METODIKA PRO UČITELE - Filmová výchova pro děti ... · trochu vyrostla, táta mi vyprávěl,...

METODIKA PRO UČITELEOTÁZKY A AKTIVITYCELOROČNÍ PROJEKT A SOUTĚŽ PRO ŠKOLYKOMENTÁŘE OLGY ŠPÁTOVÉ

Aeroškola 2012

… vzdělávací oblasti a oboryFilm nemá omezenou věkovou přístupnost. Vhodný je jak pro žáky druhého stupně

ZŠ, tak i pro studenty středních škol.Film využijete jako inspirační zdroj pro rozbor některých témat zejména v těchto

vzdělávacích oblastech RVP ZŠ a RVP G:• člověk a společnost: občanská výchova a základy společenských věd, dějepis; • průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova,

mediální výchova• doplňkové obory: filmová a audiovizuální výchova

… jak pracovat s tímto materiálemDoporučujeme, abyste si tento materiál prečetli ještě před návštěvou kina a

promysleli si, jakým způsobem budete s filmovým zážitkem dále pracovat ve výuce.Tento materiál vznikl proto, aby vám přinesl prohlubující informace o filmu a

jeho tvůrcích, pomohl vám najít pro vaši výuku klíčové motivy a navrhl vám příklady možných způsobů dalšího didaktického zpracování témat, která film otevírá. Najdete zde praktická cvičení a náměty k diskuzi, pomocí kterých můžete ve škole na návštěvu kina navázat. Nejedná se však o hotový instantní plán výuky, předpokládáme, že dobrý učitel je schopen si výuku připravit sám podle vlastních potřeb a využije k tomu tento materiál jako inspirační podklad.

V závěru najdete také informace o celoročním školním projektu Největší přání, do kterého se můžete se svými žáky a studenty zapojit, rozšířit tak film Olgy Špátové o další autentické výpovědi a v neposlední řadě také prezentovat svou pedagogickou práci a školu. Tento materiál obsahuje i kontaktní a organizační informace k projektu.

OBSAH1. INFORMACE A DOPORUČENÍ PRO UČITELE2. O FILMU A TVŮRCÍCH3. DIDAKTICKÁ ČÁST4. CELOROČNÍ PROJEKT A SOUTĚŽ PRO ŠKOLY5. DŮLEŽITÉ KONTAKTY, ORGANIZAČNÍ INFO

1. INFORMACE A DOPORUČENÍ PRO UČITELE

Největší přání — metodický materiál pro učitele / obsah a úvod Aeroškola 2012

2. O FILMU A TVŮRCÍCH… základní údajeNámět, scénář, kamera a režie: Olga ŠpátováProducent: Adam PolákKoproducenti: Česká televize, DNA ProductionStřih: Jakub VovesHudba: Aleš BřezinaZvuk: Tomáš Kubec, Petr Provazník, Martin RoškaňukStopáž: 80 minS podporou Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a Audiovizuálního fondu Slovenské republiky

… synopseHrdinové celovečerního filmu Největší přání jsou po čtyřiceti letech komunismu

první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela režisérka Olga Špátová ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají vyvrhelové společnosti, ambiciózní profesionálové, zamilovaní, věřící nebo občanští aktivisté. Je přítomna zrození i umírání. Příběhem procházejí studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová. Režisérka využila jedinečnou možnost porovnat hodnoty svých vrstevníků se dvěma předchozími generacemi použitím archivních záběrů z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty. Tento ojedinělý dokumentární počin je inspirací pro vrstevníky a zároveň vzkazem bývalým mladým, že ti současní v sobě nesou překvapující a podivuhodnou naději.

Největší přání — metodický materiál pro učitele / o filmu Aeroškola 2012

… vznik filmu

JAN ŠPÁTA25. 10. 1932 — 18. 8. 2006kameraman a režisér, filmový dokumentarista

Jan Špáta byl nejvýznamnější osobností českého dokumentárního filmu 20. století. Narodil 25.října 1932 v Náchodě. V roce 1952 absolvoval Průmyslovou školu grafickou, obor fotografie. V letech 1952—1957 studoval kameru na FAMU. Od roku 1957 pracoval jako kameraman filmových týdeníků, reportážních a dokumentárních filmů v Krátkém filmu Praha. Jako kameraman pracoval téměř se všemi tehdejšími dokumentaristy. Nejvýznamnějším spolupracovníkem byl pro něj Evald Schorm. Tato spolupráce silně ovlivnila i jeho touhu po samostatné režii.

Od prvního autorského filmu Největší přání z roku 1964 se datuje jeho samostatná režijní tvorba, přestože nadále pracuje jako kameraman. Tento jeho první film spolu s následujícím Respice finem získaly nejvyšší pocty na domácích i zahraničních festivalech. V roce 1968 získal ocenění ministra kultury Za vynikající tvůrčí přínos do moderní dokumentární kinematografie. Od šedesátých let točil pro zahraniční společnosti několik cestopisů na všech kontinentech světa. Za 41 let filmařské dráhy pracoval jako kameraman na stovkách dokumentárních filmů s mnoha režiséry své i mladších generací, nejčastěji se svou manželkou, režisérkou Olgou Sommerovou. Za 34 let režijní práce natočil 107 autorských filmů, za něž obdržel přes 60 cen na domácích a zahraničních filmových festivalech.

