Mesfcnfk pro ucitele a pi'fznivce zakladnfch umeleckych skol

METODIKA

Ramee interpretace

ROZHOVOR S JAN EM SKRDLfKEM

Povolanfm Clovek

cfslo 9110

AKTUALilY

Pro Bohemia

13. rocnfk I cena 40 kc I

AKTUALilY

21't International Young Musician Competition Citta di Barletta

.(, REN ATA FRI COV A , R ED A K C E

21st International Young Musician Competition Citta di Barletta

ltalska asociace "CULTURA A MUSICA G. Curci", pusobfcf od

roku 1984 v Citta di Barlette, zorganizovala do soucasne doby

vfce nez sest set koncertu se svetove znamymi s6listy, soubory

a komornfmi telesy. Od roku 1990 organizuje tato asociace

i mezinarodnf soutez mladych hudebnfku, jez pravidelne probfha

ctrnact dnf v prvnf polovine kvetna. Kazdy rok se jf ucastnf vfce

nez ctyri sta hudebnfku z celeho sveta.

Soutez probiha v prostorach diva­dla Ridotto del Teatro Comunala Curci- Barletta a konci soutezi pian is­til do tficeti let Mauro Paolo Monopoli a finalnim koncertem s Filharmonii Bari.

Na dlouholetou tradici tak navazuji stale nove generace tech, ktefi se sou­teze nejen zucasti'luji, ale i ji pfipravuji. Za dobu sve existence si soutez vydoby­la vyznamne postaveni v celem svete.

Soutez je rozdelena do tfech zaklad­nich sekci a kategorii podle hudebniho zamefeni a veku - klavir s6lo- ctyfruc­ni klavir, zpev a housle, komorni hra.

Jak uz mozna vite z tisku, v klavirni sekci letosniho 21. rocniku, ktery mel vynikajici urovei'l a zucastnili se ho mladi klaviriste z vice nez dvaceti zemi, ryrazne uspeli klaviriste z Ceske repub­liky, konkretne ze zus Nestemice. Byli na soutez vyslani za Osti nad Labem a nutno fici , ze jako hudebni tym si ved­li zcela mimofadne - vsichni se umis­tili na stupnich vltezu. ZUS Nestemice se tak i v mezinarodnim mefitku stala skolou, ktera si odvazela u kazdeho sou­teziciho nejvyssi cenu! Jejich uspech by! zcela mimofadny. Podle vyjadfeni sve ucitelky mladi klaviriste tusili, ze neod-

32 AKTUALITY t TA L EN T CiSLO 9 1 1 0 t R OC N fK 13

jedou s prazdnou, nicmene takovou ,urodu" cen necekali. Krome nejmladsi­ho zaka totiz vsichni soutezili ve stejne kategorii a byli si soupefi take navzajem mezi sebou. A to neni lehke ustat.

Nejvyssi ohodnoceni ziskaly klavirist­ky Renata Fricova a Eva Strejcova. Staly se ABSOLUTNIMI VITEZKAMI souteze s plnym poctem 100 bodu. Nejsou to jiz zadne zacatecnice. v letosnim skolnim race uz Renata ziskala napfiklad prvni misto na Mezinarodni soutezi Virtuosi per musica di pianoforte ci tfeti misto na Mezinarodni soutezi Amadeus. Eva obdrzela na stejne soutezi take tfeti cenu a v celostatni soutezi ZUS prvni misto.

Dalsim soutezicim by! Roman Fric, ktery vIta iii ziskal prvni misto s poctem g8 bodu ze sta. By! velmi spokojeny, protoze absolutni vitezstvi a fadu velmi vyznamnych cen jiz letos ziskal a dev­catum z naseho tymu cenu velmi pfal. jeho bodove ohodnoceni bylo vysoke a bezne v jinych letech stacilo k absolut­nimu vitezstvi. Urcite stoji za to citovat jeho slova: ,Je jedno, kdo z nas ziskal pohar, hlavne ze jsou to Cesi, ne?"!

