METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

1

Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu č. QJ1220314 “Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn a minimalizace škod na lesních porostech”

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Ing. Miloš Ježek, Ph.D.Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.

Michaela Holá, MSc.

Praha 2016


2


3


1 ÚVOD A CÍL METODIKY

Populace černé zvěře jsou ve světě obvykle obhospodařovány metodami tzv. letálními, kdy dochází k usmrcování zvířat nebo metodami tzv. neletálními, kdy zvířata usmrce-na nejsou (Cowled et al. 2006; Massei a Cowan 2014). Mezi neletální metody patří např. oplocení zabraňující vstupu černé zvěře, použití ovčáckých psů k odhánění divočáků, po-dávání antikoncepčních přípravků apod. Tyto metody jsou obvykle ovšem jen málo účin-né a také jejich provozování představuje vysokou ekonomickou náročnost (Bolzoni a De Leo 2007; Massei a Cowan 2014). Nejčastěji jsou tak praktikovány letální metody, které zahrnují odlov a odchyt (Bolzni a De Leo 2007; Keuling et al. 2008). Do této kategorie můžeme také zařadit trávení zvířat, které je ovšem v České republice zakázáno. Odchyt prasat je jednou z nejúčinnějších metod redukce černé zvěře (Anderson et al. 1993; Caley 1994; Choquenot et al. 1993). Tento způsob lovu byl v historii rozšířen, ale v minulém století od něj bylo upouštěno. V současném pojetí myslivosti v České republice je odchyt černé zvěře považován za netradiční, neetickou a neúčinnou metodu. Nicméně tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že se jedná o jednu z nejefektivnějších metod re-dukce černé zvěře, a to jak v souvislosti s počtem odchycených/ulovených kusů, tak v sou-vislosti s ekonomickou a časovou náročností.

Úspěšnost odchytu závisí na dodržení klíčových podmínek odchytu, které mohou být shrnuty následovně: - Vytipování umístění pasti v oblasti intenzivně využívané černou zvěří - Předvnadění a vnadění v odchytovém zařízení - Efektivní konstrukce odchytového zařízení a jeho velikost - Efektivní konstrukce spouštěcího zařízení - Trpělivost

Cílem této metodiky je tedy definovat jasné postupy vztažené k odchytu černé zvěře jako metody dosud v České republice vzácně používané, ovšem velice účinné. Cílem je také sjednotit postup v rámci realizace opatření Ministerstva zemědělství České republiky (dále MZe ČR) k redukci početnosti spárkaté zvěře. To souvisí zejména s využitím dotací pro uživatele honiteb na odchytová zařízení, kdy do současné doby neexistoval ucelený popis metodiky odchytu a užití odchytových zařízení.

„Divoká prasata neznají hranice. Proto kooperované úsilí v redukci černé zvěře je mnohem efektivnější, než náhodná snaha jednotlivých myslivců v jejich redukci.“

