On lkastvPavel Kuchynka a kolektiv

Copyright

Poadatel: Prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc., pednosta On kliniky 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, PrahaAutoi: Prof. MUDr. Jarmila Boguszakov, DrSc., Katedra oftalmologie IPVZ, On klinika 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha Prof. MUDr. Richard Jelnek, DrSc., pednosta stavu histologie a embryologie 3. LF UK, Praha Prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc., Pednosta On kliniky 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha Prof. MUDr. Eva Vlkov, CSc., pednostka On kliniky LF MU a FN Brno, Brno Doc. MUDr. Rudolf Autrata, CSc., Pednosta Dtsk on kliniky MU, Brno Doc. MUDr. Zdeka Kuchynkov, CSc., Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK v Praze, Fakultn nemocnice Motol, Praha Doc. MUDr. Eva hov, CSc., On klinika VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Pavel Diblk, prim On kliniky VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Zuzana Hlinomazov, Ph.D., odborn asistentka On kliniky LF MU a FN Brno, Brno MUDr. Jan Krsn, vedouc lka pedooftalmologie On kliniky FN Krlovsk Vinohrady a asistent IPVZ, Praha MUDr. Ivo Kocur, MA MSc., odborn asistent On kliniky 3. LF UK, Praha, vedouc oddlen prevence postien zraku Svtov zdravotnick organizace, eneva, vcarsko MUDr. Petr Novk, prim Onho oddlen Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Petr Souek, Ph.D., odborn asistent On kliniky 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. David Stejskal, Centrum lkask genetiky a reprodukn medicny GENET, Praha MUDr. Josef ach, odborn asistent stavu patologie 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. Irene J. Vanek, FRCS Ophth., Department of Neurology, University of Toronto, Toronto, Western Hospital, Toronto, Kanada MUDr. Petr Vborn, CSc., odborn asistent Onho oddlen stedn vojensk nemocnice a 1. LF UK, Praha

Spoluautoi: Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., pednosta stavu normln, patologick a klinick fyziologie 3. LF UK, Praha Prof. MUDr. Pavel Rozsval, CSc., pednosta on kliniky FN Hradec Krlov a LF UK, Hradec Krlov Doc. MUDr. Petr echk, CSc., pednosta stavu biochemie a patobiochemie 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. Ale Barto, Ph.D., Odborn asistent Neurologick kliniky 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. Jitka Bartoov, On klinika 3. LF UK a FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. Michaela Brichov, On klinika VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Ilona Cihelkov, On klinika FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr. Ivan Fier, Ph.D., On klinika Lexum, Praha MUDr. Martin Fuk, On klinika Cornea Lexum, s.r.o., Praha MUDr. Jarmila Heissigerov, Ph.D., odborn asistentka On kliniky VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Monika Horkov, Ph.D., odborn asistentka On kliniky LF MU a FN Brno, Brno MUDr. Jan Konvika, On klinika FN Krlovsk Vinohrady, Praha MUDr.Vra Krutlkov, Centrum lkask genetiky a reprodukn medicny GENET, Praha MUDr. Pavel Rezek, CSc., On oddlen FN Bulovka, Praha MUDr. Petra Svozlkov, Ph.D., odborn asistentka On kliniky VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Alexandra ikov, Ph.D., odborn asistentka On kliniky VFN a 1. LF UK, Praha MUDr. Lubor plchal, On klinika VFM a 1. LF UK, Praha MUDr. Magdalna Vokrojov, On klinika FN Krlovsk Vinohrady, Praha RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D., Katedra optiky Prodovdeck fakulty Univerzity Palackho, Olomouc Mgr. Marie Hladkov, stav lkask informatiky, 2. LF UK, Praha Mgr. Frantiek Pluhek, Ph.D., Katedra optiky Prodovdeck fakulty Univerzity Palackho, Olomouc

ObsahSeznam zkratek ........................................................... XI Seznam obrzk ....................................................... XIX Pedmluva ........................................................... XXXIX Pedmluva II .............................................................. XLI vod ....................................................................... XLIII 1. Epidemiologie .......................................................... 1 1.1 Klasifikace zrakovho postien ............................ 1 1.2 Rozsah zrakovho postien ................................... 2 1.3 Piny zrakovho postien ................................... 2 1.4 Zrakov postien u dt ......................................... 7 1.5 Ekonomick nsledky zrakovho postien ......... 11 1.6 Globln iniciativa VISION 2020 ........................ 12 1.7 ast mezinrodnch organizac na prevenci postien zraku ..................................................... 12 1.8 Zvr .................................................................... 13 2. Medicna zaloen na dkazech ............................ 2.1 Definice ................................................................ 2.2 Formulace otzky ................................................. 2.3 Vyhledn dkaz ................................................ 2.4 Zhodnocen nalezenho dkazu ........................... 2.5 Pouit informace v praxi ..................................... 2.6 Zhodnocen pnosu postupu medicny zaloen na dkazech ........................................... 2.7 Zvr .................................................................... 15 15 16 17 18 26 26 26 5. Histopatologie ........................................................ 5.1 Obecn typy patologickch zmn ........................ 5.2 Spojivka ............................................................... 5.3 Rohovka ............................................................... 5.4 oka ................................................................... 5.5 Glaukom ............................................................... 5.6 Subretinln a vitreoretinln proliferace ............. 5.7 Nitroon znty ................................................... 5.8 Nitroon ndory .................................................. 5.9 Vka, slzn lza, onice .................................... 5.10 Metodika zpracovn biologickho materilu .... 61 62 67 71 74 76 78 80 83 89 94

6. Refrakn vady a jejich een ............................... 99 6.1 Historick poznmky ......................................... 100 6.2 Anatomie a fyziologie rohovky ......................... 103 6.3 Optick systm lidskho oka ............................. 106 6.4 Refrakn vady a jejich korekce ......................... 114 6.5 Kontaktn oky ................................................. 115 6.6 Vyetovac metody ped refrakn chirurgi ..... 133 6.7 Typy rohovkov refrakn chirurgie .................. 135 6.8 Rohovkov nelaserov refrakn vkony ........... 135 6.9 Rohovkov laserov refrakn vkony .............. 145 6.10 Nitroon refrakn vkony .............................. 166 6.11 Kombinovan rohovkov a nitroon refrakn vkony .............................................. 173 7. Spojivka ............................................................... 7.1 Anatomie a fyziologie ........................................ 7.2 Vyetovac metody ........................................... 7.3 Degenerativn onemocnn ................................ 7.4 Znty ................................................................ 7.5 Syndrom suchho oka ........................................ 7.6 Jin choroby spojivky ........................................ 7.7 Ndory ................................................................ 8. Rohovka ............................................................... 8.1 Anatomie, histologie .......................................... 8.2 Vyetovac metody ........................................... 8.3 Vrozen vady ..................................................... 177 177 178 181 182 196 201 202 207 207 209 213

3. Embryologie .......................................................... 29 3.1 Normln vvoj oka ............................................. 29 3.2 Vvojov vady oka .............................................. 34 4. Genetika ................................................................. 4.1 Genetick poradenstv .......................................... 4.2 Vyetovac metody ............................................. 4.3 Nomenklatura a symboly ..................................... 4.4 Geneticky podmnn on onemocnn .............. 37 37 38 49 51

8.4 Rohovka a vrozen metabolick vady ............... 8.5 Dystrofie a ektzie ............................................. 8.6 Degenerace ......................................................... 8.7 Znty infekn .................................................. 8.8 Znty neinfekn a keratopatie ......................... 8.9 Ndory ................................................................ 8.10 Chirurgie rohovky ............................................ 9. Sklra ................................................................... 9.1 Anatomie a fyziologie ........................................ 9.2 Vyetovac metody ........................................... 9.3 Nezntliv zmny sklry .................................. 9.4 Znty ................................................................ 9.5 Ndory ................................................................ 10. Sklivec a stnice ................................................. 10.1 Anatomie a fyziologie sklivce a stnice ........... 10.2 Vyetovac metody ......................................... 10.3 Onemocnn sklivce ......................................... 10.4 Vrozen vady stnice ........................................ 10.5 Hereditrn chorioretinln dystrofie stnice .... 10.6 Cvn onemocnn stnice ................................ 10.7 Choroby makuly ............................................... 10.8 Choroby vitreoretinlnho rozhran .................. 10.9 Amoce stnice ................................................... 10.10 razy zadnho segmentu ................................ 11. oka ................................................................. 11.1 Anatomie .......................................................... 11.2 Fyziologie ........................................................ 11.3 Biochemie oky .............................................. 11.4 Katarakta a jej typy ......................................... 11.5 Subjektivn pznaky katarakty ........................ 11.6 Vyeten nemocnch s kataraktou .................. 11.7 Indikace k operaci katarakty a pedoperan vyeten ........................................................... 11.8 Vpoet optick mohutnosti oky a biometrie ....................................................... 11.9 Uml nitroon oky ..................................... 11.10 On viskochirurgick nstroje ...................... 11.11 Fakoemulzifikace ........................................... 11.12 Technika chirurgie katarakty ......................... 11.13 Komplikace chirurgie katarakty ..................... 11.14 Vrozen vady oky a dtsk katarakta ......... 12. Uvea .................................................................. 12.1 Anatomie a fyziologie ...................................... 12.2 Znty uvey zkladn fakta a principy .......... 12.3 Vyetovac metody pi uveitid ...................... 12.4 Virov uveitidy ................................................ 12.5 Bakteriln uveitidy .......................................... 12.6 Plsov uveitidy ..............................................

216 218 225 226 236 240 240 245 245 246 246 247 252 253 253 265 274 276 277 287 316 337 345 358 371 372 375 380 386 392 393 394 394 399 403 406 410 415 422 427 428 428 433 435 438 440

12.7 Parazitrn uveitidy .......................................... 12.8 Endoftalmitidy ................................................. 12.9 Neinfekn uveitidy bez systmovho onemocnn ...................................................... 12.10 Neinfekn uveitidy pi systmovm onemocnn .................................................... 12.11 Terapie uveitidy ............................................. 12.12 Operan vkony u nemocnch s uveitidou ... 12.13 Maskujc syndromy ....................................... 12.14 Ciliochoroidln (uveln) efuze .................... 13. Nitroon ndory ............................................... 13.1 Vyetovac metody ......................................... 13.2 Benign ndory ................................................. 13.3 Malign ndory ................................................. 13.4 Metastatick ndory ......................................... 13.5 Fakomatzy ...................................................... 13.6 Terapie ............................................................. 14. Neurooftalmologie ............................................ 14.1 Aferentn zrakov systm ................................ 14.2 On pohyby ..................................................... 14.3 Zornice a pupilomotorick drhy ..................... 14.4 Pohyby onch vek ........................................ 14.5 Kavernzn sinus a hrot onice ........................ 14.6 On manifestace u cvnch mozkovch phod ............................................................... 14.7 Klinick pklady ............................................. 15. Glaukom ............................................................ 15.1 Historick poznmky ....................................... 15.2 Klinick anatomie, fyziologie, vztahy anatomickch a funknch zmn ...................... 15.3 Etiopatogeneze a klasifikace ............................ 15.4 Klinick pznaky ............................................. 15.5 Vyetovac metody ......................................... 15.6 Terapie medikamentzn .................................. 15.7 Chirurgick terapie ........................................... 16. Onice, vka a slzn lza ................................ 16.1 Klinick anatomie a fyziologie ........................ 16.2 Klinick vyeten ............................................ 16.3 Vyetovac metody ......................................... 16.4 Vrozen a vvojov anomlie .......................... 16.5 Znty .............................................................. 16.6 Ndory .............................................................. 16.7 Jin onemocnn ............................................... 16.8 razy ................................................................ 16.9 Chirurgie ..........................................................

440 443 444 453 465 470 472 476 479 479 480 487 493 494 496 501 501 520 538 543 543 545 547 555 555 556 566 572 573 591 596 609 609 612 617 618 619 627 633 637 640

17. Dtsk oftalmologie a strabismus ..................... 645 17.1 Vyetovac metody ......................................... 646

17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7 17.8

Onice a vka .................................................. Spojivka a vrozen postien slznch cest ....... Rohovka ........................................................... Uvea ................................................................. Stnice a zrakov nerv ...................................... Oko a celkov onemocnn .............................. Strabismus ........................................................

646 657 662 670 674 682 696 727 728 729 731 733

18. Oko a celkov onemocnn ............................... 18.1 Nemoci obhovho systmu ............................ 18.2 Autoimunitn choroby ...................................... 18.3 Endokrinn onemocnn ................................... 18.4 Onemocnn gastrointestinlnho traktu ..........

18.5 Hematologick onemocnn ............................. 18.6 Plicn onemocnn ............................................ 18.7 Kon onemocnn ........................................... 18.8 Ndorov onemocnn ..................................... 18.9 Fakomatzy ...................................................... 18.10 Metabolick onemocnn ............................... 18.11 Onemocnn ledvin ........................................ 18.12 Pohlavn penosn onemocnn ..................... 18.13 Vitaminy ........................................................ 18.14 On toxicita celkov podvanch lk .........