Ctvrta soutezfd Hana Mezlova se zaradila za Romana s 97 body, ktere stacily tez na prvnf cenu. Videli jste nekdy nekoho, aby si stezoval, ze je jenom , prvnf"? Prijdte se tedy podfvat k nam ..... Ha nicka hledela na bodove hodnocen[ a narfkala , zase jsem na chvostu" ....

Nas nejmensf soutezfd Tomas Va nek soutez il v kategorii nej mladsfch a velmi prekvapil. Hraje teprve druhym rokem; jeho uci telka do nej vklada velke nadeje a rfka: ,Za klavfrem ho jeste nenf skoro videt, ale uz o nem slysf me". Zfska l g8 bodu a zlobi l se, ze nedosahl na pohar. Kdyz zjisti l, ze rna stejny pocet bodu jako jeho stars! kamarad Roman, hned by! spokojenejsi.

Vynikajfd vykony podava li prede­vsfm klavfriste z Cfny, Ruska, Ukra­jiny a japonska. Byli nasim Cechum v patach. Vykony absolutnfc h vftezu a drzitelu prvnfch cen snfmala ita lska televize i rozhlas. Deti si pi'ivezly profe­sionalnf nahravky svych vykonu. Vfte­zove si krome poharu odvazeli domu medaile a financnf odmenu za nejvyssf bodove ohodnoceni.

, Nas ukol by! maximalne splnen", r fka ucitelka cele klavfrn f vypravy. , Dulezite pro me je, ze s detmi jdu tou spravnou hudebnf cestou. Tvoi'f bezvadnou partu. ]sou vesele, optimisticke, vzajemne se podporujf a lepe tak snasejf psychicke utrapy, jez kazda velka soutez pri nasL Nejde vzdy jen o ty nejlepsf vysledky, ale a by s uspechy rostly tez jejich lidske kvality .. . na to budu vzdy dbat."

PAR OTAZEK PRO UCITELKU RENATU fRICOVOU jaka byla celkove uroveii soutei e?

Soutez me prekvapila po vsech stran­kach. Oroven byla velmi vysoka. U rus­kych klavfristu jsem kvalitu predpo­kladala, ale zvlaste mnozstvf a vysoka profesionalita cfnskych pianistu me nadchla a v prvnfch okamzidch zasko­cila. Jejich urputnost, bojeschopnost a vitalita je obrovska. z meho pohledu jim vsak v interpretaci casta chybela urcita noblesa.

Mate nejakou "specialnl " metodu vyuky, ie jsou vasi iaci tak uspesnl?

Tuto otazku jsem v poslednf do be sly­sela vicekrat a ti, co se me tazali, nebyli s moji odpovedi pi'ilis spokojeni. Vzdyf

v soucasne dobe je metodicka stranka hry vyresena, existuje mnozstvi litera­tury, seminaru, aud iovizualni techni­ky a jinych vymozenost i jak se dobrat podstaty. Na soutezich v nasf republi­ce jiz temer neuslysfte chybne vedene dfte a vetSina nastudovanych skladeb je limitovana spfSe schopnostmi a talen­tem zaka.

Vsechno ostatnf je osobnf vklad pedagoga. Prace s detmi me nesmir­ne bavf. Ucit jsem chtela vzdycky. Sarna jsem prodelala radu klavirnich , nemod" a zahy jsem zacala premys­let nad tim, jak je mozne, ze jiz male deti mohou podavat tak vynikajfd vykony. Proto velmi dobre rozumfm fade trapeni, ktera klavirni hra prina­si, a umim je eliminovat pres psychiku ditete tak, aby nikdy nemelo pocit, ze deJa cokoli spatne. Divam se na potize jeho dusi a jeho ocima. Neresim ,jeho problem", ale , nasi praci". Pokud delate tuto profesi poctive, musfte umet do deti videt, ale pozor .. . deti musf videt take do vas.