V roce 1967 vyučoval kameru na FAMU a na německé Hochschule für Film und Gestaltung v Ulmu. V letech 1991—2005 přednášel na katedře dokumentární tvorby pražské FAMU.

V roce 2002 byl na této škole jmenován profesorem. V témže roce získal státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla. Svou kariéru zakončil v roce 1998 autorskou zpovědí, dvoudílným filmem Láska, kterou opouštím.

Po ukončení filmařské dráhy psal novinové fejetony, jejichž výběr Mezi světlem a tmou posléze vyšel v nakladatelství Malá Skála. V témže nakladatelství vyšel knižní rozhovor Okamžiky radosti, který vedl jeho student a nakladatel Martin Štoll.

Je otcem syna Martina (1961—2001), syna Jana (*1963) a dcery Olgy (*1984). Vychovával nevlastního syna Jakuba (*1976). V roce 1953 se oženil s Blankou Beranovou, v roce 1981 s Olgou Sommerovou. Zemřel 18. srpna 2006 v Praze.

Oba filmy prostřednictvím ankety odhalují přání a sny mladé generace 60. a pozdních 80. let. V jejich výpovědích se odráží i kritický postoj ke komunistickému režimu a touha po svobodě a šťastném životě. Jedná se vlastně o prarodiče a rodiče dnešních mladých lidí, proto může být i pro ně zajímavé srovnání těchto tří generací a může sloužit jako základ pro jejich vlastní přemýšlení o tématu. Oba filmy jsou dostupné na čtyřdiskové DVD kolekci filmů Jana Špáty, která vyšla v roce 2009.

Režisérka Olga Špátová navazuje na dva stejnojmenné filmy (Největší přání I, 1964, 31 min.; Největší přání II, 1990, 85 min.), které natočil její otec, legendární dokumentarista Jan Špáta (poslední záběr druhého filmu byl natočen 17. listopadu 1989 na protirežimní demonstraci). I Jan Špáta pokládal mladým lidem stejnou otázku.


Mladí lidé vždycky půjdou za svými ideály a budou protestovat proti nespravedlnosti. Oba filmy Největší přání z let 1964 a 1989 považuju za nejdůležitější dvojici jeho filmů. Natáčel je s mladými lidmi ve společensky zlomových dobách. Posledními záběry jeho druhého Největšího přání byly z Národní třídy 17. listopadu 1989 — mně bylo tehdy pět. Když jsem trochu vyrostla, táta mi vyprávěl, jak s těžkou kamerou pětatřicítkou chodil v uličce mezi studenty a ozbrojenci a ti ho pak vytáhli z davu a znemožnili mu dál natáčet. A já byla pyšná, že mám tátu hrdinu.

Režisérka Olga Špátová do svého filmu zařadila záběry ze zmíněných předchozích dvou dokumentů. Sama k tomu dodává:

Podle režisérky zůstávají základní hodnoty mladých lidí stejné, změnily se možnosti a kulisy, ve kterých žijí.

Hodně mladých se bojí, že si zvolí špatnou životní cestu, protože možností a způsobů, jak žít, mají tolik. Svobodné rozhodování je pro ně náročné. Také jsem zjistila, jak se mění role muže a ženy. Kluci se otevřeně hlásí k touze po rodině, hledají partnerský vztah, pevný po celý život. Holky mého věku si naopak přejí být svéprávné, samostatné, úspěšné v profesi. Kluci se nebojí dojímat se, holky jako by se bály projevit city. Jsou opatrnější, zdrženlivější.

Později jsme se bavili o mých přáních. Bylo mi osmnáct a táta řekl: „Dcerunko, třetí díl Největšího přání už budeš muset natočit sama.“ Pamatovala jsem si to, a když se blížilo dvacáté výročí revoluce, oslovila jsem mladého producenta Adama Poláka. A 17. 11. 2009 jsme pak kráčeli stejnou cestou od Albertova na Národní třídu, jako šel můj táta přesně před dvaceti lety. Tátovy archivy jsem ve filmu používala jen jako koření, jen na porovnávání těch dob. Brala jsem to skoro jako povinnost, abych dvacet let po něm na tuto jeho krásnou inspiraci navázala. Krásné je, že si člověk díky filmařské profesi může plnit sny — film jsem vždycky toužila natočit pro tátu jako poděkování za to, jakým byl tátou. Letos v říjnu by slavil osmdesát let. Film jsem mu věnovala.

Mladí lidé, které jsem si vybrala, vědí, že svoboda není samozřejmost a že ji musí i v demokratické zemi stále hájit. Zároveň ale mají strach, že se v té neklidné době a záplavě sociálních sítí vytrácí vřelé vztahy mezi lidmi. Potkala jsem ale i hodně takových, ve kterých život v blahobytu vzbuzuje touhu po duchovní cestě, takže se odvrací od konzumu k alternativní tvořivé cestě.

předchozí f lmy

archivy

p

o če

m t

ouží

mla

dí li

dé


OLGA ŠPÁTOVÁ* 6. 3. 1984 v Prazerežisérka a kameramanka

Od patnácti let natáčela krátké hrané filmy, za něž získala 23 cen na mezinárodních festivalech neprofesionální i profesionální tvorby.

Pro Českou televizi natočila dokumentární filmy Trojhra (2004), za nějž získala dvě hlavní ceny na domácích festivalech, (Ne)cenzurované rozhovory (2005), Láska včera, dnes a zítra (2006). Za dokument Terry z Montmartru (2006) získala první cenu na Arts & Film festivalu v Telči.

