metodikapro pedagogy

metodika pro pedagogy

Projekt Příběhy našich sousedů je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ – METODIKA PRO PEDAGOGY Autoři: Magdaléna Benešová, Anežka NavrátilováEditace: Petr Nosálek, Hana Hniličková Jazyková korektura: Jitka ŠmídováGrafická úprava a sazba: Petr Šabach

Vydalo Post Bellum, o. p. s., v roce 2015.

Děkujeme

Od začátku jsme přesvědčeni o užitečnosti projektu, do kterého se právě se svými žáky zapojujete. Setkávání náctiletých s těmi nejstaršími má ohromný náboj, vzdálené generace často v sobě navzájem nacházejí velké zalíbení i re­spekt. Velkým přínosem pro děti je zejména jejich nově nabyté sebevědomí poté, co projekt dokončí. Mnohdy v sobě objeví novou sílu – sílu uchopit věci kolem sebe, pustit se do zdánlivě nemožného, nebát se a začít se ptát, když je něco zaujme. Jsme si vědomi, že práce na projektu je pro děti zprvu náročná. Výsledek však často předčí všechna očekávání, dětem se práce daří a mohou být na své výsledky právem hrdé. Bude pro vás někdy těžké je k práci moti­vovat, ale věřte, že výsledek za to stojí. Děkujeme vám, že s námi do projektu jdete. Bez vás bychom do něj děti zapojit nedokázali a sbírka vzpomínek Paměť národa by byla o několik set dětských nahrávek ročně chudší.

– Tým Post Bellum

6

Co je Post Bellum?Post Bellum (latinsky „po válce“) je nevládní a nezisková organizace, která byla založena v roce 2001 skupinou českých novinářů a historiků. Zaznamenává vzpo mínky pamětníků významných událostí 20. století a snaží se, aby se o je­jich příbězích dozvěděla širší veřejnost.

Vzpomínky pamětníků jsou důležitým svědectvím nejen o našich moderních dějinách, ale také o povaze českého národa. Post Bellum si vytklo za cíl shro­máždit co možná nejrozsáhlejší sbírku rozhovorů – autentických osobních pří­běhů a svědectví z období druhé světové války a komunistické totality. Přímých svědků však každým dnem ubývá. Dnes sbírka obsahuje příběhy a fotografie více než 5000 pamětníků a je veřejně přístupná v internetovém archivu Paměť národa – pametnaroda.cz.

Co je náplní a smyslem projektu Příběhy našich sousedů?Příběhy našich sousedů je vzdělávací projekt určený především žákům 8. a 9. tříd základních škol. Jeho cílem je prostřednictvím projektové výuky a s využi­tím vzpomínek pamětníků reflektovat historii 20. století. Děti se v rámci pro­jektu na několik měsíců stanou rozhlasovými nebo televizními dokumentaristy. Na základě osobního setkání zpracují osudy pamětníků významných událostí 20. století, kteří žijí v jejich sousedství. Mají k dispozici nejmodernější nahráva­cí techniku, mohou se zúčastnit odborných audio­ a videoworkshopů, kde jim zkušení redaktoři pomohou se zpracováním natočeného materiálu, používají nové technologie pro střih a sdílení. Pod dohledem svého učitele a regionální­ho koordinátora zpracují příběhy pamětníků z okolí své školy či bydliště a vý­sledky své práce veřejně představí na slavnostní závěrečné prezentaci. Projekt je koncipován jako soutěžní. Nejlepší příspěvky pak uvede Český rozhlas či re­gionální televize. Příběhy pamětníků se objeví na stránkách projektu pribehy­nasichsousedu.cz a také v internetovém archivu Paměť národa.

V rámci projektu se žáci naučí mnoho praktických dovedností – ovládat na­hrávací zařízení, popř. kameru, stříhat audio­ či videozáznam v počítačovém programu, posílat elektronicky velkoobjemová data, vytvářet powerpointovou prezentaci a mnohé další. Získávají však také dovednosti sociální – umění ko­munikovat a spolupracovat v týmu, schopnost nést odpovědnost za společnou práci, navázat kontakt s pamětníkem či empaticky naslouchat jeho vyprávění. Věříme, že předávání zkušeností mezi generacemi je nejpřirozenější způsob vzdělávání. Žádná učebnice nedokáže inspirovat tak jako vyprávěný příběh.

7

UŽITEČNÉ ODKAZYpametnaroda.cz databáze pamětníků a jejich příběhů, obsahující také nahrávky z projektu Příběhy našich sousedů

myjsmetonevzdali.cz vzdělávací portál pro žáky základních škol zabývající se moderními dějinami – obsahuje mj. metodické listy pro práci ve vyučovacích hodinách

mistapametinaroda.cz interaktivní mapa míst, na nichž se odehrály zajímavé události a příběhy 20. století (lze stáhnout i jako mobilní aplikaci)

pribehynasichsousedu.cz internetové stránky projektu, kde se objeví výstupy dětí i fotografie z průběhu projektu

postbellum.cz internetové stránky neziskové organizace Post Bellum

CO JE ÚKOLEM PEDAGOGA? Hlavním vaším úkolem je motivovat a vést svůj tým / své týmy. Podporu vám bude poskytovat místní koordinátor, který s vámi v průběhu celého projektu bude komunikovat, zařizovat, co je potřeba, řešit případné problémy a bude spojkou mezi vámi a společností Post Bellum.

Druhým vaším úkolem je uvést děti do historických souvislostí pamětníkova příběhu. Před návštěvou pamětníka je třeba ověřit, zda žáci chápou historické události ovlivňující jeho příběh a mají ponětí o jejich chronologii (pamětník v rozhovoru často „skáče“ v čase). Výsledný výstup žákům před odevzdáním zkontrolujte a případně vraťte k přepracování, pokud v něm budou závažné historické nepřesnosti nebo pravopisné chyby. Také dětem vysvětlete, že pa­mětník si nemusí události pamatovat přesně, a informace je proto vhodné ově­řovat.

Předpokládáme, že se budete s dětmi pravidelně scházet a konzultovat s nimi jednotlivé fáze projektu, dávat jim zpětnou vazbu, hlídat termíny a motivovat je k dalším krokům, práci však za ně nedělejte.

8

K odevzdáníTento seznam přehledně shrnuje, co všechno po vás a vašem týmu bude koordinátor chtít:

• podepsaná smlouva o spolupráci• souhlasy rodičů• celá nesestříhaná nahrávka• souhlas pamětníka• výkaz práce (v polovině projektu)• fotografie pamětníka (dobové, současné)• fotografie dokumentující práci na projektu• finální výstup (v elektronické podobě)• krátký text pro umístění na web• powerpoint k závěrečné prezentaci (dobrovolné)• výkaz práce (za celý projekt)• vyplněný evaluační formulář

V následujících kapitolách se dozvíte více o každém kroku, který vás v projektu čeká. Pro snadnou orientaci jsou kapitoly rozděleny podle měsíců, ve kterých činnosti zpravidla probíhají.

září / / leden

Školení pedagogů

Motivační hodina

Lidskoprávní workshop

Sestavení reportážních týmů

Administrativa

Registrace na pametnaroda.cz

Přihlášení do skupiny na Facebooku

1

11

Diskuze nad lidskými právy

Workshop Lidská práva – Chraňme je!

Koordinátorka projektu ve škole

12

Školení pedagogůŠkolení pedagogů organizuje regionální koordinátor, s kterým budete po zby­tek projektu komunikovat. Co můžete od školení očekávat?

• Seznámíte se s koordinátorem a ostatními učiteli zapojenými do projektu.

