Neisseria meningitidis
Etiologie: G - intracel. diplokok
- typický lidský patogen
- izolován Sárou Branhamovou (1888-1962)
- 13 séroskupin podle polysach. pouzdra
Neisseria meningitidis - epidemiologie
Kapénková nákaza – hlen, sliny bacilonosičů nebo nemocných, přenos vzdušnou cestou
Průběh – bezpříznakový nosič ve faryngu - 5-15%, bezpříznaková tvorba protilátek
- neinvazivní infekce – faryngitida, konjunktivitida, bronchitida, tracheitida, pneumonie, infekce moč. Cest
- invazivní fulminantní infekce – meningitida, sepse, DIC, W-F syndrom 20% úmrtnost
Nemocnost stoupá s max.kolem 4.roku a mezi 15 až
20 rokem, potom incidence klesá, do 6 měsíců mateřské protilátky
Patogeneze:
Onemocnění je výsledek souhry makro a mikroorganizmu,
začíná kolonizací nosohltanu
Stav imunity, fyzická, duševní kondice
Rizikové faktory
- infekce(respirace,virózy)
- námaha
- přeplněné místnosti (vojáci, diskotéky, škola, internát...)
- kouření, drogy aj.
Pomnožení meningokoků v bb., průnik do submukózy,
bakteriémie - meningokokcémie
Přenos:
Přímým kontaktem sliznic ( i pohlavní
styk) meningoková cervicitida po
gynekolog. zákroku – meningitida
hematogenní cestou do subarachnoidál.
prostoru - meningitida
Per continuitatem přes lamina cribrosa
(locus minoris resistentiae při současné
infekci)
Antigeny:
Polysacharidové kapsulární antigeny 13 sérotypů – protilátky jsou protekční,využití k vakcinaci
A,B,C,X,Y,Z,W 135, 29E,H,I,K,L výskyt epidemický, příčina 90% invazivních onemocnění
Výskyt endemický – meningitis belt - pás napříč subsaharskou Afrikou od Indického oceánu (Keňa,Mosambik) k Atlantickému oceánu
(Guinea,Nigérie)
NM kmeny nezařaditelné - NG, non-groupable, až u 30%zdravých nosičů nebo z respiračních nemocí
Antigeny:
Nekapsulární antigeny – proteiny vnější
membrány – svléknutím polysacharidového
pouzdra- meningokokové sérotypy a subtypy
proteinového charakteru – OMP, outer
membrane proteins – jejich diagnostika
vyhrazena NRL
Nový virulentní kmen NM typ C
Od roku 1993 C:2a:P1,2 (P 1,5) hypervirulentní
kmen – technika molekulární epidemiologie
Multilokusová klasifikace – multilokusová enzymová
elektroforéza – MLEE – určuje elektroforetické typy
(ET) a
Multilokusová sekvenční typizace – MLST – určuje
sekvenční typy (ST)
Hypervirulentní komplex ET-37, resp.klonu ET-
15/37, resp.komplexu ST-11
Inkubační doba 1 až 6 dnů
Klinický obraz - začátek z plného zdraví, typický kontrast mezi chudým klinickým nálezem a celkově těžkým stavem , se schváceností a rychlou progresí nemoci:
První příznaky - typická anamnéza, fyzická zátěž, diskotéka !!!
Dominuje vysoká horečka, zimnice
Bolesti svalů, slabost, respirační infekt
Bolesti na hrudi, úporné bolesti hlavy !!!
Průjmy a bolesti břicha, zvracení
Meningeální příznaky, poruchy vědomí a křeče
Rychlý rozvoj šokového stavu
Petechie, sufuze !!!
Rozsáhlý opar rtu
Diagnostika
Typický klinický obraz
Průkaz meningokoků mikrobiologickým vyšetřením v
krvi, likvoru, ve výtěru z nosu, kožních morf
Rychlý průkaz použitím bezkultivačních metod –
latexaglutinační vyšetření, PCR
Vyšetření likvoru (zákal, průkaz bílkoviny, snížení
glukózy, zvýšení LDH, polymorfonukleáry)
Diagnostika
Od r. 1999 hodnocení v Evropě podle
shodných kritérií – surveillance purulentních
meningitid, program Evropské komise č.
2119/98/EC
Hodnotí se pouze průkaz meningokoka
kultivací nebo pomocí PCR
Invazivní meningokoková onemocnění (IMO)
Meningokoková meningitida
Meningokoková sepse – typické kožní a slizniční projevy krvácení, petechie, sufúze, trombóza větších cév – nekrotizace kůže, gangréna akrálních částí, prstů, ušních boltců
Septický šok – fulminantní průbeh, DIC,multiorgánové selhání, Waterhauseův-Fridrichsenův sy (krvácení do nadledvin)
Úmrtí do 24 hodin
Podléhají hlášení
Komplikace časné
Důsledek tvorby imunokomplexů, jejich subendoteliální
depozice a vznik sterilního exudátu
- na konci prvního týdne,dobře reagují na antiflogistika
Postižení myokardu – myokarditida, perikarditida
Artritidy
Pneumonie
Vaskulitidy
U kojenců subdurální efúze
Komplikace pozdní
Následek předchozí ischémie tkání - různě rozsáhlé
kožní nekrotické defekty - nutné chirurgické řešení,
gangrény vedou k amputaci akrálních částí
Neurologické následky - obrny hlavových nervů -
VI.,VII.,VIII.