Se zpěvačkou Radůzou natočila koncertní DVD a dokumentární film Půjdu, kam chci (2007), za které byla nominovaná na hudební cenu Anděl 2007.

Ve filmu Dobře placená procházka ’07 (2008) zachytila režiséra Miloše Formana při realizaci komické opery Jiřího Šlitra v Národním divadle. Za film získala několik cen, včetně Grand Prix Vojtěcha Jasného.

Celý rok strávila s Karlem Gottem při sběrném natáčení filmu Fenomén Gott (2009) pro televizi NOVA u příležitosti jeho sedmdesátých narozenin. Dokument o nejpopulárnějším českém zpěvákovi se stal nejsledovanějším televizním filmem roku.

Jako kameramanka pracovala na sedmi filmech režisérky Olgy Sommerové, včetně filmu Věra 68 o jedné z nejlepších gymnastek světa, o sedminásobné olympijské vítězce Věře Čáslavské, který byl uveden na jaře 2011 do kin.

V dubnu 2010 uvedla česká a slovenská kina její celovečerní, dokumentární film Oko nad Prahou o boji světoznámého architekta Jana Kaplického za jeho projekt Národní knihovny. V říjnu 2010 získala Olga Špátová za film hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě.

FILMOGRAFIE:

NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ (Adam Polák, Česká televize, DNA production, 2012)OKO NAD PRAHOU (Simply Cinema, Česká televize, Lafarge, 2010)FENOMÉN GOTT (TV Nova, 2009)DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA ’07 (Česká televize, 2008)PŮJDU, KAM CHCI (Verbascum, Indies MG Record, 2007)ŽENY CHARTY 77 — JANA HLAVSOVÁ (Česká televize, 2007)TERRY Z MONTMARTRU (Muzeum umění v Olomouci, 2006)LÁSKA VČERA, DNES A ZÍTRA (Česká televize, 2006)(NE)CENZUROVANÉ ROZHOVORY (Česká televize, 2005)TROJHRA (Česká televize, 2004)


Olga Špátová své filmy sama natáčí na ruční kameru, dovoluje jí to pracovat s menším štábem a v případě potřeby nastolit intimnější atmosféru pro sledování aktérů. Někdy by to ani jinak nešlo — v tomto filmu, který natáčela dva a půl roku, se objevují i mladí lidé, kteří se musí vyrovnávat s různě ztíženými životními podmínkami, zdravotními problémy nebo se dostali na samé dno vlastním přičiněním, například kriminalitou. Film tak ukazuje, jak se liší vnímání života a hodnot v závislosti na situaci, ve které se člověk nachází, a vybízí k zamyšlení nad vlastním životním směřováním.

Hrdinové mého filmu jsou mladí lidé, kteří nezažili minulý režim, nepoznali politický útlak a žijí v relativním blahobytu. Je to první generace, která dospěla za svobody. Natáčela jsem s těmi, kteří chtějí v životě něco dokázat, směřují za svým cílem, pomáhají druhým, ale také ty, kteří se ocitli v bezvýchodné situaci.

Příběhem prochází skoro sto mladých lidí z nejrůznějších sociálních prostředí a asi dvacet z nich má ve filmu větší prostor. Natáčeli jsme ve školách, ve věznicích, při kulturních a společenských událostech, na demonstracích, ve městě i na venkově, v Čechách i na Slovensku. S občanskými aktivisty, katolickými a pravoslavnými věřícími, mladými komunisty, anarchisty i neonacisty. Příběhem prochází studenti z iniciativy Inventura demokracie, učňové u maturity, hokejoví fanoušci, zamilovaní lidé, rodina Červeňákových z romské osady, začínající ambiciózní herečka Denisa, bojovník za záchranu památek Martin Kadrman nebo světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša. Dojímali mě kluci z diagnostického ústavu, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, nevidomá muzikantka Ráchel Skleničková, těhotná kominice Martina nebo třicetiletá Tereza umírající na rakovinu.

Společným rysem mých hrdinů je, že mě musí něčím dojmout. Ve svých filmech hledám krásu a naději. Objevovala jsem ji mezi lidmi, kteří vypadali, že v bezradnosti mládí nastoupili špatnou cestu. Nacházela jsem silné lidské momenty i v těch nejnižších sociálních skupinách, kde bych to na první pohled nečekala. Našla jsem ty, kteří o životě přemýšlejí, mají sílu a odhodlání být lepšími lidmi.

hrdinové f lmu

krása v lidech


3. DIDAKTICKÁ ČÁSTNejvětší přání může být velmi působivým a inspirativním východiskem pro širší

zpracování témat životních hodnot mladých lidí, hledání vlastního místa ve světě a orientace v současné společnosti. Film je atraktivní a pochopitelný i pro žáky druhého stupně ZŠ. Ukážeme si zde možnosti rozboru filmu po formální i obsahové stránce.

… dokumentární film jako umělecká výpověď autoraZřejmě vás po zhlédnutí filmu, ale i jindy ve vaší běžné pedagogické praxi

také napadnou některé z následujících otázek, které film nepřímo otevírá, ať už kontextem svého vzniku a návazností na předchozí filmy Jana Špáty, nebo výpovědmi jednotlivých aktérů:

• Jak se změnila česká společnost po roce 1989? • Jak se mění představy mladých lidí o životě, jak se mění jejich hodnoty a priority? Jak si plánují svůj život, jakým způsobem ho chtějí žít, jak si plní svá přání?• Co znamená rodina pro dospívající mládež v dnešní době? • Jak mladí lidé chápou svobodu a dědictví komunismu? Proč se uchylují k extremistickým ideologiím? Mají právo na svobodný názor a kde jsou hranice svobody? Jaký je vztah mladých lidí k homosexualitě, k menšinám? • Za co chce současný mladý člověk bojovat, o co se zasazuje, vůči čemu se vymezuje?