• Dostanete detailní informace o projektu a jeho průběhu. Zjistíte, co se od vás očekává a s čím se můžete obrátit na koordinátora.

• Naučíte se používat profesionální nahrávací zařízení.• Budete mít možnost podepsat smlouvu o spolupráci.• Dostanete odpověď na vše, co vás zajímá.• Školení trvá cca 90 minut.

Motivační hodinaMáte­li zájem, můžete využít nabídku motivační hodiny vedené koordináto­rem, který projekt důkladně zná a dokáže zodpovědět případné záludné otázky žáků. Vedení motivační hodiny někým mimo školu je pro žáky atraktivní a pro­jektu dodává na zajímavosti. Motivační hodinu lze připravit pro celou třídu, nebo jen pro žáky, kteří předběžně mají o projekt zájem. Trvá 45 minut.

Pokud chcete žáky k účasti na projektu motivovat sami, koordinátor

vám může poskytnout powerpointovou prezentaci, o kterou se můžete

opřít, nebo můžete využít Tipy na aktivity s žáky v Dodatečných

materiálech. Jak motivační hodinu pojmete, však záleží jen na vás.

Lidskoprávní workshopMísto motivační hodiny, ale také kdykoli během projetku, můžete využít deva­desátiminutový workshop s názvem Lidská práva – Chraňme je!

Povede jej váš koordinátor a je zamýšlen pro celou třídu. Na konkrétním pa­mětnickém příběhu ukazuje, že porušování lidských práv je jedním ze znaků to­talitních režimů. Po absolvování workshopu žáci rozumí pojmu „lidská práva“, a mají představu o tom, kdy, jak a proč vznikla; dokáží diskutovat nad smyslem vybraných lidských práv, například nad pojmy svoboda slova, ochrana menšin a nedotknutelnost vlastnictví. Workshop děti zároveň motivuje k zapojení se do projektu Příběhy našich sousedů.

1

13

Workshop můžete realizovat také sami s využitím metodiky, která je ke stažení na webu pribehynasichsousedu.cz, nebo vám ji na vyžádání zašle váš koor­dinátor elektronicky.

Sestavení reportážních týmůPedagog obvykle vede jeden nebo dva dvou­ až pětičlenné týmy. Projektu se budou děti věnovat ve svém volném čase, jejich motivace je tedy pro jeho úspěch zásadní a je vaším nejdůležitějším úkolem. V týmu mohou dělat všichni žáci všechno, nebo si mohou rozdělit role, např. takto:

• technik (baví ho práce s technikou, umí zacházet s fotoaparátem, počítačem apod.)

• historik (orientuje se v historii a to, o čem pamětník bude vyprávět, dokáže zasadit do kontextu)

• komunikátor ( je společenský a empatický, takže mu nebude dělat problém navázat kontakt s pamětníkem)

• kreativec (přichází s tvůrčími nápady a umí je realizovat)• motivátor ( je tahounem týmu, má smysl pro odpovědnost)

AdministrativaProjekt provází nezbytná administrativa. O tu se stará zejména koordinátor, na vás zůstávají následující nezbytné úkony:

VYPLNIT A PODEPSAT SMLOUVU O SPOLUPRÁCI• Odevzdává se na začátku projektu koordinátorovi.

VYBRAT VYPLNĚNÉ SOUHLASY RODIČŮ ZÚČASTNĚNÝCH DĚTÍ• Odevzdává se na začátku projektu koordinátorovi.• Součástí je i souhlas se zveřejněním fotek dětí na stránkách

projektu a při jeho další propagaci.

PRŮBĚŽNĚ VYPLŇOVAT VÝKAZ PRÁCE• Jde o soupis hodin, které jste skutečně strávili prací na

projektu (patří sem např. školení, výlet do Prahy, nahrávání, přípravy, komunikace s dětmi a koordinátorem).

• Formulář výkazu práce vám koordinátor zašle elektronicky.• Vyplňujte prosím excelovou tabulku průběžně a vždy přesně

popište činnost, kterou jste v rámci projektu vykonali.

14

• Koordinátor vás dvakrát vyzve k odevzdání výkazu – poprvé uprostřed projektu, podruhé na konci. Po skončení projektu pošlete prosím tabulku za celé období jeho trvání.

• Výkaz práce je podkladem pro výplatu vaší odměny a zároveň slouží jako zpětná vazba – organizátory informuje o tom, kolik času jste do projektu investovali.

Registrace na pametnaroda.czProsíme všechny zapojené učitele, aby se registrovali jako badatelé na por­tálu pametnaroda.cz. Jako registrovaní uživatelé budete mít přístup k celým nahrávkám a dalším materiálům. Kromě toho vás po zaregistrování můžeme snadno informovat o akcích, které pořádá Post Bellum pro školy.

JAK SE REGISTROVAT• Na stránkách Paměti národa klikněte vpravo dole na

Registrace do e–badatelny.• Vyplňte požadované údaje a zaškrtněte pole Pedagog.• Po absolvování těchto kroků vám bude doručen potvrzovací

e­mail.

Přihlášení do skupiny na FacebookuProjekt má facebookovou skupinu Příběhy našich sousedů. Pokud mají face­bookový účet, můžete k  přihlášení do skupiny motivovat také členy vašeho týmu.

PO PŘIHLÁŠENÍ• budete mít přístup k aktuálnímu dění v projektu;• uvidíte, jak vypadaly závěrečné prezentace jednotlivých týmů

v jiných městech;• zde najdete také fotky z projektu, odkazy na články, které se

o Příbězích našich sousedů objevily v médiích, pozvánky na zajímavé akce apod.;

• je zde možné vytvořit událost k slavnostní závěrečné prezentaci ve vašem městě / vaší městské části a pozvat na ni přátele;

• si zde můžete mezi sebou vyměňovat zkušenosti, tipy, nápady, kontakty atd.

1

říjen / / únor

Výběr pamětníka

Volba formy výstupu

Fotodokumentace projektu

Workshopy

Návštěva archivu, exkurze, práce s literaturou a internetem

2

17

Práce s technikou

Děti v Archivu bezpečnostních složek

Žákovský tým z Prahy 6 s pamětnicí

18

Výběr pamětníkaJAKÝ PAMĚTNÍK JE PRO PROJEKT VHODNÝ? Vždy je lepší, když se vašemu týmu podaří objevit zajímavého pamětníka samo­statně, většinou mezi příbuznými či známými zúčastněných žáků. Děti jsou pak více motivovány ke zpracování příběhu a při setkání s pamětníkem se snáze navozuje důvěrná atmosféra. Pokud však nikdo takový ve vašem okolí není, pomůže vám pamětníka sehnat koordinátor.

Vhodným pamětníkem nemusí být nutně člověk, jehož život významně pozna­ menal totalitní režim (např. dlouholetým vězněním nebo pobytem v pracovním táboře), ale může se jím stát jakýkoli zajímavý přímý svědek významných udá­lostí 20. století. Důležité je, aby byl duševně svěží a nevadilo mu, že bude jeho životní příběh zaznamenán a veřejně publikován.

Volba formy výstupuKaždý tým se musí osobně setkat s pamětníkem a jeho životní příběh nahrát na diktafon. Pořízenou nahrávku pošlete nesestříhanou svému koordinátorovi, který zařídí její zpracování pro internetový archiv Paměť národa.

