orientační cena 6990 na m3 obestavěného prostoru.

Výpočet obestavěného prostoru:

7,41 x 4,26 x 3,40 + 7,56 x 4,26 x 2,24 / 2 = 143.4 m3 x 6990 = 1 000 000kč

Jedná se o předběžnou cenu objektu. Důležitá otázka je, kolik by stála stavba se svépomocí, která je přímo pro řešené zadání nutností. Reálnou hodnotu můžeme těžko z cenového ukazatele získat, protože ceny uvedené v propočtech jsou vyhotovené firmami.

THU jsou zpracovány ústavem pro racionalizaci ve stavebnictví (ÚRS) na základě statického vzorku již realizovaných stavebních objektů. Tyto stavby jsou rozčleněny dle druhu využití, vybavená a zároveň je zjištěna jejich cena na jednotku množství tzn. na 1m3. Rozpočet se stanoví pomocí objemových hodnot a na základě těchto informací se vyhledá srovnatelná položka v THU. (Srovnání nákladů rodinných domů s nosnou konstrukcí z tenkostěnných ocelových profilů, Diplomové Práce Vysoké Učení Technické V Brně Fakulta Stavební Bc. Barbora Pozděnová)

Přesný rozpočet na jednotlivé stavební části a prvky by rozsahově výrazně překročil požadavky další samostatné části, proto je třeba použít odhadu.

1 Zdroj: České stavební standardy. http://www.stavebnistandardy.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/bewobM

41

Pro odhadnutí ceny pro výstavbu svépomocí můžeme neoficiálně použít poměrový odhad, ten je procentuálním rozdílem ceny navrhnutou stavební firmou a následně finální cenou provedenou ve svépomoci. Jak bylo řečeno, nejedná se o oficiální odhad, protože tyto hodnoty jsou soukromou záležitostí v rámci výstavby rodinných domů a údaj není zaznamenán v žádné odborné literatuře. I tak je možné najít, že rozdíly se pohybují okolo 20-40 % (1)

Pro neoficiální odhad je tak cena výstavby 700 000kč.

1 Zdroj: Klanc Architekti. http://www.klanc.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/JLtZYR

42

3. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro pár

Postup návrhu:

Obr.22 Postup návrhu varianty pro pár

Průběh návrhu varianty pro pár vychází ze stejných popřípadě podobných

předpokladů jako varianta pro jednotlivce. V rámci provozního schématu je hlavní

rozdíl v potřebě samostatné místnosti kuchyně. Není tak jednoduché vytvořit

komunikační prostor jako v předešlém případě po straně, protože chodba vyžaduje

napojení na celkově čtyři strany.

V rámci návrhu se tak dostáváme do místa, kde definice prostoru dává více

možností než v předešlém případě. Je možné vytvořit prostor členitý pomocí slabého

zalomení do L nebo použít protáhlou dispozici s komunikačním prostorem ve středu

napojenou kolmo na ložnici. Tato varianta může mít ve finální podobě výhody jako

možnost pestřejšího umístění v pozemku nebo dokonce použití v rámci řadové

zástavby. V tom případě by bylo ale nutné počítat se stavebními otvory pouze v rámci

dvou stran. V případě ložnice je situace bezproblémová protože nezasahuje do vstupní

části. Problémy mohou nastat u kuchyně a speciálně u koupelny, kdy orientování ke

vstupu je na složitějším zvážení.

Orientace prostor koupelny a kuchyně je ve velkém poměru podélná. Oproti

provoznímu schématu nastává ale změna v rámci návrhu, kdy vstup do kuchyně je

veden přímo z ložnice namísto chodby. Důvod pro změnu je jasnější definování

klidového prostoru.

43

Pro řešení tvaru zastřešení jsou ke zvážení přijatelné dvě varianty, první je

případ za použití ploché střechy, kdy nevznikne nadbytečný prostor, druhý případ je

použití šikmé střechy. V rámci návrhu se tak jedná o kompoziční výběr výhod a

nevýhod těchto variant. Pro použití ploché střechy by byla vhodnější dispozice do L,

zmíněná na začátku návrhu a to z důvodu menšího poměru délky budovy k výšce.

Protože se ale v návrhu počítá s podélnou stavbou, je dokonce vhodné stavbu

proporčně navýšit.