Film však není sociologickou studií, a proto také nedává přímé odpovědi na tyto otázky. Největší přání je tvůrčí uměleckou výpovědí autorky. Autor dokumentu realitu pouze nezaznamenává, vždy ji i nějakým způsobem interpretuje. Ať už tím, jaký objekt zájmu si vybírá, jakým způsobem pracuje s kamerou, nebo jakým způsobem natočený materiál zpracovává ve střižně. Vždy je to otázka výběru, hlediska, ale také míry zásahu a manipulace.

Olga Špátová sama říká, že Největší přání netvořila jako anketu, ale jako film. Jejím cílem bylo, aby ho tak diváci také vnímali. Se svými žáky a studenty se můžete zaměřit na to, jaké vyjadřovací prostředky režisérka používá a jakým způsobem svůj film vystavěla.

Největší přání — metodický materiál pro učitele / didaktická část Aeroškola 2012

... stavba filmuFilm je budován na principu eseje, z jednotlivých příběhů a situací

vytvářím autorský obraz své generace. Otázka na největší přání je pro mě záminkou, aby mladí lidé přemýšleli o směru a smyslu své životní cesty. Jednotlivé příběhy lidí komponuju tak, aby se jejich hodnoty buď potvrzovaly, anebo vzájemně kontrastovaly. Neustále na sebe reagují a tím vzniká ne spousta příběhů v jednom filmu, ale jeden příběh jednoho symbolického hrdiny — člověka na začátku životní cesty. Použitím archivních záběrů starých padesát a dvacet let porovnávám hodnoty dvou předchozích mladých generací s tou svou. Kupodivu nejsou nikterak rozdílné, touha po lásce a svobodě je charakteristická pro všechny tři.

KOMENTÁŘ OLGY ŠPÁTOVÉ

Příklady aktivit a otázek k diskuzi:

... střihStřižna je mocná čarodějka. Z hrdiny svého filmu může dokumentarista

vytvořit krásného člověka, nebo ho také shodit, potopit, ublížit mu. Jen drobným přehozením některých záběrů se může stát kvalitní člověk nesympatickým. Přistupuju ke své práci tak, že mám lidi, o kterých natáčím, opravdu ráda. Filmem chci mluvit o jejich kráse, hloubce, síle. Přesto je důležité, aby zůstali lidmi, kteří mají i své chyby a slabosti. Jedině tehdy mohou být jako filmové postavy přesvědčiví a jedině tak může být film silný.

• Jakou roli hraje autorka Olga Špátová přímo ve filmu? Vnímal/a jsi ji? Jak se projevovala?

• Myslíš, že má přítomnost kamery vliv na chování a jednání natáčených postav?

• Jakými způsoby autorka zobrazuje jednotlivé postavy, jakými způsoby nám je přibližuje?

• Jak vytváří rytmus filmu, jakým způsobem udržuje napětí?• Všimni si, jak autorka poskládala jednotlivé části filmu za sebe. Proč

podle tebe zvolila zrovna tuto skladbu? (přesné pořadí scén najdete v další

části této metodiky)

• Jakou roli má v tomto filmu hudba?• Představte si, že jste filmoví kritici — rozdělte se na pozitivní a

negativní kritiky. Co byste v záporné recenzi filmu vytkli? Co byste naopak vyzdvihli v pozitivní recenzi? Diskutujte a snažte se druhou stranu přesvědčit.


kontrast

... filmová hudba

... rytmus

... kamera

Dobrý život musí mít balanc a rytmus, stejně tak ho musí mít i dobrý film. V životě se střídá klid s neklidem, ticho s hlukem, dobro se zlem. Ve filmu se snažím, aby se střídaly klidové sekvence s dynamickými střihovými montážemi. Aby byl ve správném poměru namíchaný humor i smutek. Abychom se střídavě radovali i plakali.

Nedokážu si představit, že bych svým filmům nedělala kameru. Pozoruju skrze ni svět a tím vyjadřuju svůj názor na něj. Dnes jsou profesionální kamery už tak malé a lehké, že mohou být kameramankami i ženy. Na natáčení býváme často jen ve dvou, zvukař a já. Práce v malém štábu s malou kamerou přináší možnost, že se můžeme s hrdinou dobrat větší autenticity a intimity. Chci se přiblížit člověku anebo tématu, které toužím poznat, pro které hořím. Režie a kamera dokumentárních filmů mi takový sen plní.

Hudba je pro mě vedle obrazu nejdůležitější vyjadřovací prostředek. U svých předchozích dokumentů jsem pracovala s archivní hudbou. Pro Největší přání je hudba komponovaná. Splnil se mi dlouholetý sen, že mi první filmovou hudbu napsal Aleš Březina. Poprvé v životě jsem mohla pozorovat, jak skladatel komponuje u klavíru hudební motivy, později jsem mohla být při tom, jak tři výjimeční muzikanti nahrávají jeho kompozice v hudebním studiu. Ústředním motivem filmu je ženský vokál v podání zpěvačky Anety Langerové, který vyjadřuje touhu mladého člověka po lásce, svobodě a nalezení vlastního místa ve světě.

