Vysoká škola ekonomická v PrazeUniverzita třetího věku

Učební text pro předmět U055

Ing. Michaela Seghmanová

Microsoft OfficePowerPoint 2007

Praha 2009

3

Obsah

1. Úvod ............................................................................................................ 4 2. Práce s programem ...................................................................................... 5

2.1 Pracovní prostředí .............................................................................. 5 2.2 Ovládání programu ............................................................................ 6

2.2.1 Ovládací prvky na pásu karet ................................................. 6 2.2.2 Klávesové zkratky .................................................................. 7 2.2.3 Místní nabídka........................................................................ 7

2.3 Označování objektů pro úpravy ......................................................... 8 2.4 Práce se schránkou ............................................................................. 8 2.5 Nápověda ........................................................................................... 9

3. Práce se souborem ..................................................................................... 11 4. Snímek....................................................................................................... 14 5. Vkládání a formátování textů .................................................................... 16 6. Vzhled prezentace – barvy, motivy ........................................................... 19 7. Animace objektů, časování........................................................................ 22

7.1 Přechod snímku................................................................................ 22 7.2 Vlastní animace objektů ................................................................... 22

8. Grafické objekty – „Tvary“ ....................................................................... 26 9. Galerie médií ............................................................................................. 29 10. Klipart........................................................................................................ 31 11. Fotografie .................................................................................................. 32 12. SmartArt .................................................................................................... 34 13. Hypertextový odkaz................................................................................... 37 14. Zvuk........................................................................................................... 39 15. Film............................................................................................................ 41 16. Prezentování .............................................................................................. 42

Kapitola 1 4

1. Úvod Snad každý člověk, který vlastní e-mailovou schránku, je dnes a denně

zásoben množstvím zpráv s přílohami ve formátu PowerPoint, které jsou více či méně poutavé. O tom, zda nás prezentace zaujme či nikoli, rozhoduje především její obsah, ale také forma, jakou je dané téma prezentováno. Často je jedná pouze o statické posloupnosti obrázků, někdy je naopak prezentace až přehnaně vyšperkována různými animacemi, takže člověk pak ani nevnímá, o čem to vlastně je. Přitom program PowerPoint nabízí mnoho nástrojů pro tvorbu atraktivních, dynamických prezentací.

Tato skripta, která jsou vytvořena pro podporu kurzu U055, Vás naučí vytvářet poutavé prezentace, kterými pak potěšíte své příbuzné a známé. Jednotlivé funkce jsou vysvětleny na příkladu prezentace, která ve své výsledné podobě bude přehlídkou toho, co umíte.

Možností pro tvorbu prezentací je nepřeberné množství. Proto hned v úvodu skript je zařazena kapitola o Nápovědě, která může sloužit zvídavým studentům jako další studijní materiál. Bude-li to účelné, budete v textu odkazování přímo na konkrétní hesla Nápovědy. Výklad v této učebnici se zaměří na popis tvorby prezentace z praktického hlediska, nikoli na podrobný výčet všech funkcí, které program nabízí. Ty nástroje, na něž nám nezbude čas, jistě po absolvování kurzu zvládnete sami.

Dobrou zábavu!

Kapitola 2 5

2. Práce s programem Dříve, než začneme vytvářet vlastní prezentaci, popíšeme si prostředí

programu a základní principy práce a nástroje, které nám práci usnadní.

2.1 Pracovní prostředí Po spuštění programu PowerPoint se objeví pracovní prostor zobrazený

na následujícím obrázku.

OBR. 2-1: PRACOVNÍ PROSTOR PROGRAMU

Tlačítko Office skrývá základní příkazy pro práci se souborem. Na panelu nástrojů Rychlý přístup jsou nejčastěji používaná tlačítka,

jejich nabídku můžete upravit podle svých potřeb (viz dále). Informace o názvu souboru, s nímž pracujeme, najdeme v hlavním

pruhu, vpravo jsou tlačítka pro úpravu velikosti okna a pro jeho zavření. Pod hlavním pruhem je zobrazen pás karet. Každá karta obsahuje

tlačítka, která umožňují provádění vlastních příkazů. Související operace – tlačítka jsou uspořádána do skupin (na kartě DOMŮ, která je na obrázku aktivní, najdeme skupinu PPííssmmoo, v ní tlačítka pro úpravu písma, např. tlačítko Tučné, Kurzíva, Podtržení,…).

V určitých situacích se vedle standardních karet zobrazí kontextové karty, které jsou barevně odlišené (například Nástroje kreslení jsou zvýrazněné žlutě). Jindy standardní sadu karet dočasně nahradí aplikační karta (např. Náhled – viz obr. 3-5).

Vlastní pracovní prostor je tvořen třemi základními podokny, jejichž rozvržení na obrazovce můžeme upravit, například tažením myší za hranici

Rychlý přístup

Pás karet

Podokna

Kapitola 2 6

mezi nimi, ukazatel myši musí přitom mít tvar , resp. . V určitých situacích přibudou v pravé části další podokna s dialogy (GGaalleerriiee mmééddiiíí – viz kapitola 9).

2.2 Ovládání programu

2.2.1 Ovládací prvky na pásu karet Na úvod je dobré vědět, že všechny operace lze vrátit tlačítkem Zpět na

panelu Rychlý přístup. Základním ovládacím prvkem je pás karet. Příkazy volíme zpravidla

myší. Některá tlačítka provedou rovnou daný příkaz (tlačítko B - tučné písmo). Tlačítko pro

barvu písma má dvě části.

Levá část (barevně podtržené A) nám umožní rychlou volbu naposledy použité barvy písma (předvolená je červená). Pravá část (tlačítko se šipkou) skrývá nabídku dostupných základních barev. Pokud nám tato paleta nestačí, použijeme volbu Další barvy…, která je uvedena dole. Ta zobrazí dialogové okno BBaarrvvyy s kompletní nabídkou všech barev a odstínů

OBR. 2-2: TLAČÍTKO S NABÍDKOU

Některá tlačítka nabízejí řadu možností (např. nabídka tvarů ve skupině KKrreesslleenníí na kartě DOMŮ), pak mají podobu galerie. V pravé části ovládacího prvku jsou tři nenápadná tlačítka: horní dvě slouží pro listování galerií. Ukážeme-li myší na spodní, třetí tlačítko, zobrazí se bublinová nápověda Více…, ta vysvětluje, k čemu tlačítko slouží, po kliknutí myší se zobrazí podrobnější nabídka.

OBR. 2-3: OVLÁDACÍ PRVEK GALERIE

Běžné tlačítko

Tlačítko s nabídkou

Galerie

Kapitola 2 7

Na kartách jsou zobrazena pouze tlačítka pro běžné příkazy. Kompletní nabídka operací pro danou skupinu se zobrazí přes tlačítko v pravém dolním rohu skupiny. Zpravidla se zobrazí dialogové okno se stejným názvem, jako má příslušná skupina tlačítek.

Dialogové okno skupiny

OBR. 2-4: VYVOLÁNÍ DIALOGOVÉHO OKNA SKUPINY

2.2.2 Klávesové zkratky Méně častý způsob ovládání programu je práce s pásem karet

prostřednictvím levé klávesy Alt. Jen pro zajímavost si můžeme vyzkoušet například aplikaci formátu tučné písmo na vybraný text:

Kombinace s levým Alt

− přidržíme levou klávesu Alt (zobrazí se písmena u jednotlivých názvů karet) − stiskneme klávesu ů (toto písmeno se ukazuje u karty DOMŮ) − stiskneme klávesu 1 (tato číslice se nyní zobrazuje u tlačítka B pro tučné

písmo – viz následující obrázek)

OBR. 2-5: KARTA S NÁPOVĚDOU PRO KLÁVESOVÉ ZKRATKY

Nejčastější operace mají přiřazeny přímé klávesové zkratky, které se

realizují v kombinaci s libovolnou klávesou Ctrl (levou nebo pravou). Zobrazují se formou bublinové nápovědy. Ukážeme-li myší na tlačítko pro tučné písmo B, zobrazí se nápovědný text „Tučné (Ctrl+B)“. Kdykoli stiskneme tuto kombinaci kláves, změní se řez písma (buď se nastaví tučné písmo pro text, který napíšeme v místě, kde je připraven kurzor nebo se změní řez písma na části textu, která byla v danou chvíli označena).

Kombinace s Ctrl

2.2.3 Místní nabídka Místní (kontextová) nabídka se zobrazí, klikneme-li myší do určitého

místa na obrazovce (odtud označení „místní“). Zobrazí se přehled akcí, které můžeme v tuto chvíli v daném místě provádět. Obr. 2-6 ukazuje tři místní nabídky.

Klikneme-li pravým tlačítkem do stavového řádku, můžeme prostřednictvím zaškrtávacích políček měnit nastavení pro tento řádek. Většinou je změna daného nastavení viditelná okamžitě (změna nastavení

Kapitola 2 8

Kontrola pravopisu však nebude viditelná, pokud není v prezentaci vložen žádný text). Práci s nabídkou ukončíme kliknutím myší kamkoli mimo ni.

OBR. 2-6: UKÁZKY MÍSTNÍCH NABÍDEK

Místní nabídku podokna snímku vyvoláme kliknutím pravým tlačítkem

myši kamkoli do podokna, avšak mimo rámečky, neboť tak bychom zobrazili místní nabídku rámečku. První dvě nabídky jsou jakoby zhasnuté, nejde je zvolit, neboť v danou chvíli nejsou proveditelné. Změna parametru Pravítko je viditelná okamžitě, volby Rozložení, Formát pozadí zobrazí další nabídky. Existuje-li pro danou operaci tlačítko v pásu karet, zobrazuje se jeho obrázek v levém okraji nabídky (tlačítko Rozložení je na kartě DOMŮ, Formát pozadí… na kartě NÁVRH).