733 734 735 736 737 740 742 743 746 747

Rejstk ...................................................................... 749

Seznam zkratekAC/A ACAID ACE ACI ACTH AD ADH AG AID AIDS AION AK ALK ALP ALT AMC AMK AMN ANA ANCA APMPPE AR ARK ARN ARPE AS AST ATB ATP AV AVN AZOOR BBS BDUMP BIO BN pomr konvergence podmnn akomodac a vlastn akomodace anterior chamber-associated immune deviation 1. angiotenzin-konvertujc enzym (angiotensin-converting enzyme) 2. a. carotis externa a. carotis interna adrenokortikotropn hormon (adrenocorticotropic hormone) autozomln dominantn adiuretin (antidiuretic hormone) angiografie uml inseminace semenem drce (artificial insemination donor) syndrom zskan imunodeficience (acquired immunodeficiency syndrome) pedn ischemick neuropatie optiku (anterior ischemic optic neuropathy) arkutn astigmatick keratotomie (astigmatic keratotomy) automatizovan lamelrn keratoplastika (automated lamellar keratoplasty) alkalick fosfatza alaninaminotransferza amniocentza aminokyselina akutn makulrn neuroretinopatie (acute macular neuroretinitis) antinuklern protiltky (antinuclear antibodies) protiltky proti cytoplazm neutrofil (anti-neutrophil cytoplasmic antibodies) akutn zadn multifokln plakoidn pigmentov epiteliopatie (acute posterior multifocal placoid pigment epitheliopathy) autozomln recesivn abnormln retinln korespondence akutn retinln nekrza (acute retinal necrosis) akutn retinln pigmentov epitelitida (acute retinal pigment epithelitis) ankylozujc spondylartritida (ankylosing spondylarthritis) asparttaminotransferza antibiotika adenozintrifosft arteriovenzn arteriovenzn malformace (arterial venous malformation) akutn zonln okultn zevn retinopatie (acute zonal occult outer retinopathy) Bardetv-Biedlv syndrom difuzn oboustrann proliferace melanocyt uvey (bilateral diffuse uveal melanocytic proliferation) binocular indirect ophthalmoscopy score Behetova nemoc

BSRC BSS BUT BVD C/D c-ANCA CAR CBS CF CFEOM CFTR CGL CI CLE CME CMP CMV CNS CNV CNVM CPEO CRAO CRP CRVO Cs-A CSCHR CT CTA CVS CW CZO Dk Dk/L DLK DM DNA DPM DR DRPE DSA DW EBM EBV ECM EEG EIA ELISA EMP EO EOG ERG

birdshot retinochoroidopathy vyven roztok sol (balanced salt solution) break-up time Bestova viteliformn dystrofie (Bests vitelliform dystrophy) pomr cup/disk (cup/disc ratio) protiltky proti cytoplazm neutrofl typu c (anti-neutrophil cytoplasmic antibodies type c) retinopatie asociovan s karcinomem (carcinoma-associated retinopathy) cystationin--syntza (cystathionine -synthase) cystick fibrza (cystic fibrosis) kongenitln fibrza extraokulrnch sval (congenital fibrosis extraocular muscles) transmembrnov regultor vodivosti iont pi cystick fibrze (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator) corpus geniculatum laterale konfidenn interval (confidence interval) extrakce ir oky (clear lens extraction) cystoidn makulrn edm (cystoid macular edema) cvn mozkov phoda cytomegalovirus centrln nervov systm choroidln neovaskularizace (choroidal neovascularization) choroidln eovaskulrn membrna (choroidal neovascular membrane) chronick progresivn extern oftalmoplegie (chronic progressive external ophthalmoplegia) okluze centrln retinln arterie (central retinal artery occlusion) C-reaktivn protein okluze centrln retinln vny (central retinal vein occlusion) cyklosporin A centrln serzn chorioretinopatie (central serous chorioretinopathy) potaov tomografie (computer tomography) CT angiografie odbr choriovch klk (chorion villi sampling) continuous wear centrln zrakov ostrost difuzn koeficient transmisibilita difuzn lamelrn keratitida (diffuse lamellar keratitis) diabetes mellitus kyselina deoxyribonukleov (deoxyribonucleotid acid) ddin porucha metabolismu diabetick retinopatie (diabetic retinopathy) difuzn retinln pigmentov epiteliopatie (diffuse retinal pigment epitheliopathy) digitln subtrakn angiografie (digital subtraction angiography) daily wear medicna zaloen na dkazech (evidence based medicine) virus Epsteina-Barrov (Epstein-Barr virus) extracelulrn materil elektroencefalogram enzymov imunoanalza (enzyme immunoassay) enzyme-linked immunosorbent assay epimakulrn proliferace (epimacular proliferation) endokrinn orbitopatie (endocrine orbitopathy) elektrookulografie, elektrookulogram elektroretinografie, elektroretinogram

ERM ESAC ETDRS EW FAG FAZ FDA FDT FGF FHI FISH FK FLM FTA-ABS FTV FW GG+ GAG ggl. GIT GMT GPC gtt. GVH HAK HEMA HIV HKRP HLA HRT HSV HZO HZV ICG ICGAG IFN Ig IgA Ig E IgG IL i.m. IMD IMU inj. INO IOIS IRMA ISO

epiretinln membrna (epiretinal membrane) extra structural abnormal chromosomes fotokoagulan (laserov) lba diabetick retinopatie (Early Treatment Diabetic Retinopathy Study) extended wear fluorescenn angiografie (fluorescent angiography) foveolrn avaskulrn zna (foveal avascular zone) Americk ad pro kontrolu liv a potravinovch vrobk (Food and Drug Administration) frequency doubling technology fibroblastov rstov faktor (fibroblast growth factor) Fuchsova heterochromick iridocyklitida (Fuchs heterochromic iridocyclitis) fluorescenn in situ hybridizace (fluorescent in situ hybridisation) fotokoagulace fasciculus longitudinalis medialis fluorescenn treponemov protiltkov absorpn test (fluorescent treponemal antibody absorption test) fotodynamick terapie s verteporfinem sedimantace erytrocyt gramnegativn grampozitivn glykozaminoglykan (glycosaminoglycan) ganglion gastrointestinln trakt -glutamyltranferza gigantopapilrn keratokonjunktivitida (giant papillary conjunctivitis) kapky (guttae) reakce tpu proti hostiteli (graft versus host) hormonln antikoncepce hydroxyetylmetakrylt virus lidsk imunodeficience (human immunodeficiency virus) hyperkomplexn receptivn pole lidsk luekocytrn antigen (human leukocyte antigens) heidelbersk retinln tomograf (Heidelberg retina tomograph) virus herpes simplex virus herpes zoster ophtalmicus virus herpes zoster indocyaninov zele (indocyanine green) angiografie s indocyaninovou zelen (indocyanine green angiography) interferon imunoglobulin imunoglobulin tdy A imunoglobulin tdy E imunoglobuliny tdy G interleukin intramuskulrn idiopatick makulrn dra intermediln uveitida (intermediate uveitis) injekce internukleln oftalmoplegie (Internuclear ophthalmoparesis) International Ocular Inflammation Society intraretinln mikrovaskulrn abnormality (intraretinal microvascular abnormalities) Mezinrodni organizace pro normy (International Organisation for Standardisation)

ITI IUSG i.v. IVF JBV JIA JOAG JRP JXG KCE KCS K KFR KKP KO KRP KSME KSS LASEK LASIK LDH LGN LKP LRI LTK MA MAR MCP MD MEWDS MHA-TP MLI MLX MMM MP MPS MR MRA mt MTHFR n., nn. ncl. NCT NHL NIF MR NNT NOT NPDR NRK NSA

International Trachoma Initiative Mezinrodn studijn skupina pro uveitidy (International Uveitis Study Group) intravenzn in vitro fertilizace jednoduch binokulrn vidn juveniln idiopatick artritida (juvenile idiopathic arthritis) juveniln glaukom otevenho hlu (juvenile open-angle glaucoma) jednoduch receptivn pole juveniln xantogranulomatza (juvenile xanthogranuloma) keratoconjunctivitis epidemica keratoconjunctivitis sicca kontaktn oka komplement-fixan metoda karotidokavernzn ptl krevn obraz komplexn receptivn pole klinicky signifikantn makulrn edm Kearnsv-Sayrev syndrom laser-assisted subepithelial keratectomy laser in situ keratomileusis lakttdehydrogenza Leksellv gama n lamelrn keratoplastika limbal relaxing incisions laser thermal keratoplasty mikroaneuryzma melanoma associated retinopathy multifokln choroiditida a panuveitida prmrn odchylka (mean deviation) syndrom mizejcch blch skvrn (multiple evanescent white dot syndrome) mikrohemaglutinace Treponema pallidum membrana limitans interna membrana limitans externa vyeten mozkomnho moku mstnav papila mukopolysacharza magnetick rezonance (magnetic resonance) 1. magnetick rezonann angiografie 2. Moorfieldsk regresn analza mitochondriln metylentetrahydrofoltreduktza nerv, nervy nucleus nitroon ciz tleso nehodgkinsk lymfom (non-Hodgkins lymphoma) nepm imunofluoresence nuklern magnetick rezonance (nuclear magnetic resonance) poet nemocnch, kter je poteba lit (number needed to treat) nitroon tlak neproliferativn diabetick retinopatie (nonproliferative diabetic retinopathy) normln retinln korespondence nesteroidn antiflogistika (non-steroid antiinflammatory agent)

NT NTG NV NVD NVG NVI NVS OCB OCT oft. OIS OL OMIM OP OR ORL OS OSN OTS PACG Pattern-VEP PCR PD pdpt PDR PET PGT PHS PIC PKC PKP PMMA PNC PNL POAG PORN PPRF PPV PRF PRK PRL PST PTK PU PUBS PUK PVA PVP PVR RAM RAP RB

nitroon tlak normotenzn glaukom (normal tension glaucoma) neovaskularizace neovaskularizace na papile (neovascularisations disc) neovaskulrn glaukom (neovascular glaucoma) neovaskularizace na duhovce (neovascularization of the iris) neovaskularizace stnice oligoklonln prouky (oligoclonal bands) optick koherentn tomografie (optical coherence tomograph) on on ischemick syndrom oko lev Online Mendelian Inheritance in Man oko prav pomr anc (odds ratio) otorinolaryngologie odchlpen stnice Organizace spojench nrod ocular trauma score primrn glaukom uzavenho hlu (primary angle closure glaucoma) pattern vizuln evokovan potencily polymerzov etzov reakce (polymerase chain reaction) papilrn diametr prism diopters proliferativn diabetick retinopatie pozitronov emisn tomografie (positron emission tomography) preimplantan genetick testovn (preimplantation genetic testing) syndrom pedpokldan on histoplazmzy (presumed ocular histoplasmosis syndrome) vnitn tekovit choroidopatie (punctate inner choroidopathy) proteinkinza C perforujc keratoplastika (penetrating keratoplasty) polymetylmetakrylt penicilin primrn nitroon lymfom primrn glaukom otevenho hlu (primary open angle glaucoma) progresivn zevn retinln nekrza (progressive outer retinal necrosis) paramediln pontinn retikulrn formace pars plana vitrektomie panretinln fotokoagulace fotorefrakn keratektomie (photorefractive keratectomy) phakic refractive lens pseudotumor (zntliv pseudotumor) fototerapeutick keratektomie (phototerapeutic keratectomy) pedn uveitida odbr krve z pupenku (percutaneous umbilical blood sampling) perifern ulcerativn keratitida (peripheral ulcerative keratitis) polyvinylpyrrolidon polyvinylalkohol proliferativn vitreoretinopatie (proliferative vitreoretinopathy) retinln arteriln makroaneuryzma (retinal artery macroaneurysm) retinln angiomatzn proliferace (retinal angiomatous proliferation) retinoblastom

RF RGP RN RNA RNFL ROP RP RPE RR RRR RS RTG SD SE SFU SIUS SK SMP SNP SO SOVRC SPECT SPI SPP SS STH SJB SUN SVS TBC tbl. TINU TNF TOS TPHA TPI tr. TSH TTT UBM ung. UNICEF UPT UV UZ VB VBI VDRL VEGF VEP VHL

1. retikulrn formace 2. revmatoidn faktor plynopropustn (rigid gas permeable) Reiterova nemoc kyselina ribonukleov (ribonucleic acid) vrstva stnicovch nervovch vlken (retina nerve fiber layer) retinopatie nedonoench (retinopathy of prematurity) retinopathia pigmentosa retinln pigmentov epitel relativn riziko (relative risk) rychl reaginov reakce (rapid reagin reactio) roztrouen mozkomn sklerza rentgen, rentgenov, rentgenov vyeten smrodatn odchylka (standard deviation) skupina experimentln subretinln fibrza a uveitida (subretinal fibrosis and uveitis) surgery induced uveitis syndrome skupina kontroln simultnn percepce (simultaneous macular perception) bodov polymorfismus (single nucleotid polymorfism) sympatick oftalmie (sympathetic ophtalmia) syndrom omrzlch vtv retinlnch cv jednofotonov emisn tomografie (single photon emission thomography) syndrom pedn ischmie percepce se superpozic Sjgrenv syndrom somatotropn hormon (somatotrophic hormone) Sttn stav pro jadernou bezpenost Standardization of Uveitis Nomenclature Stevensv-Johnsonv syndrom tuberkulza tablety tubulointersticiln nefritida a uveitida (tubulointerstitial nephritis and uveitis) tumor nekrotizujc faktor (tumor necrosis factor) trakn odchlpen stnice Treponema palidum hemaglutinan test (Treponema pallidum haemagglutination assay) Treponema pallidum imobilizan test (Treponema pallium immobilization test) tractus tyreoid-stimulujc hormon (thyroid stimulating hormone) transpupilrn termoterapie ultrazvukov biomikroskopie unguentum (mast) United Nations Children Fund uml peruen thotenstv ultrafialov (ultra violet) ultrazvuk, ultrazvukov vertebrobazilrn vertebrobazilrn insuficience (vertebro-basilar insuficiency) test k diagnostice syfilis (veneral disease research laboratory test) endotelov rstov faktor (vascular endothelial growth factor) zrakov evokovan potencily (visually evoked potential) von Hippelv-Lindauv syndrom