Obr.23 Skladba hmot varianty pro pár

Pro možnost studie využití v rámci řadové zástavby je orientace k světovým

stranám značně jednoduchá a přitom omezená. Předpokládaná výhoda podélného tvaru

pro lehčí orientaci v pozemku se tak vyrušila v rámci rozhodnutí použít pro osvětlení

pouze jednu užší stranu. Pro větší možnosti by bylo využití oken podobné jako u

varianty pro jedince.

44

Obr.24 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár

Studie orientace vychází z diagramu zastínění okolními budovami, kdy je

vybrána hlavní orientace a v rámci doporučené orientace by neměly být umístěny

objekty od kterých hrozí zastínění.

Stavba by měla být umístěna na pozemku tak, aby měla maximální solární zisky

(zejména v zimním období), které se velkou měrou podílejí na vytápění budovy.

Nejjednodušeji se dosáhnou orientací hlavních fasády na jih. Stavba by současně měla

být umístěna tak, aby byla co nejméně zastíněna okolní výstavbou, stromy a terénem.

V případě zastínění stromy se pak nabízí možnost využít přítomnosti opadavých stromů

ke stínění jižní fasády v létě, v zimním období opadání listí umožňuje její oslunění. (1)

1 Citace: (HUDEC, Mojmír, Blanka JOHANISOVÁ a Tomáš MANSBART. Pasivní domy z přírodních

materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4243-4.)

45

a. Dispoziční studie

Obr.25 Studie, varianta pro pár

46

b. Konstrukce

Konstrukční systém je stejně jako v předešlé variantě navržen jako difuzně otevřený s

nosným rámem vytvořený nosníky STEICO. V rámci návrhu je použito konstrukčních

prvků Steico Wall 200 (65x200mm). Prvky jsou použity v osové vzdálenosti od

600 mm. V rámci konstrukčního systému STEICO se jedná o nejmenší uvažovatelný

rozměr prvků i tak je izolační vrstva větší než u domu pro jednotlivce. Ve směru z

interiéru je pohledová stěna tvořena sádrovláknitou deskou RIGIPS tl.15mm, ta slouží

jako opláštění instalační předstěny. Ta je provedena v tloušťce 40mm a je zateplena

dřevovláknitou izolací Steico Flex tl.40 mm. Parobrzda konstrukce je provedena z jedné

vrstvy OSB desky tl.15 mm a opatřena parotěsnou páskou PE PROFI. Izolační vrstva

nosné konstrukce tl.200 mm je provedena stejně jako v případě předstěny

dřevovláknitou izolací Steico Flex tl.200 mm a v

rámci dodržení difuzně otevřené konstrukce je

vnější separační vrstva provedena z ozubem

propojených dřevovláknitých desek Steico Special o

celkové tl.60 mm. Na této vrstvě je vytvořena

pojistná hydroizolační folie Homeseal LDS 0,02 a

na ni horizontální rošt 20x30 mm v rozteči 600 mm.

Vnější pohledový plášť je tak následně tvořen

vertikálním profilováním RAUTE 28x68 mm.

Obr.26 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro pár

47

c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce

severní stěny

Obr.27 Skladba nosné stěny, varianta pro pár


Obr.28 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro pár

Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V rámci

konstrukce se tak pohybuje v posunu mezi pojistnou parobrzdou.

48

Pole teplot

Obr.29 Pole teplot v konstrukci, varianta pro pár

V poli teplot je pozorovatelný přirozený přechod teplot v rámci STEICO

nosníků.


Obr.30 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro pár

Stejně jako v předchozích případech je možné pozorovat hladinu kondenzace

v povrchových vrstvách konstrukce.

49

d. Odhad ceny

Stejně jako v případě domu pro jednotlivce i zde je proveden výpočet podle cenového ukazatele v rámci předběžného rozpočtu stavby.

Struktura

Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO)

803 | Budovy pro bydlení

Konstrukčně materiálová charakteristika:

8 | svislá nosná konstrukce dřevěná a na bázi dřevní hmoty

Orientační cena 6990 na m3 obestavěného prostoru.

Výpočet obestavěného prostoru:

7,93 x 5,73 x 3,25 + 7,93 x 5,73 x 2 / 2 = 193,1 m3 x 6990 = 1 350 000 Kč

Pro neoficiální odhadu snížení nákladů o 30 % se cena výstavby dostává na 945 000 Kč.