Místní nabídka pásu karet nabízí například umístění konkrétního tlačítka (na něž jsme klikli pravým tlačítkem) na panel Rychlý přístup, dále uspořádání ovládacích prvků. Minimalizace pásu karet má smysl, pokud potřebujeme ušetřit místo na obrazovce, karta se pak zobrazí kliknutím na její název.

V místní nabídce však ne vždy najdeme požadovanou operaci, proto základní cestou k jednotlivým příkazům zůstává pás karet.

2.3 Označování objektů pro úpravy Někdy je potřeba provést s několika snímky nebo objekty zároveň

určitou operaci, tehdy je musíme společně označit: − nesouvislý výběr provedeme klikáním myší (na náhledy snímků nebo na

objekty) za současného držení klávesy Ctrl (někdy takto funguje i klávesa Shift),

− souvislý výběr označíme kliknutím na počátek výběru, následně kliknutím na konec výběru za současného držení klávesy Shift (označujeme vlastně stylem „od – Shift+do“),

− grafické objekty lze označit tažením myší kolem objektů, označí se však jen ty, které jsou celé ve vyznačené oblasti (podobně se dají označit i soubory ve složkách, ikony na ploše apod.).

2.4 Práce se schránkou Schránka je nástroj dostupný všem aplikacím a slouží k přenášení

objektů v rámci dokumentu, mezi dokumenty, dokonce mezi různými aplikacemi (z PowerPointu do Wordu apod.). Objekt umístěný do schránky můžeme vkládat opakovaně na různá místa.

Kapitola 2 9

Obecný postup je takový: 1. označíme objekt, s nímž chceme pracovat, 2. zkopírujeme nebo přesuneme jej do schránky (kopírováním ponecháme

objekt i na původním místě, přesunutím se objeví jen na novém místě), 3. umístíme kurzor na cílovou pozici, 4. vložíme objekt ze schránky.

Schránku můžeme obsluhovat různým způsobem: − klávesovými zkratkami vyjmout Ctrl+X, kopírovat Ctrl+C, vložit Ctrl+V, − přes místní nabídku, − pomocí tlačítek ve skupině Schránkaa na kartě DOMŮ Schránk

Všechny postupy jsou rovnocenné a lze je libovolně kombinovat (můžeme například zkopírovat objekt do schránky klávesovou zkratkou, následně jej vložit přes místní nabídku apod.).

2.5 Nápověda Nápovědu spustíme tlačítkem s otazníkem v pravém horním rohu okna. V levé části okna nápovědy je obsah, můžeme ho zobrazit nebo skrýt

tlačítkem se symbolem knihy (viz obrázek dole – je-li obsah zobrazen, kniha je otevřená, v opačném případě je kniha zavřená). Na začátku se jeví zobrazení obsahu jako zbytečné, neboť v pravé části vidíme v tuto chvíli také obsah, jen v jiném pořadí. Ale po zvolení určitého hesla (na obrázku obr. 2-7 je zvoleno heslo Vytvoření základní prezentace…) se vpravo zobrazuje příslušný výklad, zatímco vlevo zůstal zobrazen obsah.

OBR. 2-7: OKNO NÁPOVĚDY

Zvolte heslo „Vytvoření základní prezentace…“ a klikněte na dílčí

heslo „Seznámení s pracovním prostorem…“, V pravé části okna najdete mimo jiné popis funkcí tlačítek na panelu Rychlý přístup a níže odkaz na návod, jak si tento panel upravit podle svých potřeb (teprve až během práce zjistíte, která

Princip práce se schránkou

Obsluha schránky

Obsah nápovědy

Kapitola 2 10

tlačítka byste na tomto panelu potřebovali, můžete tedy tuto úpravu zatím odložit).

Někdy je poměrně složité a zdlouhavé listovat obsahem nápovědy a hledat nějaké konkrétní rady. Velmi častým způsobem vyhledávání je použití klasického vyhledávacího políčka, které je umístěno nad obsahem. Po zadání hesla stiskněte klávesu Enter nebo myší klikněte na tlačítko Hledat vedle zadaného výrazu a po chvíli se v pravé části okna zobrazí různá související hesla. Většinou mezi nimi najdete požadované informace. Pokud ne, zkuste formulovat svůj požadavek jinak. (Pokud Vás zaujala například možnost ovládat program pomocí klávesnice, zadejte heslo „klávesová zkratka“.)

V nápovědě máme k dispozici kromě textů také řadu animovaných návodů a ukázek1, zkuste tedy zadat vyhledání výrazu „ukázka“. V zobrazeném seznamu témat zvolte (pravděpodobně třetí odkaz) „Přehled ukázek“. Otevře se okno internetového prohlížeče, zde v levém menu zvolte v sekci „Školicí materiály k verzi 2007“ odkaz „Katalog školení 2007“, na další stránce zvolte „PowerPoint 2007“ a pak si můžete prohlédnout nabídku školení (přesněji řečeno on-line prezentací) k tomuto produktu. Jejich využití závisí jen na Vaší chuti a technických možnostech Vašeho počítače.

1 Ukázky jsou na webových stránkách společnosti Microsoft, musíte být připojení k Internetu.

Vyhledání konkrétního pojmu

Animované ukázky

Kapitola 3 11

3. Práce se souborem Dokument vytvořený programem PowerPoint nazýváme prezentace.

Uložením dokumentu vznikne soubor. Operace se souborem provádíme prostřednictvím nabídky skryté pod tlačítkem Office.

Nejrychlejší cesta k uložení souboru vede přes tlačítko ve tvaru diskety na panelu Rychlého spuštění. Při prvním uložení dané prezentace se otevře okno UUlloožžiitt jjaakkoo (viz obr. 3-1), kde zadáme název souboru a zvolíme požadované umístění. V obrázku dole se soubor ukládá do složky PowerPoint pod názvem PP_hodina1.pptx (vytvořte si také složku PowerPoint a uložte prezentaci pod uvedeným názvem).

OBR. 3-1: DIALOGOVÉ OKNO ULOŽIT JAKO

Standardně se soubor ukládá ve formátu Prezentace aplikace

PowerPoint (viz políčko Typ souboru). Pokud máte v systému Windows nastavené zobrazování přípon názvů souborů, vidíme příponu *.pptx).

Další práce se soubory se realizuje prostřednictvím tlačítka Office. Pro účely kurzu využijeme pouze některé volby. V pravé části dialogu tlačítka Office se ukazuje seznam naposledy zpracovávaných dokumentů, který někdy vystřídají dílčí volby k jednotlivým tlačítkům. Pokud budeme vybírat z pravé části, pak rovnou na požadovaný odkaz najedeme myší.

OBR. 3-2: DIALOG TLAČÍTKA OFFICE

Soubor

Prvotní uložení souboru

Typ souboru

Tlačítko Office

Kapitola 3 12

Volba NOVÝ otevře novou prezentaci, přičemž původní prezentace zůstane otevřená také (uvidíme zástupce obou prezentací na hlavní liště dole na obrazovce). Po volbě se objeví ještě dialogové okno NNoovváá pprreezzeennttaaccee, kde si můžeme vybrat šablonu (tj. předlohu, která obsahuje kombinace předloh a rozložení snímků a motivu – viz dále) nebo vytvořit prázdnou prezentaci.

OBR. 3-3: DIALOGOVÉ OKNO NOVÁ PREZENTACE

Volbou OTEVŘÍT otevřeme prezentaci, kterou jsme někdy dříve uložili.

Otevře se dialogové okno OOtteevvřříítt, které je uspořádáno stejně jako okno Uložit jako (viz obr. 3-1 - pole pro výběr složky je zde nazváno Oblast hledání) Prezentace uložené nedávno, můžeme otevřít také přímo kliknutím na název hledané prezentace v pravé části dialogu tlačítka Office (viz obr. 3-2).

ULOŽIT – tato volba funguje stejně jako tlačítko s obrázkem diskety, o němž byla řeč v úvodu této kapitoly. Pracujeme-li se souborem, který již byl uložen, nezobrazí se již žádné dialogové okno, ale soubor se automaticky uloží tamtéž pod stejným názvem, neboli uloží se aktuální stav dané prezentace.

Příkaz ULOŽIT JAKO naopak otevře v každém případě okno UUlloožžiitt jjaakkoo (viz obr. 3-1), bez ohledu na to, jestli dokument byl dříve uložen či nikoli. Můžeme zadat jiné umístění, typ souboru nebo název, ale vznikne tím další soubor. Původní zůstane zachován, bez nejnovějších změn.

TISK – umožní výstup z prezentace na papír. Po volbě z nabídky se otevře dialogové okno TTiisskk (viz obr. 3-4). Prvotní důvod, proč prezentace vytváříme, je sice prezentování v elektronické podobě, ale tištěné výstupy jsou vhodným doplňkem. Nabízí se tisk − snímků (každý snímek samostatně na jednu stránku – lze vytisknout na fólie a

využít pro klasické zpětné projektory), − podkladů (1 – 9 snímků na stránce; takto vytištěné podklady můžeme rozdat

posluchačům a oni si mohou psát k obrázkům snímků vlastní poznámky), − poznámek (jedná se o texty napsané do podokna poznámek, slouží

předvádějícímu jako vodítko při výkladu podpořeného promítáním), − osnovy (tisknou se texty ze zástupných symbolů pro názvy).