VKH VLM VMTS VPM VPMD VRAO VZV WDS WG WHO XRP YAG laser ZMK ZN ZO ZOS ZP

Vogtova-Koyanagiho-Haradova choroba vnitn limitujc membrna vitreomakulrn trakn syndrom (vitreomacular traction syndrome) vkem podmnn makulopatie vkem podmnn makulrn degenerace okluze vtve retinln arterie virus varicela zoster white dot syndroms Wegenerova granulomatza (Wegener granulomatosis) Svtov zdravotnick organizace (World Health Organization) retinopathia pigmentosa vzan na pohlav (X-linked retinitis pigmentosa) yttrium-argon garnet laser zygomatikomaxilrn komplex zrakov nerv zrakov ostrost 1. zadn odchlpen sklivce 2. zevn on svaly zorn pole

Seznam obrzkObr. 1.1 Piny slepoty ve svt (v procentech) Obr. 2.1 Biostatistika je dleit pro komunikaci mezi lkai Obr. 2.2 Vsledky metaanalzy: sledovan cl asn mikrobiologick remise Obr. 2.3 Vsledky metaanalzy: sledovan cl petrvvajc patologick mikrobiologick nlez Obr. 2.4 Medicna zaloen na dkazech v praxi Obr. 3.1 Zrodek 22. den po oplozen. V iroce rozevench neurlnch valech jsou dobe viditeln on rhy (sulci optici), prvn morfologick znmka vytven zklad oka Obr. 3.2 Zrodek v 28. dni vvoje. Po uzaven obou neuropr pedstavuje neurln trubice uzaven systm, v nm vznik nepatrn petlak encefalickho likvoru vzhledem k amniov dutin, kter napomh expanzi mozkovch vk. Z pednho z nich (prosencefala) se vyklenuj on vky a povrchov ektoderm naproti nim zesiluje v okovou plakodu, kter je zkladem oky Obr. 3.3 Vznik a postupn petven onch vk v pohrky prostednictvm komplikovan invaginace jejich laterlnch stn budoucch vnitnch list stnice, kter na dolnm obvodu stopky zanechv hlubokou rhu zvanou fissura choroidea Obr. 3.4 Vznik onch pohrk a okovho vku, sledovan tentokrt konsekutivn na pnch ezech (ad) Obr. 3.5 Pokraovn procesu formace oka (eg) objasujc vznik sklivce, cvnatky, asnatho tlesa, duhovky, rohovky a obou onch komor: h prez stopkou onho pohrku, kter se vrstnm axon gangliovch bunk stnice mn v nervus opticus Obr. 3.6 Zkladn uspodn vrstev stnice, kter s vjimkou pigmentovho epitelu vznikaj postupnou migrac neuroblast smrem od intraretinlnho prostoru k pvodn membrana limitans externa, nyn membrana limitans interna nervovho listu retiny. Membrana limitans interna oddluje neuroektodermovou vrstvu stnice od mezenchymovho zkladu sklivce. Zapojovnm element jednotlivch vrstev vznikaj synoptick pole zevn a vnitn plexiformn vrstvy Obr. 4.1 Schematick znzornn G-pruhovn chromozomu X (p krtk ramnko, q dlouh ramnko, cen centromera) Obr. 4.2 Normln musk karyotyp: 46, XY Obr. 4.3 Schma struktury DNA Obr. 4.4 Struktura denaturovan DNA Obr. 4.5 Schma hybridizace znaen sondy s denaturovanou genomovou DNA Obr. 4.6 Schma hybridizace na ipov kart Obr. 5.1 Melanom spojivky nodulrn formovan ndorov infiltrt s tkm ztenenm, infiltrac a s destrukc vyklenutho povrchovho epitelu spojivky (parafinov ez, barven hematoxylineozin, zvten mikroskopu 50x) Obr. 5.2 Dladicobunn karcinom spojivky patrn je invazivn prorstn ndorovch ep do hloubky, v jednom z ep je zeteln i rohovn (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 125x) Obr. 5.3 Zadn polymorfn dystrofie rohovky detailn zbr na zadn povrch s nepravidelnm uspodnm endotelovch bunk, jejich jdra se msty i navzjem pekrvaj (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.4 Granulrn dystrofie rohovky depozita patologickho materilu (sms aminokyselin, fosfolipid a blkovinnho materilu) ve stromatu obarven erven (parafinov ez, barven modrm trichromem, zvten mikroskopu 125x) Obr. 5.5 Pseudoexfoliativn syndrom sloupnut pedn pouzdro oky (z kapsulorexe pi operaci katarakty) se stromekovitmi blkovinnmi

depozity na povrchu (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.6 Komorov hel bulbu s dlouhotrvajcm glaukomem okludovan rozshlou pedn perifern synechi s patrnou sekundrn atrofi cilirnch vbk asnatho tlska (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 50x) Obr. 5.7 Vitreoretinln proliferace sloupnut pi vitrektomii z povrchu vnitn limitujc membrny (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.8 Chronicky amovan stnice s ireparabiln zafixovanm zprohbnm a retrakc okolnmi navazujcmi sekundrnmi proliferacemi. Zevn jet cel tvar obklopen erstvmi hematomy (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 50x) Obr. 5.9 Uveln melanom cvnatky prorstn ndoru luminem vortikzn vny a na zevn povrch bulbu na obrzku dole uprosted (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 50x) Obr. 5.10 Uveln melanom vetenobunn typ B: vetenit tvar bunk, ovln bunn jdra s patrnmi jadrky (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.11 Uveln melanom epiteloidn typ: nepravideln tvarovan polygonln buky se snenou vzjemnou kohezivitou, s nestejnomrnmi mchkovitmi jdry s vraznmi jadrky (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.12 Uveln melanom smen typ: sms vetenitch bunk typu B (spe pi periferii obrzku) a epiteloidn komponenty (vce v centru obrzku) (parafinov ez, barven hematoxylineozin, zvten mikroskopu 500x) Obr. 5.13 Retinoblastom prorstn ndoru do papily optiku: v levm dolnm rohu obrzku je vidt okraj sklry. V levm hornm rohu sytji erven nekrotick okrsek v ndoru. V pravm dolnm roku je dorzln vyklenut lamina cribrosa s pronikajcm ndorovm infiltrtem, s nepravidelnmi drobnmi mikrokalcifikaceni (tmav okrsky). Ndor je v tomto ppad mlo diferencovan, tvoen drobnmi bukami, kter ji nevytvej typick rozety (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 50x) Obr. 5.14 Retinoblastom rukvovit pseudorozeta okolo drobn cvy uvnit ndoru (parafinov ez, barven hematoxylin-eozin, zvten mikroskopu 500x)

Obr. 5.15 Intraokulrn malign lymfom atypick objemnj ndorov lymfoidn buky s tvarovmi nepravidelnostmi jader mezi reaktivn nendorovou lymfocytrn zntlivou celulizac (drobnj kulat jdra) (cytologick ntr sklivce, barven Giemsa, zvten mikroskopu 1250x) Obr. 6.1 Histogram rohovky Obr. 6.2 Hojen rohovkov rny: a asn fze hojen epitelov rny, 1224 h, b asn fze hojen epitelov rny, 2448 h, c stromln fze hojen, 26 tdn, d remodelinkov fze, 26 msc (1 epitel, 2 keratocyty, 3 stroma, 4 Bowmanova mambrna, 5 pokozen po radiln incizi, 6 epitelov ztka) Obr. 6.3 Gullstrandv model oka Obr. 6.4 Emsleyova-Graffova modifikace Gullstrandova oka Obr. 6.5 Model neakomodujcho oka s jedinm ekvivalentnm lmavm povrchem Obr. 6.6 Rozliovac schopnost oka Obr. 6.7 Zvislost akomodan amplitudy na vku Obr. 6.8 Myopie Obr. 6.9 Hypermetropie Obr. 6.10 Charakteristika oek prmr (d), optick zna (zo), stedov tlouka (t), sagita (s), radius zevn plochy , radius vnitn plochy BC (rv) Obr. 6.11 Endotelov rohovkov zmny Obr. 6.12 Ektopie zornice Obr. 6.13 ORBSCAN: a 3D, b standardn zobrazen Obr. 6.14 Radiln keratotomie Obr. 6.15 Hexagonln keratotomie Obr. 6.16 Astigmatick keratotomie Obr. 6.17 Lindstrmv nomogram 30let pacient Obr. 6.18 Limbln relaxan incize Obr. 6.19 LASIK po limbln relaxan incizi Obr. 6.20 Arkutn incize po PKP Obr. 6.21 Intrakorneln krouek Obr. 6.22 Epikeratoplastika Obr. 6.23 Intracorneal inlay lens Obr. 6.24 Profil rohovky po fotoablaci myopie Obr. 6.25 Profil rohovky po fotoablaci hypermetropie Obr. 6.26 Princip vaporizace: a ped lbou, b po lb (podrobn viz text) Obr. 6.27 Indikace operanch zkrok podle dioptri Obr. 6.28 Mechanick abraze epitelu Obr. 6.29 Haze Obr. 6.30 Schematick znzornn principu mikrokeratomu Obr. 6.31 Superiorn a nazln umstn mstku

Obr. 6.32 Postup operace metodou LASIK Obr. 6.33 Superficiln epitelopatie Obr. 6.34 Difuzn lamelrn keratitida Obr. 6.35 asn pooperan infekce pod lamelou Obr. 6.36 Pozntliv jizevnat zmny Obr. 6.37 Penetrujc keratoplastika pro ektzie rohovky Obr. 6.38 Endotelov mapa Obr. 6.39 oka NuVita Obr. 6.40 oka Icare Obr. 6.41 Bunn kolonizace implanttu NuVita Obr. 6.42 Pedoperan (a) a pooperan (b) endotelov mapa Obr. 6.43 Decentrace implanttu Phakic 6 Obr. 6.44 Progresivn ovalizace zornice Obr. 6.45 oka Artisan a jej fixace k duhovce Obr. 6.46 Multifokln implantty Tab. 6.4 Nomogram radiln keratotomie 8 inciz podle Friedlandera Tab. 6.5 Efekt radiln keratotomie v zvislosti na vku pacienta Tab. 6.6 Efekt radiln keratotomie v zvislosti na optick zn a potu inciz Tab. 6.7 Nomogram arkutn keratotomie podle Lindsrma Tab. 6.8 Nomogram prov transverzln keratotomie podle Friedlandera Tab. 6.9 Typy excimerovch laser Tab. 6.10 Hloubka excimerov laserov fotoablace v zvislosti na i optick zny Tab. 6.11 Pseudofakie a monosti vsledn pooperan refrakce Obr. 7.1 Povrchov injekce spojivky Obr. 7.2 Smen injekce spojivky Obr. 7.3 Papilrn reakce na tarzln spojivce Obr. 7.4 Folikulrn reakce na tarzu u virov konjunktivitidy Obr. 7.5 Pinguecula Obr. 7.6 Pterygium Obr. 7.7 Pseudopterygium Obr. 7.8 Retenn cysta spojivky Obr. 7.9 Algoritmus diagnostiky akutn konjunktivitidy spojivky Obr. 7.10 Algoritmus diagnostiky chronick konjunktivitidy Obr. 7.11 KCE subepitelov infiltrty Obr. 7.12 Hlenohnisav sekrece u akutn bakteriln konjunktivitidy Obr. 7.13 Pseudomembrny na tarzln spojivce Obr. 7.14 I. stadium trachomu nezral folikuly na hornm tarzu

Obr. 7.15 IIA. stadium trachomu zral folikuly na hornm tarzu Obr. 7.16 III. stadium trachomu Helbertovy jamky na limbu Obr. 7.17 IV. stadium trachomu Obr. 7.18 Chemza spojivky u alergick konjunktivitidy Obr. 7.19 Papilrn hypertrofie u alergick konjunktivitidy Obr. 7.20 Vernln keratokonjunktivitida Trantasovy uzly Obr. 7.21 Gigantopapilrn konjunktivitida Obr. 7.22 I. stadium OCP subepitelov fibrza tarzln spojivky dolnho vka Obr. 7.23 II. stadium OCP zmlen fornixu dolnho vka Obr. 7.24 III. stadium OCP symblefaron Obr. 7.25 IV. stadium OCP Obr. 7.26 Trval keratoprotza Obr. 7.27 Skvamzn stopkat papilom spojivky Obr. 7.28 Benign zskan melanza spojivky Obr. 7.29 Malign melanom spojivky Obr. 8.1 Endotelov mikroskopie fyziologick endotel, bunn hustota 2769 bb/mm, hexagonalita 62 % Obr. 8.2 Rohovkov topografie fyziologick astigmatismus (strm meridian v ose 90, ploch meridin v ose 180) Obr. 8.3 Rohovkov topografie keratoconus (paracentrln dole znzoruje erven barva vyklenut rohovky) Obr. 8.4 Povrchov a hlubok vaskularizace rohovky po opakovanch herpetickch keratitidch Obr. 8.5 Edm rohovky bulzn keratopatie Obr. 8.6 Keratitis filiformis pi syndromu suchho oka Obr. 8.7 Keratitis epithelialis punctata barven fluoresceinem Obr. 8.8 Keratitis disciformis Obr. 8.9 Perifern ulcerzn keratitida Obr. 8.10 Keratitis striata Obr. 8.11 Descemetokla Obr. 8.12 Coganova mikrocystick dystrofie Obr. 8.13 Reisova-Bcklersova dystrofie Obr. 8.14 Reisova-Bcklersova dystrofie pokroil stadium Obr. 8.15 Granulrn dystrofie rohovky (Groenow I) Obr. 8.16 Avellino dystrofie (granulrn mkov) Obr. 8.17 Mkov dystrofie Obr. 8.18 Centrln krystalov dystrofie Schnyderova Obr. 8.19 Fuchsova dystrofie