Úkolem dokumentaristického týmu je na základě nahrávky vytvořit výstup, kte­rým atraktivně a srozumitelně představí pamětníkův příběh veřejnosti a po­rotě. Výstup musí mít elektronickou podobu, aby jej bylo možné umístit na stránky projektu. Může mít formu zvukového (rozhlasového) nebo audiovizuál­ ního (televizního) dokumentu, textu, komiksu či animace. Text lze pojmout re­portážně, ale i beletristicky (např. fiktivní deník) nebo poeticky. Můžete také přijít s vlastní neotřelou formou.

Všechny odevzdané výstupy budou umístěny na internetový portál pribehy­nasichsousedu.cz, díky kterému se s nimi bude moct seznámit široká veřej­nost i porota.

Kritéria, na základě kterých bude porota výstupy týmů posuzovat,

naleznete v Dodatečných materiálech.

Invenci se meze nekladou, ba právě naopak – budeme rádi, když se do výsled­ku vaší práce promítne osobitost vašeho týmu. Formu výstupu zvolte nejlépe ještě před návštěvou pamětníka. Volba formy výstupu má vliv na objednávání workshopů. Pokud se váš tým rozhodne natočit videoreportáž, mohou děti ješ­ tě před setkáním s pamětníkem navštívit videoworkshop.

2

19

Na stránkách projektu se můžete inspirovat výstupy týmů, které se

projektu zúčastnily v minulosti.

Fotodokumentace projektuŽáci musí jako správní dokumentaristé myslet i na fotodokumentaci projektu. Nejlepší je, když děti fotí vše, co se projektu týká (společné schůzky, návštěvu archivu, archivní materiály, návštěvu pamětníka, pamětníkovy fotografie a do­kumenty, účast na workshopech apod.) Čím budou fotografie kvalitnější, tím lépe. Využijeme je při medializaci projektu, na webových stránkách apod. Kro­mě toho dětem, vám i nám zůstane vzpomínka. Požádejte proto jednoho člena týmu, aby pomocí fotoaparátu dokumentoval jeho činnost. Fotit samozřejmě můžete i vy.

WorkshopyPokud si jako formu výstupu váš tým vybere video­ či audioreportáž, nabízíme možnost zúčastnit se jednoho z profesionálně vedených mediálních worksho­ pů. Videoworkshop je vhodné navštívit ještě před setkáním s pamětníkem, za­ tímco audioworkshop až po něm. Včas se nahlaste svému koordinátorovi.

VIDEOWORKSHOP • trvá přibližně 120 minut;• zábavnou a interaktivní formou žáky seznámí se základními

pravidly natáčení ( jak umístit pamětníka do záběru, jak by mělo vypadat pozadí, jak pracovat se světlem, jak používat zoom, jak synchronizovat videonahrávku s audiostopou nahranou na diktafon atd.), s obsluhou techniky a střihem, ale také se žáci dozvědí, jak z celého rozhovoru vybrat to důležité.

Na videoworkshop vezměte s sebou kameru či fotoaparát, na který

budete rozhovor natáčet.

AUDIOWORKSHOP• trvá přibližně 90 minut;• probíhá ve studiu Českého rozhlasu pod vedením redaktora;• žákům názorně představí práci rozhlasového redaktora a oni

budou mít možnost si ji na vlastní kůži vyzkoušet – zjistí, jaká úskalí s sebou přináší natáčení na mikrofon i jak se pracuje s profesionálním editačním programem.

20

Z workshopu tým odchází s hotovou rozhlasovou reportáží, vytvořenou podle předem připraveného scénáře.

Bližší informace, jak se na tento workshop připravit, naleznete

v Metodikách pro žáky: Příprava na rozhlasový workshop.

WORKSHOP NAHRÁVÁNÍ PAMĚTNÍKATým se také může zúčastnit workshopu zaměřeného přímo na natáčení pamět­níka. Povede ho váš koordinátor. Účastníci si interaktivní formou vyzkoušejí různé techniky vedení rozhovoru a připraví se na úskalí, která je při rozhovoru mohou potkat. Naučí se, jak získat technicky i obsahově co nejkvalitnější na­hrávku. Tento workshop lze použít místo motivační hodiny pro celou třídu.

Některé aktivity z workshopu si můžete s žáky vyzkoušet i sami. Jejich

popis najdete v Dodatečných materiálech.

Návštěva archivu, exkurze, práce s literaturou a internetem

INFORMACE O PAMĚTNÍKOVI A DOBĚNež se s pamětníkem setkáte, pomozte dětem udělat si z dostupných zdro­jů alespoň rámcovou představu o tom, co tento člověk prožil, a zorientovat se v pojmech, které bude při svém vyprávění pravděpodobně používat. Např. pokud jdete navštívit zemědělce, který v 50. letech vlastnil velký statek s pol­nostmi, je výhodou, když děti budou znát pojmy kulak, JZD, kolektivizace, agitá­tor apod. Vhodnou literaturu k tématu, o kterém bude pamětník hovořit, vám může doporučit koordinátor.

Máte­li možnost, vydejte se také do archivu. Pátrání v archivech má nádech dobrodružství, a když se podaří zmínku o pamětníkovi najít, jeho výjimečnost v očích žáků ještě stoupá. S vyhledáváním v archivech a objednáváním exkurzí vám opět pomůže koordinátor. Zajímavým zpestřením vašeho projektu může být exkurze – vydejte se na místa, která s pamětníkovým vyprávěním souvisí (např. do Terezína) nebo navštivte nějakou tematickou výstavu (např. stálou expozici Národního památníku na Vítkově).

2

listopad / / březen

Příprava na setkání s pamětníkem

3

23

Setkání s pamětníkem panem Josefem Žáčkem

Prohlížení dobových fotografií

Pardubické děti s pamětnicí paní Jarmilou Stibicovou

24

Příprava na setkání s pamětníkemPokud se tým neúčastní workshopu Nahrávání pamětníka, můžete

některé aktivity z jeho programu pro žáky připravit sami. V Dodatečných

materiálech naleznete několik tipů.

• Upozorněte děti na to, že by se měly snažit být dobrými posluchači a mít pro pamětníka pochopení (např. by neměly dávat najevo, že pamětník už mluví moc dlouho nebo říká něco, co je nezajímá).

• Poproste pamětníka, aby si na setkání s vámi připravil dobové fotografie (ideální je, když vám poskytne svůj soukromý archiv – fotografie, alba, dokumenty, deníky, korespondenci, novinové výstřižky apod.)

• Před setkáním pomozte dětem připravit si otázky, které by pamětníkovi rády položily.

• Vyzkoušejte si s dětmi nanečisto ovládání diktafonu.• Využijte toho, že je dětí v týmu víc. Je vhodné, když si rozdělí

funkce (technik, tazatel atd.)

Podrobnější informace k tématu naleznete v Metodikách pro děti –

Jak natočit pamětníka. Pokud se touto problematikou chcete zabývat

hlouběji, koordinátor vám rád zašle podrobnější metodiky v elektronické

podobě, případně doporučí odbornou literaturu.

3

Audioworkshop a příprava na něj

prosinec / / duben

4

27

Pan Špoula vypravuje

Natáčení reportáže v Českém rozhlase

Audioworkshop v Českém rozhlase

28

Audioworkshop a příprava na nějAudioworkshop bývá pro děti nejatraktivnější aktivitou projektu. Mají možnost navštívit studio Českého rozhlasu a za pomoci zkušeného editora sestříhat na­hrávku pamětnického vyprávění do rozhlasové reportáže či dokumentu. Pamět­níkovo vyprávění žáci doplňují svými komentáři a příběh představují ze svého pohledu. Cílem workshopu je vytvořit přibližně osmiminutový pořad, ve kterém děti ztvární příběh svého pamětníka. Kromě toho má workshop účastníky se­známit s prostředím Českého rozhlasu a moderními studiovými technologiemi.