Před tiskem je praktické zkontrolovat připravené výstupy v náhledu, který vyvoláme tlačítkem Náhled v dolním levém rohu okna TTiisskk nebo volbou v pravé části dialogu Office v okamžiku, kdy myš ukazuje na možnost TISK.

Nový

Otevřít

Uložit

Uložit jako

Tisk

Náhled

Kapitola 3 13

OBR. 3-4: OKNO TISK

Možnosti tiskových výstupů nabízí pole VVyyttiisskknnoouutt v dialogovém okně

TTiisskk a na kartě NÁHLED (vyznačené na příslušných obrázcích).

OBR. 3-5: KARTA NÁHLED

Volba ZAVŘÍT zavře aktivní prezentaci. Tuto možnost využijeme

v případě, že máme otevřeno více prezentací. Před zavřením programu není nutné ukládat. Končíme-li práci a přitom poslední verze souboru není uložena, v následném dialogu zvolíme, zda se mají poslední provedené změny uložit nebo ne.

OBR. 3-6: DOTAZ NA ULOŽENÍ ZMĚN

Zavřít

Kapitola 4 14

4. Snímek Základním prvkem prezentace PowerPoint - je snímek. Lze vytvořit

prezentaci o jednom snímku, například blahopřání k narozeninám, klasická prezentace je tvořena posloupností několika snímků.

Po spuštění programu se otevře nová prezentace, která vždy obsahuje jen jeden snímek, ten se v levém podokně jeví jako prázdný, v podokně snímku však vidíme dva obdélníky s nápovědnými texty, tzv. zástupné symboly. Ty nám usnadní vyplňování snímku.

Úvodní snímek by měl obsahovat základní informace – název, autora, případně kdy byla prezentace vytvořena apod. Do horního zástupného symbolu naší prezentace s textem Klepnutím vložte nadpis napište text „U055 PowerPoint“, do spodního s nápovědou Zde zadejte podnadpis, napište své „Jméno Příjmení“.

Na dalším snímku zpravidla následuje stručný obsah prezentace. Vložíme tedy nový snímek. K tomu využijeme skupinu příkazů SSnníímmkkyy na kartě DOMŮ. Velké tlačítko pro vložení nového snímku má dvě části (tlačítko vidíte v levé části obr. 4-1). Horní část s obrázkem vloží automaticky nový snímek ve stejném rozložení jako snímek aktuální (ten, se kterým právě pracujeme je aktuální, je navíc žlutě zvýrazněný v levém podokně). Výjimkou je vložení snímku ze snímku úvodního, po něm se vždy vloží nový snímek v rozložení Nadpis a obsah (úvodní snímek je v prezentaci jedinečný). Tuto možnost můžeme využít nyní, odpovídá to naší situaci.

Druhou možností pro vložení snímku je stisknutí dolní části onoho velkého tlačítka Nový snímek. Následuje nabídka dostupných rozložení snímku (viz obr. 4-1), vybereme opět Nadpis a obsah.

OBR. 4-1: VLOŽENÍ NOVÉHO SNÍMKU

Třetí možností je vložení snímku přes místní nabídku ke snímku

(klikneme pravým tlačítkem myši na symbol snímku v levém podokně), nový

Snímek

Zástupné symboly

Vložení nového snímku, volba rozložení

Kapitola 4 15

snímek bude mít opět stejné rozložení jako ten, na němž jsme vyvolali místní nabídku, a bude řazen za ním. Vložíme nový snímek i tímto způsobem.

Je možné změnit rozložení existujícího snímku, ale jsou-li zástupné symboly vyplněné nějakým obsahem, může se stát nepřehledným. Na posledním snímku změníme rozložení prostřednictvím tlačítka Rozložení ve skupině SSnníímmkk

aše prezentace bude rozsáhlejší a v levém podokně nebude

pořadí snímků skutečně změní, bude vhodné vyplnit

é k organizaci snímků, můžeme zde snadno měnit

ba vložili

yy na kartě DOMŮ, a to na Porovnání. Naše prezentace má v tuto chvíli úvodní snímek a dále tři snímky v rozložení Nadpis a obsah

Mezi snímky se pohybujeme nejčastěji pomocí myši, a to tak, že klikáme myší na jednotlivé snímky v levém podokně, označený snímek se nám zobrazí v podokně snímku a je připraven k editaci2.

Dalším nástrojem je navigační lišta (viz zde vpravo), kterou vidíme v programu vpravo od podokna snímku. Mezi snímky se pak pohybujeme jednak tažením myší za posuvník (světlý objekt uprostřed lišty), jednak klikáním na tlačítka se šipkami na horním a dolním okraji navigační lišty.

Pokud nme vidět všechny snímky, zobrazí se navigační lišta také mezi

levým a pravým podoknem. Abychom viděli, že se alespoň částečně naše snímky, které jsou zatím prázdné. Vyplnění

snímků vždy realizujeme v podokně snímku. Vyplňte zatím pouze zástupné symboly pro nadpisy (více v kapitole 5). − nadpis na 2. snímku: Témata kurzu − nadpis na 3. snímku: Obsah snímku − nadpis na 4. snímku: Animace

Levé podokno slouží takjejich pořadí, a to tažením myší za náhledy (chcete-li si vyzkoušet

prohazování snímků, na závěr je srovnejte do původního pořadí – viz výše). Snadno v levém podokně můžeme odstranit snímek, který jsme třeomylem, označíme jej v levém podokně a stiskneme klávesu Delete

nebo tlačítko Odstranit ve skupině SSnníímmkknové snímky, ale

máme

yy na kartě DOMŮ. Při tvorbě prezentace nemusíme vždy jen vytvářet možnost využít i to, co bylo vytvořeno dříve (pokud chceme, aby další

snímek byl podobný již existujícímu snímku), a to jak ve stávající prezentaci, tak v úplně jiné prezentaci. K tomu využijeme volby, které vidíme v pravé dolní části obr. 4-1. Kopírování snímku uvnitř prezentace provedeme volbou Duplikovat snímky3 Volba Snímky z osnovy umožňuje převést text ve formě osnovy např. z programu Word na snímky v naší prezentaci. Znovu použít snímky je volba pro převzetí snímků z jiné prezentace (otevře se samostatné podokno v pravé části programu).

2 Další možností je využití kurzorových kláves. Tato možnost však nefunguje během úprav snímku, kdy

je kurzor uvnitř zástupného symbolu, tehdy slouží kurzorové klávesy pouze pro pohyb uvnitř tohoto objektu. Přechod ze snímku na snímek nám umožní i rolovací kolečko myši.

3 Téhož docílíme využitím schránky (Ctrl+C, následně Ctrl+V) v levém podokně.

Pohyb mezi snímky (navigace)

Editace

Prohazování

Odstranění

Duplikování

snímku

snímků

snímku

snímku

Kapitola 5 16

5. Vkládání a formátování textů Při tvorbě prezentace bychom měli respektovat následující doporučení:

− píšeme spíše hesla než celé věty, − snímek by neměl být přeplněn textem ani obrázky, − obsah by měl rovnoměrně zaplnit snímek.

Do části obsah na druhém snímku napíšeme následující body (v zástupném symbolu jsou předdefinovány odrážky ve tvaru kolečka; za jednotlivými body, kromě posledního, stiskneme klávesu Enter, odrážka na dalším řádku se nastaví automaticky):

OBR. 5-1: SNÍMEK S OBSAHEM

Odrážkové seznamy mohou být i víceúrovňové, to znamená, že

jednotlivé body ze seznamu se dále člení. Snímek 3 vyplníme podle obr. 5-2: − vyplníme celý obsah jako na předchozím snímku – vše s odrážkami ve tvaru

koleček (odrážky první úrovně), − označíme do bloku body obrázky, fotografie a SmartArt (tažením myší je

zvýrazníme), pak je můžeme společně upravovat, − změníme úroveň seznamu tlačítkem Zvýšit úroveň seznamu ve

skupině Odstavecc karty DOMŮ. Odstave− totéž provedeme s body „zvuk“ a „film“.

OBR. 5-2: SNÍMEK S VÍCEÚROVŇOVÝM SEZNAMEM

Editace více-úrovňového seznamu

Kapitola 5 17

Na dalším snímku (v rozložení Porovnání) jsou kromě nadpisu čtyři zástupné symboly, každý z nich vyplníme zvlášť. Tlačítko Zvýšit úroveň seznamu můžeme stisknout při editaci bodu „počátek“ nebo jako u minulého snímku odsadíme dílčí body až dodatečně.

OBR. 5-3: SNÍMEK V ROZLOŽENÍ „POROVNÁNÍ“

Napsané texty můžeme dodatečně upravovat, a to jak jejich obsah

(odstraňovat a dopisovat slova, výrazy), tak formát (vzhled – velikost a barvu písma, odrážky, zarovnání, …). V každém případě je velmi důležité správně označit část textu, kterou chceme měnit.

Kliknutím myší do textu umístíme kurzor mezi znaky do slova, v textu pak vidíme blikající svislou čárku = kurzor (zástupný symbol je pak vymezen přerušovanou čarou jako na obr. 5-3), tím je označené jedno slovo.

Část textu můžeme označit do bloku, a to buď přetažením myší přes text, anebo poklepáním do textu - dvojité kliknutí na slovo označí celé slovo, trojité kliknutí označí větu nebo jeden bod seznamu),

Můžeme také označit celý zástupný symbol, a to kliknutím na hranici symbolu (ten je pak vymezen souvislou čarou jako na obr. 5-2). Lze označit více textových polí a formátovat je společně (viz str. 8).