Obr. 8.20 Fuchsova dystrofie pokroil stadium Obr. 8.21 Fuchsova dystrofie obraz endotelovho mikroskopu (patrny ern dry patologickch vchlipek descemetsk membrny msta ztrty endoteli) Obr. 8.22 Akutn keratokonus Obr. 8.23 Keratoconus progrediens s korneln tvrdou kontaktn okou Obr. 8.24 Intrastromln rohovkov prstenec pro korekci keratokonu Obr. 8.25 Zonulrn keratopatie Obr. 8.26 Cornea verticillata (pi uvn cordaronu) Obr. 8.27 Keratitis dendritica (virus herpes simplex 1) Obr. 8.28 Keratitis intersticialis metaherpetica s hlubokou vaskularizac a lipidovmi depozity Obr. 8.29 Keratitis herpetica necrotisans (virus varicella zoster) Obr. 8.30 Stafylokokov keratitis limbalis Obr. 8.31 Pseudomondov ved rohovky s hypopyem Obr. 8.32 Ulcus corneae: A ved rohovky zpsoben infekc Serratia marcescens u nositele kontaktnch oek, B po 14denn lb loklnmi a systmovmi antibiotiky, C zhojen rohovkov ved po 3 mscch lby (macula corneae) Obr. 8.33 Keratitis mycotica s hypopyem imunosuprimovan pacient po transplantaci rohovky Obr. 8.34 Akantambov disciformn keratitida Obr. 8.35 Perifern ulcerzn keratitida pi Wegenerov granulomatze (stav po lamelrn keratoplastice) Obr. 8.36 Keratoplastika perforans jednotliv stehy Obr. 8.37 Keratoplastika perforans pokraujc sutura Obr. 8.38 Epitelov rejekn reakce Obr. 8.39 Stromln rejekn reakce Obr. 8.40 Endotelov rejekn reakce Obr. 8.41 Ulcus corneae na teri s perforac (Staphylococcus aureus) Obr. 8.42 Transplantace rohovky: A rozvolnn sutura s nslednou lzou rohovky a perforac v mst stynch ploch matesk a drcovsk rohovky, B excentrick perforujc keratoplastika Obr. 9.1 Modr sklry Obr. 9.2 Vkem podmnn atrofie sklry v mst pon pmch onch sval Obr. 9.3 Prost difuzn episkleritida Obr. 9.4 Nodulrn episkleritida

Obr. 9.5 Pedn difuzn nenekrotizujc skleritida Obr. 9.6 Pedn nekrotizujc skleritida se zntem Obr. 9.7 Pedn nekrotizujc skleritida bez zntu (scleromalatia perforans) Obr. 10.1 Anatomie vyvinutho sklivce (pevzato z KRAUS, H., KAREL, I., RIKOV, E. On zkaly. Grada Publishing, 2000) Obr. 10.2 A molekuly kyseliny hyaluronov (H) mezi kolagennmi vlkny sklivcovho gelu, B ztrta molekul kyseliny hyaluronov (teplem, nzkm pH) vede k destabilizaci a kolapsu sklivcovch vlken Obr. 10.3 Schma bze sklivce sklivcov bze jde pes ora serrata a upn se vpedu na pars plana a vzadu na perifern stnici Obr. 10.4 Anatomie stnice: 1 pigmentov epitel, 2 tyinky a pky, 2a pky, 2b tyinky, 3 zevn hranin membrna, 4 zevn nuklern vrstva, 5 zevn plexiformn vrstva, 6 vnitn nuklern vrstva, 7 vnitn plexiformn vrstva, 8 vrstva gangliovch bunk, 9 vrstva nervovch vlken, 10 vnitn hranin membrna Obr. 10.5 Diagram bunn anatomie tyinky a pku: MLX membrana limitans externa (podle FEDERMAN, JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. /Eds./: Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.6 Neuronln spoje v stnici: MLI membrana limitans interna, MLX membrana limitans externa (podle FEDERMAN, JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. /Eds./: Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.7 Makulrn oblast se skld z umba (1), foveoly (2), fovey (3), parafovey (4) a perifovey (5) (podle FEDERMAN, JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. /Eds./: Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.8 Schma foveoly a fovey: VLM vnitn limitujc membrna, ZLM zevn limitujc membrna, RPE retinln pigmentov epitel (podle Federman, JL., Gouras, P., Schubert, H., et al. Retina and Vitreous. In: Podos, SM., Yanoff, M. /Eds./: Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.9 Schma vnitn a zevn hematoretinln bariry: VLM vnitn limitujc membrna, RPE retinln pigmentov epitel (podle FEDERMAN,

JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. / Eds./: Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.10 Schematick znzornn bunk retinlnho pigmentovho epitelu (RPE) Obr. 10.11 Snellenovy optotypy Obr. 10.12 ETDRS optotypy Obr. 10.13 Pklad znaku na pseudoizochromatick tabulce Obr. 10.14 Farnsworthv-Munsellv 100-hue test Obr. 10.15 Adaptan kivka postupn pokles svtelnho prahu za tmy, adaptace pk, adaptace tyinek Obr. 10.16 Originln Amslerova mka Obr. 10.17 Mka podle Yannuzziho Obr. 10.18 Modifikovan Amslerova mka Obr. 10.19 Pm oftalmoskopie Obr. 10.20 Nepm oftalmoskopie vsed Obr. 10.21 Nepm oftalmoskopie vlee Obr. 10.22 oky k biomikroskopickmu vyeten fundu Obr. 10.23 Biomikroskopie na trbinov lamp Obr. 10.24 Schma Goldmannovy trojbok oky sla ukazuj oblast, kter me bt vyetena rozlinmi zrctky oky Obr. 10.25 a skotopick (tyinkov) ERG oka adaptovanho na tmu, b fotopick ERG, maximln odpov pk a tyinek s oscilanmi potencily na vzestupnm rameni vlny b (podle PEREGRIN, J., SVRK, J. Elektrofyziologie v onm lkastv. In: KRAUS, H., et al. Kompendium onho lkastv. Grada Publishing, 1997). Obr. 10.26 EOG: horn kivka normln nlez, doln kivka patologick hodnoty Ardenova indexu (1,37), L zznam na svtle, D zznam potm (podle PEREGRIN, J., SVRK, J. Elektrofyziologie v onm lkastv. In: KRAUS, H., et al. Kompendium onho lkastv. Grada Publishing, 1997) Obr. 10.27 Normln A-scan Obr. 10.28 Normln B-scan Obr. 10.29 Fluorescenn angiografie na pstroji TOPCON Obr. 10.30 Normln fluorescenn angiografie arteriln fze, skvrnit fluorescence choriokapilaris Obr. 10.31 Normln fluorescenn angiografie retinln kapilrn tranzitn fze Obr. 10.32 Normln fluorescenn angiografie retinln arteriovenzn fze, laminrn uspodn

barviva v retinlnch vnch, plnn arteriol a venul je rovnomrn Obr. 10.33 Normln fluorescenn angiografie recirkulan fze, vny tm homogenn zbarveny, kles npl arteriol Obr. 10.34 Fluorescenn angiografie hyperfluorescence pro poruchu zevn hematoretinln bariry (ablace retinlnho pigmentovho epitelu) Obr. 10.35 Fluorescenn angiografie hyperfluorescence pro poruchu vnitn hematoretinln bariry (z novotvoench cv) Obr. 10.36 Fluorescenn angiografie blokda fluorescence nvem v choriokapilaris Obr. 10.37 Fluorescenn angiografie hypofluorescence zpsoben znami neperfuze a hyperfluorescence pro poruchu vnitn hematoretinln bariry Obr. 10.38 Normln indocyaninov angiografie tranzitn fze 17 sekund Obr. 10.39 Normln indocyaninov angiografie tranzitn fze 30 sekund Obr. 10.40 Obraz normln makuly na optick koherenn tomografii (horizontln projekce smujc pes fovea centralis): zevn hranici stnice vymezuje erven vrstva pedstavujc vysokou reflektivitu a odpovd RPE a choriokapilaris. Tmav vrstva, kter pedstavuje minimln reflektivitu, je ped RPE a znzoruje zevn segmenty fotoreceptor. Stedn tlouka stnice ve fovea centralis je asi 142 mikrometr, nazln od n asi 266 mikrometr a temporln asi 249 mikrometr Obr. 10.41 Schma vkem podmnnch zmn sklivce: A zkapalnn (modr barva), B zkapalnn a tvorba sklivcovch pruh s kolapsem sklivcovho gelu, C zadn ablace sklivce s oddlenm gelu od stnice, D pedn ablace sklivce, gel se odtahuje od zadn plochy oky, E ztlutn bazln laminy (podle FEDERMAN, JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. (Eds.): Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book, 1994) Obr. 10.42 Weissv prstenec Obr. 10.43 Albinismus chybjc pigmentace, patrn choroidln vaskulatura v doln sti fundu (nahoe), transiluminace duhovky, prodnut pigmentovho listu duhovky (dole) (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 10.44 Kongenitln hypertrofie retinlnho pigmentovho epitelu

Obr. 10.45 Pigmentov degenerace stnice kostn buky umstn hlavn podl cv Obr. 10.46 Choroidermie lutav zbarven zny Obr. 10.47 Choroidermie fluorescenn angiografie: rozshl defekty retinlnho pigmentovho epitelu, obnaen choroidlnch cv Obr. 10.48 Bestova viteliformn dystrofie fze vajenho loutku Obr. 10.49 Fluorescenn angiografie tho oka hypofluorescence v mst cystick lze Obr. 10.50 Bestova viteliformn dystrofie atrofick stadium Obr. 10.51 Pattern dystrofie uspodn pigmentu ve fovee Obr. 10.52 Fluorescenn angiografie tho oka Obr. 10.53 Pattern dystrofie nlez na druhm oku Obr. 10.54 Pattern dystrofie lutooranov depozita v centru makuly Obr. 10.55 Fluorescenn angiografie tho oka Obr. 10.56 Dominantn drzy Obr. 10.57 Centrln areolrn choroidln dystrofie na fluorescenn angiografii atrofie RPE a choriokapilaris, prokreslen vtch choroidlnch cv na dn lze Obr. 10.58 Schma zmn arteriovenznho ken u systmov hypertenze: 0 - normln, I mrn konstrikce arteriol a rozen jejich reflexu, II vraznj generalizovan konstrikce, vyboen vn na arteriovenznm ken, III arterioly typu mdnho drtku, Gunnovo znamen, IV arterioly typu stbrnho drtku (upraveno podle KANSKI, JJ., THOMAS, DJ. The Eye in Systemic Disease. 2nd ed., Butterworth Heinemann Ltd., 1990) Obr. 10.59 Neuroretinopathia hypertonica ipky ukazuj na arterioly typu mdnho a stbrnho drtku a na depozita lipidovch exsudt Obr. 10.60 Okluze centrln retinln arterie teov erven skvrna Obr. 10.61 Hollenhorstv plak Obr. 10.62 Okluze horn temporln vtve a. centralis retinae Obr. 10.63 Okluze centrln retinln vny Obr. 10.64 Fluorescenn angiografie duhovky ran diagnostika neovaskularizac Obr. 10.65 Papiloflebitida Obr. 10.66 Okluze horn temporln vtve v. centralis retinae na FAG zny neperfuze a tvorba kolaterl Obr. 10.67 Okluze horn temporln vtve v. centralis retinae na FAG rozvoj neovaskularizac

Obr. 10.68 FAG tho oka v pozdj fzi prosakovn barviva z neovaskularizac Obr. 10.69 Fokln klinicky signifikantn makulrn edm u NPDR krouky lipoidnch depozit kolem prosakujcch mikroaneuryzmat Obr. 10.70 Tk klinicky signifikantn makulrn edm s rozshlmi plaky tvrdch exsudt Obr. 10.71 FAG u PDR zny neperfuze, flebopatie, prosakovn z NVE Obr. 10.72 NPDR tekovit a skvrnit hemoragie, mikroaneuryzmata, drobn tvrd loiska, fokln klinicky signifikantn makulrn edm, krouky lipoidnch depozit kolem prosakujcch mikroaneuryzmat Obr. 10.73 Rychle progredujc neovaskularizace na papile u mlad pacientky s 1. typem DM (indikovna PRF) Obr. 10.74 Proliferativn diabetick retinopatie detail neovaskularizace stnice Obr. 10.75 Proliferativn diabetick retinopatie neovaskularizace stnice, stopy po PRF, flebopatie klika omega Obr. 10.76 Preretinln hemoragie u proliferativn diabetick retinopatie Obr. 10.77 Retrovitreln krvcen u proliferativn diabetick retinopatie s stenou ablac zadn sklivcov membrny Obr. 10.78 Oko z obr. 10.77 po vitrektomii mdia ir, stnice le, stopy po PRF Obr. 10.79 Sedm standardnch pol pro fotografovn fundu (prav oko): pole 1 je centrovno na papilu, pole 2 na makulu, pole 3 je temporln od makuly tak, e jeho nazln okraj prochz stedem makuly, pole 47 jsou tangenciln k vertikle prochzejc stedem papily a k horizontlm prochzejcm jeho hornm a dolnm okrajem (podle Diabetic Retinopathy Research Group. Invest. Ophthalmol. Vis. Sci., 1981, 21, p. 210) Obr. 10.80 Fokln fotokoagulace u foklnho klinicky signifikantnho makulrnho edmu Obr. 10.81 Panretinln fotokoagulace Obr. 10.82 Trakn odchlpen stnice pi PDR Obr. 10.83 Oko z obr. 10.82 po vitrektomii stnice piloena Obr. 10.84 Tk fibrovaskulrn proliferace z papily trakn-rhegmatogenn odchlpen stnice, cvn okluze, ischmie, atrofie stnice Obr. 10.85 Extrmn tk klinicky signifikantn makulrn edm pi NPDR s rozshlmi plaky tvrdch exsudt, vizus 2/60