50

4. Návrh koncepčních variant

Následující varianty jsou pouze úvahou bez cíle splňovat obytnou normu. Jejich

využití je svým způsobem v rozporu s požadavky o ohlášení stavby nebo rozhodnutí o

umístění stavby. Předlohou pro vytvoření následujících variant jsou podmínky pro

nouzové bydlení, ekonomicky nízkonákladovou stavbu nebo příklady ze zahraničí.

Jedná se vlastně o studii minimálního bydlení, které může sloužit i k dlouhodobějšímu

bydlení.

Jak bylo řečeno v rámci příkladů malometrážního bydlení, je možné setkat se

s úmyslem bydlet pod rozhraní norem a stavebně technických podmínek. Uvědomíme-li

si co hledáme, můžeme s podobnými stavbami setkat poměrně často v podobě chat nebo

zahradních domků. Mnohdy nemusí být v pořádku provedené ohlášení rozcházející se

s realitou nebo pozdějšími úpravami. Právně dohledávat tyto prohřešky je v rámci

nákladů nevýhodné a k odstranění dochází až na základě udání nebo jiného druhu

zásahu.

Reálně tak nejde takovou stavbu využívat pro bydlení v právním slova smyslu,

protože není možné na nebytové prostory přihlásit trvalé bydlení, včetně řádného

napojení na potřebné přípojky vody a elektřiny, nebo odvodu kanalizace.

Účel pro následující studie je čistě v zájmu studijních potřeb pro porovnání

reálného minima předepsaných v rámci dodržení norem a minima, se kterým se

můžeme setkat v dočasných stavbách řešených individuálním způsobem a představách

lidí snažících se docílit prostého a ekonomicky nenáročného bydlení.

51

a. Varianta pro jednotlivce

Následující stavba je příkladem samostatně stojícího objektu v rámci sdíleného

pozemku se stavbami podobného charakteru nebo v případě zástavby do jinak

nezastavitelného pozemku limitovaného rozměry stavby.

Varianta počítá s bydlením jedince za využívání venkovních prostorů pozemku.

Stavba je navržena jako jednopodlažní objekt s plochou střechou. Půdorysným tvarem

písmena L.

Obr.31 Schéma varianty pro jedince

Dispoziční řešení počítá se samostatnou koupelnou, i kdyby bylo možné použít

ještě minimálního řešení za použití „skříňového systému“, kdy sprcha umývadlo a WC

by bylo zabudováno v rámci skříňové stěny. Hlavní prostor je tvořen pobytovým

prostorem a kuchyní. Tento prostor není oddělen od exteriéru zádveřím a je i volně

spojen s prostorem pracovny s lůžkem. Místo pracovny je vyvýšeno nad klasickou

podlahu a pod sebou skrývá lůžko, které je možno roztáhnout do komunikačního

prostoru. Stejně jako u absence zádveří tak zde, kdy lůžko má nad sebou úroveň

podlahy, by se mohly objevit názory, že se takto vytváří špinavý provoz. S tím nelze

nesouhlasit, je ale třeba si uvědomit, že takhle malá stavba vyžaduje i jiné návyky

užívání a není možné uklízet se stejnou frekvencí jako u klasického domu. Navíc člověk

v malém prostoru je neustále aktivní a ani údržba malého prostoru nezabere tolik času.

52

Obr.32 Studie, varianta pro jednotlivce

53

Díky malému rozpětí stavby a malému převýšení sklonu střechy je konstrukčně

možné využít dvojitý přirozeně větraný střešní plášť. Tato varianta je o to víc vhodná

kvůli kondenzaci, použilo by se v rámci střechu opláštění plechem.

Orientace stavby k jižní straně má o něco lepší možnosti díky zalomení a

nevyžaduje přísné natočení kolmo k jihu. V rámci malé stavby je ale orientace o to

důležitější, že v rámci poměru plochy oken k vnitřnímu prostoru je možné získat

dobrých tepelných zisků. Vše ale za podmínky splnění izolačních vlastností pláště.

Obr.33 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce

Při odhadu ceny stejným způsobem, jako u předchozích variant, se může výstavba

dostat ze 79 m3 na 550 000 Kč.