Audioworkshop není povinnou aktivitou. Pokud o něj bude mít váš tým zájem, hlaste se včas, protože kapacity nahrávacích studií jsou omezené.

Na workshop je třeba mít hotový scénář reportáže. Jak ho vytvořit

a co všechno ještě budou na workshopu potřebovat, se děti dozvědí

z metodiky Příprava na rozhlasový workshop.

Scénář zašlete koordinátorovi nejpozději tři dny před workshopem, abyste měli čas zapracovat případné připomínky. Kvalitní scénář je základem úspěchu a umožní čas na workshopu využít efektivněji než přepisováním scénáře.

Vaším úkolem bude také čtení vstupů s žáky před workshopem důkladně na­ cvičit. Je to obtížnější, než se na první pohled zdá. Děti často dělají chyby v in­tonaci, např. klesají hlasem u čárky (což v mluveném slově zní nepřirozeně) nebo zvedají hlas i u otázek doplňovacích. Upozorněte děti, že sloveso jsem se správně vyslovuje sem.

4

Výstupy pro internetové stránky pribehynasichsousedu.cz

leden / / květen

5

31

Ilustrace k příběhu P. Wernera od K. Hnětkovské

Na procházce s pamětníkem panem Žáčkem

Natáčení s pamětnicí Jaroslavou Pickovou

32

Výstupy pro internetové stránky pribehynasichsousedu.czS blížícím se koncem projektu je třeba odevzdávat výstupy vašich týmů tak, aby se mohly včas objevit na webových stránkách projektu. Koordinátor vás vyzve k zaslání následujících materiálů:

• co nejkvalitnější fotografie týmu z práce na projektu (z návštěvy pamětníka, archivu, knihovny, rozhlasu, míst, o kterých pamětník hovořil, apod.) s popisky v názvu obrázku

• fotografie pamětníka (dobové + současné, pokud možno oříznuté) s popisky a nejlépe i s datací (alespoň přibližnou)

• dodatečné materiály – archivní materiály, osobní dokumenty a materiály poskytnuté pamětníkem (vyfocené nebo naskenované; tj. ty, které chcete použít jako součást výstupu)

• textový výstup (ve formátu doc, docx nebo pdf; rozsah textu není nijak určen)

• volitelný výstup – rozhlasová reportáž / videoreportáž (nejlépe ve formátu mp4 nebo jiném běžném formátu; max. délka 3–4 minuty) / komiks, ilustrace (naskenované ve formátu jpg nebo pdf) / animace / cokoli jiného.

Pokud textovým výstupem bude scénář k rozhlasové reportáži, je

potřeba přepsat pamětníkovy vstupy tak, aby text dával smysl. Mluvený

projev je plný pauz, opakování či nedokončených vět, které do konečné

verze scénáře nepatří. Scénář lze doplnit fotografiemi, logem vaší školy

a graficky ho upravit.

Veškeré výstupy v elektronické podobě (včetně ilustrací, komiksu apod.) ode­ vzdejte 15 dní před závěrečnou prezentací. Pokud máte problém s digitalizací obrázků, ozvěte se svému koordinátorovi.

Výstupy koordinátorovi odevzdejte na USB disku nebo je pošlete přes velko­ kapacitní úložiště, např. uschovna.cz nebo wetransfer.com (doporučujeme, pošle až 2 GB najednou).

5

únor / / červen

Příprava na závěrečnou prezentaci

Závěrečná prezentace

Reflexe

Výkaz práce, evaluace

6

35

Představení příběhu Stanislava Devátého

Dramatické ztvárnění příběhu

Pamětníci na závěrečné prezentaci v Plzni

Závěrečná prezentace

36

Příprava na závěrečnou prezentaci Závěrečná prezentace je slavnostním zakončením celého projektu. Týmy mají příležitost představit divákům příběh svého pamětníka, podělit se s nimi o své zkušenosti s projektem a zároveň je trochu „nakazit“ svým dokumentaristickým nadšením. Na slavnostní zakončení projektu jsou zváni zástupci radnice, ředi­telé a pedagogové vašich škol, spolužáci a rodiče dětí, pamětníci, zástupci Post Bellum a zájemci z řad široké veřejnosti.

Oblečení žáků by mělo odpovídat slavnostnímu rázu této akce.

Žáci obvykle vyrobí prezentaci v Powerpointu a promítnou ji na projekční plát­no (prezentaci „překlikává“ buď učitel, jeden z žáků nebo koordinátor – je po­třeba se na tom dopředu domluvit).

Powerpointovou prezentaci doplňují žáci svými komentáři.

Pozor, často se stává, že žáci odříkávají totožný text, který mají napsaný

na slidech, což diváky nemotivuje k naslouchání. Obecně je lepší, když

děti vědí, o čem chtějí mluvit, a nečtou připravený text z papíru ani ho

nemají naučený nazpaměť – intonace a celkový projev totiž v takových

případech působí velmi nepřirozeně.

Použití Powerpointu není podmínkou projektu. Pro pojetí prezentace vašeho týmu nemusí být tato forma vhodná – děti mohou například promítat pouze obrázky, hesla, textové úryvky – nebo nemusí promítat nic.

To, jakou formu prezentace tým zvolí, záleží jen a jen na něm, vy podporujte neotřelé nápady. Je možné využít rekvizity, hudební nástroje, obrázky. Úkolem týmu je v určeném časovém limitu (3–4 minuty, čas upřesní koordinátor) co nejvíce zaujmout porotu i diváky.

Proti trémě pomůže, když si děti mohou výstup vyzkoušet předem,

například před celou třídou.

Vše, co budete chtít při závěrečné prezentaci promítat, zašlete předem své­ mu koordinátorovi, aby otestoval, zda zaslaný soubor funguje na jeho počítači. Těsně před závěrečnou prezentací již není možné do odzkoušené prezentace zasahovat nebo ji jakkoli měnit.

Harmonogram této akce a další důležité informace vám s předstihem zašle koordinátor.

6

37

Inspirovat se děti mohou na stránkách projektu. Záznamy závěrečných prezen­tací najdou u projektů, které byly realizovány od roku 2015, vždy na stránce jednotlivého pamětníka.

Závěrečná prezentaceProjekt Příběhy našich sousedů je koncipován jako soutěžní, výstupy žáků bude hodnotit tříčlenná porota (historik, pedagog a zástupce médií).

Jednotliví členové poroty při hodnocení práce žáků zohledňují svou profesi, tedy jakým způsobem se z jejich pohledu děti zhostily svého úkolu: zazname­ nat, zpracovat a předat dál příběh pamětníka.

Hodnotí se výhradně práce žáků, ne příběh pamětníka ani pamětníkovy vypra­věčské schopnosti.

Porota může po skončení závěrečné prezentace nabídnout týmu zpětnou vaz­ bu k jejich práci na projektu.

Detailní informace o kritériích a způsobu hodnocení poroty naleznete

v Dodatečných materiálech.

JAK SE VYVAROVAT ZKLAMÁNÍ?V soutěži jsou vyhlašována pouze první tři místa. Ve chvíli, kdy váš tým nevy­ hraje, se může zdát předchozí půlroční práce zbytečná. Někdy mohou mít žáci pocit, že jim porota ukřivdila, nebo se začnou navzájem obviňovat, co kdo měl udělat či říct lépe, a v nejhorším případě se rozhodnou, že už se do žádného podobného projektu nepustí, aby nemuseli riskovat neúspěch.

Důležitá je však především sama práce na projektu, to, co dětem přinesla, co se díky ní naučily a co mohou předávat dál.