Obr. 10.86 Oko z obr. 10.95 stup exsudt po vitrektomii s peelingem MLI, vizus 6/60. Obr. 10.87 Diabetick makulrn edm se zetelnou vitreomakulrn trakc Obr. 10.88 Podkovovit a kruhovit fibrovaskulrn proliferace vychzejc z NV pi arkdch m tendenci se svraovat a z temporln strany zan odchlipovat makulu, vizus 6/24, indikovna vitrektomie (mlad pacientka s diabetem 1. typu) Obr. 10.89 Oko z obr. 10.88 po vitrektomii media ir, stnice le, stopy po PRF, vizus 6/9 Obr. 10.90 Hroziv trakn-rhegmatogenn amoce (oboustrann vizus incerta) s tkmi fibrovaskulrnmi proliferacemi (mlad pacientka s labilnm diabetem 1. typu) Obr. 10.91 Oko z obr. 10.89 po vitrektomii s tampondou silikonovm olejem stnice le, vizus 6/12, pozdji po vyputn oleje 6/9 Obr. 10.92 Retinopatie u ischemickho syndromu Obr. 10.93 Ischemick loiska a vatovit exsudty na stnici u kritick stenzy a. carotis Obr. 10.94 Zskan parafoveolrn teleangiektzie Obr. 10.95 FAG tho oka zvrazuje teleangiektzie temporln parafoveolrn Obr. 10.96 V pozdnch fzch FAG prosakovn z parafoveolrnch teleangiektzi Obr. 10.97 Retinopatie nedonoench vvojov stadia: A 1. stadium, B 2. stadium, C 3. stadium (prahov) s hebenovitm vyvenm demarkan linie, s neovaskularizacemi a ponajc extraretinln fibroproliferac, D dilatovan a vinut cvy pi tzv. plus disease form ROP (snmek doc. MUDr. R. Autrata) Obr. 10.98 Retinopatie nedonoench: A kompletn spontnn regrese, B trval nsledek fibrotick zmny a heterotopie makuly, C a D atypick forma ROP s cvami v zn I, s neovaskularizacemi a hemoragiemi pi okraji zny I (posterior ROP disease) (snmek doc. MUDr. R. Autrata) Obr. 10.99 Retinopatie nedonoench, fotokoagulace diodovm laserem: A tden po fotokoagulaci avaskulrn sti na okraji zny II, B atrofick a pigmentovan jizvy za 3 msce po lb tho oka, C a D atypick forma ROP v zn I ped fotokoagulac a v prbhu zkroku (snmek doc. MUDr. R. Autrata) Obr. 10.100 Dv retinln arteriln makroaneuryzmata hemoragickho typu Obr. 10.101 FAG tho oka (viz obr. 10.100)

Obr. 10.102 Za pl roku spontnn involuce obou makroaneuryzmat (viz obr. 10.100) Obr. 10.103 Rozshl exsudace z retinlnch makroaneuryzmat na zadnm plu Obr. 10.104 FAG prokazuje nkolik retinlnch makroaneuryzmat exsudativnho typu, dilataci kapilr a tvorbu kolaterl Obr. 10.105 Ealesova choroba ve stedn periferii stnice neovaskularizace a cvn abnormality Obr. 10.106 Ealesova choroba na FAG patrn arteriolrn okluze, oblasti neperfuze a cvn abnormality Obr. 10.107 Mkk drzy Obr. 10.108 Schma drz: 1 tvrd drzy, 2 mkk drzy Obr. 10.109 Vkem podmnn makulrn degenerace zmny RPE Obr. 10.110 Vkem podmnn makulrn degenerace geografick atrofie Obr. 10.111 Serzn ablace RPE: A okrouhl vyklenut RPE, B na FAG tm homogenn fluorescence, C na ICG v pozdn fzi hot spot Obr. 10.112 Trhlina RPE Obr. 10.113 Nlez v makule u choroidln neovaskularizace Obr. 10.114 Schma lokalizace neovaskulrn membrny pod RPE (1) nebo subretinln (2), intraretinln cystoidn edm (3) (pevzato z FEDERMAN, JL., GOURAS, P., SCHUBERT, H., et al. Retina and Vitreous. In: PODOS, SM., YANOFF, M. (Eds.) Textbook of Ophthalmology. Vol. 9, London: Mosby-Year Book,1994) Obr. 10.115 FAG u okultn choroidln neovaskulrn membrny Obr. 10.116 FAG u smen choroidln neovaskulrn membrny Obr. 10.117 ICG u okultn choroidln neovaskulrn membrny: A ran fze angiogramu, B pozdn fze angiogramu se zobrazenm plaku Obr. 10.118 Klasick choroidln neovaskulrn membrna v arteriovenzn fzi FAG Obr. 10.119 Klasick choroidln neovaskulrn membrna v pozdn venzn fzi FAG Obr. 10.120 Vkem podmnn makulrn degenerace disciformn jizva Obr. 10.121 Jizva po laserkoagulaci extrafoveolrn choroidln neovaskulrn membrny Obr. 10.122 Schma makulrn translokace

Obr. 10.123 Myopia gravis degenerativa rozshl myopick knus Obr. 10.124 Zadn stafylom ultrazvukov zobrazen B (hrukovit protaen myopick bulbus) Obr. 10.125 Myopia gravis degenerativa degenerativn zmny na zadnm plu, Fuchsova skvrna Obr. 10.126 Choroidln neovaskulrn membrna u myopia gravis Obr. 10.127 FAG choroidln neovaskulrn membrny u myopia gravis (tot oko viz obr. 10.126) Obr. 10.128 FAG u centrln serzn chorioretinopatie bodovit prosakovn barviva pi okraji FAZ v arteriovenzn fzi Obr. 10.129 FAG u centrln serzn chorioretinopatie vraznj prosakovn ve venzn fzi Obr. 10.130 OCT serzn ablace RPE u centrln serzn chorioretinopatie Obr. 10.131 Difuzn retinln pigmentov epiteliopatie ps atrofickch zmn RPE s akumulac pigmentu ve tvaru kostnch bunk Obr. 10.132 FAG u difuzn retinln pigmentov epiteliopatie psovit granulrn hyperfluorescence ve vrstv atrofickch zmn RPE Obr. 10.133 Nlez v makule u jamky tere zrakovho nervu: A obraz makulrn komplikace, B vyeten optickou koherentn tomografi (snmek doc. MUDr. R. Autrata) Obr. 10.134 Tk cystoidn makulrn edm se serzn ablac neuroepitelu, oko po okluzi vtve centrln stnicov ly, vizus 6/60, nlez na OCT Obr. 10.135 Oko z obr. 10.134 stup CME i serzn ablace po vitrektomii s peelingem MLI, vizus 6/9 Obr. 10.136 Pseudoxanthoma elasticum typick vzhled ke na krku Obr. 10.137 Angioid streaks komplikovan CNV FAG Obr. 10.138 Angioid streaks u dvky s pseudoxanthoma elasticum (prav oko) Obr. 10.139 Sekundrn ERM po operaci odchlpen stnice (kryopexe, plomb) Obr. 10.140 ERM s mrnou tortuozitou cv Obr. 10.141 ERM prosakovn barviva na FAG (oko z obr. 10.139) Obr. 10.142 Oko po vitrektomii s peelingem EMP a MLI, makula hladk (oko z obr. 10.140 a 10.141) Obr. 10.143 Histologick nlez u ERM MLI splvajc se zadn sklivcovou membrnou, bohat

celulizovanou glilnmi bukami a myofibroblasty (snmek MUDr. J. ach) Obr. 10.144 Sekundrn ERM pi asymptomatick perifern trhlin stnice Obr. 10.145 Oko z obr. 10.144 FAG demonstruje tortuozitu cv Obr. 10.146 Oko z obr. 10.144 po vitrektomii s peelingem ERM a MLI makula hladk Obr. 10.147 Epimakulrn proliferace, vizus 6/60 (indikovna vitrektomie s peelingem EMP) Obr. 10.148 Epiretinln membrna v rmci vitreomakulrnho traknho syndromu bohat celulizace glilnmi bukami a myofibroblasty Obr. 10.149 Vitreomakulrn trakn syndrom, vizus 4/60 Obr. 10.150 Oko z obr. 10.151 po vitrektomii vizus 6/9 Obr. 10.151 Schma rozvoje makulrn dry podle Gasse (GASS, JDM. Arch. Ophthalmol., 1988, 106, p. 629639) Obr. 10.152 Makulrn dra 3. stupn, cystoidn edm v okrajch neuroretiny, vizus 3/60, OCT Obr. 10.153 Oko z obr. 10.152 makulrn dra zhojena po vitrektomii s peelingem MLI, vizus 6/18 Obr. 10.154 Makulrn dra 4. stupn, cystoidn edm v okrajch neuroretiny, vizus 2/60, OCT Obr. 10.155 Oko z obr. 10.154 makulrn dra zhojena po vitrektomii s peelingem MLI, vizus 6/12, OCT Obr. 10.156 Lamelrn defekt makuly tangenciln trakce MLI, vizus 6/9, Watzkeho test negativn (OCT na obr. 10.177) Obr. 10.157 Lamelrn defekt makuly (OCT) vizus 6/9, Watzkeho test negativn Obr. 10.158 Totln odchlpen stnice Obr. 10.159 Podkovovit trhlina stnice v mst mkov degenerace odchlpen stnice, pemosujc cva Obr. 10.160 Weissv prstenec Obr. 10.161 Odchlpen stnice s lec makulou Obr. 10.162 Pacient posln s chybnou diagnzou amoce stnice, jde o solidn tumor melanom choroidey Obr. 10.163 Choroidln ablace po operaci katarakty Obr. 10.164 Choroidln ablace po trabekulektomii Obr. 10.165 Episklerln plomba vytv indent, na kterm je blokovna trhlina stnice, stopy po kryopexi Obr. 10.166 Episklerln plomba je skryta pod spojivkou

Obr. 10.167 Radiln plomba pod spojivkou (tden po operaci) Obr. 10.168 Oko z obr. 10.167 radiln val, stopy po kryopexi, trhlina blokovan na valu Obr. 10.169 Pneumatick retinopexe odchlpen stnice Obr. 10.170 Pneumatick retinopexe 1. den po operaci stnice piloena, nahoe bublina plynu Obr. 10.171 Pneumatick retinopexe po resorpci plynu stnice piloena Obr. 10.172 Hyperoleum emulze silikonovho oleje v horn sti pedn komory, prchodn bazln kolobom, afakie Obr. 10.173 Hyperoleum fakie Obr. 10.174 Trakn odchlpen stnice postihujc makulu Obr. 10.175 Tk fibrovaskulrn proliferace z papily trakn-rhegmatogenn odchlpen stnice, cvn okluze, ischmie, atrofie stnice Obr. 10.176 Exsudativn amoce, angiektzie, Coatsova choroba, vizus incerta Obr. 10.177 Oko z obr. 10.176 organizovan subretinln exsudt na zadnm plu, cholesterolov krystaly, Coatsova choroba, vizus 0 Obr. 10.178 PVR C3 ra na prdlo Obr. 10.179 PVR C3 krouek na ubrousky (recidiva odchlpen stnice pod silikonovm olejem, inoperabiln nlez) Obr. 10.180 PVR C5 recidiva odchlpen stnice po vitrektomii (periferie stnice vytaena dopedu k cilirnmu tlesu) Obr. 10.181 Commotio retinae Berlinv edm Obr. 10.182 Ruptury choroidey a pigmentovho epitelu po tk kontuzi oka Obr. 10.183 Penetrujc porann s kovovm nitroonm tlesem primrn sutura rohovky, lacerace duhovky, traumatick katarakta Obr. 10.184 Otisk cizho tlesa na stnici Obr. 10.185 Endoftalmitida zpsoben plsn Aspergillus fumigatus (oko po penetrujcm porann kovovm tlesem) Obr. 11.1 okov pouzdro rozmry u dosplho Obr. 11.2 Vertikln ez okou dosplho Obr. 11.3 okov vy a vlkna: a pedn ev, b zadn ev, c rovn vlkna, est vlken embryonlnho jdra (barevn psy pedstavuj jednotliv vlkna), d esovit vlkna Obr. 11.4 Princip Helmholtzovy teorie akomodace (innost zonulrnch vlken pi akomodaci) Obr. 11.5 Princip teorie akomodace podle Schachara a Tcherninga (innost zonulrnch vlken pi akomodaci)

