Histologie
- z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka
Zařazení histologie:* biologie
* morfologie* histologie
* cytologie* obecná histologie* speciální histologie * histotechnologie
Rozdělení histologie:- obecná - speciální
Příbuzné a související obory:
• buněčná biologie • histopatologie • histochemie • imunohistochemie• anatomie• morfologie
Využití:
• v medicíně při zkoumání patologických změn tkáně • pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek v buňkách a tkáních
Tkáň• soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci• buňky tvořící tkáň mohou stejného typu, nebo existují tkáně tvořené buňkami tvarově i funkčně rozdílnými
Typy tkání:• epitelová (krycí)• pojivová
* vazivo* kost* chrupavka
• svalová* hladká* příčně pruhovaná
epitel
kolagenovévazivo měkkýše
Postup při přípravě preparátu
• Odběr tkáně
• Fixační činidla
• Zalévání
• Krájení na mikrotomech
• Barvení
• Mikroskopy
Odběr tkáně
• Odběr tkání a buněk:– Ze živého organismu (BIOPSIE)– Z mrtvoly (NEKROPSIE)
– Je nutno provést fixaci, jinak se tkáň vlivem vlastních enzymů a působením bakterií rozloží (AUTOLÝZA)
– Blok tkáně pro fixaci ve světelné mikroskopii nemá být větší než 1cm3
Fixační činidla
• Fixace zastaví metabolické děje v buňce buď jejich zpomalením nebo denaturací enzymů.
• Fyzikální metody: » Teplo (mikrovlnná trouba)
» Zmražení (tekutý dusík – 170 oC)
• Chemické metody:» Imerzní (ponoření do fixační tekutiny)» Perfuzní (nástřik cév)
Fixační činidla - Chemická fixaceAldehydy Formaldehyd,
glutaraldehyd
Alkoholy Methanol, ethanol
Kyseliny Kyselina octová, trichloroctová, pikrová
Soli těžkých kovů Chlorid rtuťnatý, oxid osmičelý,dvojchroman draselný
Fixační činidla - Fixační tekutinyFormaldehyd 4%
Bouinova tekutina trinitrofenol, formol, kys.octová
Susa chlorid rtuťnatý, chlorid sodný, kys.octová, kys.trichloroctová, formol
Zenkerova tekutina chlorid rtuťnatý, dvojchroman draselný,síran sodný, kys. octová
Carnoy ethanol, chloroform, kys.octová
Methacarn Methanol, chloroform, kys.octová
Zalévání• Pro krájení je nutno tkáň zpevnit zalitím do zalévacích
médií (parafin, celloidin)• Protože tato media nejsou mísitelná s vodou, je nutno
vodu z tkání odstranit vzestupnou řadou alkoholů (odvodnění) a poté prosytit rozpouštědlem zalévacího media (xylen, toluen, aceton), který tkáň „projasní“
• Pro zhotovení dostatečně tenkých a kvalitních řezů pro studium je nutné tkáň zalít do média, které ji zpevní a vytvoří homogenní blok vhodný ke krájení
• Pro světelné mikroskopické studium bývají řezy tlusté 4 - 20 µm, pro elektronové mikroskopy zpravidla 100 nm a tenčí
Krájení na mikrotomech• Tkáň je třeba nakrájet na řezy o tloušťce
jedné vrstvy buněk, tedy m. Tkáň je pak průhledná a „dobře čitelná“
• Přístroje, které se k tomu užívají se jmenují mikrotomy.
• Nakrájené řezy se dávají na podložní sklo, kde se teplem natáhnou. K přilepení se používá bílek-glycerin
Barvení
• Umožňuje rozlišení jednotlivých součástí buněk a tkání.
• Barviva jsou rozpustná ve vodě, proto je třeba z řezu odstranit parafin.
• Po obarvení se řez montuje do pryskyřic. Tak vzniká trvalý preparát, který se prohlíží v mikroskopu.
Barvení
• Z řezů je třeba odstranit parafin a znovu je zavodnit, aby bylo možno tkáně barvit.
• Většina barviv je rozpustných ve vodě.
Trvalý preparát• Po obarvení se z tkáně znovu odstraní voda
• Trvalý preparát se připraví přilepením krycího skla pomocí kanadského balzámu (má stejný lom světla jako sklo) nebo umělých pryskyřic
Po zaschnutí vznikne TRVALÝ PREPARÁT
PostupParafínové řezy Kryostatové řezy
Fixace Zmražení při – 170 oC
Vypírání
Odvodnění řadou alkoholů
Prosycení rozpouštědlem
Zalití do parafínu
Krájení Krájení v kryostatu
Nalepení řezů na podložní sklo Nalepení řezů na podložní sklo
Odparafínování a zavodnění Někdy krátká fixace
Převedení do vody
Barvení, histochemická reakce Zejména histochemické reakce
Odvodnění a projasnění Někdy odvodnění a projasnění
Montovací medium zpravidla bezvodé
Bezvodé medium nebo glycerin -želatina
Barvení• Přehledná
• Hematoxylin eosin
• Massonovy trichromy
• Weigert van Gieson
• Heidenhainův železitý hematoxylin
• Selektivní• Weigert resorcin fuchsin
• Impregnace stříbrem
Rozlišovací schopnost
• Rozlišovací schopnost je nejmenší vzdálenost mezi dvěma body, při které je ještě dovedeme rozlišit jako dva samostatné objekty.
• Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu je 0,2 m.