4


2 VLASTNÍ POPIS METODIKY

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY K ODCHYTU ČERNÉ ZVĚŘE

2.1. Umístění odchytového zařízení a přípravné práce

Nejvhodnější místo pro umístění odchytového zařízení je v oblasti, kde se černá zvěř pra-videlně vyskytuje a tráví zde velkou část dne. Ideálně se jedná o oblasti blízko vodních zdrojů s dostatkem zapojeného porostu (křoví, nálet, houštiny apod.). Volba vlastního umístění pasti se jeví jako jednoduchá, ale mnoho myslivců právě zde dělá chybu, protože vybírají nevhodná místa na základě vlastních pocitů. Ta ovšem nemusejí odpovídat náro-kům černé zvěře, a proto je potřeba věnovat velkou pozornost jejím pobytovým znakům a ověřit tak její skutečnou přítomnost v dané lokalitě. Pokud nalezneme místo, kde se černá zvěř pravidelně vyskytuje, není zde potřeba oka-mžitě budovat odchytové zařízení. Ideální je na místě předpokládaného umístění odchy-tového zařízení nejprve navnadit. Tím je myšleno navnadění atraktantem (ideálně běžně používaným v okolí, tzn. kukuřice, fermentovaná kukuřice, ostatní obilniny apod.), a tím ověřit skutečnou přítomnost černé zvěře. V momentě, kdy zjistíme pravidelný výskyt čer-né zvěře na daném místě, je vhodné umístit past. Vchod do pasti je nejvhodnější umístit co nejblíže k hustě zapojenému porostu (křoví, houštiny apod.) a ideálně na závětrné místo. Dále lze doporučit umístění lapáku v mís-tech, která jsou dostupná dopravním prostředkem (terénní auto, traktor), ale zároveň tam, kde je minimální pohyb lidí (mimo turistické trasy, mimo obvyklé stezky návštěvníků pří-rody). Po instalaci pasti nastává zřejmě nejdůležitější část samotného odchytu a tou je tzv. před-vnadění. Vnadidlo je nejvhodnější rozmístit jak uvnitř pasti, tak v jejím okolí, ovšem vždy jen takové množství, které jsou schopni divočáci zkonzumovat přibližně za 1 den. Pravi-delně místo kontrolujte a doplňujte krmivo. Postupně zmenšujte plochu, v rámci které rozmisťujete vnadidlo mimo past. Stále kalibrujte dávku krmiva tak, aby bylo každý den zkonzumováno. Tato přípravná fáze by měla trvat 1-2 týdny, ovšem v závislosti na pod-mínkách může být výrazně kratší, ale také výrazně delší. Ve chvíli, kdy rozmisťujete krmi-vo pouze uvnitř pasti a toto krmivo je kompletně zkonzumováno během jednoho dne, tak lze předpokládat, že všechna divoká prasata z tlupy navštěvují vnitřní prostor pasti. To je ideální doba, kdy tedy můžeme chyták nalíčit. K ověření, že skutečně celá tlupa navštěvu-je vnitřní prostor, je vhodné použít fotopast. Ta nám mimo jiné pomůže určit předpoklá-daný počet chycených jedinců, čas návštěvy a dobu, po kterou se v lapáku zdržují. Snaha o odchycení celé tlupy je velice důležitá, a to zejména v souvislosti s budoucími odchyty. Pokud chyták nalíčíme příliš brzy, aniž by se dovnitř naučili chodit všichni členové tlupy, tak riskujeme neúspěch celého odchytu. Divoká prasata jsou velice chytrá, a tak můžeme předpokládat, že členové tlupy, kteří se do lapáku nechytili, se mu budou v budoucí době vyhýbat a mohou to naučit i ostatní členy tlupy.

5


2.2. Nalíčení odchytového zařízení a vnadidla

Ve chvíli, kdy všechna divoká prasata navštěvují vnitřní prostor odchytového zařízení, je vhodné přistoupit k samotnému odchytu. Velice důležité je v této chvíli rozmístění ná-vnady uvnitř odchytového zařízení. Při nastražení odchytového zařízení neumisťujte žád-ný atraktant vně. Největší množství krmiva (atraktantu) umístěte na protější straně spouš-těcího mechanismu a pouze malé množství umístěte v okolí spouštěcího mechanismu. V tomto postupu se obvykle dělá nejčastější chyba, kdy je návnada rozmístěna pouze v okolí spouštěcího mechanismu, což má za následek chycení prvních jedinců, kteří do odchytového zařízení vlezou. Mnohem efektivnější varianta je rozmístění co největšího množství krmiva mimo spouštěcí mechanismus. V tomto případě využíváme přirozené-ho chování divočáků, kteří se obvykle soustředí na největší hromadu krmiva. Tak do od-chytového zařízení vleze co největší počet kusů a ty kusy, které se již do prostoru s majorit-ním množstvím krmiva nevejdou, začnou hledat v okolí, a tak aktivují spouštěcí mecha-nismus. Systémem rozmístění vnadidla tak můžeme několikanásobně zvýšit úspěch od-chycených kusů.

3 DRUHY ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Existuje mnoho druhů konstrukcí odchytových zařízení. Odchytová zařízení mohou být konstruována ze dřeva, železa, nebo kombinací obou materiálů. Obvykle jsou kruhového nebo čtvercového tvaru. Odchytová zařízení můžeme rovněž rozdělit na mobilní a stacio-nární. Efektivita odchytu je velice důležitá, a proto nezapomínejme, že hlavním limitují-cím faktorem je v tomto případě velikost a typ odchytového zařízení. Faktory, které je dů-ležité brát při výběru odchytového zařízení v potaz, jsou především: - Velikost odchytového zařízení - Dostupnost (prostorová/ekonomická) - Hmotnost a mobilita (resp. imobilita) - Přítomnost a počty cílových druhů zvěře

Podle typu konstrukce můžeme rozdělit odchytová zařízení do těchto základních typů: - Sklopce (tzv. boxy) - Klece - Lapáky

Výhody a nevýhody jednotlivých typů odchytových zařízení jsou shrnuty v tabulce č. 1.