Obr. 11.6 Nuklern katarakta Obr. 11.7 Brunescentn katarakta pehledn snmek zkalenho hndho jdra oky Obr. 11.8 Kortikln katarakta opacity v kortexu s bz v periferii a smujc do centra oky Obr. 11.9 Intumescentn katarakta a stbrn se lesknouc, vodou zduel oka Obr. 11.10 Katarakta Morgagni s voln pohyblivm brunescentnm jdrem Obr. 11.11 Zadn subkapsulrn katarakta v nepmm svtle Obr. 11.12 Pedn subkapsulrn katarakta Obr. 11.13 Katarakta po tupm porann oka se subluxac oky Obr. 11.14 Katarakta po perforanm porann oka s eznou ranou v rohovce Obr. 11.15 Pseudoexfoliace na pednm pouzdru oky Obr. 11.16 Vlnoplochy zakiven vlnoplochy zvis na vzdlenosti od zdroje, ve vzdlenosti a je vlnoplocha vce zakiven ne ve vzdlenosti b, kde je zakiven ji zanedbateln Obr. 11.17 Tenk oka paprsky pichzej ze zdroje v prosted s refraknm indexem n1 a okou se lmou do prosted s refraknm indexem n2 Obr. 11.18 Oko jako systm dvou oek Obr. 11.19 Svtlo zlomen rohovkou se lme do bodu O Obr. 11.20 Svtlo zlomen rohovkou a okou se lme do bodu O na stnici Obr. 11.21 Echogram normlnho oka, na kterm je patrn echo odpovdajc pedn ploe rohovky (C1), zadn ploe rohovky (C2), pedn ploe oky (L1), zadn ploe oky (L2), retin (r) a echo od sklry (S) a sestupn klesajc echa od orbitlnch struktur (O) Obr. 11.22 Uml zadnkomorov nitroon oka (nahoe multi-piece a dole single-piece) Obr. 11.23 Uml pednkomorov nitroon oka typu Kelman Obr. 11.24 Difrakce svtlo prochz dvma otvory, kter se stvaj zdrojem vlnn. Tento fenomn se nazv difrakce. Interferenc tohoto vlnn dochz k vytvoen obraz na zobrazovac ploe Obr. 11.25 Interference na schmatu vlevo dochz interferenc (soutem) vlnn A s vlnnm B, kter maj stejnou fzi, k zeslen amplitudy vslednho vlnn. Vpravo se vsledkem interference (soutem) vlnn A s vlnnm B, kter maj opanou fzi, amplituda bl nule

Obr. 11.26 Multifokln refrakn IOL Obr. 11.27 Multifokln difrakn IOL Obr. 11.28 Stihov sla Obr. 11.29 Pulzn md Obr. 11.30 Md burst Obr. 11.31 Fakoemulzifikan sonda Obr. 11.32 Schma fakoemulzifikanho pstroje (a) a dynamika tekutiny (b) v komoe Obr. 11.33 Rohovkov temporln ez podle Mackoola Obr. 11.34 Oteven okovho pouzdra technikou CCC Obr. 11.35 Princip hydrodisekce a hydrodelineace Obr. 11.36 Princip phako chop techniky Obr. 11.37 Princip phako quick chop techniky Obr. 11.38 Striata po operaci katarakty Obr. 11.39 Pooperan endoftalmitida Obr. 11.40 Iris capture Obr. 11.41 Opacifikace zadnho pouzdra (PCO) proliferan forma Obr. 11.42 Opacifikace zadnho pouzdra (PCO) fibrzn forma Obr. 11.43 Subluxovan oka u Marfanova syndromu Obr. 11.44 Zadn polrn katarakta Obr. 11.45 Cataracta cerulea Obr. 11.46 Zonulrn katarakta Obr. 12.1 Schma anatomickho rozdlen uveitid Obr. 12.2 Akutn pedn uveitida patrn zadn synechie u . VIII, dilatovan cvy duhovky, zornice ve stedn mydrize, na pedn ploe oky cirkulrn zbytky fibrinu Obr. 12.3 Chronick pedn uveitida - patrn absence cilirn injekce, nkolik vtch precipitt a bunk na endotelu rohovky pod centrem, star synechie u . I Obr. 12.4 a Koeppeho uzlk pi zornicovm okraji duhovky u . IX, b Busaccovy uzlky pi koeni duhovky u . VVI a VII Obr. 12.5 Snhov koule v doln oblasti sklivcovho prostoru pi intermediln uveitid Obr. 12.6 Zadn uveitida a vaskulitida znmky prosakovn barviva a nepravideln lumen retinlnch cv v pozdn fzi fluoroangiogramu Obr. 12.7 Pedn uveitida herpetick etiologie na endotelu rohovky jsou patrn ji pigmentovan vt precipitty, zornice je zneokrouhlen s parciln atrofi mezi sly IXXI Obr. 12.8 Akutn retinln nekrza akutn fze onemocnn (perifern neoste ohranien lutav nekrza stnice s etnmi retinlnmi hemoragiemi na rozhran postien a nepostien stnice)

Obr. 12.9 Toxoplazmov chorioretinitida v makule je zachycena ji neaktivn jizva po prodlan toxoplazmze, temporln je patrn akutn blav neohranien chorioretinln loisko Obr. 12.10 V periferii stnice granulom toxokarovho pvodu Obr. 12.11 Mykotick endoftalmitida etn blav kulovit zkaly ve sklivci formujc se msty do obrazu ,,ry perel Obr. 12.12 Akutn pedn uveitida, hypopyon a fibrinov kol v zornici pi HLA B27+ Obr. 12.13 Fuchsova heterochromn iridocyklitida: a heterochromie duhovek, lev oko s atrofi duhovky; kter zpsobila i mrn povolen sfinkteru zornice, b vsev typickch jemnch precipitt po cel ploe endotelu rohovky Obr. 12.14 Sympatick oftalmie etn lutav neohranien i ohraniujc se loiska v periferii stnice Obr. 12.15 Akutn zadn multifokln plakoidn pigmentov epiteliopatie v oblasti zadnho plu je nkolik neoste ohraniench plak rzn velikosti s maximem kolem centra a pi horn temporln arkd Obr. 12.16 Vnitn tekovit choroidopatie v makulrn oblasti a pi arkdch temporln jsou patrn drobn, oste ohranien, ve vtin okrouhl depigmentovan loiska, nkter s hrudkami pigmentu Obr. 12.17 Birdshot retinochoroidopatie kolem bled papily jsou patrn etn, rovnomrn rozloen, depigmentovan, hloubji uloen loiska okrouhlho a rovitho tvaru, v makule jsou patrn pesuny pigmentu Obr. 12.18 Serpiginzn choroidopatie od tere temporln do makuly i do ostatnch kvadrant se plaz oste ohranien choroidln/chorioretinln loisko s pesuny pigmentu, zde bez aktivity Obr. 12.19 Multifokln choroiditida a panuveitida v oblasti zadnho plu jsou patrn neaktivn sten pigmentovan chorioretinln loiska, drobn v oblasti zadnho plu, vt v makule, kde jsou patrn i jizevnat/fibrzn a atrofick sloka Obr. 12.20 Vaskulitida a roztrouen mozkomn sklerza doprovodn prouky podl vtv retinlnch cv Obr. 12.21 Zadn uveitida a sarkoidza granulom tere zrakovho nervu a etn drobn granulomy pi retinlnch cvch

Obr. 12.22 Keratosklerouveitida u Wegenerovy granulomatzy ztenen perifern sti rohovky a pilehl sklry s prosvtajc uveln tkn Obr. 12.23 Behetova choroba: a studen hypopyon na relativn klidnm oku, b akutn okluzivn vaskulitida (vtvov okluze ly temporln doln arkdy s etnmi retinlnmi hemoragiemi v postien oblasti zasahujc i do makuly, bled ter zrakovho nervu a rozshl ischemick loisko s retinlnm krvcenm nazln pi teri zrakovho nervu) Obr. 12.24 Vogtv-Koyanagiho-Haradv syndrom ti loiska v zadnm plu na rovni RPE se serznm odchlpenm stnice nad loisky Obr. 12.25 Intermediln uveitida snhov lavice v periferii stnice Obr. 12.26 Polkov vaskulopatie rozsev vatovitch loisek v oblasti zadnho plu stnice u pacientky pi terapii interferonem Obr. 12.27 Non-hodgkinsk lymfom krmovit splvajc neoste ohranien loiska infiltrace choroidey a stnice u pacientky s non-hodgkinskm lymfomem Obr. 12.28 Ciliochoroidln fuze. Ablace choroidey a stnice v doln polovin Obr. 12.29 FAG stejnho oka leopard skvrny Obr. 13.1 Nvus duhovky Obr. 13.2 Choroidln nvus Obr. 13.3 Melanocytom papily zrakovho nervu Obr. 13.4 Choroidln osteom Obr. 13.5 Choroidln ohranien hemangiom Obr. 13.6 Choroidln ohranien hemangiom v ICGAG obraze Obr. 13.7 Astrocytom stnice Obr. 13.8 Kapilrn hemangiom stnice Obr. 13.9 Kavernzn hemangiom stnice Obr. 13.10 Vazoproliferativn tumor stnice Obr. 13.11 Kombinovan hamartom stnice a retinlnho pigmentovho epitelu Obr. 13.12 Hypertrofie retinlnho pigmentovho epitelu Obr. 13.13 Juveniln xantogranulom ped a po lb kortikoidy Obr. 13.14 Melanom duhovky Obr. 13.15 Choroidln melanom Obr. 13.16 Leukemick infiltrt Obr. 13.17 Leukokorie u retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.18 Endofytick rst retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.19 Exofytick rst retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn)

Obr. 13.20 Sekundrn glaukom u retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.21 Orbitocelulitida u nekrotizujcho retinoblastomu a nlez pi CT (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.22 Maskujc syndrom heterochromie u retinoblastomu a fyziologick nlez (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.23 Orbitln progrese retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.24 Retinom a jeho spontnn regrese (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.25 Oftalmoskopick nlez a FAG obraz retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.26 Oftalmoskopick nlez a UZ obraz retinoblastomu (nepravidelnost echogenit) (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.27 Oftalmoskopick nlez a UZ obraz retinoblastomu (akustick stn kalcifikace) (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.28 Klinick obraz ped a po chemoredukci retinoblastomu (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.29 Diktyom (snmek MUDr. J. Krsn) Obr. 13.30 Metastza karcinomu prsu Obr. 13.31 Stav po brachyterapii choroidlnho melanomu Obr. 14.1 Normln zorn pole nedostatek tyinek a pk nad hlavou optickho nervu (optick disk) vytv pro kad oko slepou skvrnu (PO prav oko, LO lev oko) Obr. 14.2 Scintilujc skotom Obr. 14.3 Konfrontan zkouka pi orientanm vyeten zornho pole Obr. 14.4 Defekty zornho pole pi postien jednotlivch st zrakov drhy Obr. 14.5 Pohled na mediln st levho okcipitlnho laloku a vpady zornho pole pi pokozen jednotlivch sti primrn zrakov kry 1 pravostrann hemianopie pi pokozen cel okcipitln zrakov kry vlevo, 2 centrln pravostrann hemianopick vpad pi lzi okcipitlnho plu lev primrn zrakov kry, 3 pravostrann hemianopie s sporou makuly a tempolnho srpku na pravm (kontralaterlnm) oku, 3 + 4 pravostrann hemianopick vpad s centrln sporou pi lzi hlubch st primrn zrakov kry vlevo, 4 vpad temporlnho srpku vpravo pi lzi nejhlubch st primrn zrakov kry vlevo ZP zorn pole, LO lev oko, PO prav oko Obr. 14.6 Altitudinln skotomy: a monokulrn altitudinln skotom zpsoben nap. pi embolizaci

do horn vtve prav a. ophthalmica nebo pi AION, b binokulrn altitudinln skotom zpsoben nap. bilaterln okluz vtv a. cerebri posterior, kter zsobuj doln rty kalkariny Obr. 14.7 Drzov papila Obr. 14.8 Rozvinut mstnav papila s hemoragiemi a vatovitmi loisky Obr. 14.9 Postneurick atrofie papily n. II. Obr. 14.10 Atrofie papily n. II. pi tapetoretinln degeneraci Obr. 14.11 Edm papily n. II. pi intraokulrn neuritid Obr. 14.12 Extraokulrn svaly a jejich innost: a pm svaly, b ikm svaly, c duln innost skupiny m. rectus superior, d duln innost skupiny m. obliquus superior (MRS m. rectus sup., MRI m. rectus inf., MRM m. rectus med., MRL m. rectus lat., MOS m. obliquus sup., MOI m. obliquus inf.) Obr. 14.13 Parza n. III.: a vzhled o u parzy pravho n. III., b vsledky testu s ervenm sklem u parzy pravho n. III., erven sklo zakrvalo prav oko Obr. 14.14 Parza n. IV.: a vzhled o u parzy pravho n. IV., hypertropii lze kompenzovat zasunutm brady a pohledem lehce nahoru, extorzi naklonnm hlavy smrem od postienho oka, b vsledky testu s ervenm sklem u parzy pravho n. IV., c vzhled horizontln bl ry u pacienta s ervenm sklem zakrvajcm prav oko Obr. 14.15 Parza n. VI.: a vzhled o u t rznch pozic pohledu, b test s ervenm sklem u stejnch t pozic pohledu u parzy pravho n. VI., erven sklo zakrvalo prav oko Obr. 14.16 Centrln zen okulomotoriky. Drhy zajiujc stoen o do strany jsou v rovnovze s obdobnmi drahami zanajcmi ve druh hemisfe, a proto jsou fyziologicky oi ve stednm postaven. Pro pehlednost jsou na obrzku znzornny drhy pouze z jedn lev hemisfry zajiujc stoen o na opanou pravou stranu (FOP frontln okohybn pole, PPRF paramedinn pontinn retikulrn formace, III ncl. n. oculomotorii, VI ncl. n. abducentis), PO prav oko, LO lev oko Obr. 14.17 Znikov pokozen mozkovho kmene (deviace o od loiska, hemiparza od loiska). (PPRF paramedinn pontinn retikulrn formace, III ncl. n. oculomotorii, VI ncl. n. abducentis) Obr. 14.18 Internuklern oftalmoplegie vlevo (PO prav oko, LO lev oko)