Text odstraňujeme pomocí klávesy Delete nebo Backspace. − je-li kurzor v textu, budeme mazat jednotlivé znaky (před Backspace smaže

znak před kurzorem, Delete smaže znak za kurzorem), − je-li označena část textu, obě klávesy fungují stejně – odstraní označený text, − je-li označen zástupný symbol, každá z kláves odstraní celý zástupný symbol.

Pro připsání textu do existujícího zástupného symbolu umístíme kurzor na požadované místo a doplníme text obdobně jako při prvotní editaci.

Začneme-li psát text ve chvíli, kdy je část textu označena, nově napsaný text nahradí ten označený.

Je možné také doplnit nový textový objekt prostřednictvím tlačítka Textové pole ve skupině TTeexxtt na kartě VLOŽENÍ. Ukážeme si postup na příkladu doplnění textového pole podle vzoru na . Zvolený postup ilustruje různé možnosti pro práci s textovým polem.

obr. 5-4

Specifika označování textu

Odstranění textu

Doplnění textu

Kapitola 5 18

Vložíme textové pole: − stiskneme tlačítko Textové pole na kartě

VLOŽENÍ, − umístíme kurzor mimo zástupné

symboly (na označenou pozici se vloží textové pole, výslednou pozici textového pole upravíme později),

−− napíšeme text DŮLEŽITÉ4, Upravíme formát textu: −− ve skupině Písmo na kartě DOMŮ

změníme klasické vlastnosti textu: Písmo na kartě

•• Písmo Mistral (věnujte pozornost výběru písma, některé efektní sady nepodporují české znaky s diakritikou, např. velké kroužkované Ů se zobrazuje ve tvaru Times New Roman – DŮLEŽITÉ, DŮLEŽITÉ, DŮLEŽITÉ, …),

•• Velikost písma 72, •• Proložení znaků Další možnosti… Rozšířené – 20 bodů,

−− ve skupině Odstavec na kartě DOMŮ zvolíme : ve skupině Odstavec :•• Zarovnat na střed;; •• Směr textu vyberte podle ukázky,

Upravíme velikost a pozici zástupného symbolu podle vzoru. Využijeme − tažení myší za značky na hranici symbolu (např. viz obr. 5-3): • tažením za úchyt ve tvaru světlého čtverečku uprostřed stran objektu

měníme výšku nebo šířku objektu, • tažením za úchyty ve tvaru světlého kolečka v rozích objektu měníme

velikost v obou směrech zároveň; při současném držení klávesy Ctrl se zachovají původní proporce objektu (tj. poměr výška : šířka),

• tažením za zelený kulatý úchyt můžeme objektem volně otáčet, • tažením za hranici objektu mezi značkami (ukazatel myši změní tvar na kříž

tvořený šipkami) můžeme zástupný symbol přesunout. − nebo kontextové nástroje k textovému poli (viz obr. 5-5).

OBR. 5-5: KARTA FORMÁT – USPOŘÁDAT A VELIKOST

− 4 Pokud jste klikli myší mimo vložené pole dříve, než jste napsali nějaký znak, textové pole zmizí a je

třeba jej vložit znovu

Vložení textového pole

Formát textu

Velikost a pozice

OBR. 5-4: TEXTOVÉ POLE

Kapitola 6 19

6. Vzhled prezentace – barvy, motivy V předchozí kapitole je popsáno formátování zástupného symbolu.

Úpravy jsou určitě namístě, protože původní barevnost (nebo spíše nebarevnost) nebyla efektní. V rozsáhlejších dokumentech je vhodné dodržet jednotnost vzhledu, například všechny nadpisy zvýrazňovat stejnou barvou. Je možné postupně upravovat jeden nadpis za druhým, ale bylo by to velice zdlouhavé, navíc bychom, možná, někde zvolili trochu odlišný odstín. Máme k dispozici pohodlnější řešení, a to jsou motivy a předlohy snímků.

Motivem5 se rozumí celá sada formátování, kdy je barevně sladěno formátování textu a grafiky na všech typech snímků. Nabídku najdeme např. na kartě NÁVRH, kde dominuje právě skupina MMoottiivv. Přejížděním myší nad jednotlivými symboly motivů uvidíme, jak by tento motiv změnil aktuální snímek. Teprve po kliknutí myší na příslušný motiv dojde k jeho aplikaci na celou prezentaci. Další práce s motivem bude ilustrována na motivu Jmění.

Tlačítky v pravé části skupiny MMoottiivvyy na kartě NÁVRH můžeme měnit Barvy, Písma a Efekty přiřazené danému motivu. Například zvolením hesla VYTVOŘIT NOVÉ BARVY MOTIVU na konci nabídky barev se zobrazí jejich přehled a máme možnost je změnit (viz obr. 6-1).

OBR. 6-1: BARVY MOTIVU

S nabídkou této kombinace barev se setkáme v nabídkách barev pro

úpravy veškerých objektů v prezentaci. Nedoporučuje se při změně barvy volit barvy, které nejsou přiřazeny danému motivu, neboť tím porušíme základní princip jednotného formátování. Nevýhodu přímého formátování si budeme demonstrovat na úpravě textového pole DŮLEŽITÉ na třetím snímku.

Označíme textové pole a ve skupině KKrreesslleenn

íí na kartě DOMŮ nebo na kontextové kartě FORMÁT (viz obr. 6-2) zvolíme efekty tvaru a textové efekty: • Výplň tvaru Červená, Zvýraznění 2, velmi světlá 40 %, • Efekty tvarů Měkké okraje – 10 bodů • Textové efekty např. libovolný Stín

5 Podrobné informace najdete v Nápovědě po zadání hesla motiv do vyhledávacího políčka.

Motiv

Barvy motivu

Kapitola 6 20

OBR. 6-2: KARTA FORMÁT - EFEKTY TVARŮ A TEXTOVÉ EFEKTY

Při volbě barvy výplně jsme zvolili jednu z barev motivu. Když nyní

přejdeme do karty NÁVRH a budeme přejíždět myší nad jednotlivými symboly motivů, upravené textové pole bude měnit svou barvu.

Zvolíme-li pro výplň textového pole některou standardní barvu (např. zelenou) a vyzkoušíme různé motivy, vidíme, že se barva výplně nemění.

Obr. 6-3 ukazuje úvodní snímek v motivu Jmění a Arkýř. Je patrné, že motiv ovlivňuje nejen barevnou škálu, ale v někdy i rozmístění prvků.

OBR. 6-3: MOTIVY

Na prezentaci můžeme nahlížet různě, kompletní nabídku najdeme na

kartě ZOBRAZENÍ (viz obr. 6-4 pravou část karty – skupiny OOkknnoo a MMaakkrraa nebudeme využívat)

OBR. 6-4: KARTA ZOBRAZENÍ

− Normální zobrazení je to, v němž jsme dosud pracovali – se třemi podokny, − Řazení snímků umožní celkový pohled na prezentaci,

Standardní barvy

Zobrazení prezentace

Kapitola 6 21

− zobrazení Poznámky odpovídá stejnojmenné možnosti pro tisk (viz str. 12) − zobrazení Prezentace přepne do celoobrazovkového režimu, kdy se promítají

postupně jednotlivé snímky (na další snímek přejdeme nyní kliknutím myší nebo klávesou Enter)

V každém zobrazení můžeme upravit měřítko, k tomu slouží Lupa. Tlačítka pro rychlé přepínání zobrazení najdeme také v pravé části

stavového řádku (viz obr. 6-5 vpravo dole), zpravidla je zde k dispozici i lupa (lze ovlivnit přes místní nabídku stavového řádku).

Další zobrazení nám dávají možnost upravit jednotně vzhled vyjmenovaných předloh, podrobně popsána bude jen úprava předloh snímků.

Tlačítkem Předloha snímků ve skupině ZZoobbrraazzeenníí pprreezzeennttaaccíí přejdeme do zobrazení předloh6. Zdá, že zmizel obsah snímku (obr. 6-5), ale není to tak, pro práci s předlohami není důležitý obsah, pouze vzhled snímků a jejich prvků (k obsahu snímků se vrátíme přepnutím do Normálního zobrazení).

OBR. 6-5: ZOBRAZENÍ PŘEDLOHA SNÍMKU

Máme k dispozici kartu PŘEDLOHA SNÍMKŮ, jež nabízí základní úpravy

vzhledu, a to jak rozmístění prvků, tak úpravy barev motivu. První předloha zobrazená v levém podokně je o něco větší - je to

základní předloha, z níž jsou odvozeny všechny ostatní. Další reprezentují dostupná rozložení. Bublinová nápověda informuje o použití v prezentaci.

Zástupné symboly pro nadpisy nám umožní změnit vzhled nadpisů, a to buď na všech snímcích (první náhled) nebo jen pro jednotlivá rozložení. Podobně můžeme upravit například vzhled odrážek ve víceúrovňových seznamech, a to pro všechny snímky prostřednictvím první předlohy nebo zvlášť pro rozložení Nadpis a obsah (snímky 2-3) a Porovnání (snímek 4). Pro konkrétní úpravy využíváme místní nabídky nebo kontextové karty.