54

b. Varianta pro pár

Následující varianta pro pár má podobný koncepční základ jako stavba pro jednotlivce

v rámci dodržení norem. Rozdílem je mnohem méně prostoru a využití druhého patra

jako prostoru pro umístění lůžek.

Obr.34 Schéma varianty pro pár

Stejně jako u předchozí varianty je počítáno s použitím klasické koupelny.

V tomto případe s možností umístění příčky oddělující toaletu. V případě použití

koupelny bez příčky je možno získaný prostor použít pro zásobník vody popřípadě

umístění plynového kotle či dalších zařízení. Prostor krovu, jak už bylo řečeno, by byl

využíván ke spaní a umístění skladovacích prostorů v rámci méně dostupných místech

krovu stejně jako u normové varianty. Stejně jako u předchozí varianty pro jednotlivce

se počítá s otevřenějším způsobem žití v rámci interiéru a exteriéru.

55

Obr.35 Studie, varianta pro pár

56

Díky umístění oken do nároží je docíleno většího úhlu vyhovující pro orientaci

k jihu. Je tak spíše docílena delší doba slunečního svitu do místnosti než větší intenzita,

jak je u předchozí varianty.

Obr.36 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár

Při odhadu ceny stejným způsobem, jako u předchozích variant, se může výstavba

dostat ze 97 m3 na 680 000 Kč.

57

5. Porovnání variant

Při srovnání variant (Tab.1) je vidět jakým způsobem bylo v rámci variant

pracováno s prostorem a plochou, v případě normových variant se jednalo o vybrání

minimální plochy dovolené normou a v případě koncepčních šlo o zvolení plochy,

kterou měl návrh respektovat. V případě výstavby je teoreticky možné všechny varianty

postavit se svépomocí do milionu korun.

Tabulka 1. Porovnání variant

Název Malometrážní

objekt pro

jednotlivce

Malometrážní

objekt pro pár

Koncepční

varianta pro

jednotlivce

Koncepční

varianta pro

pár

Zastavěná

plocha

31,15 m2 45,44 m2 24,67 m2 24,85 m2

Obestavěný

prostor

143,3 m3 193,1 m3 79 m3 97 m3

Cena 1 000 000 Kč 1 350 000 Kč 715 000 Kč 884 000 Kč

Odhad ceny se

svépomocí

700 000 Kč 945 000 Kč 550 000 Kč 680 000 Kč

58

7 DISKUZE

Cílem práce bylo navrhnout a porovnat ukázkové varianty malých staveb. Pro

účel ukázky možných řešení malých staveb byly vybrány čtyři varianty, dvě splňující

normy a dvě, které měly za účel jít na menší rozměry při vypuštění některých parametrů

obytné normy. V rámci jejich srovnání je patrné, že rozdíl zastavěné plochy domu je až

dvojnásobný. O tom, zda je opravdu potřeba jít pod normu, by rozhodovala situace při

umístění, kdy v rámci malého pozemku by bylo nezbytné zmenšit nebo vynechat

některé předepsané plochy. Na druhou stranu rozdíl ceny mezi variantami není tak

velký (při srovnání poměru obálka/objem/plocha), aby bylo nutné nesplnit základní

požadavky normy.

Po zpracování a zpětném vyhodnocení projektů všech čtyř variant docházím

k závěru, že projekty jsou vhodné ke splnění svého účelu. Zároveň při příštím postupu

podobných prací bych se v rámci provozních záležitostí a dispozic více soustředil na

možnost modulární výstavby. Právě jednoúčelové zaměření v rámci malé stavby je její

největší nevýhoda. Studie v rámci diplomové práce je možno dále konstrukčně

upravovat, protože jsou navrhnuté pro co největší škálu umístění do pozemků, ale i tak

bylo by vhodné modulární možnost začlenit již do prvního prostorového návrhu.

Jednalo by se o komplexnější situační práci, kde by bylo možné pracovat s jednotlivými

etapami. Zatímco projekty zde vypracované jsou vhodné na použití i bez dalších úprav,

které pozemek nemusí dovolovat.

Dalším vhodným projektem pro diplomovou práci by bylo vypracování

vhodného řazení budov do pozemků a najít optimální použití. Osobně nevidím jako

vhodnou variantu umisťování malé stavby na samostatný pozemek, ale jako seskupení

několika objektů v rámci sdíleného pozemku.