6


3.1. Sklopce

Sklopce jsou založeny na stejném principu, jaký známe u sklopců na malé šelmy. Obvyk-le jsou konstruovány ze dřeva nebo železa. Většinou jsou průchozí a padací dvířka mají na obou stranách. Spouštěcí mechanismus je řešen často nášlapným zařízením nebo tyčkou, která po mírném tlaku spustí padací dveře. Rozměry jsou obvykle o půdorysu 0,7 x 2 me-try a výšce 150 cm. Tato odchytová zařízení jsou mobilní a často není nutné jejich roze-bírání při převozu.

3.2. Klece

Klece jsou založeny na podobné konstrukci jako sklopce, ale jsou výrazně větší. Obvyk-le jsou sestaveny ze železa (kari-sítě) a všechny strany krychle nebo kvádru jsou zabezpeče-ny proti útěku odchycených prasat. Mají většinou jedny padací dveře. Jejich konstrukce je mobilní a běžně nevyžaduje demontáž jednotlivých dílů. Rozhodující v možnosti převozu je hmotnost klece. K převozu je často vyžadována pomoc manipulační techniky.

3.3. Lapáky

Lapáky jsou konstrukcí největším a většinou i nejefektivnějším typem odchytového za-řízení. V minulosti byly budovány jako stacionární stavby, které plnily svůj účel na stej-ném místě po dobu několika let. Dnešní materiály dovolují konstrukci i mobilních lapá-ků, které se ukazují jako nejúčinnější typ odchytových zařízení na černou zvěř. Stacionár-ní lapáky jsou obvykle budovány z dřevěné kulatiny, která je stavěna do palisády čtverco-vého nebo půdorysového tvaru. Obsahují jedny nebo více padacích dveří. Rozměr lapáku je alespoň 5 x 5 metrů s minimální výškou 1,8 metru. Součástí těchto stacionárních lapá-ků jsou také často tzv. rukávy k selekci a transportu živé zvěře. Rukávy jsou v mnoha pří-padech zakončeny imobilizační klecí, kde je možné s odchyceným zvířetem manipulovat. Mobilní lapáky jsou konstruovány z pevných obdélníkových dílců, které lze za sebou sklá-dat v libovolném počtu. Ty mohou být vyplněny kari-sítí, nebo kari-sítí s dřevěným ob-ložením. Montáž i demontáž je možná ve dvou lidech a dílce se skládají na přívěsný vo-zík za osobní automobil.

7


Tab. č.1: Výhody a nevýhody různých druhů odchytových zařízení.

Výhody Nevýhody

Sklopec

- snadná konstrukce- levné pořízení- vyžaduje menší nároky na transport a uskladnění- rychlá instalace - transport možný obvykle bez použití manipulační techniky

- počet odchycených jedinců je omezen velikostí sklopce- dřevěná konstrukce hustě u sebe odrazuje zvěř ke vstupu- dřevěné díly jsou méně trvanlivé

Klece

- panely z kari-sítí jsou průhledné (divočáci ochotněji vstupují)- středně finančně náročné- mobilní zařízení- snadná instalace

- počet odchycených jedinců je omezen velikostí klece- možná poranění odchycených kusů o kari-sítě- transport možný obvykle pouze s manipulační technikou

Stacionární lapák

- velikost umožňuje odchyt celých tlup- snadná manipulace s živými odchycenými jedinci- vysoká životnost- minimalizace zranění odchycených jedinců

- složitá konstrukce- velká finanční náročnost při pořízení- nemobilita

Mobilní lapák

- velikost umožňuje odchyt celých tlup- vysoká životnost- minimalizace zranění odchycených jedinců (v případě, že výplně jsou plné)- mobilita

- složitá konstrukce- velká finanční náročnost při pořízení- transport možný obvykle pouze s manipulační technikou