6 Podrobný popis práce s předlohami najdete v Nápovědě.

Předloha snímků

Kapitola 7 22

7. Animace objektů, časování Pouhé střídání statických snímků by nebylo příliš atraktivní, proto

existují možnosti pro „rozhýbání“ prezentace. Jednak je možné změnit způsob střídání snímků, jednak lze animovat jednotlivé objekty na snímcích. Všechny možnosti zprostředkuje karta ANIMACE (viz obr. 7-1)

OBR. 7-1: KARTA ANIMACE

7.1 Přechod snímku Pro střídání snímků je přednastavena animace Bez přechodu, nabídka

dalších možnosti je uspořádána formou galerie uprostřed karty ANIMACE. Přejížděným myší nad jednotlivými symboly vidíme jejich název a na aktuálním snímku se ukazuje vlastní efekt. Kliknutím myší aplikujeme zvolený přechod na aktuální snímek.

Napravo od galerie je několik doplňujících tlačítek. Chceme-li nastavit stejný přechod pro všechny snímky v prezentaci, stiskneme tlačítko Použít u všech, efekt můžeme doplnit o Zvuk přechodu a můžeme nastavit Rychlost přechodu.

Zcela vpravo zvolíme aktivační událost, během tvorby prezentace zachováme parametr PŘI KLEPNUTÍ MYŠÍ, teprve při finální přípravě k předvedení je vhodné načasovat přechod AUTOMATICKY ZA … (určitý čas).

Přechod snímku je možné nastavit pro několik vybraných snímků, ty se musí předem označit (viz str. 8).

7.2 Vlastní animace objektů

OBR. 7-2: PŘIDÁNÍ VLASTNÍ ANIMACE

Kapitola 7 23

Výklad animace bude demonstrován na snímku č. 3 (viz obr. 7-2). Označíme požadovaný objekt, (ten pak bude vymezen přerušovaným rámečkem s úchyty) a stiskneme tlačítko Vlastní animace v levé části karty ANIMACE. Napravo se otevře stejnojmenné podokno pro nastavení animací. Velikost podokna lze měnit tažením myší za hranici mezi podokny. Seznam animací se zobrazuje vždy pro aktuální snímek.

Přidání animace

Tlačítkem Přidat efekt zvolíme požadovanou akci, na obrázku se volí efekt Počátek – Přílet pro textové pole s víceúrovňovým seznamem.

Po aplikaci efektu se v pravém podokně zobrazí stručný popis animace a nad ním jsou políčka pro nastavení základních vlastností (výčet vlastností může být různý podle povahy dané animace).

Strukturovaný text lze animovat najednou jako celek nebo po jednotlivých úrovních. Prostřednictvím tlačítka Klepnutím rozbalte obsah ve tvaru dvojité šipky (v levé části obr. 7-3) získáme možnost animovat seznam podrobněji (změna je v pravé části téhož obrázku). Před texty, které odpovídají hlavní úrovni seznamu, jsou symboly počítačové myši a číslice 1 až 3, což naznačuje, že po kliknutí myší proběhnou příslušné animace. Odpovídající číslice jsou zobrazeny také u textů na snímku.

Animace textu

OBR. 7-3: ANIMACE VÍCEÚROVŇOVÉHO SEZNAMU

Tlačítko na konci řádku animace nabízí další upřesnění. Můžeme

upravovat více animací současně. Volbou Možnosti efektu se otevře dialogové okno s kartami Efekt, Časování a Animace textu (poslední karta není přístupná vždy nebo může být nazvána jinak podle typu animovaného objektu, rovněž jednotlivé parametry v tomto dialogu mohou být různé). Parametr Spustit nabízí: Při klepnutí, Po předchozím (využívá se pro posloupnosti animací objektů) a S předchozím (využívá se při souběhu zvuku a animací objektů – viz kapitola Zvuk). Obr. 7-4 ukazuje následující vzorová nastavení:

Časování

Kapitola 7 24

− Směr příletu – zprava − načasování Spustit Po předchozím, Zpoždění 1 sekunda (zde jde o zpoždění

začátku animace celého zástupného symbolu) − Seskupit text Podle 2. úrovně odstavců (budou samostatně animována

jednotlivá hesla), Automaticky po 1,5 s (zde se nastavuje interval, v jakém se budou objevovat jednotlivé body v rámci zástupného symbolu).

OBR. 7-4: MOŽNOSTI EFEKTU

Po načasování se v řádcích animací objeví symboly hodin namísto

symbolů myši (viz obr. 7-5), což naznačuje, že animace jsou načasované. Na obrázku je rovněž vidět grafické znázornění posloupnosti animací, které získáme volbou Zobrazit rozšířenou časovou osu v místní nabídce.

OBR. 7-5: OVLÁDACÍ PRVKY V PODOKNĚ VLASTNÍ ANIMACE

Kapitola 7 25

Začneme-li nyní animovat textové pole DŮLEŽITÉ, efekty se zařadí na konec seznamu akcí, při prezentaci proběhnou až po animacích víceúrovňového seznamu. Pořadí animací změníme tažením myší nebo prostřednictvím navigačních tlačítek se symboly šipek pod seznamem animací. Předem označíme jednu nebo více akcí. Možný konečný stav animací ukazuje obr. 7-6: − textového pole (např. Počátek – Vzrůst) − s nepatrným časovým zpožděním Po

předchozím efekt Zdůraznění – Zvětšit a zmenšit, a to 150 %, rovněž u textového pole

− po kliknutí začnou přilétat body seznamu. Další možností pro časování animace je

aktivační událost, kdy kliknutí na určitý objekt spustí animaci jiného objektu7. Využití si předvedeme na snímku 4. Animace. Kliknutím na nadpis sloupce – druhy nebo parametry – spustíme animaci seznamu pod daným heslem. Přidáme libovolnou animaci jednomu seznamu, v okně dané animace zvolíme tlačítko Aktivační událost v kartě Časování a jako aktivační prvek zvolíme heslo nad vybraným seznamem (viz obr. 7-7). Totéž provedeme s druhou částí snímku. V tomto případě nezáleží na pořadí animací, protože jejich pořadí ovlivníme až během promítání kliknutím na příslušný objekt.

OBR. 7-7: AKTIVAČNÍ UDÁLOST

V Normálním zobrazení kliknutím na objekt tento označíme pro

úpravy, proto musíme funkčnost animací prověřit v zobrazení Prezentace. 7 Pokud předpokládáme, že se prezentace bude promítat automaticky, není vhodné časovat animace na

základě Aktivační události. Jsou-li takové animace v dokumentu, měli bychom včas a vhodným způsobem (např. textovým polem nebo mluveným komentářem) upozornit posluchače na možnost kliknout na aktivační prvek.

Přeskupení animací

Aktivační událost

OBR. 7-6: SEZNAM ANIMACÍ

Kapitola 8 26

8. Grafické objekty – „Tvary“ Nástroje sady MS Office nabízejí sice obrovské

množství obrázků a schémat, ale někdy je potřeba vytvořit specifické schéma nebo naopak oživit snímek jen jednoduchým symbolem. K obojímu využijeme tvary.

Oživíme druhý snímek šipkou s textem SLOŽITÉ, která bude ukazovat na heslo Animace snímků a objektů (viz obr. 8-2) − přejdeme na snímek a zvolíme Tvary na kartě VLOŽENÍ,

rozvine se nabídka (viz obr. 8-1), zvolíme šipku doleva ve skupině Plné šipkyy, Plné šipk

− myší vykreslíme tvar v požadované velikosti nebo jen klikneme do daného místa, velikost upravíme dodatečně.

Můžeme změnit vzhled šipky (přes Formát tvaru v místní nabídce nebo přes kontextovou kartu FORMÁT).

OBR. 8-2: SNÍMEK SE ŠIPKOU

Na závěr přidáme animaci (například pouze Zvýraznění ve vodorovném

směru v měřítku 150 %; načasovat můžeme S předchozím), Pro originální schéma si připravíme nový snímek v rozložení Pouze

nadpis na konci prezentace. Do nadpisu napíšeme text Tvary (schéma učebny).

Abychom si maximálně usnadnili tvorbu schématu a zároveň vyzkoušeli možnosti práce s tvary, budeme postupovat následovně: − vytvoříme schéma jednoho studentského místa, − postupným kopírováním vytvoříme schéma řady, − nakopírujeme řady do celé učebny, − doplníme učitelské místo,

Vložíme postupně dva tvary – stůl (obdélník) a židli (obdélník, elipsa, prstenec apod.). Objekty se pokládají na sebe v pořadí, v jakém je kreslíme. Jelikož požadujeme, aby se židle jevila jako zasunutá pod stolem, můžeme rovnou nakreslit židli dříve než stůl.

Pokud to uděláme v opačném pořadí, změníme pořadí objektů dodatečně, a to přes místní nabídku některého z nich (obr. 8-3 ukazuje práci s objektem v dolní vrstvě). Pro případ, že máme navrstvených objektů více, musíme se rozhodnout, jestli potřebujeme objekt Přenést blíž, tj. o jednu vrstvu

Samostatný tvar

Postup tvorby schématu

Pořadí objektů

OBR. 8-1: TVARY

Kapitola 8 27

nahoru nebo Přenést do popředí, tj. do nevyšší vrstvy. Máme-li objekty jen dva, obě volby jsou rovnocenné. Místní nabídka k objektu v horní vrstvě nabízí analogicky Přenést do pozadí a Přenést dál.

OBR. 8-3: POŘADÍ OBJEKTŮ

Obrázek pracovního místa potřebujeme zmenšit. Schéma je složeno ze

dvou tvarů, zmenšíme je současně. Označíme oba objekty (viz kap. 2.3) a upravíme velikost (viz str. 18). Bohužel, změnou velikosti se změní také uspořádání objektů – nákres pracovního místa se „rozhází“. Vyvoláme místní nabídku k objektům (za místní nabídkou musíme vidět označené oba objekty - viz obr. 8-4) a zvolíme opakovaně SKUPINA.