Pokuste se váš tým na závěrečnou prezentaci psychicky připravit tak, aby žáci podali co nejlepší výkon ne proto, aby vyhráli, ale proto, že se budou chtít o svou zkušenost podělit a že si to jejich pamětník zaslouží. Pomozte dětem, aby nevnímaly ostatní týmy jako konkurenty a neradovaly se z jejich chyb, ale spíše je braly jako dokumentaristické kolegy, kteří je mohou inspirovat.

38

ReflexeJAK LZE VYUŽÍT ZKUŠENOSTI Z PROJEKTU?Doporučujeme provést po závěrečné prezentaci s týmem slovní reflexi, při kte­ ré budou mít jeho členové možnost vyjádřit, co jim projekt přinesl. Obsahem reflexe může být vše, co vám v průběhu projektu přišlo zajímavé. Po dobře provedené reflexi dokážou žáci vnímat své chyby jako poučení pro příště a pří­ležitost ke zlepšení.

NÁMĚTY NA OTÁZKY, KTERÉ MŮŽETE ČLENŮM TÝMU POLOŽIT• Proč ses do projektu zapojil/a?• Splnil projekt tvoje očekávání?• Co jsi v týmu dělal/a? Byl/a jsi se svou rolí spokojen/a, nebo

bys radši dělal/a něco jiného?• Jak hodnotíš své zapojení v týmu?• Co ses naučil/a nebo dozvěděl/a nového? Co pro tebe bylo

nejtěžší? Co ti pomohlo, abys to zvládl/a?• V čem pro tebe bylo setkání s pamětníkem inspirující?• V čem vidíš smysl tohoto projektu?

Výkaz práce, evaluaceUDĚLEJTE SI ČAS A VYPLŇTE EVALUAČNÍ FORMULÁŘ PROJEKTUZajímá nás, co si myslíte. Evaluace je cennou zpětnou vazbou jak pro koordiná­ tora, tak pro Post Bellum. Díky ní se daří projekt posouvat a snad i vylepšovat. Pokud budete mít na srdci něco, na co se vás v evaluaci neptáme, napište to na konec celého dokumentu.

POŠLETE KOORDINÁTOROVI KOMPLETNĚ VYPLNĚNÝ VÝKAZ PRÁCEPo skončení projektu nám zašlete vyplněný výkaz práce za období celého pro­ jektu. Na jeho základě vám bude vyplacena odměna v souladu se smlouvou o spolupráci.

6

dodatečné materiály

Kritéria hodnocení pro porotu

Tipy na aktivity s žáky

42

Kritéria hodnocení pro porotuHODNOCENÍ VÝSTUPŮ UMÍSTĚNÝCH NA STRÁNKÁCH PROJEKTU PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ 

Každý z porotců hodnotí v rozmezí 1–10 bodů – maximální zisk jednoho

týmu je tedy 30 bodů.

Porotci hodnotí zejména:

• důkladnost zpracování (textový výstup bez chyb);• originalitu (tvůrčí vklad dětí) – nejen formu výstupu, ale také

to, zda je pojetí nápadité – např. originální audiodokument;• schopnost srozumitelně předat pamětníkův příběh, vybrat z

něj to, co je důležité a zajímavé (výběr relevantních informací ze sesbíraného materiálu);

• historické porozumění (chápání historických souvislostí a porozumění pojmům souvisejícím s příběhem pamětníka);

• technickou kvalitu zpracování (technická kvalita audio/video či jiného výstupu);

• nepovinné „přílohy“ – např. seznam literatury, návštěva míst vážících se k příběhu pamětníka;

• autentičnost zpracování (práci dělají děti, ne učitel – posoudí nejlépe porotce – pedagog);

• dodržení formálních požadavků (audio/video nepřesáhne 3–4 minuty);

• pečlivou fotodokumentaci (fotky upravené, nerozmazané, oříznuté) se zajímavými popisky;

• vizuální dojem, grafickou úpravu.

HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÉ PREZENTACE

Každý z porotců hodnotí v rozmezí 1–6 bodů, maximální zisk jednoho

týmu je tedy 18 bodů.

Porotci hodnotí zejména:

• schopnost vystupovat před publikem (vyjadřovat se srozumitelně a správně, kultivovaně vystupovat);

• zapojení týmu při závěrečné prezentaci;• dodržení časového limitu;• obsah prezentace (srozumitelnost, ucelenost, nápaditost);

43

• kvalitu doprovodného materiálu (Powerpoint);• celkový dojem (připravenost, nadšení).

Tipy na aktivity s žákyFOTOGRAFICKÝ BRAINSTORMINGkdy zařadit: před začátkem projektuúčel aktivity: úvodní aktivita projektu, motivace k projektu, hledání zajímavého pamětníka mezi žákyčas: 5–15 minutpro koho: celá třída / zapojený týmpomůcky: 5 zajímavých dobových černobílých fotografií – kopie pro každého žáka

Na začátku hodiny žákům rozdejte set fotografií a popovídejte si o tom, jestli znají tento druh starých fotek, zda je mají také doma v albu, kdo na nich obvyk­le bývá, při jaké příležitosti bývají pořizovány a jestli si o nich v rodině povídají.

Poté společně vymýšlejte, co by mohli být lidé na fotografiích zač, na co by­ chom se dotyčných chtěli zeptat, zda si děti myslí, že by nám měli lidé na foto­ grafiích co říct, popř. co.

Tato aktivita vás vhodně navede k tomu, proč tu projekt Příběhy našich sou­sedů je, co je jeho náplní a smyslem. Navázat můžete představením projektu.

Přirozeně se také dostanete k tomu, jestli děti náhodou neznají nějakého zají­ mavého pamětníka, jehož příběh byste mohli společně zpracovávat.

TICHÁ POŠTAkdy zařadit: úvod projektu, před natáčením pamětníkaúčel aktivity: demonstrovat, jak se informace ústním předáváním zkresluje – že vyprávění pamětníka „z druhé ruky“ pravděpodobně nebude přesné, zdůraznit důležitost zachycení vyprávění přímého účastníka událostí na diktafončas: 20 minutpro koho: celá třída (min. 5 žáků)pomůcky: novinový článek, nepříliš atraktivní pro žáky, s několika detaily

44

Žáky rozdělte do družstev asi po pěti. Úkolem každého družstva bude předat ústně co nejpřesněji informaci štafetovým způsobem. Žáci si v družstvech roz­dají čísla. Z místnosti odejdou všichni kromě jedniček. Učitel přečte novinový článek. Do místnosti jsou zavolány dvojky, kterým „jejich“ jedničky článek co nejvěrněji převypráví. Štafetově pokračujeme dál. Poslední ze štafety má za úkol článek zapsat. Články poté přečteme před třídou. Kterému družstvu se podařilo článek předat nejvěrněji? V praxi se články dětí významně liší nejen od originálu, ale i mezi sebou.

HRÁTKY S PAMĚTÍ kdy zařadit: úvod projektu, před natáčením pamětníkaúčel aktivity: demonstrovat zrádnost lidské paměti a nutnost nahrání pamětníkova vyprávění – bez nahrávky si žáci budou jeho příběh pamatovat zkresleněčas: 5 + 10 minutpro koho: celá třída / zapojené týmypomůcky: osobní historka učitele s několika detaily

Učitel bez kontextu vypráví dětem svou historku. Druhý den (případně na konci vyučování) má třída za úkol historku včetně detailů rekonstruovat.