8


3.4. Druhy spouštěcího mechanismu odchytových zařízení

Existuje mnoho druhů spouštěcích mechanismů dveří odchytových zařízení. Obvykle jsou založeny na nutnosti vynaložení určitého množství energie zvířetem, které chceme chytnout, případně padací zařízení obsluhuje člověk z nedaleké pozorovatelny, který pa-dací dveře spustí v nejvhodnější okamžik. Přítomnost obsluhy padacích dveří je z hledis-ka selektivity odchytávané zvěře nejúčinnější, ale její využití je velice personálně náročné a zvyšuje náklady na odchyt zvěře. Proto tuto metodu nedoporučujeme. Samočinné spouštěcí konstrukce padacích dveří můžeme rozdělit podle množství vynalo-žené energie odchytávaným zvířetem k aktivaci celého systému. Prvním typem jsou systé-my vyžadující vynaložení malého množství energie, a to buď systémem nášlapu, nebo tzv. systémem prostorové překážky. Vynaložení této energie je obvykle pasivní a zvíře nevyko-ná spuštění mechanismu svým vlastním aktivním chováním. Nášlapný systém se aktivuje došlápnutím odchytávaného zvířete na cílovou plochu, která po vynaložení mírného tlaku uvolní padací dveře. Systém prostorové překážky je založen na posunutí zajišťovacího ko-líku vynaložením malého množství energie (obvykle konstruovanému jako překážka v po-hybu v místě předpokládaného vstupu zvěře). Obě tyto metody jsou vysoce neselektivní a aktivovat je může mnoho druhů zvířat. Z hlediska nízké selektivity tyto spouštěcí mecha-nismy nemohou být použity u pastí na černou zvěř. Druhým typem spouštěcího mechanismu jsou ty, na jejichž spuštění je potřeba větší množství energie aktivně vynaložené odchytávaným zvířetem. U odchytových zařízení na černou zvěř používáme pouze takové systémy, které mohou být spuštěny aktivním koná-ním zvířete. Touto akcí je u černé zvěře rytí, kdy tato zvěř je jako jediná schopná aktiv-ně nadzvedávat předměty těžší než 10 kg ležící pevně na zemi. Toho je využíváno právě u těchto systémů. Můžeme je rozdělit opět do dvou typů. První je kolík (ocelový plát, 40x5 cm, šířka 0,5 cm), který je umístěn na lanku, které drží padací dveře. Na svém konci je za-hnutý do pravého úhlu a u země je zaháknutý za očko pevně přidělané k zemi. Divočáci tak tento kolík musí aktivně vyšťouchnout, aby došlo k uvolnění padacích dveří. Druhý systém je založen na umístění prkna o rozměrech 120 cm x 15 cm (výška 2,5 cm) na konci lanka, které drží padací dveře. Prkno se umístí s úrovní zemského povrchu (případně pod-lahy) a zatíží se plochými kameny, nebo betonovými obrubníky o váze minimálně 10 kg (tzn. minimální hmotnost každého kusu). Pod prkno a kameny se nasype malé množství kukuřice (2-3 kg). Aby prasata získala vnadidlo, musí odstranit kameny, které slouží jako závaží otevřených padacích dveří. Po jejich uvolnění se uvolní také padací dveře. Tento typ spouštěcího mechanismu je z hlediska druhové selektivity nejúčinnější a při správném po-užívání ho dokáže spustit pouze černá zvěř.

9


4 POSTUP ODCHYTU DIVOKÝCH PRASAT

Samotný odchyt divokých prasat se skládá z následujících kroků:

1. Výběr místa k odchytuVýběr vhodného místa k lokalizaci odchytového zařízení by měl respektovat zásady výše uvedené. Odchytové zařízení umisťujeme v lokalitě s hustým krytem a pravidelným výsky-tem černé zvěře, mimo turistické trasy a místa pravidelně navštěvovaná lidmi.

2. PředvnaděníNa daném místě pravidelně vnadíme ještě před samotnou instalací odchytového zařízení. Jako vnadidlo používáme zrno kukuřice, případně oves. V žádném případě jako vnadidlo nepoužíváme rostlinné nebo živočišné odpady apod. Na místo vždy umisťujeme pouze to-lik vnadidla, kolik jsou divočáci schopni přijmout během jednoho dne. Pokud se vnadi-dlo začne kazit, odebereme ho z vnadiště a vyměníme za nové. Tato fáze trvá 1 až 2 týdny.

3. Umístění odchytového zařízeníPo fázi předvnadění umístíme na lokalitu odchytové zařízení. Zařízení umístíme co nejblí-že k hustě zapojenému porostu tak, aby vchod do odchytového zařízení směřoval směrem k předpokládanému místu, odkud místo navštěvují divočáci.