Obr. 14.19 Syndrom jedna a pl pi pokozen lev doln sti pontinnho tegmentu (PO prav oko, LO lev oko) Obr. 14.20 Kortikln oblasti vznamn pro ovldn onch pohyb Obr. 14.21 Iritan hemisferln lze vlevo (deviace o od loiska, kee druhostrannch konetin) (vysvtlivky zkratek viz obr. 14.17) Obr. 14.22 Znikov hemisferln lze vlevo (deviace o k loisku, hemiparza od loiska) (vysvtlivky zkratek viz obr. 14.17) Obr. 14.23 Obecn piny a lokalizace postien pi nlezu o stoench do strany (eln pohled). Stoen o k jedn stran: A hemiparza na druh stran, okulocefalick reflexy vbavn hemisferln pokozen znikov, B hemiparza na te stran, okulocefalick reflexy vyhasl kmenov pokozen, C keov projevy na konetinch a sten hlavy ke stran, kam smuj oi iritan hemisferln pokozen Obr. 14.24 Horizontln okulocefalick reflex. Pi rotaci hlavy doprava je znzornna situace s vbavnost reflexu, pi otoen doleva je reflex vyhasl. Podobn funguje kalorick test. (III ncl. n. oculomotorii, VI ncl. n. abducentis) Obr. 14.25 Sympatick a parasympatick inervace zornic za fyziologickho a patologickho stavu, (E-W jdro Edingerovo-Westphalovo parasympatick jdro) Obr. 14.26 Parasympatick drha (znzornna lut) Obr. 14.27 Sympatick drha Obr. 14.28 Swinging-flashing test (PO prav oko, LO lev oko) Obr. 14.29 Kavernzn sinus koronrn ez kavernznm sinem, kter ukazuje umstn dleitch nerv a cv Obr. 15.1 Anatomie hlu pedn komory: nitroon tekutina odtk mezi trmci do Schlemmova kanlu (CC corpus ciliare, T trmina, SO sklerln ostruha, SL Schwalbeova linie, R rohovka, SC Schlemmv kanl) Obr. 15.2 Cvn zsoben v oblasti tere zrakovho nervu Obr. 15.3 Odtok nitroon tekutiny trminou: T trmina, SC Schlemmv kanl (vpravo detail) Obr. 15.4 Odtok nitroon tekutiny uveosklerln cestou duhovkou a cilirnm tlesem Obr. 15.5 Ter zrakovho nervu u glaukomu Obr. 15.6 Klinick nlezy na teri zrakovho nervu Obr. 15.7 Prez terem zrakovho nervu

Obr. 15.8 Atrofie tere zrakovho nervu u chronickho glaukomu Obr. 15.9 Dynamika glaukomovch zmn na teri Obr. 15.10 Dynamika zmn konfigurace cv a bytku vrstvy nervovch vlken na teri u glaukomu Obr. 15.11 Aplanan tonometr jako soust trbinov lampy Obr. 15.12 Aplanan men nitroonho tlaku varianty obrazu Obr. 15.13 Rozen slepho bodu kinetick perimetrie Obr. 15.14 Postien perifernho zornho pole kinetick perimetrie Obr. 15.15 Nazln Roenneho zez kinetick perimetrie Obr. 15.16 Bjerrumovy defekty kinetick perimetrie Obr. 15.17 Zznam vyeten statickm potaovm perimetrem HFA Obr. 15.18 Zznam vyeten statickm potaovm perimetrem Octopus Obr. 15.19 Mon pozice vyetovac znaky v zornm poli pi vyeten FDT Obr. 15.20 Ultrazvukov biomikroskopie Obr. 15.21 Zznam vyeten tere Heidelberskm retinlnm tonografem Obr. 15.22 Relif tere pi vyeten Heidelberskm retinlnm tomografem Obr. 15.23 Moorfieldsk regresn analza hodnocen nlezu HRT Obr. 15.24 Zznam vyeten analyztorem GDx Obr. 15.25 Zznam vyeten tere pomoc pstroje OCT III Obr. 15.26 Zznam vyeten tere pomoc pstroje Talia Obr. 15.27 Zznam elektroretinografie na strukturovan podnty Obr. 15.28 Trabekulektomie pod sklerln zklopkou Obr. 15.29 Schma operanho postupu pi implantaci drennho implanttu Obr. 15.30 Neperforujc zkrok u glaukomu Obr. 16.1 ez hornm vkem Obr. 16.2 ez dolnm vkem Obr. 16.3 Lagoftalmus atypicky z jizevnatch zmn v hornm vku Obr. 16.4 Specifick znt vkov sti slzn lzy Obr. 16.5 Symetrick vkov nlez u tyreotoxikzy Obr. 16.6 Involun entropium dolnho vka Obr. 16.7 Involun ektropium vnitn poloviny dolnho vka

Obr. 16.8 Abscedujc preseptln orbitocelulitida z nelenho defektu ke u bezdomovce Obr. 16.9 Paraaxiln protruze a typick pytlkov edmy vek u pacientky s 30letou anamnzou meningeomu pochev optiku Obr. 16.10 Chronick ekzematzn zmny ke s entropiem a ztrtou as Obr. 16.11 Hemangiom hornho vka byl jen pedn st rozshlho orbitlnho tumoru Obr. 16.12 Men Hertelovm exoftalmometrem Obr. 16.13 Men dislokace bulbu ve frontln rovin pomoc Roggendorfovy mky prav bulbus je ne Obr. 16.14 Orbitln varix po pedklonu spodn vko je vyklenuto, bulbus je v protruzi a dislokovn vzhru Obr. 16.15 Orbitln varix v klidu enoftalmus s hlubokou orbitopalpebrln rhou Obr. 16.16 Lososov masy malignho lymfomu pod bulbrn spojivkou Obr. 16.17 Prolaps orbitlnho tuku pod spojivkou Obr. 16.18 RTG onice blow-out zlomenina spodiny typu sov houpaky Obr. 16.19 RTG onice blow-out zlomenina spodiny typu visc kapky Obr. 16.20 Esovit deformace on trbiny u nazln lokalizovan preseptln dermoidn cysty vpravo Obr. 16.21 Diploidn dermoid otok hornho vka a zen on trbiny vpravo, dislokace bulbu dol Obr. 16.22 Diploidn dermoid z obr. 16.21 CT v axiln projekci Obr. 16.23 Diploidn dermoid z obr. 16.21 CT v koronrn projekci, stna cysty je v kontaktu s bulbem Obr. 16.24 Preseptln celulitida po pchnut hmyzem Obr. 16.25 Flegmonzn orbitocelulitida s ptl na dolnm vku Obr. 16.26 Flegmonzn orbitocelulitida z obr. 16.25 v CT obraze npadn emfyzm v onici i podko pi anaerobn infekci. Zdrojem byl chobot v anomln vytvoen maxilrn dutin Obr. 16.27 Flegmonzn orbitocelulitida z obr. 16.25 nekrotick hmoty v orbitlnm vchodu po incizi dolnho vka. Anaerobn infekci prozrad nesnesiteln zpach Obr. 16.28 Dva roky trvajc jednostrann konjunktivitida s trychtovitou jizvou temporln a poruchou addukce vpravo Obr. 16.29 MR u pacienta z obr. 16.28 ukazuje jen infiltraci v mst zevnho pmho svalu

Obr. 16.30 Blefaritida pedn i zadn venektzie na intermarginln ploe, vvody Meibomskch lz nejsou patrn, kolem as drobn pustuly, ojedinle i upinky Obr. 16.31 Mnohoetn chalazia obou vek, vlevo pi nekorigovanm jednostrannm astigmatismu Obr. 16.32 Kanalikulitida zduen vnitn poloviny dolnho vka a hlenovit retence v slznch cestch Obr. 16.33 Kanalikulitida po discizi dolnho slznho bodu lze exprimovat lutav konkrementy Obr. 16.34 Cysta slzn lzy s akutn zntlivou reakc Obr. 16.35 Zntliv pseudotumor onice zntliv reakce spojivek, vek a omezen abdukce Obr. 16.36 Zntliv pseudotumor onice pacienta z obr. 16.35 CT v axiln projekci, zbytnl zevn pm sval vetn lachy vpravo Obr. 16.37 Zntliv pseudotumor onice pacienta z obr. 16.35 CT, zbytnl zevn pm sval v koronrn projekci Obr. 16.38 Zntliv pseudotumor onice pacienta z obr. 16.35 normalizace zntlivch projev a zlepen hybnosti po 3dennm podvn kortikosteroid Obr. 16.39 Endokrinn orbitopatie jednostrann retrakce hornho vka vlevo me uniknout pozornosti, protoe vt otok pekrv retrahovan okraj hornho vka Obr. 16.40 Endokrinn orbitopatie pi pohledu dol je vpravo patrn, e otok nepostihuje pretarzln st vka, vlevo Graefeho pznak Obr. 16.41 Endokrinn orbitopatie malign exoftalmus s protruz bulbu, chemzou spojivky, omezenm hybnosti a ponajcmi rohovkovmi komplikacemi Obr. 16.42 Endokrinn orbitopatie s myopati dolnho pmho svalu v sagitlnm CT ezu je pon svalu tenk, svalov bko zbytnl Obr. 16.43 Endokrinn orbitopatie s myopati v koronrnm CT ezu jsou vrazn zbytnl doln pm svaly a atypicky lehce ztlutl jsou i oba zevn pm svaly Obr. 16.44 Wegenerova granulomatza nkolik msc nelen onemocnn zpsobilo ztrtu levho oka. Nekrotick obsah oka i onice postupn kolikvoval a vyluoval se on trbinou, ptlemi v dolnm vku a do paranazlnch dutin Obr. 16.45 Wegenerova granulomatza verifikovan z biopsie nosn sliznice. Pod dolnm vkem je nehojc se ved, na koeni nosu jsou

patrn jizvy po obdobnch eflorescencch, kter se zhojily a po nkolika mscch Obr. 16.46 Adenom slzn lzy v axilnm CT s kontrastn ltkou Obr. 16.47 Malign lymfom slzn lzy v koronrnm CT Obr. 16.48 Kavernzn hemangiom intrakonln lokalizovan v T1 MR obraze Obr. 16.49 Paraaxiln protruze levho bulbu s dislokac dol pi cvn malformaci onice Obr. 16.50 Cvn malformace CT pacienta z obr. 16.49 Obr. 16.51 Meningeom pochev optiku axiln CT Obr. 16.52 Pterionln meningeom zevn varianta s vraznm vyklenutm spnkov jmy Obr. 16.53 Pterionln meningeom v CT obraze npadn ztlutn kost, zejmna levostrannho trigona klnov kosti Obr. 16.54 Fibrzn osteodysplazie nehomogenn ztlutn kost bze lebn v prav polovin snmku zasahuje a pes stedn ru. Npadn je rozen trigona klnov kosti, do onice se promt zbytnl, ale nehomogenn kost stropu Obr. 16.55 Xantelazmata obou vek ve vnitn polovin, vt nahoe Obr. 16.56 Nvus dolnho vka Obr. 16.57 Nvus na okraji dolnho vka Obr. 16.58 Cornu cutaneum hornho vka Obr. 16.59 Exulcerovan bazaliom dolnho vka Obr. 16.60 Bazaliom vnitnho koutku Obr. 16.61 Rozshl bazaliomy obou dolnch vek, kter pacientka nkolik let skrvala pod brlemi Obr. 16.62 Adenom slzn lzy s vyklenutm fossa glandulae lacrimalis v axilnm CT obraze Obr. 16.63 Frontoetmoidln mukokla prav bulbus dislokovn zevn a dol Obr. 16.64 Frontoetmoidln mukokla axiln CT Obr. 16.65 Frontoetmoidln mukokla sagitln CT Obr. 16.66 Karotido-kavernzn ptl caput Medusae Obr. 16.67 Karotido-kavernzn ptl protruze a ptza pi parze n. III. Obr. 16.68 Karotido-kavernzn ptl rozen horn orbitln la v axilnm MR obraze Obr. 16.69 Karotido-kavernzn ptl rozen horn orbitln la v koronrnm MR obraze Obr. 16.70 Schma korekce entropia trakn stehy dolnho vka Obr. 16.71 Schma korekce entropia marginln rotace