PAMĚŤOVÝ DOTAZNÍKkdy zařadit: úvod projektu, před natáčením pamětníkaúčel aktivity: demonstrovat nespolehlivost lidské paměti a nutnost nahrání pamětníkova vyprávění – bez nahrávky si žáci budou jeho příběh pamatovat zkresleněčas: 20 minpro koho: celá třída / zapojené týmypomůcky: tužka a papír pro každého žáka / případně pracovní list s otázkami

Učitel napíše na tabuli cca 12 otázek k akci, kterou třída společně zažila (např. školní výlet, vánoční besídka). Příklady otázek: Jaké bylo ten den počasí? Kdo chyběl? Co měl na sobě učitel? Co bylo k obědu? V kolik hodin byl sraz? Přišel někdo pozdě? Kdo vyhrál soutěž? Atd.

Dotazník vyplňuje každý žák za sebe, potom své odpovědi konfrontuje s ostat­ními. Odpovědi se překvapivě liší.

45

NAJDI CHYBUkdy zařadit: úvod projektu, těsně před natáčením pamětníkaúčel aktivity: demonstrovat důležitost správných otázek, pomoci žákům vyvarovat se klasických chybčas: 30 minutpro koho: celá třída / zapojené týmy – min 6 žákůpomůcky: papírky se zadáním chybných situací

Žáci dostanou za úkol sehrát ve dvojici scénku – setkání s pamětníkem. Pa­ mětník vypráví historku, např. o tom, jak se zamiloval za války. Každá dvojice (trojice) si vylosuje jednu chybu, kterou lze při rozhovoru udělat. Dostanou čas na přípravu (cca 3 min) a potom scénku přehrají. Ostatní hádají, o jakou chybu šlo. Máte­li více žáků než námětů na scénku, můžete nechat zbylé žáky v čase přípravy scénky vymýšlet, jaké chyby lze u rozhovoru udělat.

Náměty na chyby v rozhovoru:

• Tazatel se ptá otázkami, které předpokládají odpovědi ano­ne, pamětník odpovídá ano­ne.

• Rozhovor probíhá jako sada nesouvisejících otázek a krátkých odpovědí.

• Do rozhovoru zasahuje manželka a neustále pamětníka opravuje.

• Pamětník vypráví dějepis – obecně známá fakta z učebnic, a ne svůj příběh.

• Pamětník vypráví zjevné nesmysly a tazatel na to nereaguje.• Tazatel se u rozhovoru zjevně nudí.• Tazatel se s pamětníkem hádá, že takto to určitě nebylo.• Tazatel se nedoptá na historku, kterou pamětník jen naťukne.• Tazatel dává pamětníkovi najevo zájem o vypravování

neustálým: Hm, fakt jo? Neříkejte!• Pamětník ťuká do stolu.

HÁDEJ, KDO JSEM?kdy zařadit: těsně před natáčením, poté, co si žáci prostudovali metodiku nahráváníúčel aktivity: ukázat, jak se při rozhovoru správně ptát, ukázat limity metody orální historiečas: 10–30 minutpro koho: zapojené týmypomůcky: netřeba, učitel se důkladně seznámí

46

s postavou, kterou bude představovat (např. pustí si Pyšnou princeznu) a připraví si odpovědi na pravděpodobné otázky žáků (např. Jaké je vaše celé jméno? Kdy a kde jste se narodil?)

Žáci mají vhodnými otázkami vyloudit historku / životní příběh z učitele. Ten hraje postavu ze známé pohádky (např. král Miroslav z Pyšné princezny.) Na špatné otázky dává špatné odpovědi, odbíhá od tématu, začíná nové historky, aniž by dokončil staré. Na závěr proběhne reflexe: které otázky přinesly kýžený efekt? Bude to tak stejné u každého pamětníka? Je lepší se ptát, nebo radši nechat pamětníka mluvit? Atd.

metodiky pro žáky

Jak natočit pamětníka

Metodika fotografování

Příprava na rozhlasový workshop

Jak vytvořit místo Paměti národa

Návod k použití nahrávacího zařízení Roland

50

Jak natočit pamětníkaNAVÁZÁNÍ DŮVĚRYDůvěra mezi tazatelem a vypravěčem je základní podmínkou úspěšného roz­ hovoru. Důkladně pamětníka seznamte s vaším záměrem (tedy zachytit jeho příběh pro budoucí generace a přispět tak k rozšíření a popularizaci poznání o naší moderní historii).

Zkuste s pamětníkem trochu pohovořit – jak se mu daří, jestli byl ze setkání nervózní, co říká na počasí apod. Pamětník je totiž z nahrávání často nervózní a tímto mu pomůžete zbavit se trémy. Když mu přinesete nějaký malý dáreček, určitě ho to potěší.

SOUHLASNechte pamětníka podepsat Souhlas (Udělení souhlasu ke zpracování a zpří­stupnění osobních a citlivých údajů) – bez něj vaše práce nemůže být nikde veřejně prezentována a nemohli byste se účastnit projektu!

MÍSTO NAHRÁVÁNÍObecně je vhodné pro rozhovor vybrat místo, kde nebudeme rušeni, nejlepší je zvolit bydliště pamětníka či jiné tiché místo, kde se pamětník cítí dobře. Kavár­na či jiné místo na veřejnosti jsou pro tento případ zcela nevhodné, protože je zde mnoho ruchů, které činí nahrávku neposlouchatelnou. Nahrávání ve školní třídě způsobuje na nahrávce echo, lepší je kabinet nebo školní knihovna, men­ší místnost s dostatkem nábytku, který ozvěnu pohltí. Při nahrávání ve škole pozor na zvonění!

Ujistěte se, že v místnosti není žádný rušivý prvek, který se pak objeví i v na­ hrávce (tikající hodiny, pračka, hučící lednička, pes atp.) – případné rušivé prv­ky zkuste eliminovat.

Pokud budete pamětníka nahrávat na video, je potřeba výběru a úpravě pro­ středí věnovat větší péči.

NASTAVENÍ DIKTAFONUDiktafon položte tak, aby byl pamětníkovi co nejblíže (neměl by být umístěn za ním). Během toho, co si s pamětníkem povídáte, nastavte potřebnou citlivost diktafonu – pak teprve zmáčkněte rec podruhé a začněte nahrávat.

Diktafon zapněte co nejdříve, protože pamětník často řekne mnoho

zajímavých věcí jen tak mezi řečí, ještě než se začne oficiálně nahrávat.

51

SAMOTNÉ NAHRÁVÁNÍNahrávání uveďte větou, kdy, s kým a kde rozhovor probíhá např.: „Dnes je 1. listopadu 2015, jsme v bytě pana Nováka v Praze 6. Pane Nováku, můžete nám říct vaše celé jméno a kdy a kde jste se narodil?“

To je důležité pro identifikaci nahrávky pro editory internetového

archivu Paměť národa.

Poté, co se pamětník představí, následuje otázka na jeho dětství a mládí. Pa­ mětník se přirozeně pustí do chronologického vyprávění svého životního pří­ běhu. My se ho sice můžeme doptat na něco, čemu jsme neporozuměli nebo co nás v jeho vyprávění zaujalo, ale nejde o námi strukturovaný rozhovor. Někdy je lepší pamětníka nepřerušovat otázkami vůbec a doptat se ho až na závěr.

Snažte se eliminovat své verbální vstupy typu aha, ano, hmm – ve výsledku působí rušivě a je téměř nemožné tyto projevy z nahrávky vystříhat.

Volte jednoduché doplňující otázky, na které pamětník nemůže odpovědět pouze ano ‒ ne. Nepokládejte mnoho otázek najednou. Ptáte se hlavně vy, ale otázkou do rozhovoru může vstoupit i váš učitel.