OBR. 8-4: SKUPINA

Výsledkem je, že se nákres pracovního místa seskupil do jednoho

obrázku, snadno teď upravíme velikost, aniž bychom narušili uspořádání. Velikost lze nastavit i přímým zadáním velikosti udané v cm, příslušná pole se nacházejí ve skupině VVeelliikkoosstt na kontextové kartě FORMÁT (viz obr. 8-5) nebo v dialogovém okně VVeelliikkoosstt aa uummííssttěěnníí.

OBR. 8-5: ČÁST KONTEXTOVÉ KARTY FORMÁT TVARU

Skupina

Kopírování tvarů

Kapitola 8 28

Postupně vytvoříme řadu stolků: − vytvoříme jednu kopii místa, a to buď tažením myší za současného držení

klávesy Ctrl. Můžeme si pomoci současným držením klávesy Shift, která pomůže držet pravoúhlý směr - v našem případě vodorovný (držíme obě klávesy současně a k tomu táhneme myší) anebo pomocí schránky (viz kapitola 2.4),

− označíme oba stolky a zkopírujeme je, upravíme umístění (máme 4 stoly), − označíme čtveřici stolů a zkopírujeme ji (získáme 8 stolů v řadě). − je-li potřeba, srovnáme nakopírované objekty pomocí tlačítka Zarovnat ve

skupině Uspořádat. Namístě je zde možnost Zarovnat nahoru (nebo doprostřed nebo dolů – zde jsou rovnocenné) a Rozmístit vodorovně.

Uspořádat.

Označíme celou řadu a dvakrát po sobě ji zkopírujeme svisle (ideálně tažením myší za současného držení Ctrl i Shift).

Doplníme učitelský stolek: − označíme jedno schéma, − zkopírujeme jej, − otočíme o 180 stupňů, a to tažením za zelený úchyt nebo tlačítkem Otočit ve

skupině Uspořádatt na kontextové kartě (viz Uspořáda obr. 8-5), volbou PŘEKLOPIT SVISLE,

− můžeme změnit formát (např. barvu, velikost), abychom pracoviště odlišili od studentských).

OBR. 8-6: SCHÉMA UČEBNY

Můžeme vyzkoušet časování schématu, například simulovat postup

vytváření schématu (přilétání studentských míst v první řadě, postupně v počtu 1, 1, 2, 4 pracoviště z první řady; poté celou druhou řadu, pak třetí řadu, na závěr učitelské místo). Pro pohodlnější práci si můžeme vytvořit skupiny (viz str. 27), jak byly uvedeny výše a pak je teprve animovat. Bez seskupení musíme věnovat zvýšenou pozornost koordinaci animací; pro první objekt z řady bychom museli nastavit Spustit po předchozím, ostatní v řadě Spustit s předchozím. U skupiny tento problém odpadá.

Zarovnání

Otočení

Animace schématu

Kapitola 9 29

9. Galerie médií Do prezentace lze vkládat kromě textů i grafické a multimediální

objekty, které ilustrují a oživují obsah. Nechceme-li použít vlastní fotografie, videa nebo zvukové nahrávky, můžeme využít nabídku Galerie médií, která je společná všem aplikacím sady Office a lze ji použít i mimo tyto aplikace8.

V aplikaci se galerie otevře v samostatném podokně KKlliippaarrtt v pravé části obrazovky (viz obr. 9-1), velikost podokna lze upravit tažením myší za hranici mezi tímto podoknem a podoknem snímku.

Nahoře je klasické vyhledávací políčko, pod ním upřesňující dialogy – zaškrtáváním vybraných kolekcí a typů souborů lze výběr omezit (na obrázku je zvoleno omezení kliparty a fotografie). Může se stát, že namísto náhledů nalezených objektů se pod hlavičkou podokna objeví hlášení Nebyly nalezeny žádné výsledky, pak je potřeba formulovat požadavek jinak, např. synonymem.

OBR. 9-1: VYHLEDÁVÁNÍ V GALERII MÉDIÍ

Přejížděním myší nad náhledy se zobrazují bubliny a v nich některá

klíčová slova, informace o velikosti a typu souboru (viz ). obr. 9-2Vybraný objekt vložíme buď kliknutím na něj, nebo prostřednictvím

místní nabídky (viz obr. 9-2) nebo tlačítka se šipkou, kde najdeme i další volby. Některé z nich jsou jakoby zhasnuté, nejdou zvolit, protože jsou v tuto chvíli na tomto místě neproveditelné.

8 Start Programy MS Office Nástroje sady MS Office Galerie médií

Vyhledávání v Galerii médií

Kapitola 9 30

− VLOŽIT vloží objekt do aktuálního snímku,

− KOPÍROVAT umístí objekt do schránky,

− volba ODSTRANIT Z GALERIE MÉDIÍ způsobí, že příště objekt nebude nalezen při vyhledávání (je možné zvolit pouze u klipartů, které jsou v našich kolekcích v počítači, obrázek v ukázce má v levém dolním rohu symbol zeměkoule, což znamená, že je součástí Webových kolekcí a tudíž ho nelze touto cestou odstranit),

− ZPŘÍSTUPNIT OFFLINE9 umožní stažení obrázku do počítače do Vlastních kolekcí, aby byl přístupný i ve chvíli, kdy není počítač připojen k Internetu,

− PŘESUNOUT DO KOLEKCE… nelze, neboť se obrázek nachází na Internetu, − UPRAVIT KLÍČOVÁ SLOVA… lze opět pouze u klipů, které jsou uloženy

v počítači, děje se tak v dialogovém okně zobrazeném na obr. 9-3.

OBR. 9-3: KLÍČOVÁ SLOVA

Objekt se vždy vloží do středu aktuálního snímku, vlastní úpravy

jednotlivých typů objektů z galerie budou popsány v příslušných kapitolách.

9 Nachází-li se objekt již ve Vlastních kolekcích, je na tomto místě volba Zkopírovat do kolekce.

OBR. 9-2: MÍSTNÍ NABÍDKA KLIPARTU

Kapitola 10 31

10. Klipart Klipartem se nazývá vektorový obrázek10 vytvořený v jiném souboru

než v aktivním dokumentu. Vytváření vektorových obrázků v aktivním dokumentu popisuje kapitola 8 Grafické objekty – „Tvary“).

Pro ilustraci vložíme dva kliparty na titulní snímek a provedeme s nimi vzorové úpravy (viz obr. 10-2) Kliparty bychom mohli upravovat jako fotografie, pro složitější úpravy je rozložíme na skupinu tvarů (viz dále).

S jednotlivými kliparty postupujeme takto: − vložíme klipart, − myší upravíme velikost a pozici (viz úpravy zástupného symbolu na str. 18) − pro odebrání barevných ploch za postavičkou zvolíme UPRAVIT OBRÁZEK

v místní nabídce klipartu (objeví-li se dialogové okno z obr. 10-1 – to záleží na typu souboru - pak zvolíme Ano),

− označíme myší barevné pozadí a klávesou Delete jej odstraníme, − změníme barvu výplně pro vlasy a pro sako tak, aby barvy korespondovaly

s motivem (tip - pro oblek zvolte texturu).

OBR. 10-1: DIALOG PRO PŘEVEDENÍ OBRÁZKU NA SKUPINU

OBR. 10-2: ÚPRAVA KLIPARTŮ NA TITULNÍM SNÍMKU

Je samozřejmě možné kliparty animovat, ale je potřeba věnovat

zvýšenou pozornost označení, neboť klipart netvoří kompaktní celek. Obrázky jsou oživením prezentace, proto není na škodu přiřadit jednomu objektu více animací za sebou. (Vyzkoušejte nastavit animace tak, aby se kliparty objevily jeden po druhém a aby společně z obrázku odjely.)

10 Vektorový obrázek je složen z křivek a ploch, které jsou definovány funkcí – vektorem.

Klipart jako skupina objektů

Animace klipartu

Kapitola 11 32

11. Fotografie Vlastní nebo převzaté fotografie můžeme samozřejmě použít

v prezentaci pro oživení snímku obdobným způsobem jako obrázky na našem titulním snímku.

Na snímek Témata kurzu vložíme fotografie z webu Univerzity třetího věku, a to buď přímo zkopírováním z Internetu pomocí schránky nebo si fotografii tzv. stáhneme do složky (v místní nabídce fotografie zvolíme Uložit obrázek jako, vybereme složku pro uložení,…) a následně pak vložíme do prezentace volbou Obrázek v kartě Vložení. Upravíme libovolně pozici a velikost obrázků, můžeme přidat animace.

Rovněž můžeme fotografii nebo klipart použít jako vodoznak na pozadí celého snímku nebo jeho části. K tomu použijeme dialogové okno FFoorrmmáátt ppoozzaaddíí, (to zobrazíme přes místní nabídku pozadí kliknutím mimo zástupné symboly) nebo tlačítko Styly pozadí na kartě NÁVRH. V ukázce na obr. 11-1 je fotografie školy stažená z webu www.vse.cz, dále byla nastavena Průhlednost 50 % a Obrázek byl přebarven, aby korespondoval s motivem.

OBR. 11-1: OBRÁZEK NA POZADÍ SNÍMKU

Typickým použitím programu PowerPoint pro prezentaci fotografií je

jejich uspořádání do Fotoalba. To se založí přes Fotoalbum na kartě VLOŽENÍ volbou NOVÉ FOTOALBUM, následuje dialogové okno – viz obr. 11-2.