Nemam starosti s pracovitosti ani s nedostatkem nadsenL Nepracuji pou­ze individualne, ale casto a pravidelne

take ve skupine formou male prehravky s naslednou diskusL Deti jsou spontan­ni, dobre se znajf, okukuji svoje vykony, debatujeme 0 vsem, co koho potrapilo, seznamujf se s repertoarem ostatnich, slysi ho nekolikrat a , naposlouchaji" si mnozstvi literatury, kterou ti'eba ani nebudou hrat, ale umeji jiz posoudit kvalitu interpretace. Pripadne si nao­pak jiz brousi zuby na skladbu, ktera je zaujala a domahaji se jf. Seminare probi­haji bez rodicu a obecenstva a vsechno je ,jen mezi nami". Tyto prehravky deti miluji nejvice. A vei'te, ze o tremu nouzi nemame, cas to je vetSi nez na koncerte. Sami sobe jsou totiz casta konkurenci a nechteji se pred sebou shodit.

Ova ze souti!ildch zaku jsou vasimi detmi - je rozdll ucit vlastnl a cizl dlte?

Obavam se, ze vsestranna odpoved by stacila na samostatnou disertacni praci. Mnoho rodicu-pedagogu mi da jiste za pravdu. Do tohoto ukolu jdete zpocatku s predstavou, ze velkou vyho­dou je moznost kazdodenni spolecne prace, lepsi organizace casu a koordi­nace cviceni, mate-li na starosti dve deti. Vyhnete se chybam, ktere ostatni

AKTUALITY t TA L ENT CfSLO 9 1 10 t R OC N f K 13 33

zaci nadelaji behem tydne, vcas je pod­chytite a zpracujete. Dite velmi dobfe znate (jenom si to myslite), znate jeho tydenni plan a nemuze se tak snadno vyhybat povinnostem u nastroje.

Velmi vsak zalezf na tom, jak se pedagog-rodic k zmfnenym vyhodam postavf. A jsou to vlastne vyhody?

Sedite-li temef denne s ditetem u pia­na, muze to (alespoi\ zpocatku) pfina­set rychlejsi vysledky, nicmene nikde neni zaruceno, ze budete mit doma spokojene dite a nadseneho muzikanta. Neustaly dohled je pro dite traumatizu­jici a brzy se muze , puvodne" vyhoda obratit proti vam. Dite je oprosteno od moznosti pfijit si na hudebni za lezitos­ti samo, je stale vedeno, je pod tlakem a neni schopno samostatne pracovat. Tato rizika by si mel rodic-pedagog uve­domit drive, nez-li se takoveho ukolu vubec zhosti. Nasledky se toti z jen veli­ce tezko vraceji zpatky.

Pedagog-rodic na sebe bere jeste jed­nu narocnou ulohu. Musi byt dobrym psychologem vlastnich deti. A to je ulo­ha pfetezka, protoze v ni nikdy neziska tolik bohatych zkusenosti jako v peda­gogickem oboru. Tolik zaku nam projde tfidou ... a doma je vse tak jine!

Velmi brzy jsem zavedla dny, kdy deti cvici samostatne, a i kdyzje slysim a vim, ze nepracuji zcela spravne, tzv. ,vypnu usi" a nevstoupim do detskeho pokoje za zadnych okolnosti. Vsechny problemy a obtize probereme nasle­dujici spolecnou hodinu. Deti maji svoji vlastni logiku a pfichazeji si na

feseni ukolu jinak nez dospeli, je vel­kou chybou o tuto vlastnost je obrat . Mnohokrat jsem si v duchu fikala , co to tam proboha zase vyvadi, to bude zitra prace ... . " a ona nebyla .... naopak! Dovednost , neposlouchat" jsem se vsak ucila pomerne dlouho a cinila mi znacne obtize. Moje dusevni pohoda byla delsi dobu tatam, ale nelituji . Po urcite do be jsem zacala vnimat zmenu ve hfe, vice zacaly generovat osobnost­ni rysy deti, doslo k progresi hudeb­niho vnimani a vlastniho hudebniho vyjadfovani.

Pokud na sebe rod ic vezme bfime pedagogicke, musi se obrnit nesmir­nou davkou trpelivosti a tolerance. To, co totiz bezne vnimate jako nepod­statne nebo banalni u ciziho ditete, casto neodpustite vlastnimu . .Ze se zak na hodine vzdy chova slusne, je pfece samozfejme, ale vlastni doma odmlou­va a zkousi na vas veci, ktere ve tfide vubec nezazijete. Situace doma je tedy casta mnohem emotivnejsi a udrzenf autority podstatne narocnejsi.