Pokud pamětník vypráví „dějepis“, tedy ne svůj příběh, ale historická fakta, přerušte ho a vraťte se zpět k jeho příběhu. Pomůže otázka: Co jste v této době prožíval vy? Jak na to vzpomínáte? Apod.

Pokud pamětník mluví o události, která se stala např. ve vaší městské části / městě, vyptejte se ho podrobněji, kde přesně se událost odehrála. Informace můžete později využít vy nebo editoři Paměti národa při tvorbě „místa“ do mo­bilní aplikace Místa paměti národa.

Délka rozhovoru by se měla odvíjet od únavy pamětníka (většinou okolo 90 minut). Pokud nestihnete probrat všechno, co jste chtěli, je možné si smluvit další setkání (profesionální reportéři z Post Bellum se s pamětníkem setkávají minimálně dvakrát).

Na závěr pamětníkovi poděkujte za jeho čas, můžete mu dát i malou pozornost, kterou jste si připravili. Předběžně jej pozvěte na závěrečnou prezentaci, kde uvidí, jak jste jeho příběh zpracovali. Nezapomeňte poprosit pamětníka o vzkaz budoucím generacím či motto, které ho provázelo životem.

Po natočení rozhovoru je třeba nahrávku zálohovat do počítače – nejlépe do více počítačů.

52

Metodika fotografováníSežeňte si co nejkvalitnější fotoaparát. Pokud máte nebo si můžete vypůjčit digitální zrcadlovku, která umí snímky ve vysokém rozlišení, je to ideální volba. Zpravidla se na fotoaparát vždy pořídí fotka v lepší kvalitě než na mobil. Do­ cela slušné fotografie lze pořídit na iPhone. Vypněte si na foťáku zvuk, ať vám potom na nahrávce nepípá.

Po ukončení rozhovoru poproste pamětníka, aby vám ukázal své dobové fo­ tografie (popř. další materiály ze soukromého archivu). Nezapomeňte si po­ znamenat nebo nahrát na diktafon, co na které fotografii je, a také dataci. Tyto fotografie budou umístěny do archivu Paměti národa, využijete je však i na stránce s vašimi výstupy (pribehynasichsousedu.cz) a také se vám mohou hodit při závěrečné prezentaci.

Pokud vám je pamětník předloží pouze k nahlédnutí, pokuste se je co nejlépe vyfotit – bez blesku, na přirozeném světle u okna (zkontrolujte si, zda nejsou vámi pořízené fotografie rozmazané, příliš tmavé či přesvětlené a tím nepou­žitelné). Pokud je pamětník ochoten fotografie zapůjčit, můžete je následně naskenovat (vyhneme se tak výše uvedeným rizikům). Dokumenty lze také na­ skenovat pomocí bezplatných aplikací pro chytré mobilní telefony.

Také požádejte pamětníka o vytvoření jeho aktuální portrétní fotografie. Lep­ší než „momentka“ z rozhovoru je věnovat portrétu trochu času a pamětníka naaranžovat.

Je dobré dodržet tyto tři zásady:

• Pokud možno nefotíme portrét s bleskem, na přímém slunci ani pod přímým zdrojem světla (pod lampou). Pamětník může stát u okna, odkud na něj svítí přirozený zdroj světla.

• Portrét by měl zachytit pamětníka od prsou po malý okraj nad hlavou, fotíme na výšku.

• Na pozadí by neměl být zdroj světla (svítící monitor, zapnutá televize) nebo cokoli jiného, co by odvádělo pozornost od obličeje pamětníka.

A samozřejmě nezapomeňte také na fotografie dokumentující tuto fázi pro­ jektu: vyfoťte to, jak si povídáte s pamětníkem, jak vám ukazuje své fotografie, vyfoťte se všichni společně, zajděte společně na místa, o kterých pamětník ho­ vořil, pokud jsou v dosahu, apod.

53

Příprava na rozhlasový workshopRozhlasovou reportáží či audiodokumentem rozumíme hlasový výstup ve for­mátu mp3 vzniklý na základě nahrávky pamětnického vypravování. Může to být např. reportáž, která představí příběh pamětníka nebo jeho zajímavou část a ve které zazní vaše komentáře i hlas vašeho pamětníka. Obsah a formu volíte sami a je jen na vás, jak využijete vlastní nápady a invenci. Tato metodika slouží k přípravě na rozhlasový workshop, kterého se v rámci projektu můžete zúčast­nit. Pomůže vám k tomu, aby vaše rozhlasová reportáž byla co nejkvalitnější jak po technické, tak i obsahové stránce. Zkuste využít několik tipů, které zaručí co nejvyšší kvalitu vaší reportáže a co nejhladší průběh workshopu.

PŘÍPRAVAZákladem je kvalitní scénář. Než se do něj pustíte, poslechněte si znovu celou nahrávku a označte si zajímavé pasáže včetně jejich stopáže. Mějte na paměti, že dlouhé úseky pamětnického vyprávění se někdy obtížně poslouchají, zejmé­na pokud pamětník odbíhá od tématu. Snažte se, abyste neměli pamětnické vstupy (klipy) v reportáži delší než půl minuty.

Poté se rozhodněte, co s tímto materiálem chcete dělat dál – budete se snažit představit celý příběh pamětníka, nebo se zaměříte na nějakou významnou část jeho života? Nezapomeňte, že výsledný dokument by měl mít okolo 3 mi­ nut, určitě ne více než 4 minuty. Pravděpodobně budete muset některé pasáže oželet – jak to udělat, aby výsledný dokument stále dával smysl? Doporučené množství pamětnických vstupů v reportáži je 4–5 (ne více než 10).

Napište texty komentářů, které k pamětnickým klipům připojíte. Snažte se vyhnout složitým a dlouhým souvětím (obtížně se čtou a posluchači se může vytratit jejich smysl). Mějte na paměti, že vámi napsané komentáře budete ve studiu nahrávat, tedy číst na mikrofon. V délce vstupů se inspirujte vzorovým scénářem. Promyslete, zda by nebylo vhodné pro větší srozumitelnost některý pamětnický klip nahradit raději vaším vysvětlujícím komentářem.

TVORBA SCÉNÁŘE Sepište svůj scénář. Součástí mohou být části pamětnického vyprávění, vaše komentáře, případně komentáře dalších osob (historika, archiváře, pedagoga, dalšího pamětníka události apod.). Své komentáře budete v rozhlase číst na mikrofon, ostatní vstupy si musíte vzít s sebou již nahrané.

Důležité je srozumitelně označit (očíslovat) své vstupy. Vyhnete se tak zmat­ kům v rozhlase, až budete jednotlivé vstupy s redaktorem tzv. mixovat dohro­ mady. U pamětnických klipů uveďte kromě stopáže také přinejmenším první

54

a poslední větu pamětnického vstupu. Bez takového označení není možné ve studiu dohledat na celé nahrávce příslušnou pasáž. Do finálního scénáře, kte­ rý budete odevzdávat koordinátorovi projektu a který se objeví na stránkách pribehynasichsousedu.cz, bude třeba přepsat i pamětnické klipy. Citace pa­mětníka nelze přepisovat doslovně, ale tak, aby se text dobře četl a věty dávaly smysl. Mluvený projev je plný pauz, opakování či nedokončených vět, což urči­tě do finálního scénáře nepatří. (Finální scénář odevzdáváte až po workshopu v rozhlase, na jeho úpravu tedy budete mít ještě dost času.)

PŘÍPRAVA NA WORKSHOPNacvičte si čtení svých komentářů. Přečtěte si scénář alespoň dvakrát (nejlépe před třídou nebo jiným pedagogem – simulace trémy).