4. Vnadění v odchytovém zařízeníPo instalaci odchytového zařízení pokračujeme ve vnadění. Nejprve vnadíme uvnitř i vně odchytového zařízení. Doporučuje se vnadidlem tvořit linky směřující do odchytového za-řízení. Postupně tak lákáme černou zvěř dovnitř odchytového zařízení. Ve chvíli, kdy zvěř navštíví odchytové zařízení, krmíme již pouze uvnitř odchytového zařízení. Tato fáze trvá 5-7 dní, ovšem může být i delší, a to zejména v případě, že jsou divočáci nedůvěřiví a ne-chtějí navštívit vnitřek odchytového zařízení.

5. Aktivace odchytového zařízeníV okamžiku, kdy divočáci pravidelně navštěvují odchytová zařízení, přistoupíme k akti-vaci padacího mechanismu. Používáme pouze takový spouštěcí mechanismus, který může aktivovat pouze divoké prase (viz kapitola 3.4.). Při aktivaci spouštěcího mechanismu vna-díme malým množstvím vnadidla (1-2 kg) pod spouštěcím mechanismem a větším množ-stvím vnadidla (5-10 kg) po vnitřním obvodu celého odchytového zařízení.

10


6. Kontrola odchytového zařízeníPo aktivaci padacího mechanismu odchytového zařízení je nutná pravidelná kontrola sa-motného zařízení, a to v maximálním intervalu 24 hodin. Případně lze využít fotopast k zasílaní pravidelných snímků na mobilní telefon.

7. Odchycení černé zvěřeVe chvíli, kdy zjistíme, že došlo k odchytu černé zvěře, bezodkladně naložíme s odchyce-nou zvěří dle předem připravených scénářů. Buď ji okamžitě usmrtíme (podle pravidel zá-kona č. 449/2001 Sb., o myslivosti), nebo provedeme její transport z odchytového zaří-zení.

8. Opětovné nalíčeníPo odchytu černé zvěře pokračujeme nejprve opětovným vnaděním vně i uvnitř odchyto-vého zařízení (bod 4) a ve chvíli, kdy divočáci navštěvují zařízení, jej můžeme opět aktivo-vat. Pokud zařízení nenavštíví déle jak 14 – 21 dní, je vhodné jej přemístit.

5. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ

Metoda odchytu černé zvěře není sama o osobě inovativním řešením. Nicméně dosud chybělo jasné shrnutí a ověření dosud používaných postupů v praxi. Tato metodika je prv-ním uceleným postupem, který detailně popisuje efektivní metodu odchytu černé zvěře a konstrukce k tomu užívané.

6. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY

Metodika užívání odchytových zařízení nalezne široké uplatnění u vlastníků a uživatelů honebních pozemků, lesních a zemědělských hospodářů a především u uživatelů honiteb.

7. EKONOMICKÉ ASPEKTY

Ekonomická efektivita uvedených postupů závisí na místě využití a konkrétních vnějších podmínkách. Odchyt černé zvěře je založen především na místních znalostech, zkušenos-tech a ochotě personálu obsluhující odchytová zařízení. Z těchto důvodů nelze empiricky ekonomické aspekty vyčíslit. Jako nejefektivnější doporučujeme využít mobilní odchytové zařízení. To se skládá z ně-kolika dílů a jeho velikost se může uzpůsobit lokalitě, kde chytáme. Cenu tohoto zařízení můžeme rozdělit na základě ceny jednotlivých dílů.

11


MOBILNÍ ODCHYTOVÉ ZAŘÍZENÍ

Cena průběžného dílu bez padacích dveří:

Položka Cena Množství Cena celkem

Kari-síť (oka 50x50 mm, tloušťka 5 mm, rozměr 2*3 metry)

890 Kč/ks 1 ks 890 Kč

Jekl (50x30x3 mm) 115 Kč/m 13 metrů 1 495 Kč

Práce (cena vč. odvodů) 400 Kč/hod 5 hodin 2 000 Kč

Drobný zámečnický materiál

300 Kč

Celková cena 4 685 Kč

Cena dílu s padacími dveřmi:

Celková cena mobilního lapáku složeného z 5 ks průběžných dílů bez padacích dveří (4 685 Kč/kus) a 1 ks s padacím dveřmi (7 995 Kč/kus) je 31 420 Kč.