VetSine nesvaru se mi podafilo vy­hnout obloukem nebo se nas doma dotkly pouze okra jove. K nastroji sedajf obe deti bez pobizenf, maji svoje die, plany a chut' zdolavat prekazky. Hud­ba se pro ne stala dulezitou soucast[ zivota, majf svoje nejlepsf kamarady v ZUS, kde tvof[ bezvadnou partu. Hra­ji s vedom[m, ze tak Cin[ pro sebe, uc[ se cflevedomosti a pracovitosti a pine si to jiz uvedomuji. Zaverem snad jeste jen tolik ... mate-li doma nadane dfte, lehce clovek muze sklouznout k ten-

Renata Frilova (1967)

je absolventkou Konzervatoi'e v Teplidch. Po absolutoriu nastudovala se svym manzelem Romanem Fricem Dvorakovy, Brahmsovy a Moszkowskeho tance v puvodni verzi pro ctyi'rucnf klavfr. s timto programem se klavfrnf duo nekolikrat pi'edstavilo poslucha­cum u nas i v zahranicf (Rakousko, Nemec­ko, Polsko). Zarovei'\ pusobila na ZUS v Ces­ke Upe, kde se hojne venovala komorni hFe a korepetitorske cinnosti.

V soucasne dobe pusobi na ZUS Ne~­temice v Ostf nad Labem. Zde dosahuje mimol'adnych vysledku v pedagogicke <iin­nosti. Se svymi zaky se pravidelne zucast-

34 AKTUALITY t TALENT CfSLO 9 1 10 t ROCNfK 13

denci pouhe vykonnosti a videt pfede­vsim pedagogicke vysledky, uspokojen[ vlastnich tuzeb ci ambici; dfte se stava jejich pouhym zprostfedkovatelem. Pro vlastni sebekontrolu je urcite Iepsf i tuto polohu problemu vnimat a nede­Iat, ze neexistuje. Clovek musf byt sam k sobe pravdivy, aby mohl srdcem ucit deti, a to nejen vlastni.

Jaky je v nasi dobe, kdy deti majf siroke moznosti, jak travit volny cas, zajem 0 hru na klavfr?

Myslim, ze nastala zvlastnf doba. jak f[kate, deti maj[ siroke moznosti, ale jen maloktera z nich vyzaduje doma­ci prfpravu. Dojdou si do krouzku, na hriste, k pocftaci.. . a konec, hotovo. Klavfr (nejen) vyzaduje praci, pravidel­nost a soutredene mysleni. .. bavf me postupne vtahovat deti do tohoto kolo­toce a roztacet v jejich hlavickach nove mozkove zavity. Rada pozoruji jejich promenu z , Neznalka na Pr6fu". Tfm jsem vam ale neodpovedela .. .

Odpoved vsak bude otazkou ... jak je mozne, ze v tak komercn[ dobe jako je ta nase, kdy se rada skol potyka s nedo­statkem zaku a nikde nejsou finance, je na klavfrnich soutezich takove mnozstvi vynikajfcfch deti? Kde se berou? A proC? ]a nevim, ale je to moe dobre. Zfejme nase spolecnost neco postrada a ta mla­dinka nova generace mi slibuje, ze to tak tfeba nebude navzdy ...

i'\uje mnoha celostatnich i mezinarodnich soutezf a obhajuje vzdy pi'edni mfsta na stupnich vftezu.

V letech 2007, 2008, 2009 obdrzela ctyi'ikrat ocenenf za vynikajid pi'ipravu zaku v souteiich. V race 2010 byla Minister­stvem ~kolstvf, mladeie a telovychovy na Mezinarodni souteii Virtuosi per musica di pianoforte ocenena jako nejlepsf pedagog Ceske republiky. V roce 2011 byla ocenena jako nejlep~i pedagog na Mezinarodni sou­tezi AMADEUS. V soucasne dobe se s zaky pl'ipravila na Mezinarodni soutez v Citta di Barletta v ltalii, kde ziskali dve absolutnf vitezstvr a ti'i prvnf mfsta.