Obr. 16.72 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu zevn kantotomie Obr. 16.73 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu kantolza dolnho ligamenta Obr. 16.74 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu separace muskulokutnnho listu Obr. 16.75 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu uvolnn tarzu od spojivky Obr. 16.76 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu sestien okraje vka Obr. 16.77 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu sutura tarzu 1 Obr. 16.78 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu sutura tarzu 2 Obr. 16.79 Schma operace laterlnho kantlnho zvsu sutura ke Obr. 16.80 Schma korekce medilnho ektropia Obr. 16.81 Schma tarzorafie zaloen vnitnho stehu Obr. 16.82 Schma operace ptzy podle Fasanellyho-Servata naloen myostat Obr. 16.83 Dermatochalza, kterou pacientka sten koriguje zapojenm frontlnho svalu Obr. 16.84 Fuchsova blefarochalza vpravo ptza hornho vka a atrofie podko omezen jen na orbitln vchod Obr. 16.85 Subkonjunktivln sufuze zevn Obr. 16.86 Zlomenina zygomatikomaxilrnho komplexu hematomy vek a sufuze temporln Obr. 16.87 Zlomenina zygomatikomaxilrnho komplexu RTG, dislokace dolnho okraje a mezifragment zevnho okraje onice Obr. 16.88 Zlomenina zygomatikomaxilrnho komplexu axiln CT, patrn fragment zevn stny rotovan do onice Obr. 16.89 Zlomenina zygomatikomaxilrnho komplexu 3D rekonstrukce CT u pacienta z obr. 16.8616.88 Obr. 16.90 Blow-out zlomenina iroce prolomen spodina onice Obr. 16.91 Blow-out zlomenina spodiny onice s prolapsem mkkch tkn, emfyzm onice i periorbitln Obr. 16.92 Emfyzm pod spojivkou Obr. 16.93 Emfyzm onice na RTG projasnn pod stropem onice Obr. 16.94 Punkn biopsie zaveden jehly do onice Obr. 16.95 Punkn biopsie odebran vzorek tkn Obr. 16.96 Tden po operaci onice z laterln orbitotomie

Obr. 16.97 Stav po laterln orbitotomii vpravo 3D rekonstrukce CT obrazu, vhojen fragment kostnho okraje Obr. 16.98 Stav po laterln orbitotomii vpravo jizva Obr. 16.99 Koronrn CT u endokrinn orbitopatie vechny zevn on svaly jsou ztlutl, stav po dekompresi onice pro malign exoftalmus Obr. 16.100 Stav po exenteraci onice Obr. 16.101 Odbr epidermlnch tp na vnitn stran pae Obr. 16.102 Onice 4 dny po aplikaci Tierschovch sazenic do onice Obr. 16.103 Epitza u pacienta z obr. 16.100 Obr. 16.104 Pm sutura vka Obr. 16.105 Sutura vka s kantolzou Obr. 16.106 Rekonstrukce dolnho vka Tenzelovou plastikou Obr. 16.107 Rekonstrukce hornho vka Tenzelovou plastikou Obr. 16.108 Bazaliom celho dolnho vka Obr. 16.109 Bazaliom dolnho vka 2. den po Mustardov plastice Obr. 16.110 Bazaliom dolnho vka 10. den po Mustardov plastice Obr. 16.111 Hughesova plastika naznaen laloku z hornho vka Obr. 16.112 Hughesova plastika preparace tarzokonjunktivlnho laloku Obr. 16.113 Hughesova plastika peklopen laloku do defektu Obr. 16.114 Hughesova plastika detail sutury Obr. 16.115 Hughesova plastika tden po 1. fzi, pedn list vka nahrazen volnm tpem z vka hornho Obr. 16.116 Hughesova plastika rekonstrukce okraje vka po peruen stopky z hornho vka Obr. 16.117 Hughesova plastika tden po 2. fzi Obr. 16.118 Cutlerova-Beardova plastika naznaen laloku Obr. 16.119 Cutlerova-Beardova plastika podvleen stopky a sutura v defektu hornho vka Obr. 17.1 Orbitln cefalokla Obr. 17.2 Kolobomatzn cysta onice Obr. 17.3 Oboustrann anoftalmus Obr. 17. 4 Jednostrann anoftalmus po plastick prav s protzou Obr. 17.5 Orbitocelulitida Obr. 17.6 Orbitln pseudotumor Obr. 17.7 Meduloepiteliom prorstajc z oka do onice u 17letho chlapce

Obr. 17.8 Dermoidn cysta v orbitopalpebrln lokalizaci Obr. 17.9 Teratom onice Obr. 17.10 Kapilrn hemangiom onice Obr. 17.11 Lymfangiom onice Obr. 17.12 Gliom optiku infiltrace papily (stav ped a po transkraniln resekci) Obr. 17.13 Plexiformn neurofibrom v orbitopalpebrln lokalizaci Obr. 17.14 Meningeom onice Obr. 17.15 Fibrzn dysplazie onice Obr. 17.16 Rabdomyosarkom onice embryonln typ Obr. 17.17 Rabdomyosarkom onice alveolrn typ Obr. 17.18 Histiocytza X (oboustrann exoftalmus) Obr. 17.19 Neuroblastom (orbitln metastza) Obr. 17.20 Lymfom onice Obr. 17.21 Osteogenn sarkom onice po ozen retinoblastomu Obr. 17.22 Kryptoftalmus Obr. 17.23 Vrozen kolobom vek u Goldenharova syndromu Obr. 17.24 Epiblefaron Obr. 17.25 Euryblefaron Obr. 17.26 Blefarofimza Obr. 17.27 Distichiza Obr. 17.28 Vrozen ptza hornho vka Obr. 17.29 Fenomn Marcuse Gunna Obr. 17.30 Retrakce hornho vka pi dtskm hypertyreoidismu Obr. 17.31 Preseptln flegmna vek Obr. 17.32 Hemangiom vka Obr. 17.33 Naevus flammeus u SturgeovaWeberova syndromu Obr. 17.34 Gonokokov novorozeneck konjunktivitida (hnisotok) Obr. 17.35 Sekrece v on trbin u chlamydiov novorozeneck konjunktivitidy Obr. 17.36 Chlamydiov novorozeneck konjunktivitida pi infekci bakteri Chlamydia trachomatis Obr. 17.37 Novorozeneck konjunktivitida s pseudofolikulrn reakc pi infekci bakteri Chlamydia pneumoniae Obr. 17.38 Blefarokonjunktivitida HSV etiologie Obr. 17.39 Hlen a slzen u vrozen neprchodnosti slznch cest Obr. 17.40 Hemoragick konjunktivitida Obr. 17.41 Stafylokokov konjunktivitida Obr. 17.42 Alergick sezonn konjunktivitida

Obr. 17.43 Vkov forma vernlnho kataru spojivky Obr. 17.44 Limbln forma vernlnho kataru spojivky Obr. 17.45 Lignzn konjunktivitida Obr. 17.46 Flyktenulzn konjunktivitida Obr. 17.47 Dermoid spojivky a rohovky Obr. 17.48 Dermolipom spojivky Obr. 17.49 Papilom spojivky Obr. 17.50 Nvus spojivky Obr. 17.51 Mikrokornea Obr. 17.52 Megalokornea Obr. 17.53 Keratokonus u 14letho chlapce (klinick a topografick nlez) Obr. 17.54 Keratoglobus Obr. 17.55 Petersova anomlie Obr. 17.56 Sklerokornea Obr. 17.57 Reisova-Bucklersova dystrofie Obr. 17.58 Granulrn dystrofie u dtte ped PTK a 3 roky po PTK (klinick a topografick nlez) Obr. 17.59 Kongenitln hereditrn endotelov dystrofie Obr. 17.60 Zonulrn keratopatie u 8letho chlapce ped PTK a 3 roky po PTK Obr. 17.61 Expozin keratopatie u novorozence Obr. 17.62 Hematokornea Obr. 17.63 Dystrofie rohovky u vernln keratokonjunktivitidy ped PTK a 5 rok po PTK Obr. 17.64 Atopick keratokonjunktivitida Obr. 17.65 Herpetick keratitida (dendritick) Obr. 17.66 Postherpetick jizva rohovky ped a po PTK u dtte Obr. 17.67 Intersticiln keratitida Obr. 17.68 Metaherpetick ved rohovky Obr. 17.69 Adenovirov keratitida Obr. 17.70 Bakteriln keratitida Obr. 17.71 Dermoid rohovky Obr. 17.72 Kolobom duhovky Obr. 17.73 Aniridie Obr. 17.74 Iris bicolor Obr. 17.75 Lischovy uzlky na duhovce u Recklinghausenovy choroby Obr. 17.76 Brushfieldovy uzlky na duhovce pi Downov syndromu Obr. 17.77 Perzistence pupilrn membrny Obr. 17.78 Dyskorie s korektopi (Petersv syndrom) Obr. 17.79 Kongenitln centrln toxoplazmov chorioretinitida Obr. 17.80 Kongenitln rubeolov retinopatie Obr. 17.81 Kongenitln cytomegalovirov atrofie optiku a makulopatie

Obr. 17.82 Herpetick centrln chorioretinitida Obr. 17.83 Vitritida pi intermediln uveitid u dtte Obr. 17.84 Centrln makulrn edm pi intermediln uveitid u dtte Obr. 17.85 Recidivujc iridocyklitida u dtte Obr. 17.86 Fakotoxick uveitida u dtte Obr. 17.87 Perzistence hyperplastickho primrnho sklivce Obr. 17.88 Fibrae medullares Obr. 17.89 Coatsova choroba Obr. 17.90 X-vzan recesivn retinoschza Obr. 17.91 Sticklerv syndrom Obr. 17.92 Stargardtova choroba oftalmoskopick obraz a fluoresceinov angiografie Obr. 17.93 Pseudozntliv Sorsbyho makulrn degenerace Obr. 17.94 Hypoplazie papily zrakovho nervu Obr. 17.95 Megalopapila Obr. 17.96 Kolobomy tere zrakovho nervu Obr. 17.97 Inverzn ter Obr. 17.98 Peripapilrn stafylom Obr. 17.99 Bergmeisterova papila a epipapilrn membrna Obr. 17.100 Handmannova anomlie papily (morning-glory syndrom) Obr. 17.101 Drzy tere zrakovho nervu oftalmoskopick obraz a nlez pi UV vyeten, familirn drzy stnice Obr. 17.102 Oboustrann atrofie optiku (stav po resekci rozshlho kraniofaryngeomu u 8letho chlapce) Obr. 17.103 Atrofie optiku po resekci gliomu n. opticus Obr. 17.104 Neuritis intraocularis u 13let dvky stav ped lbou a 3 tdny po intenzvn kortikoterapii Obr. 17.105 Oboustrann nlez pi optochiazmatick arachnoiditid a meningoencefalitid Obr. 17.106 Crouzonv syndrom po neurochirurgick operaci Obr. 17.107 Luxace bulbu u Crouzonova syndromu (pacient z obr. 17.106) Obr. 17.108 Ponajc plagiocefalie u dvouletho dtte Obr. 17.109 Obliej u FrancheschettihoZwalenova syndromu Obr. 17.110 On a un zmny u Goldenhardova syndromu Obr. 17.111 Obliej u Hallermanova-Streifferova syndromu

Obr. 17.112 Mikroftalmus a kolobom duhovky u CHARGE syndromu Obr. 17.113 Kolobom cvnatky a zrakovho nervu u CHARGE syndromu Obr. 17.114 Modr sklry u osteogenesis imperfecta Obr. 17.115 Obliej u chondrodystrofia punctata Obr. 17.116 Arachnodaktylie a ektopie oky u Marfanova syndromu Obr. 17.117 Pseudogliom a kon zmny u incontentia pigmenti Obr. 17.118 Uloeniny cysteinu ve rohovce a spojivce pi cystinze Obr. 17.119 Metabolick katarakta u galaktozmie a diabetes mellitus Obr. 17.120 Fundus u Tayovy-Sachsovy choroby Obr. 17.121 Fundus u Bielschowskho-Janskho choroby Obr. 17.122 Fundus u Niemannovy-Pickovy choroby Obr. 17.123 Obliej u syndromu Hurlerov (chrli) Obr. 17.124 Nzk vlasov linie a pterygium krku u Turnerova syndromu Obr. 17.125 Hypoplazie zrakovho nervu a defekt septum pellicidum (MR) u septoptick dysplazie Obr. 17.126 Exoftalmus u Gravesovy-Basedowovy nemoci u dtte Obr. 17.127 Rohovkov zmny u planch netovic Obr. 17.128 Dcein loiska na fundu u on formy toxoplazmzy Obr. 17.129 Granulomatzn uveitida on formy toxokarzy Obr. 17.130 Artritida kolennch kloub u JIA Obr. 17.131 Klasick on trias u JIA Obr. 17.132 On zmny u Wiscottova-Aldrichova syndromu Obr. 17.133 On zmny u ataxia teleangiectasia Obr. 17.134 Hypertenzn angiopatie u koarktace aorty Obr. 17.135 Hypertenzn krvcen u feochromocytomu Obr. 17.136 Hypertenzn neuroretinopatie v dtskm vku Obr. 17.137 Stav po hypertenzn neuroretinopatii v dtskm vku Obr. 17.138 Makulopatie a edm tere zrakovho nervu u SSPE Obr. 17.139 Stnicov krvcen u syndromu tranho dtte Obr. 17.140 Dt po retinopatii nedonoench s poruchou centrlnho vidn

Obr. 17.141 Anatomie ponu zevnch pmch sval Tillauxova spirla (nahoe) a pohled od hrotu onice (dole): MRS musculus rectus superior, MRL musculus rectus lateralis, MRM musculus rectus medialis, MRI musculus rectus inferior, MOS musculus obliquus superior, MOI musculus obliquus inferior Obr. 17.142 Schma uloen oka v orbit pi pohledu shora (nahoe) a pi pohledu zdola (dole): MOS musculus obliquus superio