Je podstatné, v jaký moment filmu hudba nastoupí a kdy skončí. Hudbou vyjadřuju svůj názor na svého filmového hrdinu nebo na situaci, která se ve filmu odehrává. První příklad: hudební motiv s vokálem Anety Langerové zazní ve chvíli, kdy farmářka Lucie letí na zasněžené pláni na koni. Je to dívka, která si splnila sen tím, že se přestěhovala z města na venkov a pořídila si velkou farmu se zvířaty. Melodie s Anetiným vokálem v tu chvíli vyjádří, jak je krásné jít za svým snem, být sám sebou a tím pádem i svobodným člověkem. Druhý příklad: při průvodu Prague Pride neonacisté křičí na homosexuály „Hovada! Hovada!“. Po téhle sekvenci přichází nová sekvence, ve které vychází prase z chléva a mazlí se se svým majitelem, mladým hospodářem. Do záběru začne hrát Dvořákova

hudb

a j

ako

názo

r

malý štáb


… témata filmem otevřená

Otázky k diskuzi:

92 lidí ve filmu / 27 malých příběhů

• Maturanti z gymnázia Na Pražačce, kteří mají maturitní ples v Lucerně.

• Maturantka, začínající svobodomyslná výtvarnice Veronika Láníková. Touží, aby se lidé

snažili měnit společnost a sami sebe, aby se vyvíjeli a vážili si demokracie, ve které

žijeme.

• Studenti z iniciativy Inventura demokracie se scházejí a vymýšlejí, jak zvýšit aktivitu

mladých lidí a jejich zájem o veřejné dění v naší zemi. Není jim lhostejný současný stav

demokracie a politické kultury. Vědí, že je odrazem stavu celé společnosti.

• Slovenský občanský aktivista Robert Mihály z Iniciatívy za transparentnú demokraciu

burcuje v Bratislavě lidi, aby se starali o demokracii.

Olga Špátová pro vás připravila chronologický přehled všech lidí, kteří ve filmu vystupují, se stručným popisem situace, ve které jsou zachyceni:

biblická píseň Hospodin jest můj pastýř, kterou zpívá hospodář, který je zároveň operním pěvcem. Biblickou písní v kombinaci se záběrem prasete kritizuju zrůdné chování neonacistů. Nástupem nového hrdiny, který zpívá duchovní píseň, zároveň upozorňuju na jeho krásný, hodnotný, hluboký svět.

Zkuste zjistit, co studenty zajímá, jaká témata je oslovují. Můžete být překvapeni, že je zaujmou jiné části filmu, než byste čekali. Vycházejte z toho, co je upoutalo. Zaznamenávejte témata a motivy, postavy a příběhy, které zmíní — mohou být nosné pro vaši další diskuzi. Vyhněte se kategorickému hodnocení projevů, emocí a názorů, které tento film může ve studentech vyvolat. Akceptujte právo každého na vlastní názor a emoci, raději diskutujte, neodmítejte. Následující otázky mohou sloužit pro jednouchou rekapitulaci, hledání motivů, které žáky zaujaly, pojmenovávání témat, která film nastiňuje.

• Jaké životní události, lidské osudy jsou ve filmu zobrazeny? V jakých situacích se natáčení lidé vyskytují? Při jakých činnostech a aktivitách jsou zachyceni?

• Které postavy / které příběhy tě nejvíc zaujaly a čím?• Slyšel/a jsi názory, které ti byly sympatické?• S kým jsi nesouhlasil/a a proč?


• Nevidomá muzikantka Ráchel Skleničková slaví se svými nevidomými kamarády osmnácté

narozeniny. Touží si najít kluka. Hraje na klavír Chopinovu Fantazii. Je vděčná, že žije

v Čechách ve 21. století.

• Zamilovaní lidé se na Petříně líbají pod rozkvetlou třešní a touží po věčné lásce.

• Kluci z diagnostického ústavu v Boleticích u Děčína.

• Osmnáctiletý Rom Pavel žije od jedenácti let ve výchovném ústavu. Skládá pro svou

dívku milostnou píseň, ve které se zpívá: „Jsme už spolu rok, co to všechno znamená?

Slzy mi tečou, podlamují se mi kolena.“ Touží, aby si ho máma vzala k sobě domů

alespoň na Vánoce. Jeho největším přáním je být lepší, než jsou jeho rodiče.

• Učňové z Liberce se potí a trpí u maturitní zkoušky.

• Denisa se hlásí na herectví na DAMU. Netouží mít rodinu a děti, ale dostat se na školu

a být úspěšnou herečkou.

• Petra dělá přijímací zkoušky na Univerzitu Karlovu. Neví ale, jakým směrem se v životě

vydat. Má tolik možností a nemůže si vybrat.

• Světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša zahajuje hudební festival Pražské jaro

Smetanovou Mou vlastí. Věří, že se dá práce skloubit s rodinou. Jeho životním přáním

je najít mezi tím vším balanc.

• Karla s Láďou se odstěhovali z města na venkov. Koupili si dům a každý den je trápí

pomyšlení na to, že splácí hypotéku. Dohadují se o tom, jestli si pořídit dítě, nebo ne.

Láďa si dítě přeje, Karla si myslí, že to nemůžou zvládnout, když mají sami problém

přežít se dvěma platy.