Začneme výběrem fotografií. Nejprve přes tlačítko Soubor či disketa otevřeme dialogové okno VVlloožžiitt nnoovvéé oobbrráázzkkyy, zde nejprve vyhledáme složku, poté označíme soubory (viz kapitola 2.3) a potvrdíme výběr tlačítkem Vložit.

V části OObbrráázzkkyy v albu uspořádáme fotografie do požadovaného pořadí, mezi snímky s fotografiemi můžeme vložit tlačítkem Nové textové pole snímky, které uvedou tematické části fotoalba (je pohodlnější tyto dělící snímky vkládat až do hotové prezentace, zejména při uspořádání více snímků na stránce). V dolní části okna nadefinujeme RRoozzlloožžeenníí aallbbaa. Každopádně se jedná jen o úvodní nastavení, které ukončíme tlačítkem Vytvořit.

Fotografie na snímku

Obrázek na pozadí snímku

Fotoalbum

Kapitola 11 33

Vznikne nová prezentace, kterou můžeme upravit klasickým způsobem nebo přes Fotoalbum na kartě VLOŽENÍ volbou UPRAVIT FOTOALBUM.

V ukázce (viz obr. 11-3) je použit motiv Medián, bylo změněno rozložení na 2 obrázky s nadpisem, dále upravena pozice a velikost některých fotografií, doplněna 2 textová pole.

OBR. 11-2: DIALOGOVÉ OKNO FOTOALBUM

OBR. 11-3: FOTOALBUM

Kapitola 12 34

12. SmartArt Pojem SmartArt by se dal volně přeložit jako „chytré umění“. Narozdíl

od grafů, které graficky interpretují číselné údaje, SmartArt znázorňuje textové informace, zpravidla určité relace mezi nimi (Hierarchie, Proces,…), nejjednodušším typem SmartArt je Seznam, který víceméně pouze graficky oživí, jak název napovídá, nějaký odrážkový seznam.

Výhoda použití tohoto nástroje oproti konstrukci vlastních schémat z tvarů spočívá v tom, že modely jsou již sestavené, práce s nimi je velmi pohodlná a nabízí se řada možností, jak je upravit. Úpravy mají však svá omezení, vždy se budeme pohybovat v určitém rámci daného tvaru.

SmartArt můžeme aplikovat na existující text. Přejdeme na třetí snímek, umístíme kurzor do seznamu a na kartě DOMŮ ve skupině OOddssttaavveecc zvolíme tlačítko Převést na obrázek SmartArt (viz obr. 12-1). Přejížděním po nabídce vidíme náš seznam znázorněný daným typem.

OBR. 12-1: PŘEVOD NA SMARTART

Vybereme Svislý odrážkový seznam. Pokud nám nabídka nevyhovuje,

volba Další obrázky SmartArt otevře dialogové okno (viz ). Grafika se aplikuje na seznam, vlevo od snímku se zobrazí podokno

textu, jehož prostřednictvím můžeme editovat obsah. Zobrazení nebo skrytí podokna umožňují ovládací prvky označené šipkou na obr. 12-2 a také tlačítko Podokno s textem na kontextové kartě NÁVRH. Všechny prvky mají své místní nabídky, v nichž najdeme možnosti pro úpravu obsahu (např. UPRAVIT TEXT), rozložení (např. PŘIDAT TVAR) a formátu (FORMÁT TVARU). K dispozici jsou také dvě kontextové karty, kromě již zmíněné karty NÁVRH ještě karta FORMÁT (viz obr. 5-5 a obr. 6-2).

Převedení seznamu na SmartArt

Podokno textu

Kapitola 12 35

OBR. 12-2: EDITACE SMARTART

Postupnými úpravami můžeme změnit vzhled snímku například do

podoby, kterou vidíme na obr. 12-3. Oproti původnímu vzhledu byly provedeny tyto úpravy: − bylo změněno Rozloženíí na Svislý rámeček – seznam, Rozložen− byla upravena šířka SmartArt tak, aby rámečky nezasahovaly pod textové

pole (tažením za světlý rámeček kolem objektu viditelný na obr. 12-2), − byla změněna barevnost přes tlačítko Změnit barvy na kontextové kartě

NÁVRH, a to na styl Barevný – barvy zvýraznění (první v druhé řadě), − v galerii stylů v sekci Styly obrázků SmartArtt byl zvolen styl Kreslený, Styly obrázků SmartAr− rámečky objektů hlavní úrovně byly změněny přes volbu Změnit tvar

v místní nabídce, konkrétně • pro objekt texty – tvar Plaketa ze Základních tvarů, Základních tvarů• pro objekt grafické objekty – tvar Lichoběžník ze Základních tvarů, Základních tvarů• pro objekt multimediální objekty – tvar Pětiúhelníkk z Plných šipekk; pro

tento objekt bylo pak ještě zvoleno Vodorovně překlopit na kartě FORMÁT. Pětiúhelní Plných šipe

OBR. 12-3: SMARTART SEZNAM PO ÚPRAVĚ

Snadno můžeme zjistit, že převedením seznamu na obrázek SmartArt

jsme přišli o animace seznamu. Přidáme animace k objektu, rozhodneme se, zda budeme animovat jako celek nebo po jednotlivých částech.

Úpravy vzhledu objektu SmartArt

Kapitola 12 36

Tvorba SmartArt nemusí začínat napsáním textu, ale naopak můžeme nejdříve vložit tvar a pak teprve vepsat text. Pro další ukázku vložíme na konec prezentace nový snímek v rozložení Pouze nadpis.

Vložení nového SmartArt

Práce s jiným typem SmartArt se liší pouze prvním krokem, kdy stiskneme tlačítko SmartArt v kartě VLOŽENÍ. Otevře se dialogové okno (viz obr. 12-4). Vlevo zvolíme kategorii Proces, ve střední části označíme typ a v pravé části se vždy ukáže jeho náhled a popis. Tlačítkem OK aplikujeme vybraný styl na aktuální seznam. Zvolíme Nepřetržitý blok.

OBR. 12-4: VÝBĚR Z NABÍDKY SMARTART

Nový snímek upravíme podle vzoru (viz obr. 12-5). Animace můžeme

nastavit tak, že šipka bude zobrazena ihned, ostatní objekty mohou najet postupně.

OBR. 12-5: SMARTART PROCES

Kapitola 13 37

13. Hypertextový odkaz Jakmile se na internetové stránce vyskytuje text, zpravidla podtržený

nebo jinak zvýrazněný, na který lze kliknout a tím přejít na jinou stránku nebo na jiné místo na stránce, pak se jedná o hypertextový odkaz.

Do prezentace můžeme vložit hypertextové odkazy, které nám umožní během předvádění přejít na skutečnou internetovou stránku (pro ilustraci výkladu), jiné poslouží jako navigace během promítání. Každý odkaz má dva prvky – aktivační prvek („to, na co se kliká“) a cíl („kam se skočí“).

Dejme tomu, že chceme mít v naší prezentaci možnost přecházet ze snímku na snímek na přeskáčku, nejen v pořadí, jak jsou snímky v prezentaci řazeny. Konkrétně využijeme výčet témat na druhém snímku, kde vložíme hypertextový odkaz z vybraných bodů na odpovídající snímek a naopak, umožníme z kteréhokoli snímku návrat zpět na přehled témat. Princip fungování odkazů představuje obr. 13-1.

Odkaz na snímek

OBR. 13-1: PRINCIP HYPERTEXTOVÉHO ODKAZU

Postupujeme takto: Odkaz

z textu − označíme aktivační prvek pro odkaz (bod Editace snímku), − vložíme odkaz přes místní nabídku nebo tlačítkem Hypertextový odkaz

v kartě VLOŽENÍ, poté se zobrazí dialogové okno (viz obr. 13-2),

OBR. 13-2: HYPERTEXTOVÝ ODKAZ NA SNÍMEK

Kapitola 13 38

− v levé sekci okna zvolíme MÍSTO V TOMTO DOKUMENTU a více vpravo zvolíme 3. Obsah snímku, na který chceme přejít,

− vpravo nahoře je tlačítko Komentář, které zprostředkuje vložení nápovědného textu k odkazu. Ten se zobrazí formou bublinové nápovědy během předvádění.

Totéž provedeme pro bod Animace snímků a objektů a odkážeme se na snímek 4. Animace. Přejdeme do zobrazení Prezentace, a zkontrolujeme funkčnost vložených odkazů (v Normálním zobrazení jsou nefunkční).

Na každém snímku (od snímku 3. dále) chceme mít možnost vrátit se na přehled témat. Pokud budeme využívat prvky, které jsou součástí snímků, budeme muset vkládat odkazy opakovaně a nezasvěcený uživatel těžko najde intuitivně prvek, kterým se vrátí na přehled. Vhodnější je umístit na všechny snímku jednotný ovládací prvek, například obrázek, který napoví svůj účel.

Přejdeme např. na snímek č. 3 a vložíme na vhodné místo nějaký objekt, který bude symbolizovat návrat na přehled témat (např. obrázek domečku = “home“11, tvar-šipku orientovanou vlevo = „zpět“ nebo textové pole s obdobným významem; vhodně upravíme velikost a další vlastnosti). Při vlastní definici odkazu pak postupujeme stejně jako při odkazu z textu.

Na ostatní snímky můžeme tento ovládací prvek zkopírovat pomocí schránky, protože chceme, aby tento prvek stejně vypadal i fungoval.