Ač se to nezdá, čtení na mikrofon je překvapivě obtížné. Podtrhněte si dlouhá nebo cizí slova, u kterých se při čtení zarazíte nebo zadrhnete. Cizí slova nebo složitá příjmení je dobré si do scénáře napsat foneticky. Dělají to tak i profesio­ nální moderátoři. Jen pozor, aby vám tyto poznámky ve scénáři nezůstaly až do finální verze, která se objeví na webu! Na mikrofon je třeba číst velmi pomalu, tj. výrazně pomaleji, než normálně mluvíte. Rychlejší tempo řeči nedokáže roz­ hlasový posluchač, který vás nevidí, vnímat.

Pokud chcete, vyberte vhodnou hudbu k vašemu dokumentu. Ideální je instru­mentální hudba bez textu. Můžete také váš audiodokument oživit archivním zvukem. Ideálně si zvuky i hudbu přineste na flash disku, stačí však i odkaz např. na Youtube. Pokud si žádnou hudbu nevyberete, je možné reportáž dopl­nit znělkami pořadu Příběhy 20. století. S tím vám pomůže redaktor.

Jdete­li na workshop do rozhlasu, je potřeba nahlásit jména účastníků koordi­nátorovi den předem. Přijďte včas.

CO SI VZÍT S SEBOU• flash disk obsahující celou nahrávku;• případné zvuky, které byste chtěli v reportáži mít (vrznutí

dveří, střelba, kroky);• melodie k podkreslení reportáže, včetně minutáže – rovněž ve

formátu mp3 (pokud budete chtít, můžeme vám poskytnout znělky z rozhlasového pořadu Příběhy 20. století);

• vytištěné scénáře pro každého z vás + jeden navíc pro redaktora.

55

UKÁZKA SCÉNÁŘE NA ROZHLASOVÝ WORKSHOP SCÉNÁŘ K AUDIOREPORTÁŽI

Vypracovali: ZŠ V Rybníčkách Tereza Pískačová, Širín Nafariehová, Anna Marková, Ferdinand Fořt, Jakub Dědek

Tereza – vstup 1: Paní Roubíčková v Terezíně nejdříve pracovala v zemědělství, ale potom chodila pást ovečky ven z Terezína, kde také potkala železničáře Karla Košvance, který lidem v Terezíně velmi pomáhal.

Pamětnice – vstup 1: 42.24–43.08 Jeden železničář v Bohušovicích, kam jsme přijeli, tak to byl jako, ten na to koukal co teď příjdou ty transporty, co to jsou za lidi… On neměl vůbec tušení, co se dělo.

Širín – vstup 2: Paní Roubíčková se o něho bála, protože měl tři malé děti a kdyby se to strážní dozvěděli, že takhle pomáhá, nejspíš by ho popravili. Ale on to risknul a pomáhal jim celou válku. V Terezíně měl pár lidí, která vždy jeho balíčky převzala a rozdala lidem v táboře. Jednou z nich byla paní Roubíčková. Od pana Košvance brala jídlo a dopisy a vše rozdávala v Terezíně.

Pamětnice – vstup 2: 47.42–47.59 … no tak já jsem jednou za měsíc vždycky převzala ten pytel od něj. A potom tam bylo vždycky na každým balíčku pro koho, tak jsem to roznášela. No každý riskoval, to bylo normální.

56

Anna – vstup 3: Po té, co paní Roubíčkovou propustili z koncentračního tábora, se nastěhovala do ulice Rybná v Praze. Svému snoubenci napsala dopis, zda má zájem se s ní sejít, ať přijde na tuto adresu.

Pamětnice – vstup 3: 56.07–56.12 … druhý den tady byl.

Pamětnice – vstup 4: 56.46–57.16 … já jsem jednou byla přišla z tý polívky domů do tý Rybný no a někdo zazvonil. Tak já jsem šla otevřít, no a teď někdo v uniformě. Koukám a on koukal na mně. Seš to ty, seš to ty? No, tak byl úplnej zázrak, že my dva, z jeho rodiny on jedinej a já z naší rodiny jediná, jsme se našli.

Jak vytvořit místo Paměti národaMobilní aplikace Místa Paměti národa umí vyprávět příběhy přímo tam, kde se odehrály. A to doslova. Člověk, který ji má ve svém telefonu či tabletu (nebo si ji prohlíží na webu), se dívá na mapu posetou místy, na nichž se odvíjely zajímavé příběhy, o kterých nám vyprávěli pamětníci.

Budeme moc rádi, když se v aplikaci objeví i místa z vyprávění vašeho pamětní­ka. Až s ním budete natáčet rozhovor a on se zmíní o nějaké zajímavé historce, která se váže ke konkrétnímu místu (anebo vy vytušíte, že by něco takového mohl vysypat z rukávu), nepromarněte šanci a zeptejte se ho na další podrob­nosti. Ať vám přesně poví, co se na daném místě stalo, a ať si zkusí vzpome­nout, kde přesně to bylo (nejlépe, ať vám místo hned také ukáže na mapě).

Až potom sednete k počítači, zkuste k danému místu přiřadit GPS souřadnice. To se dělá tak, že na internetové mapě (např. mapy.cz) si místo najdete a pak na něj kliknete pravým tlačítkem a vyberete položku Co je zde? Z informací u záložky GPS opište zobrazená čísla, napište k nim pro jistotu i adresu (např. Praha, Sněmovní 7), případně název místa (např. Praha, Pražský hrad) a stručně historku, která se k místu vztahuje. Vše odevzdejte svému koordinátorovi.

57

Abychom mohli místo do aplikace zařadit, potřebujeme i jeho fotografii. Velmi nám proto pomůže, když ho vyfotíte. Pokud to tedy půjde (protože se místo tře­ba nachází ve vašem městě nebo jeho okolí), zajděte se tam podívat a fotografii spolu se stručným popisem místa odevzdejte svému koordinátorovi.

To je vše. Dál to nechte na nás. Až se místo v aplikaci objeví, dáme vám vědět.

Návod k použití nahrávacího zařízení Roland• Zkontrolujte baterie (vzadu) a vložení sd karty (nahoře mezi

mikrofony).• Zapněte tlačítkem power na pravé straně na boku.• Nahrávání: Zmáčkněte rec dvakrát (po prvním zmáčknutí

bliká, po druhém svítí červeně a nahrává). Během blikání (po prvním zmáčknutí) nastavte citlivost mikrofonu. Důležité: Pokud v levém horním rohu bliká červená kontrolka peak, mikrofony jsou moc citlivé a nahrávka bude poškozená. Rozbliká se např., když do nahrávadla zakřičíte. Nastavujete na reálnou hlasitost pamětníka, tj. požádáte ho, ať mluví, a pokud kontrolka bliká, upravíte citlivost pomocí tlačítek input (vpravo dole). Ideální stav na level meteru (na displeji) je kolem hodnoty 12.

• Druhé zmáčknutí rec – nahrávání probíhá (rec nebliká, ale svítí červeně).

• Pokud děláte v nahrávce přestávky, vždy zmáčkněte pause, tím jen pozastavíte nahrávání a po opětovném stlačení pause pokračujete v nahrávání do stejné stopy. Po ukončení rozhovoru zmáčkněte stop. Obecně – v průběhu rozhovoru raději pauzy nepoužívejte, pamětník může říci něco zajímavého v momentu, kdy je zapauzováno.

• Zda opravdu nahráváte, si můžete ověřit tím, že k diktafonu připojíte sluchátka. Když z nich jde zvuk, nahráváte, pokud ne, stala se někde chyba.

metodikapro pedagogy