Dále při porovnání normových a nenormových variant můžeme zjistit, že jestli

člověk má zájem bydlet značně ekonomicky, jsou normy vnímány jako překážka.

Důležité je si uvědomit, že normy slouží jako prostředek ke standardizaci a jako ochrana

spotřebitele, v tomto případě budoucího obyvatele malé stavby. Vnímat normu jako

překážku je tak velice zcestné a nevhodné, naopak při postupu práce je nezbytné

z norem vycházet. Poté už je na architektovi zda v zájmu ekonomičnosti řešení

rozhodne o jejich splnění.

59

8 ZÁVĚR

Začátek práce se zaměřil na shromažďování informací k problematice

malometrážních domů. Šlo především o informace, kdo takové stavby využívá a jakým

způsobem jsou používány. V rámci práce bylo uvedeno několik příkladů, kdy malé

stavby jsou využívány s řízenou režií až po malé stavby jako součást živelné výstavby.

Současně jsou sepsány informace popisující situaci u nás o tom, jak je s malometrážní

stavbou možné pracovat.

V rámci konfrontace malé stavby se zákony bylo potvrzeno, že malometrážní

stavba pro bydlení nemá oproti ostatním stavbám stejného účelu žádné další nastávající

výhody. Zároveň bylo poukázáno na špatné vyložení zákona, které se často u

malometrážních objektů vyskytuje.

Pro diplomovou práci bylo na základě porovnání norem a stavebního zákony

vybráno čtyř variant vhodné k dalšímu zpracování. Dvě varianty navržené v zájmu

norem budou zpracované do podoby projektové dokumentace a dvě koncepční varianty

budou zpracované pouze jako přehledové studie. Rozdíl mezi variantami jednoho druhu

bude o ubytování jednotlivce nebo páru a prostorových dispozic z toho vycházejících.

Na samotnou studii návrhu byl zpracován přehled pro správné vytvoření

provozního schématu na základě obytné normy. Z ní studie návrhů vycházela pro

vytvoření finální hmoty. Pro hlavní varianty byla navržena materiálové řešení

konstrukce, které byly následně vyhodnoceny v tepelném posouzení stavební fyziky.

Pro návrhy byl vyhotoven odhad ceny, který ukázal, že jakmile je dodrženo

minimálního návrhu je možné postavit stavbu pod milion korun. Samotný rozdíl cen

mezi variantami je ale zanedbatelný v poměru k průměrné ceně a tak by měl být

upřednostňován správný návrh pro danou situaci než snižování hmoty za účelem úspor.

Dvě hlavní varianty staveb odpovídajícím normám byly následně zpracovány do

projektové dokumentace, která se součástí diplomové práce v podobě přílohy.

60

9 SUMMARY

The first section is contains an overview of the current state of the art in small

house building area. Several examples of small house implementations are given,

ranging from properly planned ones to ad-hoc constructions. In addition to that, the

current related laws and regulations in Czech Republic are discussed in detail.

It was shown that small houses don't benefit from the current Czech law compared

to a classical housing. Moreover the section discuss misunderstanding of the current law

by the public.

Based on a research of the current state of related standards and the law, four

variants were selected to be elaborated on. For two variants following the standards

project documents was created, while for the other two variants, which doesn't conform

to the standards properly, study only was made. Both groups contain one variant for a

single person, and another one for a couple.

Operational scheme was created based on operational standarts which has been

elaborated later for project documents. For main variants, material composition was

designed and consequently evaluated in a thermal assessment of construction physics.

The cost estimation created for all variants shown that it's possible to build all of

them under 1 000 000 CZK. The differences of estimated construction costs among

variants are negligible which suggests that the proper design tailored for the particular

site should be prioritized over lowering of the mass to keep the cost low.

Two main variants of the buildings following the standards were elaborated into

project documents, which is available as an attachment of this master thesis.

61

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů

1. Seznam použité literatury

FOREMAN, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living

in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN

096246483X.

HLINIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů.

Vyd. 1. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8.