Náklady na pořízení odchytových zařízení jsou u sklopců 6-8 tis. Kč, u klecí 15-25 tis. Kč a u stabilních lapáků 25-35 tis. Kč.

Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Položka Cena Množství Cena celkem

Kari-síť (oka 50x50 mm, tloušťka 5 mm, rozměr 2*3 metry)

890 Kč/ks 1 ks 890 Kč

Jekl (50x30x3 mm) 115 Kč/m 27 metrů 3 105 Kč

Práce (cena vč. odvodů) 400 Kč/hod 8 hodin 3 200Kč

Drobný zámečnický materiál

1 800 Kč

Celková cena 7 995 Kč

12


8. SEZNAM PUBLIKACÍ

Seznam publikací, které předcházely této metodice:

Ježek M., Štípek K., Kušta T., Červený J., Vícha J. 2011. Reproductive and morphometric characteristics of wild boar (Sus scrofa) in the Czech Republic. - Journal of Forest Science 57 (6): 285-292.

Jarolímek J., Vaněk J., Ježek M., Masner J., Stočes M. 2014. The telemetric tracking of wild boar as a tool for field crops damage limitation. Plant, Soil and Environment. 60:418-425.

Ježek M. 2013. Co divočáci dělají celý den? Dílčí výsledky telemetrického sledování černé zvěře. Svět myslivosti 4(14):28-31.

Ježek M., Kušta T. 2012. Kdo vyhraje bitvo o města – černá nebo lidé?. Svět myslivosti 12 (13):12-13.

Ježek M., Kušta T. 2012. Může lov černé zvěře za její zvyšující se stavy?. Svět myslivos-ti 1(13):14-16.

Zároveň Katedra myslivosti a lesnické zoologie FLD ČZU v Praze uspořádala v letech 2014 a 2015 odborné semináře s názvem „Užívání odchytových zařízení na černou zvěř“. Na semináři vystoupili odborníci, kteří se odchytem zabývají několik let. Ze semináře byl pořízen videozáznam, který je dostupný na adrese: http://mediasite.czu.cz/Mediasite/Catalog/catalogs/odchytovazarizeni

13


9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Anderson, S. J., and C. P. Stone. 1993. Snaring to control feral hogs (Sus scrofa) in a re-mote Hawaiian rain forest. Biological Conservation 63:195–202.

Bolzoni, L., and G. De Leo. 2007. A cost analysis of alternative culling strategies for the eradication of classical swine fever in wildlife. Environment and Development Economics 12:653–671.

Caley, P. 1994. Factors affecting the success rate of traps for catching feral hogs in a tropi-cal habitat. Wildlife Research 21:287–292.

Choquenot, D., Kilgour, R. J., and Lukins, B. S. 1993. An evaluation of feral hog trap-ping. Wildlife Research 20:15–22.

Cowled, B. D., Lapidge, S. J. , Smith, M., and Staples, L. 2006. Attractiveness of a novel omnivore bait, HogOUT®, to feral pigs (Sus scrofa) and assessment of risks of bait uptake by nontarget species. Wildlife Research 33:651–660.

Hone, J. 2002. Feral hogs in Namadgi National Park, Australia: dynamics, impacts and management. Biological Conservation 105:231– 242.

Keuling, O., Stier, N., and Roth, M. 2008. How does hunting influence activity and spa-tial usage in wild boar Sus scrofa L.? European Journal of Wildlife Research 54:729–737.

Massei, G., and Cowan, D. 2014. Fertility control to mitigate human–wildlife conflicts: a review. Wildlife Research 41, 1–21.

Sweitzer, R. A., Gonzales, B. J. , Gardner, I. A., Vuren, D. V., Wauthman, J. D., and Boy-ce, W. M. 1997. A modified panel trap and immobilization technique for capturing mul-tiple feral hogs. Wildlife Society Bulletin 25:699–705.

14


Příloha 1: Nákres sklopce

700

2000

1200

15


700

1200

1200

16


Příloha 2: Nákres klece

17


Příloha 3: Nákres stacionárního lapáku

5000

5000

3000

4000

2500

18


600

3000

1200

19


Příloha 4: Nákres mobilního lapáku

20


21


22


Příloha 5: Nákres fixační klece

700

1200

1200

23


24


Date post:	23-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Documents