• Juliana žije v chýši v romské osadě na východním Slovensku. Ve čtrnácti letech měla

první dítě. Dnes je jí osmadvacet a má dětí pět. Chodí se se svým mužem milovat do

lesa, protože v malé chýši nemají před dětmi soukromí.

• Romka Markéta nevěří Marianovi, že je jí věrný. On chodí na diskotéky, ona si myslí, že

ji nemiluje. Přála by si mít pořádnou chýši bez děr, aby děti v zimě neumrzly.

• Neonacisté se schází v Brně. Chtějí projít brněnskou čtvrtí, kde žijí Romové. Brněnští

občanští aktivisté svolali velkou demonstraci. Snaží se, aby policie pochod extremistů

odklonila.

• Na vesnici na východním Slovensku probíhá pravoslavný křest dítěte.

• Zpěvačka Aneta Langerová zpívá na letním koncertě pod širým nebem. Jejím největším

přáním je, aby nikdy neztratila svobodu.

• Organizátoři pochodu Vzdělání není zboží! nechtějí zahájit demonstraci. Nutí mladé

komunisty, aby si sundali odznak se srpem a kladivem. Komunisté se brání a křičí, že

máme demokracii, a tím pádem si na sobě můžou nosit, co chtějí.

• Občanský aktivista Martin Kadrman bojuje za záchranu lipové aleje a historického

nádraží v Ústí nad Orlicí. Na nádraží přijíždějí ministři a slibují Martinovi, že se budova

nezbourá a opraví.

• Čtyři sourozenci Fišerovi se vydávají do libereckého kraje, který byl zasažený

povodněmi, aby pomohli lidem, kteří přišli o domov.


• Osmnáctiletá Míša toužila stát se herečkou. Místo toho je odsouzená na dvanáct let do

vězení s ostrahou za organizovanou vraždu.

• Paula Jirsová je farní asistentkou u katolického kněze Tomáše Halíka v kostele svatého

Salvátora. Na Bílou sobotu spolu rozsvěcují svícemi kostel. Katechumen Honza je po

dvou letech příprav pokřtěný.

• Honza utíkal z domu, kradl a fetoval. Dostal pět let za mřížemi. Odseděl si půlku.

Probíhá soud, který rozhodne, jestli ho pustí domů, nebo ne.

• Fyzicky handicapované dívky.

• Třicetiletá Tereza žije s mužem a dvěma dětmi na farmě na venkově. Umírá na rakovinu.

• Lenka se stará o staré lidi v domově důchodců. Sprchuje, přebaluje a obléká

osmdesátiletou babičku, jejíž dva synové utekli do Austrálie, a ona tak zůstala bez

jejich pomoci a lásky.

• Homosexuálové oslavují lásku a svobodu v ulicích Prahy při pochodu Love Parade. Mladí

křesťané jdou ve stejnou dobu pochod na podporu tradiční rodiny. Protestují proti

tomu, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti. Ulice je plná neonacistů, kteří

homosexuálům agresivně nadávají.

• V malé vsi v jižních Čechách žije řezník Tomáš Sup, který se stará o své hospodářství, o

ovce, kozy, slepice. Stahuje z kůže králíka. Zároveň studuje operní zpěv a jednou touží

zpívat na světových operních scénách.

• Lucie odešla se svým mužem a dítětem z Prahy na vesnici a pořídila si několik koní. Žije

se svou rodinou a zvířaty v přírodě a splnilo se jí tak největší přání.

• Kominice Martina vymetá komíny v sedmém měsíci těhotenství. V létě se jí a jejímu

muži kominíkovi narodí syn Jan.

• Na Staroměstském náměstí fandí fanoušci hokejovému zápasu mezi Českem a Ruskem.

Jde jim o jediné — abychom vyhráli.

• Mikuláš, Čert a Anděl hovoří o tom, jak je důležité, aby jeden člověk měnil společnost.

• Odsouzení kluci dostávají v ruzyňské věznici štědrovečerní večeři. Jedí ji na cele

z plastových misek.

• Závěrečná montáž — proti korupci, proti rasismu, proti placenému vzdělání, anarchisti

proti kapitalismu, ochranáři zvířat, proti neonacistům, homosexuálové, neonacisti,

hokejoví fandové.

• Vzpomínkový průvod studentů z Albertova na Národní třídu k dvaceti letům svobody a

demokracie.


... průzkum• Zjsiti, jací byli tví prarodiče a rodiče, když jim bylo tolik, co tobě.• Zjisti, co tví rodiče a prarodiče dělali, čím se bavili, jaké měli

povinnosti.• V jaké politické a kulturně-společenské situaci se nacházeli?• Jaké měli představy o životě?• Jaké měli sny a které z nich se jim podařilo splnit?• Co se jim splnit nepodařilo a proč?• Litují toho?• V čem se liší jejich tehdejší a současná přání?

... srovnání• Jak moc se lišil jejich život od tvého? • V čem rozdíly spočívají, co všechno mělo vliv na jejich život a co

ovlivňuje tvůj život?• Jak si myslíš, že se budou tvá největší přání vyvíjet?• Jak si představuješ sám sebe v jejich věku?

Příklad otázek a aktivit:

Film nabízí také zajímavou příležitost pro uvědomění si vlastní aktuální životní situace žáků a studentů a srovnání s mládím jejich prarodičů a rodičů, tedy těch, kteří jsou zachyceni v předchozích dvou filmech Jana Špáty a v tomto filmu se také párkrát objevují. Pátrání ve vlastní rodině a uvědomění si, že i prarodiče byli kdysi mladí a plní snů a očekávání, může být zajímavým impulzem k přemýšlení a k diskuzi ve škole. Nabízí se zde i téma předlistopadového a polistopadového způsobu života, možností a perspektiv.