Psychomotorická retardace
Hluchota, slepota
Hydrocefalus
Prognóza
M.sepse má horší prognózu než meningitida
Nepřiznivé kriterium je sepse bez nálezu v likvoru
Laboratorně – nízká hodnota C reaktivního proteinu, výrazná trombocytopenie a leukopenie
Výrazná hypotenze a rozvoj petechií do 12 hodin od začátku onemocnění
Terapie
Kauzální terapii zahájit do 30 min. od stanovení dg.
ATB – cefalosporiny III.generace
Cefotaxim 100-200 mg/kg/den po 8 hod.i.v.
Ceftriaxon 100 mg/kg/den ve 12-24 hod.
Benzylpenicilin 200-500 000 IU/kg/den ve 4-6
hod.intervalech
Chloramfenicol 100-200 mg/kg/den v 6-8 hod.intervalech
(při přecitlivělosti)
Aplikace minimálně 7 dní, zásadně intravenózně
Terapie
Kortikosteroidy-(před prvním podáním ATB)
Dexametazon - u dětí 0,6 - 0,8 mg/kg/den ve
2 denních dávkách, u dospělého 8 mg v 6 - 8
hod. intervalech, iniciální dávka obvykle
dvojnásobná
Manitol 1,5 - 2 g/kg/den v 6 hod. intervalech
Terapie
Diseminovaná intravaskulární koagulace – dle koagulačních parametrů a klinického stavu
Heparin
Antitrombin III substitučně
Aktivovaný protein C - Ceprotin i u dětí (60-80 IU/kg á 6 hod. i.v.), Xigris 24 mg/kg v kontinuální infuzi po 96 hodin ( u pacientů nad 18 let)
Protišoková terapie
Komplexní intenzivní péče na JIP nebo ARO
Péče o kůži, včasná rehabilitace
Aktivovaný protein C v léčbě sepse
Statisticky významně snižuje mortalitu
Statisticky významně zlepšuje kardiovaskulární a respirační funkce
Moduluje kaskádu septických procesů
Indikován u meningokokové sepse, kdy selhává funkce nejméně dvou orgánových systémů,
Limitace dostupností
Profylaxe
U těsných kontaktů s nemocným s invazivním
onemocněním - týden zvýšený lékařský dohled s
omezením fyzické námahy
Cílená terapie V-PNC po dobu 7 dnů, event.
makrolidy u klinického onemocní (např.faryngitida)
U bezpříznakových cotrimoxazol, rifampicin,
chinolony per os 2-3 dny nebo
ceftriaxon parenterálně 1x
Za týden možno cíleně očkovat v ohnisku nákazy
Druhy meningokokové vakcíny
Polysacharidová, vznikla extrakcí
skupinově specifického pouzdra
N.meningitidis
Proteinová, vznikla extrakcí nekapsulárních
antigenů z buněčné stěny N.M.
Konjugovaná, vznikla navázáním
skupinově specifických polysacharidů N.M.
na proteinový nosič
Meningokoková vakcína polysacharidová
A, C, Y, W 135
A + C (polysacharidum N.M. purificatum 50 mg i.m.)
A + C + Y + W 135 Menomun
Samotný skupinový specifický polysacharid N.M. je málo imunogenní, anti-A imunita max. 5 let, anti-C 3 roky
Málo účinná u dětí pod 18 měsíců věku. Nutná posilovací dávka za 2-4 roky
Meningokoková vakcína konjugovaná
V ČR registrované 2 vakcíny proti typu C
Od roku 2001 NeisVac
2003 Menjugate
A + C + Y + W 135 – Menactra – v USA
konjugovaná na difterický toxoid, doporučená
pro adolescenty 1x ve věku 11-12 let
Konjugovaná vakcína proti M.meningitidis C – NeisVac-C
N. meningitidis C polysacharidum (strain C 11) 10 μg
Konjugovaný s Tetani anatoxinum 10-20 μg
Adsorbováno na Aluminium hydroxid 0,5 mg
Dávka 0,5 ml pro i.m. aplikaci v předplněné stříkačce
Dávkování kojenci od 2 měsíců a děti do 12 měs. 2x 0,5 ml i.m. s intervalem nejméně 2 měs.
Větší děti a dospělí 1 x 0,5 ml i.m.
Přeočkování není stanoveno
Konjugovaná vakcína proti N.meningitidis C - Menjugate
Oligosacharidum N. meningitidis C (C 11) 10μg
Konjugovaný s Corynebacterií diphtheriae
CRP-197 proteinum 12,5 - 25 μg
Manitol, NaCl, monohydrát
dihydrogenfosforečnanu sodného, heptahydrát
hydrogenfosforečnanu sodného
Menjugate
0,5 ml pro i.m. aplikaci
Děti od 2 měsíců do 12 měs. - 3 x 0,5 ml i.m.
Interval mezi dávkami alespoň 1 měsíc
Starší děti a dospělí 1 x 0,5 ml i.m.