HOLTBY, Michael. The Tiny House Revolution: A Guide to Living Large in Small

Spaces. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2013. ISBN-10: 148485490X

HUDEC, Mojmír, Blanka JOHANISOVÁ a Tomáš MANSBART. Pasivní domy z

přírodních materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4243-4.

HUCHZERMEYER, Marie a Aly KARAM. Informal settlements: a perpetual

challenge?. Cape Town: UCT Press, 2006. ISBN 1919713948.

SUTTLES, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner

city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society.

UNITED NATIONS ,The Challenge of Slums: Global Report on Human Settlements

(2003), United Nations Human Settlements Programme; ISBN 1844070379

RŮŽIČKA, Martin. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-

247-3298-5.

ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2004.

Stavební zákon a vyhlášky: autorizované profese, vyvlastnění : podle stavu k .. Ostrava:

Sagit, 2006-. ÚZ.

62

2. Seznam internetových podkladů

Statistický úřad Spojených státu amerických, United States Census Bureau.

Dostupné online z: http://www.census.gov (analitická data z 2010)

Hlavní stránky společenství The Tiny Life.

Dostupné online z: http://thetinylife.com (aktuální zdroje k 2016)

Český statistický úřad.

Dostupné online z: https://www.czso.cz (analitická data z 2011)

63

11 SEZNAM OBRÁZK Ů

Ozn. Popis: Strana Obr. 1 Fotografie realizovaného návrhu kompaktního domu od Olli Enne

Zdroj: http://goo.gl/1JfQl8

Obr. 2 Situační studie návrhu kompaktního domu od Olli Enne Zdroj: http://goo.gl/2CEJMb

Obr. 3 Pohled na realizovaný zahradní domek Zdroj: http://goo.gl/g1QevI

Obr. 4 Pohled do interiéru pojízdného domu Zdroj: http://goo.gl/4934Tl

Obr. 5 Pohled na umístění pojízdného domu do zahrady Macy Miller Zdroj: http://goo.gl/4934Tl

Obr. 6 Pohled na variantu S Zdroj: http://www.freedomky.cz/

Obr. 7 Provozní schéma pro jednotlivce Obr. 8 Provozní schéma pro pár Obr. 9 Postup návrhu varianty pro jednotlivce Obr. 10 Skladba hmot varianty pro jednotlivce Obr. 11 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce Obr. 12 Studie, varianta pro jednotlivce Obr. 13 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro jednotlivce Obr. 14 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 15 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní

stěna

Obr. 16 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 17 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 18 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 19 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 20 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 21 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 22 Postup návrhu varianty pro pár Obr. 23 Skladba hmot varianty pro pár Obr. 24 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár Obr. 25 Studie, varianta pro pár Obr. 26 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro pár Obr. 27 Skladba nosné stěny, varianta pro pár Obr. 28 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro pár Obr. 29 Pole teplot v konstrukci, varianta pro pár Obr. 30 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro pár Obr. 31 Schéma varianty pro jedince Obr. 32 Studie, varianta pro jednotlivce Obr. 33 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce Obr. 34 Schéma varianty pro pár Obr. 35 Studie, varianta pro pár Obr. 36 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár

Pokud není uvedeno jinak, autorem kreseb a fotografií je Tomáš Bukatovič (Autor DP)

64

12 SEZNAM PŘÍLOH

Varianta A – Výkresová dokumentace varianty pro jednotlivce

TECHNICKÁ ZPRÁVA A

01- Základy

02- Půdorys

03- Půdorys skladovací prostor

04- Skladba stropní konstrukce

05- Skladba krovu

06- Podélný řez

07- Pohledy I.

08- Pohledy II.

09- Detaily A-B

10- Detail C

11- Výpis truhlářských výrobků



Tepelně technické posouzení a jihovýchodní stěna

Tepelně technické posouzení a severozápadní stěna

Varianta B – Výkresová dokumentace varianty pro pár

TECHNICKÁ ZPRÁVA B

01- Základy

02- Půdorys

03- Skladba krovu - půdorys

04- Skladba krovu - řezy

05- Příčný řez

06- Pohledy I.

07- Pohledy II.

08- Detaily A-B

09- Detail C



Tepelně technické posouzení b nosná stěna

Date post:	09-Sep-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Mendelova univerzita v Brn ě · 2016. 4. 25. · 2015/2016 Bc. ... pro spln ění všech...

Documents