... tři generace


4. CELOROČNÍ ŠKOLNÍ PROJEKT A SOUTĚŽ

Při zpracovávání filmového zážitku se v tomto případě jasně nabízí hledání vlastních výpovědí žáků a studentů. Nezůstávejte pouze u hodnocení přání a názorů ve filmu vyřčených, poskytněte svým žákům prostor pro to, aby se pokusili o svou vlastní formulaci životního postoje, ať už slovní, filmovou nebo třeba výtvarnou. Nejlepším způsobem, jak mohou žáci a studenti na film reagovat, je vytvořit vlastní výpověď.

... témata ke zpracování• Já a moje největší přání — jak si představuji svůj budoucí život,

čeho chci dosáhnout, co bych si nejvíc přál/a? Se kterými postavami ve filmu se nejvíce ztotožňuji? Čeho se nejvíce bojím?

• Největší přání mých prarodičů a rodičů — vzpomínají si ještě, jaké měli sny, když byli v mém věku? Jak se jejich přání a představy změnily v průběhu života? Jaké je jejich největší přání dnes? Rozumím jim?

... očekávané výstupy projektu a formy prezentace• průběžné zveřejňování příspěvků škol (web Aeroškoly, YouTube

kanál, Facebook filmu a Aeroškoly)• v červnu 2013 vyhodnocení soutěže o nejzajímavější příspěvky

(vybírat bude Olga Špátová, zástupci Aeroškoly, Aerofilms a produkce filmu)

• v červnu 2013 slavnostní vyhlášení výsledků a veřejná projekce/prezentace oceněných a dalších vybraných příspěvků v pražském kině za účasti tvůrců filmu, případně výstava (záleží na charkteru příspěvků)

Spolu s tvůrci bychom rádi měli možnost znát přání a sny mladých lidí. Proto jsme připravili projekt, do kterého se může zapojit každá škola, školní kolektiv nebo i jednotlivý žák a student v republice. V průběhu školního roku 2012/2013 budeme sbírat jednotlivé příspěvky, které budeme zveřejňovat na svém webu. Na konci školního roku vybereme nejzajímavější příspěvky pro prezentaci na speciální veřejné projekci v pražském kině. Součástí projektu bude i soutěž o nejzajímavější tvůrčí zpracování příspěvku.

Jakýkoliv příspěvek od vašich žáků a studentů nás bude zajímat, ať už bude skromně, prostě, jednoduše, nebo ambiciózně pojatý. Pošlete nám jej, a připojte se tak k celorepublikovému projektu, který rozšíří film Olgy Špátové dalším směrem.

Největší přání — metodický materiál pro učitele / školní projekt Aeroškola 2012

... formy příspěvků• Literární — např. esej, úvaha, reportáž, článek apod.• Výtvarný projekt — individuální výtvarné zpracování (malba, koláž,

fotografie apod.), třídní portfolio• Filmové zpracování — např. rozhovor, portrét, reportáž, filmová

esej, dokumentární film apod. — v délce do 15 min.

REŽISÉRKA OLGA ŠPÁTOVÁ RADÍ

Ve své práci se toužím přiblížit člověku nebo tématu, které mám ráda, které mě dojímá, které toužím poznat, pro které hořím. Když dělám film, je pro mě důležité, že mám svého hrdinu nebo téma filmu opravdu ráda. Samozřejmě je nutné, aby se režisér poctivě připravoval a co nejvíce věděl o tématu filmu, setkával se s hrdinou a společně s ním vymýšlel situace a obrazy, které patří do hrdinova života a které budou natáčet. Když začnu natáčet, tak prvním tématem, na které se hrdiny ptám, musí být to, co ho nejvíc v životě těší — tím se uvolní a pomalu začne být sám sebou. To nejpodstatnější je, že se režisér filmu o jeho téma opravdu zajímá a ví, co chce hotovým tvarem svému divákovi říct. Pak člověk nemůže udělat chybu. To je důležitější, než jakékoliv vědomosti a znalosti.

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv formu zpracování jednoho z daných témat, dá se předpokládat, že vaši žáci a studenti budou během tvorby klást otázky sobě i ostatním lidem. Režisérka Olga Špátová radí, jak se s tímto zdánlivě snadným úkolem vypořádat. Ať už bude vznikat psaná reportáž, nebo film, vždy je dobré si vše předem rozmyslet, navrhnout základní scénář, naformulovat možné otázky a připravit se i na případné negativní reakce a odmítnutí.

Podrobnější zadání projektu a požadované formální náležitosti příspěvků naleznete na webu Aeroškoly v sekci Největší přání (www.aeroskola.cz), kde budeme také jednotlivé příspěvky průběžně zvěřejňovat.

Je ale důležité připravit si koncepci, jak bude film vypadat po obrazové, výtvarné, skladební stránce. Jestli budu film natáčet jen z ruky (takovou pozorovací, „dýchací“ kamerou), nebo jestli budu dělat výtvarné obrázky ze stativu, nebo jestli to budu kombinovat. Jestli bude filmem procházet nějaký stylizovaný prvek, který bude leitmotivem filmu.