Na snímek 6. SmartArt dolů vložíme odkaz na internetové stránky předmětu U055 - PowerPoint. Postup je opět analogický: − napíšeme aktivační text, např. stránky mého předmětu na zmíněný snímek, − vyvoláme okno Vložit hypertextový odkaz (viz Vložit hypertextový odkaz obr. 13-3) − do políčka ADRESA napíšeme zpaměti adresu stránky nebo přejdeme do

internetového prohlížeče tlačítkem Procházet web v horní části okna. Ve chvíli, kdy se v prohlížeči díváme na požadovanou stránku, můžeme se vrátit do programu PowerPoint (přejít do programu tlačítkem na spodní liště nebo zavřením okna exploreru) a dokončit vložení odkazu.

OBR. 13-3: HYPERTEXTOVÝ ODKAZ NA INTERNETOVOU STRÁNKU

11 Obrázek vyhledáme v Galerii médií, např. zadáním hesla „dům“, „domek“, „domů“ apod. nebo

vytvoříme vlastní obrázek, např. z obdélníku a trojúhelníku).

Odkaz z obrázku

Kapitola 14 39

14. Zvuk Podobně jako v případě obrázků máme možnost převzít zvukové efekty

z Galerie médií nebo ze souboru, navíc se základní zvuky nabízejí jako efekt přechodu snímku nebo jako součást animace objektu. Použití zvuku v prezentaci je odvislé od způsobu předvádění. Vytváříme-li prezentaci, kterou budeme provázet mluveným slovem v reálném čase, pak volíme zvuky tak, aby nerušily výklad. Naopak, prezentace, které budeme rozesílat e-mailem, můžeme ozvučit celé. Předpokládejme, že naše prezentace bude sloužit prvním způsobem.

Vyzkoušíme nejprve přidat vestavěné zvuky do přechodu snímku pro všechny kromě prvního, ten ozvučíme jiným způsobem. Označíme snímky v levém podokně a na kartě ANIMACE rozvineme nabídku Zvuk přechodu. Přejížděním myší nad názvy zvuků se zvuk přehraje (za předpokladu, že máme zapnutý zvuk). Volíme raději jednodušší zvuk, např. Sání, Šipka apod. Výsledek ověříme v zobrazení Prezentace.

Přejdeme na snímek 3 Obsah snímku a přidáme zvuk k jednotlivým grafickým objektům (viz obr. 14-1), a to nastavením v možnostech efektu

OBR. 14-1: ZVUK ANIMACE

Ozvučíme úvodní snímek zvukem z Galerie médií. Přejdeme na snímek

a na kartě VLOŽENÍ z nabídky tlačítka Zvuk vybereme Zvuk z Galerie médií. Vyhledáme tematicky vhodný zvuk12 a vložíme jej do prezentace. Uprostřed snímku se objeví ikona zvuku (symbol reproduktoru) a zvuk se zařadí jako další prvek v podokně Vlastní animace. Musíme si uvědomit, že animace se přehrávají v pořadí, v jakém se jeví v podokně, tudíž je vhodné přesunout zvuk na začátek seznamu.

Z místní nabídky zvuku zvolíme příkaz Možnosti efektu a v dialogovém okně PPřřeehhrráátt zzvvuukk (viz obr. 14-2), nastavíme další parametry, konkrétně délku trvání, hlasitost a to, zda bude během prezentace zobrazena ikona zvuku u. To je vhodné, pokud budeme spouštět zvuk kliknutím myši, při automatickém spouštění je symbol zbytečný.

Pokud zjistíme, že zvuk skončí dříve než ostatní animace, můžeme v okně PPřřeehhrráátt zzvvuukk

, v kartě Časování nastavit Opakování Do konce snímku.

12 Vhodné heslo pro vyhledání zvuku může být „škola“, „vyučování“, „zvonění“ apod.

Zvuk přechodu snímku

Ozvučení animace objektu

Zvuk z Galerie médií

Kapitola 14 40

OBR. 14-2: NASTAVENÍ ZVUKU

Opačným případem je, že chceme naopak, aby se zvuk přehrával během

celé prezentace, pak využijeme kontextovou kartu Možnosti, která se zobrazuje, je-li označena ikona zvuku. Pro práci se zvukem slouží tlačítka v levé části karty (viz obr. 14-3).

OBR. 14-3: MOŽNOSTI ZVUKU

Zvuky můžeme, podobně jako obrázky, vkládat také ze souboru, který

byl vytvořen mimo prezentaci. Součástí prezentace se stanou pouze soubory s příponou *.WAV (zvuky v Galerii médií jsou také všechny tohoto typu), a to pouze v takové velikosti, jakou máme nastavenu v Možnostech zvuku. Ostatní soubory a větší soubory WAV budou propojeny s prezentací, ale budou uloženy mimo jako externí soubory a vždy budou muset být při distribuci přiloženy k prezentaci.

Zvuk ze souboru

Zvuk ve formátu WAV můžeme zaznamenat přímo v prezentaci, samozřejmě za předpokladu, že máme k počítači připojeno nějaké zařízení, které je schopno zvuk zaznamenat, tedy mikrofon nebo webovou kamerku. Takto pořízený záznam se, mimo jiné, zařadí do nabídky zvuků pro animace a přechody snímků. Využijeme tuto možnost na snímku 4 Animace, kam vložíme poznámku ve znění: „Po kliknutí na příslušná hesla na snímku bude následovat výčet podrobností.“. Takto obecnou poznámku můžeme pak využít opakovaně na různých místech prezentace.

Záznam zvuku

Přejdeme na daný snímek, zvolíme Zvuk Nahrát zvuk na kartě Vložení., poté se zobrazí dialogové okno pro záznam. Tlačítkem s červeným kolečkem záznam zahájíme, modrým čtverečkem později ukončíme. Máme-li zvuk hotový, potvrdíme OK a tím vložíme zvuk do aktuálního snímku (zařadí se na konec seznamu animací a stane se tak součástí prezentace).

Komentář se musí přehrát na začátku snímku, proto jej posuneme na začátek seznamu, animace obou seznamů můžeme nastavit dle obr. 14-4, důležitý je zejména parametr Spustit – S předchozím v kartě Časování.

Kapitola 15 41

OBR. 14-4: SOUBĚH ANIMACE OBJEKTU A ZVUKU

Zajímavou možností je záznam mluveného komentáře k celé

prezentaci, což se realizuje přes tlačítko Zaznamenat mluvený komentář na kartě Prezentace. Záznam se pak automaticky rozdělí na jednotlivé snímky a stane se součástí prezentace (úměrně také navýší velikost souboru). Ve chvíli, kdy klikáme myší, je dobré se na okamžik odmlčet, jinak dojde k výpadku komentáře.

Mluvený komentář

Odebrání zvuku

Chceme-li odebrat zvuk z prezentace, je vhodnější vymazat ikonu zvuku ze snímku, neboť s obrázkem zmizí i animace, opačně to neplatí.

15. Film Pod pojmem film si nemusíme v tomto případě představovat pouze

nahrávku typu videozáznamu, ale jedná se o jakékoli pohyblivé obrázky. Máme možnost vkládat tento multimediální prvek z Galerie médií nebo ze souboru, přímý záznam se nenabízí.

Vyhledáme v Galerii médií klipy vztahující se k promoci. Všechny nabízené soubory jsou ve formátu GIF, což jsou jednoduché animace. Vybereme si libovolnou z nich a vložíme do posledního snímku.

Video z Galerie médií

Vhodné je například vložit mávající postavičku a nastavit efekty, aby procházela postupně celým snímkem zleva doprava a současně směrem k nám: − Počátek – Přílet zleva, S předchozím, − Zdůraznění – Zvětšit a zmenšit 200 %, S předchozím, − Konec – Odlétnutí vpravo, Po předchozím, − Zdůraznění – Zvětšit a zmenšit 200 %, S předchozím

Závěr prezentace můžeme oživit také tím, že necháme postupně zmizet objekty s textem (jako by ustoupili z cesty postavičce), šipku ponecháme, aby naznačovala, že toto je ta správná cesta; doplnit můžeme potlesk (v Galerii médií objekt Smyčka s potleskem, můžeme v Možnostech efektu nastavit opakování do konce snímku), potlesk můžeme načasovat tak, aby začal chvíli poté, co se objeví postavička – S předchozím, Zpoždění např. 1 s.

Video ze souboru můžeme vložit obdobně jako fotografie, v prezentaci se pak objeví úvodní snímek nahrávky, další práce je podobná jako se zvukem, můžeme nastavit animace, časovat, atd.

Video ze souboru

Kapitola 16 42

16. Prezentování Forma vzorové prezentace neodpovídá jednoznačně ani využití jako

podpory při ústním projevu autora (v takovém případě by bylo zbytečné vkládat do dokumentu mluvené komentáře, protože bychom je přednesli v reálném čase), ani není ideálně vytvořena pro samostatné prohlížení bez doprovodného komentáře (neobsahuje bližší výklad k některým bodům uvedených v osnově na druhém snímku).

Předpokládejme, že budeme prezentaci používat při přednášce. V takovém případě stačí, když předstoupíme před publikum a spustíme prezentaci klasickým způsobem, tzn. že přejdeme do zobrazení Prezentace (můžeme tak učinit stisknutím klávesy F5).

Pokud uložíme prezentaci jako Předvádění aplikace PowerPoint *.ppsx (zvolíme ULOŽIT JAKO a změníme typ souboru), otevře ji příjemce rovnou v zobrazení Prezentace a nemusí přitom ovládat práci s programem. Zároveň nebude mít možnost do prezentace zasahovat a jakkoli ji upravovat bez našeho vědomí. Mějte však na paměti, že možnost úpravy ztratíte i Vy, jako autor, proto nezapomeňte vždy ukládat také v základním formátu Prezentace aplikace PowerPoint *.pptx.