... pár rad a tipů od režisérky filmu

příprava

leitm

otiv

záměr


příprava

leitm

otiv

Například: ve filmu Oko nad Prahou o boji architekta Jana Kaplického za Národní knihovnu jsem s každým hrdinou, se kterým jsem natáčela, udělala velký detail jeho očí. Oči pak procházejí celým filmem jako symbol, a hrdiny tak pomyslně spojují. Je nutné, aby režisér film natáčel jednotným stylem, aby držel téma, aby byl film čistý po obsahové, obrazové i zvukové stránce. Režisér musí držet jeho styl, atmosféru a čistotu.

Režisér musí vědět, proč film natáčí. Často chci natáčet nějaké téma, po kterém hořím nebo které mě trápí a o které se chci podělit. Velkou motivací je natáčet film jako vyznání milovanému člověku, se kterým žijeme nebo po kterém toužíme. Film může být vzkazem společnosti, ať se začne probouzet. Může být i poděkováním hlubokému, statečnému, vzácnému hrdinovi. Může být motivací pro další lidi k lepšímu životu.

záměr

... jak postupovat• zvolit si základní otázku• uvědomit si, co chci říct/sdělit svým příspěvkem — vytvořit portrét konkrétní

osoby, prezentovat svůj vlastní názor, pokusit se o sondu — moje třída, moje škola apod., hodnotit a komentovat názory ostatních, nebo je jen zaznamenávat apod.)

• v případě týmové práce rozdělit a definovat role — scenárista, režisér, kameraman, zvukař, produkční, tazatel apod. — o co se kdo stará a jakou má zodpovědnost

• vybrat „hrdiny“ — kdo bude předmětem mého zájmu (já, rodina, známí, cizí osoby)

• uvědomit si, co o svých hrdinech vlastně vím, případně si zjistit další informace — například zeptat se rodičů či prarodičů, najít fotky, autentické dokumenty apod.

• předem se domluvit a získat svolení fotit, natáčet a nahrávat • napsat scénář, případně si promyslet stavbu textu• to znamená i zvolit postup, jak postavy divákovi/čtenáři stručně představím a

jak naznačím situaci, ve které se nacházejí• zvolit formu — rozhovor, monolog, pozorování, anketa mezi více lidmi...• zvolit čas a místo• připravit si pomůcky (zápisník, zvukový záznamník, případně kameru, fotoaparát)• akce — sběr materiálu• je nutné mít čas i na revizi získaného materiálu, třídění, střih záznamů, výběr,

skladbu, případně další doplnění, úpravy, hudební doprovod apod.


... zajímavé odkazy a zdroje• přehled nejrůznějších sociologických výzkumů týkajících se mládeže,

kde si můžete stáhnout i výsledky jednotlivých studií nebo si o ně zažádat u řešitelů (např. Typy hodnotových orientací, osobnost a životní spokojenost současných středoškoláků apod.) najdete zde: www.vyzkum-mladeze.cz

• podrobné informace o Janu Špátovi, jeho filmech a nedávno vydané rozsáhlé kolekci zrestaurovaných filmů (včetně Největšího přání I a Největšího přání II) najdte zde: www.janspata.cz

• dokumentaristka Olga Sommerová, matka Olgy Špátové a manželka Jana Špáty se věnuje tématu filmového eseje ve své studii, která vyšla knižně v roce 2000: Sommerová, O.: Filmový esej. Praha, Malá Skála, 2000. ISBN: 80-902777-2-1

Pokud byste se chtěli ve výuce pustit do natáčení, ale nemáte s tím žádné zkušenosti, nabízíme školám možnost uspořádat filmové workshopy přímo ve výuce. Učitelé se také mohou zúčastnit Kurzu filmové výchovy pro učitele, který je akreditován MŠMT. Veškeré další informace naleznete na našem webu (www.aeroskola.cz).


... organizační informace projektu• trvání projektu: září 2012 (od premiéry filmu 20. 9. ) — 31. květen

2013, v červenu 2013 pak proběhne vyhodnocování, slavnostní vyhlášení a veřejná prezentace

• příspěvky: posílejte na adresu [email protected] do konce května 2012

• kontakt a info: pro veškeré bližší informace se obracejte na koordinátorku Aeroškoly Lindu Arbanovou ([email protected])

• web: www.aeroskola.cz — sekce Největší přání

5. DŮLEŽITÉ KONTAKTY, ORGANIZAČNÍ INFO

... školní projekce filmu Největší přání• Praha: kina Aero, Světozor nebo Bio Oko — školní projekci za

zvýhodněné školní vstupné ve vámi zvoleném termínu — pište na [email protected]

• ostatní: v ostatních případech projekci objednávejte u svého místního kina

• diskuze po filmu: pokud to bude časově možné, režisérka Olga Špátová ráda školní projekce osobně navštíví

Autorky textů:Linda Arbanová — AeroškolaOlga Špátová — režisérka filmu Největší přání

Aeroškola 2012

Film Největší přání distribuuje v České republice společnost Aerofilms. Pokud si chcete naprogramovat tento film do svého kulturního zařízení, kontaktujte našeho programistu Jakuba Němečka.Jakub Němeč[email protected]+420 775 920 082Aerofilms, s.r.o.Biskupcova 31130 00, Praha 3

Největší přání — metodický materiál pro učitele / kontakty Aeroškola 2012

Date post:	20-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	13 times
Download:	0 times

METODIKA PRO UČITELE - Filmová výchova pro děti ... · trochu vyrostla, táta mi vyprávěl,...

Documents